Rychlá odpověď: Náhrada za Metation E 50 se nevybírá podle názvu přípravku, ale podle škůdce, plodiny a ochranné lhůty. Na mšice se často hodí systémový Mospilan, na rychlý zásah kontaktní pyrethroid, na mandelinku a třásněnky Spintor. Vždy rozhoduje etiketa přípravku, termín sklizně a bezpečnost pro včely, vodu, domácí zvířata a uživatele.
Metation E 50 býval pro mnoho zahrádkářů symbolem silného postřiku, po kterém „něco zabralo“. Jenže dnešní zahrada už se řeší jinak. Lidé mají menší pozemky, vedle záhonů bývá studna, děti, pes, kočka, včely, sousedův skleník a často také zelenina určená ke sklizni během pár dnů.
Proto se v článku nedívám na náhradu Metationu jako na hledání jedné stejné lahvičky. Důležitější je poznat škůdce, vybrat přípravek podle skutečné situace a nepoužít silnější chemii jen proto, že „něco žere listy“. Právě v tom vzniká nejvíc chyb.
FAQ – náhrada za Metation E 50 v praxi
Co je nejlepší náhrada za Metation E 50?
Nejlepší náhrada za Metation E 50 závisí na škůdci. Na mšice se často zvažuje Mospilan, na jiné škůdce Spintor nebo pyrethroid.
Neexistuje jedna univerzální náhrada. Mospilan má systémový účinek, Karate a Sanium působí hlavně kontaktně a Spintor se hodí pro vybrané škůdce, například mandelinku, třásněnky nebo housenky podle etikety. Vždy ověřte plodinu, ochrannou lhůtu, termín květu a riziko pro včely. Pokud si škůdcem nejste jistí, nestříkejte naslepo.
Můžu použít Mospilan místo Metationu?
Mospilan místo Metationu lze zvažovat hlavně u savého hmyzu, například mšic nebo molic, pokud to dovoluje etiketa přípravku.
Mospilan není obecná kopie Metationu. Je to systémový insekticid, takže má jinou logiku použití než kontaktní postřiky. Hodí se tam, kde škůdce saje na rostlině, ale neřeší automaticky každý vykousaný list. Před použitím zkontrolujte, zda je povolený pro konkrétní plodinu, jaká je ochranná lhůta a zda rostlina nebo okolí právě nekvete.
Je Spintor šetrnější náhrada za Metation?
Spintor může být šetrnější volba pro vybrané škůdce, ale není bezpečný bez omezení a není univerzální náhrada za Metation.
Spintor obsahuje spinosad a hodí se například na některé larvy, mandelinku, třásněnky nebo obaleče podle etikety. Zároveň je potřeba chránit včely a opylovače, protože přímý kontakt může být rizikový. Nejlepší výsledky dává při včasném zásahu. Pokud ho použijete pozdě nebo na špatného škůdce, výsledek může být slabý i při správné aplikaci.
Je Karate Zeon dobrá náhrada za Metation?
Karate Zeon může být účinná kontaktní náhrada, ale jen tehdy, když dobře zasáhnete škůdce a dodržíte bezpečnostní omezení.
Karate patří mezi pyrethroidy, takže je vhodné hlavně pro rychlý zásah na viditelné škůdce podle etikety. Musíte ale počítat s rizikem pro včely, vodní organismy a necílový hmyz. V malé zahradě je důležité nestříkat za větru, u vody, v květu ani těsně před sklizní. Slabé pokrytí spodních stran listů často znamená horší výsledek.
Funguje Sanium Ultra stejně jako Metation?
Sanium Ultra nefunguje stejně jako Metation. Je to kontaktní pyrethroid, takže musí dobře zasáhnout škůdce nebo ošetřený povrch.
Sanium Ultra může pomoci na savý i žravý hmyz podle etikety, ale nesmíte čekat systémový účinek jako u Mospilanu. U zkroucených listů, hustého porostu nebo škůdců na spodní straně listů je důležitá kvalita aplikace. Před použitím ověřte plodinu, dávku, ochrannou lhůtu a omezení. Kontaktní postřik není vhodný pro náhodné preventivní stříkání.
V naší poradně s názvem JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě několik týdnů. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Mospilan můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Mospilanem.
Mospilan, Karate, Sanium nebo Spintor: rychlé rozhodnutí podle situace
Když už víte, že hledáte náhradu za Metation E 50, nejpraktičtější je nesrovnávat přípravky jen podle síly, ale podle konkrétní situace. Mospilan dává smysl hlavně tam, kde řešíte savý hmyz a potřebujete systémový účinek. Karate Zeon a Sanium Ultra jsou vhodnější pro rychlý kontaktní zásah na škůdce, který je dobře zasažitelný postřikem. Spintor bych volil tam, kde škůdce odpovídá jeho použití a kde chcete cílenější řešení, typicky u mandelinky, třásněnek, housenek nebo obalečů podle etikety.
