Detektor kovů zjišťuje přítomnost kovů pod různými povrchy, pod zeminou, pod podlahou, ale i ve zdech nebo v potravinách. Tento přístroj lze tedy využít jak pro zábavu (jako volnočasovou aktivitu), tak v rámci bezpečnosti nebo při zaměstnání.
Detektor kovů na nálezy
Detektory kovů lze v zásadě rozdělit podle technologie, se kterou pracují, a to na pulsní a VLF (Very Low Frequency). Tyto kategorie se vzájemně liší dosahovanými výkony, komfortem práce a u některých pulsních detektorů i cenou. V něčem má navrch pulsní detektor a v dalším zase VLF. Rozhodně nelze paušálně říci, že je jedna z technologií lepší, každá se prostě hodí na něco jiného. Obecně platí, že VLF detektory jsou mezi hobby hledači oblíbenější nebo aspoň rozšířenější než detektory pulsní.
VLF detektory
VLF detektory můžeme rozdělit na pohybové a bezpohybové. Pro správnou funkci pohybového detektoru je potřebný – jak jeho označení napovídá – pohyb cívky nad cílem, zatímco u bezpohybového tomu tak není. Obecně platí, že bezpohybový detektor má o něco nižší hloubkový dosah oproti pohybovému, ale zase má přesnější separaci. Většinu pohybových detektorů je možné přepnout do bezpohybového režimu (pinpoint), ten však obvykle není schopen diskriminace. Proto je důležité nezaměňovat bezpohybový detektor s bezpohybovým režimem pohybového detektoru. Hodně VLF detektorů má problémy při hledání v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Bohužel tuto vlastnost nelze v rámci této kategorie detektorů paušalizovat, takže pokud se chystáte hledat v takových podmínkách, určitě se před koupí přístroje poraďte s prodejcem, zda je vámi zvolený typ detektoru pro tato místa vhodný.
Hned na úvod začneme tím, co každého hledače zajímá asi nejvíc, tedy hloubkový dosah detektoru. Tuto vlastnost ovlivňuje mnoho faktorů: typ půdy, tvar či velikost předmětu, jeho poloha v zemi, nastavení detektoru a podobně. Středně velkou minci je pohybový detektor schopen rozeznat zhruba do 30 cm. U větších předmětů dosahuje i větších hloubek, ale rozhodně tu neplatí přímá úměra. Například taková přilba je detekovatelná řekněme do 60 cm, ale ve 150 cm už neobjevíte ani zakopaný vlak, protože použitá technologie zde naráží na své limity. Je to samozřejmé. Tyto údaje platí pro klasické detektory, tedy ty s cívkou na konci tyče, u nichž hledání probíhá plynulým, kontinuálním pohybem z jedné strany na druhou.
Aby zde uvedené informace byly kompletní, je třeba se zmínit i o existenci speciálních VLF detektorů určených pro skutečně hloubkové hledání. Takové přístroje, vybavené cívkou se dvěma boxy, sice nedisponují diskriminací, zato jsou schopny detekovat velké předměty až do hloubky 3–5 m. Na malé cíle blízko povrchu naopak nereagují. Zajímavou alternativou tak mohou být dva klasické VLF detektory firmy Garrett (GTI 2500 a Master Hunter CX Plus), u nichž je možné takovou cívku použít a vlastně tak získat dva přístroje v jednom.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Ano, strach z pavouků je velmi rozšířený a patří mezi nejběžnější fobie, které se objevují i u zcela racionálních a dospělých lidí.
Strach z pavouků nemá nic společného s inteligencí ani odvahou. Jde o instinktivní reakci, často posílenou výchovou, zážitkem z dětství nebo kulturními stereotypy. U mnoha lidí se spouští automaticky, bez vědomého rozhodnutí. Právě proto je důležité k němu přistupovat s respektem a ne ho zesměšňovat, protože výsměch nebo nátlak strach naopak ještě posilují.
Proč na strach z pavouků nefunguje logické vysvětlování?
Na strach z pavouků logika většinou nefunguje, protože jde o emocionální reakci, nikoli o racionální vyhodnocení rizika.
Vysvětlování typu „ten pavouk ti nic neudělá“ míří na rozum, zatímco strach vzniká v jiné části mozku. Emoce nereagují na fakta stejným způsobem jako logické myšlení. Člověk to může vědět, ale necítí to. Proto je mnohem účinnější pracovat s pocitem bezpečí, kontrolou situace a postupným zvykáním než s argumenty a statistikami.
Může partner pomoci zbavit se strachu z pavouků?
Ano, partner může sehrát klíčovou roli, pokud postupuje trpělivě, bez nátlaku a s respektem ke strachu druhého.
