Domovinou této pomalu rostoucí a celoročně zelené rostliny je západní, střední a jižní Evropa, severní Afrika, Malá Asie. Roste v keřovém patře smíšených lesů. V houštinách, křovinách, na skalnatých svazích, převážně na vápencích. Jedná se o vždyzelený, velmi hustý keř nebo nízký strom, nejvýše dorůstá do výšky 2 až 12 metrů (jen zřídka 15 m). Dožívá se věku kolem 500–600 let.
Přezimování buxusu
Buxus je na pěstování poměrně nenáročná rostlina. Pokud jej pěstujete na zahradě přímo na záhonu, přezimuje bez problémů. Pro přezimování buxusů pěstovaných v nádobách je třeba vybrat chráněné místo v záhonu, kam nádobu zahrabeme hluboko do hlíny, nebo nádobu přemístit do chladné, bezmrazé světlé místnosti. Nezapomeňte rostlinu občas zalít. Vysazování či přesazování buxusů se provádí v předjaří vždy s celým kořenovým balem a po výsadbě je třeba rostlinu pravidelně a vydatně zalévat.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Pro účinnou ochranu proti škůdcům na Buxusu je klíčové načasování. Postřik by se měl provádět v době, kdy se housenky aktivně živí, obvykle při teplotách alespoň 15 °C. V případě zavíječe zimostrázového a dalších housenek rostliny pravidelně kontrolujte od poloviny března do října a postřik provádějte, jakmile uvidíte známky poškození nebo housenek. Pro dosažení optimálních výsledků opakujte ošetření každé dva až tři týdny mezi březnem a říjnem.
Zavíječ zimostrázový
Postřikujte, když jsou housenky malé, ideálně v polovině května, začátkem července a srpna a ještě v září.
Mera zimostrázová
Postřikujte zahradnickým olejem nebo insekticidní mýdlem začátkem května, kdy dochází k novému růstu.
Systémový insekticid
Systémový insekticid je nejspolehlivější forma ochrany buxusu proti všem škůdcům. Po aplikaci postřiku rostlina do sebe absorbuje jed, který si v sobě zachová po dobu až 3 týdnů. Po tuto dobu je pro všechny škůdce jedovatá. Systémové insekticidy se dají koupit v hobby marketu a nebo online na internetu.
Pravidelně sledujte své Buxusy, zda nevykazují známky škůdců, a v případě potřeby ošetření opakujte.
Ve svém příspěvku BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.
Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.
Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.
Housenky
Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.
Původ
Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.
Jak ho poznám?
Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit. Zde se podívejte na to, jak vypadá buxus napadený housenkami.
Ve svém příspěvku JAK PREZIMOVAT NA BUXUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímá mám. se o buxusy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je na jaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září. Stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Nejjednodušším možným způsobem rozmnožování buxusu je pomocí jeho větviček, tedy řízkováním. Pro řízkování je nejvhodnější podzim. Spodní část odstřihnuté větvičky ze starší rostlinky zbavte lístků a ošetřete stimulátorem pro snadnější zakořenění. Jednotlivé řízky vkládejte do substrátu určeného k řízkování rostlin, tedy nejlépe do směsi z rašeliny, písku a perlitu, a to asi 3 cm od sebe. Substrát je vhodné ještě na povrchu posypat pískem. Řízky vyžadují teplotu kolem 15 stupňů a dostatek světla, truhlík či květináč proto umístěte na nevytápěnou verandu nebo na zem skleníku. Pak už stačí jen zalévat a čekat, až rostlinky samy zapustí kořeny.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA BUKSUSU - HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk Filip.
Dobrý den,
prosím, poraďte mi nějaký účinný prostředek proti housenkám na buksusu.
Děkuji za pochopení, vstřícnost a zaslání odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jednoznačně Lepinox Plus je určený na ochranu rostlin proti housenkám a je velmi účinný při likvidaci právě housenek zavíječe zimostrázového na buxusu. Tady se můžete podívat kolik stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledej….
Jde o biologický požerový insekticid určený proti všem škodlivým housenkám motýlů jako jsou obaleči, zavíječi, píďalky, bělásci a další. Přípravek Lepinox Plus obsahuje bakterii Bacillus thuringiensis, která narušuje trávicí ústrojí housenky. Během několika desítek minut přestává housenka žrát a do 2-3 dnů umírá. Přípravek je neškodný pro člověka i domácí mazlíčky. Aplikace se provádí postřikem v době výskytu housenek, nejlépe mladších stádií. Postřik lze provádět při teplotách minimálně 15°C.
Romadur při hubnutí může mít v jídelníčku místo pouze výjimečně a v přesně hlídané porci.
Při redukci hmotnosti je problémem především vysoká energetická hustota a obsah tuku. I malá porce dodá relativně hodně energie a snadno naruší kalorický deficit. Pokud se Romadur objeví, doporučuji 20 gramů maximálně jednou týdně a vždy na úkor jiné tučné potraviny. Bez kontroly porcí Romadur hubnutí spíše komplikuje.