V praxi je největší rozdíl mezi otázkami „co je nejsilnější“ a „co je nejvhodnější“. Nejsilnější zásah může být špatný, pokud ho použijete na nevhodnou plodinu, pozdě, za letu včel nebo těsně před sklizní. Naopak šetrnější přípravek může fungovat výborně, pokud přijde včas, na správného škůdce a ve správné vývojové fázi. Přesně proto je dobré mít vlastní rozhodovací tabulku.
Potřebujete řešit
První úvaha
Možná volba
Praktická poznámka
Mšice na mladých výhonech
Savý hmyz, často schovaný
Mospilan nebo povolený kontaktní přípravek
Hodnotit nové přírůstky, ne staré zkroucené listy
Mandelinku na bramborách
Žravý škůdce, důležité larvy
Spintor nebo jiný povolený přípravek
Nečekat, až larvy zničí většinu natě
Dřepčíky na brukvovité zelenině
Rychlý pohyblivý škůdce
Kontaktní přípravek podle etikety
Výsledek závisí na načasování a pokrytí
Molice ve skleníku
Škůdce na spodní straně listů
Systémový nebo cílený postup podle plodiny
Nutná kontrola opakování a lepové desky
Třásněnky na paprikách nebo květech
Skrytý škůdce, rychlé množení
Spintor nebo jiný povolený postup
Sledovat květy, mladé listy a stříbřité skvrny
Jestli bych měl dát jedno jednoduché pravidlo, bylo by toto: na savé škůdce schované v porostu myslete systémově, na viditelné žravé škůdce myslete včas a kontaktně. Ale nikdy to neznamená obejít etiketu. Etiketa není jen formalita; je to jediný závazný dokument pro konkrétní plodinu, škůdce, dávku, ochrannou lhůtu a bezpečnostní omezení.
V naší poradně s názvem CO JE TO ZA ŠKŮDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Kokešová.
Poraďte mi, prosím, co je to za škůdce, který mi letos žere narcisky. Lítá, pomalu, částečně je chlupatý s bílými skvrnkami. Dovede kompletně zničit květ narcisky. Škodí i jiných plodinách a jak se likviduje?
Přikládám foto
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Milá zlatá, to co jste vyfotila je zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), který je od roku 1992 chráněný zákonem. Jeho výskyt je sledován těmito vědci:
J. Horák pracuje ve VÚKOZ v.v.i., Průhonice,
K. Chobot v AOPK ČR Praha karel.chobot@nature.cz,
T. Jirmus působí na Fakultě životního prostředí ČZU.
Kontaktujte některého z těchto pánů a laskavě jim sdělte přesnou lokalitu výskytu. Napomůžete tak třeba ke zrušení jeho diskutabilní ochrany.
Brouk je užitečný, ale samozřejmě někdy může škodit. Nejen že se živí pylem rostlin a tím je efektivně opyluje, ale i nezřídka se rád zakousne do okvětních lístků. Hlavní období výskytu brouka je od druhé poloviny května do poloviny září. Vzhledem ke klimaticky příznivým zimám se zlatohlávek může objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu.
Užitečné jsou i larvy zlatohlávka.
Larvy mají rohlíčkovitě prohnuté tělo dlouhé 3 až 4 cm s více záhyby a živí se odumřelými rostlinnými zbytky (opadané listí, kompost, uhnilý hnůj, půdní substráty). Na rozdíl od ponrav chroustů však nepoškozují podzemní části rostlin. Vývoj larev trvá přibližně tři měsíce, koncem léta se zakuklí a ještě na podzim se z nich vylíhnou brouci, kteří však do příštího jara zůstávají v půdě. Mají jednu generaci za rok.
Jak ochránit květy, když je zlatohlávků příliš?
Brouci jsou aktivní především za teplého a slunečného počasí, kdy nalétávají na kvetoucí porosty. Pokud vám neúměrně poškozují pěstované rostliny, jejich likvidace by se měla omezit na sběr brouků v době jejich intenzivního náletu, a to především v dopoledních hodinách. Na porostech se zlatohlávci vyskytují často zároveň se včelami a jinými opylovači, proto je použití insekticidu velmi špatnou volbou. Navíc se stále jedná o chráněný, i když již početnější, druh brouka. Posbírané brouky byste proto neměla likvidovat, ale přenést na vzdálenější kvetoucí louku.
Tady se můžete podívat, jak tohoto černého brouka s býlými skvrnami na zádech vyfotili ostatní: https://www.google.cz/image…
Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.
Housenky
Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.
Původ
Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.
Jak ho poznám?
Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit. Zde se podívejte na to, jak vypadá buxus napadený housenkami.
