Téma: 

jak rozmnožit buksus


Facebook Twitter Pinterest email tisk

BUXUS

Jak na buxus v zimě

Tato oblíbená okrasná dřevina je mrazuvzdorná a snáší i drsné klimatické podmínky. Jen zimostráz pěstovaný v nádobě musíte zabezpečit tak, aby mu nepromrzl kořenový bal, to znamená přesadit do záhonu, nebo celý umístit na místo, kde v zimě nebude mrznout, třeba na verandu či do zimní zahrady.

Detail odstavce: Jak na buxus v zimě
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: skalničky buksus

Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 28.9.2016 uživatelem nový lubomir
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Biologická likvidace

Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.

Detail odstavce: Biologická likvidace
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Buksus

Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.

Zdroj: diskuze Buksus
Odesláno: 13.5.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Postřik na zavíječe

Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid.

Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.

Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich horních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.

Detail odstavce: Postřik na zavíječe
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: skalničky buksus

Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 29.9.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MARANTA BĚLOŽILNÁ

Jak rozmnožit marantu

Marantu přesazujeme každé nové jaro. Množíme právě v tomto období, a to rozdělením trsů při přesazování. Květináče se přikryjí polyetylénovým sáčkem a umístí na teplé stanoviště, dokud rostliny nezakoření. Další možností množení rostliny je řízkováním vrcholovými řízky. V případě, že množíte sami doma, stačí řízky ponořit do vody, kde „začas“ zakoření.

Detail odstavce: Jak rozmnožit marantu
Zdroj: Maranta běložilná
Zveřejněno: 21.1.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Odesláno: 25.7.2015 uživatelem Matěj
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BUKSUS A HOUSENKY

Ochrana proti zavíječi zimostrázovému

Pokud budeme hledat preventivní opatření proti této housence, moc jich nenajdeme.

V případě slabšího napadení můžete housenky sbírat ručně. Jsou však velmi dovedně maskované, a tak nemáte jistotu, že je objevíte všechny. Nepolevujte ani v dalších dnech. Osvědčilo se i ošetření keře silným proudem vody z tlakového postřikovače. Pod napadený keř nejprve rozložte silnější igelitovou plachtu, na kterou vodou spláchnete housenky a další nečistoty.

Aplikace chemického postřiku (insekticidu proti žravým škůdcům) není snadná právě kvůli tomu, že housenky jsou ukryté uvnitř keře. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid (například Calypso 480 SC). Použít můžete také přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, například Foray 48. Vždy však dbejte pokynů výrobce a dodržujte bezpečnostní pravidla. Insekticid aplikujte co nejdříve po zjištěném napadení. Načasování vychází podle vývoje jednotlivých generací škůdce na polovinu dubna, červen a konec října.

Detail odstavce: Ochrana proti zavíječi zimostrázovému
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Bobkový list

Prosím o radu jak rozmnožit bobkovílist.
Moc se mi to nedaří.



Děkuji Rejnová

Zdroj: diskuze Bobkový list
Odesláno: 16.10.2017 uživatelem Helena Rejnová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

VĚJÍŘOVKA PŘEVISLÁ

Přezimování

Někomu se podaří rostlinu přezimovat a na jaře nařízkovat a tak ji rozmnožit. Spíše je však třeba počítat s tím, že na jaře si budete muset pořídit rostliny nové.

Rostliny přezimují ve světlé a chladné místnosti s teplotou okolo 5–10 °C. Během období zimního spánku je zalévejte velmi zřídka. Na jaře rostliny vyjměte, hluboce seřízněte a přesaďte do truhlíků s novou zeminou.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Vějířovka převislá
Zveřejněno: 15.5.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

BUKSUS A HOUSENKY

Zavíječ zimostrázový

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) je drobný motýl z čeledi travaříkovití, který patří mezi dobré letce. Dospělec má obvykle bílá křídla s hnědým lemem, ale existují i jedinci zcela hnědí. Rozpětí křídel motýla je 40–45 mm. Samičky žijí přibližně 8 dní a svá vajíčka kladnou na listy zimostrázu (Buxus), známého u nás také jako krušpánek.

