První zmínku o žlutých plodech banánovníku najdeme v buddhistických textech v roce 600 př. n. l. Údajně i Alexandr Veliký měl během své výpravy do Indie ve 4. století př. n. l. možnost pochutnat si na banánech. První skutečný banánový sad byl popsán v Číně okolo roku 200 n. l. Někdy kolem roku 650 islámští dobyvatelé dovezli banány do Palestiny a arabští kupci poté rozšířili tyto plody po většině území Afriky. V roce 1502 portugalští kolonisté vybudovali první banánové sady v Karibiku a ve střední Americe. Rod Musa zahrnuje v současnosti více než dvanáct set druhů a různých barevných odrůd a díky dekorativnímu vzhledu se začaly některé zakrslé formy pěstovat i v bytech a rodinných domech.
Pěstování banánovníku
Banánovník se dobře hodí pro pěstování v interiérech, kde je nejen ozdobou, ale také může přinést plody. V bytě se pěstují zakrslé odrůdy, které dorůstají do výšky 2 metrů. Banánovník má značně specifické nároky na vlhkost a živiny. Rostlinu umístěte nejlépe u jižního okna, aby měla dostatek světla a tepla. Pěstovat jej můžete i na východní nebo západní straně, bude však plodit později. Banánovník pěstujte v lehké vzdušné půdě s dostatkem humusu (směs rašeliny, kompostu a písku). Starší rostlinu pěstujte pokud možno v co největší nádobě. Velikost nádoby totiž do značné míry ovlivňuje spolu s dostatkem světla a tepla počet plodů a jejich velikost. Nádoba by měla mít obsah alespoň 40 litrů. Pokud dáte rostlinu do nádoby o obsahu 100 litrů nebo větší, dočkáte se zcela jistě bohatší úrody, ale musíte počítat s tím, že rostlina zabere mnohem více místa.
Banánovník potřebuje dostatek světla, ale úpal mu škodí. Rostlina kvete nejčastěji třetím rokem a v tomto období zvláště nesnáší jakékoliv přesouvání a stěhování. K vyzrání plodů potřebuje alespoň tři a půl měsíce v teplém prostředí. Kvůli rovnoměrnému růstu je zapotřebí rostlinu otáčet. Aby se banánovníku dařilo, potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Ideální teplota pro pěstování je 22–25 °C, neměla by překročit 35 °C. V zimě nesmí teplota klesnout pod 15 °C. Nižší vlhkost vzduchu můžete nahrazovat pravidelným rosením listů. Rostlina vyžaduje častou a vydatnou zálivku, ale pozor, abyste banánovník nepřelili, přílišná zálivka může vést k zahnívání kořenového balu a k úhynu rostliny. Pokud banánovník přelijete, nechte kořenový bal vyschnout, nebo rostlinu přesaďte a roste jen na list, měla by začít opět růst, když se tak stane, můžete opět normálně zalévat. Nedostatek vody naopak způsobí zasychání listů, první známkou nedostatečné zálivky je pak vybledlé zbarvení listů. Banánovníky mají žízeň obzvlášť v teplých měsících, kdy při zálivce vyžadují přes litr vody a současně i hnojení plnými hnojivy 1x za 14 dnů s vyšším obsahem draslíku a dusíku (OBM, FLORAN,VEGAFLOR). V zimě zalévejte mírně, jen tak, aby rostlina nevadla, a přestaňte hnojit.
