Chcete barevně oživit svou zahradu? Je půda na vaší zahradě převážně kyselá? Pak nejlepší volbou budou právě rostliny vřesovcovité (Ericaceae). Nevyžadují velkou péči a rostou téměř samy. Obecně se těmto rostlinám mezi lidmi říká vřes, ale jde o různé rostlinné rody, které se navzájem podobají nejen vnějším vzhledem, ale i svými nároky. Konkrétně máme na mysli vřesovce (Erica), dabécie (Daboecia) a vřes (Calluna).
Vřes a vřesovec rozdíly
Vřes i vřesovce patří do čeledi rostlin vřesovcovitých. Rod vřes však obsahuje pouze jeden druh, a to vřes obecný (Calluna vulgaris – Calluna je odvozeno z řeckého slova „k zametání“, tedy šlo o rostlinu určenou k výrobě košťat; vulgaris je pak odvozeno z latinského slova „běžný, obyčejný“). Vřes obecný byl dříve zahrnut do rodu vřesovců, protože se od sebe liší jen velmi málo. Vřes má listy šupinaté a kratší než vřesovec (kolem 2–3 mm), kvete na podzim, přičemž koruna květů je rozdělena do více samostatných lístků, a listence jsou nahloučeny pod květem. Vřesovců je mnohem více druhů, listy mají jehlicovité, delší než 3 mm a v přeslenech, kvetou obvykle na jaře.
Vřes je nízkorostoucí keř dorůstající výšky 20–50 cm, vzácně až 1 m. Je rozšířen v mnoha zemích Evropy a Malé Asie. Roste v kyselých půdách na výsluní a polostínu. Je převládající dřevinou na vřesovištích a rašeliništích v Evropě až po Turecko a Povolží, najdeme jej rovněž v severozápadní Africe a některých bažinatých porostech a kyselých borových a dubových lesích. Je odolný k okusu a dobře regeneruje po občasných požárech. Je důležitým zdrojem potravy pro ovce a jeleny, kteří se mohou krmit vrcholky rostlin, když sněhová pokrývka mírně pokrývá vegetaci. Vřes kvete na konci léta (spíš začátkem podzimu) růžově nebo růžovofialově, ale občas lze najít i bíle kvetoucí rostliny. Plodem je tobolka.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na záhonech přečká vřes zimu bez problémů. Pouze pokud máte mladé rostliny, je lepší přikrýt je chvojím, textilií nebo alespoň mulčovací kůrou. Vřes v nádobách a truhlících je potřeba obalit netkanou textilií nebo polystyrenem, abyste zabránili vymrznutí kořenů.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Vřesovec (Erica) je rostlina natolik podobná vřesu, že ji většina lidí jen těžko rozezná. Dříve byly oba druhy i botaniky řazeny do stejného rodu. Stejně tak jako vřes, najdeme vřesovce především na rašeliništích. Na zahradách jim vyhovuje kyselá i velmi kyselá půda. Nejlépe se mu daří na slunci, ale na rozdíl od vřesu roste i v polostínu, dokonce i ve stínu. Špatně snáší sucho. Nejběžnější u něho je bílá barva květů, jsou ale i odrůdy s růžovými a červenými barvami. Nejpodstatnějším rozdílem je, že vřesovce kvetou brzy na jaře, někdy dokonce i v zimních měsících (únor – duben), zatímco vřes na podzim a v pozdním létě (červenec – listopad). Z tohoto důvodu nesmíme vřesovce na podzim sestříhávat, protože již mají nasazené pupeny na kvetení.
Ve svém příspěvku MOJE NOVÁ TÝDENÍ PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den, mám novou orchidej phalaenopsi a nevím jestli ji můžu přesadit
když kvete, a kdy by bylo správné ji přesadit
a jak se mám oni starat a její optymalní
starosť celkově. předem děkuji"
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magdalena.