Spíš než drobného motýlka máte šanci najít jeho larvy. Jsou zelenožluté barvy s černými pruhy a bílými puntíky, s nápadně lesklou černou hlavou. Housenky zavíječe zimostrázového dorůstají délky až 5 cm. Okusují nejen listy buxusu, ale i zelenou kůru. Při přemnožení může dojít k holožíru. V našich podmínkách může mít motýl 2–3 generace. Housenky z poslední snůšky přezimují mezi listy v kokonech.

Domovinou zavíječe zimostrázového je východní Asie. Jak přesně se dostal do Evropy, se zatím neví. Předpokládá se, že pronikl v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. V Evropě byl poprvé zaznamenán v Porýní v roce 2006, kde již v následujícím roce způsobil místy holožíry na buxusech. Na našem území byl poprvé výskyt tohoto škůdce zaznamenán v roce 2011 v NP Podyjí. Na jaře 2013 byly zaznamenány lokálně silné žíry až holožíry také v okrajových částech Brna. Dospělci zavíječe nebo jeho housenky byli pozorováni rovněž v Olomouci, Uherském Hradišti, Praze či Neratovicích.

Housenky začínají svůj žír uvnitř keře, navíc jsou skvěle maskované. Tudíž můžete stát metr od buxusu plného desítek housenek a nemusíte nic vidět. Ve chvíli, kdy se housenky objeví na okraji keře, je jeho vnitřek důkladně zkonzumován. Z tohoto důvodu je vhodné buxus pravidelně kontrolovat, a to nejlépe tak, že větvičky rozhrnete a podíváte se dovnitř. Přítomnost zavíječe zimostrázového prozradí nejen poškozené listy, nález housenek, ale i množství trusu připomínajícího drobné zelené granule. Pokud tedy nechcete přijít o svůj buxus, začněte pravidelnou prohlídkou keřů. Tu byste měli provádět v době, kdy jsou tito škůdci aktivní, v našich podmínkách je to od března do října. Čím dříve přítomnost škůdce objevíte, tím lépe jej můžete proti housenkám chránit.

Detail odstavce: Zavíječ zimostrázový
Zdroj: Buksus a housenky
Zveřejněno: 2.7.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: přesazování buksusu

Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.

Zdroj: diskuze Přesazování buksusu
Odesláno: 2.4.2016 uživatelem Jaromíra
Počet odpovědí: 0

MNOŽENÍ ŘÍZKOVÁNÍM

Řízkování růží

Řízkováním lze rozmnožit téměř všechny druhy rostlin včetně růží. Vždy používejte výhony s minimálně třemi až pěti pupeny (očky). Řízky odebírejte ze silnějších vyzrálých letorostů za bezmrazého počasí, nesmějí se už nalévat pupeny. Dřevité řízky ustřihněte v délce 20–30 cm. Šikmý řez pod listovým kolénkem se používá na spodním, rovný řez na horním konci řízku. Odebrané řízky rychle ztrácejí svou sílu, proto je uložte do chladu, do místnosti, ve které nebude mrznout, a nejlépe do vlhkého písku. Nebo řízky založte do země na venkovní stanoviště. Připravené, označené a nasvazkované řízky zapusťte tak hluboko, aby vyčnívala pouze 2–3 tažná očka. Zde zůstanou až do jara. V březnu je můžete začít sázet; mírně šikmo, až po vrchní očko. Lze je ještě přikrýt ze začátku skleněnou lahví, abyste si byli jisti, že výhonek nevymrzne.

Řízkování růží foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků růží.

Řízkování růží video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování růží.

Detail odstavce: Řízkování růží
Zdroj: Množení řízkováním
Zveřejněno: 17.3.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Bobkový list

Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď

Zdroj: diskuze Bobkový list
Odesláno: 11.5.2015 uživatelem Pavel Jirota
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

TOPENÍ DŘEVEM A PELETAMI

Paulownia Tomentosa

Nejlevnější dřevo na topení, jednoduchá pro pěstování a její překrásně vonící a efektní květy přitahují pozornost. Již ve staré Číně byla Paulownia Tomentosa považována za rostlinu přinášející štěstí, proto byla hojně vysazována na zahradách.Tento rychle rostoucí strom v dobrých podmínkách již v 1.roce dosahuje přírůstku mezi 2 a 3metry! Paulovnie plstnaté jsou nápadné už svými velkými opadavými listy. Pro své koruny potřebují ve stáří dostatek místa, protože mohou dosáhnout průměru i přes 10m. Paulovnie plstnaté nejen že rychle rostou, ale i krásně kvetou, v květnu v osluněných teplých polohách nadchnou až 30 cm dlouhými, vzpřímenými bledě-fialově-modrými květenstvími. Modrá je mezi stromy velmi vzácná barva květů! Mezi zajímavosti patří fakt, že tato rostlina se dokáže rozmnožit z kořenů, které po setnutí kmene zůstanou v zemi. Setnutí, promrznutí nebo i spálení většinou rostlinu nezničí. Strom je tedy plně mrazuvzdorný, pouze mladé sazenice je nutno v prvním roce chránitpřed mrazem.

Nejlevnější semena můžete koupit tady: Paulownia semena cena.

Detail odstavce: Paulownia Tomentosa
Zdroj: Topení dřevem a peletami
Zveřejněno: 13.3.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Buksus

Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška

Zdroj: diskuze Buksus
Odesláno: 13.5.2015 uživatelem Maruška
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BEGONIE DO TRUHLÍKU

Druhy vhodné do truhlíku

Tyto květiny byly oblíbené našimi babičkami a v současnosti se zájem o jejich pěstování vrací. Bohatě kvetoucí begonie dovedou rozzářit tmavší plochy, na nichž je s jinými květinami kvůli nedostatku světla problém. Begonie je rod rostlin z čeledi Begoniacae a existuje jich téměř tisícovka druhů. Nabídka se často mění podle trendů, obecně se však dělí podle velikosti květů na drobnokvěté a velkokvěté a podle kořenů na begonie s vláknitými a masitými kořeny.

Při sázení dávejte vždy hlízy begonie vypouklou stranou směrem dolů. Rostliny se sázejí v únoru až březnu do truhlíků na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujte po polovině května. Jejich krásu podtrhnete kombinací s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tím způsobem, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy.

Detail odstavce: Druhy vhodné do truhlíku
Zdroj: Begonie do truhlíku
Zveřejněno: 23.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: buksus na bonsai

Zdravím,
mohli by jste přidat současného škůdce č.1 - ty čínské housenky. Jméno ale neznám.
A můžu přidat jeden svůj nezapomenutelný zážitek. Jako malý kluk jsem navštívil, tehdy sovětské, Soči. Zde jsem v rámci jednoho výletu navštívil i zimostrázový prales.
Z místních roklí rostly stromy silné asi 15cm a byly vysoké 70 metrů. Zřejmě jak se táhly za světlem a zároveň měly oporu stěn roklí. Hlavní atrakcí ale byl na jedné mýtině strom, který byl cca 0,5m silný a vysoký jako nějaký hodně vzrostlý a starý buk. A přes svou nijak zvláštní tlouštku (ve srovnání s běžným stromem) byl prý starý asi 2500 let. Takže zřejmě za vhodných podmínek roste buxus ve formě stromů a to o pořádné výšce a hlavně o obrovském stáří.
Petr C

Zdroj: diskuze Buksus na bonsai
Odesláno: 28.10.2018 uživatelem Petr C
Počet odpovědí: 0

FILODENDRON

Pěstování a rozmnožování

Rostlina patří do čeledi áronovité. Pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Asie. Je to rostlina okrasná listem a v našich podmínkách květy nevytváří. Řadíme ji mezi liánovité rostliny, které mají velké množství vzdušných kořenů. Ke svému růstu tedy potřebují oporu, okolo které se obtáčí, nebo je můžeme použít do závěsných nádob. Tvar listů bývá srdčitý anebo šípovitý.