Banánovník ještě před kvetením vytvoří odnože, které můžete od mateřské rostliny odříznout, pokud mají alespoň 5 listů. Rostlina v bytě plodí ve stáří 24–36 měsíců, ve špatných podmínkách i později. Květenství podobně jako listy prorůstá středem pseudokmene, poslední 2 listy před kvetením bývají menší. Květenství, které není třeba nijak opylovat, se vyklopí směrem k oknu. V tuto dobu nesmíte s rostlinou otáčet. Od kvetení do dozrání plodů, které dozrávají postupně, potřebuje banánovník 90–120 dnů. Po dozrání plodů již rostlina na stejném kmeni neplodí, takže ji odřízněte a nechte růst jednu z odnoží. Vyčerpanou zeminu nahraďte novou.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK ŽLOUTNOU LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Mému rýmovníku žloutnou listy. Moc ho nezalévám a nedávám na přímé slunce. Také se nijak bujné nerozrůstá.
Dékuji za rady.
Dagmar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Edita.
ahoj, rymovnik se kazdym rokem presazuje, staci pouze presadit do vetsiho kvetinace a vyhonky rymovniku zastrihnout a za 14 dni uvidis tu zmenu, a samozrejme zalevat nesmi preschnout a prihnojit po mesici hnojivem pro stalozelene pokojove rostliny, pestovat si da ale i v zahradach nejenom doma.
Preji hodne stesti
Banánovník (Musa) je rod bylin z čeledi banánovníkovitých (Musaceae). Zahrnuje jednak zakrslé druhy, které dorůstají výšky jen několika desítek centimetrů, jednak zástupce náležející k nejvyšším bylinám světa (až 16 metrů). Banánovník má velké, zelené, kožovité listy, které vyrůstají přímo z kmene. Pro své plody, banány, se staly banánovníky žádanou komoditou, kvůli které byli rozliční zástupci tohoto rodu zkulturněni a různě šlechtěni.
Banánové listy se využívají jako krmivo a význam má také pevné vlákno z banánových listů, ze kterého se vyrábějí například rohože nebo provazy. Z tohoto hlediska je nejvýznamnější druh banánovník textilní (Musa textilis).
Banány rostou v trsech, které mohou dosahovat hmotnosti až 60 kg. Mezi největší producenty banánů patří Brazílie, Indie, Indonésie, Ekvádor, Thajsko, Honduras, Kolumbie, Kostarika, Venezuela a další státy. V našich podmínkách pěstujeme banánovník jako dekorativní rostlinu v květináči, a to v interiérech, zimních zahradách, případně mrazuvzdorné odrůdy i na zahradě.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Buškova.
dobrý den, mám dotaz u malého kerickoveho rajčete mě začaly zloutnout listy . Prosím o radu, kde se stala chyba
Moc děkuji za radu. Buškova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žluté listy u rajčat mohou mít mnoho příčin. Nejčastější příčinou žloutnutí listů je chybná zálivka. Mnoho a nebo také nedostatek vody způsobí žloutnutí listů. Rajčata důkladně zalijte jednou za pět až sedm dní v závislosti na počasí a typu půdy. Nechejte půdu vyschnout mezi zaléváním a nikdy nedovolte, aby půda zůstala rozbahněná. Rostliny rajčete zalévejte opatrně kolem kmínku a udržujte listy co nejsušší. Zalévání na začátku dne je nejlepší. Můžete také zkusit přihnojit dusíkatým hnojivem.
Další příčinou žlutých listů u rajčete může být plísňové onemocnění. V takovém případě použijte fungicidní postřik přípravkem s obsahem chlorothalonilu. Chlorothalonil je obsažen v těchto přípravcích:
ABRINGO
AMISTAR OPTI
ARENA
AVOCA SUPER
BANKO 500 SC
BRAVO PREMIUM
CIGAL PLUS
CONFUCIUS
CREDO
DIVEXO
EMINENT STAR
EVITO 3W
FEZAN PLUS
CHEROKEE
MIXANIL
PERSEO
PLINKER
PROCEED
SINCONIL
TIMPANI
TONGA
TREORIS
Pro pokojové pěstování banánovníků je právě zakrslý banánovník asi ten nejvhodnější. Pochází z Indomalajsie a patří mezi víceleté byliny. Stejně jako ostatní banánovníky vyžaduje světlé místo, teplo a vyšší vzdušnou vlhkost. Zálivka musí být během léta bohatá, hnojení běžné. Substrát vyžaduje lehký a humózní. Dobrá je drenáž na dně květináče. Banánovník není vhodné letnit na balkonech, vítr totiž může potrhat listy. Protože většinou nedokážeme zajistit v bytě potřebnou vzdušnou vlhkost, je třeba počítat s tím, že rostlinu často napadají svilušky.