Nejde o to pavouky okamžitě odstraňovat nebo nutit partnera ke kontaktu. Naopak, důležité je vytvářet pocit bezpečí a podporovat malé kroky. Trpělivý přístup, klidná komunikace a schopnost nezesměšňovat obavy dělají mnohem víc než snaha problém „rychle vyřešit“. Partner by měl být oporou, ne záchranářem, který vše řeší za druhého.
Je špatně pavouky hned zabíjet nebo odnášet?
Ano, neustálé odstraňování pavouků může strach z pavouků paradoxně posilovat místo toho, aby ho snižovalo.
Když je každý pavouk okamžitě odstraněn, mozek si upevňuje spojení, že pavouk = hrozba, která vyžaduje zásah. Strach se tím potvrzuje. Místo toho je lepší nechat člověka situaci alespoň částečně zvládnout – třeba jen tím, že pavouka chvíli pozoruje nebo zůstane v místnosti. I malý pocit kontroly má velký vliv na postupné odbourávání obav.
Jak dlouho trvá odnaučit se bát pavouků?
Odbourání strachu z pavouků je proces, který obvykle trvá týdny až měsíce, nikoli dny.
Každý člověk má jiné tempo a jinou míru strachu. Důležité je počítat s tím, že pokrok není lineární. Jsou dny lepší i horší a občas se může zdát, že se člověk vrací zpět. To je normální součást procesu. Klíčové je nevzdat to po prvním zhoršení a nesnažit se změnu uspěchat.
Pomáhá humor při překonávání strachu z pavouků?
Ano, humor může být velmi účinný, pokud není posměšný a slouží k uvolnění napětí.
Ve svém příspěvku DRASELNÉ MÝDLO JAKO POSTŘIK NA ŠKŮDCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniel Kaličiak.
ja by som sa chcel priamo opýtať na percentualne obsahy daných látok, nikde som sa nedopátral s akými percentami by som mal pracovať, dalej, spomína sa že konzistencia pri pridaní oleja sa zmení na gel a další ktok je nastrúhať mydlo, keby ste to niako viac rozvinula bol by som vdačnejší dakujem :D
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak na to: základní postup, jak s dýní pracovat v kuchyni
Tento postup berte jako univerzální kuchařský rámec. Neřeší konkrétní recept, ale naučí vás, jak s dýní přemýšlet a pracovat, aby dopadla dobře téměř pokaždé.
Rozhodnutí hned na začátku
Dýni nejdřív rozkrojte, očichejte a ochutnejte syrovou. Už tady si ujasněte, jestli půjde naslano nebo nasladko a jestli má chuť, která stojí za další práci.
Správná příprava
Hokkaido neloupejte, u ostatních typů slupku odstraňte. Semínka vyškrábněte a dýni nakrájejte na podobně velké kusy, aby se vařila rovnoměrně.
Volba tepelné úpravy
Pokud chcete chuť, volte pečení nebo restování. Vaření použijte jen tehdy, když víte, že budete mixovat nebo dýni dál zpracovávat.
Dochucování průběžně
Dýni solte už během tepelné úpravy, ne až na konci. Chuť se tak lépe rozvine a nebude plochá.
Finální rozhodnutí
Hotovou dýni znovu ochutnejte a rozhodněte, jestli je lepší ji podávat hned, rozmixovat do pyré, nebo uložit do lednice na další den.
V naší poradně s názvem VYHLÁŠKA 50 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Lankaš.
Co dnes musím splnit abych mohl pracovat s elektrickými zařízeními
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Aby bylo dnes možné legálně a bezpečně pracovat s elektrickými zařízeními, je nutné splnit několik jasně daných podmínek. Od roku 2022 již neplatí dřívější „vyhláška 50“, ale nový právní rámec.
Základ tvoří:
– zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení
– nařízení vlády č. 194/2022 Sb., které upravuje odbornou způsobilost v elektrotechnice
Konkrétně musíte splnit:
1) Odbornou kvalifikaci
Musíte mít odpovídající elektrotechnické vzdělání (učební obor, SOŠ, VOŠ nebo VŠ podle rozsahu vykonávané práce).
2) Odborné školení
Absolvujete školení odborné způsobilosti dle NV 194/2022 Sb., kde se ověřují znalosti:
– elektrotechnických předpisů
– bezpečnosti práce
– první pomoci při úrazu elektrickým proudem
– praktických pracovních postupů
3) Ověření znalostí (zkoušku)
Zkouška probíhá před oprávněnou osobou (interně u zaměstnavatele nebo u externí organizace).
Výsledkem je přiznání stupně odborné způsobilosti (např. osoba seznámená, poučená, znalá, znalá pro samostatnou činnost apod.).
4) Zdravotní způsobilost
Musíte mít platnou lékařskou prohlídku potvrzující zdravotní způsobilost k práci v elektrotechnice.
