Oddělek v dnešní době představuje nejčastější způsob, jak vytvořit nové včelstvo. Jako oddělek se označuje malé včelstvo s mladou matkou, dělnicemi, včelím plodem a zásobami.
Tvorba oddělku s novou matkou
Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.
Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Dobrý večer.
Děkuji moc za odpověď, 2 anturie mám na parapetech - JZ okno, ale stíněné balkonem a jedna na SZ. Takže je zkusím přemístit. Moc krát ještě jednou děkuji za radu..
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslava.
Dobrý den,
prosím o radu. Dostala jsem mladou Anturii která byla oddělena od starší rostliny. Po přenosu se ale kořeny ulomily, ale zůstaly tam dva silné kořeny, asi vzduchové, jsou ale na spodu rostliny. Anturii jsem tedy zasadila do zeminy, mám jí asi 14 dní, ale rostlinka vypadá povisle a už zežloutly dva listy. Chtěla bych se proto prosím zeptat, zda mám rostlinu raději ze zeminy vytáhnout a dát ji ještě raději do vody. Předem děkuji za odpovědi.
Míla
Nejlepší čas pro řez švestky je obvykle od května do července. Strom je v aktivním růstu a rány se hojí rychleji než během zimního období.
Švestky patří mezi peckoviny, které reagují citlivěji na infekce přes řezné rány. Pokud se strom řeže v zimě, rány zůstávají dlouho otevřené a zvyšuje se riziko chorob, například stříbřitosti listů. Proto mnoho sadařů doporučuje provádět letní řez švestek, kdy je strom aktivní a dokáže rány uzavřít rychleji. Správné načasování řezu může výrazně ovlivnit zdraví stromu i stabilitu budoucí úrody.
Můžu řezat švestku v zimě?
Zimní řez švestky se většinou nedoporučuje, protože strom je v klidu a rány se hojí pomaleji.
V zimním období jsou stromy citlivější na infekce a otevřené rány mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Typickým příkladem je stříbřitost listů, která může napadnout větve přes čerstvé řezy. Pokud je nutné odstranit poškozenou větev, je lepší provést jen malý zásah. Pro běžný řez švestky je však bezpečnější období vegetace, zejména konec jara a začátek léta.
Proč švestka po řezu přestane plodit?
Pokud švestka po řezu nerodí, bývá příčinou příliš silný zásah do koruny.
Strom po silném řezu investuje energii především do růstu nových výhonů. Tento proces může trvat jednu až dvě sezony. Během této doby se vytváří nový plodný obrost a koruna se postupně stabilizuje. Proto je při řezu švestky důležité odstranit jen část větví a větší zásahy rozdělit do více let. Postupný řez pomáhá zachovat rovnováhu mezi růstem a plodností.
Co dělat, když švestka po řezu vyžene spoustu vlků?
Silný růst vlků je běžná reakce stromu na hlubší řez švestky.
Vlky jsou silné vzpřímené výhony, které strom vytváří, aby rychle obnovil ztracenou listovou plochu. Nejlepší je regulovat je během léta, kdy se rány hojí rychleji. Některé výhony lze odstranit úplně a několik vhodně umístěných ponechat pro budoucí větve. Postupná letní regulace vlků pomáhá stromu vytvořit stabilnější strukturu koruny.
Jak poznám, že švestka potřebuje omlazovací řez?
Omlazovací řez švestky je vhodný zejména u starších stromů, které mají hustou korunu a plodí jen na koncích větví.
Typickým znakem je také velká výška stromu a slabý růst nových výhonů. Spodní větve postupně ztrácejí vitalitu, protože do nich neproniká dostatek světla. V takovém případě může pomoci postupná obnova koruny. Omlazovací řez staré švestky by měl být rozdělen do několika let, aby strom nebyl vystaven příliš velkému stresu.
Je nutné rány po řezu švestky zatírat?
Ve většině případů není nutné rány po řezu švestky speciálně ošetřovat.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Kutálková.
Co dělat se semeníky, kterých je na koncích větviček asi 6? Děkuji. A co s mladou rostlinou z obchodu- má krásné, zdravé listy, poupata ale nerozkvetou, zaschnou. Není přehnojená?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.
Ačkoliv švestka zvládá řez nejlépe v průběhu vegetace, tak začátečníkům doporučujeme provádět řez švestek zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Pokud vám nevadí při řezu olistění, tak je lepší švestku ostříhat v druhé polovině června nebo právě po sklizni. Během zimy jsou jakékoliv úpravy řezem nevhodné.
Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.
Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.
Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.
Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.
V naší poradně s názvem KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když komuli ostříháte na podzim, tak nejspíše přes zimu zemře. Pokud potřebujete komuli výrazně prořezat, tak první polovinu délky zkraťte v březnu a druhou polovinu v březnu následujícího roku.
FAQ – pilatka švestková, postřik, Calypso a bílé lepové desky
Je Calypso stále vhodný postřik na pilatku švestkovou?
Calypso dnes neberte jako běžné řešení pro pilatku švestkovou, protože účinná látka thiacloprid má změněnou legislativní realitu.
Starší návody Calypso často uvádějí, protože historicky šlo o účinný insekticid. Pro dnešní zahradu je ale důležité ověřit aktuální registraci, českou etiketu a povolené použití. Nekupujte staré nebo zahraniční přípravky jen proto, že je doporučila diskuse. U jedlého ovoce rozhoduje legální a bezpečné použití, ne jen účinnost proti škůdci.
Kdy stříkat proti pilatce švestkové?
Postřik proti pilatce švestkové má smysl hlavně po odkvětu, při opadu korunních plátků, pokud je silný výskyt škůdce.
Do plného květu se chemický zásah obecně nehodí kvůli opylovačům. Když už plůdky hromadně padají, bývá často pozdě, protože larvy už poškodily plody zevnitř. Sledujte bílé lepové desky, konec kvetení a etiketu aktuálně povoleného přípravku. Největší chyba je stříkat podle kalendáře, ne podle fáze stromu.
Pomohou bílé lepové desky na pilatku švestkovou?
Bílé lepové desky pomáhají hlavně s monitoringem a částečným snížením náletu pilatky švestkové před a během květu.
Nečekejte, že desky samy zlikvidují všechen hmyz. Jejich největší přínos je v tom, že včas ukážou začátek náletu. Vyvěste je před květem, ne až po opadu plodů. V malé zahradě jsou velmi praktické, levné a bezpečné. Když je spojíte se sběrem napadených plůdků a přesným sledováním stromu, často výrazně snížíte škody.
Proč švestky opadávají krátce po odkvětu?
Opad malých švestek krátce po odkvětu může způsobit pilatka, zvlášť když jsou plůdky uvnitř vyžrané a tmavé.
Část opadu může být přirozená probírka stromu, ale hromadné padání s vyžranými dutinami ukazuje na škůdce. Rozmáčkněte několik plůdků a hledejte larvu, trus nebo chodbičku. Pokud se nález opakuje, zapište si termín. Příští rok budete vědět, kdy dát bílé lepové desky a kdy hlídat konec kvetení.
Je Mospilan vhodný na pilatku švestkovou?
Mospilan se často zmiňuje jako dostupnější insekticid, ale použití na pilatku musíte ověřit podle aktuální etikety.
Nestačí vědět, že přípravek hubí hmyz. Rozhoduje konkrétní plodina, škůdce, dávka, ochranná lhůta a omezení. Pokud etiketa dané použití neumožňuje, nepoužívejte ho jen podle rady z diskuse. U pilatky je navíc zásadní termín po odkvětu. Špatně načasovaný postřik bývá slabý i s dobrým přípravkem.
Lze pilatku švestkovou řešit bez chemie?
Pilatku švestkovou bez chemie lze omezit hlavně bílými lepovými deskami, sběrem plůdků a prací s půdou.
Bez chemie nemusíte mít stoprocentní výsledek, ale v menší zahradě může být zlepšení výrazné.
V naší poradně s názvem JAK OSTŘÍHAT TAMARYŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kustvanka.
Dobrý den,na zahradě mám tamaryšek už asi3m vysoký a košatý na všechny strany.Co s ním ,ať ho nezničím.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: https://www.youtube.com/res…
Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.
Čačanská lepotica je doporučená odrůda švestky pro domácí zahradu, která zaujme svými dobrými vlastnostmi, jako je všestrannost plodů, samosprašnost a robustnost stromu.
Je tolerantní vůči šarce, ale náchylná k dvojitému plodění, není náchylná ke květní monilii, rzi švestkové a průstřelům listů.
Strom je středně rostoucí s kulovitou až pyramidální korunou, preferuje slunná až částečně zastíněná místa s dobře propustnou, humózní půdou.
