Informace od profesionálů
 |
MENU
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.
Doporučené postřiky:
Zdroj: Černání ořechů
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Nejčastěji se sochy na zahradu vyrábějí z umělého pískovce. Tyto sošky jsou skvělou zahradní dekorací. Jejich propracování závisí na autorovi sochy. Imitace surikaty z pískovce může být vyrobena sériově nebo individuálně (zakázkově), a to kameníkem. Od toho se pohybuje i cena, která je u sériové výroby ve většině případů nižší než u individuální výroby. Pískovcovou sochu je třeba pravidelně ošetřovat, aby si udržela svůj krásný vzhled. Provedení sochy může být libovolné (surikata stojící na zadních nohách, ležící, stojící na všech čtyřech, a pak také na různých předmětech).
Zdroj: Surikata na zahradu
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Zdroj: diskuze Buksus
Po chirurgických zákrocích v dutině ústní je nutná důsledná hygiena dutiny ústní, vhodné jsou výplachy heřmánkem, šalvějí či jinými dezinfekčními roztoky, doporučuje se přijímat měkkou, kašovitou stravu, pooperační otoky ošetřovat studenými obklady. Bolest může být tlumena léky tišícími bolest ve formě tablet, často jsou ordinována antibiotika. Doba léčení je asi 7–10 dnů při nekomplikovaném průběhu, během nichž bývá podle pooperačního stavu několik kontrol.
Zdroj: Jak dlouho bolí vytržený zub
Oteklá tvář souvisí s bolestí zubů po jejich vrtání či se stavem po extrakci (vytržení) zubu. Jak se zbavit otoku zubu? Většinou vám nezbyde nic jiného než navštívit zubního lékaře. Oteklou dáseň však někdy není třeba speciálně ošetřovat, neboť postupně dojde ke zmírnění a opadnutí otoku. Ovšem pokud pocítíte bolest, zvýšenou teplotu a objeví se hnis, bude návštěva lékaře opravdu nutná.
Na otok tváře je vhodné přikládat ledové obklady a vyhýbat se tělesné námaze, opalování na sluníčku nebo v soláriu a také vynechat návštěvu sauny.
Zdroj: Jak zmírnit otok tváře
V diskuzi BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.
Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.
Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Čarověník je chomáčovitá nebo metlovitá znetvořenina na stromech a keřích, která je tvořena hustěji nahloučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání olistění (jehlic). Díky hustější koruně (zvýšená vlhkost, horší přístup slunce a větru) a případně i typické primární nákaze jsou v některých případech náchylnější k různým onemocněním a je třeba je v případě viditelných problémů (nejčastěji schnoucí jehličí) chemicky či jinak ošetřovat. Většinou ale zvláštní péči nevyžadují. Nejčastější pěstitelskou chybou je pro daný druh nevyhovující pH faktor půdy, který brání asimilaci živin. V různých regionech byl tradičně čarověníkům přičítán magický charakter, přinášely tu štěstí, tu smůlu, věřilo se, že vznikají po zásahu stromu bleskem, což v ojedinělých případech může být i pravda.
Zdroj: Čarověník
V diskuzi BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Housenky jsem objevila i ve Slapech. Postřik Lepinoxem plus zafungoval dobře. Nyní řeším, jestli mám keř prostrihat či jej nechat zotavit se bez sestřihu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je najaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září, stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Zdroj: diskuze Buksus a housenky
Nejlepší je provádět základní úklid po každém vaření u plotýnek a vrchní desky sporáku a v troubě po každém pečení. Ne každému se však chce a ne každý má po několikahodinové práci v kuchyni ještě náladu věnovat se této činnosti. Sklokeramickou desku vyčistíte škrabkou, elektrický sporák houbičkou nebo plastovou drátěnkou.
Pravidelnou očistu vyžadují zejména plotýnky elektrického sporáku. Ty velmi brzy rezavějí a nevypadají potom dobře, nehledě na to, že koroze omezuje jejich funkci.