Ve svém přirozeném prostředí dorůstá 1,5–9 m do výšky. Pod zemí vytváří oddenek. Listy jsou ohraničené tmavší zelenou. Spodní strana je červená. Banánovník kvete v převislém květenství dlouhém 0,5–1,5 m. Potřebuje teplo bez mrazu a půdu bohatou na živiny. Minimální teplota zimování je 5 °C.
V naší poradně s názvem VÁNOČNÍ KAKTUS NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Hlavacek.
Dobrý den potřebuji poradit zakoupil jsem vánoční kaktusy a s cervenali mě listy u něho když jsem to zakoupil ale tet nevím jestli to mám nechat být a nebo ostříhat můžete mi poradit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dobrý den,
zarudnutí (červenání) článků u vánočního kaktusu je poměrně časté a ve většině případů nejde o nemoc. Nejčastější příčiny jsou:
– příliš silné slunce (přímé světlo může rostlinu „spálit“),
– stres po přesunu z obchodu (změna prostředí, teploty),
– chlad nebo průvan,
– případně nedostatek živin.
Pokud je rostlina jinak pevná, články nejsou měkké nebo seschlé, tak bych rozhodně nestříhal. Spíše doporučuji:
– dát kaktus na světlé místo, ale bez přímého slunce,
– udržovat mírnou zálivku (nepřelévat),
– vyhnout se průvanu a velkým výkyvům teplot,
– případně po odkvětu přihnojit hnojivem na kaktusy nebo pokojové rostliny.
Stříhání má smysl jen tehdy, pokud jsou části rostliny skutečně poškozené, měkké nebo odumírají.
U vánočního kaktusu je důležité vědět, že na změny reaguje citlivě – takže často jde jen o přechodný stav, který se po aklimatizaci upraví.
Pošlete fotku, ať se můžeme podívat, jak to vypadá.
Tato nová varianta banánovníku je velmi vhodná pro pěstování v bytech. Může dorůst až do výšky 120 cm. V našich podmínkách kvete a plodí obvykle 3. rokem. Květenství vyrůstá ze středu listů. Plody tohoto banánovníku jsou asi 20 cm velké a mají výraznější chuť. Banánovník po odplození uhyne, ale z kořenů vyrůstají odnože, které lze oddělit a pokračovat v jejich pěstování. Pokud se objeví odnože už během růstu, tak je odstraňte, aby nevysilovaly hlavní rostlinu. Od jara do podzimu pravidelně přihnojujte 1x týdně (nejlépe hnojivem Harmavit). Přes léto banánovník vyžaduje vydatnou zálivku. Rostlinu je potřeba každý rok přesadit do většího květináče. Aby banánovník začal plodit, je zapotřebí květináče alespoň o průměru 45 cm. Rostlině vyhovuje běžná pokojová teplota. Není nijak náročná na složení zeminy, postačí jí běžný zahradnický substrát.
Banánovník se množí buď výsevem, a to nejlépe při teplotě substrátu 25 °C, nebo odnožemi z kmene. Rostlinu přesazujte, pokud kořeny prorostou květináč. Pokud máte již dospělou rostlinu, postačí, když ji přesadíte jednou za dva až tři roky. Kořenový systém takovýchto rostlin je sice poměrně velký a potřebuje dostatek prostoru, ale v kratším intervalu přesazování by rostlina neměla možnost dostatečně zakořenit.
