Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

JAK ROZMNOŽIT LEVANDULI

Bobkovišeň patří mezi oblíbenou stálezelenou dřevinu, vhodnou jak do živých plotů, tak do krycích stěn nebo rozvolněných skupin.

Zdroj: Prunus laurocerasus

Diskuze: skalničky buksus

Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Počet odpovědí: 1

Přezimování levandule

Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.

Zdroj: Pěstování levandule v květináči

Diskuze: Re: Bobkový list

Prosím o radu jak rozmnožit bobkovílist.
Moc se mi to nedaří.



Děkuji Rejnová

Zdroj: diskuze Bobkový list
Počet odpovědí: 2

Stříhání levandule

Aby levandule nepřerostla a byla stále bohatá na květy, je třeba ji pravidelně zastříhávat. Střih levandule provádíme na jaře a na podzim. Zjara zastřihneme první výhonky, aby se rostlina zahustila. Na podzim levanduli zkrátíme do malého kopečku, řídíme se novými lístečky na větvičkách – řez vedeme před posledním. Levanduli lze také seříznout po odkvětu, často stihne vykvést podruhé během vegetační sezony. Levandule je velmi vhodná pro hromadné výsadby, vytvoříte si tak romantické voňavé zákoutí vhodné pro relaxaci.

Zdroj: Pěstování levandule v květináči

Diskuze: Re: Jak získat řízky vinné révy

Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: www.ceskenapady.cz/j…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: www.ceskenapady.cz/k…

Zdroj: diskuze Jak získat řízky vinné révy
Počet odpovědí: 1

Řízkování levandulí

Z dospělé rostliny se ostříhají řízky v místě, kde je levandule dostatečně ohebná, ale zároveň dřevnatá. Abyste podpořili tvorbu kořenů, je dobré namočit řízky levandule do stimulátoru. Pak již můžete řízky levandule zasadit například do květináčků se zahradnickým nebo množárenským substrátem, a to nejlépe po 3–5 řízcích. Substrát byste měli udržovat mírně vlhký. Dospělé levandule necháváme na přímém slunečním světle, rostlinky ho dobře snášejí, ba přímo vyžadují. Řízkované rostlinky je však lepší nechat v polostínu, dokud dobře nezakoření a neobrazí. Levandule pak vysazujeme na slunná místa, mají rády sušší půdu.

Řízkování levandulí foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět sadba řízků levandule.

Řízkování levandulí video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování levandule.

Zdroj: Množení řízkováním

Diskuze: Re: Re: Re: odborník na vinnou révu

Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.

Zdroj: diskuze Odborník na vinnou révu
Počet odpovědí: 1

Pěstování levandule

Levanduli se velmi dobře daří, má-li suché slunné místo s dobrým odtokem vody. Ideální místa jsou tedy při suchých zdech nebo skalkách a vhodná je i slabě vápnitá půda. Levandule vytváří dřevnatějící, plně mrazuvzdorné keříky, které mohou být podle druhu a kultivaru jen 20, ale i 60 cm vysoké. Je to ideální rostlina k vytvoření voňavého bylinkového zátiší na zahradě, i k pěstování ve velkých nádobách a květináčích. Je také medonosná, milují ji motýli a včely.

Velkou chybou při pěstování levandule může být nadbytek vláhy (zvlášť v zimním období). Mokro suchomilné levanduli velmi škodí, způsobuje totiž zahnívání kořínků a tím poškození celé rostliny, která pak v létě málo kvete. V našich podmínkách je vhodné zajistit levanduli drenáž. Kvalitní drenáž odvede spodní vlhkost a přivede ke kořínkům potřebný kyslík. Drenážní vrstvu vytvořte například z hrubších kamínků, hliněných střepů nebo keramzitu. Kvalitní drenáž je důležitá zvláště při pěstování levandule v květináči a jiných nádobách. Chybou při pěstování může být i těžká, jílovitá nebo kyselá půda nebo přidání rašeliny, protože levandule vyžaduje propustnou, lehce humózní půdu. Půdu tedy můžete vylehčit pískem, štěrkem nebo opět keramzitem.