Doporučení:
V diskuzi PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Přesazování buksusu
Postřik se aplikuje pozemně pomocí postřikovače na listy. Dvě hodiny po aplikaci by nemělo pršet či byste neměli zavlažovat, aby účinek byl 100%. Plevel je zasažen komplexně včetně kořenů a rostlina začíná ihned odumírat. Každý druh rostliny usychá jinak rychle, proto se může zdát i za několik dní, že postřik neúčinkoval. Obvykle to není pravda, musí se jen déle počkat, než se na rostlině odumírání projeví zřetelně. Zasažený plevel nevytrhávejte, nechte ho přirozeně odumřít, kdybyste ho vytrhli, je zde velká šance, že uvolněné místo v trávníku rychleji než tráva zaplní jiný plevel nebo plevelná tráva. Když dvouděložný plevel necháte zetlít v trávníku, postupně se zmenšuje a okolní tráva následně jeho místo pozvolna zaplňuje, až jej zcela obsadí. Aplikace by se měla provádět 1x za měsíc.
Příprava koncentrace přípravku k aplikaci závisí na tom, zda se jedná o trávník nově založený (40 ml na 4 l vody), nebo o stávající trávník (40–60 ml na 4 l vody).
Postřik by se neměl aplikovat 2 dny po sečení, aby měl trávník čas se „vzpamatovat“.
Pozor na úlet postřikové kapaliny při provádění ošetření v blízkosti pěstovaných dvouděložných rostlin.
Postřikem nesmí být zasaženy sousední porosty. Mimořádně citlivými jsou réva vinná a chmel. V blízkosti vinic a chmelnic je tedy možné ošetřovat Bofixem jen za vhodných podmínek (bezvětří, nižší teploty). Za vysokých teplot (nad 25 °C) mohou být citlivé plodiny poškozeny i výpary přípravku. Abyste zabránili vzniku rezistence, neaplikujte tento přípravek stále po sobě bez přerušení ošetřením jiným herbicidem s odlišným mechanismem účinku. Vzhledem k charakteru přípravku nelze v případě nedostatečného vypláchnutí použitého aplikačního zařízení vyloučit poškození následně ošetřovaných rostlin zbytky přípravku Bofix. Z důvodu možného rizika fytotoxicity nepoužívejte Bofix při vysokých teplotách (nad 25 °C) a vysokém slunečním svitu.
Zdroj: Bofix
Až 1 m vysoká bylina rostoucí v trsech. Listy má trávovité, přízemní kratší než stonek. Stonek je okrouhlý a dutý. Květy, které vyrůstají v počtu 1 až 3 v paždí listenů, mají světle až tmavě modrofialovou barvu, vnější květní lístky odstálé, směřující dolů, bez chlupů, uvnitř světlejší s tmavým žilkováním, vnitřní okvětní lístky vzpřímené, obvykle o trochu tmavší. Kosatec sibiřský kvete v květnu až červnu.
Stanoviště tvoří rašelinné a mokřadní louky, rašeliniště, břehy, obvykle na místech, která jsou alespoň v předjaří zaplavena a později mírně vlhká. Preferuje půdy bahnité, hlinité, výživné a vápnité, ale ne vysloveně zásadité, nesnáší vysoké koncentrace solí a kosení, proto roste téměř výhradně v nekultivovaných krajinách.
V ČR je kosatec sibiřský vzácný, protože jeho stanoviště byla systematicky rekultivována, v posledních letech v souvislosti s útlumem zemědělského využívání méně vhodných půd se snad jeho ústup zastavil. Celkově je však v Evropě a na východě až po Japonsko místy buď velmi vzácný, nebo zcela chybí.
Pěstuje se ve více odrůdách lišících se barvou i tvarem květů (různé odstíny modré a fialové, bílá, růžová, květy se zvlněným okrajem). Vyhovuje mu vlhké a slunné stanoviště. Sibiřské kosatce vynikají zejména ve skupinách v přírodních partiích zahrady. Odkvetlé lodyhy je potřeba ostříhat, aby tvořící se semena neoslabovala rostliny. Rostliny prakticky nemají problémy s chorobami ani se škůdci. Při šlechtění je ale musíme ošetřovat proti zrnokazu, který je schopen zničit všechna semena v semeníku. Sibiřský kosatec by měl být mulčován borovým jehličím nebo mulčovací kůrou.
Celá rostlina zřejmě obsahuje slabě jedovatou tříslovinu a silice. Otrava způsobuje žaludeční a střevní potíže, jež mohou být provázeny krvavými průjmy.