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Sanium Ultra: podobné použití, ale stále kontaktní logika
Protect Garden Sanium Ultra se často uvádí jako další možná náhrada za Metation. Jeho účinnou látkou je deltamethrin, tedy opět syntetický pyrethroid. V praxi je proto potřeba chápat podobnou logiku jako u Karate: jde o kontaktní působení, takže rozhoduje zásah škůdce a pokrytí rostliny. Pokud jsou mšice uvnitř zkroucených listů nebo molice schované na spodní straně, povrchní postřik nemusí stačit.
Sanium Ultra se hodí hlavně pro situace, kdy potřebujete ošetřit ovocné, zeleninové nebo okrasné rostliny proti škůdcům, pro které je přípravek určený. V domácí zahradě se s ním lidé setkávají u mšic, mandelinek, dřepčíků, květopasů, obalečů nebo dalších savých a žravých škůdců. Přesto bych znovu zdůraznil: název škůdce na internetu nestačí. Rozhoduje konkrétní etiketa, plodina a ochranná lhůta.
Moje největší výhrada k pyrethroidům v hobby zahradě není to, že by neuměly fungovat. Problém je, že často fungují i tam, kde nechcete. Zasahují necílový hmyz a mohou být nebezpečné pro vodní organismy. V české zahradě, kde je vedle záhonu miska pro slepice, sud s dešťovou vodou, pes, květiny a dětské pískoviště, je potřeba přemýšlet velmi prakticky. Chemie není jen otázka rostliny, ale celého prostoru kolem ní.
Před použitím Sanium Ultra bych si vždy zkontroloval tři věci:
Je přípravek povolený na konkrétní plodinu? Jiná pravidla mohou platit pro rajče, brambor, jabloň, révu nebo okrasnou rostlinu.
Jaká je ochranná lhůta? U zeleniny, kterou průběžně sklízíte, je to zásadní údaj.
Je škůdce dobře zasažitelný? Kontaktní přípravek potřebuje fyzický kontakt se škůdcem nebo jeho pohyb po ošetřeném povrchu.
Následující tabulka ukazuje rozdíl mezi tím, jak lidé často přemýšlejí při výběru postřiku, a tím, jak bych výběr dělal dnes po praktických zkušenostech.
Častá úvaha
Proč je riziková
Lepší praktický postup
„Metation už nemám, vezmu nejsilnější náhradu.“
Síla neřeší špatně určeného škůdce.
Nejdřív určit škůdce a plodinu, potom přípravek.
„Mšice jsou na listech, stačí stříknout shora.“
Mšice bývají i ve zkroucených listech a zespodu.
Kontrolovat spodní strany listů a mladé výhony.
„Když dám víc přípravku, bude lepší účinek.“
Zvyšuje se riziko pro rostlinu, uživatele i okolí.
Dodržet dávku a počet aplikací podle etikety.
„Postříkám to před sklizní a omyju.“
Omytí nenahrazuje ochrannou lhůtu.
Respektovat ochrannou lhůtu a zvážit nechemické řešení.
„Když to zabije škůdce, je to vyřešené.“
Bez prevence a kontroly se škůdce může vrátit.
Kontrola za několik dnů, střídání postupů, prevence.
To je ten škůdce, kvůli kterému musíme vyrábět sazenice štěpováním běžných odrůd na rezistentní podnože, že ano?
Přesně tak. Mšička révokaz, latinsky Viteus vitifoliae. Má ještě několik latinských synonym; to nejstarší a nejznámější je Phyloxera vastatrix. Dnes už víme, že toto pojmenování je chybné, avšak mezi vinaři je rozšířené, proto ho také uvádím. Mšička révokaz je druhem hmyzu, kterého si naši předkové dovezli do Evropy v roce 1855 a tím si zadělali na dlouhotrvající problém. Původním záměrem onoho dovozu nových odrůd z Ameriky byla snaha o rozšíření evropského, nebo lépe francouzského sortimentu, který v té době nebyl příliš kvalitní. Tyto dovezené odrůdy měly být používány pro šlechtění nových odrůd. Samozřejmě, že se tento dovezený materiál vysadil na více místech (už tehdy fungovala reklama a každý chtěl nové americké odrůdy mít). Po čase se ukázalo, že se ve vinicích objevují místa, kde sousedící keře odumírají. Po nějaké době se ukázalo, že „pachatelem“ – řečeno slovy detektivek – byla mšička révokaz.