Pokud levanduli nebudete pravidelně zastřihávat, nebude moc hezká, bude vyholovat a bude málo kvést. Levanduli však naopak může poškodit také příliš hluboký řez do tvrdého vyzrálého dřeva, staré dřevo již nemá takovou schopnost obrážet. Levanduli zbytečně nepřihnojujte, jsou to velmi skromné, nenáročné rostlinky z oblasti suchého Středomoří, kde nemají mnoho živin.

Zdroj: Levandule

Diskuze: Re: Bobkový list

Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď

Zdroj: diskuze Bobkový list
Počet odpovědí: 2

Druhy levandulí

V současnosti je známo více než 35 druhů levandulí. Nejvíce se tato rostlina pěstuje v jižní Francii, ve Španělsku, Itálii, Maďarsku a místy i u nás. Během staletí vznikalo velké množství hybridních odrůd levandule, které lze nalézt v zahradách a parcích v mnoha zemích. K druhům vhodným do zahrad náleží například levandule lékařská (lat. Lavandula angustifolia). Levandule se vyskytuje v několika odrůdách, které se od sebe liší především svou velikostí a barvou, některé však také vůní. Kromě levandule lékařské se pěstuje i mnoho dalších druhů a kultivarů. Levandule korunkatá, takzvaná francouzská levandule (Lavandula stoechas), má velká nachová kompaktní květenství, ale je poněkud choulostivější. L. lanata má velká květenství, je otužilá a ideální do nádob, nesnáší však přemokření. Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) se pěstuje i ve varietách s jemně růžovými nebo bílými květy, které vyniknou na záhonech především v kombinaci s modrými a fialovými levandulemi.

Zdroj: Levandule

Diskuze: anturie - dotaz k pěstování

Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let

Zdroj: diskuze Anturie - dotaz k pěstování
Počet odpovědí: 3

Množení levandule

Na trhu dnes seženete již předpěstované sazenice, nebo si levanduli můžete také sami vyset brzy zjara do skleníku nebo do okenních truhlíků a květináčů, případně si můžete odebrat řízky ze starších keříků. A jak postupovat při řízkování? Zhruba v polovině jara ostříhejte větvičky levandule na řízky o délce zhruba 7 až 10 cm. Řízky ponořte do práškového kořenového stimulátoru a poté zasaďte (po 3 až 5 kusech) 4 až 5 cm hluboko do speciálního substrátu určeného k výsevu nebo množení. Ideální konečné umístění je v pařeništi, jinak stačí překrýt řízky průsvitnou fólií. Nezapomeňte také udržovat substrát vlhký. Až budou rostlinky dostatečně velké a venku již nebudou hrozit mrazíky, zasaďte je na vybrané venkovní stanoviště.

Zdroj: Levandule

Diskuze: Anturie - pěstování

Dobrý den,
mám doma anturii, dostala jsem ji od mamky, která anturii také má. Jelikož ji má hodně rozrostlou poprosila jsem ji jestli ji nezkusí rozmnožit řezem. Tak jsem dostala od ní jeden výhonek. Teď už mám anturii zhruba 2 roky. Roste mi pouze jeden výhonek a mám strach, aby se mi rostlina po čase nezlomila. Mám ji tedy zpevněnou dřevěnou tyčkou. Rostlina však roste stále do výšky. Vždy vyroste jeden list a následně pak jeden květ. Chtěla bych, aby se rostlina rozrůstala také do šiřky, aby vyrostlo více výhonků. Lze toho nějakým způsobem docílit? Děkuji

Zdroj: diskuze Anturie pěstování
Počet odpovědí: 13

Jak rozmnožit marantu

Marantu přesazujeme každé nové jaro. Množíme právě v tomto období, a to rozdělením trsů při přesazování. Květináče se přikryjí polyetylénovým sáčkem a umístí na teplé stanoviště, dokud rostliny nezakoření. Další možností množení rostliny je řízkováním vrcholovými řízky. V případě, že množíte sami doma, stačí řízky ponořit do vody, kde „začas“ zakoření.

