Když nastanou první mrazy, mnoho muškátů skončí po své kvetoucí velejízdě na kompostu. Muškáty ale lze bez větší námahy uchovat i přes zimu podle postupu našich babiček.
Většina divokých druhů pelargonia (neboli muškát, jak se ji lidově říká) je doma v teplých podnebích Jižní Afriky. Není tedy vlastně divu, že jinak velmi odolné rostliny venku umírají, když jsou zimní teploty pod nulou, místo toho, aby přežily do dalšího jara. S trochou přípravy a správným zimovištěm však můžete svým oblíbeným muškátům přes zimu pomoci. Zde zjistíte, jak muškáty bez problémů přečkají chladné období, aby příští rok mohly znovu ohromit vaše sousedy.
Kde přezimovat muškáty
Nyní je čas pro rostliny najít vhodné místo. Můžete si vybrat, jestli se chcete na rostliny během zimy dívat a nebo ne.
Tmavé a chladné místo
Například sklep, je ideální pro uchování rostlin přeszimu. Zde bude pelargónie chráněna před přímým slunečním světlem. Tím se zabrání tomu, aby rostliny začaly znovu rašit příliš brzy a trpěly nedostatkem vody. Tento způsob přezimování pelargoniím prospívá nejvíce. Máte-li dostatek místa ve sklepě, můžete si ušetřit výsadbu a muškáty přezimovat rovnou v květináči nebo v balkónovém truhlíku. Na jaře stačí nasypat čerstvou zeminu s kuličkovým hnojivem.
Chladnička
Ano chladnička je také možným místem na přezimování muškátů. Muškáty lze zabalit do novin a uložit je na chladném místě, například v zásuvce na zeleninu v lednici.
Světlé místo
Místo s dostatkem světla a s teplotou 5 až 10 °C, což by mohla být například zimní zahrada nebo světlé schodiště. Pelargonie dobře přezimují na světlém ale chladném místě. Přeszimu udržujte kořeny mírně vlhké.
Obývací pokoj
Vyhřátý obývák je další možností kde je možné přezimovat muškáty. Ideálně na vytápěných místech, jako je okenní parapet v obývacím pokoji. V tomto příjemném teple muškát znovu vyraší. Pokud je výhonků příliš mnoho, tak se jednoduše odříznou. Díky tomu se tvoří více bočních výhonů a rostlina pak v příštím roce roste košatěji a kompaktněji. Navíc je tím podporována tvorba poupat. Některé druhy pelargónie, zejména hybridy pelargonie velkokvěté, však potřebují ke kvetení chladné období v délce alespoň šest týdnů.
Přeszimu se pelargónie udržuje spíše v suchu a zalévá se jen když je to nutné. Nehnojí se.
Shrnutí pro umístění a péči:
optimální umístění: tma a chlad (například ve sklepě);
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Děkuji za odpověď, ale tohle jsme zkoušeli, ale vzhledem k tomu, že víno mám roztaženo ve svahu a prostor, který bych takhle měla ochránit je velký (to by musela být snad nějaká konstrukce). Nikde na vinici jsem nic podobného neviděla.
Je nějaká jiná cesta k ochraně?
s pozdravem
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.
Muškáty neboli pelargonie mají přes 200 druhů. Páskaté pelargonie jsou rostliny s okrouhlými listy s charakteristickým páskem a s pětičetnými hustě plnými nebo poloplnými květy. Můžeme je pěstovat jako zelenolistou, hnědolistou nebo zlatolistou odrůdu. Zelenolistá odrůda má klasické zelené listy s více nebo méně výraznou hnědou zónou. Hnědolisté odrůdy jsou charakteristické svými dekorativními tmavě hnědými listy s tenkým zeleným okrajem. Zlatolisté odrůdy jsou na našem trhu novinkou. Jsou ozdobné nejen květem, ale i listem. Mezi páskatými odrůdami u nás začínají být oblíbené pelargonie s hvězdicovými květy různých barev, nazývané také stelary. Rostliny jsou vějířovité či hvězdicovité s jednoduchými květy, jež obvykle netvoří semena, a proto kvetou velmi dlouho. Velkokvěté pelargonie jsou keříkovité rostliny s okrouhlými až vejčitými, hluboce pilovitými listy a široce nálevkovitými, exoticky zbarvenými květy, jež se po otevření snadno poškodí počasím. Břečťanolisté pelargonie jsou spíše převislé rostliny, ideální do visutých košíků, s okrouhlými, laločnatými listy, podobnými jako u páskatých pelargonií. Vytvářejí dlouhé a krásné výhony se spoustou květů, používají se tedy především do okenních truhlíků a závěsných nádob, z nichž splývají v dech beroucím živém barevném vodopádu. Pelargonie skupiny P. odoratissimum a botanické druhy jsou muškáty s malými, často nepravidelně hvězdicovitými květy. Tyto rostliny se pěstují pro vonné listy. Umějí vonět jako růže, jablka, citróny, ananasy, muškátové oříšky, ořechy nebo mají kořeněnou vůni.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.
