Hned na začátku je třeba konstatovat, že kalové čerpadlo nemůže být nikdy tak efektivní jako čerpadlo na čistou vodu. Konstrukce čerpadla je založena na teoretických a vědeckých poznatcích, ale kalová čerpadla musí splňovat ještě mnoho dalších kritérií a požadavků, jako je například průchodnost, schopnost nezadírat se či odolnost vůči vysokému opotřebení. Kompromis spočívá vždy mezi tím, co je žádané a co je možné, ve smyslu životnosti čerpadla a celkových nákladů.
Ponorné kalové čerpadlo
Odstředivá kalová čerpadla využívají síly, která se tvoří v rotujícím oběžném kole, a předávají ji čerpanému médiu stejným způsobem, jako je tomu u čerpadel pro čisté tekutiny. Nicméně tím podobnost de facto končí. Kalové čerpadlo se skládá z:
Oběžná kola
Jsou hlavní rotační součástí, která předává energii dopravované kapalině pomocí lopatek. Lopatky oběžného kola kalového čerpadla musí být silnější než lopatky klasického vodního čerpadla. Kvůli této tloušťce musí být na kole méně lopatek, jinak by byl průchod pro čerpané látky příliš úzký, a to by mělo negativní vliv na výkon a průchodnost čerpadla. Tento fakt vede ke snížení čerpací výšky a účinnosti. Zřídkakdy jsou oběžná kola z kovových slitin opracována na vnějších plochách. Tato práce navíc se nevyplatí, jelikož oběžná kola (stejně tak i vložky skříní) mají omezenou životnost, a to i přesto, že jsou vyrobena z odolných materiálů. Po opotřebení, kdy klesá výkon čerpadla, se musí vyměnit. Oběžná kola mají obvykle rovné nebo Francisovy lopatky. Pro některé typy kalů mají lopatky typu Francis vyšší účinnost, lepší sací výkon a mírnější opotřebení, jelikož úhel lopatky je shodný s úhlem nátoku tekutiny, jde o takzvaný bezrámový nátok. Rovné lopatky oběžného kola vykazují mírnější opotřebení ve velmi hrubých kalových aplikacích nebo tam, kde forma na lití vylučuje Francisovy lopatky a je nutné použití elastomerové oběžné kolo. Počet lopatek oběžného kola se obvykle pohybuje mezi třemi a šesti v závislosti na velikost částic v suspenzi a velikosti kalového čerpadla. Oběžná kola jsou buď uzavřená, nebo otevřená. Uzavřený typ oběžných kol (s krycím diskem) je běžnější než otevřený typ (bez krycího disku), který se někdy používá pro speciální aplikace. Oběžná kola jsou obvykle uzavřena z důvodu vyšší účinnosti a menší náchylnosti k opotřebení v přední části. Otevřená kola se používají nejčastěji v menších čerpadlech a tam, kde čerpané částice mohou způsobit ucpání. Dalším rysem oběžných kol kalových čerpadel je použití vyrovnávacích lopatek na zadní straně nosného disku. Tyto lopatky mají dvojí funkci. Redukují (vyrovnávají) tlak a udržují pevné částice mimo mezery mezi oběžným kolem a spirálou pomocí odstředivé síly. Příklady použití standardních oběžných kol: jednokanálové uzavřené kolo se využívá na čerpání vláknitých kalů; dvoukanálové uzavřené kolo se využívá na čerpání strusky s menšími částicemi; kolo pro dopravu kašovitých směsí se využívá k čerpání septiků, kolo s ejektorovými kanály se využívá k čerpání kašovité, silně proplyněné kapaliny (papírovinu).
Spirály čerpadel
Jedná se o část čerpadla, která uzavírá oběžné kolo.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
Při dopravě kalů a suspenzí, které obsahují vláknité příměsi (zbytky textilií), se v rotujících kanálech čerpadel tvoří provazce, které mohou způsobit i jejich ucpání. K čerpání těchto suspenzí a kalů se nejčastěji používají oběžná kola jednokanálová nebo dvoukanálová. Oběžná kola také mohou být osazena řezacím plátkem, který rozsekává různé vláknité materiály. Také se může použít řezací zařízení, které je umístěno na sání kalového čerpadla, to však zhoršuje sací schopnost čerpadla. Do septiků by mělo být zvoleno čerpadlo kovové s mobilní instalací, zde ale záleží na tom, kolik chcete do čerpadla investovat a jak často ho budete používat. Kalové čerpadlo může být vybaveno plovákem, který spustí čerpadlo při ponoření, nebo manuálním ovládáním.
Ve svém příspěvku POKOJOVÁ KALA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Nekvindová.