Zdroj: Maranta běložilná

Diskuze: jak dlouho vaříme václavky

jak dlouho vařit guláš z václavek ??

Zdroj: diskuze Jak dlouho vaříme václavky
Počet odpovědí: 0

Květiny japonská myrta

Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).

Zdroj: Japonská myrta - přezimování

Diskuze: jak pečovat o anturii v květináči

jak anturii zalévat

Zdroj: diskuze Jak pečovat o anturii v květináči
Počet odpovědí: 2

Kdy levandule kvete

Pěstujeme-li levanduli v květináči, dbáme na to, aby byl dostatečně prostorný, až dvakrát více než bal. Rostlina kvete obvykle v červnu, červenci až srpnu. Květ obsahuje silice, terpeny a třísloviny. Léčivé účinky jsou obsaženy hlavně v silici. Ta se extrahuje ze žlázek mezi hvězdovicovými chlupy na květech, listech i lodyze. Silici v domácích podmínkách nevyrobíme. Sbíráme stonky s květy v první fázi rozkvětu, listy můžeme trhat kdykoli. Sušíme ve svazcích, hlavičkami dolů. Sušené svazky byliny můžeme rozvěsit v místnosti, celou ji provoní. Bývá součástí věnečků nebo jiných sušených květin. Ukládá se do pytlíčků k provonění prádla nebo skříní, kde odpuzuje moly. Sušené stonky se používaly jako kadidlo.

Zdroj: Pěstování levandule v květináči

Diskuze: Re: my madagascar tubiflora

Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.

Zdroj: diskuze My madagascar tubiflora
Počet odpovědí: 1

Perovskia atriplicifolia lacey blue

Perovskia atriplicifolia lacey blue je překrásná odrůda perovskie z Anglie, jež se vyznačuje bohatostí kvetení, kompaktním habitem a atraktivními listy. Podobnost s levandulí je zejména v barvě, a to jak listů, tak i květů. Květy jsou drobné pantoflíčky sytě fialové barvy a objevují se již začátkem léta. Samotné květy z nich vykvétají až ve druhé polovině léta, jsou podobné rozrazilu bouřce a mají výrazně inkoustově modrofialovou barvu. I po odkvětu na rostlině zůstávají fialové kalíšky, takže vypadá barevně po velice dlouhou dobu – často až do října. Květový stvol je bohatě rozvětvený a může mít až půl metru na výšku. Každým rokem vykvétá větší množství květů, takže perovskie v srpnu vypadá jako jeden velký fialový oblak. Perovskia atriplicifolia lacey blue není náročná na pěstování. Vyhovuje jí téměř jakákoliv, přednostně chudší půda, která musí být dobře odvodněná, aby kořeny ve vlhkých zimách neshnily. Po dobrém zakořenění výborně zvládá i sucho. Plně mrazuvzdorná do cca -30 °C, údajně snese až -34 °C. Je vhodná pro celoroční pěstování ve venkovních nádobách.

Zde můžete vidět, jak vypadá Perovskia atriplicifolia lacey blue.

Zdroj: Perovskie lebedolistá

Kdy vysadit levanduli

Levandule je trvalka. Koupit ji můžete jako vzrostlou rostlinku nebo si ji můžete vypěstovat od semínka. Pěstování levandule ze semínka je poněkud náročnější a na první květy si počkáte déle. Semínka levandule se zasévají do misky nebo truhlíku v průběhu února a března. Nádoba musí být v místnosti s pokojovou teplotou kolem 20 stupňů. Rostlinky vyklíčí za 3–4 týdny. Malé rostlinky rozsadíme do malých květináčů nebo sadbovačů. Takto rozdělené rostlinky můžeme po skončení mrazů dávat ven. Zpočátku je umisťujeme do stínu, aby si zvykly na slunce. Vzrostlejší rostlinky sázíme do země v průběhu srpna a září, tak aby stihly před prvními mrazy dostatečně zakořenit.