Filodendron patří mezi pokojové rostliny, které mají rady teplo celoročně, takže i přes zimu mu musíme dopřát příjemnou teplotu, která by neměla klesnout pod 18 °C. Rostlina potřebuje dostatek světla, ale v létě na ni nesmí dopadat přímé sluneční paprsky, ty by mohly rostlinu spálit. Zálivka by měla být pravidelná a půda stále vlhká, ale nesnáší přemokření a také vysychání. Filodendron je dobré rosit, u velkých rostlin je vhodné otírat listy vlhkým hadrem. Každý rok by měla být rostlina zjara přesazena, podpoříme tím růst. K rostlině dodáváme oporu a podle potřeby ji můžeme i seříznout, jestliže ji nepodepřeme, stonek se svěsí.

Listy filodendronů mohou být krásně třpytivé nebo matné, temně zelené nebo načervenalé, mohou být i stříbrné, na vrcholku dlouze zaostřené, středních rozměrů, dlouhé 8 až 14 cm a široké 5 až 9 cm. V uzlech odrůstají vzduchové kořeny. Nedoporučuje se obřezávat vzdušné kořeny či je vracet do země.

Rostlina potřebuje středně těžkou humózní zeminu. Dospodu květináče je nutná drenáž, která zabrání přemokření. Přihnojování provádíme během vegetace, a to dvakrát za měsíc od jara do podzimu.

Optimální způsob jak rozmnožit filodendron je řízkování. Řízky mohou být vrcholové nebo ostní (stonkové). Řízky odebíráme s 3 až 5 listy, seřízneme čistým, mírně šikmým řezem a namočíme do stimulátoru. Takto připravené řízky napícháme přímo do květináče po několika kusech. Přibližně za 4–6 týdnů nám zakoření.

Filodendron nejčastěji napadají mšice, molice a puklice. Když zjistíme, že je rostlina napadená, dáme ji do karantény a použijeme organofosfátové insekticidy nebo biologické prostředky na bázi oleje. Poté postřik po několika dnech opakujeme, dokud se škůdců zcela nezbavíme. Z chorob se u filodendronu můžeme setkat s opadem listí a hnilobou kořenových krčků, způsobenou přelitím rostliny.

Detail odstavce: Pěstování a rozmnožování
Zdroj: Filodendron
Zveřejněno: 18.11.2015

PĚSTOVÁNÍ VENKOVNÍ PŘEVISLÉ BEGONIE

Návod na pěstování v truhlíku

Begonie převislá je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá, s krásnými drobnými růžovobílými květy. Tyhle barevné krásky patří mezi typicky balkonové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. Velmi dobře se množí semeny. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie vysazujte vždy do nádob a různých květináčů podle velikosti jednotlivých odrůd. Volte dle možností raději rozměrnější nádoby, aby sazenice měly k dispozici více vody a živin. Jestli máte nádobu světlejší barvy, je pro pěstování begonií vhodnější, neboť světlá barva je prevencí proti přehřátí nádoby na slunci. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech, které mají tu výhodu, že rostliny nemusíte tak často zalévat. Pokud máte mohutnější sazenice či rostliny, je vhodné pořídit si rozměrnější truhlík, který rostliny pak nepřeklopí. Pozor však při chladnějším a vlhkém počasí, neboť rostliny mají tendenci uhnívat, a tak musíte přebytečnou vodu z truhlíků vylívat.

Postup:

Hlízy begonie (pozor – sázejte vždy vypouklou stranou směrem dolů) se sázejí v únoru až březnu na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujeme po polovině května. Jejich krásu podtrhnete v kombinaci s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tak, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy. Ke správnému růstu se doporučuje begonie nejdříve předpěstovat. Doporučuje se cibulky namočit na několik hodin do vlažné vody, a až poté začít s jejich výsadbou.

