Tato nová varianta banánovníku je velmi vhodná pro pěstování v bytech. Může dorůst až do výšky 120 cm. V našich podmínkách kvete a plodí obvykle 3. rokem. Květenství vyrůstá ze středu listů. Plody tohoto banánovníku jsou asi 20 cm velké a mají výraznější chuť. Banánovník po odplození uhyne, ale z kořenů vyrůstají odnože, které lze oddělit a pokračovat v jejich pěstování. Pokud se objeví odnože už během růstu, tak je odstraňte, aby nevysilovaly hlavní rostlinu. Od jara do podzimu pravidelně přihnojujte 1x týdně (nejlépe hnojivem Harmavit). Přes léto banánovník vyžaduje vydatnou zálivku. Rostlinu je potřeba každý rok přesadit do většího květináče. Aby banánovník začal plodit, je zapotřebí květináče alespoň o průměru 45 cm. Rostlině vyhovuje běžná pokojová teplota. Není nijak náročná na složení zeminy, postačí jí běžný zahradnický substrát.
Ve svém příspěvku CHOROBY SAZENIC RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Trnková.
Dobrý den,mám sazenice rajčat doma vypěstovaných ze semínek.Již mají 3patra listů a na posledním patře se začali kroutit nové výhonky a zdá se,že nerostou jak by měli.Kroutí se jen nové výhonky,spodní listy jsou v pořádku.Sázela jsem do země pro osivo koupené v zahradnictví.
Na listech není vidět žádný škůdce.Může mi někdo poradit?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Langmaier.
Paní Trnková, mám ten samý problém, je to jak přes kopirák
Zelené výhonky révy lze odstranit (vylomit), pokud jsou nadbytečné. Toto je zpočátku možnost pro jednoleté a dvouleté mladé révy. V prvním roce vylamujte na jednom výhonu, ve 2. roce vylamujte spodní výhony od země a v horní části révy ponechejte pouze 2-3 výhony. U starší révy lze odstranit všechny přebytečné výhony a výhony, které vyrůstají na starém dřevě (dvouleté a víceleté dřevo) většinou bez hroznů (neplodné výhonky), pokud nejsou použity k zmlazení. Kromě toho lze výhonky ještě odstranit, pokud se jich na některých místech vytvoří příliš mnoho. Tyto práce by se měly provádět až po pozdních mrazech. Pokud nejsou výhony příliš dlouhé, lze je snadno prudkým trhnutím utrhnout.
Zelené letní výhonky se zkracují nebo završují po odkvětu révy, kdy se tvoří bobule. Podle vzrůstu se na vrchním hroznu nechá 2-6 listů a pak se výhon odřízne ostrým nožem nebo nůžkami. Poté se však vytvoří další boční výhony, které se pak opět zkrátí na dva listy. Tato práce se zkracováním vyžaduje hodně porozumění, ale lze ji také vynechat. Zlepšuje však výživu hroznů a přináší světlo a vzduch do domácí révy.
Zálivka se provádí, když zelené výhonky začínají dřevnatět, což je přibližně od konce července do poloviny srpna, čímž napomáhá zralosti hroznů. Zabrání se dalšímu růstu výhonů a hroznům se více dodají živiny. To je možné u všech převislých a dlouhých výhonů, ale nemělo by to být provedeno tak, aby hrozny visely zcela volně a nezůstalo dostatek olistění. To se nejlépe provádí pomocí nůžek. Výhonky, které se používají k řezu pro zmlazení nebo podobně, se tolik nezkracují.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Dobrá zpráva na úvod: fíkusy velmi dobře snášejí zkracování a odpustí vám i radikálnější řez. K prořezávání však vždy používejte čisté nástroje. Vhodný je buď ostrý nůž nebo zahradnické nůžky. Budete muset přizpůsobit styl prořezávání v závislosti na tom, proč chcete fíkus zkrátit.
Zkrácení přerostlého fíkusu
Pokud už váš fíkus otírá o strop a tyčí se nad vaší hlavou, je nejvyšší čas zasáhnout. Abyste usměrnili další růst, můžete odvážně odstranit celou korunu stromu. Pomocí zahradnických nůžek jednoduše zastřihněte pokojovou rostlinu na požadovanou výšku.