5) Pravidelné přezkoušení
Odborná způsobilost se musí pravidelně obnovovat (nejčastěji každé 3 roky, případně dle interních předpisů zaměstnavatele).
Shrnutí:
Bez odpovídajícího vzdělání, školení, zkoušky a zdravotní způsobilosti dnes nelze legálně pracovat s elektrickými zařízeními. U zaměstnanců odpovídá za splnění podmínek zaměstnavatel, u OSVČ si vše zajišťujete sám.
Ne, ne vždy. Záleží na typu činnosti, odpovědnosti a na tom, zda zkoušku organizuje oprávněný subjekt nebo zaměstnavatel.
V praxi se přes TIČR řeší hlavně případy samostatné činnosti, OSVČ a situace, kdy není možné provést přezkoušení interně. Pokud pracujete výhradně jako zaměstnanec pod jasně vymezeným dohledem, může proces proběhnout jinak. Rozhodující je rozsah odpovědnosti, ne jen název pracovní pozice.
Co když mám staré osvědčení z doby vyhlášky 50?
Staré osvědčení samo o sobě nemusí stačit. Důležité je, zda odpovídá současnému právnímu rámci a rozsahu práce, kterou vykonáváte.
V praxi se často stává, že lidé mají platný dokument, ale pro jiný typ činnosti, než skutečně dělají. Při kontrole se pak řeší realita práce, ne stáří papíru. Vyplatí se nechat si rozsah ověřit a případně zkoušku aktualizovat.
Můžu pracovat mezi zkouškou a vydáním dokladu?
Většinou ne. Pracovat můžete až ve chvíli, kdy je odborná způsobilost formálně potvrzena.
V praxi se někdy toleruje krátká administrativní prodleva, ale při kontrole se posuzuje stav ke konkrétnímu dni. Spoléhat na „už jsem to dělal“ je rizikové, zejména u samostatné činnosti nebo OSVČ.
Jak přísná je komise při zkoušce?
Komise nebývá přísná, ale je důsledná. Nejde o chytání na slovíčkách, ale o pochopení souvislostí a bezpečného postupu.
Lidé nejčastěji neuspějí ne proto, že by něco nevěděli, ale protože neumí správně popsat postup nebo vyhodnotit riziko. Praxe a logické uvažování jsou důležitější než memorování.
Co když u zkoušky neuspěju napoprvé?
Neúspěch není konec světa. Většinou je možné zkoušku nebo její část opakovat.
Důležité je zjistit, kde byla chyba – zda v přípravě, dokumentech nebo v pochopení postupu. Opakování bývá výrazně jednodušší, pokud se cíleně zaměříte na problematické oblasti. Většina lidí uspěje na druhý pokus.
Platí osvědčení i při změně zaměstnavatele?
Ano, ale s výhradami. Osvědčení je vázáno na osobu, ne na firmu, ale musí odpovídat novému rozsahu práce.
Pokud u nového zaměstnavatele vykonáváte jiné činnosti nebo máte větší odpovědnost, může být nutné přezkoušení. Změna práce často znamená změnu rizik, a to je rozhodující.
Jaký je rozdíl mezi OSVČ a zaměstnancem z hlediska odpovědnosti?
OSVČ nese odpovědnost sám za sebe. Zaměstnanec ji sdílí se zaměstnavatelem v rámci nastavených procesů.
V praxi to znamená, že OSVČ musí mít rozsah oprávnění nastavený velmi přesně a odpovídající skutečné práci. U OSVČ se chyby neodpouštějí, protože není na koho odpovědnost přenést.
Co se kontroluje při případné kontrole na pracovišti?
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Jak odstranit skvrny od zelené skalice z betonu a dlažby
Jedním z nepříjemných vedlejších efektů používání zelené skalice jsou rezavé skvrny. Ty vznikají především tehdy, když se roztok dostane na beton, dlažbu nebo jiné minerální povrchy. Železo obsažené ve skalici totiž reaguje s kyslíkem a vytváří rezavé zabarvení.
Na trávníku tento problém nevadí, protože barva postupně zmizí. Na tvrdých površích ale může zůstat dlouhodobě viditelná. Proto je vždy dobré pracovat opatrně a zabránit kontaktu roztoku s okolními plochami.
Pokud už se skvrny objeví, existuje několik způsobů, jak je odstranit.
Povrch
Možné řešení
beton
roztok kyseliny citronové nebo octa
zámková dlažba
oplach silným proudem vody
kámen
speciální čističe na rez
oblečení
okamžité vyprání ve studené vodě
Nejlepší ochranou je ale prevence. Při aplikaci je dobré pracovat opatrně a případné kapky okamžitě opláchnout vodou. Pokud se to udělá hned, skvrny se obvykle vůbec nevytvoří.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Vzorů, druhů a technik háčkování je celá řada a každý vzor má i jinou techniku háčkování.