Dostala jsem kalu po 3týdnech listy a květy uhnívají,zalévala jsem opatrně.Co je špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolína.
Dobrý den, koupila jsem kalu na začátku podzimu, je v kanceláři a zdá se, že jí to svědčí. Dočetla jsem se ale nyní, že by měla být zazimovaná, přitom ta moje má stále květy a zelené listy. Je nutné ji zazimovat nebo ji můžu nechat? Děkuji
Kde můžeme najít prvopočátky pěstování vinné révy?
Pravděpodobně v Asii, a to konkrétně v oblasti okolo Kaspického moře, někde na území dnešní Gruzie, Arménie či Ázerbájdžánu. Nejstarší nálezy svědčící o zpracování hroznů na víno pocházejí z Turecka, Libanonu a Sýrie. Stáří jejich vzniku je odhadováno na dobu asi před 7 000 až 10 000 lety. Révu také běžně pěstovali Sumerové, Asyřané, Babyloňané, Egypťané. Často bylo její pěstování pod patronací některého z bohů, například v Egyptě bylo zasvěceno bohu Osirisovi.
Jistě už většina z nás slyšela o bakchanáliích, tedy antických slavnostech Řeků, kterými oslavovali boha Dionýsa čili Bakcha, syna nejvyššího boha Dia. Byly to bouřlivé slavnosti, plné všeobecného hýření, sexuální nevázanosti a bohatýrského popíjení vína; to vše pochopitelně k uctívání onoho boha. Řekové víno popíjeli, ale byli také zkušenými pěstiteli révy a výrobci vín. Kromě běžných vín uměli vyrábět i speciality, jako vína kořeněná, ochucovaná bylinami či medem. Zkušenostmi se dopracovali k vědomostem, které bychom mohli označit jako „vinařskou chemii“. Pro sedimentaci kalů, tedy vyčistění vín od kvasnic a pro zrání vína používali amfory, kde se v úzké dolní části kaly dobře usazovaly a zůstávaly zde zhutnělé gravitací i při vylévání vína. Úzké hrdlo na vrcholu amfory zase zabraňovalo přístupu vzduchu, o kterém se už tehdy vědělo, že vínům škodí. Proto se také amfory uzavíraly korkem či dřevěnými kolíky, které se ještě zalévaly smolou nebo sádrou, aby vína byla chráněna před oxidací a také aby nevysychala. Pro převážení vín po jednotlivých řeckých ostrovech bylo potřebné vína konzervovat – k tomu se používala mořská voda. Bylo tedy tehdy běžné, že tato vína byla slaná.
Pěstování révy a pití vína převzali od Řeků Římané, kteří víno zasvětili svému bohu Jupiterovi. Římané se také brzy stali zkušenými pěstiteli i dobrými výrobci vín. A co víc, nevycházeli jen ze zkušenosti, některé pěstitelské zásady byly přímo nařizovány. Byl například vydán zákaz sázet ve vinohradech zastiňující rostliny, jako lísky, olivy aj. (Uvědomili si totiž, že réva je světlomilná, jak jsme si řekli na začátku našeho besedování o révě a vínech.) Narůstající výhony se vyvazovaly k oporám (první opěrné konstrukce, často ve tvaru pergol). Vinice se oplocovaly a byly ustanoveny přísné tresty za krádeže.
Římané, stejně jako Řekové, vína ředili – pití neředěného vína bylo považováno za barbarství. Pití vín byla společenská záležitost; vína se pila na hostinách, požádaných bohatými, společensky vysoce postavenými osobnostmi v jejich palácích.
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
Jedná se o malé ponorné čerpadlo, které je určeno k čerpání znečištěných odpadních vod, například fekálií, kalů s obsahem drobných kusovitých částic do průměru 10 mm. Čerpadlo je vybaveno mělnícím zařízením k rozmělnění částic obsažených v čerpaném médiu. Výtlak čerpadla je 10,3 m s průtokem 3,5 l/s, je vyrobeno z litiny – nerezu, hmotnost je 12 kg. Vyrábí Sigma pumpy Hranice s.r.o.
Ve svém příspěvku PŘEZIMOVÁNÍ - DÍK ZA INFORMACE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Děkuji za poskytnuté informace, teď se mi snad podaří brambořík přezimovat a příští rok mi udělá znovu plno radostí. Vlasta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumír.
Celou zimu mi kvete, 1 x za 2 roky přesadit,přes léto ven pod strom, občas zalít. V tuto dobu nebo zač. září na okno na sever, kde září plnými květy až do konč. jara. V létě doslova odpočívá, až vypadá špatně- zaleji, i déšť občas pomůže.