Zkrácení fíkusu na podporu růstu
Pokud chcete svůj strom povzbudit, aby se rozvětvil, můžete to snadno udělat prořezáváním. Prořezávání na správných místech totiž podpoří strom k tvorbě nových bočních výhonů. Chcete-li to provést, nejprve si dobře prohlédněte svůj fíkus a rozhodněte se, kde chcete, aby nové postranní výhonky vyrostly. Pak hledejte takzvané ‚uzly‘ na kmeni. Poznáte je podle malých hrbolků podél kmene. Z těchto uzlů se po seříznutí vyvinou nové boční výhonky. Proto vždy řežte pár centimetrů nad jedním nebo více uzly v požadované výšce.
Tvarování fíkusu do stylu bonsai
Tento styl pěstování fíkusu spočívá v rozvětvení rostliny hned u země a vedení několika svislých větví přímo vzhůru. Rostlina pak má mohutný olistěný základ hned od spodu. Někdy fíkus ale neroste rovnoměrně nebo se příliš rozvětvuje. To lze také napravit prořezáváním. Chcete-li podpořit tento styl růstu, odřízněte postranní výhonky stromu – buď přímo na kmeni, nebo nad uzlem, kde chcete, aby vyrostly nové větve. Pokud se po zastřižení vytvořily nežádoucí boční výhony, můžete je také odstřihnout. Pokud jsou některé postranní výhonky delší než hlavní výhonky, měli byste je také odříznout. Ty lze zkrátit podle vašeho vkusu a vytvořit požadovaný tvar. Různé varianty tohoto typu pěstování fíkusu můžete vidět zde: fíkus doma foto.
Zkrácení fíkusu v případě napadení chorobami nebo škůdci
Odumřelé nebo zavadlé části rostliny by měly být vždy odstraněny. Pokud jsou části vaší pokojové rostliny napadeny chorobami nebo škůdci, měli byste je také okamžitě odstranit, abyste zabránili dalšímu šíření na celý strom.
Odebrání řízků
Pokud si chcete fíkus namnožit, můžete tak učinit na jaře odběrem řízků. Pro řízky odřízněte ze stromu sedmi až deseticentimetrové výhonky. Dejte do vody nebo čistého vlhkého písku. Po dvou měsících by se na řízcích již měly objevit kořeny.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RÝMOVNÍKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Rýmovníku.Letos jsem ho dal poprve na jaře na balkon a to jsem udělal dobře,roste,jako z vody,má silné výhonky.Doma rostl převysle,slabé výhonky a malé lístky.Sem tam ho pohnojím ekohnojivem.Uvažuji,že z něj udělám sirup,kdo by měl zájem,dal bych mu nějakou větvičku na množení,můj mail:honzahodo@seznam.cz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jižibaba.
Dobrý den. Já jsem dala rýmovník do truhlíků na okna. Venčení mu opravdu velmi svědčí, je silný a nádherný.
Mladý stromek po výsadbě se na jaře seřízne tak, že se zcela odstraní terminální výhon a zbylé 4 výhony se seříznou na 2 až 3 pupeny, pokud možno souměrně do stran. V červnu a na přelomu srpna a září se zaštípnou všechny narostlé výhonky vždy asi o 1/3. Dbejte na to, aby konce zaštípnutých výhonků byly vždy zhruba ve stejné úrovni. Dávejte pozor, aby žádný výhon nebyl silnější a nepřebral funkci hlavního výhonu.
Druhý rok se seřezává vedoucí výhon na 6–8 pupenů a boční na 2–3 pupeny. Následně se v červnu a srpnu (září) postupuje stejně jako v prvním roce.
Ve třetím roce na jaře se znovu seřízne hlavní výhon na 8–10 výhonů a boční na 2–3 výhony. Snažte se na každé hlavní větvi vypěstovat druhé rameno s bočním obrostem. Zaštipujte v červnu a srpnu stejně jako v předešlém roce, a to i na druhých ramenech.
Ve čtvrtém roce na jaře je koruna hotová. Správně založená koruna se skládá ze 4–5 hlavních větví, ramen v základu koruny, na nichž je ještě po 1–2 větvích vedlejších. Nyní dbejte na to, aby se hlavní výhony neprodlužovaly. Občas je zkraťte až do staršího dřeva, aby se obrost na dolních větvích nevyholoval. Příliš silné výhony nebo krátké slabé výhonky zkracujte nebo celé obřežte. Ostatní výhony ponechte jako plodonosný obrost.
Plodonosný obrost se vytvoří z bočních výhonů zkracovaných v předchozích letech na 2–3 výhony. Ve čtvrtém roce na jaře budou na bočních výhonech 2–3 výhonky. Nejspodnější se seříznou na 2–3 pupeny, jako rezerva pro příští rok, a zbylé výhonky seřízněte na 6–10 pupenů, ty pak přinesou úrodu. V příštím roce na jaře se tyto odplozené výhony celé seříznou až na loňský dvoupupenový čípek. Z výhonu zkráceného v minulém roce jako rezerva opět narostou 2–3 výhonky, které se seříznou stejně jako v minulém roce, a to nejspodnější na 2–3 pupeny a zbylé výhonky 6–10 pupenů. Tento postup opakujte i v následujících letech. V umění pěstovat plodonosný obrost je totiž podstata dobré úrody broskví. Od čtvrtého roku se již broskvoně v létě zaštipují jen jednou, a to koncem srpna nebo v září (po úrodě) tak, že se zkrátí všechny výhony, které od jara vyrostly o třetinu. U starších plodných broskvoní se stále vyřezávají všechny zahušťující větve, příliš nahloučené větve a všechny větve vedoucí dovnitř koruny.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica Zemková.
Prosím o radu , koupila jsem si Ginko jako 70 ti cm proutek, nevím zda ho mám zastřihnout, aby se rozvětvil, nebo ho nechat ještě růst do výšky jaký chci mít kmínek. Ten samý problém mám s dřínem, jeden 2 metrový šlahoun. Prosím o radu. Děkuji mockrát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ginkgo stromy potřebují prořezávat pouze jednou ročně během vegetačního klidu na konci zimy. Konkurenční větve odstraňte ostrými zahradními nůžkami. Vzhledem k tomu, že tyto stromy dozrávají, aby měly velké koruny, můžete se rozhodnout zúžit jejich tvar. Zastřižením hlavní větve dosáhnete založení koruny a můžete tak nastavit její výšku, takže se vplatí počkat, až tam proutek doroste.
Dřín má tendenci tvořit více vůdčích stonků a pro kontrolu velikosti budete muset odříznout výhonky, které se objeví. Chcete-li rostlinu vycvičit jako malý strom, vyberte hlavní výhon jako kmen a poté systematicky odřezávejte konkurenční výhonky. Tento druh lze také snadno prořezávat, aby se udržoval jako rostlina živého plotu. Nejlepší načasování pro výchovný řez je bezprostředně poté, co květy na jaře odkvetou, ale uvědomte si, že při prořezávání přijdete o plody pro danou sezónu.
Při přesazování by aloe vera neměla mít žádné nové výhonky, proto je potřeba všechny výhonky odstranit. Nové výhonky bývají kolem vnějšího obvodu rostliny. Když jsou výhonky kolem deseti centimetrů vysoké, mívají už většinou vlastní kořenový systém. Uchopte tedy výhonek těsně nad místem, kde vyrůstá z půdy, otočte s ním a vytáhněte ho od hlavní rostliny z půdy. Tyto výhonky můžete hned znovu samostatně zasadit. Pokud jsou některé výhonky pevně spojeny s hlavní rostlinou, budete je muset odříznout ostrým nožem. Takto odříznutý výhonek hned nezasazujte, je potřeba ho nechat na vzduchu zaschnout dva až čtyři dny, dokud se rostlina nezatáhne.
V naší poradně s názvem BUDDLEIA DAVIDII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Škodová.