Druhým způsobem, který je podstatně snazší, je koupě již rostlinky vypěstované. Rostlinku můžeme ponechat v květináči či ji přesadit přímo do záhonu. Tady je to jen na vás, pouze je třeba dbát na období prvních a posledních mrazíků, aby rostlinky napěstované v prostředí skleníku nezahynuly. Mrazuvzdornost rostlin závisí na druhu levandule.

O levanduli zasazenou na zahradě nemusíme speciálně pečovat. Ze své domoviny je zvyklá na mírnou zálivku, takže když ji zapomenete zalít, nic se jí nestane. Levandule je trvalka, která úspěšně v našich podmínkách přezimuje. Roste do větších rozměrů, keříky je tedy vhodné venku sázet alespoň s 60cm rozestupy. Levandule nemá žádné speciální nároky, upřednostňuje však suchou a dobře propustnou půdu. Pokud si nejste jisti s výběrem zeminy, pomohou vám odborníci v zahradnictví.

Zdroj: Pěstování levandule v květináči

Přezimování

Někomu se podaří rostlinu přezimovat a na jaře nařízkovat a tak ji rozmnožit. Spíše je však třeba počítat s tím, že na jaře si budete muset pořídit rostliny nové.

Rostliny přezimují ve světlé a chladné místnosti s teplotou okolo 5–10 °C. Během období zimního spánku je zalévejte velmi zřídka. Na jaře rostliny vyjměte, hluboce seřízněte a přesaďte do truhlíků s novou zeminou.

Zdroj: Vějířovka převislá

Levandule v květináči

Levanduli je možné pěstovat i doma v květináči. Potřebuje lehčí půdu a vyžaduje hodně světla. Postavte ji tedy někam na parapet, kde na ni bude svítit sluníčko co nejdéle. Chce málo zalévat (vydrží i pár dní bez vody), je nenáročná na hnojení, a pokud bude mít dobrou zeminu, nemusí se hnojit vůbec. Je možné ji namnožit řízkováním nebo ze semen. Seje se v půlce února, potom se rozsází. Kvete od června až do konce léta. Nezaštipuje se, teprve až po odkvětu se sestříhá asi o jednu třetinu. Nejvhodnějšími odrůdami pro pěstování v nádobách je modře kvetoucí a zároveň mrazuvzdorná Hidcote Blue dorůstající do výšky 50 centimetrů či světlemodrá trvalková odrůda Munstead vysoká pouze 10 centimetrů. Kromě levandule úzkolisté můžete pěstovat i další druhy, ty však nejsou mrazuvzdorné, proto je pěstujte výhradně v nádobách, které lze na zimu snadno přemístit do světlé místnosti bez mrazu. Obzvlášť dekorativní je francouzská levandule Lavandula stoechas. Od klasické levandule se liší atraktivním květenstvím a výraznou citlivostí na mráz.

Zdroj: Levandule

Domácí aviváž

Výroba domácí aviváže není vůbec složitá, a navíc je i ekonomicky výhodná.

Základem domácí aviváže je bílý ocet, který je nejen přírodním změkčovadlem, ale také odstraňuje zbytky mýdla v pračce a snižuje statické výboje v sušičce.

Možné postupy

Postup č. 1

Potřebujete: 1 láhev octa

Návod: Používejte jako běžnou aviváž.

Postup č. 2

Potřebujete: 6 šálků bílého octa a 1 šálek sody

Návod: Vše promíchejte a používejte jako běžnou aviváž.

Postup č. 3

Potřebujete: 6 šálků vody, 3 šálky bílého octa, 2 šálky vlasového kondicionéru

Návod: Smíchejte vodu, ocet a kondicionér na vlasy ve velké nádobě, vše promíchejte. Netřeste, jelikož by tato manipulace způsobila pěnění. Obsah tekutiny přelijte do uzavíratelné nádoby. Výroba domácí aviváže je hotová za 5 minut.