Koncentrovaná kyselina fosforečná se ředí vodou. Při směšování s vodou se musí dbát na to, aby příliš nevzrůstala teplota roztoku. Kyselina se vždy pomalu a za stálého míchání přidává do vody, nikdy ne naopak! Produkt se vstřebává všemi cestami expozice. Dráždí dýchací orgány, je žíravý, způsobuje vážné popáleniny a těžce se hojící rány. Vnikne-li do očí, hrozí poškození až ztráta zraku (oční dráždivost: králík 119 mg – silně dráždivý (SEV); kožní dráždivost: králík 595 mg/24 hod – silně dráždivý (SEV)).
Vypouštění vod obsahujících produkt do kanalizace a vodotečí je přípustné až po neutralizaci a za podmínek stanovených vodohospodářskými orgány. Eliminace fosforu v odpadních vodách se provádí srážením solemi trojmocného železa či hliníku. Vzniklá nerozpustná suspenze se absorbuje v aktivním kalu.
Vhodný materiál k zředění nebo neutralizaci: zředěný roztok hydroxidu sodného, hašené vápno, mletý vápenec, soda.
Při likvidaci zbytků produktu a jeho obalů je nutno postupovat v souladu se zákonem o odpadech, ve znění všech prováděcích předpisů (vyhláška, kterou se stanoví Katalog odpadů; vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady). Jestliže se tento přípravek a jeho obal stanou odpadem, musí konečný uživatel přidělit odpovídající kód odpadu podle Katalogu odpadů. Zatřídění podle Katalogu odpadů je možno provádět na základě vlastností odpadu v době jeho vzniku.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Schneider.
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel SABINA.
Pěstuji úspěšně rýmovník citronový venku na balkoně vystavený slunci i dešti, ale nepodařilo se mi ho nikdy přezimovat uvnitř. Vždy si na jaře koupím nový v květinářství. Na okenním parapetu začal shazovat lístky a zašel. Nevím jaká se stala chyba.
Nyní je čas pro rostliny najít vhodné místo. Můžete si vybrat, jestli se chcete na rostliny během zimy dívat a nebo ne.
Tmavé a chladné místo
Například sklep, je ideální pro uchování rostlin přes zimu. Zde bude pelargónie chráněna před přímým slunečním světlem. Tím se zabrání tomu, aby rostliny začaly znovu rašit příliš brzy a trpěly nedostatkem vody. Tento způsob přezimování pelargoniím prospívá nejvíce. Máte-li dostatek místa ve sklepě, můžete si ušetřit výsadbu a muškáty přezimovat rovnou v květináči nebo v balkónovém truhlíku. Na jaře stačí nasypat čerstvou zeminu s kuličkovým hnojivem.
Chladnička
Ano chladnička je také možným místem na přezimování muškátů. Muškáty lze zabalit do novin a uložit je na chladném místě, například v zásuvce na zeleninu v lednici.
Světlé místo
Místo s dostatkem světla a s teplotou 5 až 10 °C, což by mohla být například zimní zahrada nebo světlé schodiště. Pelargonie dobře přezimují na světlém ale chladném místě. Přes zimu udržujte kořeny mírně vlhké.
Obývací pokoj
Vyhřátý obývák je další možností kde je možné přezimovat muškáty. Ideálně na vytápěných místech, jako je okenní parapet v obývacím pokoji. V tomto příjemném teple muškát znovu vyraší. Pokud je výhonků příliš mnoho, tak se jednoduše odříznou. Díky tomu se tvoří více bočních výhonů a rostlina pak v příštím roce roste košatěji a kompaktněji. Navíc je tím podporována tvorba poupat. Některé druhy pelargónie, zejména hybridy pelargonie velkokvěté, však potřebují ke kvetení chladné období v délce alespoň šest týdnů.
Přes zimu se pelargónie udržuje spíše v suchu a zalévá se jen když je to nutné. Nehnojí se.
Shrnutí pro umístění a péči:
optimální umístění: tma a chlad (například ve sklepě);
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Sandevila nekvete nejčastěji kvůli nedostatku světla nebo živin. Proč sandevila nekvete je problém spojený s podmínkami pěstování.
Rostlina může vypadat zdravě, ale pokud nemá dostatek slunce, energii využívá jen na listy. Kvetení sandevily je přímo závislé na světle a hnojení. Řešení je přesun na slunce a pravidelné hnojení, ideálně jednou až dvakrát týdně během sezóny. Bez těchto dvou věcí květy nepřijdou.
Jak často zalévat sandevilu v létě?
Sandevilu zalévejte podle stavu substrátu, ne podle dnů. Jak často zalévat sandevilu závisí na počasí.