Může Romadur zvyšovat krevní tlak?
Romadur a krevní tlak spolu souvisí především kvůli vysokému obsahu soli.
U osob s hypertenzí může i menší množství Romaduru přispět ke zvýšení krevního tlaku nebo zadržování tekutin. Problémem bývá pravidelnost – kousek sýra několikrát týdně se rychle nasčítá. Pokud máte vysoký tlak, je vhodné Romadur výrazně omezit nebo vynechat a volit sýry s nižším obsahem soli.
Je Romadur vhodný pro keto dietu?
Romadur v keto dietě zapadá z hlediska sacharidů, ale má svá omezení.
Romadur obsahuje minimum sacharidů, což je pro keto výhodné. Zároveň ale přináší vysoký příjem soli a nasycených tuků. U citlivějších osob může vést k otokům nebo zvýšení tlaku. V praxi doporučuji Romadur v keto dietě brát jako chuťový doplněk, nikoli jako základní zdroj tuků.
Mohu Romadur jíst každý den v malé porci?
Každodenní konzumace Romaduru se obecně nedoporučuje ani při malé porci.
I když porce působí nevinně, denní příjem soli a tuku se rychle zvyšuje. Z praxe vidím, že právě každodenní drobnosti mají největší dopad na zdravotní stav. U Romaduru doporučuji spíše 1–2 dny v týdnu než každodenní rutinu, i když porce zůstává malá.
Je Romadur bezpečný při zvýšeném cholesterolu?
Romadur a cholesterol spolu souvisejí hlavně přes obsah nasycených tuků.
U zvýšeného cholesterolu není Romadur zakázaný, ale je nutné hlídat frekvenci a množství. Pravidelná konzumace může přispívat ke zvyšování LDL cholesterolu. V praxi doporučuji Romadur zařazovat výjimečně a upřednostňovat sýry s nižším obsahem nasycených mastných kyselin.
Je rozdíl mezi mladým a zralejším Romadurem?
Zralost Romaduru ovlivňuje chuť, obsah soli i snášenlivost.
Zralejší Romadur bývá výraznější a slanější, což může zvyšovat zátěž pro krevní tlak a zadržování vody. Někteří lidé ho hůře snášejí i tráví. Pokud už Romadur zařazujete, je často lepší volit méně vyzrálé varianty a hlídat porci ještě pečlivěji.
Je Romadur vhodný při cukrovce 2. typu?
Romadur při cukrovce 2. typu nebývá problémem kvůli sacharidům, ale kvůli celkové energetické zátěži.
Romadur obsahuje minimum sacharidů, takže nezpůsobuje výrazné výkyvy glykemie.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA BUXUSU - HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slambor Josef.
Dobrý den, mám asi 60 buxusů soliterně a v rabátkách, po zjištění napadení jsem použil Lepinox, ale nezdál se moc účinný, pak jsem použil Metetion účinnost byla mnohem vyšší, protože mě došel a nedá se již sehnat, použil jsem Karate, který jak se zdá je také dobrý. Zjímalo by mě jestli motýl klade vajíčka průběžně v celém letním období, nebo jen v určitém období. Letos mám toho škůdce poprvé.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vajíčka klade dospělá samička zavíječe zimostrázového především na spodní stranu listů, do vnitřní části keře, kde jsou méně nápadná. Dospělí motýli létají od konce května do září, přičemž ve střední Evropě stihnou mít 2 až 3 plodící generace v jednom roce.
Jako okrasná dřevina zastává buxus významné místo v zahradní kultuře už od starověku, k velkému rozšíření pak došlo zejména v období baroka a rokoka (stříhané bizarní i geometrické tvary, labyrinty). V současnosti patří mezi nejčastěji pěstované dřeviny parků a zahrad. Výborně totiž snáší sestřih a tvarování, je vhodný i pro bonsajové pěstování. Dřevo buxusu je jedno z nejhustších dřev Evropy. Sloužilo k výrobě hudebních nástrojů, různých ozdobných předmětů, dřevorytů a podobně.
V naší poradně s názvem PURINY A CIZRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Pořízová.
Dobrý den,nezjistila jsem nikde,jak je na tom cizrna s puriny.Je to stejné jako hrách nebo čočka?Děkuji.Poř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Žloutnutí listů buxusu může být známkou různých problémů, včetně nedostatku živin, nesprávné zálivky, zimního poškození nebo dokonce škůdců a chorob. Abyste problém vyřešili, nejprve zjistěte příčinu. Zvažte hnojení hnojivem bohatým na dusík, úpravu zavlažovacích návyků a ochranu rostlin před extrémními teplotami. Pokud máte podezření na škůdce nebo choroby, možná budete muset použít insekticid nebo fungicid.