Po odplození obvykle mateřská rostlina uhyne, ale od jejího kořenového balu rostou nové rostlinky. Pokud začnou růst už při tvorbě plodů, je dobré je vylámat, aby plodící rostlinu zbytečně neoslabovaly. Nové přírůstky oddělte a můžete je pěstovat dál. Někteří pěstitelé doporučují mladé rostlinky neoddělovat, protože jejich odtržení od matečné rostliny bývá obtížné a často tak dochází k poškození rostlinek a k možnému úhynu. Dle nich je lepší banánovník přesadit do většího květináče tak, jak roste, a oddělovat až velké sazenice, které mají asi 4 listy, ty již mají většinou už dostatek kořenů. Takovéto odnože musíte opatrně odtrhnout, aby na mladé rostlince zůstala větší část. Řeznou ránu na odnoži i mateřské rostlině je dobré zasypat dřevěným uhlím. Množení provádějte nejlépe v jarních a letních měsících, kdy je rostlina nejvíce v růstu. Odnož zasaďte do květináče o průměru 12 až 16 cm a ze začátku moc nezalévejte, jen roste. Pokud vyroste rostlinka přímo na staré rostlině, přihrňte zeminu a sazenice většinou vytvoří i část kořenů bokem. Tuto část pak odřízněte a nechte sazenici ve vodě. Až pustí další kořeny, můžete ji zasadit do substrátu s příměsí rašeliny.
Pro pěstování v bytech je vhodný druh Musa paradisiaca nebo zakrslý druh Musa acuminata či Ensete ventricosum, což je okrasný banánovník. Novou odrůdou je pak Musa Cavendish. Blíže k těmto interiérovým druhům v následujících řádcích.
Banánovník mohou napadat svilušky, třásněnky, vlnatka či červci. Často jsou tyto rostliny napadány houbovými chorobami.
V případě škůdců nejčastěji narazíte asi na svilušku. Ta poškozuje listy, které začnou odshora odumírat. V případě napadení je nutný opakovaný chemický postřik přípravky Talstar nebo Omite.
Banánovníky mohou být postiženy i bakteriózami, bohužel si této choroby nemusíte všimnout, takže může přetrvávat skrytě i dlouhou dobu. Nejčastěji se projeví po přelití v zimním období nebo po nastydnutí v průvanu. Nejprve dojde k hnědnutí listů, později se objeví i zmiňovaná plíseň. Postřik na tento problém bohužel není žádný.
V Jihovýchodní Asii se počátkem 21. století začala masově šířit takzvaná panamská nemoc způsobená houbou Fusarium. Na banánovníku trvale přežívá bakteriální hnědá hniloba, která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Urychluje rozklad odumřelých pletiv i rozklad plodů a agresivně napadá mladé rostliny mnoha jiných rostlinných druhů v okolí. Podle některých léčitelů může houba napadat povrch některých orgánů v dutině břišní a přispět například k rozvoji leukémie, jiní varují před pravidelnou konzumací tepelně neošetřených banánů zejména ve výživě dětí a mladých lidí. Špičku banánu (kudy plíseň do plodu proniká nejprve) je třeba odříznout a oloupaného banánu se nedotýkat rukama. Příliš skvrnité plody již nekonzumujte.
Pochází z jihovýchodní Asie a Oceánie. Vyhovuje mu bohatá, lehká, propustná půda a dostatek vody. Tento druh se podobně jako ostatní druhy banánovníků hnojí pouze hnojivem, které obsahuje co nejmenší množství fosforu. Přes zimní období nesmí být substrát příliš promáčený, protože obzvlášť v chladnějším prostředí hrozí hniloba kořenů. Tento druh plodí většinou po 2 až 4 letech, to je obvykle poté, co odroste asi 50 až 60 listů. Po odkvětu rostlina odumírá a vyroste z ní během života i před odumřením mnoho odnoží, kterými se rostlina množí.