Dobry den, obecne se doporucuje presazovani a odpocinek v chladnejsi mistnosti po odkvetu. Máte-li starost, roste destovkou nebo destilkou s kohout.vodou (2:1) a jednou tydne dejte lazen mekke vidy s hnojivem, poradne odkapte/ v misce by mela mit moznost dýchat= na podstavci a ne pomorena ve vode/ a je, vic od nas nepotrebuji. Jsou to symbioticke rostliny,ktere bezne porustaji kmeny strom-z toho vychazejte-ne prime slunce,.... Snad vse. At se Vasi orchidei i vam dari dobre, Mag
K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Vřes je nejen okrasnou rostlinou, ale patří i mezi významné léčivky. Bývá součástí bylinných směsí a čajů. Vřes je výborným močopudným, desinfekčním a protizánětlivým prostředkem především na močové cesty, dále na gynekologické problémy, zlepšuje odvod tekutin z těla, pomáhá při revmatických onemocněních. Při snížené funkci ledvin je výborným prostředkem pro vylučování kyseliny močové z těla. Dokáže rozpouštět i močové kameny. Kromě toho uklidňuje nervovou soustavu a zlepšuje spánek. Je také potopudný, čehož se dá využít při chorobách z prochladnutí a horečkách. Dá se použít i zevně k omývání ran a při kožních problémech (má stahujících vlastnosti). Pro léčivé účinky využíváme ale jen původní druh, nikoli zahradní kultivary.
Ve svém příspěvku HEBE KDY PŘESAZOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Stračevská.
mám asi 5 let starý keř hebe, zasadila jsem ho nevhodně na sklace,ale blízko chodníku. nyní nám vadí při přecházení. Potřebovala bych ho přesadit, ale mám strach abych o něj nepřišla.Kdy je vhodné ho přesadit?Děkuji za radu E Str.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Margareta Vaňourková.
Dobrý den,děti my zakoupili v Květinářství keřík Hebe,poprosila bych jakou půdu potřebuje,a jak se oněj starat.Byla bych vděčná za každou radu.Nikde jsem od zahradkářu nic nezjistila.Děkuji s pozdravem Margareta Vańourková
Růže pokryvná je vhodná k vytvoření rozlehlého, kompaktního, nepropustného, překrásně kvetoucího koberce. Má velmi husté olistění a bujnost jejího růstu potlačuje plevel. Většinou za dva až tři roky úplně zakryje půdu. Výška keře je 40 až 60 cm, květ je světle růžový a plodem je šípek. Květ vydrží až do prvních mrazů. Mezi její další přednosti patří vitalita a odolnost vůči chorobám a škůdcům. Pokryvná růže nepotřebuje takřka žádnou péči, odstraňujeme pouze odumřelé výhony. Snese všechny typy půd a vyžaduje slunce či lehké zastínění.
Ořechoplodec
Tento medonosný polokeř dosahuje výšky 1 m. Květy jsou uspořádány ve vrcholících a nacházejí se na letorostech. Nejčastěji mají sytě modrou barvu. Ořechoplodec kvete od července do října. Plodem je oříšek. V našich podmínkách keři vyhovuje vymrzání, proto vybíráme méně choulostivé druhy, například clandonský, ferndownský a sivý. Ořechoplodci svědčí půda bohatá na vápník a chráněné slunné místo. Na zimu zakrýváme kořeny.
Tibetský šeřík
Tibetský šeřík (někdy nazývaný motýlí keř) je vzdušný a rychle rostoucí keř. S věkem získává čím dál hezčí tvar s přepadavými postranními větvemi, které bývají obtěžkány květy v hroznu, jehož velikost je 40 až 50 cm. Vlastní kvítek má úzce trubkový tvar dlouhý 1 cm se čtyřmi okvětními lístky. Plodem je tobolka. Šeřík může dosahovat výšky až 3 m a šířky též 3 m. Listy jsou zelené. Není náročný na pěstování, potřebuje pouze vysadit na plné slunce do velmi živné, propustné, dobře odvodněné půdy, protože v mokru by mohl v zimě shnít. Je mrazuvzdorný, avšak v teplejších oblastech prospívá lépe. Do chladnějších regionů se vysazují již starší rostliny s vyzrálým dřevem. Pro hustý růst je dobré šeřík zjara zastřihnout na pevnou kostru, a to v době, kdy se začnou nalévat pupeny.
Vřes obecný
Jedná se o nízký stálezelený keřík se šupinovitými listy, který je vysoký do 50 cm. Hrozny drobných, jednoduchých nebo plných květů vydrží barevné (růžovočervené) několik letních a podzimních měsíců. Časně zjara nebo v jeho polovině tvarujeme keř zaštipováním. Zelené listy neopadávají. Vřes obecný vyžaduje nevápnitou, na humus bohatou půdu, nejlépe s rašelinou. Je mrazuvzdorný.
Ve svém příspěvku MAGNÓLIE SUNSATION se k tomuto tématu vyjádřil uživatel , věra.