Dobrý den, tvrdíte, že motýlí keře netrpí na žádné škůdce. Asi byste měli svůj výrok přehodnotit. Na internetu nenajdu nic jiného, než toto tvrzení. Ale co je pak toto? Viz foto… Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii jsou mšice. Napadají mladévýhonky všech rostlin i motýlích keřů. Jsou přirozenou potravou pro slunéčka sedmitečná. Na trhu je mnoho přípravků k ochraně rostlin proti tomuto škůdci. BIOOL, CALYPSO 480 SC, CAREO Combi Granulát proti škůdcům, CYPERKILL MAX, DANADIM PROGRESS, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, FAST M, FURY 10 EW, KARATE se ZEON technologií 5 CS, MOSPILAN 20 SP, NeemAzal T/S, NEUDOSAN, SANIUM AL, SANIUM SYSTÉM, SPINTOR, SPRUZIT AF, VAZTAK ACTIVE.
Jde o výhonky vyrostlé z letních pupenů zapuštěných v paždí řapíků. Někdy mohou sehrát užitečnou roli, ale nejčastěji keře zbytečně zatěžují a je nutné je zkrátit nebo odstranit. U keřů, které jsou udržovány nízké a stříhané nakrátko, by měly být tyto výhonky pravidelně odstraňovány. Vylamujeme je, když mají 5-7 cm. Příliš pozdní odstranění výhonků způsobuje rány a může poškodit hlavní pupeny. Silně rostoucí výhonky by měly být zkráceny nad prvním listem. V keřích v podobě Guyot nebo Casenave by měly být výhonky odstraněny zejména ze spodních částech v blízkosti hroznů. Volné proudění vzduchu má pozitivní vliv na zdraví a lepší sluneční záření zlepšuje barvu ovoce. Jak provést vylamování výhonů se můžete podívat tady: vylamování fazochů video.
V případě poškození listů (choroby, škůdci, kroupy) mohou tyto výhonky hrát užitečnou roli zvýšením asimilační plochy keře. Ty pak necháme zkrácené na 3 až 4 listy. Silný růst výhonů je známkou nedostatečného plodování keřů nebo přehnojení dusíkem. Na hojně plodících keřích, zejména v suchých porostech, bývá růst těchto výhonů mírný. Většina hybridních odrůd plodí i na těchto výhonech, které ale u velmi raných odrůd dozrávají asi o 2 týdny později po hlavní sklizni. Na keřích pozdějších odrůd tyto plody nedozrávají vůbec.
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.
V naší poradně s názvem VENKOVNÍ KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Navrátilová.
Dobrý den,můžete mě prosím poradit jak sázet kaly na záhon.mají se cibulky nějak
od sebe oddělit,nebo je nechat tak jak jsem je na podzim vyryla.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když cibule rozdělíte budete mít více hubených kal třeba na různých místech. Když je necháte u sebe, vyroste vám krásný hustý trs silných kal. Je to jen vás.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
Ve svém příspěvku PODĚKOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Děkuji, konečně pěkné shrnutí o orchidejích a o tom, jak o ně pečovat. :) Moc děkuji.
ráda bych se zeptala, byla jsem několik měsíců v zahraničí a před týdnem jsem se vrátila. O mé orchideje bylo postaráno a přece mě jedna překvapila. Ohromné mnohžství listů (Phalaenopsis) Tak jsem odkryla trochu kůry a koukaly na mě tři malé orchideje na hlanvím stonku. Je již krásně poznat srdíčko, zatím mají jen dva listy. Mám je už oddělit od hlavní rostliny? :)
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dita.
Ještě neoddělujte. Počkejte, až budou odnože větší a budou mít svůj vlastní kořenový systém. Pak je odřízněte a ránu zasypte prachem z dřevěného uhlí.
Dříšťál patří mezi kvetoucí okrasné zahradní keře. Rod Berberis nebo-li dřišťál má dimorfní výhonky: dlouhé výhonky, které tvoří strukturu rostliny, a krátké výhonky dlouhé pouze několik milimetrů. Listy na dlouhých výhonech jsou nefotosyntetické, vyvinuté do jednoho až tří nebo více trnů dlouhých 0,3 až 3 cm. Z pupenu v paždí každého trnového listu se pak vyvine krátký výhon s několika normálními, fotosyntetickými listy. Tyto listy jsou 1 až 10 cm dlouhé, jednoduché a buď celé, nebo s ostnitými okraji. Pouze na mladých sazenicích se listy vyvíjejí na dlouhých výhonech, přičemž styl olistění dospělých se vyvíjí po 1 až 2 letech stáří mladé rostliny.
Mnoho opadavých druhů, jako je dřišťál thunbergův (Berberis thunbergii) a dřišťál obecný (B. vulgaris), se vyznačuje atraktivní růžovou nebo červenou podzimní barvou. U některých stálezelených druhů z Číny, jako je B. candidula a B. verruculosa, jsou spodní strany listů zářivě bílé, což je vlastnost ceněná hlavně v okrasných zahradách. Některé zahradnické varianty dřišťálu thunbergerova mají tmavě červené až fialové olistění.
Květy jsou produkovány jednotlivě nebo v hroznech až 20 na jednom květu. Jsou žluté nebo oranžové, 3 až 6 mm dlouhé, kališních lístků je obvykle šest, zřídka tři nebo devět a ve střídavých přeslenech po třech je šest okvětních lístků, kališní lístky jsou obvykle zbarvené jako okvětní lístky. Plodem je malá bobule 5 až 15 mm dlouhá, po dozrání červená nebo tmavě modrá, často s růžovým nebo fialovým voskovým povrchovým květem; u některých druhů mohou být dlouhé a úzké, ale u jiných druhů jsou kulovité.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Je to nevelký rod, který obsahuje všehovšudy tři druhy. Nejrozšířenější je klívie oranžová. Květenství klívie je vysoké 30 až 40 cm, s 20 kvítky. Listy jsou rovné, sytě zelené, dlouhé 40 až 50 cm. Jsou sestaveny do růžice a rozkládají se do zvláštního vějíře. Váš interiér tak může zdobit i v období, kdy nekvete. Klívie je poměrně nenáročná rostlina. Její listy se nemusí rosit. V létě jí poskytněte jasné a rozptýlené světlo. Zimní nedostatek světla snáší dobře, můžete ji tedy umístit v nevelké vzdálenosti od jižního okna, na jihovýchod nebo na západ. Při velkém nedostatku světla klívie sice přežívají, ale nekvetou a rostou pomaleji. Zálivka je vždy mírná. Aby klívie pravidelně kvetly, je pro ně důležité období klidu. U mladých rostlin je to období od září. Klívie se přesazují jen tehdy, pokud je to nutné, a květináč zvolíme raději s velkým průměrem. Musíme dávat pozor, aby nedošlo k poškození kořenů. Pokud postupujeme opatrně, mohou se oddělit dceřiné výhonky. Je důležité, aby mladé rostliny neměly méně než 4 listy. Kvůli dalšímu zakořenění se zasadí do písku nebo do směsi písku a rašeliny (v poměru 1 : 1). Klívie by se dala zařadit mezi kvetoucí pokojovky vhodné do chladu, protože celé léto může být venku někde ve stínu a v zimě ji vyhovuje 12-16 °C, ale snese i méně. Platí, že čím nižší teplota, tím menší zálivka.
Botanický název: Clivia
Osvětlení: Světlé místo s přistíněním od přímých slunečních paprsků v létě. Klívii vyhovuje čerstvý vzduch na přistíněném místě.
Zálivka: Od jara do podzimu hojná. V pozdním podzimu opatrná a mírná. V zimě místo konvice můžeme použít rozprašovač. Tak se zvlhčí zemina i listy, ale jen tehdy, když je v místnosti s chladnější teplotou. Jestliže je klívie v místnosti s teplotou okolo 20 °C, zaléváme ji více.
Přesadba: Doporučená směs zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl prohnojené zeminy, 1 díl rašeliny a 1 díl písku. Přesazuje se až po období kvetení a jenom tehdy, kdy již kořeny vylézají z květináče.
Rozmnožování: Dělením při přesazování a semeny. Semena se sbírají z plodu 2 až 3 měsíce po odkvětu a v příhodné době se vysévají do zeminy. Semena vzchází během měsíce, ale rostlina kvete při semenném množení až za 4 nebo 5 let.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Banánovník mohou napadat svilušky, třásněnky, vlnatka či červci. Často jsou tyto rostliny napadány houbovými chorobami.
V případě škůdců nejčastěji narazíte asi na svilušku. Ta poškozuje listy, které začnou odshora odumírat. V případě napadení je nutný opakovaný chemický postřik přípravky Talstar nebo Omite.
Banánovníky mohou být postiženy i bakteriózami, bohužel si této choroby nemusíte všimnout, takže může přetrvávat skrytě i dlouhou dobu. Nejčastěji se projeví po přelití v zimním období nebo po nastydnutí v průvanu. Nejprve dojde k hnědnutí listů, později se objeví i zmiňovaná plíseň. Postřik na tento problém bohužel není žádný.
V Jihovýchodní Asii se počátkem 21. století začala masově šířit takzvaná panamská nemoc způsobená houbou Fusarium. Na banánovníku trvale přežívá bakteriální hnědá hniloba, která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Urychluje rozklad odumřelých pletiv i rozklad plodů a agresivně napadá mladé rostliny mnoha jiných rostlinných druhů v okolí. Podle některých léčitelů může houba napadat povrch některých orgánů v dutině břišní a přispět například k rozvoji leukémie, jiní varují před pravidelnou konzumací tepelně neošetřených banánů zejména ve výživě dětí a mladých lidí. Špičku banánu (kudy plíseň do plodu proniká nejprve) je třeba odříznout a oloupaného banánu se nedotýkat rukama. Příliš skvrnité plody již nekonzumujte.
Ve svém příspěvku DVA RAKYTNÍKY V JEDNOM KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Doébrý den.
Prosím o radu,
mám koupené 2 keříky v jednom květináči samce a samici. Nejdou od sebe oddělit, abych je neponičila. Je možné je nechat pohromadě? Děkuji za radu Jitka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vinnou révu nejčastěji napadají houbové choroby. Patří mezi ně plíseň révová (peronospora), padlí révové (moučenka), plíseň šedá (botrytida). Kromě včasného zásahu vhodnými fungicidy je zásadní i prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Ale pozor, přehnojení dusíkem u révy způsobí větší náchylnost k houbovým chorobám i k promrznutí.
Pokud je počátek léta teplý a vlhký, révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora. Projevuje se žlutozelenými, oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou, a zrovna tak později napadené hrozny. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat nebo spálit. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem po odkvětu a poté ještě jednou za týden, v případě potřeby je možné postřik opakovat i před květem a déle. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta (zde pozor na obarvení omítky). Prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech a udržovat keře prosvětlené, vzdušné.
Padlí révové neboli moučenka je houbové onemocnění, které trápí révu nejčastěji při vyšší teplotě a zároveň i vlhkosti vzduchu, a pokud keře nejsou dostatečně vzdušné. Moučenka napadá listy a mladévýhonky, které se pokryjí šedavým plísňovým povlakem a posléze usychají, bobule popraskají. Preventivní postřiky se aplikují již na mladévýhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Prevencí je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a dostatek draslíku ve výživě. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.
Plíseň šedá se začíná projevovat až po odkvětu, přičemž největší škodu způsobuje na hroznech v době dozrávání, ty poté hnijí a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikují fungicidy, například s účinnou látkou tolylfluanid (například Euparen). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar na nádobí. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je opět vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.
Ve svém příspěvku DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ANNA.
Dostala jsem od dcery loni tuto orchidej a už mi odkvetla ale nevím jestli mám zkrátit ty silné stonky na kterých kvetly květy a nebo je mám nechat ? a dole ze strany mi vyrostli další přírůstky a už mají kořínky. Tak ty mohu oddělit a zasadit? moc děkuji za poradu.
Muškáty, které si kupujete v naší republice, k nám původně přicestovaly až z horké Afriky. K pěstování tuzemských muškátů se i dnes často používají řízky, které pocházejí z matečních rostlin z jižní části polokoule. Letité zkušenosti totiž přesvědčily i náruživé „řízkovače“ muškátů, kteří získávali řízky z matečních rostlin zimujících u nás, že to není to pravé ořechové, a že řízky, které k nám přiletí počátkem roku z Keni nebo Izraele, mají neskonale lepší schopnosti růstu.
Muškáty mohou být převislé, vzpřímené, polopřevislé, ty jsou kombinací prvních dvou, a velkokvěté. V obchodech muškáty najdete už od poloviny března. Nabízí se široké spektrum barev od stále nejoblíbenější klasické červené barvy po odstíny temně červené, růžové, bílé, fialové, s okem nebo žíhané.