Tento škůdce má složitější životní cyklus, který pro pochopení jeho působení na révu musím popsat podrobněji: Mšička révokaz se vyskytuje ve dvou formách, které na sebe navazují. Partenogenetické samičky (tedy ty, které nepotřebují samce k oplodnění) přezimují na kořenech, ale i na borce nad povrchem půdy. Na jaře se stěhují na listy amerických odrůd, kde sají, vytvářejí hálky, a v nich kladou vajíčka. Nové mladé samičky obdobně pokračují, takže napadené listy mohou být doslova poseté hálkami. Avšak pozor, listy evropských odrůd se jim asi nelíbí, nechutnají jim, nebo se jim prostě nehodí, protože tyto listové hálky tvoří jen na amerických odrůdách. Což ovšem neznamená, že evropským odrůdám se tento škůdce vyhne! Právě naopak. Ale budu pokračovat v jeho životním cyklu. Z listů se mšičky asi v polovině svého ročního cyklu stěhují do půdy, kde sají na mladých kořenech a později i na kořenech starších, a vytvářejí na nich nádorky. Tím na nich narušují cévní svazky tak, že keře odumírají. Samičky tedy na evropských odrůdách žijí jen na kořenech. Na listech se jejich hálky vůbec neobjevují, takže tento škůdce nebývá včas odhalen. Bohužel se to pozná, až když keře začnou houfně hynout! A to byla pohroma, která ve druhé polovině 19. století málem zlikvidovala vinařství v nejznámější vinařské zemi – ve Francii.
Po čase se ale přišlo na to, že na kořenech amerických odrůd se ty nádorky vytvářejí pouze na mladších částech kořenové soustavy a že tento škůdce žije s americkými odrůdami v jakési shodě a nelikviduje je.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.
V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.
Preventivní aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Postřik je třeba aplikovat důkladně i dovnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Mospilan 20 SP). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48, Lepinox Plus. Aktuální nabídku s účinnými přípravky dostupnými na trhu můžete vidět zde: Zavíječ zimostrázový - chemická ochrana. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.
Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné jsou přípravky s obsahem látky thiacloprid.
Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.
Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich vnitřních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA BUKSUSU - HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk Filip.
Dobrý den,
prosím, poraďte mi nějaký účinný prostředek proti housenkám na buksusu.
Děkuji za pochopení, vstřícnost a zaslání odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jednoznačně Lepinox Plus je určený na ochranu rostlin proti housenkám a je velmi účinný při likvidaci právě housenek zavíječe zimostrázového na buxusu. Tady se můžete podívat kolik stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledej….
Jde o biologický požerový insekticid určený proti všem škodlivým housenkám motýlů jako jsou obaleči, zavíječi, píďalky, bělásci a další. Přípravek Lepinox Plus obsahuje bakterii Bacillus thuringiensis, která narušuje trávicí ústrojí housenky. Během několika desítek minut přestává housenka žrát a do 2-3 dnů umírá. Přípravek je neškodný pro člověka i domácí mazlíčky. Aplikace se provádí postřikem v době výskytu housenek, nejlépe mladších stádií. Postřik lze provádět při teplotách minimálně 15°C.
FAQ – kroucení listů u rajčat, paprik a ovocných stromů
Proč se kroutí listy u rajčat?
Listy u rajčat se nejčastěji kroutí kvůli horku, nerovnoměrné zálivce, silnému odlistění, přehnojení nebo škůdcům.
Pokud jsou listy jinak zelené a rostlina dál kvete a plodí, často jde o fyziologickou reakci. Sledujte hlavně nové přírůstky. Když se deformuje vrchol, květy jsou divné, rostlina zakrňuje nebo se přidají skvrny, už nejde o běžné kroucení a je potřeba hledat chorobu, škůdce nebo poškození herbicidem.
Co způsobuje kroucení listů u paprik?
Kroucení listů u paprik často způsobuje přelití, malý květináč, kořenový stres, chlad, škůdci nebo kolísavý příjem živin.
U paprik je důležité zkontrolovat hlavně mladé listy a kořeny. Pokud je spodní část substrátu mokrá, kořeny hnědnou nebo nádoba nestačí, další hnojivo problém zhorší. Když jsou listy lepkavé, tečkované nebo na spodní straně najdete hmyz, řešte nejdřív škůdce, ne výživu.
Jak poznám stolbur rajčat?
Stolbur rajčat poznáte podle kombinace malých tuhých listů, zakrnělého růstu, deformovaných květů a špatně se vyvíjejících plodů.
Samotné stočení listu nestačí. Podezřelé je, když se rostlina celkově mění, vrchol je divně vzpřímený, listy tuhnou a květy vypadají nepřirozeně. U silně podezřelé rostliny je lepší ji odstranit ze záhonu, protože stolbur se po projevu příznaků nedá běžně vyléčit postřikem.
Mají se zkroucené listy rajčat otrhat?
Zkroucené listy rajčat netrhejte automaticky. Odstraňujte jen silně poškozené, nemocné nebo překážející listy.
Když otrháte příliš mnoho listů najednou, rajče ztratí část ochrany proti slunci a rostlina se může dostat do ještě většího stresu. Staré stočené listy se často nenarovnají, ale mohou dál částečně pracovat. Sledujte hlavně nové patro listů a odlistění dělejte postupně.
Proč se rajčatům kroutí listy nahoru?
Listy rajčat stočené nahoru často ukazují na horko, sucho, kolísavou zálivku nebo běžné fyziologické svinování.