Postup č. 4

Potřebujete: 6 šálků vody, 2 šálky vlasového kondicionéru (můžete použít jakýkoliv), 3 šálky bílého octa, 20 kapek esenciálního oleje

Návod: Ingredience smíchejte a netřepejte. Přelijte tekutinu do uzavíratelné nádoby. Používejte jako běžnou aviváž.

Postup č. 5

Potřebujete: 1 lahev bílého octa, 30–40 kapek esenciálního oleje, můžete použít levanduli, pomeranč, citron a mátu

Návod: Éterický olej nakapejte do octa a používejte jako běžnou aviváž.

Postup č. 6

Potřebujete: 2 šálky teplé vody, 1 šálek jedlé sody, 1 šálek bílého destilovaného octa

Návod: V nádobě smíchejte teplou vodou a jedlou sodu, vše pomalu přidejte do octa. Tekutina bude šumět a vyvěrat. Po vyšumění přelijte tekutinu do uzavíratelné lahve a používejte jako běžnou aviváž.

Zdroj: Domácí aviváž

Řízkování růží

Řízkováním lze rozmnožit téměř všechny druhy rostlin včetně růží. Vždy používejte výhony s minimálně třemi až pěti pupeny (očky). Řízky odebírejte ze silnějších vyzrálých letorostů za bezmrazého počasí, nesmějí se už nalévat pupeny. Dřevité řízky ustřihněte v délce 20–30 cm. Šikmý řez pod listovým kolénkem se používá na spodním, rovný řez na horním konci řízku. Odebrané řízky rychle ztrácejí svou sílu, proto je uložte do chladu, do místnosti, ve které nebude mrznout, a nejlépe do vlhkého písku. Nebo řízky založte do země na venkovní stanoviště. Připravené, označené a nasvazkované řízky zapusťte tak hluboko, aby vyčnívala pouze 2–3 tažná očka. Zde zůstanou až do jara. V březnu je můžete začít sázet; mírně šikmo, až po vrchní očko. Lze je ještě přikrýt ze začátku skleněnou lahví, abyste si byli jisti, že výhonek nevymrzne.

Řízkování růží foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků růží.

Řízkování růží video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování růží.

Zdroj: Množení řízkováním

Druhy vhodné do truhlíku

Tyto květiny byly oblíbené našimi babičkami a v současnosti se zájem o jejich pěstování vrací. Bohatě kvetoucí begonie dovedou rozzářit tmavší plochy, na nichž je s jinými květinami kvůli nedostatku světla problém. Begonie je rod rostlin z čeledi Begoniacae a existuje jich téměř tisícovka druhů. Nabídka se často mění podle trendů, obecně se však dělí podle velikosti květů na drobnokvěté a velkokvěté a podle kořenů na begonie s vláknitými a masitými kořeny.

Při sázení dávejte vždy hlízy begonie vypouklou stranou směrem dolů. Rostliny se sázejí v únoru až březnu do truhlíků na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujte po polovině května. Jejich krásu podtrhnete kombinací s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tím způsobem, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy.

Zdroj: Begonie do truhlíku

Pěstování

Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.

Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.

Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.

Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.

Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.

Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.

Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.

Zdroj: Cuphea hyssopifolia

Nejlepší perníčky

Tradičně se perník vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu a kontaktu se světem. Vzhledem k ceně koření byl perník velkým luxusem. Z hanzovních měst byl perník často exportován do vnitrozemí. Tradice výroby perníku do dnešních dnů přetrvala v Brémách, Mnichově, Norimberku, Amsterdamu, Lutychu, Klaipėdě, Gdaňsku či Toruni. V Česku je nejznámější pardubický perník. Recept na pardubický perník pocházel původně z Hradce Králové, ale tehdejší majitel Pardubic Vilém z Pernštejna ho koupil. Perník byl exportován na velké vzdálenosti a z toho důvodu byl vyráběn tak, aby během těchto dlouhých cest neutrpěla jeho kvalita. Za svou trvanlivost vděčí jednak silnému podílu koření a pak také tvrdosti a suchosti. Díky tomu je možno ho skladovat na chladném a suchém místě i několik měsíců.