Dobrý den.
Moje žena mnoho let úspěšně pěstuje na balkoně převislé muškáty. Vždy je naš balkón nejhezčí široko-daleko. Velmi ji ale trápí, že někdy přijde vítr s přívalovým deštěm či kroupami a její chloubu zničí. Chci se pokusit nějak její muškáty ochránit. Viděli jsme kdysi v Rakousku, že tam používají nad muškáty jakousi ochrannou stříšku, u nás jsem nic takového neviděl. Poraďte prosím, jak na to.
Děkuji a pozdravuji
Ivan Vrana vrana@pef.czu.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Zaštipování muškátů je druh prořezávání, které nutí rostlinu růst kompaktněji a keřovitě. Zaštipování lze provést na nových pelargoniích, které jste právě koupili, nebo na muškátech, které byly přezimovány. Zaštipování pelargónie začíná na jaře. Jakmile stonek na rostlině pelargónie dosáhne délky 7,5 až 10 cm, ostrými nůžkami nebo i prsty ustřihněte nebo uštípněte konec stonku o 0,5 až 1,5 cm.
Opakujte na všech stoncích. To donutí pelargónie vyslat dva nové výhony z původního jednoho a to je to, co vytváří košatější, plnější rostlinu. Pokud chcete, můžete se zaštipováním muškátů pokračovat celé jaro. Zaštipování muškátů je snadné a vaše pelargonie bude vypadat zdravěji. Nyní, když víte, jak zaštipovat rostliny pelargónie, můžete si své muškáty více užít.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přeszimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Z původních pelargonií, které jsou domovem v jižní Africe, pochází dnes známých téměř 240 druhů. Zde má tedy kořeny jejich vitalita a odolnost, s níž přežijí i v méně vhodných podmínkách –několikadenní sucho je neumoří, porostou a pokvetou, ať máte balkon nebo okna orientovaná na kteroukoliv světovou stranu.
Nejlépe kvetou odrůdy s menšími, jednoduchými květy, které se nejvíce uplatňují v truhlících a závěsných nádobách. Dnešní sortiment zahrnuje bohatě kvetoucí odrůdy s jednoduchými květy a tenkými listy, které vytvářejí dlouhé převislé výhony a dále odrůdy tučnolisté s poloplnými nebo plnými květy s kratšími výhony. Převislé muškáty (pelargonie břečťanovité) jsou vhodné a nenáročné rostliny pro balkony a otevřená stanoviště.
Převislé muškáty se používají především do okenních truhlíků a závěsných nádob na balkony a okenní parapety, kde nejlépe vyniknou jejich převislé výhony se spoustou květů. Uplatňují se také na terasách a v předzahrádkách, vysazené ve velkých dekorativních nádobách spolu s ostatními druhy balkonových a záhonových květin. Nejvhodnějším místem pro jejich stanoviště je jihovýchod, jihozápad a jižní strana. Během pěstování jsou převislé pelargonie náchylnější k vysoké vlhkosti vzduchu než pelargonie páskaté. V případě nedostatečného větrání se na listech často objevuje takzvaná korkovitost. Zálivka se provádí pravidelně nejlépe brzy ráno nebo v podvečer, kdy slunce nepálí. Optimální je nechat pelargonie vyschnout a potom opět zalít.
Tipy na pěstování:
Než nakoupíte převislé muškáty, zkontrolujte truhlíky, které pro výsadbu máte. Ideální jsou samozavlažovací nádoby s třemi až pěti knoty, které v letních vedrech nejen zajišťují plynulý přísun vláhy, ale vyrovnávají i teplotu substrátu. Ten se jinak na osluněném místě prohřeje až na padesát stupňů – tato teplota už poškozuje kořenový systém rostlin. Nelitujte proto peněz za dražší truhlíky, mívají podstatně delší životnost a vám ušetří čas, který byste strávili každodenní zálivkou.
Spočtěte si také, kolik rostlin budete potřebovat: do truhlíku šedesát centimetrů dlouhého počítejte se sedmi mladými rostlinami. Dáte-li o dva muškáty méně, nevadí, ale porost bude později řidší.
Vyhněte se výprodejům v supermarketech, kde se v přenosných boxech prodávají bezejmenné muškáty. Někdy mají i slabý kořenový systém a často se hodí jen k dopěstování na příští sezonu, letos od nich ale žádné velké zázraky neočekávejte. V zahradnických centrech dostanete rostliny kvalitní, silné a označené jménem – budete vědět, kupujete-li poloplné či plnokvěté odrůdy a můžete si být jisti i barvou (silné sazenice v tuto dobu už nakvétají).