Tipy na pěstování:

  • Cibulky begonií můžete sázet do truhlíků už v únoru. Ven je však dejte až v druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky.
  • Substrát udržujte mírně vlhký, škodí jak jeho vyschnutí, tak převlhčení. Měl by být kyprý a humózní s pH okolo 6. Vhodné jsou hotové substráty.
  • Pravidelně odstraňujte odkvetlé a zavadající části, abyste podpořili další vývin poupat a aby na rostlině nevznikala živná půda pro choroby.
  • Pravidelně přihnojujte od jara do podzimu jednou za 7 až 14 dní.
  • Pro zálivku je vhodná měkká odražená voda. Rostlina se nesmí smáčet.
  • Rostliny můžete nechat venku do prvních mrazíků. Poté odstraňte listové části a hlízy vyjměte. Důkladně je očistěte od zbytků substrátu a dejte je zimovat do bedničky se suchou rašelinou nebo pilinami. Bedničku můžete zakrýt novinami nebo netkanou textilií. Teplota by neměla klesnout pod 2 °C a zároveň by neměla přesáhnout 15 °C, jinak cibulky začnou předčasně klíčit.

Detail odstavce: Návod na pěstování v truhlíku
Zdroj: Pěstování venkovní převislé begonie
Zveřejněno: 5.4.2017

SOLANUM BETACEUM

Pěstování

K rozmnožování se vysévají krátkodobě mrazem stratifikovaná semena, která do týdne vyklíčí. Dají se rozmnožit i řízkováním za pomoci řízků, ze kterých vyrůstají stromy s níže posazenými větvemi. Mladé rostlinky se vysazují na záhony nebo plantáže do úrodné, lehké a propustné půdy. Této rostlině vadí přemokřená půda, na přemokřených stanovištích hynou. Nedokážou si však zajistit vodu z větší hloubky, a tak potřebují mulčování, případně i zavlažování. V průběhu intenzivního využívání je nutno je hnojit a prořezávat.

Dospělé stromy špatně snáší pokles teploty k 0 °C, mladé chlad zcela zničí.

Stromy plytce koření a ty vysoké a obtěžkané plody jsou často větrem vyvráceny nebo polámány. Na plantážích jsou proto – i pro usnadnění sběru – udržované řezem na nižší výšku a bývají sazeny šikmo pod úhlem 45–60°. Na záhonech je možné je podepřít nějakou vhodnou oporou.

První plody se objevují asi ve dvou letech, ve čtyřech již stromy plně plodí a průměrně se dožívají dvanácti let. Ze stromu v plné síle se sklidí průměrně asi 60 kg ovoce za rok.

Tamarillo dobře roste a plodí při teplotách 28 až 30 °C. Pokud jej pěstujeme jako pokojovou rostlinu, teplota se může pohybovat okolo 20 °C. Aby rostlina plodila, je důležité jí zajistit po celý rok dostatek slunečního záření (případně umělého osvětlení) a teploty pohybující se okolo 30 °C. Takové pěstování je ale časově i finančně náročné.

Rostlinu pravidelně zaléváme odstátou vodou. Zejména mladé stromky jsou choulostivé a velmi citlivé na přelití i na přeschnutí. Rostlina je také velmi náročná na výživu, stejně jako rajčata ji přihnojujeme jednou za čtrnáct dní speciálním organickým hnojivem rozpuštěným ve vodě.

Tamarillo by mělo přezimovat v teplém skleníku nebo i v bytě při teplotě okolo 10 °C. Rostliny nejsou mrazuvzdorné. Lze je letnit na polostinném místě.

