Durman obecný neboli panenská okurka je víceletá jedovatá rostlina, dosahující výšky až 90 centimetrů. Nejvýraznějším znakem je nepříjemný zápach. Nejvíce zapáchají listy, které jsou 15 centimetrů dlouhé, tvarem vejčité, po stranách laločnatě zubaté. Vyrůstají z lysé a rozložitě větvené lodyhy. Výrazný květ tvaru nálevky je bílý. Na rozdíl od listů příjemně voní. Trubkovitý kalich, zvaný trumpeta, se otevírá vždy večer kolem 19. hodiny (mimo deštivých dnů). Plod ve tvaru tobolky má výrazné ostny a obsahuje černá semínka, ta jsou z rostliny nejjedovatější. Již malá dávka semen je smrtelně jedovatá. V léčitelství se durman užívá při léčbě astmatu, avšak jen pod lékařským dohledem.
Pěstování a množení
Durman je jednoletá bylina rozložitého vzrůstu, její lodyha bývá 20 až 140 cm vysoká, bohatě větvená. Listy řapíkaté, čepel vejčitá, chobotnatě laločnatá, nepříjemně páchnoucí. Jednotlivé květy vyrůstají v místech větvení lodyhy, koruna je nálevkovitá, bílá nebo světle fialová, otevírá se večer okolo 19. hodiny. Plodem je nápadně ostnitá tobolka. Durman kvete od června do září, patří do čeledi lilkovitých. Názvem durman (Brugmansia) jsou označovány velice dekorativní exotické rostliny pocházející z And, často se jim také říká kvetoucí trumpety. Mají dřevnatý kmen a olistěnou korunu. Celá rostlina může dosahovat až 2m výšky. Květ mívá barvu v odstínech bílé, žluté či růžové.
Od konce května a přes léto se durman pěstuje buď v okrasné nádobě venku na terase, nebo je možné jej v drátěném koši zapustit ven do záhonu. V létě vyžaduje hojnou zálivku a hnojení alespoň jednou týdně plným hnojivem. Nesmí ale stát ve vodě. Od poloviny října rostliny přemístíme nejlépe do nemrznoucího sklepa s teplotou od 5 do 12 °C. Místo nemusí být světlé. Zmírníme zálivku na minimum, jen aby kořenový bal zcela nevyschl. Protože se jedná o poměrně objemnou rostlinu, je většinou třeba výhony zakrátit. Musíme postupovat velice opatrně – koruna má dvě části – vnitřní růstovou a vnější kvetoucí. Nikdy neseřezáváme růstovou zónu, durman by nasadil na květ až za delší dobu. Kvetoucí výhony poznáme podle tvaru listů (jsou nesouměrné a odlišně zbarvené). Na jaře už zakrátíme jen slabé, vytáhlé výhony, mírně zvýšíme zálivku, durman přesadíme do čerstvé zeminy bohaté na živiny a po posledních mrazících jej vyneseme ven do zahrady.
U nás známé druhy durmanů jsou: Brugmansia arborea (krásně kvetoucí), Brugmansia kandida (hodí se do polostínu), Brugmansia suaveolens a aurea (kvete koncem léta), Brugmansia sanquinea (kvete brzy zjara).
Ve volné přírodě se nejčastěji vyskytuje na hnojištích, náspech a ve výživných půdách. V ČR roste roztroušeně, obvykle v teplejších oblastech, většinou jen od nížin do podhorských oblastí (nejčastěji okolo 450 m n. m.). Durmany často napadají mšice a molice, pak je nutné jejich chemické ošetření.
Všechny části rostliny obsahují tropanalkaloidy, které mají ochromující a omamné účinky. Při předávkování je možné i zemřít. Zejména po požití čaje nebo studeného výluhu z listů a semen se vedle žádoucích účinků projevují i nanejvýš nepříjemné účinky vedlejší poruchy vidění, polykací obtíže, pocit celkové slabosti, stavy zmatenosti, přecházející až v úzkostnou nepříčetnost. Mimořádně nemilé vedlejší účinky durmanového čaje mohou přetrvávat i po dobu několika dní.
Ve svém příspěvku VŘES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,chtěla bych vědět zda s e mají květy vřesu na jaře ostříhat.Krasně mě vřes přezimoval a na koncích květů jsou již nové větvičky.Aby znonu vykvetl tak nevím zda ho mám ostříhat od květů.Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Některé druhy rostlin, mezi nimiž je celá řada významných plevelů, mohou být velmi nebezpečné obsahem osudných látek – jedů, které dokážou narušit, nebo dokonce ochromit centrální tělesné funkce, jako je dýchání, krevní oběh nebo trávicí trakt natolik, že dochází k trvalému poškození organismu nebo ke smrti. Toxická dávka je minimální množství jedu způsobující potíže, záleží na koncentraci jedu, stáří rostliny a citlivosti jedince. Při zvýšení toxické dávky na určitou hodnotu nastává smrt – toto množství se označuje jako smrtelné nebo letální dávka.
Jed může být zastoupen v rostlině jedinou látkou nebo celou skupinou látek. Nejvýznamnější toxicky účinné složky jsou alkaloidy, glykosidy saponidy, silice, organické kyseliny, terpeny a další látky dosud farmakologicky neprozkoumané nebo nedostatečně známé. V rostlinách jsou zastoupeny v různém poměru a množství, což závisí i na vnějších podmínkách prostředí (světlo, teplota, nadmořská výška, půda). Jedovatá rostlina obsahuje často toxiny ve všech svých částech, a to v čerstvém i suchém stavu. Množství toxinu často kolísá v rostlině během vegetačního období a není ve všech částech rostlin stejné. Některé rostliny obsahují tak silné jedy, že již požití malého množství může být smrtelné. Navzdory tomu se smrtelné otravy užitím bylin u člověka vyskytují zřídka. Dospělí se otráví spíše vzácně při sběru léčivých bylin, úmyslně pak při sebevražedných pokusech nebo při předávkování rostlinnými drogami. Nejohroženější skupinou jsou však děti od batolat do věku čtyř let, kdy otravy mají nejvážnější průběh, někdy dokonce i ohrožují život. Důvodem bývá především požití relativně vysoké dávky jedu v poměru k malé hmotnosti dítěte. Malé děti často dávají věci do úst, aby je tímto způsobem prozkoumaly, nebo chtějí něco neznámého, co se barvou a tvarem ovoci či zelenině podobá, vyzkoušet.
Tetlucha kozí pysk
Rostlina s latinským názvem Aethusa cynapium je jednoletá, v severních polohách i ozimá nebo dvouletá, 5 až 100 cm vysoká bylina. Lodyhu má od spodní třetiny větvenou, tupě hranatou nebo jemně rýhovanou, často ojíněnou, v uzlinách výrazně zprohýbanou. Listy řapíkaté, s krátkou pochvou, čepel nejčastěji 2x trojčetná, listové úkrojky peřenosečné, na vrcholu tupě špičaté a obvykle s malou načervenalou nebo bělavou špičkou. Okolíky jsou složeny z 6 až 10 okolíčků, na kterých vyrůstá 3 až 14 květů, obaly chybí, obalíčky tvoří 2 až 3 čárkovité, dolů svěšené a asymetricky umístěné (na vnější straně okolíčku) listeny. Květy jsou 5četné, bílé nebo uprostřed korunních lístků se zeleným pruhem a objevují se v červenci až září. Plodem jsou široce vejčité až téměř kulovité dvounažky.
V naší poradně s názvem JAK OSTŘÍHAT TAMARYŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kustvanka.
Dobrý den,na zahradě mám tamaryšek už asi3m vysoký a košatý na všechny strany.Co s ním ,ať ho nezničím.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: https://www.youtube.com/res…
Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.
Žloutnutí listů durmanu může být způsobeno několika faktory, přičemž nejčastějšími viníky jsou nedostatek živin, nesprávná zálivka a škůdci. Konkrétně je s žloutnutím listů často spojen nedostatek dusíku, železa a hořčíku. K žloutnutí může vést i přelévání nebo nedostatečné zalévání, stejně jako napadení škůdci nebo plísňové infekce.
Nedostatek živin
Dusík
Starší listy často žloutnou jako první, protože rostlina přesměrovává dusík na nové výhonky.
Železo
Žloutnutí mezi žilkami listů, zejména u nových výhonků, může naznačovat nedostatek železa.
Hořčík
Žloutnutí mezi žilkami listů na starších listech, přičemž žilky zůstávají zelené, je známkou nedostatku hořčíku.
Problémy se zaléváním
Přelévání: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě kořenů, která brání rostlině vstřebávat živiny a způsobuje žloutnutí.
Nedostatek vody: Nedostatek vody může také vést k žloutnutí a vadnutí.
Škůdci a choroby
Škůdci
Mšice, svilušky a další hmyz sající mízu mohou způsobit žloutnutí, protože se živí rostlinou.
Plísňové infekce
Plísně jako Fusarium nebo Verticillium mohou infikovat durman a způsobit žloutnutí a další příznaky.
Další faktory
Teplota: Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
Světlo: Nedostatek světla může také vést k žloutnutí, protože rostlina se potýká s nedostatkem chlorofylu.
pH půdy: Nesprávné pH půdy může ovlivnit vstřebávání živin, což vede k jejich nedostatku a žloutnutí.
Řešení
Pečlivě prohlédněte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců, chorob nebo jiných problémů. Upravte zálivku. Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená, a podle toho upravte zálivku. Poskytněte rostlině správné živiny. Používejte vyvážené hnojivo nebo řešte specifické nedostatky živin vhodnými úpravami. Ujistěte se, že rostlina dostává dostatek světla a nachází se ve vhodném teplotním rozmezí.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Durman je halucinogenní droga, která se někdy nazývá jako droga chudých. Obsahuje v listech a semenech zhruba 0,5 % alkaloidů tropanové řady. Tyto tropanové alkaloidy, L-hyoscyamin, atropin, skopolamin, jsou hlavními účinnými látkami durmanu. Psychické účinky tropanů jsou velmi silné, při vyšší dávce zcela mizí koncept reality, objevují se naprosto realistické halucinace, uživatelé popisují, že rozmlouvali s mrtvými či neexistujícími příbuznými. Jakákoliv vědomá kontrola stavu je nemožná. Riziko špatného odhadu dávky je poměrně značné, toxicita tropanových alkaloidů vysoká, tyto látky jsou tak zřejmě ze všech halucinogenů nejnebezpečnější. Halucinace při durmanovém deliriu vytvářejí zcela neexistující vjemy (pravé halucinace), častý je například kontakt s neexistujícími nebo fyzicky vzdálenými lidmi, vidění zvířat, odporného hmyzu, strašidel, příšer, oživlých předmětů, záblesky světla, časté je sbírání halucinatorních předmětů. Po vyvrcholení intoxikace nastává náhlý útlum, mnohdy až komatózní spánek, podrážděnost a vysílení, dilatace zornic setrvává i poměrně dlouhou dobu po požití. Toxikomani stále experimentují s durmanem jako drogou a neuvědomují si její velkou nebezpečnost při předávkování.
Durman je jedovatý a dochází k velmi rychlé otravě. Příznaky otravy jsou: pocit sucha v ústech, zarudlá kůže v obličeji, zrychlený puls, rozšířené zorničky, halucinace, zmatenost, agresivita. Následuje ochablost, která se projevuje povrchním dýcháním, studenými končetinami, nízkým krevním tlakem. Smrt nastává v kómatu.
V léčitelství je sbíranou částí list a semeno. List se sbírá v době květu, suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 50 °C. Semena se získávají krátce před dozráním seříznutím tobolek, po dozrání se vymlátí. Občas se sbírá i kořen nebo květ. Droga omezuje sekreci bronchiálních žláz a mohutně rozšiřuje bronchy, užívá se jí proto zejména jako antiastmatika, proti křečím při kašli, napomáhá vykašlávání, doporučována bývá i při Parkinsonově nemoci nebo jako afrodiziakum. V homeopatii se užívá proti astmatu, černému kašli, neuralgii, nervozitě, křečím. Vzhledem k velké jedovatosti durmanu se nedoporučuje užívat drogu bez lékařského dozoru.
Ve svém příspěvku JAK OSTRIHAT ZAHRADNI JUKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valeria fojtik.
Dobry den potrebuji poradit s jukou .Mam 2stromy krasne kvetou letos maji 8 kvetu rostou jak do vysky tak do sirky.maji zhruba 3 - 4 m a potrebuji ji zkratit .je mozne je uriznout od zeme 1m? Poroste dal? Pri zmene pocasi a hlavne vetru a ze to tady fouka aby nam nespadla na barak.Nebo je mozne je presadit, nevim jak hluboko maji koreny. Dekuji Val. Anglie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Valeria.
Fotka na dotaz jak ostrihat juku a zkratit kmen je li to mozne
Listy durmanu obecného lze popsat jako zkroucené, nebo přesněji řečeno zvlněné. Ale durman se zkroucenými, kadeřavými listy bude pravděpodobně napaden škůdci nebo chorobami. Mezi běžné viníky patří třásněnky, mšice nebo virové onemocnění. Dalšími možnými příčinami jsou stresové faktory prostředí nebo poškození herbicidy.
Škůdci
Třásněnky
Tento drobný hmyz se živí rostlinnou mízou a způsobuje kroucení listů, stříbření a deformaci.
Mšice
Tento hmyz se také živí rostlinnou mízou, což často způsobuje kroucení a deformaci listů, zejména když kolonizuje spodní stranu listů.
Nemoci
Virus mozaiky durmanu
Datura innoxia mosaic virus. Tento virus může u rostlin durmanu způsobit silné kroucení listů, projasnění žilnatiny a deformaci.
Plíseň listů
Některá houbová onemocnění mohou způsobit plíseň listů, která může také vést ke kroucení listů.
Hniloba kořenů
Nemoci, jako je hniloba kořenů, mohou způsobit vadnutí a žloutnutí, které se může projevit kroucením listů.
Další faktory
Zátěž prostředí: Náhlé změny teploty, nadměrné teplo nebo nedostatek vody mohou způsobit kroucení listů.
Poškození herbicidy: Herbicidy se mohou dostat na rostliny durmanu a způsobit kroucení listů.
Řešení problémů
Důkladně prozkoumejte listy: Hledejte na spodní straně listů známky hmyzu, jako jsou třásněnky nebo mšice.
Zkontrolujte další příznaky: Všimněte si všech dalších známek onemocnění, jako jsou skvrny, změna barvy nebo vadnutí.
Zvažte podmínky prostředí: Zamyslete se nad nedávnými změnami počasí nebo možnou expozicí herbicidům.
Poraďte se s odborníkem na rostliny: Pokud si nejste jisti příčinou, vyhledejte radu v místním zahradním centru nebo zahradní poradně.
Zjištění příčiny kroucení listů pomůže podniknout vhodné kroky k řešení problému a pomoci durmanu zotavit se.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Plodem durmanu je tobolka s nápadnými ostny, obsahující černá semena. Plodem je vejcovitá až obvejcovitá ostnitá zelená tobolka, až 5 cm dlouhá, pukající čtyřmi chlopněmi. Uvnitř plodu se může vyskytovat téměř 400 semen, která jsou tmavě hnědá až černá, oválná až ledvinovitá, zploštělá, 3,5 mm velká. Na jedné rostlině může dozrát až několik tisíc semen. Durman se rozmnožuje semeny, která mají po uzrání poměrně dobrou klíčivost, zvyšující se ještě po přezimování. Semena klíčí až při vyšších teplotách později na jaře, avšak poté začíná velmi rychlý růst. Klíčivost si semena udržují v půdě několik let, klíčí i z 5cm hloubky. Šíří se do okolí mateřské rostliny, na ornou půdu osivem, chlévským hnojem, kompostem, balíčkovanou sadbou.
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
Otázka „Je krásnohlávek jedovatý?“ patří mezi nejčastější dotazy, které lidé o této rostlině vyhledávají. Je to logické – mnoho okrasných rostlin může obsahovat toxické látky a při pěstování v domácnosti je bezpečnost důležitá zejména v prostředí s dětmi nebo domácími zvířaty.
Podle dostupných botanických a veterinárních databází není Calocephalus brownii klasifikován jako jedovatá rostlina. Neobsahuje známé silné toxiny, jaké se nacházejí například u oleandru nebo náprstníku. V praxi to znamená, že při běžném kontaktu s rostlinou nehrozí žádné nebezpečí.
Přesto je důležité dodat, že téměř každá rostlina může při požití většího množství způsobit mírné podráždění žaludku. To je přirozený obranný mechanismus rostlin proti býložravcům. V případě krásnohlávku se jedná především o aromatické látky a terpeny, které mohou být při konzumaci nepříjemné.
Následující tabulka srovnává toxicitu krásnohlávku s některými známými jedovatými rostlinami, které se běžně pěstují v zahradách.
rostlina
toxicita
krásnohlávek
nízká / neprokázaná
oleandr
velmi jedovatý
náprstník
silně jedovatý
durman
silně toxický
Z tohoto srovnání je patrné, že krásnohlávek nepatří mezi nebezpečné okrasné rostliny. Většina zahradníků ho považuje za bezpečný druh vhodný pro běžné pěstování.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlaďka.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Kdy je nejlepší čas stříhat okrasnou převislou vrbu?
Nejlepší čas na stříhání převislé okrasné vrby je konec zimy až velmi brzké jaro, ještě před rašením.
V tomto období je strom v klidové fázi, dobře snáší zásah a po zahájení vegetace rychle reaguje novým růstem. Pokud se řez provede příliš pozdě, už během aktivního rašení, strom sice obvykle přežije, ale může být oslabený a růst bude chaotičtější. Správně zvolený termín řezu převislé vrby výrazně ovlivňuje hustotu koruny i celkový tvar v daném roce.
Mohu převislou vrbu ostříhat opravdu hodně, až „na hlavu“?
Ano, převislou vrbu lze ostříhat velmi razantně, pokud je zdravá a dobře zakořeněná.
Začátečníci mají často strach, že strom zničí, ale převislá vrba snáší hluboký řez překvapivě dobře. Právě razantní zkrácení větví podporuje tvorbu nových, silných výhonů. Problém není v tom, že by byl řez příliš hluboký, ale spíše v tom, že je váhavý a nepravidelný. Strom pak reaguje nevyváženým růstem a ztrácí převislý tvar.
Co když jsem převislou vrbu několik let vůbec nestříhal?
Pokud převislá vrba nebyla několik let stříhaná, není to konec, ale náprava bude trvat déle.
U zanedbané vrby bývá dřevo přestárlé, větve holé a koruna zahuštěná u hlavy. Řez převislé vrby po letech zanedbání je nutné rozdělit do jednoho až dvou let, aby strom nebyl příliš oslabený. První rok se provede hlubší základní řez, další rok se tvar doladí. Výsledky nejsou okamžité, ale ve většině případů se strom dokáže obnovit.
Jak poznám, že jsem řez převislé vrby udělal špatně?
Špatně provedený řez se obvykle projeví nepravidelným nebo nežádoucím růstem.
Typickým signálem je, že převislá vrba po řezu roste hlavně nahoru, vytváří dlouhé svislé výhony a ztrácí převis. Dalším znakem je slabé obrůstání nebo holé konce větví. To většinou znamená, že řez byl příliš opatrný nebo vedený ve špatných místech. Výhodou vrby je, že chyby lze většinou v dalších letech opravit.
Přestane převislá vrba po řezu růst?
Ne, správně provedený řez růst převislé vrby nezastaví, naopak ho podpoří.
Po řezu může strom krátkodobě působit „mrtvě“, ale během sezóny obvykle vyraší velmi silné výhony. Řez převislé vrby stimuluje růst, protože strom se snaží obnovit korunu. Pokud vrba po řezu neroste vůbec, bývá problém v termínu řezu, zdravotním stavu nebo v nevhodných podmínkách stanoviště.
Jak rychle převislá vrba po řezu znovu obrazí?
U zdravé převislé vrby se nové výhony objevují obvykle během několika týdnů.
V první sezóně po řezu bývá růst velmi rychlý a výhony mohou dosahovat i desítek centimetrů. Druhý rok se růst zpomaluje a koruna se začne zahušťovat. Rychlost obrůstání převislé vrby závisí na množství vody, živin a slunečním stanov
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.
Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová
Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.
Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.
Může se komule stříhat na podzim
Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.
Jak moc se má komule zkrátit
Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.
Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.
Proč komule po řezu nekvete
Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.
Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.
Co se stane když komuli nestříhám
Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.
Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.
Kdy stříhat komuli po zimě
Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.
Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.
Lze komuli ostříhat v únoru
Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.
Pokud by po řezu přišel silný mráz, mohl by poškodit
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Cromá.
V návodu jsem se nedočetla co s kořeny které jsou nad substrátem. Mám je ostřihat nebo je ponechat tak jak původně byly? Děkuji za radu. Přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.
V tomto měsíci můžeme vidět horlivé pěstitele, jak běhají po svých zahrádkách se zádovým postřikovačem a postřikují stromy. Jak je tomu u révy?
Problematika ochrany vinice před chorobami a škůdci je velmi komplikovaná a vinaři zabírá čtvrtinu až třetinu veškeré jeho práce. A navíc, jsou možné různé způsoby ochrany révy podle toho filozofického náhledu pěstitele na životní prostředí: klasická ochrana, integrovaná ochrana a bioochrana. Podrobněji to vysvětlím později, teď zpět k zimnímu nebo lépe: předjarnímu postřiku. U révy má smysl ho provádět jen na ochranu proti škůdcům, kteří škodí hned na začátku vegetace, především roztoči. Většinou přezimují na jednoletém dřevě v okolí oček nebo v očkách. Takovýto postřik se provádí v předjaří, na konci února nebo spíše na začátku března, v době, kdy je réva ještě v postdormanci. Nejčastěji se používají přípravky na bázi síry, v poměrně vysokých koncentracích – asi 3% roztok, (např. Sulka, Kumulus). Také je možné použít přípravky na olejové bázi (např. Oleoekol, Aliekol). Ošetření révy lze spojit s předjarním ošetřením ovocných stromů, jak se lidově říká: „z jedné vody načisto“ lze jedním přípravkem ošetřit obojí.
A nějaký ekologicky šetrnější způsob ochrany?
Je možné nasadit do vinice predátora těchto a podobných škůdců – dravého roztoče jménem Typhlodromus pyri, který je v přípravku Biolaagens – TP. Predátor se živí škůdci a zároveň s nimi vytváří rovnováhu, protože si jich část vždy ponechá, aby se mu potrava domnožila. Přežívá za suchého a chladného počasí. Jediné, na co je citlivý, je používání některých přípravků proti houbovým chorobám, především na bázi mankozebu (např. Dithane). Protože se také používá k likvidaci škůdců ovocných stromů, výrobci postřiků vždy na obalech uvádějí způsoby využití přípravku, aby nedošlo k poškození populace tohoto užitečného dravého roztoče. Predátor umí zcela nahradit aplikaci přípravků proti roztočům.
Pokud jsem ryzí amatér a troufám si spíše jen na okopávání a sklizeň, mohu se obrátit na odborníky, aby mi v předjaří pomohli révu ostříhat?
Na Moravě, v polohách, kde se révě daří, má alespoň malou viničku každý a neví-li, jak na řez, tak mu soused poradí, takže firma není potřeba. V Čechách je ve srovnání s Moravou velice málo vinic, takže by se řezem žádná firma neuživila. A pokud by se nějaká firma na řez révy specializovala a prováděla jej takříkajíc „na klíč“, tak bude jistě nabízet své služby těm, kteří obhospodařují tak mnoho hektarů, že sami na řez nestačí. Ale poradit se můžete u majitele nejbližší vinice, jistě Vám tuto činnost na několika keřích rád předvede. Zkušenost však člověk získá vlastním prováděním této práce.
V březnu nebudeme sedět za kamny, ale prozkoumáme klimatické podmínky, zeměpisné a místopisné podmínky a také se blíže seznámíme s půdou.
V dubnu odstraňte všechny suché, omrzlé a mrtvé výhonky. Se zálivkou opatrně, hodně vody potřebuje rostlina jen v parných měsících. Oleandr bezpečně přezimuje od listopadu do dubna při teplotě od 7 °C do 0 °C. Zalévejte mírně, asi 3x za dobu přezimování, a uvidíte, jak nádherně pokvete. Důležité je neodstraňovat na podzim zárodky nových květů, tudíž ani ty přemrzlé. Rostlina se může vzpamatovat, takže řez neuspěchejte.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Na listech oleandru se mi rovněž objevily černé skvrny. Jsou úplně všude. Přesto listy neopadávají, ani se nijak nekroutí. Jen jsou těmi skvrnami všude poseté. Musím tedy všechny listy ostříhat a oleandr seříznout? Nechala jsem na něm odkvetlé konce. Pokud seříznout, tak jak moc? Oleandr je stromkový.
Prosím o radu.
Děkuji Blanka Š.
Oleandr je po zimě úplně holý. Má cenu ho ještě zachraňovat?
Ano, holý oleandr po zimě ještě nemusí být mrtvý, pokud jsou větve živé.
Rozhodující je stav výhonů, ne přítomnost listů. Pokud jsou větve pružné a pod kůrou zelené, má oleandr velkou šanci znovu obrazit. Po zimování ve tmě je opad listů běžný. Klíčem je trpělivost, světlo a velmi střídmá zálivka. Rychlé hnojení nebo razantní řez v této fázi situaci často zhorší.
Kdy mohu oleandr po zimě poprvé zalít?
Oleandr zalévejte až po vyndání ze zimoviště a velmi opatrně.