Identifikujte příčinu
Nedostatek živin
Buxus může být velmi hladový a žloutnutí může naznačovat nedostatek dusíku. Zvažte použití hnojiva bohatého na dusík.
Nedostatek vody
Přelévání může vést k hnilobě kořenů, zatímco nedostatečné zalévání může způsobit žloutnutí a opadávání listů. Zkontrolujte vlhkost půdy a podle toho upravte zálivku.
Zimní poškození
Buxus může během zimy zežloutnout nebo zbronzovat v důsledku nízkých teplot a silného slunečního záření. Chraňte rostliny před silným větrem a mrazem.
Škůdci a choroby
Pleseň zimozelu, psyllid zimozelu a další škůdci nebo choroby mohou způsobit žloutnutí a poškození listů.
Náprava
Hnojení: Používejte hnojivo bohaté na dusík, zejména během vegetačního období (od poloviny října do dubna).
Upravte zálivku: Zalévejte hluboce a méně často a nechte půdu mezi zálivkami mírně vyschnout.
Chraňte před povětrnostními vlivy: Zajistěte úkryt před silným větrem a mrazem.
Prořezávání: Odstraňte všechny poškozené nebo odumřelé větve, zejména pokud se objevují známky houbových onemocnění.
Ošetření proti škůdcům a chorobám: Pokud máte podezření na napadení nebo choroby, použijte vhodné insekticidy nebo fungicidy.
Zlepšete půdní stav: Těžké jílovité půdy upravte organickou hmotou nebo štěrkem pro zlepšení odvodnění.
Pravidelně kontrolujte svůj buxus, zda již nevykazuje známky zlepšení nebo další problémy.
Veďte si záznamy o svých pozorováních a ošetřeních, abyste si mohli upřesnit strategii péče.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK NECHTĚNÉ ROZRŮSTÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dětřich D..
Rakytník vysílá v hloubce cca 25 cm vodorovně pod trávníkem oddenky, ze kterých vyrůstají nevé sazenice. Je schopen tak zamořit celé oblasti. Pro zdraví je to vynikající rostlina, ale do zahrádky je třeba ho omezit plastovou zábranou. Já tento měsíc budu "plet" oddenky které mi prorostly celou zahradou, ale nejdříve udělám omezující kruh kolem stromku. Že pravidleně sekáte trávník mu nevadí, zkouší to a oddenek pokračuje v růstu pod zemí dále... Je s podivem, že jsem od žádného z pěstitelů nikde nenašel, jak tuto situaci řešili.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Král.
Mám rakytník 8 let a již druhý rok vůbec nerodí. Čím to ? Samice i samec plně obrostl.
Keře jsou na zahradě ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Nejlépe uděláme, když vybereme rostliny různé výšky a rozličného tvaru a strategicky je rozmístíme. Keře kvetoucí výraznými barvami kombinujeme s těmi, jejichž květy jsou poněkud mdlé.
Keře mohou být dekorativní svým tvarem, nebo květy, které často voní, či barevnými listy, často i svými ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají v neposlední řadě také stonky, které mívají často charakteristickou texturu.
Keře jsou rostliny s dřevnatými stonky, které se obvykle rozvětvují od báze a vytvářejí množství postranních stonků přímo ze země nebo kousek nad její úrovní. Tím se liší od stromů, které mají jen jeden kmen, ale do jisté míry se obě skupiny překrývají. Některé z okrasných keřů vypadají zajímavě i několik ročních období, jiné pouze jedno. Většinou jsou snadno dostupné a s jejich pěstováním není velká práce. Všechny však potřebují odpovídající prostor, aby se mohly rozvíjet. Volné místo můžeme do doby, než dorostou, zaplnit přechodnou výsadbou.
Žlutě kvetoucích keřů je velké množství, níže je uvedeno několik druhů pro inspiraci.
Buxus zimostrázový
Jedná se o keř (Buxus sempervirens), který dorůstá do výšky 20 až 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, květy žluté. Má rád slunce nebo polostín.
Tento nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř se od ostatních buxusů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné. Květy jsou drobné, žluté. Keř kvete v květnu až červnu.
Snese všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.
Dřišťál Juliin
Tento keř (Berberis julianae) dorůstá do výšky 2,5 m, je listnatý neopadavý, listy má zelené, květy žluté. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.
Dřišťál je stálezelený trnitý keř vzpřímeného tvaru. V květnu až červnu jej zdobí žluté vonné květy, které se na podzim promění v modravé bobule. Tento keř snese všechny typy půd.
Používá se buď jako solitér, nebo v keřových skupinách a pro neprostupné volně rostoucí i tvarované stálezelené živé ploty.
Brslen evropský
Jedná se o listnatý opadavý keř (Euonymus europaeus) dorůstající až do výšky 5 m. Barva listů je zelená, keř vykvétá v září až říjnu nápadnými žlutými květy. Má rád polostín.