Tuniské háčkování: Tuniské háčkování, rovněž nazývané afghánské či úpletové, se obvykle používá na těžší kusy, protože výsledná látka je pevnější než klasicky háčkovaná. Potřebujete dostatečně dlouhý háček se zarážkou na konci. Zejména delší háčky se skládají z násady a pružného provázku.
Filetové háčkování: Filetové háčkování se od ostatních druhů odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tak tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory. Při tvoření základního řetízku pamatujte, že potřebujete při střední velikosti sítě 3 řetízková oka na každý blok či okénko ve schématu plus 3 řetízková oka na obrácení.
Irské háčkování: Irské háčkování stejně jako filetové vzniklo ve snaze kopírovat šitou krajku. Má se za to, že tímto způsobem poprvé háčkovaly řeholnice, ty to pak naučily ženy v Irsku. Říká se mu tedy i „klášterní krajka“ nebo „krajka pro chudé“. Hlavním znakem je vzor z plastických motivů, většinou lístečků a kvítků, spojený otevřenou podkladovou sítí. Podklad se zhotovuje háčkováním řetízkových ok, která se spojí s uháčkovanými motivy. Někdy je podkladem hotová strojově vyrobená síť, na niž se motivy přišívají. Nejlepší jsou výrobky vytvořené výhradně háčkováním s podkladovou síťkou, která obsahuje i některá ozdobná oka, jako jsou pikotky a uzlíky.
Vlásenkové háčkování: Na vlásenkové háčkování, rovněž nazývané vlásenková krajka, potřebujete nastavitelný nástroj (vlásenku) a klasický háček. Vlásenky (vidlice, stávky) jsou tvořeny dvěma ocelovými pruty, které se vkládají do polohovatelného plastového nástavce. Používá se o něco menší háček než normálně a příze se protahuje smyčkami, které vytvoříme kolem zubů.
Postup: Vlásenkové háčkování začněte základním okem, které přeneste na pravou stranu vlásenky. Základní oko nechte otevřené. Dejte přízi za vlásenku a tu pak otočte ve směru hodinových ručiček. Vpíchněte háček zespodu do základního oka a protáhněte, takže na háčku budou dvě smyčky. Oviňte přízi a protáhněte dvěma smyčkami. Takto pokračujte, dokud vlásenku nezaplníte smyčkami, pak je na spodní straně vlásenky stáhněte a přidávejte další, dokud nedosáhnete požadované délky. Středovou část můžete rozšířit tím, že před otočením vlásenky uháčkujete více než jedno oko. Tyto díly pak lze spojit různými háčkovanými
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Máme připravené plány, víme, jak má naše jezírko vypadat, můžeme tedy začít s jeho budováním. Než vezmete do ruky krumpáč a lopatu, je dobré si samotné jezírko vytyčit. Dobře vám k tomu poslouží jakýkoliv sypký materiál, například písek, nemáte-li nic takového po ruce, zvolte dřevěné kolíky, vyznačte si nejen obvod samotného jezírka dle připraveného nákresu, ale také jednotlivé změny hloubky jezírka. Bude se vám pak lépe pracovat.
Výkopové práce pro zahradní jezírko
Nyní máte před sebou tu nejnáročnější fyzickou práci. Jestliže si na ni netroufáte nebo jste zvolili koupací jezírko větších rozměrů, doporučuji buď techniku, která těžkou práci udělá za vás, nebo pomocnou sílu, záleží na vaší kondici. S výkopovými pracemi postupujte dle svého nákresu. Je lepší dodržovat jednotlivé výšky dna pomocí kaskádovitých schodů, aby pak nedocházelo k sesouvání podkladu či rostlin.
Příprava před položením fólie
Máte-li jezírko vykopané a jste s jeho tvarem, hloubkou i jednotlivými vrstvami spokojeni, můžete pokračovat dále. Celý povrch vykopaného jezírka by měl být bez ostrých předmětů, aby nedocházelo k protrhávání fólie. Dno i jednotlivé úrovně jezírka důkladně vysypte pískem ve vrstvě vysoké tři až pět centimetrů, i to bude bránit protržení fólie. Chcete-li dát jezírku maximální péči a máte-li představu, že jezírko bude zdobit vaši zahradu desítky let, aniž byste museli provádět složité opravy, použijte pod fólii geotextilii. Tu rozprostřete po celé ploše jezírka. Geotextilie nemusí být z jednoho kusu, může se skládat z několika kusů, ale měla by zakrývat celou plochu jezírka.