Hnědnutí listů banánovníku obvykle naznačuje stres, často způsobený nesprávnou péčí nebo faktory prostředí. Mezi běžné příčiny patří nepravidelná zálivka, nízká vlhkost, kolísání teplot nebo spálení sluncem z nadměrného světla. Chcete-li se vypořádat s hnědnutím listů, zajistěte, aby rostlina dostávala dostatečnou zálivku, udržujte trvale vlhkou, ale ne podmáčenou půdu a zajistěte dostatečnou vlhkost, případně pomocí zvlhčovače vzduchu. Chraňte také rostlinu před extrémními změnami teplot a přímým slunečním zářením.
Nedostatek vody
Suchá půda a hnědnutí špiček a okrajů listů jsou známkami nedostatečného zalévání. Stále ale zajistěte, aby horní 3 cm půdy mezi zálivkami vyschly.
Přemokření
Přelitá půda a hnědnutí v blízkosti středu listů může naznačovat přemokření. Zajistěte dobrý odtok vody a nechte přebytečnou vodu odtéct.
Nízká vlhkost vzduchu
Banánovníky prospívají ve vlhkém prostředí. Pokud je vzduch příliš suchý, listy mohou hnědnout a kroutit se.
Teplotní extrémy
Kolísání teplot, zejména nízkých teplot, může způsobit hnědnutí a poškození.
Spálení sluncem
Náhlé přesunutí rostliny ze slabého na silně osvětlené místo může způsobit spálení listů sluncem.
Nedostatek živin
Špatná půda nebo nedostatek živin může také vést k hnědnutí. Zvažte přesazení do čerstvé zeminy nebo použití vyváženého hnojiva.
Škůdci a choroby
Škůdci, jako jsou brouci, co ukusují listy nebo plísňová onemocnění, mohou i když jsou méně častí, způsobit změnu barvy listů.
Řešení
Upravte zálivku: Sledujte vlhkost půdy a zalévejte, když je ornice mírně suchá.
Zvyšte vlhkost: Používejte zvlhčovač vzduchu, pravidelně roste rostlinu nebo ji umístěte poblíž misky s vodou a oblásky.
Zajistěte optimální světlo: Zajistěte, aby rostlina dostávala jasné, nepřímé světlo. Pokud ji přesouváte na slunnější místo, dělejte to postupně.
Udržujte teplotu: Udržujte rostlinu mimo průvan a zdroje tepla nebo chladu.
Kontrola škůdců a chorob: Pravidelně kontrolujte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců nebo chorob, a podle toho je ošetřujte.
Odstraňování odumřelých listů: Odřezávejte hnědé a odumřelé listy, abyste podpořili nový růst.
Už v zahradnictví by měli vámi vybraným stromkům odborně zkrátit kořeny. Je potřeba se zbavit nemocných a nefunkčních kořenů. Před zasazením by měly mířit směrem ven a dolů, aby se v půdě dobře rozrůstaly. Správným řezem zajistíte, že se nebudou stáčet do sebe.
Ještě před výsadbou namočte kořeny stromku do vody. K odplavení nečistot postačí několik hodin až půl dne (doba by neměla překročit 24 hodin). Proveďte také výchovný řez.
Velmi důležité je, aby byl ovocný stromek vysazen ve správné výšce. Stromky zasazené příliš hluboko zakoření z naštěpované části, vliv podnože se tak neuplatní a to oddálí plodnost stromku. Naopak stromky vysazené příliš vysoko špatně zakoření a trpí suchem. Správně vysazený stromek má tedy být stejně hluboko, jako rostl ve školce. Musíte počítat s tím, že po slehnutí půdy klesne stromek hlouběji, než jak byl původně vysazen, a proto jej vysazujte vždy o něco výše. Keře rybízů však sázejte asi o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce, hlubší výsadba totiž využívá přirozenou schopnost rybízu vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách. Keře angreštu můžete sázet mělčeji než keře rybízu, protože snadněji vytvářejí adventivní pupeny na starším dřevu. Stromky rybízu a angreštu (na podnoži meruzalka) sázejte také o něco hlouběji, než byly ve školce. Důležité je to zejména při slabé kořenové soustavě.