Listy tohoto brslenu jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené.
V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.
FAQ – nutrie, chov, maso, rozdíly a legální řešení
Je nutrie nebezpečná pro člověka?
Nutrie většinou člověka aktivně nenapadá, ale při stresu, krmení z ruky nebo zahnaná do kouta může kousnout.
Největší riziko vzniká tehdy, když si lidé myslí, že ochočeně působící nutrie je bezpečná jako domácí mazlíček. Má silné oranžové řezáky, žije u vody a může být nositelem běžných rizik spojených s volně žijícími zvířaty. Proto ji nehlaďte, nekrmte z ruky, nepouštějte k ní psa a děti učte držet odstup.
Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem?
Rozdíl bobr a nutrie poznáte hlavně podle ocasu: bobr má široký placatý ocas, nutrie kulatý dlouhý ocas.
Bobr je mohutnější stavitel s typickými okusy stromů a placatým ocasem jako pádlo. Nutrie působí menší, má kulatý lysý ocas, bílé vousy a často výrazně oranžové zuby. Ve vodě se mohou na první pohled plést, ale když zvíře vyleze na břeh, ocas a celková silueta většinou rozhodnou.
Jak poznám rozdíl mezi ondatrou a nutrií?
Ondatra a nutrie se liší hlavně velikostí, ocasem a robustností; nutrie bývá větší a působí těžším dojmem.
Ondatra je obvykle subtilnější, plachější a má jinak tvarovaný ocas. Nutrie má nápadnější hlavu, oranžové řezáky, delší kulatý ocas a často se pase na břehu i za denního světla. Pokud vidíte větší zvíře, které klidně sedí u lidí a okusuje trávu, pravděpodobněji půjde o nutrii než o ondatru.
Mohu krmit nutrie rohlíkem?
Nutrie rohlíkem krmit nemáte, protože pečivo není vhodná potrava a podporuje zdržování zvířat u lidí.
Jednorázový kousek pečiva nevypadá dramaticky, ale problém je v opakování. Pečivo láká nutrie na jedno místo, zhoršuje hygienu, podporuje ztrátu plachosti a může přispět k poškození břehů. Pokud chcete přírodě u vody opravdu pomoci, nutrie nekrmte a vysvětlete to i dětem nebo sousedům.
Co žerou nutrie v přírodě?
Nutrie se živí hlavně rostlinnou potravou: trávou, vodními rostlinami, oddenky, mladými výhonky a pobřežní vegetací.
Je to býložravý polovodní hlodavec, který umí dobře využít vegetaci v okolí vody. Právě proto může při vyšších počtech poškozovat břehové porosty a mokřady. V městském prostředí se ale často naučí brát i pečivo a zbytky, což není přirozené ani vhodné. Přikrmování mění její chování a zvyšuje konflikt s lidmi.
Je možné dnes chovat nutrie na maso?
Chov nutrií na maso je dnes právně citlivé téma a nelze ho brát jako běžný hobby chov králíků.
Nutrie je spojena s režimem invazních nepůvodních druhů, takže před jakýmkoliv chovem je nutné ověřit aktuální pravidla držení, rozmnožování, přepravy a uvádění na trh.
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ LÍSKOVÝCH OŘECHÙ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Drabeš.
Dobrý den prosím nevěděl by někdo kdy se prostříhává lískový ořech a které vêtve? Je dost hustý a rozvětvený dêkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlach Ladislav.
Zdravím
Vypěstoval jsem si taky lisku ale přímo strom.
Od země po rozvětvení to je asi tak 70 cm a pak je koruna a ta je už asi 4m v průměru.
Jak správně stříhat nevím ale pokusil jsem se větve zkrátit asi tak o 30 až 50 cm .
Myslím si že jsem moc dobře neudělal proto že se konce po roce ještě více zahustily.
Také hledám radu jak sestříhat a růst omezit.
S pozdravem Vlach Lad.
Padlí vinné révy poznáte podle bílého práškového povlaku na listech, výhonech nebo hroznech, který se postupně rozšiřuje.
Typické je, že se objevuje na horní straně listů a má šedobílou barvu. Padlí vinné révy se rychle šíří a bez zásahu napadá i hrozny. Pokud si nejste jistí, zkuste list lehce setřít – padlí zanechává práškový povlak, což je hlavní rozlišovací znak.
Kdy stříkat vinnou révu proti padlí?
Proti padlí vinné révy je nejlepší stříkat hned při prvních příznacích, případně preventivně při vhodných podmínkách.
Nečekejte, až se problém rozšíří. Padlí vinné révy reaguje na včasný zásah velmi dobře, ale při pozdním postřiku už jen omezujete škody. Ideální je sledovat počasí a zasáhnout při teplém a suchém období.
Dá se padlí úplně odstranit?