Nákup jezírkové fólie
Fólie pro zahradní jezírka je vyráběna v různých tloušťkách, u menších zahradních jezírek do pár metrů čtverečních můžete volit fólii o tloušťce 1 mm, u větší jezírek je doporučována fólie silná 1,5 mm. To, zda si vyberete český výrobek nebo zvolíte zahraniční značku, je čistě na vás, nezapomeňte však na to, že fólie by měla být odolná vůči UV záření, mrazuvzdorná a neměla by obsahovat škodlivé látky.
Při nákupu jezírkové fólie myslete na to, že plocha fólie se zvětší o hloubku jezírka a jednotlivá tvarování, abyste až na zahradě nezjistili, že je fólie krátká. Fólie se dají lepit k sobě speciálními lepidly a zároveň je možné opravovat protržená místa, a to i pod vodou.
Pokládání jezírkové fólie
Jezírko máte připravené k pomalému finišování. Vezměte jezírkovou fólii a opatrně ji rozprostřete na geotextilii. Nejlépe se vám s fólií bude pracovat v teplém počasí, bude poddajná a lépe tvarovatelná. Vytvarujte jednotlivé tvary a výškové úrovně jezírka. Fólii nikdy extrémně ne
V naší poradně s názvem GARDÉNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Já mám doma gardenie 2.a není náročná mám ji asi sedum roku,a výška měří jeden a půl metru a široká je metr a dvacet centimetrů každý rok kvete zhruba 45.kvetu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To je naprosto úžasný kus zahradnické práce
Gardenie v takové kondici, velikosti a s pravidelným bohatým kvetením rozhodně nejsou samozřejmost – je vidět, že o ni pečujete správně, s citem a dlouhodobě.
Výška 1,5 metru, šířka přes metr a kolem 45 květů ročně je u pokojové gardenie výsledek, kterého dosáhne jen málokdo. To jasně potvrzuje, že při správné péči o gardénii v bytě, stabilním stanovišti, vyrovnané zálivce a vhodné kyselé půdě nemusí být gardenie náročná rostlina, jak se často tvrdí. Vaše zkušenost krásně boří mýtus, že gardenie doma nekvete nebo že je extrémně problematická.
Z fotky je navíc patrné:
zdravé, lesklé listy bez chlorózy
dobře větvený keř
vyvážený růst bez vytahování
To jsou jasné znaky, že máte zvládnuté klíčové věci jako zálivku gardenie, vlhkost vzduchu, správné hnojení gardenie i dostatek rozptýleného světla.
Velký respekt – přesně takhle vypadá správně pěstovaná gardenie v květináči.
Budu rád, když se podělíte:
jak často hnojíte gardenii a čím
zda používáte dešťovou vodu nebo okyselenou zálivku
jestli přesazujete gardenii pravidelně
kde má stanoviště (východ / jih / sever)
Takové reálné zkušenosti jsou pro ostatní k nezaplacení a mohou pomoct dalším lidem, kteří řeší jak pěstovat gardenii, proč gardenie nekvete nebo jak docílit bohatého kvetení gardenie.
Ještě jednou – klobouk dolů, tohle je ukázkový exemplář
Těším se na další fotky nebo tipy z vaší praxe.
Pokud si nejste jistí, zda osvědčení k práci na elektrickém zařízení skutečně potřebujete, případně v jakém rozsahu, vyplatí se začít u kompletního přehledu celého systému.
Jedna z nejčastějších otázek zní, zda musí každý elektrotechnik automaticky řešit zkoušku přes Technickou inspekci České republiky (TIČR). Ne vždy, ale velmi často se bez tohoto kroku neobejdete.
TIČR dohlíží na systém odborné způsobilosti a je zapojená hlavně tam, kde:
jde o samostatnou činnost,
vzniká vyšší míra odpovědnosti,
nebo není možné zkoušku provést čistě interně u zaměstnavatele.
Rychlá orientace – řeším to já?
Jsem OSVČ nebo budu pracovat sám na sebe?
Budu samostatně pracovat na elektrickém zařízení?
Měním zaměstnavatele a řeší se nové oprávnění?
Mám staré osvědčení a nejsem si jistý jeho platností?
Pokud jste alespoň dvakrát odpověděli ano, řešení přes TIČR nebo oprávněný subjekt se vás pravděpodobně týká.
Typické situace z praxe
V praxi se s tím setkávám hlavně u lidí, kteří:
po letech přechází ze zaměstnání na OSVČ,
vrací se k elektrotechnice po delší pauze,
nebo mění typ práce a najednou nesou větší odpovědnost.
Velmi častý omyl je představa, že „když jsem to dělal dřív, tak to nějak projde“. Právě tady vznikají největší problémy při kontrole nebo při zkoušce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča.
Pokud potřebujete pracovat přesně, postupujte jednoduše a systematicky.
Oddělte bílek opatrně. Rozklepněte vejce a přelévejte žloutek mezi polovinami skořápky, dokud bílek steče do misky. Dbejte, aby se do něj nedostal tuk ze žloutku.
Zvažte množství. Položte misku na digitální váhu a vynulujte ji. Přidejte bílky, dokud nedosáhnete požadované hmotnosti.
Použijte vzorec. Pokud váhu nemáte, vydělte požadované gramy číslem 30 a zaokrouhlete na nejbližší celé číslo (pro vejce M).
Přizpůsobte velikosti vejce. U větších vajec L počítejte s 33–35 g na kus.
Zkontrolujte konzistenci. U citlivých receptů sledujte hustotu směsi a případně upravte malé rozdíly podle zkušenosti.
Tento postup vám umožní pracovat přesně a vyhnout se zbytečným chybám v receptech, kde je poměr surovin klíčový.
Kefírové mléko je možné vyrobit i doma, má to své výhody (je čerstvé, chutné), ale potřebujeme na to kefírovou násadu, neboli kefírové či tibetské houbičky. Kefírová houba je vlastně společenství různých druhů kvasinek a bakterií.
Recept na domácí kefírové mléko
Ingredience: 500 ml nesvařeného mléka, 2 lžíce kefírové houby
Technologický postup: Tibetskou kefírovou houbu dáme do nádoby, přelijeme mlékem a promícháme lžičkou. Hrneček nebo sklenici přikryjeme čistou látkou, gázou nebo papírovým ubrouskem a zagumičkujeme. Při pokojové teplotě ponecháme 24 hodin houbu pracovat. Po této době by měl kefír zhoustnout a chutnat příjemně nakysle. Fermentovat jej můžeme nechat i déle, podle chuti. Nápoj ve sklenici občas promícháme lžičkou, aby se ke kefírovým houbičkám dostalo více mléka. Během kvašení se může začít oddělovat syrovátka – neznamená to nic špatného, po promíchání se vše opět spojí. Hotový kefír důkladně promícháme a poté přecedíme přes plastové sítko a uchováváme jej v lednici. Houbu vrátíme do nádoby, zalijeme mlékem a proces opakujeme. Někteří lidé houbu proplachují ve vodě, ovšem zkušení „kefíromilci“ to nepovažují za nutné ani vhodné. Houba bude bez takových zásahů rychleji pracovat, proplachování je pro ni nepřirozené. Kefírová kultura dovede mléko zpracovat i při nízkých teplotách, například v ledničce, proces však trvá déle – až týden.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Dobrý den, prosím můžete mně poradit jak pěstovat kaly z hlízy v květináči? Nikde přímo toto nemohu na internetu najít .Zasadili jsme s manželem hlízy v dubnu do dvou květináčů, jednu žlutou a jednu oranžovou, žlutá se dere po měsíci na svět, oranžová vůbec.Jsou na parapetu na jižní straně ,doma teplota 21 stupňů, pravidelně rosim , i hnojim 1x týdne, ale nevím jak často zalévat, aby zase neuhnily jak často hnojit, jak velký kvetinac, zda už v těchto začátcích jim svítit když nesvítí slunce, prosím můžete poslat odkaz kde tyto info najdu nebo mně poradit?
Předem tisíceré díky.
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
Pomáhá zelená skalice také na chlorózu rostlin?
Ano, zelená skalice může pomoci při chloróze způsobené
Ovšem všechno má svůj rub i líc, takže budou-li prázdninové dny příjemně teplé, vinohradníci budou muset zaměřit pozornost na houbové choroby. Je to tak?
Jistě. Červencová „ochranářská“ aktivita je velmi podobná té, kterou jsme vykonávali v červnu. Podle průběhu počasí se mohou objevovat příznaky nám už známých onemocnění. V případě delší periody suchého počasí je nutné při kontrole révových keřů zaměřit pozornost na padlí. Fakt, že by mohlo škodit, může napovědět jeho výskyt také na jiných druzích rostlin, např. na růžích, angreštech nebo i na mahonii. Může být celá pokrytá „moučnatým“ povlakem padlí. Sice v těchto případech jde o jiný druh padlí nežli padlí révové, nicméně jeho projevy a škodlivost jsou téměř stejné – napadená pletiva dále nerostou. V tomto měsíci padlí nejvíce škodí na narůstajících bobulích, a pokud není eliminováno vhodným postřikem, může zlikvidovat celou úrodu. Zde je vidět „pomoučení“ listů způsobené padlím révy:
A zde je vidět hrozen masivně napadený padlím révy:
Pokud červenec provázejí časté srážky, nemusíme se padlí příliš obávat, protože to, jak jsme si již řekli dříve, trvalé deště nesnáší. O to víc musíme hlídat plíseň révy neboli peronosporu, které se daří ve vlhku. Ta poškozuje samozřejmě stále listy a také bobule před kvetením, ale i po něm. Mladé hrozny pak zasychají a zčernalé zůstávají na keřích. Zde je vidět list napadený plísní révy („olejovitá“ skvrna):
Jaké chemické přípravky budou v tomto měsíci pro jednotlivá onemocnění nejvhodnější?
Je možné znovu nasadit ty, které jsme použili při předcházejícím ošetření. Časté používání chemických přípravků však s sebou nese nebezpečí, že si na ně původci houbových chorob zvyknou. Přípravky tak přestávají účinkovat. Zvláště při několikrát opakovaných zásazích se tedy přípravky musejí střídat, zejména pak ve druhé polovině vegetace. V souvislosti s používáním chemických přípravků na ochranu před chorobami a škůdci musím upozornit na jednu velmi důležitou věc, a to na ochranné lhůty. Věřím, že většina pěstitelů ví, o co se jedná, ale vzhledem k závažnosti tématu se o tom zmíním.
Každý povolený chemický přípravek na ochranu rostlin před tím, nežli je povolen, musí projít přísnými testy, kterými se zkoumá vliv konkrétní účinné chemické látky na životní prostředí, na ostatní organismy včetně člověka, na včely, na vodní zdroje apod. Teprve pak se smí vyrábět, prodávat a používat. Toto povolení má pro jednotlivé konkrétní přípravky od konkrétních výrobců omezenou účinnost, proto se po čase jejich výroba a prodej zastavuje a objevují se na trhu jiné. Při zahájení výroby chemického přípravku musí být vypracován tzv. bezpe
Videonávody: stříhání a množení blýskavky (Photinia)
Některé postupy při pěstování blýskavky je mnohem snazší pochopit, když je člověk vidí přímo v praxi. Proto jsme vybrali několik kvalitních videí, která ukazují stříhání Photinia, údržbu živého plotu i množení řízky.
Jak správně stříhat Photinia Red Robin
Toto video ukazuje praktický postup řezu Photinia. Vysvětluje, kdy rostlinu stříhat a jak řez podpoří tvorbu nových červených výhonů.
Ve videu jsou důležité hlavně tyto části:
vysvětlení růstu Photinia a tvorby výhonů
praktická ukázka řezu větví
tipy pro podporu hustšího růstu živého plotu
Stříhání živého plotu Photinia
Video ukazuje, jak správně stříhat živý plot z blýskavky. Díky praktické ukázce je dobře vidět, jak udržet rovnou linii plotu a jak pracovat s nůžkami na živý plot.
Důležité momenty videa:
správné tvarování živého plotu
udržení rovné horní linie
tipy pro hustější růst
Množení blýskavky řízky
Tento návod ukazuje jednoduchý způsob množení Photinia pomocí řízků. Postup je vhodný i pro začátečníky.
Video ukazuje:
výběr vhodného výhonu
přípravu řízků
zasazení do substrátu
Množení Photinia z živého plotu
Video ukazuje, jak odebrat řízky přímo z živého plotu a připravit je k zakořenění.
Nejdůležitější části videa:
výběr vhodných větví
příprava řízků
zasazení do substrátu
Péče o Photinia během roku
Video vysvětluje základní péči o blýskavku během roku – od řezu až po ochranu před chorobami.
Nedostatek vzduchu v darlingu se nejčastěji projeví tím, že vodárna spíná téměř při každém otevření kohoutku.
Dalším typickým znakem je kolísání tlaku vody, krátké cykly zapnutí a vypnutí čerpadla nebo pocit, že tlak rychle „padá“. Pokud po otevření baterie slyšíte okamžité sepnutí čerpadla, je velmi pravděpodobné, že tlak vzduchu v darlingu je příliš nízký. Tento stav zbytečně zatěžuje čerpadlo a dlouhodobě vede k jeho rychlejšímu opotřebení.
Můžu dofoukat tlak v darlingu bez vypuštění vody?
Ne, dofukování tlaku bez vypuštění vody je zásadní chyba a nevede ke správnému výsledku.
Pokud je v tlakové nádobě voda, naměřený tlak je zkreslený a vzduch se nemá kde stlačovat. Výsledkem je falešný pocit, že je tlak správný, ale po spuštění vodárny se problémy vrátí. Správné dofoukání tlaku v darlingu je možné pouze tehdy, když je nádoba prázdná a bez tlaku vody.
Co se stane, když tlak vzduchu v darlingu přeženu?
Příliš vysoký tlak vzduchu je stejně špatný jako tlak nízký.
Při přefouknutí se výrazně sníží množství vody, které je vodárna schopná dodat bez spuštění čerpadla. To se projeví krátkými odběry a častějším zapínáním čerpadla. Přefouknutý darling také způsobuje tvrdý a nepříjemný náběh tlaku v rozvodech, což může z dlouhodobého hlediska zatěžovat armatury a spoje.
Proč vodárna spíná i po správném dofoukání tlaku?
Pokud vodárna spíná i po správném nastavení tlaku vzduchu, problém je pravděpodobně jinde.
Častou příčinou bývá netěsný zpětný ventil, drobný únik vody v rozvodech nebo poškozená membrána v tlakové nádobě. V takovém případě dofoukání tlaku v darlingu samo o sobě situaci nevyřeší a je nutné hledat mechanickou závadu. Ignorování tohoto stavu vede k trvalému přetěžování čerpadla.
Jak poznám prasklou nebo vadnou membránu v darlingu?
Nejjednodušší test je kontrola ventilku na tlakové nádobě.
Pokud po stisknutí ventilku uniká voda místo vzduchu, je membrána poškozená. Dalším znakem je rychlý únik tlaku i po dofoukání. Prasklá membrána v darlingu znamená, že vzduch a voda se nemají oddělit, a další foukání už nemá žádný smysl. V takovém případě je nutná výměna membrány nebo celé nádoby.
Jak často bych měl tlak v darlingu kontrolovat?
Ideální je kontrolovat tlak vzduchu v darlingu alespoň jednou ročně.
V praxi se osvědčilo spojit kontrolu s jarním spuštěním vodárny nebo s pravidelnou údržbou. U starších systémů může tlak klesat rychleji. Pravidelná kontrola tlaku v domácí vodárně je jednoduchý úkon, který výrazně prodlužuje životnost celého systému.
Platí stejné hodnoty tlaku pro všechny domácí vodárny?
Čevabčiči se rozpadá, pokud maso není dostatečně promíchané nebo obsahuje málo soli, která aktivuje bílkoviny a vytvoří vazbu.
Nejčastější problém je krátké míchání. Směs sice vypadá hotová, ale není. Pokud chcete, aby čevabčiči drželo tvar, musíte míchat minimálně 3–5 minut, dokud není hmota lepivá. Další častá chyba je nízké množství soli, protože bez ní nevznikne potřebná struktura. Pokud se vám rozpadá, vraťte se zpět k základu – sůl, voda a důkladné mechanické zpracování.
Je v čevabčiči vejce nebo ne?
Správné čevabčiči podle normy vejce neobsahuje, protože by změnilo strukturu a výsledná konzistence by nebyla správná.
Vejce sice pomáhá držet směs pohromadě, ale vytváří jiný typ vazby než maso samotné. Výsledkem je textura podobná karbanátku, ne pravému čevabčiči. Pokud chcete autentické čevabčiči, vejce vynechte úplně. Správná struktura vzniká pouze díky soli a míchání masa, nikoliv přidáním pojiv.
Kolik soli dát do čevabčiči?
Do čevabčiči patří 18–20 g soli na 1 kg masa, což je více než u běžných domácích receptů, ale je to technologicky nutné.
Sůl zde nefunguje jen jako dochucovadlo, ale hlavně jako aktivátor bílkovin. Pokud jí dáte méně, čevabčiči nebude držet a rozpadne se. Pokud jí dáte příliš, bude chuť nepříjemná. Ideální je držet se přesného rozmezí a vážit. Odhad nefunguje, protože rozdíl několika gramů je v tomto případě zásadní.
Kolik česneku patří do čevabčiči?
Správné množství česneku je přibližně 8–12 g na 1 kg masa, aby chuť zůstala vyvážená a nepřebila maso.
Častou chybou je přidání velkého množství česneku, což vede k nepřirozené chuti. Čevabčiči má být jednoduché a česnek má pouze doplňovat. Pokud chcete chuť jako ze školní jídelny, držte se spíše spodní hranice. Více česneku znamená výraznější chuť, ale také odklon od původního charakteru jídla.
Proč chutná čevabčiči jinak než ze školy?
Čevabčiči chutná jinak, protože doma lidé mění poměry, přidávají koření a nedodržují technologii přípravy.
Ve školních jídelnách se drží přesné normy – méně koření, více soli a důsledné míchání. Doma se často improvizuje, což vede k jiné chuti. Pokud chcete dosáhnout stejného výsledku, musíte dodržet nejen suroviny, ale i postup. Klíčová je jednoduchost a přesnost, nikoliv kreativita.
Lze čevabčiči péct v troubě?
Čevabčiči lze péct v troubě, ale výsledek bude jiný než při smažení, hlavně v chuti a textuře.
Při pečení se nevytvoří tak výrazná kůrka jako na pánvi a maso může být sušší. Pokud chcete zachovat šťavnatost čevabčiči, je lepší smažení. Trouba je vhodná spíše jako kompromis pro větší množství. Doporučuje se použít vyšší teplotu a kr
Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.
Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.
Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.
Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.
Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.
Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.