Zdroj: Kosatec
V diskuzi CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Zdravíčko,
existují postřiky (chemikálie / EKO), které jsou kombinované pro více chorob najednou? Např. pro peronosporu a zároveň pro padalí ... nebo musím ošetřovat proti každému zvlášť?
Pokud musím ošetřovat zvlášť, jaké nechat prodlevy mezi jednotlivými postřiky?
Dík za odp., Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Pro ošetření více chorob můžete smíchat různé přípravky do jednoho postřiku. Smícháním vznikne takzvaná jícha, která se pak aplikuje na rostliny. O tom, jaké postřiky na co použít, se dodočtete v kalendáři pro vinaře, kde je pro každý měsíc popsáno jak postupovat. Zde najdete kalendář pro vinaře: www.ceskenapady.cz/k…
Zdroj: diskuze Chemické přípravky pro vinnou révu
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran-OH, Kuprikol 50, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran-OH, Kuprikol 50.
U třešní, višní a meruněk se vyskytuje houbové onemocnění zvané moniliniová spála (Monilinia laxa, fructicola). Výskyt choroby je podmíněn chladným a deštivým počasím v době kvetení a přítomností zdrojů infekce z mumifikovaných plodů a větévek. Jednotlivé květy i plodné větévky vadnou, hnědnou a zasychají, jsou jakoby spálené a při silnější infekci je na větvích později pozorován i silný výron jantarově zbarvené hmoty (klejotok). Fungicidní ošetření je účinné v době začátku kvetení. V případě chladného a deštivého počasí se ošetření opakuje při dokvétání. K ošetření je možné použít přípravky Teldor 500, Talent, Signum, Sporgon 50.
Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je tato choroba i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při silnějším napadení dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následnému zmenšení velikosti plodů. Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a v lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy). Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7 až 14 dnů až do července, v závislosti na infekčním tlaku. K ošetření je vhodné použít Discus, Domark 10 EC, Flint Plus, Tercel.
Strupovitost jabloní (Venturia inaeqalis) napadá listy a plody, výjimečně i mladé větvičky. Silně napadené listy i mladé plůdky předčasně opadávají. Starší plody bývají deformované. Pozdní infekce se projeví drobnými tečkami na plodech třeba až během skladování. Strupovité popraskané skvrny bývají vstupní branou pro další houby. Jabloně je možné proti této houbě ošetřovat preventivně, a to buď paušálně v sedmi- až desetidenním intervalu, nebo je třeba ošetřit stromy před očekávaným deštěm, postřik však musí dokonale zaschnout. Kurativně (léčebně) se ošetřuje až po splnění podmínek pro vznik infekce. Další ošetření se signalizuje po infekci, která vznikla šestý a další den po předchozím ošetření. Vzhledem k významnému poklesu kurativní účinnosti vybraných fungicidů se musí ošetřovat preventivně. Větší dešťové srážky smyjí fungicidní film a aplikace se musí opakovat. Doporučují se tyto postřiky: Antre 70 WG, Flowbrix, Flint Plus, Kuprikol 50, Score 250, Talent, Tercel.
Rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) postihuje zejména listy hrušní. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů. Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli, jalovcem a hrušní, a to minimálně 150–200 m, a výběr nehostitelských druhů a méně náchylných odrůd. Lze využít i chemickou ochranu, která by měla být preventivní. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivosti, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Lze využít Delan 700 WDG, Horizon 250 EW, Talent, Score 250 EC.
Zdroj: Postřiky na houbové choroby
V diskuzi BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Novotný.
Dobrý den,měli jsme dlouhá léta krásné buksusy,během krátké doby začínají žloutnout a usychat.Byly zavlažovány,máme podezření na kočičí moč,ale v tak velkém rozsahu?Můžete mi prosím poradit,co dělat?Na některých místech začínají opět vyrážet nové odrosty.Existuje nějaká i chemická obrana?Budu vděčný za každou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Buksus a housenky
Chlorová chemie má u nás svoji tradici. Každá voda má takzvanou chlorovou stravu, což je takové množství chloru, které je nutné, aby se zničila většina bakterií a řas, které se ve vodě nalézají, a aby došlo k reakci s anorganickými sloučeninami. Pokud je chlorová stupnice uspokojivá, nachází se voda ve zdravém a čistém stavu tak dlouho, dokud není znovu znečištěna. Nadto musí být neustále k dispozici takzvaný zbytkový chlor, který je schopen zničit každou novou kontaminaci, která napadne vodu (bakterie, viry, řasy, nečistoty a podobně). Obsah zbytkového chloru se měří zkušebním přístrojem.