Padlí vinné révy lze zastavit, ale ne vždy úplně odstranit, pokud už je silně rozšířené.
V počáteční fázi je možné ho eliminovat téměř úplně. Při pokročilém napadení už zůstávají poškozené části, které se nezotaví. Cílem je zastavit šíření a ochránit zdravé části rostliny.
Co dělat, když je padlí na hroznech?
Padlí na hroznech znamená vážný problém a je potřeba okamžitě zasáhnout.
Napadené hrozny často praskají a ztrácí kvalitu. Padlí vinné révy na hroznech už nelze plně opravit, ale můžete zabránit dalšímu šíření. Klíčové je odstranit nejvíce napadené části a aplikovat postřik.
Jak rychle se padlí šíří?
Padlí vinné révy se může rozšířit během 7–14 dnů, pokud jsou ideální podmínky jako teplo a sucho.
V praxi to znamená, že malý problém se během krátké doby změní ve velký. Největší riziko je v tom, že první příznaky vypadají nenápadně. Jakmile se padlí rozjede, napadá nové listy i hrozny velmi rychle a bez zásahu se nezastaví.
Je padlí nebezpečné pro úrodu?
Ano, padlí vinné révy je přímo nebezpečné pro úrodu a může ji výrazně snížit nebo úplně zničit.
Napadené hrozny přestávají růst, deformují se a často praskají. Padlí vinné révy ovlivňuje nejen množství, ale i kvalitu. Pokud se dostane na hrozny, je už většinou pozdě na plnohodnotnou záchranu úrody.
Může padlí zmizet samo?
Padlí vinné révy samo nezmizí a bez zásahu se bude dál šířit.
Na rozdíl od některých jiných problémů se padlí vinné révy nezastaví přirozeně. Pokud podmínky zůstávají příznivé, infekce pokračuje. Čekání situaci jen zhoršuje a vede k větším škodám.
Fungují domácí postřiky na padlí?
Domácí postřiky mohou padlí vinné révy zpomalit, ale většinou ho úplně nezastaví.
Jedlá soda nebo mléko mohou pomoci v začátku, ale při silném napadení nestačí.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DRAHOSLAVA.
Dobrý den,na chatě máme vysazené dvě vinné révy - Mladen a Vlasta.Vše vypadalo skvěle,rostlinám se dařilo,zaléváme je pravidelně 3x - 4x týdně(víkendové dny).Začaly se tvořit a pěkně růst bobule,ale najednou skoro všechny dostaly šedý povlak,jakoby prach.Jak se příští rok tady tomu bránit?Děkuji za Vaší radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Moc zaléváte. Vinná réva je suchomilná rostlina. Vodu získává přes listy ze vzdušné vlhkosti. Proto jsou listy révy tak velké. Když ji soustavně zaléváte, udržujete rostlinu i její okolí příliš vlhké a to nahrává plísním. Pak stačí krátké deštivé období a plíseň zachvátí plody i listy. Ptáte-li se jak se tomu bránit, tak určitě omezit zálivku. Rostlinu zalévat jen ke kořenům a ne na listy. Také pomůže, když umožníte lepší proudění vzduchu, prořízkou okolní vegetace. S chemickou ochranou vám pomůže kalendář pro pěstitele vinné révy, najdete ho tady: https://www.vinna-reva-pest…
Když stříháte keře ibišku, začněte odstraňováním větví, které vypadají jako mrtvé nebo poškozené zimou nebo povětrnostními podmínkami. Odstraňte také větve rostoucí špatným směrem. Horní svislý růst může být sevřen zpět, aby se podpořil růst postranních větví. Nejstarší a nejvyšší stonky lze odstranit nejdříve. Důležitým krokem ořezávání je odstranit veškeré výhony zespodu kmene, vyrůstající z kořenů nebo vyskytující se v nedaleké rostoucí oblasti koruny.
Prořezávání keře zahrnuje odstranění starších vnitřních větví, které narušují otevřený a vzdušný vzhled. Tenké větve, které blokují sluneční světlo nebo zabraňují cirkulaci vzduchu rostlinou, odstraňte také. Zdravé větve ořízněte pouze zpět po očku.
Pokud je keř starý a nebyl ořezán již několik let, můžete provést omlazující řez. Na konci podzimu nebo zimy ořízněte starší větve kmene o dvě třetiny výšky stromu. Někteří pěstitelé je prořezávají ještě blíže k zemi. Toto omlazovací ořezávání umožňuje vývoj nové formy výhonů na jaře, kdy se objeví nový růst, a poskytuje příležitost držet krok s ročním prořezáváním. Tento druh prořezávání může mít sice za následek ztrátu květů v následujícím roce, ale prořezávky stojí za ztrátu pro nově vytvořený keř. Ať už je vaší prořezávací činností pouze oříznutí nebo radikální zkrácení větví, budete příští rok odměněni silnějším růstem a množstvím větších květů.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Na konci zimy jsem znovu prošel každý řádek a spočítal skutečný stav. Ne jen kolik rostlin vzešlo, ale kolik jich přežilo zimu bez poškození. Tady už se začaly objevovat rozdíly, které mě zajímaly nejvíc.