Jáma musí být tak veliká, aby se kořeny nikde nedotýkaly jejího okraje. Rozměry jámy se tedy pohybují od 0,6 x 0,6 m do 1 x 1 m, hloubka jámy by pak měla být od 0,3 do 0,6 m. Pokud stromky vysazujete v trvale zatravněné zahrádce, vyhlubte jámu větší. Půda se liší v jednotlivých vrstvách svým složením. Prvních 20 cm je půda nejvíce provzdušněná a kvalitní. Proto je při kopání lepší oddělit horní a spodní část půdy na dvě hromady. Do horní, aktivní vrstvy poté přimíchejte zahradnický substrát nebo kompost. Stromkům také jistě prospěje přidání pomalu rozpustného organického hnojiva.
Po vykopání jámy do ní vlijte vodu. Stromku nevadí, když ho zasadíte do bláta. Ideální množství jsou 2 kbelíky vody. Na co byste ale měli dát pozor, je příliš mnoho zálivky v následujících dnech. Kořeny by mohly uhynout. Horní vrstva půdy, do které jste přidali kompost, patří při sázení na dno jámy. Nyní umístěte do jámy stromek, zasypte ho zbytkem zeminy z druhé hromady (tedy ze spodní vrstvy země) a udusejte. Stromek zalijte a nyní se již můžete těšit na příští rok.
Mnoho lidí vysadí blýskavku s očekáváním, že během několika let vytvoří hustý a neprůhledný živý plot. Pokud ale rostliny nejsou pravidelně stříhané nebo rostou ve špatných podmínkách, může se stát, že plot zůstane řídký a méně kompaktní.
Z vlastní zkušenosti se ukazuje, že nejúčinnějším způsobem, jak živý plot zahustit, je pravidelný řez vrcholových výhonů. Jakmile se odstraní horní část výhonu, rostlina začne vytvářet nové postranní větve. Ty postupně zaplní volný prostor a plot začne houstnout.
Důležitou roli hraje také dostatek světla a živin v půdě. Pokud rostliny rostou ve stínu nebo v chudé půdě, jejich růst může být výrazně pomalejší.
Následující tabulka shrnuje nejčastější problémy při pěstování živého plotu z Photinia a jejich řešení.
Problém
Možné řešení
řídký živý plot
provést hlubší jarní řez
slabý růst
přihnojit rostliny na jaře
málo postranních větví
zkrátit vrcholové výhony
nerovnoměrný růst
zajistit dostatek světla
Pokud se tyto zásady dodržují, živý plot z blýskavky se obvykle během několika let výrazně zahustí a vytvoří kompaktní zelenou stěnu.
Jak na to: vyštipování odkvetlých květů u surfinie v praxi
Já: Když to shrneme do praxe – jak by měl běžný člověk postupovat, aby to mělo smysl a nezabralo mu to půl života?
Zahradník: První krok je podívat se na rostlinu jako celek. Neřešit jeden odkvetlý květ, ale kondici surfinií – barvu listů, sílu výhonů a množství poupat.
Příklad: Pokud jsou listy světle zelené a nové květy přibývají pomalu, vyštipování samo o sobě problém nevyřeší.
Zahradník: Druhý krok je načasování. Největší smysl má vyštipovat pravidelně na začátku sezóny, ideálně jednou až dvakrát týdně.
Příklad: V červnu stačí při zalévání projít truhlík a suché květy jednoduše prsty odstranit.
Zahradník: Třetí krok je technika. Neodtrhávat jen okvětní lístky, ale celý odkvetlý květ i s malým stonkem, kde se tvoří semeník.