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Muškáty jsou světlomilné, a teplomilné. Velmi dobře se jim daří v přímém oslunění, snáší ale i přechodné zastínění. Při delším zastínění se muškáty „vytahují“, jsou zesláblé, nevzhledné, velmi málo kvetou a jsou náchylné k chorobám. Muškáty jsou sice teplomilné, ale velmi dobře snáší od podzimu do jara přezimování ve studených sklenících, světlých sklepech a zimních zahradách. Ideální teplota je kolem 8 stupňů, při vyšší má pelargonie chuť růst, zbytečně se vytahuje a zeslabuje. V letních měsících pelargonie potřebuje pro svůj dobrý růst a bohaté květenství teplé a slunné stanoviště. Ve své původní domovině jsou muškáty nuceny šetřit vláhou, takže s ní umí dobře hospodařit. Stonky i listy jsou schopny udržet určitou zásobu vody, jsou tlusté až sukulentní. Muškáty tedy snáší i za plné vegetace přestávky v zálivce a jako balkonové rostliny nejsou rozhodně tak choulostivé jako třeba surfinie nebo petunie. Na trvale suchých stanovištích ovšem pelargonie rozhodně nenarostou a nekvetou tak dobře jako v přiměřeně vlhkém substrátu. V příliš vlhkém prostředí naopak muškáty zahnívají, trpí chorobami a velmi špatně kvetou. Pelargonie tedy rozhodně snášejí lépe sucho než vlhko, se kterým si neporadí. Podobné je to i s výživou – v přehnojené, příliš živné zemině rostliny rostou velmi bujně, ale zpravidla hůře kvetou, řízky snadněji zahnívají a trpí chorobami. V příliš chudé zemině naopak muškáty zakrňují a špatně narůstají, i když relativně dobře kvetou. V současné době je však možné pořídit na našem trhu speciální pěstební substráty pro pelargonie a muškáty, které jsou svým podílem humusu i přidanými hnojivy ideální pro dosažení bohatého a dlouhého květenství na velkých a silných rostlinách.
Ve svém příspěvku JAK ZÍSKAT ŘÍZKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel B.Povýšil.
Rád bych rozmnožil hlavy révy. Mám jenom jednu a chtěl bych z ní mít víc.
Děkuji za odpověď a návod.
Povýšil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: https://www.ceskenapady.cz/…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Červené listy pelargonie mohou naznačovat stres nebo být přirozenou vlastností některých odrůd. Červené listy mohou být známkou stresu z různých faktorů, jako jsou nízké teploty, nadměrné zalévání, nedostatek živin nebo nadměrné sluneční světlo. Některé odrůdy pelargonií však mají přirozeně červené nebo bronzově zbarvené listy.
Zde je podrobnější pohled na možné příčiny:
Červené listy související se stresem
Teplota:
Pelargonie preferují teploty mezi 15–24 °C. Vystavení extrémnímu horku nebo chladu může způsobit zčervenání listů.
Zalévání:
Přehnané zalévání i nedostatek živin mohou vést k červeným listům. Ujistěte se, že půda není trvale příliš mokrá ani příliš suchá.
Nedostatek živin:
Pelargonie potřebují specifické živiny a jejich nedostatek se může projevit červenými listy.
Sluneční světlo:
Pelargonie obecně preferují plné slunce, ale příliš mnoho přímého slunečního záření může způsobit zčervenání listů jako ochranné opatření proti poškození sluncem.
Nemoci:
Červené zbarvení listů může být také příznakem některých plísňových nebo virových onemocnění.
Přirozeně červené listy:
Některé odrůdy pelargonií mají přirozeně červené nebo bronzově zbarvené listy, což je normální vlastnost.
Řešení problémů
Zkontrolujte prostředí:
Ujistěte se, že rostlina dostává dostatečné množství slunce a že teplota je v ideálním rozmezí pro pelargonie.
Upravte zálivku:
Zkontrolujte vlhkost půdy a podle toho upravte zálivku.
Zvažte hnojení:
Pokud máte podezření na nedostatek živin, zvažte použití vyváženého hnojiva Kristalon pro muškáty nebo NPK.
Izolujte a ošetřete, pokud je rostlina nemocná:
Pokud máte podezření na nemoc, izolujte rostlinu a ošetřete ji vhodným fungicidem nebo jiným přípravkem.
Odstraňte postižené listy:
Pokud jsou červené listy způsobeny stresem, můžete je odstranit, abyste podpořili nový, zdravý růst..