U každé skupiny jsem zaznamenal: počet vysazených stroužků, počet skutečně přeživších rostlin po zimě a procento ztrát. Tato čísla jsou pro mě důležitější než první vizuální dojem z podzimu.
Skupina
Vysazeno
Přežilo po zimě
Ztráta %
Typ ztráty
Kontrola
40
35
12,5 %
Měkké podpučí, hniloba
Hypermangan 0,2 %
40
38
5 %
Ojedinělé oslabení
Termická lázeň
40
37
7,5 %
Slabší kořenový start
Kombinace
40
34
15 %
Nepravidelný vývoj
Tohle byla první opravdu silná data. Hypermangan měl nejnižší zimní ztrátu. Termická lázeň si vedla slušně, ale ne lépe než samotné mírné moření. Kombinace metod měla paradoxně nejvyšší ztrátu.
Tady jsem si definitivně potvrdil, že příliš agresivní zásah může být kontraproduktivní. Pokud rostlinu oslabím dvakrát, nemusí to zvládnout tak dobře jako jeden mírný zásah.
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majda.
Na rez ostružinovou jsem našla toto:
Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.
Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Voštová.
Děkuji něco podobného jsem už také našla. Na začátku bylo vše v pořádku a i roky předtím. Objevilo se to až letos a ne na začátku ale spíš na konci. I když jsem si mohla nevšimnout. Je tam stále obrovské množství plodů ale nejspíš již nedozrají, podle toho co jsem zjistila. Budu asi muset vše ostříhat a co bude měně napadené ošetřit. Snad nepřijdu o vše. Děkuji za info.
Ano, aronii lze radikálně seříznout u země, ale je to zmlazovací řez s dočasným výpadkem úrody. Tento postup volte jen u silně přestárlého keře.
Pokud provedete úplné seříznutí, aronie obvykle obrazí z báze, protože má silný kořenový systém. První rok ale počítejte s minimální nebo nulovou sklizní. Radikální řez aronie je vhodný u keřů starších 10 let, které téměř neplodí. V suchých podmínkách nebo na lehké půdě může být regenerace pomalejší, proto je někdy lepší rozložit zmlazení do dvou sezón.
Proč aronie po řezu jeden rok skoro neplodí?
Po silnějším řezu aronie investuje energii do růstu nových výhonů, nikoli do plodů. Dočasný pokles úrody je běžná reakce.
Když odstraníte větší část plodného dřeva, keř musí nejdříve vytvořit náhradní výhony. Řez aronie a úroda spolu souvisejí s časovým odstupem – plná plodnost se často vrací druhý rok po zásahu. Pokud byl řez proveden koncem zimy a keř má dostatek vláhy, návrat bývá rychlý. Důležité je nepodlehnout panice a nezasahovat znovu příliš brzy.
Můžu stříhat aronii v únoru?
Ano, únor je vhodný termín, pokud nejsou silné mrazy. Kdy stříhat aronii záleží hlavně na počasí.
Ideální je období těsně před rašením. Pokud teploty neklesají hluboko pod -10 °C, únorový řez je bezpečný. Výhodou je, že keř je bez listí a struktura je přehledná. Vyhněte se řezu při promrzlé půdě nebo při extrémních mrazech, kdy by mohlo dojít k poškození řezných ploch.
Jak poznám, které výhony jsou staré a mám je odstranit?
Staré výhony aronie jsou tmavší, silnější a málo obrůstají. Stáří výhonů je klíčové pro plodnost.
Jednoleté výhony jsou světlejší a pružné, zatímco 5letý a starší výhon má tmavou kůru a méně postranních větví. Pokud vidíte silnou větev s minimem mladých výhonků, je to kandidát k odstranění. Jak stříhat aronii správně znamená rozlišovat stáří dřeva a postupně nahrazovat staré větve mladšími.
Kolik hlavních výhonů má mít plodící keř?
Ideální počet hlavních výhonů u aronie je přibližně 8–12 kusů různého stáří. Tento rozsah podporuje stabilní plodnost.
Příliš málo výhonů může omezit úrodu, příliš mnoho způsobí zahuštění a menší plody. Udržovací řez aronie spočívá v každoročním vyrovnávání počtu větví. Důležité je, aby mezi výhony byl prostor pro světlo a proudění vzduchu. Rovnováha mezi mladými a středně starými větvemi je zásadní.
Je lepší jarní nebo podzimní řez aronie?
Ve většině českých podmínek je vhodnější jarní řez aronie. Podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Na jaře je keř ještě v klidovém stavu a rychle reaguje novým obrůstem.