V horku může potřebovat vodu každý den, jindy stačí obden. Zálivka sandevily musí být vyvážená – přelití je horší než krátkodobé sucho. Správný postup je kontrolovat vrchní vrstvu půdy a zalévat až po jejím proschnutí. Tím předejdete uhnívání kořenů.
Proč sandevile opadávají listy?
Opad listů u sandevily způsobuje stres – nejčastěji přelití nebo změna podmínek. Proč opadávají listy je signál problému.
Rostlina reaguje rychle na špatnou zálivku nebo přesun. Opad listů často znamená, že kořeny nemají ideální podmínky. Řešení je upravit zálivku, zkontrolovat substrát a stabilizovat prostředí. Pokud zasáhnete včas, rostlina se obvykle zotaví.
Jak zachránit přelitou sandevilu?
Přelitou sandevilu zachráníte omezením zálivky a případným přesazením. Přelití sandevily je velmi častý problém.
Pokud je substrát trvale mokrý, je nutné ho nechat proschnout. Záchrana rostliny někdy vyžaduje i výměnu substrátu. Kořeny musí mít přístup ke vzduchu, jinak začnou hnít. Čím dříve zasáhnete, tím větší šance na záchranu.
Jaké světlo potřebuje sandevila?
Sandevila potřebuje přímé slunce alespoň několik hodin denně. Světlo pro sandevilu je klíčové.
Bez dostatku světla sice přežije, ale nebude kvést. Kvetení sandevily závisí na intenzitě světla. Ideální umístění je jižní nebo západní balkon. Nedostatek světla je nejčastější důvod slabého růstu.
Jak hnojit sandevilu, aby hodně kvetla?
Sandevilu hnojte pravidelně 1–2× týdně během sezóny. Hnojení sandevily je nutné pro květy.
Bez hnojiva rostlina nemá dostatek živin na tvorbu květů. Správné hnojení podporuje růst i barvu květů. Pravidelnost je důležitější než množství – malé dávky častěji fungují lépe než jednorázové přehnojení.
Jaký substrát je nejlepší pro sandevilu?
Nejlepší je lehký a vzdušný substrát s dobrou drenáží. Substrát pro sandevilu ovlivňuje kořeny.
Hutný substrát zadržuje vodu a způsobuje problémy. Kořenový systém potřebuje vzduch i vlhkost. Ideální řešení je kombinace kvalitního substrátu a drenáže, například keramzitu na dně nádoby.
Může být sandevila v polostínu?
Sandevila může být v polostínu, ale nebude dobře kvést.
Břečťan je popínavá rostlina pěstovaná jako venkovní i jako zahradní druh. Někdy bývá pěstována pro své léčebné účinky, jindy zase pro svůj okrasný vzhled. Je hned několik odrůd břečťanu, které se liší jak tvarem, tak barvou listů, ty bývají zelené, zelenobílé či zelenožluté.
Jak břečťan pěstovat
Břečťan vyžaduje stinné stanoviště, je schopen zaplnit celou stěnu domu, ale to jen ty odrůdy, které jsou schopny přezimovat v našich podmínkách. I když se břečťan hodně rychle rozrůstá, zaplnit několik metrů souvisle by každý rok zas a znovu opravdu nedokázal. Chcete-li mít břečťan hustší, je potřeba ho pravidelně zaštipovat. Při pořizování si tedy dávejte pozor, zda nebudete muset svou rostlinu před mrazem stěhovat domů. Chcete-li si břečťan vypěstovat ze semene, začněte již na podzim, abyste na jaře měli připravenou zdravou, krásnou, mladou rostlinku. Další možností je pořídit si již předpěstovaný břečťan a ten vysadit na jaře rovnou do zeminy ven. Pro volbu zeminy použijte kompost nebo rašelinový substrát.
Zálivka a hnojení
Se zálivkou to u břečťanu nemusíte přehánět. Zalévejte pravidelně, ale jen mírně, břečťan nemá rád přemokřenou půdu, mohlo by vám docházet k zahnívání kořenů, opadávání listů nebo černání listů, v zimním období zálivku omezte na minimum.
Hnojivo aplikujte ve vegetačním období každé 2 týdny společně se zálivkou.
Přezimování
Zvolíte-li břečťan jako trvalku, nebudete s ním mít na podzim žádnou práci, protože je schopen přezimovat na svém stanovišti. Jestliže ale máte jinou odrůdu, musíte po tom, co teploty klesnou k 10 °C, rostlinu přemístit domů. Problém nastane v případě, necháte-li břečťan přes rok volně se pnout po konstrukci, v tom případě ho musíte buď opatrně oddělat a namotat například na vyrobený žebříček, nebo ho zakrátit.
