Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.
Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.
Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.
Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.
Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.
Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.
Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.
V naší poradně s názvem CUPHEA HYSSOPIFOLIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Cuphea hyssopifolia je odolná rostlina, která může podle své rozmanitosti vzkvétat po celý rok. Je to velmi robustní rostlina, která nepotřebuje příliš bohatou půdu, aby prosperovala. Při požití kočkou, může způsobit zažívací a neurologické problémy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Patří do čeledi Lythraceae – kyprejovité, pochází ze Střední a Jižní Ameriky. U nás známe dva druhy a oba kvetou ve stejném období, tedy od března do října.
Rostlina potřebuje stanoviště světlé, vzdušné, nesnáší ostré slunce (hrozí úpal). Substrát s příměsí rašeliny udržujeme mírně vlhký, zálivku střední, přiměřenou velikosti rostliny a teplotě, každé 2 týdny přihnojujeme běžným květinovým hnojivem na plod a květ. Přezimování: Cuphea hyssopifolia přezimuje při teplotě 5–12 °C na chladném a světlém místě. Na jaře přesazujeme do čerstvého humózního a propustného substrátu. Pěstujeme ji v malých miskách, protože je spíše interiérová. Přes letní období je možné ji přechodně umístit na zahradu nebo balkón.
Japonská myrta není náchylná na choroby a škůdce, vyskytují se u ní jen velmi vzácně .
Jedná se o keřovitou rostlinu s dlouhými listy, které jsou téměř kopinaté. Malé květy mají červenou, růžovou a bílou barvu. Hodně známá je odrůda Rubra.
Rostlina se množí ke konci února až začátkem března, a to pomocí vrcholových řízků. Teplota k zakořeňování je 18–20 °C, po výsadbě do květináče potřebuje teplotu nad 18 °C a ke konci pěstování snížíme teplotu na 15 °C. Během pěstování rostlinu pravidelně zaštipujeme a očišťujeme od mnoha odkvetlých květů (jednoduše oklepeme).
Je to velmi vděčná stále kvetoucí rostlina, kterou lze zakoupit obvykle v barvách bílé, fialové a vínově červené.
Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).
V příběhu JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Bazalku používáme během celého jejího růstu až do doby kvetení. Pokud bazalka vykvete, je to nejlepší období pro sklizeň. V červnu většinou poprvé seřízneme bazalku a do září nám obrazí znova a můžeme sklízet podruhé. Zhruba dva týdny před sklizní už bazalku nehnojte. Doma ji můžeme pěstovat celý rok. Pokud chcete, aby vám rostlinka vydržela co nejdéle, zaštipujte ji, aby nevykvetla. Bazalka se suší ve stínu v tenké vrstvě při teplotě do 35 °C.
Bazalku můžeme pěstovat venku vysazenou přímo do záhonu. Vysazujeme ji během května, ale musíme dávat pozor na přízemní mrazíky, kterým bazalka bohužel neodolává. Musíme tedy zvolit vhodnou dobu výsadby. Při přesazování bazalky z květináče přímo do záhonu musíme dávat pozor, abychom nepoškodily kořínky. Pokud vysadíte bazalku vedle rajčat a okurek, chráníte je před padlím a jí zajistíte dostatečnou zálivku. Má ráda slunné prostředí.
Koriandr bez potíží můžete pěstovat na slunném a vzdušném místě na zahrádce nebo jako hrnkovou rostlinu na okenním parapetu. Nemá žádné zvláštní požadavky, jen nesnáší mráz. Zalévejte a přihnojujte pravidelně, ale nepřelévejte, aby vám neuhnily kořeny. Semena vysévejte hustě. Pokud chcete pěstovat koriandr v květináči, přeneste jej na slunné místo. Klíčí velmi rychle. Za několik týdnů již můžete sklízet spodní listy a dále dle potřeby, semena až po dozrání, po jejich zhnědnutí. Chcete-li zvýšit jejich kvalitu před použitím v kuchyni, nechte je několik týdnů a měsíců dosušit. Sušením se ztrácí nepříjemné aroma, které někteří přirovnávají ke štěnicím. Listy vám vydrží jako čerstvé, když je budete uchovávat v mrazničce. Jestliže chcete pěstovat koriandr pro jeho kořen, měli byste jej pěstovat na záhoně, neboť potřebuje hlubší půdu.
V případě, že pěstujete koriandr na záhonu, mohou jej napadnout mšice. Na koření však nemůžete použít chemii, tak se je aspoň pokuste spláchnout vodou. Svilušky pro změnu napadají bylinky pěstované doma. Když postavíte koriandr na čerstvý vzduch, svilušky bylinku samy opustí.
V příběhu JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír.
Jak stříkat víno , když je vedeno po stěně domu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevova.
Prosím o radu jak a kdy správně ošetřovat postřikem révu proti škůdce padlí a plisni mám 4 hlavy jen tak pro svůj užitek a radost ze bude úroda jednoduché to není to jsem už poznala a bez postřiku to nelze děkuji Vorobjevova Dobre Pole okr.Kolin
Brambořík se dá množit docela snadno, a to rozdělením hlízy. Obě části necháme alespoň přes noc zaschnout a pak zasadíme každou část zvlášť. Dělení můžeme provádět jen v době vegetačního klidu. Další možností množení bramboříku je, že si usušíme semena z květů, která pak necháme vyklíčit.
Semena bazalky je možné zakoupit v kterémkoli obchodě, kde prodávají semena nebo sadbu. Máte možnost si vybrat si z několika druhů a barev (zelená nebo červená a jiné). Vybrat si můžete třeba zde.
Vlivem chladného počasí brzy na jaře se stává, že z cibulky vyraší více výhonků. Také zakrnělé rostlinky nebo zmačkaný stroužek na jaře může být následkem drsné zimy, nebo když česnek brzy na jaře zamrzne. Zakrslé rostliny můžou také signalizovat přítomnost třásněnek.
Aby bylo pěstování bramboříku úspěšné, je potřeba se co nejvíce přiblížit jeho přirozenému prostředí. Daří se mu v chladných teplotách, kdy noční se pohybuje kolem 5 °C a denní kolem 16 °C. Brambořík má rád světlo a nejlépe uděláte, umístíte-li jej v blízkosti jižního okna nebo na okenní parapet směrem na východ nebo západ.
Brambořík hnojíme hnojivem s nízkým obsahem dusíku, nejlépe koncentrátem hnojiva pro kvetoucí pokojové rostliny. V době, kdy rostlina začne znovu nasazovat listy, hnojíme jedenkrát za čtrnáct dní, v době květenství hnojení zintenzivníme na jedenkrát za týden.
Při přípravě potravin dělá chuť česneku doslova zázraky. Chuť a ostrost syrového česneku se liší v závislosti na odrůdě. Všechny druhy česneků při vaření změknou. Česnek můžeme přidávat do polévek, dušených i smažených pokrmů. Zkuste ochutnat: celé stroužky osmažíte na olivovém oleji s trochou soli a pak jimi potřete topinku.
Na přelomu února a března se réva řeže a tvaruje, odřezané révy můžete použít jako řízky k množení. Množení formou řízkování je u révy velmi jednoduché, jako řízky se používají výhony vyrůstající z jednoletého dřeva. Má to ovšem jedno ale. Množení řízky, tedy pravokořenné pěstování, lze doporučit jen v případě, že nežijete ve vinařské oblasti, kde se réva pěstuje velkovýrobně. Samozřejmě je možné zakoupit sazenice vinné révy v zahradnictví.
Forestina Kapka na cibuloviny, je hnojivo určené pro všechny druhy cibulových rostlin, Toto hnojivo je vhodné jak pro cibulové květiny, tak i pro cibulovou zeleninu, jako je cibule, česnek, pórek atd. Hnojivo se jednoduše aplikuje na povrch zeminy zálivkou. Roztok se připravuje smícháním tekutého hnojiva s vodou. Dávkování a interval hnojení je vždy uveden na obalu. Složení: 5%N + 6%P2O5 + 7% K20. Forestina Kapka na cibuloviny cena.
Cuphea hyssopifolia je odolná rostlina, která může podle své rozmanitosti vzkvétat po celý rok. Je to velmi robustní rostlina, která nepotřebuje příliš bohatou půdu, aby prosperovala. Při požití kočkou, může způsobit zažívací a neurologické problémy.