V naší poradně s názvem CO JE TO ZA ŠKŮDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Kokešová.
Poraďte mi, prosím, co je to za škůdce, který mi letos žere narcisky. Lítá, pomalu, částečně je chlupatý s bílými skvrnkami. Dovede kompletně zničit květ narcisky. Škodí i jiných plodinách a jak se likviduje?
Přikládám foto
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Milá zlatá, to co jste vyfotila je zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), který je od roku 1992 chráněný zákonem. Jeho výskyt je sledován těmito vědci:
J. Horák pracuje ve VÚKOZ v.v.i., Průhonice,
K. Chobot v AOPK ČR Praha karel.chobot@nature.cz,
T. Jirmus působí na Fakultě životního prostředí ČZU.
Kontaktujte některého z těchto pánů a laskavě jim sdělte přesnou lokalitu výskytu. Napomůžete tak třeba ke zrušení jeho diskutabilní ochrany.
Brouk je užitečný, ale samozřejmě někdy může škodit. Nejen že se živí pylem rostlin a tím je efektivně opyluje, ale i nezřídka se rád zakousne do okvětních lístků. Hlavní období výskytu brouka je od druhé poloviny května do poloviny září. Vzhledem ke klimaticky příznivým zimám se zlatohlávek může objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu.
Užitečné jsou i larvy zlatohlávka.
Larvy mají rohlíčkovitě prohnuté tělo dlouhé 3 až 4 cm s více záhyby a živí se odumřelými rostlinnými zbytky (opadané listí, kompost, uhnilý hnůj, půdní substráty). Na rozdíl od ponrav chroustů však nepoškozují podzemní části rostlin. Vývoj larev trvá přibližně tři měsíce, koncem léta se zakuklí a ještě na podzim se z nich vylíhnou brouci, kteří však do příštího jara zůstávají v půdě. Mají jednu generaci za rok.
Jak ochránit květy, když je zlatohlávků příliš?
Brouci jsou aktivní především za teplého a slunečného počasí, kdy nalétávají na kvetoucí porosty. Pokud vám neúměrně poškozují pěstované rostliny, jejich likvidace by se měla omezit na sběr brouků v době jejich intenzivního náletu, a to především v dopoledních hodinách. Na porostech se zlatohlávci vyskytují často zároveň se včelami a jinými opylovači, proto je použití insekticidu velmi špatnou volbou. Navíc se stále jedná o chráněný, i když již početnější, druh brouka. Posbírané brouky byste proto neměla likvidovat, ale přenést na vzdálenější kvetoucí louku.
Tady se můžete podívat, jak tohoto černého brouka s býlými skvrnami na zádech vyfotili ostatní: https://www.google.cz/image…
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mnoho plísní může způsobit, znehodnocení listů oleandru vznikem žlutých, hnědých nebo černých skvrn. Nemoc se může rozšířit, což způsobí, že se malé skvrny sloučí do velkých skvrn nebo způsobí, že listy začnou z rostliny padat. Toto onemocnění listů obecně neohrožuje jinak zdravé oleandry. Vzhledem k tomu, že spóry cestují ve vodních kapičkách, zkuste zalévat rostlinu jen na substrát, aby listy zůstaly suché. Sesbírejte a zlikvidujte spadané listí a jiné zbytky rostlin, které mohou obsahovat spóry. Prořezání keře vedoucí ke zlepšení cirkulace vzduchu může pomoci omezit šíření spór. Nůžky před každým použitím dezinfikujte ponořením do lihu 80% na 30 vteřin. Oleandr by se měl zotavit sám.
Je bílá plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Bílá plíseň na orchideji může být za určitých podmínek přenosná, zejména pokud je způsobena aktivním houbovým růstem v prostředí se zvýšenou vlhkostí a minimálním prouděním vzduchu.
Plísně se šíří sporami, které se ve vlhkém a stojatém vzduchu snadno přenesou na další substrát. Pokud máte orchideje těsně u sebe, riziko roste. V praxi doporučuji při podezření na aktivní plíseň rostlinu dočasně izolovat. Samotné zasolení nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika bílé plísně a úprava prostředí – tedy větrání a omezení přemokření.
Může být bílý povlak na orchideji jen vodní kámen?
Ano, velmi často jde o usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň. Bílý prášek na substrátu orchideje bývá minerálního původu.
Vodní kámen vytváří tvrdé, krystalické struktury, které nereagují na vlhkost a nemají zápach. Pokud po navlhčení nedochází k optickému „oživení“, pravděpodobně nejde o bílou plíseň. V českých podmínkách s tvrdou kohoutkovou vodou je tento jev běžný. Řešením je přechod na dešťovou nebo filtrovanou vodu a občasné propláchnutí substrátu.
Jak rychle se bílá plíseň na orchideji šíří?