Množení břečťanu
Množit břečťan můžete pomocí řízků odebraných z čerstvých výhonků, ty můžete nechat zakořenit ve sklenici s vodou, nebo je rovnou zasaďte do květináče se substrátem a předpěstujte do následujícího jara.
Ve svém příspěvku JAK PREZIMOVAT NA BUXUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímá mám. se o buxusy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je na jaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září. Stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Lobelka je drobná a jemná rostlina s drobnými kvítky v barvách modrých, fialových nebo bílých. Lobelka zahrnuje více než 300 druhů, které se liší především svou výškou v rozmezí od 10 do 150 cm. Na rozdíl od vitálky jde o rostlinu poměrně náročnou, avšak hodně oblíbenou. Často bývá používána k ohraničení záhonů.
Jak lobelku pěstovat
Lobelku můžete pěstovat jako většinu letniček v truhlíku i na záhonku. Má ráda slunné místo, ale i polostín, před čím byste ji ale měli chránit, je vítr a především mráz. Odkvetlé lobelky je potřeba seříznout, aby vám dále kvetly až do podzimu. Pro sázení volte dobře propustný substrát, nemusí být ničím specifický, stačí buď univerzální pro balkonové rostliny, nebo takový, jaký si sami namícháte ze zeminy, kompostu a písku v dílech 2 : 1 : 1.
Zálivka a hnojení
Lobelka vyžaduje pravidelnou zálivku, ale ne aby stála v neustálém vlhku, zahnívaly by jí kořeny. Co pro lobelky nemohu doporučit, je samozavlažovací truhlík.
Každý týden dopřejte lobelkám hnojivo určené pro balkonové květiny, pozor však na přespříliš dusíku, začaly by vám pozdě a málo kvést.
Přezimování
Lobelku můžete nechat přezimovat jako většinu letniček v dobře prosvětlené místnosti o teplotě kolem 10 °C. Omezte zálivku a na jaře rostlině dopřejte nový substrát. V našich podmínkách se nechává přezimovat opravdu jen výjimečně.
Množení lobelky
Na rozdíl od jiných letniček není výsev lobelky zrovna jednoduchý, rostlinky musíte po vyklíčení dvakrát přesazovat, proto hned na začátku zvažte, jestli ten kolotoč podstoupíte, nebo zda si raději nekoupíte již předpěstované sazenice.
Pokud se do pěstování od samotných semen chcete pustit, začněte již v únoru. Připravte si například do truhlíku substrát smíchané zeminy a písku v poměru 2 : 1. Nasypte semínka a jen lehce přihrňte a zatlačte, žádné hluboké zahrabávání, semínka lobelek potřebují pro růst světlo. Substrát průběžně zalévejte, pozor, abyste u toho nevyplavovali semínka. Až budete sazeničky přesazovat, použijte stejný substrát. Nepřesazujte každou sazenici zvlášť, lobelky vždy zůstávají ve skupinkách. Až budete rostliny přesazovat podruhé, můžete je dát již do truhlíků či květináčů, ve kterých je chcete pěstovat celé léto. Chcete-li je mít v záhonu, budete muset přesazovat ještě jednou, protože ven je můžete dát až v polovině května.
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ne, dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez zásahu většinou vytvoří hodně menších plodů, které nemusí stihnout rovnoměrně dozrát.
Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido pěstovat i bez zaštipování. Ve většině českých podmínek ale rostlina rozděluje energii mezi příliš mnoho plodů. Výsledkem jsou menší kusy, slabší chuť a horší využití v kuchyni, zejména pokud chceš hokaido na polévku nebo koláč.
Kdy je nejlepší čas zaštipovat dýni hokaido?
Ideální čas na zaštipování dýně hokaido je ve chvíli, kdy už má nasazené první plody a je jasné, kolik jich rostlina zvládne uživit.
V praxi to bývá přibližně 6.–8. týden po výsadbě, podle počasí a vitality rostliny. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá jasno, kolik plodů vytvoří. Pokud naopak příliš pozdě, efekt je minimální a hokaido už energii rozdělilo. Právě správné načasování má zásadní vliv na velikost plodů i jejich vyzrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Počet plodů na jedné rostlině hokaida závisí na její síle a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se mi dlouhodobě osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíš 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená lepší chuť, vyšší obsah vitamínů a rovnoměrnější dozrání.
Co se stane, když nechám na hokaidu příliš mnoho plodů?
Při příliš velkém počtu plodů rostlina nestíhá všechny vyživit a výsledkem jsou menší, často nedozrálé dýně.