Řízkováním se množí všechny druhy muškátů, výjimku tvoří pouze některé vzpřímené odrůdy muškátů, které se množí z osiva. Tyto muškáty bývají velmi odolné vůči rozmarům počasí, a tak se používají zejména pro parkové úpravy. Jejich růst je velmi bujný a při jejich pěstování je nutné používat takzvaný retardátor.
Hlavním problémem řízkování matečních rostlin v domácích podmínkách je jejich zdravotní stav. Rostliny, ať je zimujete sebelépe, bývají po zimě bledé a vytáhlé a často i napadené nemocemi. Řízky z takových rostlin většinou nemají nejlepší základ a jejich růst je tímto poznamenaný. Většina zahradnických podniků proto nemá vlastní matečnice a používá právě výhonky, které v obrovském množství přilétají do Evropy z Afriky nebo Blízkého východu. Mateční rostliny v těchto oblastech tak mají stabilně optimální podmínky pro svůj růst a řízky z těchto rostlin jsou vitální a také zdravé, protože výhonky jsou neustále fytosanitárně sledované.
V Evropě se pak výhonky nechají zakořenit při teplotě 15–20 °C a za týden až deset dní už jdou do distribuce. V zahradnictvích se zakořeněné řízky přesadí do kontejnerů příslušných rozměrů a dalších 6–10 týdnů pak trvá dopěstování rostlin do požadované velikosti, obvykle při 15 °C.
Muškáty jsou v současnosti u pěstitelů opět na vzestupu. Nejoblíbenějším druhem jsou stále muškáty převislé (peltatum) s jednoduchým květem, to jsou přesně ty, které utvoří na vašem okně nebo balkoně ten největší a nejbohatší převis. Nejprodávanější barvou u převislých muškátů zůstává červená barva a až daleko za ní jsou další barvy, především růžová a lila. Převislé muškáty lze koupit i jako plnokvěté, ty mají velké květy, ale oproti převislým muškátům s jednoduchým květem nevytvářejí tak bohatá květenství. Muškáty vzpřímené (zonale) jsou oblíbené už od dob našich babiček.
Ve svém příspěvku DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Nebude to zkřížením (přenos pylu) s cuketou? Někde jsem četla, že právě tím, když pěstujeme obě rostliny kousek od sebe, může dojít k mutaci dýně.
Jde o nejstarší cukrářský recept na výrobu piškotového dortu. Tento nadýchaný piškotový dort tvoří pěnový korpus, jehož vzdušná textura pochází z našlehaných vajec bez chemických kypřících přísad, jako je jedlá soda nebo prášek do pečiva. Klasický piškotový korpus na dort, jako je tento, je bez tuku, to znamená, že v těstíčku není žádné máslo ani olej.
I když je piškot krásně vysoký, nadýchaný a lehký, nejedná se o vlhký druh dortu. Piškot bývá trochu sušší. Ale to je vlastně výhoda tohoto dortu, protože vrstvy dortu můžete napouštět nejrůznějšími lahodnými sirupy, likéry a ovocnými omáčkami. Po sestavení nebudou tyto krásné piškotové dorty vůbec suché.
Ingredience
6 velkých vajec pokojové teploty
1 hrnek cukru krupice nebo moučka
1 1/4 hrnku hladké mouky
3 vrchovaté lžíce kukuřičného škrobu
½ lžičky soli
Postup
Úplně první věc, kterou je třeba udělat, je z vychlazených vajec oddělit žloutky od bílků. Dejte pozor, aby se do bílků nedostalo ani trochu žloutku! Žloutky od bílků je vždy snazší oddělit, když jsou vejce studená přímo z lednice. Pak nechte obě složky vajec prohřát na pokojovou teplotu.
Předehřejte troubu na 175 °C. Připravte si formu o průměru 23 cm a na její dno položte do kruhu vystřihnutý pergamenový papír. Formu pak již nijak nevymazávejte.
V míse pomocí mixéru vyšlehejte všechny žloutky s ½ hrnkem cukru, dokud nebudou bledé a ztrojnásobí objem, asi 5 minut.
Mezitím smíchejte mouku, škrob a sůl.