Bílá plíseň se může při ideálních podmínkách rozšířit během několika dnů, zejména při kombinaci vlhkého substrátu a nedostatečného větrání.
V praxi jsem pozoroval viditelné rozšíření vláken během jednoho týdne. Pokud se povlak nemění, může jít spíše o zasolení. Aktivní plíseň na orchideji ale reaguje na vlhkost a postupně kolonizuje další části substrátu. Klíčová je kontrola po 3–5 dnech – sledování vývoje pomůže odlišit biologický proces od minerální usazeniny.
Mám orchidej s plísní hned přesadit?
Ne vždy je okamžité přesazení nutné. Záleží na rozsahu a stavu kořenového systému.
Pokud jde o povrchovou bílou plíseň na substrátu bez známek hniloby, často stačí zlepšit větrání a omezit zálivku. Přesazení má smysl tehdy, pokud je substrát výrazně napadený nebo zapáchá. Zbytečná manipulace může orchidej oslabit. Nejprve proveďte diagnostický test a sledujte vývoj několik dní.
Jak poznám rozdíl mezi plísní a vlnatkami?
Rozdíl je ve struktuře a přítomnosti živého hmyzu. Vlnatky tvoří bílé chomáčky, ale uvnitř je drobný škůdce.
Při dotyku vatovou tyčinkou lze často zaznamenat pohyb nebo lepkavou stopu. Skutečná bílá plíseň je vláknitá a bez pohybu. Pokud si nejste jistí, porovnejte vzhled s fotografiemi škůdců: Srovnávací fotografie vlnatek na orchidejích
Správná identifikace je zásadní pro volbu zásahu.
Může plíseň vzniknout jen z nadměrného rosení listů?
FAQ – hypermangan na zahradě, česnek, půda, rajčata a bazén
Je hypermangan vhodný na zahradu?
Hypermangan na zahradě je vhodný jen omezeně: hlavně na dezinfekci sadby, prázdných nádob, pomůcek a někdy semen.
Na živé rostliny ho nepovažuji za běžný přípravek. Je to silné oxidační činidlo, takže může omezit část patogenů, ale také poškodit listy, kořeny nebo půdní život. Největší smysl má tam, kde neřešíte plodící rostlinu, ale povrchovou hygienu. Na plíseň rajčat, okurek nebo nemocnou půdu bych ho nebral jako hlavní řešení.
Jak namíchat hypermangan na zahradě?
Hypermangan míchejte velmi slabě: pro citlivé použití má být voda jen světle růžová, nikdy sytě fialová.
Krystalky vždy úplně rozpusťte a roztok připravte čerstvý. Na sadbu, semena nebo rostliny začínejte nejslabší variantou a testujte jen malé množství. Sytě fialový roztok si nechte maximálně na dezinfekci neživých povrchů, a i tam opatrně. Na zahradě platí, že silnější roztok často nepřinese lepší účinek, jen vyšší riziko poškození.
Jak dlouho mořit česnek v hypermanganu?
Česnek v hypermanganu mořte krátce, obvykle zhruba 20 až 30 minut ve slabě růžovém roztoku.
Delší máčení nepovažuji za výhodu. Stroužky mohou zbytečně nasáknout, povrch se může poškodit a po výsadbě hůř startovat. Po moření je rozložte v jedné vrstvě, nechte oschnout a sázejte co nejdřív. Měkké, plesnivé nebo poškozené stroužky nemořte s nadějí na záchranu, ale rovnou je vyřaďte.
Pomůže hypermangan na plíseň rajčat?
Hypermangan na plíseň rajčat nepovažuji za spolehlivou záchranu, hlavně když je choroba už rozjetá.
U rajčat má větší význam prevence: vzdušný porost, odstranění spodních listů, zálivka ke kořenům, větrání skleníku a rychlé odstranění napadených částí. Slabý roztok může působit dezinfekčně na povrchu, ale nezmění vlhké mikroklima ani nezachrání napadené plody. Plody se známkami plísně bych raději nekonzumoval.
Může se hypermangan použít na okurky?
Hypermangan na okurky je rizikový, protože okurkové listy bývají citlivé a snadno reagují skvrnami.
Pokud řešíte plíseň okurek, začněte větráním, omezením zálivky na listy, odstraněním napadených listů a lepším prouděním vzduchu. Postřik hypermanganem bych netestoval na celé rostlině. Velmi slabý roztok maximálně na malém kousku a večer, nikdy za slunce. U okurek často nadělá unáhlený zásah víc škody než užitku.
Dá se hypermangan použít na dezinfekci půdy?
Dezinfekce půdy hypermanganem je možná jen velmi omezeně, slabě a mimo citlivé rostliny.
Půda není sterilní materiál, ale živý systém. Silnější zásah může poškodit nejen patogeny, ale i užitečné mikroorganismy a jemné kořeny.