Při přípravě bazénu na novou sezonu je nejdůležitější důkladná dezinfekce. Hodnota chloru v bazénu by se měla pohybovat v rozmezí od 0,3 do 0,6 mg/l. Tato koncentrace chloru účinně působí na řasy, bakterie a další mikroorganismy a není zdraví škodlivá. Rychle a spolehlivě jí dosáhnete použitím „chlor šoku“. Při tomto šokovém ošetření vody dochází k rychlému nárůstu koncentrace chloru ve vodě. S koupáním je třeba počkat do sestoupení koncentrace chloru pod přípustnou mez 1 mg/l.
Optimální úroveň obsahu chloru ve vodě se udržuje pomocí pomalu rozpustných chlorových tablet nebo multifunkčních tablet, které kromě chloru obsahují i látky, které působí proti řasám, napomáhají vyvločkování nečistot a stabilizují chlor ve vodě. Tablety se vkládají do plováku nebo dávkovače chloru. Chlorové tablety se nevhazují přímo do bazénu, protože by vzhledem k vysoké koncentraci uvolňovaného chloru došlo k vybělování dna bazénu. Není tedy přípustné volně aplikovat tablety do bazénu. Dávkování tablet je samozřejmě závislé na dalších okolnostech, a to na teplotě vody, počasí i celkové údržbě bazénu. Množství chloru se doporučuje měřit minimálně 1x týdně.
V případě používání čistě chlorových tablet je vhodné přidávat do vody i přípravek na řasy, který působí velmi účinně proti tvorbě řas. Doporučuje se ošetřovat vodu v bazénu preventivními dávkami tohoto přípravku zejména při velmi teplém nebo naopak deštivém počasí, kdy vznikají vhodné podmínky pro růst řas. Pravidelným dávkováním přípravku můžete předejít nepříjemným komplikacím, které obvykle trvají dlouho a brání v užívání bazénu.
V diskuzi POSTŘIKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Nováková.
Nevím kdy mohu ošetřovat vinno révu postřikem. Vždy mě shnije 70% úrody. Děkuji pěkně Helenka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, již druhým rokem se mi na révě vytvořila šedá plíseň na hroznech.Kdy a čím mám provézt postřik?Děkuji
Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy
Dornovou metodou můžeme šetrně ošetřovat páteř a klouby a nesprávně stojící obratle uvádět do správné polohy tlakem palce, aniž bychom poškodili šlachy, vazy nebo svaly. Pro správné fungování motoriky a stabilizace pohybového aparátu člověka se jako první krok Dornovy terapie zjišťuje a upravuje délka nohou klienta. V téměř 99 % všech případů mají klienti, aniž by to vědomě pociťovali nebo si to uvědomovali, rozdílnou délku dolních končetin, a to v rozmezí od 1 do 4 cm. Právě rozdíl délky nohou je ve velké míře zodpovědný za úporné bolesti bederní části zad, bolesti kyčlí, ale i dalších partií zad a šíje. Po upravení a srovnání délky nohou klienta se přistupuje k diagnostice a úpravě SI (sakroiliakálního) skloubení, tedy k úpravě postavení pánve v sagitální (předozadní) rovině.
Dornova metoda (terapie Dornovou metodou) je neinvazivní metoda šetrná k tělu, kloubním spojením, šlachám, svalům a kostem. Její správně provedená aplikace je nebolestivá. Pakliže se bolest vyskytne, tak jen krátce, účelně a pouze se svolením a vědomím klienta.
Při použití Dornovy metody na recentraci páteřních obratlů by se mělo postupovat následovně: Nejdříve se zkontroluje a případně upraví délka dolních končetin a SI skloubení. Následně na řadu přichází diagnostika a úprava postavení pravolevě vybočených obratlů, recentrace ramenních, loketních a zápěstních skloubení. Klientům se po absolvování terapie Dornovou metodou doporučují doplňující fixační cviky, které provedenou recentraci kloubů a obratlů fixují a prodlužují efekt terapie. Tyto cviky se klientům vysvětlí, předvedou a klienti se tyto cviky naučí kvalifikovaně používat, aby se neobjevila vyhřezlá ploténka. Vždy je nutný individuální přístup.
Terapie Dornovou metodou je podanou rukou těm, kteří chtějí zlepšit kvalitu svého života, rozhodli se převzít zodpovědnost za zdraví svého pohybového aparátu do vlastních rukou, a pro ty, kteří pochopili, že alopatická medicína (a sní spojené polykání léků) není odpovědí na všechno. Přijetí vlastní odpovědnosti a aktivní účast ve vlastní léčbě je prvním a nezbytným krokem k trvalému zdraví, radosti z pohybu a životu bez omezení.
Zdroj: Cvik na plotýnky
Jaký nástavec zvolit? To závisí na dvou věcech:
Na části dýchacích cest, kterou chcete ošetřovat:
Na věku pacienta nebo schopnost jeho koordinace:
Na účinnost inhalace mají vliv také poloha těla a způsob dýchání. Sedněte si pohodlně, ale trup by měl být co nejvíce vzpřímený, aby se „otevřely“ dolní dýchací cesty. Hlavu držte rovně, v jedné ose s páteří.
Kojence držte vzpřímeně, zády opřeného o svou hruď. Malé děti zhruba do tří let je dobré si posadit na klín. Velmi malé nebo nemocné děti mohou rovněž inhalovat vleže, dokonce i během spánku. Masku inhalátoru jim přidržujete u obličeje.
Aby léčebný aerosol z inhalátoru mohl v dýchacích cestách dobře působit, doporučuje se při inhalaci dýchat tímto způsobem:
Pro dosažení efektivních výsledků při použití inhalátoru je třeba dodržovat některá pravidla vdechování. Zde jsou ty hlavní:
Zdroj: Inhalace slané vody
Přejděme od teorie k praxi a povězme si, co konkrétně můžeme dělat proti hrozícím houbovým chorobám?
Vliv na ně má řada faktorů - teplota, vlhko, sucho nebo jejich kombinace. Houbové choroby je nutné „hlídat“ již v první polovině vegetace. První z nich je onemocnění zvané plíseň révy či plíseň révová, dříve se používal název peronospora, latinsky Plasmopara viticola. Plíseň révy škodí na různých částech révového keře, především na listech, květenstvích a na hroznech. V této době ji nejčastěji můžeme najít na mladých listech. Jak se rozpozná? Řada pěstitelů s ní určitě má zkušenosti. Na lícové straně listů se objevují zpočátku nenápadné nažloutlé skvrny, které vypadají, jako by byl list promaštěn olejem. Proto se v běžné praxi nazývají „olejové“ skvrny. Na rubové straně listu jsou na stejných místech vidět bílé povlaky sporangiofórů, nosičů sporangií (plodnice), ze kterých se uvolňují spóry. Napadená místa později nekrotizují a celé listy mohou opadat. Na následujícím obrázku je vidět „olejová“ skvrna na lícové straně listu:
Zde je vidět rub listu s povlakem sporangioforů:
A zde je vidět značně napadený list s okrajovými nekrózami:
Jak se peronospora dostane na list?
Touto otázkou se dostáváme k životnímu cyklu této houby během roku. Vědci pro tento přehled často používají výraz „bionomie“. Stádium, které přezimuje, se nazývá oospory, což jsou spóry s tlustými buněčnými membránami, aby vydržely přezimování. Oospory přezimují na povrchu půdy a na spadaném listí. A právě tady mají pěstitelé – zahrádkáři nespornou výhodu: ti své zahrádky na podzim shrabují, což ve vinicích je nemožné. Oospory na jaře za příznivých podmínek vyklíčí a pokračují ve svém cyklu do dalšího stádia, kdy se vytvářejí bičíkaté zoospory. Ty se pomocí deště a větru (a pochopitelně pomocí svého bičíku) dostávají na listy, což bývá označováno jako primární infekce. Tam se přes průduchy usídlí v pletivech listových čepelí a tento svůj vývoj si několikrát zopakují. Na podzim se vyvíjejí pohlavní buňky a jejich spojením vzniká oospora, schopná dalšího přezimování na listech.
Všichni víme, že houby a plísně se více rozvíjejí, když je teplo a vlhko. Platí to zřejmě také o houbových chorobách vinné révy?
Ano, to je to nejpodstatnější, co musíme hlídat, chceme-li s ní úspěšně bojovat. Plíseň révy se rozvíjí především za teplého a současně vlhkého či deštivého počasí. První, primární infekce nezpůsobuje rozsáhlé škody, ale za ní může následovat řada opakování vývoje dalších a dalších spór. Proto je nutné provést první postřik v době před květem, aby se šíření primární infekce co nejvíce zabránilo, a dále ošetřovat podle průběhu počasí a podle nálezu olejových skvrn na listech. Nejvhodnějšími prostředky pro tento první chemický zásah jsou přípravky na bázi systémových nebo kombinovaných fungicidů, protože v té době réva intenzivně roste, jak jsme si řekli, a při použití kontaktních fungicidů by se zásahy musely často opakovat. Jedním z vhodných přípravků je například ALLIETE BORDEAUX, který má nejdelší preventivní účinek. Ale samozřejmě je možné vybrat si i přípravek jiný, zvláště, máte-li ho po ruce doma.
Zdroj: Kalendář pro vinaře - květen
Zmiňovala jste nebezpečí houbových chorob. Už nějaké hrozí?
Ano, je to dáno zvyšujícími se teplotami. Ale nežli budu konkrétní, musím se nejprve trošku věnovat filozofii přístupu pěstitele k přírodě a k jeho vinici. Ten může být trojí. Ten první přístup – klasické pěstování – známe dlouho a také jsme ho dlouhé desítky let plánovaného hospodářství uplatňovali. Spočívá v názoru, že chci od révy co nejvíce a v pokud možno slušné kvalitě a vliv takovéhoto konání na prostředí mě nezajímá. V tomto případě se hnojí až přemrštěnými dávkami hnojiv. Ochranné prostředky proti chorobám a škůdcům se se používají preventivně v pravidelných intervalech. Důsledkem je, že půda je zásobena některými živinami v nadbytku a obsahuje rezidua (zbytky) postřiků. Tím je potlačován přirozený život organizmů žijících v půdě, od mikroorganizmů až větší organizmy, jako jsou například žížaly. Užiteční tvorové se pak stěhují jinam, kde je méně „jedů“.
Druhý filozofický přístup k chování pěstitele ve vinici je „integrovaná produkce“. Slovník cizích slov tento výraz vysvětluje jako spojování prvků v harmonický celek. Těmi prvky v případě vinice je omezení přehnojování půd, náhrada černého úhoru nějakým způsobem ozelenění. Tím se omezí počet průjezdů těžké mechanizace. Když se totiž jezdí v meziřadích vždy na stejných místech, vede to k vytváření utužené podorniční vrstvy, neprůchodné pro vodu a vzduch. O práci s půdou jsme už ostatně mluvili. Dalším velevýznamným počinem při této filozofii je omezení chemických přípravků proti chorobám a škůdcům. Moudrý pěstitel aplikuje přípravky jen tehdy, kdy to má smysl! Tedy rozhodně ne preventivně desetkrát až dvanáctkrát ročně, jak se dělo při klasickém pěstování, ale jen tehdy, kdy přípravek bude mít na co působit. A jsme u jádra věci integrovaného pěstování – tím je aplikace přípravků na ochranu rostlin podle aktuální potřeby. Jen tehdy totiž přípravek bude účinně působit. Tím se počet aplikovaných dávek podstatně sníží, pěstitel se chová k prostředí šetrně a příroda se mu odmění spoluprací, především v boji proti škůdcům: ve vinici se usadí predátoři, kteří se budou na likvidaci škůdců spolupodílet.
Třetím principem je „bioprodukce“, kdy jsou chemické přípravky nahrazovány aplikací různých přírodních produktů a výsledkem jsou biohrozny. Ale zde musím upozornit, že tento postup není jednoduchý a nemusí být vždy úspěšný. Myslím, že běžnému zahrádkáři naprosto postačí dodržovat pravidla integrovaného pěstování, jak mu to jeho prostředky a schopnosti dovolí.
Jsou proti houbovým chorobám některé odrůdy odolnější?