Dobrý den můžete mi poradit Chtěla bych přesadit magnólií začínám mít Poupata Mohu to do konce dubna přesadit nebo až na podzim, ,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Slyšela jsem, že magnolie po přesazení zajde. My ji máme přes 20 let na jednom místě, jen ji zkracujeme dlouhé výhony, ale je to čím dál těžší, protože je vysoká.
Keře kvetoucí na podzim vám dovedou rozzářit zahradu, která se již uchyluje k odpočinku. Tyto keře nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce.
Motýlí keř
Jedná se o keř dorůstající do výšky od 2 až 3 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné tmavě fialové květy. Má rád přímé slunce.
Vzdušný, rychle rostoucí keř s věkem získává čím dál hezčí tvar s přepadavými postranními větvemi, obtěžkanými květy v hroznu, jež dosahují velikosti 40 až 50 cm. Vlastní kvítek má úzce trubkový tvar dlouhý 1 cm se čtyřmi okvětními lístky. Plodem je tobolka. Nápadné květy jsou voňavé nejenom pro nás, ale hlavně pro křídlatý hmyz, převážně motýly.
Není náročný na pěstování. Potřebuje vysadit na plné slunce do velmi živné, propustné, dobře odvodněné země, protože v mokru by mohla v zimě shnít. Pro hustý růst je dobré jej zjara zastřihnout na pevnou kostru, a to v době, kdy se začnou nalévat pupeny.
Plamének Jackmanův (klematis)
Jedná se o keř, který dorůstá až do výšky 3 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy má nápadné růžovo-bílé. Má rád polostín.
Květy jsou velké, růžovo-bílé, mladé květy jsou tmavě růžové. Keř kvete od poloviny června do července, na přelomu srpna a září pak kvetení většinou opakuje. Má středně bujný růst.
Vyžaduje kvalitní živnou půdu, nejlépe doplněnou o rašelinu a písek. Vyžaduje raději polostín, přímé slunce mu nesvědčí, snese i stín.
Vřes obecný
Jedná se o keř dorůstající do výšky 50 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, má nápadné růžovo-červené květy. Má rád polostín, ale snese i přímé slunce.
Nízký stálezelený keřík se šupinovitými listy. Hrozny drobných, jednoduchých nebo plných květů vydrží barevné (růžovo-červené) po několik letních a podzimních měsíců. Časně na jaře nebo v polovině jara tvarujeme zaštipováním.
Vyžaduje nevápnitou, humusem bohatou zem, nejlépe s přidáním rašeliny. Vřes obecný je mrazuvzdorný.
Brslen evropský
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky až 5 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné žluté květy. Má rád polostín.
Listy řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené. Plodem 4pouzdrá růžová až karmínově červená tobolka.
Pěstuje se na půdách vlhkých, výživných, spíše vápnitých. Jedná se o jedovatý keř.
Ano, medvědí česnek může růst i na slunném balkoně, ale pouze pokud mu zajistíte stínění a stabilní vlhkost substrátu. Přímé polední slunce je rizikové.
Ve svém testu jsem krátce vystavil část truhlíku přímému odpolednímu slunci a špičky listů začaly během dvou dnů zasychat. Medvědí česnek je lesní rostlina, která přirozeně roste v polostínu. Pokud máte jižní balkon, doporučuji umístění ke zdi, použití stínicí textilie nebo vyšší okolní vegetaci. Bez těchto opatření dochází k přehřívání substrátu a stresu cibulek.
Jak hluboko sázet cibulky medvědího česneku do truhlíku?
Cibulky medvědího česneku sázejte přibližně 5 cm hluboko do dobře propustného substrátu. Příliš mělká výsadba vede k nestabilnímu zakořenění.
V mém experimentu mělká výsadba (cca 2–3 cm) způsobila slabší zakořenění a nižší vitalitu ve druhém roce. Optimální hloubka 5 cm umožní stabilní růst a lepší ochranu před vysycháním. Důležité je také dodržet rozestupy 4–5 cm mezi cibulkami, aby nedocházelo ke konkurenci o prostor a živiny.
Kolik vody potřebuje medvědí česnek v nádobě?
Medvědí česnek potřebuje trvale vlhký, ale ne přemokřený substrát. U běžného truhlíku 40 × 20 cm to znamená přibližně 1–2,5 litru vody týdně podle teploty.