Stříhání čačanské lepotice je shodné, jako stříhání švestek. Pro malé zahrady se hodí čtvrtkmen s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinná réva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Trojpuk zahradní (Deutzia x hybrida ′Mont Rose′) je středně rostoucí opadavý keř. Dorůstá do výšky 1,5 až 2 m a do šířky 1,2 m. Výhony jsou zpočátku vzpřímené, později mírně rozkladité. Trojpuk se hodí do skupinové výsadby, předsadby a podsadby vyšších dřevin, ale i jako volně rostoucí živý plot do výšky 1,6 m. Krásný bude také jako bohatě kvetoucí solitér. Vstřícné listy jsou široce oválně vejčité, drsné s pravidelným pilovitým okrajem. Sytě růžová poupata se v květnu rozvíjejí v miskovité světle růžové květy se sytě růžovými tyčinkami a žlutými prašníky. Starší květy jsou bělavě růžové, květ může být 18 až 26 mm široký. Roční přírůstek činí 15 až 30 cm. Keř lze hned po odkvětu silněji prořezat a zmladit, čímž se podpoří růst nových silných výhonů a bohaté kvetení v dalším roce. Trojpuk je nenáročný keř, postačí mu běžná zahradní půda, raději vlhčí a výživná, snese slunce až polostín. Toleruje dobře i silnější zastínění, jen květy se pak méně vybarvují.
Zde si můžete prohlédnout decentně růžové květy tohoto kultivaru: Trojpuk zahradní foto.
Keře trojpuku by se měly prořezávat ihned po odkvětu, což je obvykle začátkem léta. Toto načasování je důležité, protože kvetou na výhonech z předchozího roku (starém dřevě). Prořezávejte odstraněním odkvetlých květních stonků a zastřižením starších větví, abyste podpořili nový růst a zachovali tvar rostliny. Omlazovací prořez, který zahrnuje odstranění některých nejstarších výhonků až k zemi, lze provést brzy na jaře, aby se oživily starší rostliny.
Načasování Trojpuk prořezávejte ihned po odkvětu, obvykle začátkem léta.
Odstraňování odkvetlých květních stonků Odstraňte odkvetlé květní stonky, abyste rostlinu očistili a podpořili další kvetení.
Tvarování Zastřihněte všechny větve, které jsou příliš dlouhé nebo se kříží, abyste zachovali požadovaný tvar keře. Neodstraňujte najednou více než jednu třetinu celkové velikosti rostliny.
Omlazení U starších rostlin brzy na jaře odstraňte jednu třetinu nejstarších výhonků (větví) až k zemi. To podporuje nový růst od báze a revitalizuje rostlinu.
Obnova Při odstraňování starších větví je seřízněte k silnému ven směřujícímu pupenu nebo k báze rostliny, abyste podpořili nový růst.
Nářadí Pro čisté řezy používejte ostré zahradnické nůžky nebo nůžky na větve.
Pozorování Věnujte pozornost přirozenému klenutí rostliny a prořezávejte ji podle potřeby, abyste si zachovali její elegantní tvar.
Četnost Trojpuk lze prořezávat každé dva roky a v případě potřeby i silněji pro omlazení.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabca Barkova.
Dobrý den jsem z Olomouce a chtěla bych se zeptat kde se dá sehnat rymovnik. Ale nevím zda se prodává třeba v Hornbachech, v kvetinarstvich atd. Děkuji za informaci s pozdravem G Barkova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fowa.
Dobrý den paní Bárková,
sice Vám neporadím kde rýmovník koupit, ale můžu Vám ho podarovat pokud si pro něj přijedete do Prostějova.
Mám 3 druhy rýmovníků a už je mám dost přerostlé a budu je muset prořezat a tak by bolo škoda je jen tak vyhodit do koše.
Napište mi a můžeme se dohodnout, kdy by jste mohla přijet.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ A PRASKÁNÍ KŮRY NA VĚTVÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Průcha.
1.
Nasadil jsem polokmen švestku, velké ,sladké plody. Ale už od začátku začala praskat kůra na větvích. Místa jsem zatíral ,zalepoval voskem barvou atd. Nepomáhá. Postižené větve usychají. Pak se přidala plíseň plodů v průběhu vývoje + červivost. Plody které přežijí jsou přesto velké, sladké, špičkové. 2/3 v průběhu opadá!
Prosím co s tím než to pokácím.?
2. Třešeň sladká dozrává v červenci. Kvete hodně ,ale plodů minimum. Ostatní stromy obalené plody.
Pavel Průcha
Pavel Průcha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokácet, vykopat pařez a zasadit nový strom. Nemá cenu se s tím dál trápit. Od samého začátku jsou s tím problémy. Zbavte se jich!
Břečťan je popínavá rostlina pěstovaná jako venkovní i jako zahradní druh. Někdy bývá pěstována pro své léčebné účinky, jindy zase pro svůj okrasný vzhled. Je hned několik odrůd břečťanu, které se liší jak tvarem, tak barvou listů, ty bývají zelené, zelenobílé či zelenožluté.
Jak břečťan pěstovat
Břečťan vyžaduje stinné stanoviště, je schopen zaplnit celou stěnu domu, ale to jen ty odrůdy, které jsou schopny přezimovat v našich podmínkách. I když se břečťan hodně rychle rozrůstá, zaplnit několik metrů souvisle by každý rok zas a znovu opravdu nedokázal. Chcete-li mít břečťan hustší, je potřeba ho pravidelně zaštipovat. Při pořizování si tedy dávejte pozor, zda nebudete muset svou rostlinu před mrazem stěhovat domů. Chcete-li si břečťan vypěstovat ze semene, začněte již na podzim, abyste na jaře měli připravenou zdravou, krásnou, mladou rostlinku. Další možností je pořídit si již předpěstovaný břečťan a ten vysadit na jaře rovnou do zeminy ven. Pro volbu zeminy použijte kompost nebo rašelinový substrát.
Zálivka a hnojení
Se zálivkou to u břečťanu nemusíte přehánět. Zalévejte pravidelně, ale jen mírně, břečťan nemá rád přemokřenou půdu, mohlo by vám docházet k zahnívání kořenů, opadávání listů nebo černání listů, v zimním období zálivku omezte na minimum.
Hnojivo aplikujte ve vegetačním období každé 2 týdny společně se zálivkou.
Přezimování
Zvolíte-li břečťan jako trvalku, nebudete s ním mít na podzim žádnou práci, protože je schopen přezimovat na svém stanovišti. Jestliže ale máte jinou odrůdu, musíte po tom, co teploty klesnou k 10 °C, rostlinu přemístit domů. Problém nastane v případě, necháte-li břečťan přes rok volně se pnout po konstrukci, v tom případě ho musíte buď opatrně oddělat a namotat například na vyrobený žebříček, nebo ho zakrátit.
Množení břečťanu
Množit břečťan můžete pomocí řízků odebraných z čerstvých výhonků, ty můžete nechat zakořenit ve sklenici s vodou, nebo je rovnou zasaďte do květináče se substrátem a předpěstujte do následujícího jara.
Domovinou této rostliny jsou tropy Jižní Ameriky. Nenáročná Pachira aquatica patří k lahvovitým stromům, což jsou rostliny, které žijí na kamenitých pouštích a vodu uchovávají ve spodní části stonku. V pokojových podmínkách roste pomalu, ale přesto dorůstá 2 až 3 m s průměrem koruny kolem 1,5 m. Mladé rostliny rostou jako jeden stonek a větvit se začínají až při výšce nad 2 m.
Pachira má jasně zelené listy na dlouhých řapících a úzké bílé květy. Po květu se objevují její plody. Jsou to bobule kovové barvy obsahující semena, která můžeme jíst syrová nebo pečená. Rostlina dobře snáší jak teplo, tak chlad. Zvládne i sušší vzduch, ale je třeba ji občas rosit. Rostlinu přihnojujte pouze v letních měsících, a to 1x měsíčně. Pachira má ráda dostatek světla, takže stanoviště by mělo být slunné až polostinné s vysokou vlhkostí vzduchu. V létě je vhodná běžná pokojová teplota, v zimě je ideální o něco chladnější (i 10 °C).
Mladou pachiru přesazujeme každoročně, staré rostliny po 2 až 3 letech. Sázíme do mělkých, dostatečně širokých nádob. Pachira má jen mělce zapuštěné kořeny, proto rostlina zasazená do hlubokého květináče špatně roste a může onemocnět. Doporučený podíl zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl písku, cihlová drť a kousky dřevěného uhlí. Nutností je dobrá drenáž.
Na zkracování se používá takzvaný Guyotův řez. U révy vždy řežte nad pupenem. Pokud byste dřevo odstranili těsně u něj, může dojít k poškození pletiv a tím pádem k zaschnutí. U svislých výhonů řežte vždy šikmo, aby z rány snadno odtékala voda a rána se rychle hojila. U vodorovně vedených výhonů, které jsou typické například pro Guyotův řez, se vede řez kolmo. Letní odstraňování zálistků a výhonů druhého řádu se provádí ručně. Pokud chcete při pěstování révy vinné použít Guyotův řez, je nutné ho aplikovat již na mladou rostlinu po výsadbě.
Jak tedy na to? Při pěstování na drátěné konstrukci se během první zimní sezony zkrátí hlavní výhon pod spodní drát na dva pupeny. Během léta začne rostlina vytvářet postranní výhony, které ručně zaštípněte hned u hlavního výhonu. Během druhé zimy hlavní výhon opět zkraťte, tentokrát ovšem na tři pupeny. Výška rostliny bude znovu sahat pod spodní drát. Z ponechaných výhonů během léta vyroste trojice bujných výhonů, které připevněte k drátům ve svislé pozici. V průběhu třetí zimy po vysazení zkraťte hlavní výhon zase na tři pupeny. Postranní výhony, tedy tažně, stáhněte do vodorovné polohy, zkraťte stejně jako hlavní výhon na trojici pupenů a upevněte je ke spodnímu drátu. Stejně jako u základního řezu na hlavu a čípek vždy dohlížejte na obnovu dřeva.
Každý rok odstraňujte odplozené dřevo a nahrazujte ho novými výhony, které se postupně tvoří z ponechaných pupenů. Během léta každý rok réva vytvoří na svislých výhonech velké množství dalších svislých výhonů, u nichž vyštipujte všechny fazochy, tedy postranní výhony.
Zkracování a vylamování zálistků (mladých letorostů vyrůstajících v průběhu vegetace z úžlabí listů) provádějte zejména kolem hroznů asi do poloviny plodných letorostů. Zálistky (fazochy) ve spodní části v oblasti hroznů brání provzdušnění a přístupu sluníčka k hroznům, tedy jejich vyzrávání. Naopak zálistky narostlé v horní části letorostů asimilují a vytvářejí cukr v hroznech.
Kvůli přístupu vzduchu i sluníčka k hroznům se někdy odstraňují i některé starší listy v okolí hroznů, které již tolik neasimilují. Avšak pozor, úplné odlistění se nedoporučuje, mohlo by dojít k úpalu na bobulích, které jsou pak nevzhledné, vytvářejí se na nich nahnědlá „líčka“ a hrozny mají následně méně sladkosti.
Velká chyba je aplikovat stejný přístup na mladý i starý strom. Reakce se liší zásadně. Níže je moje zkušenost rozdělená podle věku.
Po výsadbě
První rok po výsadbě jsem dříve nechával strom růst „ať si zvykne“. Ukázalo se, že je to chyba. Lehký tvarovací řez po výsadbě je klíčový.
Zkrácení terminálu a vyrovnání bočních větví pomůže založit stabilní kostru. Pokud to neuděláte, strom si vytvoří nevyváženou korunu, kterou budete později složitě opravovat.
Mladá hrušeň (1–4 roky)
V tomto období jde hlavně o tvar. Plodnost ještě není prioritou. Důležité je:
udržet otevřenou korunu,
zabránit přílišnému prodlužování terminálu,
neodstraňovat příliš mnoho najednou.
Jednou jsem mladou hrušeň zkrátil příliš, abych ji „udržel nízko“. Výsledek? Druhý rok vyhnala několik silných konkurenčních výhonů a musel jsem řešit dvojitý vrchol.
Plodící strom
U plodící hrušně je hlavní cíl rovnováha. Odstraňuji jen to, co zahušťuje nebo roste kolmo vzhůru.
Zde jsem se naučil jedno pravidlo: pokud strom pravidelně rodí, řežu méně. Pokud plodnost klesá, hledám příčinu v přehoustlé koruně nebo přestárlém obrostu, ne v nedostatku řezu.
Starý zanedbaný strom
Nejtěžší disciplína. Před lety jsem se pokusil starou hrušeň „vyřešit“ během jednoho roku. Dopadlo to špatně. Strom reagoval obrovským množstvím vlků.
Dnes postupuji jinak:
První rok odstraním jen nejhorší větve (cca 20–25 %).
Druhý rok pokračuji selektivně.
Třetí rok dolaďuji tvar.
Postupná obnova během 3 let funguje lépe než jednorázový radikální zásah.
Fotografie níže ukazuje detail správného řezu na větevní kroužek – místo, kde se rána nejlépe hojí.
Intenzivní ochrana ryngle není vhodná pro každého. Pokud máte starý strom na konci zahrady, nechcete používat žádné přípravky, nesklízíte pravidelně a ovoce berete spíš jako bonus, nemá smysl si nalhávat, že budete strom vést jako malý sad. Tam je rozumnější dělat hygienu, odstraňovat nebezpečné větve, sbírat nejhorší napadené plody a smířit se s kolísavou úrodou.
Naopak pokud máte mladou ryngli, chcete kvalitní ovoce na jídlo, koláče nebo marmeládu a strom je dobře dostupný, vyplatí se pečlivější režim. Ne nutně více chemie, ale více pozorování. Mladý strom se dá tvarovat, prosvětlit, snadno zkontrolovat a při prvním napadení zasáhnout šetrněji. Nejlepší ochrana ryngle je často dobrá dostupnost koruny.
Opatrní by měli být také lidé, kteří mají na zahradě děti, domácí zvířata nebo včely a chtějí používat postřiky. Tam je nutné hlídat etiketu, dobu aplikace, ochrannou lhůtu, riziko pro opylovače a skladování přípravků. U domácí zahrady platí, že méně, ale přesně, je lepší než často a naslepo. Postřik má být poslední krok po diagnostice, ne první reakce na jakýkoli flek.
Suchá skvrnitost a dírkovitost listů: když listy vypadají jako prostřílené
U ryngle se můžete setkat s tím, že listy mají nejdřív drobné hnědé nebo žlutohnědé skvrny a později se v nich vytvoří dírky. Čtenáři to často popisují jako „něco mi žere listy“, ale nemusí jít o hmyz. U peckovin se takto může projevovat dírkovitost listů nebo suchá skvrnitost. Vlhké počasí, hustá koruna a smáčení listů podporují šíření. Mladší stromky a hustě rostoucí koruny bývají citlivější.
První chyba je zalévat mladou ryngli přes korunu. U zeleniny to člověk někdy neřeší, ale u ovocného stromu tím zbytečně drží listy mokré. Pokud strom roste v těžší půdě, v závětří, s hustou trávou kolem kmene a bez prosvětlení koruny, listy po dešti déle osychají. To je přesně situace, kde se houbovým chorobám daří lépe.
Ochrana není jen o jednom přípravku. Začíná vzdušnou korunou, odstraňováním napadených částí, úklidem listí a rozumnou zálivkou ke kořenům. U opakovaných výskytů se v zahradní praxi řeší preventivní ošetření v období, kdy má smysl, vždy podle aktuálně povolených přípravků a etikety. U měďnatých přípravků je potřeba myslet také na to, že měď není bonbon pro půdu a nemá se používat bezhlavě každý týden.
Mrkev zřejmě patří mezi nejstarší zeleninu v Evropě, Římané ji dokonce nazývali královnou. Představuje totiž jakousi zásobárnu cenných bio látek. K těm nejvíce ceněným náleží určitě beta-karoten, který je startérem životně důležitého vitamínu A. Zázračná mrkev má také nezvykle vysoký obsah selenu, který je nejdůležitějším stopovým prvkem v imunitním systému, dále obsahuje vitamíny řady D, E a K, éterické oleje, vlákninu, sacharidy v podobě lehce stravitelné glukózy, lecitin, draslík, vápník, železo, měď, fosfor, jód a kobalt.
Překvapivě je pro naše tělo důležitější mrkev vařená (dušená) než syrová. Z vařené mrkve totiž tělo lépe vstřebá všechny látky, protože syrová má tuhé buněčné stěny, které se vařením naruší. Před použitím je dobré mrkev oškrábat a odkrojit vrchní část, která může obsahovat jedovaté látky z postřiků. Slupku nemusíte jen škrábat, můžete ji i celou oloupat. Slupka se snadněji stáhne, když mrkev přelijete horkou vodou. Mrkev nikdy nekrájejte a nestrouhejte dlouho dopředu, ale až těsně před samotným použitím. Vždy ji vařte a duste pouze v malém množství vody a vždy zakrytou. Aby se beta-karoten dobře přeměnil ve vitamín A, přidávejte do mrkve kapku oleje. Mladou a křehkou zelenou nať nevyhazujte, pokud je z vaší zahrádky nebo z biofarmy, můžete ji bez obav použít jako bylinku do jídla.
Liška obecná je jedlá, ceněná a chuťově výtečná, se specifickým aroma. Díky obsahu chuťových látek rozpustných v tucích se liška obecná vyjímá ve smetanových omáčkách či v kyselých pochutinách, taktéž se nakládá do octa. Je vhodná k drcení na kořenicí houbový prášek. Je možné ji zamrazovat. Plodnice má pevnou konzistenci, kterou si zachovává i při tepelné úpravě, je však poněkud těžce stravitelná.
Lišky v sýrové smetaně
Ingredience: miska čerstvých lišek, olivový olej, zeleninový vývar, jarní naťová cibulka, máslo, sýr s modrou plísní, smetana na vaření, sůl a mletý bílý pepř
Postup: Houby obdělejte na troše oleje, podlijte osoleným vývarem, přiklopené čtvrthodinku poduste a odstavte. Na lžíci másla zpěňte jemně pokrájenou bílou část cibulky, přidejte nastrouhaný sýr, přilijte smetanu, přiveďte k varu, míchejte a rozvařte dohladka. Přidejte houby, pokrájenou nať cibulky, dle chuti přisolte a okořeňte, krátce promíchejte a servírujte. Příloha: vařené brambory nebo dušená rýže.
Bazalkové nudle s liškami
Ingredience: 10 dkg čerstvé houby lišky obecné, 1/2 balení širokých nudlí, 1 čtvrtka sýra Gran Moravia, 15–20 kusů čerstvé bazalky, dle chuti olivový olej, sůl, celý kmín, máslo
Postup: Začneme tím, že si dáme vařit široké nudle dle návodu na balení. Mezitím si dobře opláchneme a od případných nečistot očistíme čerstvé lišky. Do pánve si dáme rozpustit trochu másla, do kterého nasypeme špetku celého kmínu a necháme provonět. Přidáme oprané a okapané houby a zlehka orestujeme. Podusíme ve vlastní šťávě, dokud nejsou měkké. Trvá to cca 5 minut. Do vyšší nádoby (nejlépe vysoká sklenice, do které se nám vejde pracovní část tyčového mixéru) vložíme 15–20 lístků čerstvé oprané bazalky, přilijeme olivový olej a nastrouhaný sýr Gran Moravia. Mixujeme poté společně ponorným mixérem zcela do hladka. Scedíme uvařené široké nudle, které přendáme po scezení do střední mísy a přidáme bazalkovou pesto omáčku zelené barvy. Poctivě promícháme, dokud se omáčka nenalepí na nudle. Nudle přendáme do hlubokého talíře a bohatě je posypeme na másle podušenými liškami.
Postup: Lišky očistíme, větší nakrájíme na poloviny, opláchneme pod tekoucí vodou a necháme okapat. Rozpálíme tuk, přidáme prolisovaný stroužek česneku, krátce podusíme, přidáme houby a dusíme tak dlouho, až jsou měkké a šťáva vydušená. Osolíme, opepříme, promícháme s nasekanou petrželovou natí a podáváme jako přílohu k masu nebo samotné pouze s pečivem.
Brambory omyjte kartáčkem pod tekoucí vodou a nechte je ve slupce uvařit v osolené vodě. Cibuli nakrájejte na tenké proužky, které osmahněte na rozpáleném oleji. Takto připravenou cibulku osolte, opepřete, vmíchejte hořčici, ocet a zalijte vodou s rozpuštěnou kostkou zeleninového bujónu. Cibulku takto poduste ještě asi 5 minut. Dejte uvařit vejce na tvrdo. Teplé brambory podélně nakrájejte na osminky, zalijte vývarem s cibulí, přisypte nadrobno posekanou pažitku a vše dobře zamíchejte. Před servírováním ozdobte uvařenými vejci. Tento salát je vhodný například ke karbanátkům, ale je možné ho konzumovat i jako samotný pokrm. Pro jemnější chuť se mohou červené cibule nahradit pórkem nebo mladou naťovou cibulkou. Se sklenkou správně vychlazeného bílého vína tento salát nemá chybu.
