Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

JAK OLOUPAT VAŘENÁ VEJCE

Obsah

Jak oloupat vejce ve sklenici

Uvařené vejce vložte do menší sklenice. Sklenici naplňte do jedné čtvrtiny studenou vodou. Poté sklenici zakryjte dlaní a silně protřepte, skořápka by se měla jednoduše oddělit.

Zdroj: Jak oloupat vejce

Diskuze

V diskuzi JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.

Dobrý den,
hledám postup,způsob jak oloupat semena dýně ne jak je pražit..

děkuji
Jiří

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)

Zdroj: diskuze Jak oloupat dýňové semeno

Tipy závěrem

Začínejte loupání od nejširšího konce, ne z boku vajíčka.

Neoloupaná vařená vejce můžete skladovat v ledničce až 5 dní. Jakmile je oloupete, měli byste je co nejrychleji spotřebovat.

Než se vejce začnou vařit, nasypte do vody trochu soli. Půjdou pak snadněji loupat a sůl navíc zabrání bílku vytéct do vody, pokud některé vejce praskne. Navíc dodá vajíčkům chuť.

Pozor, ať vejce nepřevaříte. Skořápka pak popraská na tisíce malých kousků a oloupat ji nebude vůbec snadné. Nebo se vnitřek vejce přilepí na skořápku a vy pak při loupání budete se skořápkou trhat i ztuhlý bílek.

Zdroj: Jak oloupat vejce

Diskuze

V diskuzi JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Šrámek.

Děkuji..

Zdroj: diskuze Jak oloupat dýňové semeno

Proč vajíčko nejde oloupat

Jak oloupat čerstvé vajíčko? Pokud použijete čerstvá vejce, tím hůře jdou oloupat. Starší vejce mají na jednom konci větší vzduchovou kapsu, která rozpínání bílku usnadňuje. Pro loupání čerstvého vajíčka platí jediná rada: pokud je to možné, úplně čerstvá vajíčka raději natvrdo nevařte. Sáhněte po 3–5denních starých vejcích. A jak poznat, že se jedná o čerstvé vejce? Čerstvé vejce klesne ve vodě ke dnu. Čím je vajíčko starší, tím více vzduchu se do něho dostane. Zhruba týden stará vejce mívají tendenci vznášet se lehce ve vodě, hodně stará vejce vyloženě plavou, s těmi už opatrně.

Zdroj: Jak oloupat vejce

Diskuze

V diskuzi JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radana.

Namočit do vody a sloupnout!!!! Tak to dělám já.

Zdroj: diskuze Jak oloupat dýňové semeno

Jak loupat křepelčí vejce

Vajíčka uvařte ve vroucí osolené vodě s kapkou octa. Díky octu vám nepopraskají skořápky. Vajíčka se uvaří za 3 minuty. Potom je rychle zchlaďte v ledové vodě, půjdou snadno oloupat.

Postup: Uvařené křepelčí vajíčko lehce naklepněte a pod vodou začněte opatrně loupat. Vypadá to asi zvláštně, ale pod vodou to jde mnohem lépe než na suchu, a na začátku můžete použít trochu nehty. Za chvilku získáte grif.

No a jaké zkušenosti s loupáním vajíček máte vy? Podělte se o své vychytávky.

Zdroj: Jak oloupat vejce

Diskuze

V diskuzi RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVEL.

NEJDE MI VYKLOPIT UVAŘENE VEJCE ZE SILIKONOVE FORMIČKY CO MAM UDĚLAT ZA NAPRAVU

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel PAVEL ŠINDLER.

nejde mi vyklopit uvařene vojičko ze silikonove formičky

Zdroj: diskuze Recepty z vařených vajec

Jak oloupat vajíčko naměkko

Tak to je oříšek. Vejce naměkko mají sice uvařený bílek, žloutky jsou ale tekoucí, nahniličku jsou někde na cestě mezi naměkko a natvrdo. V prvním případě se (podle teoretických rad) vaří asi tři minuty, ve druhém o minutu déle. Záleží ale i na velikosti vejce, tady už si musí přesný čas vyzkoušet každý sám.

Postup: Po časovém limitu vyjměte naběračkou vejce, rychle je ochlaďte ve studené vodě, aby šla snadno loupat. Pak odstraňte horní třetinu skořápky, lžící krouživým pohybem vejce „vypreparujte“ a servírujte do sklenice.

Tip na servírování: Nakrájená vejce přelijte omáčkou, nebo je podávejte s rajčaty či přelité trochou rozpuštěného másla. Tatíček Masaryk je měl prý nejraději v té nejjednodušší podobě, a to jen lehce posolená a popepřená, nahoru si nechal nastrouhat trošku křenu. Zkuste to!

Zdroj: Jak oloupat vejce

Loupání vajec natvrdo

Technik loupaní vajec natvrdo je celá řada, některé z nich jsou popsány v textu níže. Ovšem někdy se můžete snažit sebevíce, dodržet stanovené postupy, a vejce stejně nejdou loupat. To je pak něco mezi nebem a zemí a my to nezměníme.