Ve svém příspěvku VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava kostková.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistila u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenala poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? také mám mnoho černých ořechů, které jsou uvnitř prázdné...
prosím, jak na to , aby se to neopakovalo?? strom je je cca 25 let starý
a ještě, ořechy nosím domů do sklepa ,kde je suším před vylouskáním, pokud jsou napadeny červy, může se to rozmnožit v domě??
děkuji za odpověď
Jarka kostková
Převislé muškáty množíme vrcholovými řízky, které napícháme do hlíny, kde rychle zakoření. Kdy řízkovat, to záleží na vás, jelikož řízky pelargonií můžeme odebírat od časného jara do podzimu, nejvhodnější zůstávají jarní měsíce a červenec a srpen, řízky v tuto dobu nejrychleji zakořeňují. Jestliže odebíráme řízky časně na jaře, musíme nejdříve rostlinu v únoru prostříhat. Tyto ostříhané výhony, často dlouhé a neupravené, nejsou vždy vhodné pro řízkování. Rostliny většinou po jarním prostříhání brzy vyženou nové výhony, které jsou již výbornými řízky.
Nových výhonů bývá nadbytek a některé by se stejně musely odstřihnout, zejména ty, které vyrostly ve středu rostliny. Zdravé, dobře živené rostliny vytvářejí také v červenci a srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Pečlivě si tedy vyberte budoucí rostlinu. Čím blíže u sebe jsou na stonku listové pupeny, tím statnější bude odebraný řízek. Při odebírání řízku se mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, proto veškeré nářadí dezinfikujte (v lihu).
Řízky by měly být asi 7 cm dlouhé. Odřízneme vrchol výhonu těsně nad listovým pupenem, z uzliny zakoření. Otrháme všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Malé květináčky (nebo truhlíky) naplníme kompostem pro řízkování (polovina kompostu + polovina písku) a vysazujte řízky. Postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát, co mohou. Květináčky vyndáme, jakmile horní vrstva zvlhne, a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Jestliže postavíme květináče do misky s pískem, který budeme zalévat místo květináčků, pak nemohou řízky nikdy shnít, protože nebudou přelité. Řízky nezakrýváme sklem ani fólií.
Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je okno otočené na sever. Můžeme zastínit (pokud je třeba), ale nikdy nezatemňujeme. Při množení pelargonií můžeme použít vyhřívanou množárnu, protože prohřátí řízkovaného substrátu zrychluje tvorbu kořenů, ale nesmíme ji zakrýt. Většina kultivarů páskovaných a břečťanolistých pelargonií zakoření po 2–3 týdnech, řízky kultivarů královských pelargonií zakořeňují většinou o 2 týdny déle. Pokud mají řízky nezvadlé, zelené listy, není třeba se obávat, že nezakoření.
Zakořenělé řízky mohou být přesazeny do výživnějšího kompostu a většího květináče, ne však většího než 7–9 cm. Rostliny vyrostlé z řízků se někdy samy pěkně rozvětvují, například miniaturní pelargonie. Většina pěstovaných pelargonií se musí zaštipovat, to znamená, že se musí odstranit vrchol stonku, aby z dolních uzlin vyrašily postranní výhony a rostlina se rozkošatěla. Začneme zaštipovat již tehdy, když mají mladé rostliny 5–6 listových pupenů. Řízkům vyraší květní poupata brzy na jaře, ale pokud je budete vyštipovat po několik prvních měsíců, všechny živiny zužitkují na růst a vyvinou se v hezkou rostlinu. Chceme-li mít zdravé pelargonie, musíme jim dát dostatek světla a prostoru. Musíme se snažit včas odstraňovat zežloutlé listy, aby nezplesnivěly.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Abyste svým muškátům co nejlépe pomohli překonat temnou a chladnou zimu, je zapotřebí několik příprav. Rostliny je třeba vyjmout z jejich truhlíku, záhonu atd. a opatrně oklepat přichycenou půdu. Na rostlině by mělo zůstat co nejvíce neporušených jemných kořínků. Na rostlinách se pak zastřihnou všechny výhonky na délku asi 10 cm, přičemž na jeden výhon zůstanou dva až tři očka. Neřežte však zpět do dřevnaté části výhonů. Abyste zabránili onemocnění a odpařování, odstraňte všechny listy pelargónie.
To, co zbylo z vašich kdysi krásně kvetoucích muškátů, přesaďte do odpovídajících květináčů nebo pytlů. Kořeny pokryjte směsí písku a zeminy. I když vaše kdysi impozantní poutače mohou nyní vypadat trochu otlučeně, nebojte se, protože příští rok vyraší nové bohatě kvetoucí výhonky.
Shrnutí příprav přezimování muškátů:
Vyjměte rostliny z nádoby a opatrně odstraňte zeminu z kořenů.
Nezdřevnatělou část výhonů zkraťte na cca 10 cm.
Odstraňte všechny listy.
Zakryjte kořeny v květináči nebo pytli pískem se zeminou.
V případě potřeby můžete z odstraněných výhonků odebrat řízky a použít je k rozmnožování pelargónie. Jak to nejlépe udělat, se dozvíte v našem speciálním článku: řízkování muškátů.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Pokud umístíte muškáty do dormance k přezimování, nejlepší čas na jejich prořezávání je brzy na jaře (v březnu). Odstraňte všechny mrtvé a hnědé listy z rostliny pelargónie. Dále odřízněte všechny nezdravé stonky. Zdravé stonky pelargónie budou pevné, pokud je jemně zmáčknete. Pokud byste chtěli muškát méně dřevnatý a nohatý, zkraťte muškát o jednu třetinu a zaměřte se na stonky, které začaly dřevnatět.
Muškáty sřízněte, když je mírné počasí. Extrémní teplo nebo chlad může rostlinu stresovat, proto si pro stříhání vyberte mírný den. Ideální je časné ráno, protože rostlina je hydratovaná a slunce není příliš ostré. Berte to jako plánování operace pro vašeho zeleného přítele – načasování je stejně důležité jako samotný zákrok.
Protože nejsou muškáty jednoletky, ale trvalky, je dobré uskladnit je na podzim k přezimování a na jaře znovu obnovit, abyste nemuseli kupovat stále nové rostlinky. Důležité je, abyste našli ve svém obydlí vhodné místo, kam muškáty přeszimu uskladnit. Necháte-li je venku, zimu určitě nepřežijí. Je potřeba je schovat do místnosti, kde nemrzne, ale je zde dostatek světla a ideální teplota by se měla pohybovat od 5 do 10 stupňů. Necháte-li muškáty přeszimu v pokojové teplotě, budou mít pořád snahu růst, tím si neodpočinou, vysílí se a v dalším roce pak nebudou tak hezké a bohaté. Máte-li muškáty převislé, není potřeba je uskladňovat celé, zkraťte jim výhony na 20 cm. V případě vzpřímených či anglických muškátů můžete rostliny nechat tak, jak jsou.
Během zimního období vám mohou muškáty opadat, ničemu to nevadí, jen nenechávejte suché listy v nádobě, abyste zbytečně nenapomáhali šíření plísní a škůdců. Zálivku v tomto období omezte na minimum, postačí jednou za 1 až 2 měsíce.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let
Toto období začíná zpravidla v druhé polovině srpna.
Jen od jara do plného léta žijí ve včelstvu tři včelí kasty (jedna matka, několik stovek trubců a třicet až padesát tisíc dělnic). Dělnice vykonávají veškeré činnosti nezbytné k přežití, jako je sběr nektaru a pylu, přinášení vody, stavba plástů, péče o plod, čištění a obrana. Matka zajišťuje kladení vajíček, soudržnost včelstva a dělbu práce v něm. Trubci oplodňují mladé matky, což je jejich jediný úkol. V období vrcholícího léta, kdy se začne projevovat nedostatek snůšky, začnou dělnice trubce z úlů vyhánět. Včelstvo je na podzim a zimě výhradně samičí.
Včely se již v období vrcholícího léta připravují na chladné roční období. V podletí se vytváří hranice mezi letními a zimními včelami. Líhnoucí se dělnice jsou dlouhověké, zachovávají společenství přeszimu a jsou prvními aktivními včelami na jaře. Proto začíná z biologického hlediska nový včelařský rok.
Délka života včely medonosné závisí především na tom, zda se narodila jako letní, nebo zimní včela, což se projevuje péčí o plod. Letní včela se dožívá jen tří až šesti týdnů, pracuje a stará se o plod. Úkolem zimní včely je najíst se dosyta a vydržet přeszimu. Zimní včely se dožívají zpravidla pěti až šesti měsíců, mohou se dožít i devíti měsíců. K přežití zimních včel je potřeba dostatečná zásoba. Aby včelstvo úspěšně přezimovalo, musí mít na počátku zimy nejméně deset tisíc jedinců.
Péče v podletí podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony – na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že se v každém včelstvu nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.
Staré tmavohnědé plásty musíme vyřadit a nechat roztavit, protože jsou méně kvalitní. Tento zákrok je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů a jehož housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.
Doplnění zásob na zimu: včely během léta snášejí pyl a nektar. Pyl se uk
Ve svém příspěvku ANTURIE - PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,
mám doma anturii, dostala jsem ji od mamky, která anturii také má. Jelikož ji má hodně rozrostlou poprosila jsem ji jestli ji nezkusí rozmnožit řezem. Tak jsem dostala od ní jeden výhonek. Teď už mám anturii zhruba 2 roky. Roste mi pouze jeden výhonek a mám strach, aby se mi rostlina po čase nezlomila. Mám ji tedy zpevněnou dřevěnou tyčkou. Rostlina však roste stále do výšky. Vždy vyroste jeden list a následně pak jeden květ. Chtěla bych, aby se rostlina rozrůstala také do šiřky, aby vyrostlo více výhonků. Lze toho nějakým způsobem docílit? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Stehlíková.
Mám ten samý problém, roste mi také do výšky, list pak květ. Právě má 2 květy a je vydět další květ. Rostlina má už přes půl metru. Už i uvažuji že jí rozstříhám a zkusím štěstí.