To je výborná otázka. Velmi obecně lze říci, že odrůdy s jemnějšími pletivy, především v listech, podlehnou houbovým chorobám dříve. Jemnější pletiva jsou většinou u odrůd, které mají zároveň kratší vegetační dobu, jako například Modrý Portugal, Müller Thurgau či Muškát moravský. Ale není to pravidlem, protože některým houbovým chorobám snadno podléhá i odrůda Ryzlink vlašský, která má také jemnější pletiva, ačkoli jeho vegetační doba je poměrně dlouhá. Prostě každá odrůda má jinou citlivost vůči té které houbové chorobě.
Existuje však skupina odrůd, které odolávají houbovým chorobám více nežli běžně pěstované evropské odrůdy, a to jsou odrůdy interspecifické. Jsou to poměrně mladé odrůdy, vzniklé při šlechtění na odolnost vůči těmto onemocněním. V minulosti se šlechtitelé touto činností již zabývali několikrát, avšak výsledek na sebe dal dlouhou dobu čekat. Po rozšíření houbových chorob, které byly do Evropy zavlečeny se snahami o rozšíření sortimentu starých evropských odrůd o odrůdy dovezené z Ameriky, bylo nutno najít cestu, jak vinice před houbovými onemocněními chránit. Nebyly ani kvalitní postřiky, ani vhodná mechanizace pro jejich aplikaci – mluvíme teď o konci 19. století. Tehdejší řešení opět spočívalo v dovozu dalších neevropských odrůd. Byly to americké odrůdy, křížené s některými botanickými druhy révy jiného druhu nežli Vitis vinifera L. Říkalo se jim americké přímoplodné hybridy. Byly sice odolné vůči houbovým chorobám, ale evropským odrůdám se v kvalitě vína vyrovnat nemohly. Přesto se ve své době rozšířily v mnoha vinařských zemích Evropy, včetně našich vinic. Proč? Některé se vůbec nemusely chemicky ošetřovat. Také u nás byly v polovině 20. století mnohde rozšířené. Ještě dnes se sem tam můžeme setkat s „révou po předcích“, kterou není potřebné ošetřovat, jako například odrůda Noah, Ottello či Isabella, nebo o něco mladší Baco Noir, lidově nazývaná „bago“. Pro tyto odrůdy jsou typické velmi silné až nepříjemné vůně po ovoci, jako např. po jahodách.
Takže šlechtitelé nepomohli?
Tehdy jistě ne. Avšak v dalších generacích šlechtitelů se některým z nich, například pánům jmény Albert Seibel a Bertille Seyva, podařilo vyšlechtit vícenásobné kombinace mezi evropskými a americkými odrůdami, které ještě kvalitativně evropské odrůdy nedohnaly, ale vyznačují se už velmi vysokou tolerantností až rezistencí vůči houbovým chorobám – teď mluvím přibližně o době mezi dvěma světovými válkami v minulém století. A tyto vícenásobné křížence, jako např. Seibel 7053, Seibel 4643, Syeve-Villard 12.375 nebo Seyve-Villard 18.315, používají ve svých mezidruhových, čili interspecifických kříženích současní šlechtitelé v mnoha zemích a dosahují velmi dobrých výsledků. Někteří pěstitelé možná znají interspecifickou odrůdu Hibernal, původem z Německa, nebo českou rezistentní odrůdu Malverina, jejichž vína mohou klidně konkurovat klasickým evropským odrůdám. Kdo sleduje rozšiřování sortimentu povolených odrůd, jistě si všiml, že těchto interspecifických odrůd každým rokem přibývá.
Jen tak pro zajímavost - jak to dlouho trvá, než se podaří vyšlechtit novou odrůdu?
Řádově desetiletí, v průměru 20 – 30 let.
Všeobecně se tvrdí, že prevence je lepší nežli léčebný zásah; to zřejmě platí i pro houbové choroby škodící na révě vinné. Naznačila jste, že prevencí jsou i správně prováděné zelené práce, které vedou k dobrému provzdušňování keřů. Vhodné je také vysazování odolnějších odrůd včetně těch tzv. interspecifických odrůd. Co ještě byste uvedla?
Mezi preventivní opatření patří i řada úvah před založením vinice. Například o sponu, směru vedení řádků, o lokalizaci té které odrůdy na svahu či znalost průměrných povětrnostních podmínek v budoucí vinici. Téma zakládání vinice nás čeká v některém z příštích měsíců.