Hokaido pak může vypadat na pohled úrodně, ale část plodů zůstane tvrdá, zelenější a méně chutná. Takové dýně se hůř skladují a mají horší využití v kuchyni. Častým problémem je i to, že některé plody přestanou růst úplně. Právě tady má zaštipování dýní největší smysl.
Mohu zaštipovat hokaido stejně jako cuketu?
Ne, zaštipování cuket a zaštipování dýně hokaido není stejné a záměna postupů je častá chyba.
Cuketa plodí průběžně a snese častější a razantnější zásahy. Hokaido má delší vegetační cyklus a každý plod potřebuje čas. Pokud budeš hokaido zaštipovat stejně agresivně jako cuketu, můžeš přijít o část úrody nebo výrazně snížit počet plodů. U hokaida vždy platí, že méně zásahů je často lepší.
Má smysl zaštipovat slabou nebo stresovanou rostlinu?
Slabou nebo stresovanou rostlinu hokaida se zaštipovat nevyplatí, protože další zásah ji může ještě více oslabit.
Po chladných nocích, suchu nebo přemokření dej rostlině čas se vzpamatovat. Pokud listy nejsou pevné a růst se zpomalil, zaštipování situaci nezlepší.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Toto období začíná zpravidla v druhé polovině srpna.
Jen od jara do plného léta žijí ve včelstvu tři včelí kasty (jedna matka, několik stovek trubců a třicet až padesát tisíc dělnic). Dělnice vykonávají veškeré činnosti nezbytné k přežití, jako je sběr nektaru a pylu, přinášení vody, stavba plástů, péče o plod, čištění a obrana. Matka zajišťuje kladení vajíček, soudržnost včelstva a dělbu práce v něm. Trubci oplodňují mladé matky, což je jejich jediný úkol. V období vrcholícího léta, kdy se začne projevovat nedostatek snůšky, začnou dělnice trubce z úlů vyhánět. Včelstvo je na podzim a zimě výhradně samičí.
Včely se již v období vrcholícího léta připravují na chladné roční období. V podletí se vytváří hranice mezi letními a zimními včelami. Líhnoucí se dělnice jsou dlouhověké, zachovávají společenství přes zimu a jsou prvními aktivními včelami na jaře. Proto začíná z biologického hlediska nový včelařský rok.
Délka života včely medonosné závisí především na tom, zda se narodila jako letní, nebo zimní včela, což se projevuje péčí o plod. Letní včela se dožívá jen tří až šesti týdnů, pracuje a stará se o plod. Úkolem zimní včely je najíst se dosyta a vydržet přes zimu. Zimní včely se dožívají zpravidla pěti až šesti měsíců, mohou se dožít i devíti měsíců. K přežití zimních včel je potřeba dostatečná zásoba. Aby včelstvo úspěšně přezimovalo, musí mít na počátku zimy nejméně deset tisíc jedinců.
Péče v podletí podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony – na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že se v každém včelstvu nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.
Staré tmavohnědé plásty musíme vyřadit a nechat roztavit, protože jsou méně kvalitní. Tento zákrok je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů a jehož housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.
Doplnění zásob na zimu: včely během léta snášejí pyl a nektar.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ KYTKY JICNOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, nikde nemohu zde v PC najít konkrétní návod-radu jak přezimují Jicnovky-Eustoma. Dostala jsem jí jako dárek a nevím co s ní dál. Je moc pěkná byla bych ráda kdyby přežila i zimu. Prosím poraďte.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Eustoma grandiflorum nebo-li jícnovka velkokvětá, je kvetoucí dvouletka, která přežije zimní mrazy až do -12 °C. Ale spíše než aby byla považována za trvalku, je typičtěji pěstována jako letnička.
Eustomu můžete přezimovat i uvnitř na světlém místě s teplotou v závislosti na osvětlení v rozmezí 10 až 15 °C. Čím větší teplo, tím větší nároky na světlo.
Růže z Jericha přežívá v domácích podmínkách pouze v misce s vodou – nemůže ani růst, natož kvést. Pro svůj život potřebuje stálou teplotu, vlhkost a speciální podmínky. V tropech suché období přežívá schoulená do klubíčka. Jakmile zaprší, stonky se začnou zelenat a růže z Jericha se opět probudí k životu. Od této rostliny květ očekávat nelze, a i kdyby přece, ani si jej nevšimnete. Cyklus rozmnožování těchto rostlin je totiž tak složitý a probíhá natolik nenápadně, že jej bez mikroskopu vůbec nezpozorujete.
Výše uvedený koloběh byste růži z Jericha měli zajistit i vy a střídat v domácích podmínkách simulované období sucha s umístěním rostliny v nádobě s vodou. Pěstitelé často chybují, když v nádobě nechají rostlinu téměř plavat. Ta pak začne uhnívat.