Před zimou se vyplatí přihrnutí rostlin pilinami nebo hoblinami z jehličnatých dřevin. Většina borůvek je velmi odolná na mráz -28 °C a výše. Právem jsou tedy nazývané kanadské.
Borůvky v květináčích nemusíte na zimu nikam uklízet. Pakliže není moc sněhu, který borůvky izoluje před mrazem jako pod peřinou, postačí je zvlhčit vodou. Pro malé jednoleté a dvouleté keříky je kritický mráz v případě, že jsou v květináčích venku po několik dní při teplotách -16 °C a více. To jim pak zmrznou kořeny a sazenice umrznou, proto je vhodné mít tyto rostliny přeszimu ve sklenících a navíc přikryté silnou bílou netkanou textilií.
V květináčích mohou přemrznout jižní odrůdy, jako například Brigitta, nebo novozélandské odrůdy jako Reka, Nui, Puru, a dokonce i Bluecrop nebo Bonifacy při suchomrazech, kdyby bylo velmi větrno a bez sněhu. Takové podmínky obvykle nezničí celý keř, ale ten pak skoro téměř neplodí následující léto.
Borůvky přeszimu přezimují a vláhy zas tolik nepotřebují, protože nemají listy. Takže jen při dlouhotrvajícím suchu a teplotách nad nulou v zimě a na podzim je můžete zalít – a nejen ty v květináčích, ale i na zahrádce.
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Novotná.
Dobrý den, dnes jsem si koupila v květináči kvetoucí kalu. Protože je v malém květináči a je tam hodně rostlinek, můžu ji nyní přesadit a rozmnožit? Děkuji za odpověď.
Marie Novotná
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podzimní hnojení není pro túji Smaragd vždy nutné, ale v některých případech může být prospěšné, protože rostlinám dodává klíčové živiny, jako je draslík, a tím jim dodává sílu a odolnost na zimu. Někteří odborníci doporučují aplikaci podzimního hnojiva, které rostlinám pomůže se na zimu připravit, zatímco jiní naznačují, že jarní hnojení je dostatečné pro většinu vzrostlých stromů, které se nepotýkají s nedostatkem živin.
Kdy a proč je podzimní hnojení užitečné
Příprava na zimu: Hnojivo z konce léta nebo začátku podzimu s vyšším obsahem draslíku (K) může pomoci rostlinu posílit na zimu a zlepšit její odolnost vůči chladnému počasí a dalším stresorům.
Řešení nedostatků: Pokud si všimnete známek nedostatku živin, jako je hnědnutí nebo žloutnutí listů (což může být způsobeno nízkým obsahem dusíku nebo draslíku), může na podzim pomoci vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pokud jste vynechali jarní hnojení.
Pro rostliny pěstované v nádobách: Rostliny v nádobách často potřebují častější hnojení, protože živiny z kompostu se mohou rychleji vyčerpat. Podzimní hnojení může těmto rostlinám poskytnout nezbytnou podporu, když přecházejí do období vegetačního klidu.
Co používat a proč
Používejte hnojivo s pomalým uvolňováním: Tento typ hnojiva zabraňuje spálení kořenů a poskytuje stálý přísun živin v průběhu času, což je ideální pro stálezelené rostliny.
Vyberte hnojivo s vyšším druhým a třetím číslem: Hnojivo typu 4−9−35 (N-P-K) se doporučuje zejména pro pozdní léto a podzim pro podporu síly a zelené barvy, na rozdíl od jarního hnojiva, které se více zaměřuje na růst.
Vyhněte se hnojivům v pozdním období, která stimulují nový růst: Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku v pozdním podzimu, protože to může podpořit nový růst, který může být poškozen mrazem.
Kdy vynechat podzimní hnojení
Pro zdravé, zavedené stromy: Vzrostlé stromy Thuja Smaragd, které vypadají zdravě a dobře rostou, obvykle na podzim hnojit není nutné. Jarní hnojení je pro tyto rostliny často dostačující.
Při hnojení na jaře: Pokud jste brzy na jaře aplikovali kvalitní a vyvážené hnojivo, na podzim už možná nebudete muset hnojit znovu.
V naší poradně s názvem FIKUS BENJAMIN, STŘÍHÁNÍ VĚTVÍ PO OPADU LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Jahodová.
Mám fikus benjamin, vysoký přes 2 m a široký přes 1 m, asi 25 roků. Každou zimu opadávají lístky, tato zima pro několik větví dopadla nepříznivě. Několik větví, silnějších než palec, má jen na konci větví pár lístečků, některé jsou holé. Asi 3/4 "stromku" jsou zachovalé.
Mohu ty silné, suché větve ostříhat, nebude velký výron?
Děkuji za názory a zkušenosti.
Dáša.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Úplně nejlepší bude, když si z této rostliny ustřihnete několik větviček a necháte je zakořenit. Vypěstujete si silnou zdravou rostlinu a té původní se časem zbavte.