Rajčenka bývá napadána padlím, které snižuje výnosy a poškozuje plody. Na jejích listech se nezřídka živí housenky motýlů kovoleskleců a často i mšice. Dozrávajícími plody se zase živí hmyzí larvy vrtulí rodu Anastrepha a hnilenek rodu Silba.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Solanum betaceum
Zveřejněno: 13.6.2016

VILÍN MĚKKÝ HAMAMELIS MOLLIS

Hamamelis mollis pěstování

Vilíny jsou vcelku odolné a vitální keře, pokud jim zajistíte hlubší, lehce kyselou, humózní a dobře propustnou zem a slunné nebo jen lehce zastíněné stanoviště. Ve vápenatých půdách mohou trpět chlorózou. V létě jsou citlivé na prosychání půdy, v zimním období pak na přemokření, které může vést ke hnilobě kořenů. Pokud je zem mělká a v létě vysychá, listy keřů se předčasně podzimně vybarvují a stárnou.

Vilíny nevyžadují velkou péči, sestřih omezte na odstranění odumřelého dřeva po odkvětu. Vilíny vždy kvetou na loňských větévkách. Abyste dosáhli kompaktního vzrůstu, můžete je zastřihovat o 2 až 3 pupence od konce letorostů až do kvetoucího dřeva. Sestřih je možno provádět kdykoliv v průběhu roku s výjimkou období rašení listů.

K přesazování vilínů je nejvhodnější předjaří v době před začátkem rašení listů. Po přesazení z volné půdy keře většinou jednu sezónu stagnují a růst započnou až v následujícím roce. Vilíny se mohou dožít až 50 let.

Vilín měkký potřebuje kyselejší půdu, vápno absolutně nesnáší. Také potřebuje mít kolem sebe dost prostoru, takže na to nezapomeňte při jeho výsadbě. Zpočátku sice roste pomalu, ale později se hodně roztahuje do šířky. Když je vysazen do dobrých podmínek, netrpí žádnými chorobami. Ideálním stanovištěm pro vilín je například prostorné místo před okny nebo poblíž cestičky, kde si nejlépe vychutnáte jeho časnou krásu. Dobře roste v humózních a stále mírně vlhkých půdách. Půdu vylepšete přidáním kompostu. Nesázejte ho na příliš suchá stanoviště. V létě, zvláště je-li dlouho sucho, jej raději pravidelně zalévejte. Vyžaduje dostatek světla, ale snese i mírné zastínění. V našich podmínkách je vilín otužilý a zimní mrazy ho poškodí opravdu jen zřídka (mladé rostliny mohou být poškozeny mrazem, ale starší exempláře jsou již odolné a mrazuvzdornost je až do -20 °C). Špatně však snáší přesazování.

Pokud vilín chcete rozmnožit, zkuste hřížení větví v dubnu. Vilín lze koupit zpravidla v kontejneru, tudíž je jeho výsadba možná po větší část roku. Vysazuje se vždy s kořenovým balem. Přes zimu povrch půdy nad mladými rostlinami pro jistotu namulčujte. Ideální je zetlelý hnůj, ale bohatě postačí kvalitní kompost.

Detail odstavce: Hamamelis mollis pěstování
Zdroj: Vilín měkký hamamelis mollis
Zveřejněno: 3.11.2014

MNOŽENÍ ŘÍZKOVÁNÍM

Jak na to

Pro řízkování používejte vždy vyzrálejší části rostliny. Řízek v místě řezu potřete stimulátorem, abyste zabránili napadení ještě nezakořeněné rostliny bakteriemi. U řízků s velkými listy se doporučuje jejich seříznutí, aby se zmenšila odpařovací plocha. Substrát by neměl být příliš vlhký, nejlépe je rostlinky rosit.

Typy rostlinných řízků

  • Řízky ze stonků – část stonku obsahující nejméně jedno listové kolénko se zahrne zeminou; pod povrchem půdy obvykle z kolénka vyrazí nové kořínky.
  • Kořenové řízky – část kořenů se uloží těsně pod povrch, kde vytváří nové výhony.
  • Řízkování roubů – používají se již dřevité větévky.
  • Řízkování oček – jedná se o kousky olistěných nebo neolistěných stonků s jedním nebo více očky.
  • Řízkování listů – metoda, při které je list umístěn ve vlhké půdě nebo substrátu. U tohoto způsobu se má vyvinout jak nový stonek, tak i nové kořeny.