Pěstování postup:
Rostlinu nechte nasát vodu, jakmile se rozvine, přebytečnou vodu odlijte a ponechte jen trochu vody na dně. Je lépe vodu častěji doplňovat, případně i rostlinu mlžit. Zpozorujete-li, že začíná usychat, vodu doplňte. Růži z Jericha napadenou plísní okamžitě z vody vyndejte, nechte uschnout a poté ji můžete nechat opět rozvinout. Počítejte vždy s tím, že nikdy nebude smaragdově zelená, jako je na obrázcích, neboť domácí prostředí není zkrátka tropický prales.
Pokud jste vlastníky vytápěného skleníku, kde pěstujete jiné exotické skvosty, můžete růži z Jericha vysadit jako podrost, případně ji umístit do vitríny s tropickými rostlinami. Vyhovuje jí polostinné místo, v žádném případě nesnáší přímé slunce.
Zálivka musí být v létě pravidelná a vydatná, zásadně měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Vysoké nároky jsou i na vzdušnou vlhkost, která může být téměř až stoprocentní. Optimální pro pěstování je teplota od sedmnácti do dvaadvaceti stupňů a přibližně stejnou teplotu potřebuje rostlina i přes zimu. Přesadit ji můžete na jaře do kypré humózní zeminy, ne však s obsahem vápna.
Rostlina se množí pouze vegetativně stonkovými řízky, ale v domácích podmínkách asi moc úspěšní nebudete. Řízky se musí nasázet do naprosto čistého substrátu (agroperlitu nebo čistého křemičitého písku), který neobsahuje žádné zárodky plísní. Řízky koření jen při vysoké vzdušné vlhkosti.
Pro své zajímavé vlastnosti se dá tato rostlina pěstovat jak na talířku či v misce s vodou (takto ale pouze krátkodobě), tak v interiéru, kde je nižší teplota a vyšší vzdušná vlhkost. Vhodnější je výsadba přímo na záhony do polostínu, kde je dostatečně vlhká půda s příměsí rašeliny. Vraneček je však choulostivý na mráz (-5 °C), proto je vhodné rostliny pěstované venku přesadit na zimu do květináče a umístit v bezmrazé místnosti. Je možné také celou rostlinu nechat v suchém stavu přezimovat do jara. Vranečky lze množit řízkováním nebo dělením trsu. Části větví velmi dobře zakořeňují při teplotě 20 °C, nejlépe pak po třech až osmi kusech přímo v konečných květináčích.
V naší poradně s názvem KYTKA EUSTOMA JAK PĚSTOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, prosím jak uchovat květinu Eustoma přes zimu?????? Děkuji za odpověď.Božena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V teplejších oblastech může eustoma přezimovat venku, protože snese mrazy až do -12 °C. Snese i krátkodobé zakrytí. Přezimování eustomy je možné i v interiéru při teplotě 10 až 15 °C. Je potřeba vědět, že eustoma je dvouletka, takže v dalším roce již nemusí být stejně pěkná jako v prvním roce. Proto se pěstuje jako letnička.
Begonie je rostlina, která má snad stovky různých odrůd, některé z nich jsou zdobné svými květy, jiné svými listy. Bývají pěstovány jako pokojové i venkovní rostliny, a to v květináčích, truhlících i přímo na záhonech. Podle velikosti květů se begonie dělí na drobnokvěté a velkokvěté, bývají v různých odstínech bílé, žluté, oranžové, růžové i červené. Ani tvar květů nebývá stejný, pomineme-li rozdíl drobných a velkých květů, odlišuje se květy různě zdobnými, například třapatými či zvlněnými.
Jak begonie pěstovat
Nejdříve si vyčleníme begonie, které potřebují zvláštní přístup, například Begonie semperflorens, kterou známe pod názvem voskovka. Tato begonie je jako jedna z mála pouze jednoletá rostlina, což znamená, že není schopna přezimovat a na jaře musíte vysadit novou. Tato rostlina je navíc typická tím, že na rozdíl od většiny begonií má ráda slunné místo. Vysazuje se jak do záhonu, tak do truhlíku.
Další výjimkou mezi begoniemi je Begonie grandis, tato rostlina je na rozdíl od ostatních schopná přezimovat i v našich podmínkách venku v záhonu, jediné, co jí musíte dopřát, je, že ji na podzim zakryjete vrstvou chvojí.