Muškáty neboli pelargonie patří k nejoblíbenějším balkonovým rostlinám. Jejich obliba je dána vysokou odolností vůči slunci, větru i dešti, škůdcům i chorobám. Nelze zapomenout ani na jejich krásné květy, jež mají různé barvy (od bílé přes růžovou a červenou až po fialovou) a různé tvary (od jednoduchých po plnokvěté). Na trhu existuje mnoho druhů muškátů: převislé, vzpřímené, anglické, velkokvěté, vonící...
Muškáty se hodí především do okrasných nádob a truhlíků na balkony, okenní parapety a podobně. Vyhovuje jim slunné a teplé místo. Jestliže budou během dne v částečném polostínu, neuškodí jim to, umístíte-li je však do trvalého stínu, nikdy se nedočkáte truhlíků plných nádherných květů. Muškáty se potáhnou za světlem a budou chudé a nevzhledné. Proto jim najděte slunné místo hned na začátku pěstování. Nemusíte se obávat větru ani deště, muškát je velmi odolný. Snad jen prudší déšť by mohl poničit květy, ale na jejich místě záhy vyrostou květy nové, tudíž se nemusíte ničeho obávat.
Až si budete muškáty kupovat, kupte s nimi rovnou i zeminu určenou k jejich pěstování. Zabráníte tak tomu, že zemina vámi připravená bude příliš přehnojená, v důsledku čehož muškáty sice porostou velkou rychlostí, ale nebudou mít tu správnou hustotu, budou slabé a vytažené. Nebo naopak v zemině bude výživy málo a muškáty zůstanou zakrnělé (v málo prohnojené zemině však muškáty pokvetou). Jestliže jste se přesto rozhodli připravit zeminu sami, vezměte v potaz, že muškáty potřebují dobře propustnou půdu obohacenou živinami. Takovou půdu připravíte smícháním zeminy s kompostem a pískem v poměru 2 : 1 : 1. Aby byly vaše truhlíky opravdu hezké a bohaté, umístěte do truhlíku dlouhého 50 až 60 cm alespoň 5 rostlin.
Zálivka a hnojení
Se zálivkou to nemusíte přehánět, muškáty si totiž umí rozvrhnout zálivku do několika dní. Rostlina ocení spíše půdu sušší, proto ji nepřelévejte. Zálivka by měla být pravidelná a přiměřená venkovním teplotám.
Stejně jako se zálivkou to u muškátů nemusíte přehánět ani s hnojením: stačí hnojit (hnojivem určeným pro muškáty) jedenkrát za měsíc. Když budete hnojit častěji, květy budou pravděpodobně zastíněny přerostlými a bohatými listy. Mějte na paměti, že muškát představuje opravdu nenáročnou rostlinu, pro kterou je nejdůležitější správně zvolené místo.
Přezimování
Muškáty se řadí mezi trvalky, proto pokud máte možnost je skladovat (zejména vhodné místo), nemusíte je každý rok vyhazovat a na jaře pak shánět nové rostliny. Muškáty musíte umístit do místnosti, kde je dostatek světla a kde nemrzne (ideální teplota by se měla pohybovat od 5
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hradecký.
Zdravím,na zakořeňování révy v zimních měsících nemám podmínky,zakořeňuji výhradně zelenýmy řízky s použitím stimulátoru,řízky odebrané v červnu do podzima v pohodě prokoření malý květináč v průměru 5cm,proto přesazuji do průměru 10cm v červenci,do podzima vyrostou některé i dva metry,př.Muškát blue,Attika,Melinda,Premier atd.V listopadu jsou kmínky zdřevnatělé ale venku je přeszimu nenechávám,jsou v chladné místnosti,na jaře je pak normálně zasadím do volné upravené půdy,dělám to tak přes 15 let a keře normálně rodí,úplně v pohodě se dá za zelena nařízkovat i Vostorg který z vyzrálých řízků skoro ani nejde zakořenit,když ho dvakrát nebo třikrát přesadíte od malého květináče po 15cm v průměru tak udělá velký kořenový bal a ve volné půdě uš roste bez problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Z marantovitých se vám bude líbit třeba maranta, kalatea, ktenante či stromanthe.
Maranta (Maranta)
Dekorativní listy této rostliny mají na svrchní straně výrazné červené žilkování, po rubu jsou temně purpurové. Zvláštní jsou tím, že se na noc svinují. Květy nejsou významné. I když se maranta dá pěstovat vyvázaná k mechovému kmínku nebo k malé treláži, obvykle je nízká a poléhavá.