Zdroj: Kalendář pro vinaře - květen
Chov včel není podmíněn členstvím v žádném včelařském spolku nebo organizaci, které by ověřovaly způsobilost k chovu včel. Přesto musí chovatel splnit několik zákonných povinností, včetně dodržování platných nařízení Státní veterinární správy.
Chovatel musí splnit dvě zákonné povinnosti. Tou první je registrovat se u Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku, která přiděluje registrační číslo chovatele. Zároveň zde musí nahlásit budoucí umístění stanoviště včetně počtu včelstev, kterému bude také přiděleno registrační číslo stanoviště. Pokud se jedná o stanoviště na pozemku, jehož chovatel není vlastníkem, je třeba mít souhlas majitele pozemku, ten není součástí registrace. Ze slušnosti je také vhodné nahlásit se místní základní organizaci ČSV.
Stanoviště včelstev je třeba nahlásit také na místně příslušný obecní nebo městský úřad (příslušným formulářem). Pokud se stanoviště nachází ve volné přírodě, je vhodné přiložit situační plánek. Stanoviště mimo zastavěnou část obce je třeba označit umístěním žlutého rovnostranného trojúhelníku s délkou strany 1 m. Zároveň je vhodné na přístupové cesty umístit ceduli s varováním POZOR VČELY. Toto opatření se provádí jako prevence vzniku škod na včelách v důsledku zemědělské činnosti. Ošetřovatelé porostů musí postupovat podle zákona č. 326/2004 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 327/2004 Sb. Škody na včelách, které vzniknou v důsledku zemědělské činnosti, je třeba oznámit místní Veterinární správě a také ČSV.
Pokud budete pořízená včelstva nebo oddělky převážet z území jednoho kraje do druhého, je třeba mít k nim veterinární atest, ten vystaví veterinární správa v místě původu včelstev/oddělků. V případě, že se bude jednat o převoz mimo obec, musí být včelstva vyšetřena na mor včelího plodu s negativním výsledkem. Pozor na přesuny včelstev v blízkosti ochranných pásem moru. Problém také může nastat, pokud se v blízkosti takového pásma nachází vaše nové stanoviště. Při nákupu buďte obezřetní a kupujte včelstva s jasným původem. Ideální je například od chovatele matek. Taková včelstva budou mít dobré vlastnosti a zároveň je tento chov pravidelně sledován na včelí nemoci.
Každý rok, nejpozději do konce února, je včelař povinen oznámit písemnou formou umístění stanoviště – stejně jako tomu je před pořízením včelstev, kdy se stanoviště nahlašují na místně příslušný obecní nebo městský úřad. Nové umístění včelstev nebo dočasných stanovišť je třeba oznámit nejméně pět dnů předem.
Pravidelnou povinností včelaře, kterou je třeba každoročně splnit nejpozději do 15. září, je oznámit Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku aktuální počty včelstev na stanovištích. Už zaregistrovaným chovatelům je automaticky zasílán formulář k potvrzení údajů a doplnění počtu včelstev. Pokud však máte stanoviště nové nebo jste ho jen přemístili na jiný pozemek, je třeba to nahlásit.
Závaznou a rovněž pravidelnou povinností včelaře je ošetřovat včelstvo proti varoáze dle zákonných nařízení a vyhlášek. Je vhodné si vést záznamy, jejichž forma není dána, ale v případě kontroly ze strany státních institucí mohou být vyžadovány.
Přihláška do ústřední evidence ČMSCH je k dispozici ke stažení na www.cmsch.cz v záložce Ústřední evidence > Včely nebo se lze obrátit na ČMSCH přímo. Kontakt na ČMSCH Hradištko 123, 252 09 Hradištko e-mail: uevcely@cmsch.cz, tel.: 257 896 210.
Pokud chcete být součástí systému CIS, je nutná přihláška elektronickou formou. Pro základní přihlášení do CIS je nutné znát své přihlašovací jméno a heslo. Přihlašovací jméno je e-mail, který máte na včelařství, nebo osobní mail, který používáte. Do přihlašovacího pole zadáváte celou mailovou adresu. Například základní organizace Brno má e-mail zobrno@vcelarstvi.cz, pro přihlášení je nutné do pole Jméno zadat zobrno@vcelarstvi.cz a heslo už musíte znát, nebo máte možnost si jej na e-mail, který je zároveň jako přihlašovací jméno, zaslat nové.
Zdroj: CIS Český svaz včelařů
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.