A jak se tedy starat o ostatní, „běžné“ begonie? Begonie nemají rády přímé slunce, ale měly by mít dostatek světla, takový balkon na severní straně pro ně bude naprosto ideální. Tyto rostliny mají rády teplo. Až je budete sázet do truhlíku, myslete na to, že jim vyhovuje lehká, propustná půda, ideální zeminou pro begonie je tedy kompost anebo smíchání rašeliny a písku. Odkvetlé květy a suché listy je potřeba v průběhu roku odstraňovat, aby zbytečně nedocházelo k šíření škůdců a chorob. Chcete-li, aby se vám rostlina rozrostla, zaštipujte nové výhonky.
Zálivka a hnojení
Begonie mají rády pravidelnou zálivku. Zemina by neměla ani vyschnout, ani být příliš vlhká. Zálivku provádějte vždy do záchytné misky, nikdy vodu nelijte na listy či květy.
Nezapomeňte ani na hnojení begonií, a to v době květu jedenkrát týdně hnojivem určeným pro kvetoucí rostliny. Hnojit byste měli maximálně do září, poté již omezte i zálivku a připravte rostlinu na zimu.
Přezimování
Přezimování begonií se odlišuje od většiny balkonových rostlin. Prakticky jsou dva způsoby přezimování. Begonii můžete přemístit do vytápěné místnosti, kde se teplota pohybuje od 18 do 25 °C, a nadále se o ni budete starat jako v létě, pravidelně ji budete zalévat a jen omezíte hnojivo. Pak se možná i v zimě dočkáte květů.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ PODLE NAŠICH BABIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nemám studený sklep ani balkon, jen jednopokojový byt. S muškáty se rozloučit nechci, nádherně kvetly a jsou zdravé. Jak je tedy zazimovat v bytě? Děkuji za radu. Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když bydlíte v bytě, tak své muškáty můžete přezimovat na společné chodbě. Nejlepší místa jsou u okna ve spodních patrech.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar.
Jaké balkonové rostliny jsou nejlepší na plné slunce?
Nejlepší balkonové rostliny na plné slunce jsou muškáty, gazánie, vitálka, osteospermum, Million Bells a verbena.
Tyto druhy dobře snášejí světlo a při správné zálivce zvládnou i české letní horko. Muškáty jsou nejspolehlivější pro začátečníky, gazánie snese sušší režim a Million Bells udělají bohatý převis. Petúnie a surfinie jsou také vhodné, ale potřebují větší nádobu, častější zálivku a lepší ochranu před větrem a prudkým deštěm.
Které letničky na plné slunce do truhlíků vydrží nejdéle?
Nejdéle obvykle vydrží muškáty, gazánie, vitálka, Million Bells a dobře vedená verbena v dostatečně velkém truhlíku.
Rozhoduje nejen druh rostliny, ale také objem substrátu a pravidelná péče. Letničky na plné slunce do truhlíků potřebují hlavně stabilní vláhu, propustnou zeminu a průběžné přihnojování. Když je zasadíte příliš hustě, budou vypadat krásně v květnu, ale v červenci začnou soupeřit o vodu a živiny. Méně sazenic často znamená lepší výsledek.
Jsou petúnie a surfinie vhodné na přímé slunce?
Petúnie a surfinie jsou vhodné na přímé slunce, ale jen při dostatku vody, živin a ochraně před větrem.
Na slunném balkoně umí vytvořit nádherný převis, ale nejsou úplně bezúdržbové. Surfinie mají vysokou spotřebu vody a v malém truhlíku rychle vadnou. Petúnie s velkými květy navíc hůř vypadají po silném dešti. Nejlépe fungují v samozavlažovacím truhlíku, v chráněnějším místě a s pravidelným odstraňováním poškozených květů.
Co zasadit do truhlíku na jižní balkon?
Do truhlíku na jižní balkon zasaďte muškáty, gazánie, vitálku, osteospermum, Million Bells nebo verbeny.
Jižní balkon je náročný, protože se přehřívá dlouho a rovnoměrně. Proto vybírejte květiny do truhlíku na slunce, které zvládnou horko i krátké proschnutí. Na nejprudší místo dejte odolnější druhy, jemnější bakopu nebo lobelku raději do chráněnější části. Velmi pomůže větší nádoba, světlý obal a samozavlažovací systém.
Jak často zalévat balkonové květiny na plném slunci?
Balkonové květiny na plném slunci kontrolujte v horku denně, ale zalévejte podle skutečné vlhkosti substrátu.
Neplatí, že každá rostlina musí dostat vodu každý večer. Muškáty snesou krátké proschnutí, zatímco petúnie, surfinie a bakopa vadnou rychleji. V horkých dnech může být nutná denní zálivka, u malých nádob i častější kontrola. Přelití je ale stejně nebezpečné jako sucho, hlavně u rostlin citlivých na zahnívání kořenů.
Jsou samozavlažovací truhlíky vhodné na plné slunce?