V jiné míse pomocí mixéru ušlehejte všechny bílky při středně nízké rychlosti do pěny.
K bílkům pak přidávejte zbývající ½ hrnku cukru po 1 polévkové lžíci a pokračujte v šlehání, dokud nebudou bílky tuhé, postupně zvyšujte rychlost na středně vysokou. Celkem bílky šlehejte 7-10 minut.
Pomocí stěrky opatrně přidejte 1/3 ušlehaných bílků do žloutkové směsi a jemně promíchejte vařečkou. Přidejte zbývající ušlehané bílky a jemně promíchejte, dokud nebude vše spojeno. Snažte se udržet bílky stále nadýchané, proto při míchání dalších ingrediencí postupujte opatrně.
Do těsta ve 3 fázích přidejte přes sítko mouku a po každém přidání těsto dobře prošlehejte.
Těsto nalijte do připravené formy a uhlaďte povrch.
Korpus pečte, dokud nevyjde zapíchnutá špejle čistá, asi 40 minut. Minimálně prvních 30 minut troubu neotevírejte! Jinak riskujete spadnutí korpusu.
Dortový korpus nechte ještě 5 minut vychladnout na pánvi. Poté přejeďte nožem po okrajích formy a korpus vyklopte na chladicí mřížku, kde ho nechte zcela vychladnout. Po vychladnutí zabalte do igelitové fólie a dejte do lednice, nejlépe přes noc. Korpus se vám bude snáze krájet, když bude důkladně vychlazený.
Piškot pevně zabalený v igelitové fólii lze uchovávat v chladničce až 1 týden nebo zmrazovat až 1 měsíc.
V naší poradně s názvem FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ ZAVLAŽOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Čermáková.
Dobrý den.
Prosím vás dostala jsem k svátku orchydej.nevím jak se jmenuje není to ten nejprodavanější druh u nás.Tento má stonky na kterých jsou podlouhlé užší listy a mezi nimi bílé květy.Ted mi právě odkvetla.Můžete mi prosím poradit jak mám o ni pečovat aby začala znovu kvést?
Zřejmě tyhle staré výhonky už neobrazí jak je na rostlině vidět že staré jsou ustříhané.
Moc vám děkuji za radu.
S pozdravem Čermáková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Úplně stačí, když orchidej dvakrát do týdne osprchujete vlažnou vodou. Nechte okapat a pak dejte na své místo. Když jste u ní, tak na ní mluvte. Oxid uhličitý, který na ní při tom budete vydechovat, rostlina potřebuje ke svému růstu.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladévýhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
V únoru nebo počátkem března se muškáty, které hibernovaly ve tmě, opatrně probudí ze zimního spánku umístěním na parapet a zvýší se jim zálivka. Zde se rostliny mohou pomalu aklimatizovat. Aby mohly co nejlépe zahájit novou sezónu, mohou být přesazené do nového substrátu.
Nesmí chybět ani jarní řez. Během zimy se na rostlinách mohly vytvořit dlouhé výhony. To je obvykle známkou toho, že místo bylo buď příliš teplé a tmavé, nebo příliš světlé, ale chladné. Tyto podlouhlé tenké výhonky se odstraní, protože by nikdy netvořily květy.
Pokud se na slunném zimovišti vytvořily nové výhony, zkracují se také. To později vyústí v krásné košaté nové výhonky.
Při prořezávání můžete objevit suché stonky, které jsou uvnitř černé. I když se zdá, že rostlina zimu úspěšně nepřežila, naděje tu je. Je možné, že kořen ještě znovu vyraší. V takovém případě všechno staré dřevo odřízněte a kořen zasaďte do nové půdy.
Kdy vyndat muškáty:
Aklimatizace: únor/začátek března ze zimoviště na okenní parapet nebo podobně a intenzivnější zálivku.
Jarní řez: Odstraňte zrohovatělé výhony, případně nové výhony zkraťte.
Od poloviny května mohou rostliny opět ven. Závisí to na aktuálním vývoji počasí, ale v polovině května už by neměly hrozit mrazy a rostliny se v tuto dobu mohou bezpečně vrátit ven.
Na jaře pelargonie začne hned rašit. Jaro je doba, kdy se výhonky vzpamatují a vytvoří se nové listy.