Příklad: Když zůstane část stonku, rostlina do něj dál posílá energii.
Zahradník: Čtvrtý krok je kombinace s péčí. Vyštipování má smysl jen tehdy, když má rostlina dost vody a živin.
Příklad: Po vyštipování je ideální přihnojit, aby surfinie měla z čeho vytvořit nové květy.
Zahradník: Pátý krok je nepřehánět to. Pokud týden nestíháš, nic zásadního se nestane.
Příklad: Lepší je vyštipovat občas a s klidem než se tím stresovat každý den.
Největší jistotu jsem získal až ve chvíli, kdy jsem Cererit vyzkoušel v různých situacích. Ne jednou, ale opakovaně během sezóny. Teprve tehdy začaly být rozdíly opravdu viditelné.
Případ 1: Rajčata na záhoně (správné použití)
Rozdíl mezi správným a špatným použitím je viditelný během pár dní. Fotografie pomáhá pochopit, jak má správně vypadat výsledek.
Fotografie: Zdravě rostoucí rajčata po správném použití Cereritu.
Na jaře jsem připravoval záhon pro rajčata. Tentokrát jsem postupoval přesně tak, jak jsem si odzkoušel:
Cererit jsem lehce zapracoval do půdy,
záhon byl vlhký po dešti,
při výsadbě jsem znovu lehce zalil.
Výsledek:
rostliny se rychle ujaly,
během týdne byl viditelný růst,
listy měly zdravou barvu.
Závěr: při správném použití funguje Cererit velmi dobře jako základní hnojivo.
Případ 2: Trávník v suchu (špatné použití)
V létě jsem zkusil přihnojit trávník. Udělal jsem ale klasickou chybu – aplikace proběhla v suchu a bez zálivky.
Výsledek po 10 dnech:
granule stále viditelné,
žádná změna barvy trávníku,
prakticky nulový efekt.
Po vydatném dešti se situace změnila, ale efekt přišel pozdě.
Závěr: bez vody Cererit na trávníku nefunguje.
Případ 3: Květináče na balkoně
Tady jsem chtěl ušetřit a použít stejné hnojivo jako na zahradě.
Bazalka je velice žíznivá rostlinka, proto ji nezapomeňte pravidelně zalévat. Nesmí vyschnout, ale škodí jí i nadbytečná zálivka. Při zalévání dejte pozor, abyste nekropili listy, nebo aby rostlina byla na přímém dešti. To se jí mohou začít dělat na listech černé skvrny. Zalévá se ráno a večer. Je náročná na živiny, proto ji můžete klidně přihnojit. Má ráda dostatek vápníku v půdě. Vysazujte ji vždy na slunečné místo. Nemá ráda zimu a vítr. Pokud je dlouho vlhké počasí a zima, trpí plísněmi.
Hvozdík čínský, latinským názvem Dianthus chinensis, si můžete pro představu prohlédnout na fotografiích. Hvozdík čínský je letnička, které se bude líbit na slunci i v polostínu, ale ne na dešti, proto byste ho před ním měli chránit, nevyhovuje ani rostlině, ani květům. Stejně jako déšť nemá tento hvozdík rád ani přílišnou zálivku, měla by být pravidelná, ale střídmá. Společně se zálivkou nezapomínejte jedenkrát až dvakrát v měsíci rostlinu přihnojit. Tato odrůda se vám hodí jak na záhon, tak do truhlíku, sice nejde o převislou rostlinu, ale dorůstá do výšky jen kolem 20 až 30 cm. V době květenství vám budou dělat radost květy bílé, růžové, červené, fialové či vícebarevné květy.
Zvláštnosti:
Hvozdík čínský vás potěší tím, že jeho různobarevné květy jsou vhodné i k řezu, a tím mohou dozdobit různé květinové vazby nebo dozdobit váš prostřený stůl čerstvými květy a co vás zaujme ještě více je příjemná vůně těchto květů.