Typické je to ve skleníku během teplých dnů, kdy rostlina omezuje odpar vody. Pomůže větrání, ranní hlubší zálivka, mulč a případně lehké stínění. Pokud jsou listy zelené a nové přírůstky zdravé, obvykle nejde o katastrofu. Varovné jsou až deformace vrcholu, květů a plodů.
Proč se listy rajčat stáčejí dolů?
Listy rajčat stočené dolů mohou souviset s přelitím, poškozenými kořeny, přehnojením nebo chemickým poškozením.
Nejdřív zkontrolujte půdu v hloubce, ne jen povrch. Pokud je zemina dlouhodobě mokrá, kořeny trpí nedostatkem vzduchu a rostlina může vypadat jako zvadlá. Podezřelé jsou také úzké, nepravidelné nové listy po úletu herbicidu. V takovém případě sledujte okolní rostliny a nový růst.
Ve svém příspěvku ŠKŮDCI NA RÉVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Neubauerová .
zjistila jsem na révě ve skleníku na listech i na větvičkách drobná zrníčka připomínající krupici jde to lehce prstem setřít. Jsem začátečník a nevím jestli je to normální nebo je to nějaký škůdce Dík za odpovědˇ
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.
Ve svém příspěvku KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Olgo,nevím, zda mám pravdu či ne, ale může jít o stejnou houbovitou potvoru, která způsobuje např.kadeřavost broskví. Mně to chytlo např,i hrušku, oboj byly mldé sazenice zákrsků výšky jak keř. Jestli jste u lesa, tak odsadit co nejdáe, ale hlavně postříkat opakovaně, hned jak raší a pak znovu. Nejlépe prostředky s obsahem mědi např.Champion, event. přidat postřik Rosenmix - opakovaně, ještě při rašení a pak znovu. Ublížit nemůže, pomoci může
Jak jsem si vybíral náhradu v praxi: nejdřív škůdce, potom postřik
Největší změna v přístupu přišla ve chvíli, kdy jsem přestal brát insekticid jako univerzální hasicí přístroj. Dřív jsem u škůdců dělal stejnou chybu jako hodně lidí: viděl jsem poškození listů a hned jsem hledal nejsilnější postřik. Jenže časem se ukázalo, že poškození listu ještě neříká, co na rostlině opravdu je. Mšice list kroutí a lepí medovicí, mandelinka list vyžere viditelně, třásněnky dělají stříbřité skvrny, molice se zvednou jako bílý obláček a svilušky často prozradí až jemné pavučinky.
U náhrady za Metation E 50 se mi osvědčilo rozdělit situaci do čtyř skupin. První jsou saví škůdci, hlavně mšice a molice. Tam má smysl uvažovat o systémovém přípravku, pokud je pro danou plodinu povolený. Druhá skupina jsou žraví škůdci, například mandelinky, housenky a dřepčíci. Tam často rozhoduje zásah včas, dokud je škůdce malý. Třetí skupina jsou skleníkoví škůdci, kde bývá problém s opakováním a rezistencí. Čtvrtá skupina jsou situace, kdy je před sklizní nebo kolem kvete mnoho rostlin, a tam je potřeba být mnohem opatrnější.
Přesně v tomto bodě se ukazuje, proč nelze napsat, že „nejlepší náhrada Metationu je Mospilan“ nebo „nejlepší je Spintor“. Na mšice na růžích můžete řešit úplně jinou věc než na mandelinku v bramborách. Na rajčatech ve skleníku zase narazíte na jiná omezení než u okrasných rostlin. A u ovocných stromů hraje zásadní roli fáze květu, nálet včel, počasí a ochranná lhůta.
Před prvním postřikem si proto vždy položte několik praktických otázek:
Jaký škůdce je na rostlině opravdu vidět? Nestačí poškozený list, je potřeba najít původce.
Je rostlina jedlá a kdy ji budete sklízet? Ochranná lhůta může rozhodnout víc než účinnost.
Kvete ošetřovaná rostlina nebo okolní porost? Tady vstupuje do hry riziko pro včely a další opylovače.
Potřebujete kontaktní nebo systémový účinek? Kontaktní přípravek musí škůdce zasáhnout, systémový působí jinak.
Nejde o svilušky? Ty nejsou hmyz, ale roztoči, a mnoho běžných insekticidů na ně nemusí stačit.
Právě poslední bod je častá slepá ulička. Lidé hledají náhradu Metationu, koupí přípravek na savý a žravý hmyz, ale problém jsou svilušky. Ty se v horku a suchu namnoží rychle, zvlášť ve skleníku, na okurkách, paprikách nebo pokojových rostlinách. Výsledek je potom frustrující: postřik „nezabral“, přitom byl zvolený proti jiné skupině škůdců.