Rostlinu pěstujte po většinu roku v polostínu, na zimu ji raději přesuňte na stanoviště s jasným rozptýleným světlem. Příliš jasné světlo má však za následek vadnutí listů a hnědnutí jejich okrajů. Této rostlině vyhovuje normální pokojová teplota, minimálně však 15 stupňů Celsia. Po celou vegetační sezonu marantu vydatně zalévejte a jednou za dva týdny ji přihnojujte standardním tekutým hnojivem. Mezi zálivkami nechte vždy zeminu trochu vyschnout, ale ne úplně. Maranta je rostlina tropických dešťových lesů, která miluje vzdušnou vlhkost. Pěstujete-li ji v teplém pokoji, postavte květináč do misky s navlhčenými oblázky a často roste. K rosení používejte pokud možno dešťovou vodu, která na listech nezanechává stopy. Marantu můžete množit na jaře dělením velkého trsu nebo v létě řízkováním. Použijte zeminu na půdní bázi.
Zde si můžete prohlédnout tuto velmi dekorativní pokojovou rostlinu: maranta foto.
Kalatea (Calathea)
Krásně skvrnité listy kalatey vyrůstají na dlouhých stopkách téměř vertikálně, díky čemuž vynikne kresba na jejich spodní straně. Kromě nádherné barvy listů vás jistě okouzlí i nápadné oranžové květy (viz odkaz na fotografie níže). Kalatea dorůstá obvykle do výšky 35 cm.
Vyžaduje polostín a celoroční teplotu mezi 15 až 25 stupni Celsia. Hojně kalateu zalévejte a v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně tekutým standardním hnojivem. V zimě zálivku omezte. Vysoká vzdušná vlhkost je nezbytná i u této rostliny. Květináč postavte do misky s vlhkými oblázky a kalateu často roste, nejlépe dešťovou vodou.
Na těchto fotografiích můžete obdivovat krásu kalatey: kalatea foto.
Ktenante (Ctenanthe)
Ktenante je stejně jako všechny marantovité rostliny velmi náročná. Odměnou za péči vám však budou její krásně zbarvené listy, které rostou na vzpřímených stoncích a mají velmi zajímavé zbarvení (viz odkaz na fotografie níže). Ktenante dorůstá většinou do výšky 60 až 80 cm. Za dobrých podmínek i do výšky 1 metru.
Právě zelenolisté druhy ktenante jsou vhodné do tmavších zákoutí. Celoročně těmto rostlinám vyhovuje pokojová teplota. Přeszimu však snesou i nižší teploty (kolem 15 stupňů Celsia). Nemají však rády výraznější změny teplot během dne. Vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost, nesnáší přímé slunce. Přes léto vyžadují
Hortenziím nejlépe svědčí světlé, ale nikoli zcela osluněné stanoviště, chráněné před prudkými větry a průvanem. Snesou slunce, ale jen s mírou. Nejlépe rostou v polostínu, zvládnou i stín, kde však vykvétají pomaleji než na slunci. Vyžadují vydatnou zálivku (odtud asi i jejich latinský název Hydrangea), ale ne stálé přemokření. Pozor také na kvalitu vody, ideální je měkká dešťová.
Půda pro hortenzie by měla být výživná a kyprá, s kyselou reakcí. Zcela odmítají vápnité půdy. Dobré je přidat rašelinu, zetlelý kravský hnůj, jehličnatou hrabanku či listovku, docílíte tím dobrý růst a vývoj rostliny, včetně bohatého kvetení. Podle stupně půdní kyselosti se květy hortenzie barví od modré a fialové přes bílou až po tmavě růžovou a červenou. Intenzivně modře se pak zbarvují v kyselé půdě, do níž přidáte kamenec hlinitoamonný (ten je k dostání v drogerii), který rozpustíte do zálivkové vody během podzimu a na jaře. Více zalévejte během kvetení, přihnojujte průběžně až do konce srpna. Na zimu nahrňte ke kořenům lehčí substrát nebo vrstvu spadaného listí.
Hortenzie zpravidla přezimují bez problémů, pokud však namrznou, počkejte aspoň do května, zda ještě neobrazí. Při silnějším namrznutí nezbude, než celý keř seříznout až u země. Dobře obroste, ale pokvete až příští rok. Když hned zjara odstraníte hortenziím velké koncové pupeny, objeví se květy po celém keři.
Přes léto jim stačí normální vlhkost. V době růstu a kvetení potřebují hodně vody. Pokud je nebudete hojně zalévat, lehce zvadnou. Pokud zaschnou, předčasně skončí svůj růst. Od srpna zalévání omezujte. Při růstu hnojte dvakrát měsíčně, jinak přihnojujte tekutými minerálními a organickými hnojivy v létě a před začátkem květu. Pozor na vápník, ten nesnáší. Odkvetlé květy můžete nechat přeszimu na rostlinách a odstřihnout je až na jaře. V zimním čase k nim přihrňte zeminu, můžete doplnit i chvojí. Pokud máte již starší rostliny s dobrým kořenovým systémem, nejsou již tak náchylné na přezimování.