Detail odstavce: Jak na to
Zdroj: Množení řízkováním
Zveřejněno: 17.3.2014

JAK NA ROZMNOŽOVÁNÍ VINNÉ RÉVY ŘÍZKY

Péče o rostlinu po vysazení

V prvním roce uvazujte vyrašené letorosty během růstu k opoře provázkem, aby se nepoškodily větrem nebo prudkými dešti. Vylamujte u nich zálistky a při velkém suchu révu zalévejte. Nezapomeňte ani na ochranu proti okusu před domácím zvířectvem, případně zajíci, mají-li přístup na váš pozemek. Odstraňujte i takzvané rosné kořínky, které se objevují těsně pod zemí, kde rostou z naštěpované části.

Detail odstavce: Péče o rostlinu po vysazení
Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky
Zveřejněno: 7.6.2015

MARANTA BĚLOŽILNÁ

Maranta květ

V létě se objevují na této rostlině bílé nevýrazné květy. Květy jsou uspořádány po 2 a každý pár je podepřen listenem, páry květů často skládají vrcholičnaté květenství. Květy jsou výrazně nesouměrné. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Kališní lístky jsou 3, jsou volné. Koruna se skládá ze 3 lístků, které jsou na bázi srostlé v krátkou trubku, jsou nestejné, jeden z lístků je delší a kápovitý.

Zde můžete vidět, jak vypadá květ maranty.

Detail odstavce: Maranta květ
Zdroj: Maranta běložilná
Zveřejněno: 21.1.2015

BAKOPA

Květina bakopa

Bakopa je letnička, která vám nejlépe vynikne v závěsné nádobě nebo truhlíku. Na dlouhých převislých stoncích nese drobné vejčité jemně zubovité listy, které jsou světle zelené. Stonky jsou listy posety tak, že tvoří hustý zelený koberec posetý něžnými hvězdicovitými květy, které vyrůstají z listového paždí. Drobné květy samy opadávají, takže se vlastně rostlina sama čistí a odkvetlé květy nemusíme obírat. Plodem je tobolka.

Bakopa je rozšířena v tropech a subtropech Afriky, Asie, Austrálie a Ameriky. V Asii je to především jižní Indie, kde se již 3000 let využívá v ájurvédě pod názvem „Brahmi“, což znamená kosmické vědění. Slouží k léčbě mužské i ženské neplodnosti a v současné době také jako „mozkový nutrient“. Známa je i v Nepálu, na Srí Lance, v Číně, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu. Roste zde na vlhkých, bahnitých a zaplavovaných místech, často i v tekoucích vodách.

Tato okrasná rostlina pochází z Jižní Afriky, má tedy ráda teplé klima. Na pěstování není však náročná, je tedy vhodná i pro začátečníky v zahradničení. Bakopu můžete pěstovat od jara až do podzimu venku, a jelikož se jedná o trvalku, lze ji během chladných měsíců zazimovat. Běžně dostupné jsou především odrůdy Bacopa 'Snowflake' a Bacopa 'Pink Domino'. První zmíněná má květy bílé barvy, druhá je zbarvena dorůžova.

Bakopa tvoří převislé dlouhé stonky, které jsou porostlé drobnými kulatými lístečky s výraznými zuby. V paždí listů vyrůstají drobné pěticípé květy bílé nebo růžové barvy. Výška bakopy je 50–100 cm, listy jsou vejčité, zubovité a řapíkaté. Rostlina kvete od června do září, disponuje dlouhými stonky, které zdobí drobné zelené lístky, ty jsou následně posety malými kvítky. Na rozkvetlé bakopy je tak opravdu nádherný pohled.