Perníkové těsto se koření skořicí a zázvorem, občas také hřebíčkem, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem a levandulí. Po smíchání by se těsto mělo nechat odležet, aby mohlo zfermentovat. Při průmyslové výrobě se tato doba pohybuje kolem několika týdnů, těsto na domácí vánoční perníčky by se mělo připravovat měsíc dopředu. Perníkové těsto se vykrajuje do různých tvarů, vyrábí se perníky kulaté, velmi častým motivem je perníkové srdce, zvířátka nebo třeba půllitr. Po upečení jsou pak tyto perníky zdobeny buď barevnými cukrovými polevami, anebo čokoládou. Zdobené perníky jsou jedním z druhů tradičního vánočního cukroví. Průmyslově se vyrábějí perníky slepované – dva pláty perníku jsou pomocí marmelády slepeny k sobě a zality v čokoládové polevě. Z plátků perníku jsou slepovány a konstruovány i složitější tvary, nejčastějším motivem je perníková chaloupka inspirovaná pohádkou O perníkové chaloupce.

Voňavé, něžně nazdobené perníčky prostě na sváteční stůl patří. Zde je několik tipů pro perfektní výsledek:

  • Perníkové koření koupíte jako hotovou směs, ale můžete si namíchat doma své vlastní koření. Najemno rozemelte 1–2 hřebíčky, kuličku nového koření, kousek skořice, badyánu, půl lžičky anýzu a přidejte půl lžičky citronové a pomerančové kůry. Toto množství koření je cca na 250 g mouky.
  • Aby byly perníčky krásně lesklé a dobře na nich drželo zdobení z bílkové polevy, ještě horké je ihned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem.
  • Na bílkovou polevu potřebujete opravdu jemný moučkový cukr, přípravu proto nešiďte a vždycky ho prosejte přes malé sítko. Šlehač nastavte na maximální výkon. Bílek se 100 g cukru a lžičkou citronové šťávy šlehejte do zhoustnutí. Můžete zapracovat i lžičku bramborového škrobu. Je-li poleva příliš hustá, přidejte ještě trochu citronové šťávy.

Ale znáte to, děti nechtějí tak dlouho čekat, a tudíž je zde modifikace receptů na výrobu domácích perníčků, které se dají po upečení a nazdobení ihned konzumovat, tedy recept na perníčky bez uležení.

Zdroj: Recepty na perníčky, které jsou hned měkké

Pěstování a rozmnožování

Rostlina patří do čeledi áronovité. Pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Asie. Je to rostlina okrasná listem a v našich podmínkách květy nevytváří. Řadíme ji mezi liánovité rostliny, které mají velké množství vzdušných kořenů. Ke svému růstu tedy potřebují oporu, okolo které se obtáčí, nebo je můžeme použít do závěsných nádob. Tvar listů bývá srdčitý anebo šípovitý.

Filodendron patří mezi pokojové rostliny, které mají rady teplo celoročně, takže i přes zimu mu musíme dopřát příjemnou teplotu, která by neměla klesnout pod 18 °C. Rostlina potřebuje dostatek světla, ale v létě na ni nesmí dopadat přímé sluneční paprsky, ty by mohly rostlinu spálit. Zálivka by měla být pravidelná a půda stále vlhká, ale nesnáší přemokření a také vysychání. Filodendron je dobré rosit, u velkých rostlin je vhodné otírat listy vlhkým hadrem. Každý rok by měla být rostlina zjara přesazena, podpoříme tím růst. K rostlině dodáváme oporu a podle potřeby ji můžeme i seříznout, jestliže ji nepodepřeme, stonek se svěsí.