Zdroj: Jak oloupat vejce

Poradna

V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.

Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.

Zdroj: diskuze Jak na oddělky

Jak uvařit vajíčka, aby se dobře loupala

Jak nejlépe, snadno a rychle uvařit vejce? Asi si řeknete, co je to za hloupost, ovšem to, jakým způsobem vejce uvaříte, může mít velký vliv na to, jak snadno nebo obtížně se vám pak vajíčka budou loupat. Vložte vejce do hrnce a zalijte je studenou vodou. Hladina by měla být asi 5 cm nad vajíčky. Přidejte do vody lžičku jedlé sody a vodu přiveďte k varu. Nechte bublat cca 12 minut. Přítomnost sody je důležitá, ta zvyšuje pH bílku, který se pak méně lepí na skořápku a tenkou blanku pod ní.

Po uvaření vylijte z hrnce horkou vodu a napusťte do něj studenou vodu tak, aby uvařená vajíčka byla ponořená. Můžete přidat i pár kostek ledu. Studená voda vajíčko uvnitř smrští, takže se vytvoří prostor mezi skořápkou a bílkem a bude snazší skořápku oloupat. Nechte vajíčka zchladnout a poté je vytáhněte z vody a osušte papírovou utěrkou. Vezměte jedno po druhém do ruky a pevně ťukněte každým koncem o tvrdou podložku, třeba o kuchyňskou linku. Nejdříve na jednom konci, pak na druhém. Na širším konci vajíčka se nachází vzduchová bublina. Až ji prorazíte, vajíčko už půjde oloupat snadno.

Vajíčka začněte loupat na širším konci, kde je vzduchová bublina. Pomáhejte si hranou bříška palce. Takto byste měli oloupat jak skořápku, tak tenkou bílou blánu pod ní a odhalit lesklé, hladké vajíčko. Pokud bylo vejce správně uvařeno a ochlazeno, loupání by vám mělo jít snadno.

Zdroj: Jak oloupat vejce

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Fígl na loupání vajec

Zde jsou další rady, abecedně seřazené, jak snadno, rychle a co nejlépe oloupat vejce...

Lžícování: Lžící několikrát poklepejte na širší konec vejce. Rozbijete tak skořápku a prorazíte vzduchovou bublinu. Vsuňte lžíci mezi skořápku a povrch vejce. Vejce samo vyklouzne ven.

Třesení: Z vychladlých vajec slijte studenou vodu. Hrnec přiklopte pokličkou a začněte třást, můžete i do rytmu hudby. Netřeste masivně, jelikož byste z vajec mohli mít skořápkovou míchanici. Až odklopíte poklici, skořápky budou rozbité na malé kousky. Jednoduše je z vajíček opláchněte vodou.

Válení: Až budou vajíčka vychladnutá, naklepněte konce o pevnou podložku. Nejprve jeden konec, pak druhý. Položte vejce na kuchyňskou linku, pevně na něj položte dlaň a kutálejte pod dlaní dopředu. Tlačte tak akorát, abyste slyšeli zřetelné křupání a na skořápce se objevila síť prasklin. Skořápku loupejte ze stran vajíčka a z širšího konce. Nakonec by celá skořápka měla z vejce hladce sklouznout.

Vymáčknutí: Vezměte jedno vejce po druhém do ruky a naklepejte skořápku na obou koncích o tvrdý povrch, třeba o kuchyňskou linku. Odstraňte rozbitou skořápku z obou špiček vajíčka. Pevně ho chyťte do ruky a zmáčkněte vajíčko na užším konci skořápky. Při troše šikovnosti vyklouzne. Tento postup vyžaduje cvik.

Zdroj: Jak oloupat vejce

Trvanlivost

Je-li vařené vejce skladováno při 5 až 10 °C, je bez problémů použitelné zhruba deset dní. Vařená vejce jsou potravinou určenou k přímé spotřebě, jejíž obal (skořápka) je částečně prostupný pro různé nežádoucí mikroorganismy či plísně, které mohou při nevhodném uložení nepříznivě ovlivnit zdravotní nezávadnost a zkrátit dobu trvanlivosti. Pozor tedy na skladování při pokojové teplotě!

Zdroj: Vejce natvrdo

Nutriční hodnoty

Nutriční hodnoty pro 50 g vajec (1 vejce) jsou následující: 75,14 kcal, 6,29 g bílkovin, 0,56 g sacharidů, 5,3 g tuků (1,6 g nasycených mastných kyselin, 2 g mononenasycených mastných kyselin, 0,7 g polynenasycených mastných kyselin), 212 mg cholesterolu, 37,31 g vody, 25 mg vápníku.

Vejce je z nutričního hlediska směsí bílkovin a tuků, obohacená o minerální látky (zejména fosfor, sodík, draslík) a vitamíny (hlavně vitamín E). Přibližně ze ¾ je vejce tvořeno vodou.