Největší chybou je automatické zalévání bez kontroly. V mém tříletém testu vedla nadměrná zálivka k plísni a úhynu části cibulek. Vlhkoměr nebo kontrola prstem je spolehlivější než pevný harmonogram. Substrát má být vlhký na dotek, nikoli mazlavý nebo těžký.
Přezimuje medvědí česnek v truhlíku venku?
Ano, medvědí česnek musí projít zimním chladem, aby na jaře správně vyrašil. Přezimování venku je přirozené a žádoucí.
Jednu sezónu jsem truhlík přenesl do nevytápěné chodby z obavy před mrazem a jarní růst byl opožděný o téměř tři týdny. Krátkodobý mráz cibulkám nevadí, pokud není substrát přemokřený. Důležité je zajistit odtok vody a zabránit dlouhodobému zamrznutí v podmáčené půdě.
Proč medvědí česnek druhý rok roste slabě?
Slabý druhý rok bývá důsledkem příliš intenzivní sklizně nebo špatné struktury substrátu. Cibulky potřebují energii z listů pro další sezónu.
V prvním roce jsem sklidil téměř všechny listy a druhý rok byl růst slabší. Nechte alespoň polovinu listů na každé cibulce a udržujte substrát vzdušný. Přemokření nebo úplné vyschnutí během léta může cibulky oslabit natolik, že další sezóna bude výrazně slabší.
Dalším faktorem může být přehoustnutí cibulek. Ve třetím roce testu bylo patrné, že pokud jsem část trsů nerozdělil, začaly si konkurovat o prostor a živiny. Půda byla fyzicky zaplněná kořeny a růst stagnoval.
Pěstujete-li pokojové rostliny a chcete-li, aby byly plné života a pohled na ně vám dělal pokaždé radost, je zapotřebí je jednou za čas přesadit. Jak poznáte, že ten správný čas nastal, není vůbec složité. Pokud se kořeny rostlin již nevejdou do květináče a prorůstají drenážním otvorem na dně nebo vám rostlina nadměrně vyrostla a převrací se, je zapotřebí s tím něco udělat – ideálním řešením je rostlinu přesadit. Přesazovat byste měli i v případě, že rostlina přestala růst, a je zřejmé, že nemá dostatek živin k dalšímu vývoji.
Nejlepších výsledků dosáhnete, když borůvku přesadíte během rašícího období časného jara. Vyberte slunné nebo částečně zastíněné místo s dobře propustnou, kyselou půdou. Chcete-li zvýšit úspěšnost přesazení, zajistěte, aby kořenový bal zůstal neporušený a dobře hydratovaný během celého procesu.
Optimální doba pro přesazení kanadské borůvky je na začátku jara, kdy je rostlina ještě v klidu. Přesazování v této době umožňuje borůvkám založit nové kořeny před obdobím hlavního růstu. Toto strategické načasování zvyšuje odolnost rostliny a podporuje její robustnější růst.
Jaké jsou signály pro přesazení kanadských borůvek?
Pokud se vaše borůvka jeví jako zakrslá, má žloutnoucí listy nebo nemá žádný nový růst, možná je na čase zvážit její přesazení a ozdravení.
Kolik místa byste měli ponechat mezi rostlinami borůvek?
Chcete-li, aby vaše borůvky měly dostatek prostoru k růstu, zasaďte je 1,2 až 1,8 metru od sebe. To pomůže zajistit zdravý růst a dostatečnou cirkulaci vzduchu kolem rostlin.
Jaká je nejlepší půdní směs pro přesazování borůvek?
Příprava dokonalé půdy pro vaši borůvku je klíčová! Ujistěte se, že používáte dobře propustnou, kyselou půdu s dostatkem organické hmoty. Přidejte startovací hnojivo s vysokým obsahem fosforu, abyste podpořili zdravý vývoj kořenů. Před přesazením borůvky obohaťte půdu kompostovanou borovou kůrou nebo organickou hmotou. Pro růst kanadských borůvek je ideální pH půdy 4,5 až 5,5.
Jaké je vhodné místo pro kanadskou borůvku?
Vaše kanadská borůvka bude milovat místo, které dostává plné slunce až částečný stín. Zaměřte se na místa, která mají alespoň 6 až 8 hodin slunečního světla denně a ujistěte se, že rostliny jsou chráněny před silným větrem.
Jak hluboká musí být jáma pro zasazení borůvky?
Vykopejte jamku, která je přibližně dvakrát tak široká a stejně hluboká jako kořenový bal vaší borůvky. To zajistí, že bude mít prostor pro pohodlné rozšíření kořenového balu.
Lze kanadskou borůvku přesadit do nádob?
Určitě ano! Ujistěte se, že nádoba má průměr alespoň 50 cm a použijte zahradnickou směs vhodnou pro kyselomilné rostliny.
V naší poradně s názvem HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Dobrý den.
Vloni na podzim jsem vysadila živý plot z habru, v délce asi 20m. Rostliny se většinou ujaly a po loňském zastřižení po výsadbě jsou nyní vysoké cca 60 cm. Bohužel potřebuji přesadit na jiné místo na zahradě, kvůli plánované stavbě domu, a letos na podzim už to nestihnu. Je možné přesadit rostliny i brzy na jaře? Pokud ano, na co si dát pozor.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesazení je možné i na jaře. Na co si dát pozor:
- zachovat stejnou orientaci na jih i na novém stanovišti;
- rostlinu vykopat s co největším kořenovým balem;
- po přesazení vydatně pravidelně zalévat.
Kořeny viditelně vyrůstají z drenážních otvorů nebo přes povrch půdy.
Růst rostliny se značně zpomalil.
Listy začínají vadnout i přes pravidelnou zálivku.
Kdy přesadit oleandr
Oleandr přesazujte na jaře, než začne nový růst, nebo na podzim poté, co přestane kvést. Při přesazení přemístěte oleandr do větší nádoby a osvěžte půdu dobře propustnou substrátovou směsí, ideálně s hlínou nebo jílem pro zadržení vlhkosti.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠÁRKA.
Dobrý den, mám dotaz, mám už vysokou modrozelenou tuji asi 5m na výšku
a asi 50cm od domu, obávám se zda její kořeny se mi nedostanou pod dum
a nenaruší nějaké sítě. Děkuji.
Nerada bych ji pokácela , je zdravá a krásná tuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Riziko, že strom pod sebou nebo blízko svého kmene naruší základy a sítě, je vždy a záleží jen na náhodě, zda se tak stane nebo ne. Řešením je rozhodnutí ponechat věci svému osudu a nebo zakročit a tůji pokácet. Dražší řešení je tůji přesadit jinam. Větší zahradnické firmy mají stroje, se kterými dokáží přesadit i vzrostlé stromy.
Ano, převislá vrba může při nevhodném umístění představovat riziko pro základy nebo kanalizaci, zejména pokud je vysazena příliš blízko stavby.
Kořenový systém vyhledává vlhkost a může prorůstat směrem k potrubí. Neznamená to, že každá okrasná vrba převislá ničí základy, ale vzdálenost alespoň 3 metry je bezpečnější volba. Správné plánování výsadby je nejúčinnější prevence a chrání nejen strom, ale i stavbu.
Jak hluboké má převislá vrba kořeny?
Převislá vrba má poměrně rozvětvený kořenový systém, který se šíří spíše do šířky než do extrémní hloubky.
Kořeny se často rozprostírají do vzdálenosti několika metrů od kmene a vyhledávají vlhkost. V běžné zahradní půdě mohou dosahovat hloubky okolo 1–1,5 metru, ale důležitější je jejich šířka. Při plánování výsadby je proto nutné počítat s prostorem pod zemí, nejen nad ní. Kořenový systém vrby je adaptabilní, ale potřebuje dostatek místa.
Jak rychle roste převislá vrba?
Převislá vrba patří mezi rychleji rostoucí stromy a může přirůstat 30 až 60 cm ročně při dobrých podmínkách.
Růst závisí na půdě, vlhkosti a pravidelném řezu. Pokud strom roste méně než 20 cm ročně, je vhodné zkontrolovat stanoviště a režim péče. Správně vedený řez převislé vrby podporuje hustotu i stabilitu koruny.
Je převislá vrba vhodná k jezírku?
Ano, převislá vrba se často vysazuje k jezírkům, protože má ráda mírně vlhké prostředí.
Je však nutné počítat s prostorem pro kořeny a s tím, že padající listí může zvyšovat nároky na údržbu vody. Pokud je jezírko malé, může být vhodnější zvolit jiný druh stromu. Správné umístění a pravidelná údržba zajistí, že okrasná vrba převislá vytvoří krásný efekt bez nežádoucích komplikací.
Kolik vody převislá vrba opravdu potřebuje?
Převislá vrba potřebuje pravidelnou zálivku zejména v prvních dvou letech po výsadbě a během suchých období.
Půda by měla být mírně vlhká, nikoli přemokřená. Dlouhodobé sucho vede k řídké koruně a oslabení růstu, zatímco přelití může poškodit kořeny. Ideální je sledovat stav půdy a reagovat podle počasí. Správná zálivka je vyvážením mezi suchem a přemokřením.
Dá se převislá vrba pěstovat v květináči?
Pěstování převislé vrby v květináči je možné jen krátkodobě a při dostatečně velké nádobě.
Kořenový systém potřebuje prostor a omezený objem substrátu může růst výrazně omezit. Strom v nádobě vyžaduje častější zálivku a pravidelný řez. Dlouhodobě je však vhodnější výsadba do volné půdy. Okrasná vrba převislá není ideální balkonová dřevina.
Co dělat, když listy převislé vrby žloutnou?
Žloutnutí listů u převislé vrby často signalizuje nedostatek vody nebo stres z horka.
V naší poradně s názvem PŘESADIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
mám v zahradě u posezení ostružiny,letos se na nich objevily oranžové skvrny,ale na to jsem tady odpověď našla.Chci se zeptat,jestli jde asi šestiletou rostlinu přesadit na jiné místo.Je to beztrný keř,plodící na dvouletém šlahounu,který poté odumře.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesazení je možné. Před přesazením si na rostlině označte jih, abyste ji stejně mohla orientovat na novém stanovišti. V rámci přesazení můžete také provést i rozmnožení rozdělením rostliny na menší části.
Než začnete vykopávat svůj keř magnólie, je nezbytné věnovat čas pečlivému plánování.
Zkontrolujte keř
Zkontrolujte velikost keře. Mladé magnólie, zvláště ty menší než 3 metry, se přemísťují snadněji než starší a větší.
Projděte se kolem stromu a prozkoumejte kořeny magnólie, které jsou viditelné, a uvědomte si, že čím rozsáhlejší je kořenový systém, tím náročnější je proces přesazení.
Vyberte nové umístění
Když zvažujete, kam magnólii přesadit, ujistěte se, že místo je vhodné pro její růst.
Mělo by nabízet dostatek prostoru od kmene pro šíření kořenů. Nové místo by také mělo mít dobře propustnou půdu a mělo by mít dostatek slunečního světla.
Připravte si výsadbovou jámu
Když se rozhodnete přesadit magnólii, je pro přežití stromu zásadní zajistit, aby bylo nové místo předem dobře připraveno.
Magnólie mají citlivý kořenový systém a proto vytvoření ideálního prostředí pro tyto kořeny dá vašemu keři nejlepší šanci na přežití.
Zde je několik podrobných kroků a tipů, jak připravit výsadbovou jámu:
Vyhodnoťte půdu Začněte posouzením půdy na novém místě. Magnolie preferují mírně kyselou, vlhkou a dobře propustnou půdu. Pokud je zahradní půda příliš jílovitá nebo písčitá, možná ji budete muset upravit. Začlenění organické hmoty může pomoci zlepšit její texturu a obsah živin. Jednoduchý test pH vám může říci, zda potřebujete upravit kyselost nebo zásaditost půdy.
Vykopejte díru Až budete připraveni jámu vykopat, použijte zahradní lopatu nebo ostrý rýč. Rozhodující je velikost jámy. Měl by být alespoň dvakrát širší než je kořenový bal magnólie, aby měly kořeny dostatek prostoru pro šíření a růst. Pokud jde o hloubku, jáma by měla být jen o něco hlubší, než je výška kořenového balu. To zajišťuje, že magnólie bude sedět na správné úrovni a nezapadne příliš hluboko nebo nesedí příliš vysoko.
Změřte kořenový bal rostliny Před kopáním jámy je dobré změřit kořenový bal magnólie. Díky tomu budete mít jasnou představu o tom, jak velká musí být výsadbová jáma. Svinovací metr vám může pomoci přesně změřit průměr a výšku.
Zalévání díry Před umístěním magnólie do nové díry ji naplňte vodou. Tento krok je klíčový, protože zajišťuje, že půda kolem kořenů je vlhká, což pomáhá kořenům usadit se rychleji. Ujistěte se, že ji opravdu dobře prolejete, aby voda mohla prosakovat hluboko do země.
Připravte si potřebné nástroje a materiály Vybavte se správnými nástroji. Budete potřebovat ostrý rýč nebo lopatu na kopání, pytlovinu na zabalení kořenového balu, motouz na zajištění pytloviny a kolečko na přepravu magnólie. Mít po svém boku pomocníka je také dobrý nápad.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Chcete-li přesadit ptačí zob, rostlinu několik hodin předem důkladně zalijte, vykopejte kolem ní široký příkop, abyste zachytili co největší kořenový bal, prořezejte keř o jednu třetinu až dvě třetiny, abyste snížili stres, a přesaďte jej na nové místo s dobře propustnou půdou. Novou jámu připravte tak, že ji dvakrát rozšíříte o kořenový bal a přimícháte do ní trochu kompostu. Po umístění rostliny do nové jámy ji zasypte zeminou, důkladně zalijte a přidejte mulč.
Než začnete
Připravte si nové místo: Před vyjmutím rostliny vykopejte novou jámu. Jáma by měla být dvakrát širší než kořenový bal a o něco hlubší.
Zalijte rostlinu: Ptačí zob před vykopáním vydatně zalévejte asi hodinu. To pomůže zemině slepit se, kořenový bal zůstane neporušenější a méně pravděpodobné, že se rozpadne.
Prořezejte keř: Zastřihněte větve o jednu třetinu až dvě třetiny. Tím se sníží množství listů, které musí kořenový systém podpírat, což pomáhá rostlině zotavit se ze stresu z stěhování.
Označte oblast kořenového balu: Abyste získali co nejvíce kořenového systému, můžete větve omotat provázkem, abyste měli jasný výhled na kořenovou zónu, nebo odhadnout, kde kořeny sahají k okraji větví, a k tomuto měření přidat asi 30 cm.
Vykopání a příprava na přesazování
Vykopejte příkop: Vykopejte příkop kolem keře a dávejte pozor, abyste se zpočátku nedostali příliš blízko ke kmeni. Jemně se propracujte kolem kořenového balu a podle potřeby zastřihněte kořeny, ale snažte se zachovat kořenový bal neporušený.
Vyndání kořenového balu: Jakmile vykopete celý kořenový bal, opatrně pod něj zasuňte lopatu, abyste ho uvolnili. Pokud je rostlina velká, možná budete potřebovat pomoc s jejím zvednutím.
Zajistěte kořenový bal: Velké nebo těžké kořenové baly můžete svázat provazem nebo pytlovinou, aby se během přesunu nerozpadly.
Výsadba ptačího zobu
Umístění rostliny: Umístěte ptačí zob do nové jámy a ujistěte se, že kořenový bal je asi 3–5 cm výše než úroveň okolní země.
Zasypání jámy: Jemně zasypte jámu zeminou a ujistěte se, že kolem kořenů nejsou žádné vzduchové kapsy. Nestlačujte půdu příliš.
Důkladná zálivka: Nově vysazený keř důkladně zalijte, aby se půda kolem kořenů usadila.
Přidání mulče: Kolem základny rostliny naneste vrstvu mulče, která se drží dál od samotného kmene.
Následná péče
Pravidelná zálivka: Během prvních několika měsíců, zejména v období sucha, ligustrum často zalévejte, abyste mu pomohli založit nové kořeny.
Sledujte stres: Po přesazení očekávejte určité odumírání nebo stres. Pokračujte v zalévání a péči a rostlina by se měla zotavit.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Vánoční hvězda vám může vydržet po mnoho let, potřebuje však speciální zacházení. Po příchodu domů umístěte poinsettii na světlé místo s dostatkem světla. Pamatujte na to, že vánoční hvězda nesnáší především průvan a přímé sluneční paprsky. Teplota v místnosti by se měla pohybovat od 20 do 26 °C. Pokud jste květináč umístili těsně nad topení, postavte ho na misku s vlhkými kamínky a občas celou rostlinu poroste. Vánoční hvězdu zalévejte pravidelně odstátou vodou, do které 1x za 14 dní přimíchejte hnojivo pro kvetoucí pokojové rostliny, a to až do té doby, než rostlina neodkvete. Poupata bývají drobná a najdete je přímo ve středu červené růžice listů. Kvetení vánoční hvězdy není výrazné a obvykle trvá 5 až 12 dní, protože poupat je několik a rozkvétají postupně. Po odkvětu rostlinu přemístěte na chladnější místo, snižte zálivku i vzdušnou vlhkost. V předjaří hvězdu seřízněte na výšku 10 cm a přesaďte ji. Přes léto rostlinu dostatečně zalévejte a přihnojujte, aby zesílila. Prospěje jí i letnění, venku může být od konce května až do babího léta. Aby na Vánoce opět vytvořila překrásné barevné listeny, musíte ji od poloviny října pravidelně zatemňovat, tvorbu květů, a tedy i barevných listenů, totiž vyvolávají krátké dny a dlouhé noci.
Problémy, se kterými se můžete při pěstování vánoční hvězdy setkat:
listy opadávají v době po odkvětu – v tomto případě jde o běžný jev, stačí jen rostlinu seříznout a přesadit
listy žloutnou nebo opadávají – jednou z příčin bývá suchý vzduch, jinými důvody mohou být průvan nebo chlad, rovněž přelévání může způsobit padání listů
na listech se objevuje plíseň – nejčastější příčinou je to, že je rostlina přemokřená, nebo jste ji rosili na listy
rostlina vadne a odumírá – toto bývá způsobeno půdními houbovými chorobami, řešením je přesadit rostlinu do nové zeminy
Růže z Jericha přežívá v domácích podmínkách pouze v misce s vodou – nemůže ani růst, natož kvést. Pro svůj život potřebuje stálou teplotu, vlhkost a speciální podmínky. V tropech suché období přežívá schoulená do klubíčka. Jakmile zaprší, stonky se začnou zelenat a růže z Jericha se opět probudí k životu. Od této rostliny květ očekávat nelze, a i kdyby přece, ani si jej nevšimnete. Cyklus rozmnožování těchto rostlin je totiž tak složitý a probíhá natolik nenápadně, že jej bez mikroskopu vůbec nezpozorujete.
Výše uvedený koloběh byste růži z Jericha měli zajistit i vy a střídat v domácích podmínkách simulované období sucha s umístěním rostliny v nádobě s vodou. Pěstitelé často chybují, když v nádobě nechají rostlinu téměř plavat. Ta pak začne uhnívat.
Pěstování postup:
Rostlinu nechte nasát vodu, jakmile se rozvine, přebytečnou vodu odlijte a ponechte jen trochu vody na dně. Je lépe vodu častěji doplňovat, případně i rostlinu mlžit. Zpozorujete-li, že začíná usychat, vodu doplňte. Růži z Jericha napadenou plísní okamžitě z vody vyndejte, nechte uschnout a poté ji můžete nechat opět rozvinout. Počítejte vždy s tím, že nikdy nebude smaragdově zelená, jako je na obrázcích, neboť domácí prostředí není zkrátka tropický prales.
Pokud jste vlastníky vytápěného skleníku, kde pěstujete jiné exotické skvosty, můžete růži z Jericha vysadit jako podrost, případně ji umístit do vitríny s tropickými rostlinami. Vyhovuje jí polostinné místo, v žádném případě nesnáší přímé slunce.
Zálivka musí být v létě pravidelná a vydatná, zásadně měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Vysoké nároky jsou i na vzdušnou vlhkost, která může být téměř až stoprocentní. Optimální pro pěstování je teplota od sedmnácti do dvaadvaceti stupňů a přibližně stejnou teplotu potřebuje rostlina i přes zimu. Přesadit ji můžete na jaře do kypré humózní zeminy, ne však s obsahem vápna.
Rostlina se množí pouze vegetativně stonkovými řízky, ale v domácích podmínkách asi moc úspěšní nebudete. Řízky se musí nasázet do naprosto čistého substrátu (agroperlitu nebo čistého křemičitého písku), který neobsahuje žádné zárodky plísní. Řízky koření jen při vysoké vzdušné vlhkosti.
Pro své zajímavé vlastnosti se dá tato rostlina pěstovat jak na talířku či v misce s vodou (takto ale pouze krátkodobě), tak v interiéru, kde je nižší teplota a vyšší vzdušná vlhkost. Vhodnější je výsadba přímo na záhony do polostínu, kde je dostatečně vlhká půda s příměsí rašeliny. Vraneček je však choulostivý na mráz (-5 °C), proto je vhodné rostliny pěstované venku přesadit na zimu do květináče a umístit v bezmrazé místnosti. Je možné také celou rostlinu nechat v suchém stavu přezimovat do jara. Vranečky lze množit řízkováním nebo dělením trsu. Části větví velmi dobře zakořeňují při teplotě 20 °C, nejlépe pak po třech až osmi kusech přímo v konečných květináčích.