Listy filodendronů mohou být krásně třpytivé nebo matné, temně zelené nebo načervenalé, mohou být i stříbrné, na vrcholku dlouze zaostřené, středních rozměrů, dlouhé 8 až 14 cm a široké 5 až 9 cm. V uzlech odrůstají vzduchové kořeny. Nedoporučuje se obřezávat vzdušné kořeny či je vracet do země.

Rostlina potřebuje středně těžkou humózní zeminu. Dospodu květináče je nutná drenáž, která zabrání přemokření. Přihnojování provádíme během vegetace, a to dvakrát za měsíc od jara do podzimu.

Optimální způsob jak rozmnožit filodendron je řízkování. Řízky mohou být vrcholové nebo ostní (stonkové). Řízky odebíráme s 3 až 5 listy, seřízneme čistým, mírně šikmým řezem a namočíme do stimulátoru. Takto připravené řízky napícháme přímo do květináče po několika kusech. Přibližně za 4–6 týdnů nám zakoření.

Filodendron nejčastěji napadají mšice, molice a puklice. Když zjistíme, že je rostlina napadená, dáme ji do karantény a použijeme organofosfátové insekticidy nebo biologické prostředky na bázi oleje. Poté postřik po několika dnech opakujeme, dokud se škůdců zcela nezbavíme. Z chorob se u filodendronu můžeme setkat s opadem listí a hnilobou kořenových krčků, způsobenou přelitím rostliny.

Zdroj: Filodendron

Návod na pěstování v truhlíku

Begonie převislá je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá, s krásnými drobnými růžovobílými květy. Tyhle barevné krásky patří mezi typicky balkonové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. Velmi dobře se množí semeny. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie vysazujte vždy do nádob a různých květináčů podle velikosti jednotlivých odrůd. Volte dle možností raději rozměrnější nádoby, aby sazenice měly k dispozici více vody a živin. Jestli máte nádobu světlejší barvy, je pro pěstování begonií vhodnější, neboť světlá barva je prevencí proti přehřátí nádoby na slunci. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech, které mají tu výhodu, že rostliny nemusíte tak často zalévat. Pokud máte mohutnější sazenice či rostliny, je vhodné pořídit si rozměrnější truhlík, který rostliny pak nepřeklopí. Pozor však při chladnějším a vlhkém počasí, neboť rostliny mají tendenci uhnívat, a tak musíte přebytečnou vodu z truhlíků vylívat.

Postup:

Hlízy begonie (pozor – sázejte vždy vypouklou stranou směrem dolů) se sázejí v únoru až březnu na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujeme po polovině května. Jejich krásu podtrhnete v kombinaci s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tak, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy. Ke správnému růstu se doporučuje begonie nejdříve předpěstovat. Doporučuje se cibulky namočit na několik hodin do vlažné vody, a až poté začít s jejich výsadbou.

Tipy na pěstování:

  • Cibulky begonií můžete sázet do truhlíků už v únoru. Ven je však dejte až v druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky.
  • Substrát udržujte mírně vlhký, škodí jak jeho vyschnutí, tak převlhčení. Měl by být kyprý a humózní s pH okolo 6. Vhodné jsou hotové substráty.
  • Pravidelně odstraňujte odkvetlé a zavadající části, abyste podpořili další vývin poupat a aby na rostlině nevznikala živná půda pro choroby.
  • Pravidelně přihnojujte od jara do podzimu jednou za 7 až 14 dní.
  • Pro zálivku je vhodná měkká odražená voda. Rostlina se nesmí smáčet.
  • Rostliny můžete nechat venku do prvních mrazíků. Poté odstraňte listové části a hlízy vyjměte. Důkladně je očistěte od zbytků substrátu a dejte je zimovat do bedničky se suchou rašelinou nebo pilinami. Bedničku můžete zakrýt novinami nebo netkanou textilií. Teplota by neměla klesnout pod 2 °C a zároveň by neměla přesáhnout 15 °C, jinak cibulky začnou předčasně klíčit.

Zdroj: Pěstování venkovní převislé begonie

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU