Campanula portenschlagiana neboli zvonek dalmatský
Zvonek dalmatský je jednou z nejoblíbenějších odrůd zvonků. Je to nízká 10 – 15 cm vysoká stálezelená trvalka, která se řadí k půdopokryvným rostlinám. Hojně se vysazuje na skalky a do záhonů podél chodníků, kde tvoří bohaté trsy s množstvím drobnějších modrofialových květů. Je vhodný také jako podsadba dřevin na kmínku. Tento zvonek je i výbornou volbou pro osázení velkých truhlíků nebo korýtek. Daří se mu na slunném nebo poloslunném stanovišti s dobře propustnou, vlhčí půdou. Záplava květu se objevuje v období června až srpna. Poté je dobré rostlinu sestříhnout, aby se vytvořila nová násada poupat. Pokud máte tyto zvonky v záhonu, doporučuje se na zimu kryt proti vlhkosti. Jestliže je máte vysazené v přenosné nádobě, zimu venku by nevydržely. Proto je umístěte do světlé místnosti s teplotou do 10 stupňů Celsia.
Vzhledem k oblibě této odrůdy, byly vyvinuty i jeho kultivary, které se u nás prodávají v hobby marketech. Jedním z nich je CampanulaGet Mee, jehož květy mají jak modrou, tak bílou barvu.
Takto se označují zvonky od společnosti Addenda, která se zabývá jejich pěstováním a hlavně šlechtěním. Sdružuje velké množství pěstitelů a její hlavní sídlo je v Holandsku. Zvonky této společnosti byly vyšlechtěny převážně na základě potřeb a přání zákazníků. Jejich důležitou vlastností je, že nevyžadují skoro žádnou speciální péči a jsou tedy téměř bezúdržbové. Dokonce se jako zvonky bezúdržbové někdy také označují. Jsou to nenáročné bujně kvetoucí pokojové rostliny, jejichž květy mohou být fialové, modré i bílé. Dají se tak velmi pěkně kombinovat. Květy se poprvé objevují už v dubnu nebo květnu, podruhé pak znovu v září. Zvonky Campanula Addenda patří k rostlinám s menším vzrůstem, i jejich převislé varianty jsou menší. Daří se jim v polostínu, vyhněte se přímému jižnímu slunci. Jednou za týden vyžadují mírnější zálivku, v době květu se doporučuje hnojit je příslušným tekutým přípravkem. Přes zimu by místnost, kde je pěstujete, měla mít teplotu kolem 16 stupňů Celsia. V zahradnictvích a hobby marketech si je můžete pořídit zhruba za 100 až 120 korun. Všechny odrůdy Addenda jsou licenčně chráněné, proto by se bez licence neměly množit.
V diskuzi JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Tento druh zvonku je hojně rozšířen ve střední a západní Evropě. V Česku se ve volné přírodě vyskytuje od nížin až po podhůří do výšky 800 m n. m. Roste nejčastěji na okrajích lesů a cest, na křovinatých a kamenitých stáních. Je nenáročný na pěstování v zahradách. Vyhovují mu kypré, mírně vlhké až vysychavé půdy. Nesnáší přemokření. Zvonek klubkatý je vytrvalá bylina s přímou, nevětvenou lodyhou. Ta může být chlupatá nebo lysá a její výška se pohybuje v rozmezí 30 – 60 cm. Listy jsou tuhé, chlupaté a po okrajích jemně vroubkované. Mohou být dlouhé až 10 cm a široké 3 cm. Květy tohoto zvonku jsou převážně sytě fialové (velmi ojediněle mohou být i bílé). Vyrůstají na vrcholu lodyhy, kde jsou seskupeny do květenství zvaného strboul. Objevují se obvykle od června do konce září. Rostlina se rozmnožuje buď rozrůstáním oddenků (na daném stanovišti) nebo semeny, která jsou ve volné přírodě přenášena větrem i na delší vzdálenosti. V ČR jsou známé dva poddruhy, a to zvonek klubkatý pravý a zvonek klubkatý pomoučený.
Tento druh zvonku pocházející z Ligurských Alp a Středomoří patří mezi pokojové rostliny, které vás při správné péči odmění bohatou záplavou květů od května až do října. Pěstují se dvě barevně odlišné odrůdy. S bílými květy se jí říká „Nevěsta“ (odrůda Alba), druhá s modrými květy nese označení „Ženich“ (odrůda Mayii). Zvonek stejnolistý je vysoký 20 – 30 cm, má malé srdčité listy, na okrajích zoubkované. Vytváří delší převislé výhonky s množstvím květů, proto obzvláště vynikne v závěsných nádobách. Vyhovují mu spíše světlé chladnější místnosti s teplotou maximálně do 18 stupňů Celsia. Vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost, proto by se měly listy rostliny pravidelně rosit. Nádobu můžete postavit i do misky s vlhkými oblázky. Pokud ale bude vlhkost nadměrná, mohly by se objevit houbovité choroby. Pravidelně zalévejte podle teploty, v létě více, v zimě málo. Substrát by neměl nikdy zcela vyschnout. Tento zvonek je jedním z mála, kterému nevadí vápník, tedy zálivka tvrdou vodou. Od jara do podzimu rostlinu přihnojujeme jednou za 14 dní tekutým hnojivem na kvetoucí rostliny. Ve druhé polovině května můžeme tyto zvonky umístit ven na světlé, vzdušné stanoviště chráněné před větrem. Přímé slunce, ani tmavé stanoviště rostlině nevyhovují. Došlo by ke žloutnutí listů. V průběhu celého kvetení, odstraňujeme odumřelé květy, aby se mohly tvořit nové. Po odkvětu (v listopadu) rostlinu seřízneme, aby pro příští rok zesílila. Mladé rostliny také pravidelně zaštipujeme, posílíme tím větvení a celkovou košatost zvonků.
Bazalku používáme během celého jejího růstu až do doby kvetení. Pokud bazalka vykvete, je to nejlepší období pro sklizeň. V červnu většinou poprvé seřízneme bazalku a do září nám obrazí znova a můžeme sklízet podruhé. Zhruba dva týdny před sklizní už bazalku nehnojte. Doma ji můžeme pěstovat celý rok. Pokud chcete, aby vám rostlinka vydržela co nejdéle, zaštipujte ji, aby nevykvetla. Bazalka se suší ve stínu v tenké vrstvě při teplotě do 35 °C.
V diskuzi JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír.
Jak stříkat víno , když je vedeno po stěně domu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevova.
Prosím o radu jak a kdy správně ošetřovat postřikem révu proti škůdce padlí a plisni mám 4 hlavy jen tak pro svůj užitek a radost ze bude úroda jednoduché to není to jsem už poznala a bez postřiku to nelze děkuji Vorobjevova Dobre Pole okr.Kolin
Platycodon s českými názvy boubelík velkokvětý, boubelka velkokvětá a zvonkovec, se pěstuje snadno a je odolný proti mrazu.
Bude se mu dařit na slunci nebo i v částečném stínu.
Má rád dobře propustnou, mírně kyselou půdu; a přestože snese suché podmínky, preferuje (a potřebuje) dostatek vláhy.
Tato mrazuvzdorná rostlina v létě preferuje chladnější podmínky, takže odpolední stín je dobrý nápad pro teplejší oblasti.
Semena lze vysévat přímo na zahradu nebo začít v interiéru brzy na jaře. Semena není nutné zakrývat; jednoduše navlhčete oblast a během několika týdnů byste měli mít klíčky. Vysazujte je na vzdálenost asi 31 cm.
Obecně platí, že boubelík kvete již ve stejné sezóně, ve které byl zasetý.
Platycodon je trsovitá bylinná trvalka, která v létě nese hvězdnaté květy. Ty jsou většinou v odstínech živé fialovomodré, i když jsou dostupné i bílé a růžové kultivary.
Je členem rodiny Campanula a jeho květy vypadají podobně jako zvonky. Jeho výrazná poupata vypadají jako balónky, které se chystají prasknout – nebo mini horkovzdušné balónky – odtud jeho běžný název, boubelík, boubelka. Platycodon pochází z východní Asie.
Druhy
Existuje několik populárních odrůd boubelíku:
Platycodon grandiflorus série Astra: Tento typ roste s dvojitými květy s 10 okvětními lístky v modré, růžové nebo bílé barvě. Jsou ideální volbou pro začátečníky, kteří se rozhodli vypěstovat vlastní rostliny ze semen.
P. grandiflorus série Fuji: Jedná se o nejběžněji prodávanou odrůdu a také nejvyšší, s 80ti centimetrovými stonky a květy v modré, růžové nebo bílé barvě.
P. grandiflorus 'Komachi': Fialově modré květy této odrůdy zůstávají ve fázi nafouknutého polštáře i po odkvětu.
P. 'Sentimentální modrá': Tato trpasličí odrůda dorůstá do výšky asi 15 cm se spoustou 2,5 až 5ti centimetrových fialových květů.
Bazalku můžeme pěstovat venku vysazenou přímo do záhonu. Vysazujeme ji během května, ale musíme dávat pozor na přízemní mrazíky, kterým bazalka bohužel neodolává. Musíme tedy zvolit vhodnou dobu výsadby. Při přesazování bazalky z květináče přímo do záhonu musíme dávat pozor, abychom nepoškodily kořínky. Pokud vysadíte bazalku vedle rajčat a okurek, chráníte je před padlím a jí zajistíte dostatečnou zálivku. Má ráda slunné prostředí.
Koriandr bez potíží můžete pěstovat na slunném a vzdušném místě na zahrádce nebo jako hrnkovou rostlinu na okenním parapetu. Nemá žádné zvláštní požadavky, jen nesnáší mráz. Zalévejte a přihnojujte pravidelně, ale nepřelévejte, aby vám neuhnily kořeny. Semena vysévejte hustě. Pokud chcete pěstovat koriandr v květináči, přeneste jej na slunné místo. Klíčí velmi rychle. Za několik týdnů již můžete sklízet spodní listy a dále dle potřeby, semena až po dozrání, po jejich zhnědnutí. Chcete-li zvýšit jejich kvalitu před použitím v kuchyni, nechte je několik týdnů a měsíců dosušit. Sušením se ztrácí nepříjemné aroma, které někteří přirovnávají ke štěnicím. Listy vám vydrží jako čerstvé, když je budete uchovávat v mrazničce. Jestliže chcete pěstovat koriandr pro jeho kořen, měli byste jej pěstovat na záhoně, neboť potřebuje hlubší půdu.
V případě, že pěstujete koriandr na záhonu, mohou jej napadnout mšice. Na koření však nemůžete použít chemii, tak se je aspoň pokuste spláchnout vodou. Svilušky pro změnu napadají bylinky pěstované doma. Když postavíte koriandr na čerstvý vzduch, svilušky bylinku samy opustí.
V naší poradně s názvem KYTKA EUSTOMA JAK PĚSTOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, prosím jak uchovat květinu Eustoma přes zimu?????? Děkuji za odpověď.Božena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V teplejších oblastech může eustoma přezimovat venku, protože snese mrazy až do -12 °C. Snese i krátkodobé zakrytí. Přezimování eustomy je možné i v interiéru při teplotě 10 až 15 °C. Je potřeba vědět, že eustoma je dvouletka, takže v dalším roce již nemusí být stejně pěkná jako v prvním roce. Proto se pěstuje jako letnička.
Brambořík se dá množit docela snadno, a to rozdělením hlízy. Obě části necháme alespoň přes noc zaschnout a pak zasadíme každou část zvlášť. Dělení můžeme provádět jen v době vegetačního klidu. Další možností množení bramboříku je, že si usušíme semena z květů, která pak necháme vyklíčit.
Semena bazalky je možné zakoupit v kterémkoli obchodě, kde prodávají semena nebo sadbu. Máte možnost si vybrat si z několika druhů a barev (zelená nebo červená a jiné). Vybrat si můžete třeba zde.
Vědecké jméno této rostliny pochází z řeckých slov „platys“ = široký a „kodon“ = zvonek a přesně vystihuje tvar nápadných modrých květů. Rod má jen jeden, zato velmi variabilní druh vyskytující se ve východní Asii, v Číně a Japonsku, tedy v oblastech s podobným podnebím, jako je ve střední Evropě.
Literatura tuto rostlinu někdy uvádí pod názvy Campanula grandiflora nebo Wahlenbergia grandiflora, v Čechách se vyskytuje pod názvem boubelík.
Rostlina má bílý řepovitý kořen, ze kterého vyrůstají kolmo vzhůru pevné lodyhy s přeslenitými střídavými listy. Při poranění vytéká z lodyhy mléčná šťáva, podobně jako u většiny zvonkovitých rostlin. Lodyhy nesou po jednom nebo několika květech, které jsou modré, ale existuje i mnoho kultivarů a variet s odlišnou barvou květů – varieta Album je čistě bílá, varieta Apocyan fialově modrá a varieta Plenum je nízká, poloplná, světle modrá. Květy se otevírají do širokých zvonkovitých květů o průměru až 5 cm. Plodem je hranatá tobolka s velmi jemnými semeny. Rostlina je vysoká 30–40 cm, někdy až 60 cm. Listy jsou při okrajích zoubkaté, zelené až modrozelené a raší velmi pozdě. Boubelík kvete v červenci až srpnu. Je mrazuvzdorný.
Vlivem chladného počasí brzy na jaře se stává, že z cibulky vyraší více výhonků. Také zakrnělé rostlinky nebo zmačkaný stroužek na jaře může být následkem drsné zimy, nebo když česnek brzy na jaře zamrzne. Zakrslé rostliny můžou také signalizovat přítomnost třásněnek.
Aby bylo pěstování bramboříku úspěšné, je potřeba se co nejvíce přiblížit jeho přirozenému prostředí. Daří se mu v chladných teplotách, kdy noční se pohybuje kolem 5 °C a denní kolem 16 °C. Brambořík má rád světlo a nejlépe uděláte, umístíte-li jej v blízkosti jižního okna nebo na okenní parapet směrem na východ nebo západ.
Brambořík hnojíme hnojivem s nízkým obsahem dusíku, nejlépe koncentrátem hnojiva pro kvetoucí pokojové rostliny. V době, kdy rostlina začne znovu nasazovat listy, hnojíme jedenkrát za čtrnáct dní, v době květenství hnojení zintenzivníme na jedenkrát za týden.