První zálivka má jen zvlhčit substrát, nikoli ho promočit. Studená a přemokřená zemina je po zimě nejčastější příčinou hniloby kořenů. Pokud oleandr ještě neroste, voda se v květináči hromadí a dusí kořeny. Zvyšujte zálivku až s viditelným růstem.
Kdy je správný čas dát oleandr po zimě ven?
Oleandr dejte ven až při stabilních nočních teplotách nad 5 °C.
Jednorázové teplé dny nestačí. Jarní mrazík dokáže poškodit mladé pupeny a vrátit rostlinu o týdny zpět. Na balkoně i na zahradě je lepší postupné otužování než rychlý přesun. Ideální je nejdřív denní pobyt venku a návrat na noc.
Mohu oleandr po zimě hned hnojit, aby rychleji rostl?
Ne, příliš brzké hnojení oleandr po zimě oslabuje.
Hnojivo má smysl až ve chvíli, kdy oleandr skutečně roste. Pokud hnojíte spící rostlinu, zatěžujete kořeny a podporujete nerovnoměrný růst. První lehké hnojení patří až po objevení nových výhonů, ideálně slabší dávkou.
Kdy a jak ostříhat oleandr po zimě?
Řez provádějte až když je jasné, které větve jsou živé.
Suché, černé nebo měkké výhony odstraňte bez obav. Naopak živé větve s pupeny nestříhejte příliš brzy. Silný tvarovací řez je lepší odložit na pozdější jaro. Předčasný řez může odstranit části, které by jinak bez problémů obrazily.
Oleandr má po zimě žluté listy. Co to znamená?
Žluté listy po zimě většinou znamenají přelití nebo nedostatek světla.
Nejde hned o nedostatek živin. Po zimě oleandr často reaguje na změnu prostředí. Omezte zálivku, zvyšte přístup světla a vyčkejte. Hnojení v této fázi žloutnutí většinou zhorší. Jakmile se objeví nové zelené výhony, problém obvykle ustoupí.
Jak dlouho trvá, než se oleandr po zimě probudí?
Probuzení oleandru po zimě může trvat několik týdnů.
Záleží na podmínkách zimování, teplotě a světle. Některé oleandry reagují do dvou týdnů, jiné až po měsíci. Pokud jsou větve živé, je to v pořádku. Pomalý start je po zimě běžný a není důvod k panice.
Co dělat, když oleandr po zimě plesniví?
Plíseň po zimě znamená kombinaci vlhka a nedostatku vzduchu.
V naší poradně s názvem JABLOŇOVÝ SEMENÁČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dusan kotek.
Jak ostříhat jablonový semenáč odrůda Matčino.Prosím o obrázky střihu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám obrázek s názorným řezem mladého semenáče. Na obrázku jsou dvě možnosti jak vést řez a to podle toho, jak vysoko chcete mít budoucí korunu.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Červen je důležitý čas k prořezávání révy. Pro dosažení bohaté úrody šťavnatých hroznů, se musí všechny plodící větve zkrátit na 4 listy nad první násadou plodů. Na postranním výhonu zůstane pouze jeden hrozen.
Nůžky nedávejte těsně nad pupeny, ale nechte 1-2 cm dřeva. Tato špička, typická pro řez révy, chrání pupeny za sebou před vysycháním.
Odstraňte také všechny šlahouny, které nemají nasazené hrozny.
Ukázkové video
Zde můžete vidět několik videonávodů a prezentací, jak v červnu správně ostříhat vinnou révu:
Když je čas ostříhat muškáty, tak nůžky umístěte těsně nad očko listu – bod, kde listy vyrůstají ze stonku. To podporuje nový růst. Pamatujte, že to není žádný závod; udělejte si čas na promyšlené řezy. Nakloňte své nůžky tak, aby stříhaly směrem od očka, aby voda stékala z povrchu řezu, čímž se snižuje riziko hniloby.
Pozorování nezdravého růstu je dovednost. Hledejte stonky, které jsou zvláště zbarvené, zvadlé nebo prostě špatně. Když je najdete, je čas na akci. Odřízněte poškozené části až na zdravou tkáň, aby se problém nerozšířil dále. Představte si to jako operaci – odstraňte to špatné, zachovejte to dobré a vaše rostlina bude prosperovat.
Udržujte své pelargonie bohaté, ale ne přerostlé. Zastřihněte dominantní výhony, abyste zachovali optimální velikost. Pamatujte, že jde o to, abyste vedli, ne dusili, přirozenou sílu rostliny.