Následující tabulka ukazuje první praktické rozdělení, podle kterého bych náhradu Metationu řešil ještě před cestou do zahradnictví. Nejde o náhradu etikety přípravku, ale o orientační rozhodovací pomůcku.
Ve svém příspěvku NEMOCI RYNGLÍ - ČERVENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Šmíd, Uh. Brod.
Při sklízení rynglí, které byly napohled pěkně vyzrálé a zdravé, po rozpůlení - skoro na všech
plodech jsme našli od pecky tmavé ložisko škůdce.
Plody ce nedaly konzumovat. Bylo to poprve při sklizni letos 2015.
Děkuji za radu. Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Radková.
Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.
Mospilan 20 SP jako náhrada za Metation: kdy ano a kdy ne
Mospilan 20 SP je nejčastěji zmiňovaná náhrada za Metation E 50 hlavně proto, že má systémové působení. To znamená, že nejde jen o kapku, která musí zasáhnout konkrétní mšici na listu. Účinná látka se dostává do rostlinných pletiv a škůdce ji přijímá sáním nebo požerem. V praxi je to výhoda hlavně u mšic, molic a některých škůdců, kteří jsou schovaní na mladých výhonech nebo spodní straně listů.
Když jsem řešil silné napadení mšicemi na mladých výhonech, rozdíl proti běžnému kontaktnímu zásahu byl vidět hlavně v tom, že nebylo nutné fyzicky trefit každého jedince. To ale neznamená, že stačí rostlinu jen symbolicky orosit. I u systémového přípravku je důležité rovnoměrné ošetření, správná dávka, vhodné počasí a respekt k ochranné lhůtě. Nejčastější chyba je poddávkování ze strachu nebo naopak „přidám trochu víc, ať to zabere“. Obojí je špatně.
Mospilan bych zvažoval hlavně tam, kde je problém se savým hmyzem a kde je přípravek podle etikety použitelný pro danou plodinu. Hodí se do situací, kdy mšice deformují mladé výhony, kdy molice sedí na spodní straně listů nebo kdy škůdce není snadné zasáhnout čistě kontaktně. Naopak bych ho nebral jako automatickou volbu na každé vykousané místo v listu. Pokud listy žerou housenky, mandelinky nebo dřepčíci, může dávat větší smysl jiný typ zásahu.
Co bych dnes udělal jinak: u Mospilanu bych nikdy nezačínal otázkou „kolik toho dát do postřikovače“, ale otázkou „je to opravdu škůdce, na kterého je tento přípravek vhodný a povolený u této plodiny?“ Teprve potom má smysl řešit dávkování podle etikety.
U Mospilanu je také důležité nepracovat s představou, že systémový přípravek je automaticky bezpečnější nebo ekologičtější. Systémový účinek je praktický, ale znamená také, že přípravek působí uvnitř rostliny. U jedlých plodin proto rozhoduje ochranná lhůta. U zahrádkářů bývá typický problém u salátů, bylinek, jahod, rajčat a paprik, které se průběžně sklízí. Tam je potřeba velmi pečlivě zvážit, zda má chemický zásah ještě smysl, nebo zda není lepší mechanické odstranění napadených částí, oplach, lepové desky, biologická ochrana nebo cílenější lokální postup.
Představuji si to na jednoduchém příkladu. Máte papriky ve skleníku a na mladých vrcholcích se objeví mšice. Pokud papriky ještě nekvetou a sklizeň je daleko, máte větší prostor pro chemické řešení. Pokud už ale sklízíte první plody každé dva dny, situace je úplně jiná. Náhrada za Metation zde není otázka síly, ale otázka, zda se chemický postřik vůbec hodí do fáze, ve které rostlina je.
Pro rozhodování mezi Mospilanem a kontaktními přípravky pomůže následující přehled.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Tento škůdce se živí listy cibule, což způsobuje jejich zkroucení, zasychání a tvorbu bílých skvrn. Správné jméno tohoto škůdce na cibuli je třásněnka tabáková (Thrips tabaci), oficiálně známá také jako cibulová třásněnka. Jde o hmyz z řádu třásněnek, který může dorůst délky okolo jednoho milimetru, což ho činí těžko rozpoznatelným. Jak přesně vypadá se můžete podívat zde: třásněnka tabáková foto.
Navzdory své miniaturní velikosti je tato třásněnka velmi žravá a svým sáním způsobuje na rostlinách cibule bílé skvrny. Mimo cibuli napadá také tabák, zelí a brambory. Samice třásněnky tabákové mají pouze redukovaná křídla. Jejich barva je od žluté po tmavě hnědou, zatímco menší samci jsou pouze žlutí. Přezimující jedinci jsou však výrazně tmavší než letní jedinci. V Česku je z třásněnek dominantní právě třásněnka tabáková obzvláště v oblastech s vinohradnictvím a v oblastech, kde se pěstuje česnek, i ten medvědí, dále pak cibule, pórek a šalotka.
Ochrana a postřik
Laboratorní testy ukázaly, že tyto třásněnky preferují bílé, žluté a modré povrchy, čehož se dá využít rozmístěním dostatečného množství lepových desek těchto tří barev.
Jako biologickou ochranu proti výskytu třásněnky tabákové stojí za to zmínit hmyz Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Neozygites parvispora, Zoophthora radicans a Entomophthora thripidum. Všechen tento hmyz agresivně napadá třásněnku tabákovou a úspěšně ji likviduje.
Další úspěšná obranná strategie využívá postřik análními sekrety roztočů Amblyseius cucumeris.
Existuje i chemická ochrana postřikem nebo rosením přípravkem s dlouhým názvem Forestina Zdravá zahrada přípravek proti mšicím, třásněnkám a jinému škodlivému hmyzu. Tento insekticidní přípravek působí systémově, to znamená, že rostlina si chemikálii z postřiku rozmístí v celém svém organismu a stane se pro třásněnky po nějaký čas jedovatou. Přípravek je ve formě emulgovatelného koncentrátu a je určený k regulaci nejen třásněnek, ale i mšic a dalšího savého a žravého hmyzu napadajícího zeleninu a okrasné rostliny.
Z dalších chemických ochran lze zmínit postřik přípravkem Forestina Zdravá zahrada Biool, což je kontaktní insekticidní prostředek s fyzikálním působením na živočišné škůdce. Působí dotykově, škůdce je tedy potřeba postřikem dokonale namočit, jinak nezahynou všechny a znovu se rozmnoží.
Ve svém příspěvku VÁNOČNÍ HVĚZDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
chci se zeptat mě vánoční hvězda opadává a zůstavají jen stonky a je přesazená co mámm dělat dál.Děkuji předem za odpověd spozdravem Petra Turanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Někdy i roslina onemocní. Například můžete mít v hlíně nějakého škůdce, který užírá kořeny a rostlina pak chřadne. Nebo může být přítomna houbová nákaza. Vezměte rostlinku do některého zahradnictví a zkuste požádat o pomoc tamního odborníka. Když nepochodíte, kupte rostlinu novou a těšte se z nové a zdravé krásy.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
FAQ – pilatka švestková, postřik, Calypso a bílé lepové desky
Je Calypso stále vhodný postřik na pilatku švestkovou?
Calypso dnes neberte jako běžné řešení pro pilatku švestkovou, protože účinná látka thiacloprid má změněnou legislativní realitu.
Starší návody Calypso často uvádějí, protože historicky šlo o účinný insekticid. Pro dnešní zahradu je ale důležité ověřit aktuální registraci, českou etiketu a povolené použití. Nekupujte staré nebo zahraniční přípravky jen proto, že je doporučila diskuse. U jedlého ovoce rozhoduje legální a bezpečné použití, ne jen účinnost proti škůdci.
Kdy stříkat proti pilatce švestkové?
Postřik proti pilatce švestkové má smysl hlavně po odkvětu, při opadu korunních plátků, pokud je silný výskyt škůdce.
Do plného květu se chemický zásah obecně nehodí kvůli opylovačům. Když už plůdky hromadně padají, bývá často pozdě, protože larvy už poškodily plody zevnitř. Sledujte bílé lepové desky, konec kvetení a etiketu aktuálně povoleného přípravku. Největší chyba je stříkat podle kalendáře, ne podle fáze stromu.
Pomohou bílé lepové desky na pilatku švestkovou?
Bílé lepové desky pomáhají hlavně s monitoringem a částečným snížením náletu pilatky švestkové před a během květu.
Nečekejte, že desky samy zlikvidují všechen hmyz. Jejich největší přínos je v tom, že včas ukážou začátek náletu. Vyvěste je před květem, ne až po opadu plodů. V malé zahradě jsou velmi praktické, levné a bezpečné. Když je spojíte se sběrem napadených plůdků a přesným sledováním stromu, často výrazně snížíte škody.
Proč švestky opadávají krátce po odkvětu?
Opad malých švestek krátce po odkvětu může způsobit pilatka, zvlášť když jsou plůdky uvnitř vyžrané a tmavé.
Část opadu může být přirozená probírka stromu, ale hromadné padání s vyžranými dutinami ukazuje na škůdce. Rozmáčkněte několik plůdků a hledejte larvu, trus nebo chodbičku. Pokud se nález opakuje, zapište si termín. Příští rok budete vědět, kdy dát bílé lepové desky a kdy hlídat konec kvetení.
Je Mospilan vhodný na pilatku švestkovou?
Mospilan se často zmiňuje jako dostupnější insekticid, ale použití na pilatku musíte ověřit podle aktuální etikety.
Nestačí vědět, že přípravek hubí hmyz. Rozhoduje konkrétní plodina, škůdce, dávka, ochranná lhůta a omezení. Pokud etiketa dané použití neumožňuje, nepoužívejte ho jen podle rady z diskuse. U pilatky je navíc zásadní termín po odkvětu. Špatně načasovaný postřik bývá slabý i s dobrým přípravkem.
Lze pilatku švestkovou řešit bez chemie?
Pilatku švestkovou bez chemie lze omezit hlavně bílými lepovými deskami, sběrem plůdků a prací s půdou.
Bez chemie nemusíte mít stoprocentní výsledek, ale v menší zahradě může být zlepšení výrazné.
Ve svém příspěvku DISKUZE NEMOC BUDDLEIA DAVIDII SANTANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edita.
Na mnoha listech se objevily dírky, některé listy jsou zkroucene. Žádného škůdce však nevidím. Nevíte, co by mohlo být příčinou. Mám obavy, aby mi nezahynula. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak na to: praktický výběr náhrady za Metation E 50
Tento postup použijte pokaždé, když nevíte, čím Metation E 50 nahradit, a nechcete zbytečně sáhnout po špatném postřiku.
Najděte skutečného škůdce. Otočte listy, prohlédněte mladé výhony, květy a spodní strany listů. Příklad: zkroucený list s mravenci často ukazuje na mšice, zatímco jemné pavučinky spíš na svilušky.
Určete plodinu a termín sklizně. Jinak se rozhoduje u růží, jinak u rajčat, salátu nebo brambor. Příklad: u rajčat těsně před sklizní může být chemický zásah horší volba než odstranění napadených listů.
Vyberte typ účinku. Na savé škůdce se někdy hodí systémový přípravek, na viditelné žravé škůdce kontaktní nebo požerový zásah. Příklad: mšice na výhonech a mandelinka na bramborách nejsou stejný problém.
Zkontrolujte etiketu konkrétního přípravku. Ověřte plodinu, škůdce, dávku, ochrannou lhůtu, počet aplikací a omezení pro včely či vodu. Příklad: stejný přípravek nemusí být použitelný na všechny plodiny ve vaší zahradě.
Stříkejte jen za vhodných podmínek. Vyhněte se větru, dešti, ostrému slunci, květu a letu včel. Příklad: podvečer za klidného počasí bývá bezpečnější než poledne v horku.
Výsledek kontrolujte podle nového vývoje. Staré poškození nezmizí, sledujte živé škůdce a nové přírůstky. Příklad: u mšic hodnotíte, zda se kolonie nerozšiřuje a mladé listy už nejsou napadány.
Článek dále pokračuje podrobnějším srovnáním Mospilan vs. Karate vs. Sanium vs. Spintor podle konkrétních situací. K dispozici jsou také videonávody a často kladené otázky.
Videonávody: co se vyplatí vidět před výběrem náhrady
U náhrady za Metation E 50 je video užitečné hlavně tam, kde potřebujete vidět škůdce, způsob poškození nebo praktický zásah. Níže jsou vybraná videa, která vizuálně pomáhají pochopit mšice, mandelinku a nechemické i chemické přístupy. U každého videa doporučuji před vložením na web ještě ručně ověřit dostupnost přehrávání, protože YouTube může u některých videí měnit oprávnění pro vložení.
Video 1: Mospilan a mšice jako modelový savý škůdce
Toto video je vhodné k části článku, kde se vysvětluje rozdíl mezi systémovým a kontaktním přístupem. Důležité jsou zejména pasáže, kde je vidět napadení mšicemi a praktická práce s přípravkem; orientačně sledujte úvodní vysvětlení od 0:00 a praktickou ukázku přibližně od 0:40.
Video 2: Mandelinka na bramborách a význam správného načasování
Toto video se hodí k části o mandelince, protože u brambor je krásně vidět, že nečekáte na úplně zničenou nať. Důležité pasáže jsou rozpoznání škůdce na začátku videa a vysvětlení zásahu v průběhu videa, přibližně od 0:30 do 2:30.
Video 3: Jak na mšice v běžné zahradě
Toto video je užitečné pro čtenáře, kteří ještě nepoznají rozdíl mezi poškozením listů a skutečným výskytem škůdce. Sledujte zejména záběry na kolonie mšic a praktické vysvětlení boje proti nim; nejdůležitější jsou úvodní a střední části videa.
Video 4: Mšice ve skleníku, fóliovníku a na záhoně
Toto video se hodí k lokální české realitě, protože ukazuje, že stejný škůdce se chová jinak ve skleníku a jinak venku. Důležité jsou části, kde se řeší výskyt na spodní straně listů a praktický postup ochrany.
Video 5: Přírodní postupy proti mšicím jako doplněk chemie
Toto video je vhodné jako protiváha k chemické náhradě Metationu. Pomáhá vysvětlit, že při slabém napadení lze začít šetrněji. Důležité jsou úvodní části s přípravou a praktické části, kde je vidět použití přírodního postupu v zahradě.