Pěstování bakopy je nenáročné. Jelikož se jedná o převislou rostlinu, doporučujeme ji zasadit do truhlíku nebo květináče vhodného k zavěšení. Na dno nádoby nasypte nejlépe drenáž, neměly by chybět ani otvory pro odtok přebytečné vody.

Při sázení do venkovních truhlíků je potřeba vyvarovat se ranním mrazíkům. S vysazením rostlin tedy počkejte přibližně až do poloviny května. Bakopám se nejvíce daří v dobře propustné a na živiny bohaté půdě, tu zakoupíte například ve formě univerzálního substrátu pro balkonové rostliny. Pokud se rozhodnete si substrát umíchat doma, vytvořte jej ze zeminy, kompostu a písku. Zeminy by měla být zhruba polovina a kompostu s pískem po čtvrtinách.

Bakopy pro svůj růst potřebují dostatek světla a tepla. Najděte jim tedy světlé stanoviště, přímé sluníčko však není podmínkou. Ideální jsou světové strany jih nebo jihovýchod, kde je dostatek světla po celý den.

Rostlinu byste při zalévání neměli zbytečně přemokřovat a ani její substrát udržovat extrémně suchý – ideální je, když má bakopa ve svém květináči stále vlhko. Při přemokření se mohou objevit i plísně a další nepříjemní škůdci. Během letní sezóny se vyplatí rostlinu přihnojit tekutým hnojivem, po kterém krásně poroste. To by mělo být bohaté na železo.

Rostlina je schopna odolávat mrazům až do pěti stupňů pod nulou. To znamená, že ji stačí zazimovat na konci podzimu. Pokud chcete tedy rostlinu nechat přezimovat, na podzim ji po odkvětu seřízněte asi na 20 cm a uložte ji na světlé chladné stanoviště bez mrazu. Ideální je teplota 10 °C. Na jaře rostlinu přesaďte a v době, kdy začne rašit nové výhony, ji umístěte ven.

Pokud si ji budete chtít rozmnožit, máte dvě možnosti. Bakopa se dá buď řízkovat, nebo vypěstovat ze semínek, která získáte po jejím odkvětu. Jestli máte na výběr, doporučuje se spíše první způsob, jelikož je jednodušší a spolehlivější.

Detail odstavce: Květina bakopa
Zdroj: Bakopa
Zveřejněno: 11.7.2016

SOLANUM BETACEUM

Konzumace a jak jej správně jíst

Toto ovoce můžeme konzumovat syrové (dle odrůdy), chutné je v kombinaci se sýrem, šunkou anebo jiným exotickým ovocem (ananas, mango a podobně). Rozmixované tamarillo můžeme přidat do dipů (k masitým pokrmům) a nápojů. Lze z něj připravit marmeládu, kompot či povidla. Lehce hořkou příchuť tohoto ovoce odstraníme krátkým povařením nebo přidáním cukru.

Doporučuje se jíst oloupané plody, protože hořkost je typická právě pro slupku – ta se však snadno sloupne ve vroucí vodě.

Detail odstavce: Konzumace a jak jej správně jíst
Zdroj: Solanum betaceum
Zveřejněno: 13.6.2016

IBIŠEK POKOJOVÝ

Stříhání a řez

Pokojové ibišky se seřezávají v únoru. V tomto období je vhodné provést hluboký řez, kterým rostlinu můžete zmenšit až na 1/3, ale záleží na tom, jak chcete rostlinu tvarovat. Pokud byste chtěli ibišky ještě dotvarovat menším řezem, proveďte jej až po odkvětu. Větvičky by neměly směřovat do vnitřku koruny a neměly by se o sebe vzájemně odírat.

Řez by měl být prováděn ostrým nástrojem (zahradnické nůžky), řez musí být čistý, rovný, okraje řezu pevné, neroztřepené. Za pár měsíců vám z očka pod řezem začne vyrůstat nový pár listů, krásně světle zelených.

Detail odstavce: Stříhání a řez
Zdroj: Ibišek pokojový
Zveřejněno: 28.2.2017