Určitě lze říci, že vejce (zejména bez přídavku dalšího tuku při vaření, tedy i vařená) patří do zdravého jídelníčku. Je však třeba dávat pozor na jejich množství. Bílky je možno konzumovat prakticky neomezeně, ale žloutky pro jejich obsah cholesterolu raději omezujeme.

Zdroj: Vejce natvrdo

Vejce na hniličku

Má táhlý žloutek a přitom tuhý bílek, vaří se 5 a půl až 6 minut. Špička vejce nahniličko se naklepává lžičkou, aby šla dobře loupat.

Zdroj: Vejce natvrdo

Vařená kukuřice a zdraví

Vařená kukuřice má ve 100 g takovéto nutriční hodnoty: 400 kJ, 95,6 kcal kalorií, 3 g bílkovin, 18 g sacharidů (z toho 3 g cukrů), 2 g tuků, 2 g vlákniny.

Z hlavních živin v kukuřici najdeme především sacharidy (zejména ve formě glukózy). Tato zelenina dále obsahuje vitamíny B1, B3, B5, B9, z minerálních látek pak železo, mangan, hořčík, selen či zinek.

Všechny výše uvedené vitamíny řady B jsou nezbytné pro správnou funkci orgánů a metabolické procesy v organismu. Obsažené minerální látky přispívají k tvorbě krve, okysličování buněk, udržují správnou hladinu hormonů, zdravou pleť, silné vlasy nebo podporují plodnost a potenci. Vysoký obsah cukrů je energií pro naše tělo i mozek. Pokud držíte redukční dietu, volte přiměřenou porci této zeleniny a doplňte ji dostatkem bílkovin (plátek masa, nízkotučný sýr, vejce a podobně).

Aby si vařená kukuřice zachovala co nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek, vařte ji šetrně – nejlépe v páře a jen po nezbytně nutnou dobu.

Zdroj: Vařená kukuřice

Vaření vajec

Vejce se dají vařit několika způsoby. Nejčastější je asi tento. Do malého kastrůlku dáme tolik vody, aby vejce byla ponořená. Vodu osolíme, přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, jak potřebujeme, naměkko, nahniličku nebo natvrdo. Vychladlá vejce oloupeme a můžeme podávat.

  • Aby vejce nepraskala, ohřejeme je nejdřív na pokojovou teplotu.
  • Aby vejce nepraskla, propíchneme širší stranu vejce jehlou.
  • Aby vejce nepraskla, do vody přidáme trochu octa.
  • Aby se vejce dobře loupala, po vaření je prudce zchladíme studenou vodou.
  • Vejce naměkko (ztuhlý bílek a syrový žloutek) vaříme 2–3 minuty.
  • Vejce na hniličku (ztuhlý bílek a napůl vařený žloutek) vaříme 5–6 minut.
  • Vejce natvrdo (ztuhlý bílek i žloutek) vaříme 8–10 minut.

Zdroj: Recepty z vařených vajec

Vejce natvrdo bez popraskání

Před vařením nechte vejce ohřát na pokojovou teplotu, zabráníte tak popraskání skořápky. Ke stejnému účelu slouží trocha octa přidaná do vody, ve které vejce vaříte.

Na vaření vajec používejte menší kastrůlek, vejce vkládejte do studené vody a přiveďte k varu. Mějte po ruce kuchyňský budík nebo hodinky a odměřte si dobu vaření. Ta záleží na tom, v jaké úpravě chcete vejce jíst. Vejce natvrdo nechte v rendlíku vařit 10 minut. Pokud budete vejce vařit déle, žloutky budou mít nazelenalý okraj a budou vysušené.

Aby se vejce dobře loupala, po uvaření je slijte a prudce zchlaďte ve studené vodě. Tím také zastavíte var a vejce budou mít přesně tu konzistenci, kterou máte rádi.

Zdroj: Vejce natvrdo

Vařená kukuřice z plechovky na másle

Ingredience: 1 větší plechovka sladké kukuřice, 200 g tvrdého sýru, trocha másla, špetka soli

Technologický postup: Z plechovky scedíme vodu. Na pánvičku dáme lžíci másla a přisypeme kukuřici. Kukuřici orestujeme a prosolíme. Horkou kukuřici nasypeme na talíř a zasypeme strouhaným sýrem a podáváme.

Zdroj: Vařená kukuřice

Vařená kukuřice v tlakovém hrnci

Ingredience: 4 ks kukuřice, sůl, voda

Technologický postup: Kukuřici očistíme od listů, dáme do papiňáku, zasypeme hodně solí, dolijeme do 3/4 hrnce vodu a zapneme. Od bodu varu vaříme asi 15 minut. Vypustíme vzduch, kukuřice vyndáme a znovu dle chuti osolíme a ihned podáváme.

Zdroj: Vařená kukuřice

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP