Téma: 

jak rozmnožit vřes


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VŘES OBECNÝ

Vřes v zimě

Na záhonech přečká vřes zimu bez problémů. Pouze pokud máte mladé rostliny, je lepší přikrýt je chvojím, textilií nebo alespoň mulčovací kůrou. Vřes v nádobách a truhlících je potřeba obalit netkanou textilií nebo polystyrenem, abyste zabránili vymrznutí kořenů.

Detail odstavce: Vřes v zimě
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vřes

Dobrý den,chtěla bych vědět zda s e mají květy vřesu na jaře ostříhat.Krasně mě vřes přezimoval a na koncích květů jsou již nové větvičky.Aby znonu vykvetl tak nevím zda ho mám ostříhat od květů.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Vřes
Odesláno: 26.5.2017 uživatelem Hana
Počet odpovědí: 0

VŘES OBECNÝ

Péče o vřes v záhonu

K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.

Detail odstavce: Péče o vřes v záhonu
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: skalničky buksus

Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.

Zdroj: diskuze Skalničky buksus
Odesláno: 28.9.2016 uživatelem nový lubomir
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VŘES OBECNÝ

Vřesovec versus vřes

Vřesovec (Erica) je rostlina natolik podobná vřesu, že ji většina lidí jen těžko rozezná. Dříve byly oba druhy i botaniky řazeny do stejného rodu. Stejně tak jako vřes, najdeme vřesovce především na rašeliništích. Na zahradách jim vyhovuje kyselá i velmi kyselá půda. Nejlépe se mu daří na slunci, ale na rozdíl od vřesu roste i v polostínu, dokonce i ve stínu. Špatně snáší sucho. Nejběžnější u něho je bílá barva květů, jsou ale i odrůdy s růžovými a červenými barvami. Nejpodstatnějším rozdílem je, že vřesovce kvetou brzy na jaře, někdy dokonce i v zimních měsících (únor – duben), zatímco vřes na podzim a v pozdním létě (červenec – listopad). Z tohoto důvodu nesmíme vřesovce na podzim sestříhávat, protože již mají nasazené pupeny na kvetení.

Detail odstavce: Vřesovec versus vřes
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Bobkový list

Prosím o radu jak rozmnožit bobkovílist.
Moc se mi to nedaří.



Děkuji Rejnová

Zdroj: diskuze Bobkový list
Odesláno: 16.10.2017 uživatelem Helena Rejnová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

VŘES OBECNÝ

Účinky vřesu

Vřes je nejen okrasnou rostlinou, ale patří i mezi významné léčivky. Bývá součástí bylinných směsí a čajů. Vřes je výborným močopudným, desinfekčním a protizánětlivým prostředkem především na močové cesty, dále na gynekologické problémy, zlepšuje odvod tekutin z těla, pomáhá při revmatických onemocněních. Při snížené funkci ledvin je výborným prostředkem pro vylučování kyseliny močové z těla. Dokáže rozpouštět i močové kameny. Kromě toho uklidňuje nervovou soustavu a zlepšuje spánek. Je také potopudný, čehož se dá využít při chorobách z prochladnutí a horečkách. Dá se použít i zevně k omývání ran a při kožních problémech (má stahujících vlastnosti). Pro léčivé účinky využíváme ale jen původní druh, nikoli zahradní kultivary.

Detail odstavce: Účinky vřesu
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ERICA X DARLEYENSIS - VŘESOVEC

Vřesvřesovec rozdíly

Vřesvřesovce patří do čeledi rostlin vřesovcovitých. Rod vřes však obsahuje pouze jeden druh, a to vřes obecný (Calluna vulgaris – Calluna je odvozeno z řeckého slova „k zametání“, tedy šlo o rostlinu určenou k výrobě košťat; vulgaris je pak odvozeno z latinského slova „běžný, obyčejný“). Vřes obecný byl dříve zahrnut do rodu vřesovců, protože se od sebe liší jen velmi málo. Vřes má listy šupinaté a kratší než vřesovec (kolem 2–3 mm), kvete na podzim, přičemž koruna květů je rozdělena do více samostatných lístků, a listence jsou nahloučeny pod květem. Vřesovců je mnohem více druhů, listy mají jehlicovité, delší než 3 mm a v přeslenech, kvetou obvykle na jaře.

Vřes je nízkorostoucí keř dorůstající výšky 20–50 cm, vzácně až 1 m. Je rozšířen v mnoha zemích Evropy a Malé Asie. Roste v kyselých půdách na výsluní a polostínu. Je převládající dřevinou na vřesovištích a rašeliništích v Evropě až po Turecko a Povolží, najdeme jej rovněž v severozápadní Africe a některých bažinatých porostech a kyselých borových a dubových lesích. Je odolný k okusu a dobře regeneruje po občasných požárech. Je důležitým zdrojem potravy pro ovce a jeleny, kteří se mohou krmit vrcholky rostlin, když sněhová pokrývka mírně pokrývá vegetaci. Vřes kvete na konci léta (spíš začátkem podzimu) růžově nebo růžovofialově, ale občas lze najít i bíle kvetoucí rostliny. Plodem je tobolka.

Detail odstavce: Vřes a vřesovec rozdíly
Zdroj: Erica x darleyensis - vřesovec
Zveřejněno: 1.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Bobkový list

Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď

Zdroj: diskuze Bobkový list
Odesláno: 11.5.2015 uživatelem Pavel Jirota
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vřes - stříhání

Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.

Zdroj: diskuze Vřes - stříhání
Odesláno: 28.2.2019 uživatelem Jan Drobilič
Počet odpovědí: 0

MARANTA BĚLOŽILNÁ

Jak rozmnožit marantu

Marantu přesazujeme každé nové jaro. Množíme právě v tomto období, a to rozdělením trsů při přesazování. Květináče se přikryjí polyetylénovým sáčkem a umístí na teplé stanoviště, dokud rostliny nezakoření. Další možností množení rostliny je řízkováním vrcholovými řízky. V případě, že množíte sami doma, stačí řízky ponořit do vody, kde „začas“ zakoření.

Detail odstavce: Jak rozmnožit marantu
Zdroj: Maranta běložilná
Zveřejněno: 21.1.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: anturie - dotaz k pěstování

Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let

Zdroj: diskuze Anturie - dotaz k pěstování
Odesláno: 22.2.2017 uživatelem renata
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

VĚJÍŘOVKA PŘEVISLÁ

Přezimování

Někomu se podaří rostlinu přezimovat a na jaře nařízkovat a tak ji rozmnožit. Spíše je však třeba počítat s tím, že na jaře si budete muset pořídit rostliny nové.

Rostliny přezimují ve světlé a chladné místnosti s teplotou okolo 5–10 °C. Během období zimního spánku je zalévejte velmi zřídka. Na jaře rostliny vyjměte, hluboce seřízněte a přesaďte do truhlíků s novou zeminou.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Vějířovka převislá
Zveřejněno: 15.5.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Anturie - pěstování

Dobrý den,
mám doma anturii, dostala jsem ji od mamky, která anturii také má. Jelikož ji má hodně rozrostlou poprosila jsem ji jestli ji nezkusí rozmnožit řezem. Tak jsem dostala od ní jeden výhonek. Teď už mám anturii zhruba 2 roky. Roste mi pouze jeden výhonek a mám strach, aby se mi rostlina po čase nezlomila. Mám ji tedy zpevněnou dřevěnou tyčkou. Rostlina však roste stále do výšky. Vždy vyroste jeden list a následně pak jeden květ. Chtěla bych, aby se rostlina rozrůstala také do šiřky, aby vyrostlo více výhonků. Lze toho nějakým způsobem docílit? Děkuji

Zdroj: diskuze Anturie pěstování
Odesláno: 23.3.2019 uživatelem Anna
Počet odpovědí: 11 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Jak provést zastřižení vřesu

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Vřesy můžeme zkrátit i o 2/3 (na rostlině musí zůstat vždy něco zeleného, jinak již neobroste), zatímco z pomalu rostoucích vřesů a erik odstraňujeme pouze odkvetlá květenství.

Pro vřesy volíme zásadně maximálně slunné stanoviště. V polostínu a ve stínu nikdy nedocílíme hustých a kompaktních rostlin s bohatým kvetením. Kultivary s barevným (žlutá až oranžová) olistěním budou mít nevýraznou světlezelenou barvu. Pro plné vybarvení potřebují slunce.

Vřes kvete v průběhu léta a na podzim.

Stříháním dáme vřesům tvar úhledné koule, která do léta hustě obrazí a pokvete. Zanedbáme-li každoroční řez, keříky vřesu se rozklesnou a vytáhnou do několika zdřevnatělých výhonů s květy na jejich konci.

Detail odstavce: Jak provést zastřižení vřesu
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak dlouho vaříme václavky

jak dlouho vařit guláš z václavek ??

Zdroj: diskuze Jak dlouho vaříme václavky
Odesláno: 22.12.2017 uživatelem tonda
Počet odpovědí: 0

VŘES OBECNÝ

Množení vřesu

Šlechtěné odrůdy vřesu na zahradě množíme dvěma způsoby. Buď hřížením, nebo pomocí řízků. Při hřížení ohneme delší výhonek rostliny k zemi. V místě, kde se dotýká země, ho lehce nařízneme, zasypeme zeminou a zatížíme např. kamenem. Po nějaké době se v zářezu vytvoří kořínky a tento mladý, nový výhonek od mateřské rostliny můžeme odříznout. Množení pomocí řízků je nejvhodnější provádět v červenci až srpnu. Z vyzrálých větévek, nejlépe dvouletých keříků, nařežeme vrcholové řízky asi 10 cm dlouhé. Ty zasadíme do směsi rašeliny a písku, udržujeme stálou vlhkost. Do podzimu by pak řízky měly zakořenit.

Detail odstavce: Množení vřesu
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak uplest raglánovi rukáv

Jak se plete raglánov svetr ,každý dil zvlášť? Poradi někdo prosim ale začínam s pletenim tak radit jak pro blbe

Zdroj: diskuze Jak uplest raglánovi rukáv
Odesláno: 9.3.2017 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 0

VŘES OBECNÝ

Pěstování vřesu v truhlíku

Vřesy lze úspěšně pěstovat i v truhlících a různých nádobách. Mohou tak zdobit balkony, terasy nebo zápraží po celý rok. Aby se rostlinám dařilo, nejdůležitější je opět půda. Nesmí obsahovat vápno a sazenice je dobré podsypat rašelinou nebo lesní hrabankou. Pro umístění pak stejně jako na záhonech vybíráme světlá a slunná stanoviště. Vřesy pravidelně zaléváme měkkou vodou, substrát raději nenecháváme příliš vyschnout. Stačí ale jen mírně vlhký, dobrá je rovněž drenáž na dně nádoby. Jednou za dva až tři týdny rostliny přihnojujeme přípravky bez vápna.

Detail odstavce: Pěstování vřesu v truhlíku
Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno: 16.10.2015

CO NA OTOKY NOHOU

Co na otoky

Babské rady na otoky kdekoliv na těle se opírají o použití bylinek a některých potravin. Bylinky je vhodné konzumovat v podobě nálevů 3x denně dle potřeby.

Doporučené bylinky (abecedně):

  • akantopanax, albízie, atraktylis
  • bahnička, bez, bob
  • cibule zimní
  • čepelatka
  • drynarie
  • euryale
  • heřmánek, hroznovice
  • chlupatka, choroš
  • ibišek
  • jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
  • kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
  • lagenarie, lapacho, lilek (jedovatá bylina), listnatec, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
  • maraba, melie, meloun, morušovník, mosla
  • olše
  • palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
  • sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
  • šatavari
  • tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
  • úhorník
  • violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
  • zarděnice, závitka
  • žabník, žlutodřev
Potraviny:
  • zelenina (chřest)
  • ovoce (borůvky, citron)

Detail odstavce: Co na otoky
Zdroj: Co na otoky nohou
Zveřejněno: 14.12.2018

MNOŽENÍ ŘÍZKOVÁNÍM

Řízkování růží

Řízkováním lze rozmnožit téměř všechny druhy rostlin včetně růží. Vždy používejte výhony s minimálně třemi až pěti pupeny (očky). Řízky odebírejte ze silnějších vyzrálých letorostů za bezmrazého počasí, nesmějí se už nalévat pupeny. Dřevité řízky ustřihněte v délce 20–30 cm. Šikmý řez pod listovým kolénkem se používá na spodním, rovný řez na horním konci řízku. Odebrané řízky rychle ztrácejí svou sílu, proto je uložte do chladu, do místnosti, ve které nebude mrznout, a nejlépe do vlhkého písku. Nebo řízky založte do země na venkovní stanoviště. Připravené, označené a nasvazkované řízky zapusťte tak hluboko, aby vyčnívala pouze 2–3 tažná očka. Zde zůstanou až do jara. V březnu je můžete začít sázet; mírně šikmo, až po vrchní očko. Lze je ještě přikrýt ze začátku skleněnou lahví, abyste si byli jisti, že výhonek nevymrzne.

Řízkování růží foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků růží.

Řízkování růží video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování růží.

Detail odstavce: Řízkování růží
Zdroj: Množení řízkováním
Zveřejněno: 17.3.2014

BEGONIE DO TRUHLÍKU

Druhy vhodné do truhlíku

Tyto květiny byly oblíbené našimi babičkami a v současnosti se zájem o jejich pěstování vrací. Bohatě kvetoucí begonie dovedou rozzářit tmavší plochy, na nichž je s jinými květinami kvůli nedostatku světla problém. Begonie je rod rostlin z čeledi Begoniacae a existuje jich téměř tisícovka druhů. Nabídka se často mění podle trendů, obecně se však dělí podle velikosti květů na drobnokvěté a velkokvěté a podle kořenů na begonie s vláknitými a masitými kořeny.

Při sázení dávejte vždy hlízy begonie vypouklou stranou směrem dolů. Rostliny se sázejí v únoru až březnu do truhlíků na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujte po polovině května. Jejich krásu podtrhnete kombinací s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tím způsobem, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy.

Detail odstavce: Druhy vhodné do truhlíku
Zdroj: Begonie do truhlíku
Zveřejněno: 23.6.2017

JAK ODVODNIT NOHY

Odvodnění organismu přírodní cestou

Pomoc při zavodnění poskytnou vhodné bylinky. Ideální kombinaci pro odvodnění organismu tvoří jalovec obecný, kopřiva dvoudomá, bříza a petržel zahradní. Extrakty z těchto bylin mají schopnost eliminovat otoky dolních končetin, současně podporují látkovou výměnu a přispívají ke zmírnění pocitů únavy a vyčerpání. Především však podporují fungování močových cest a pomáhají při vylučování přebytečných tekutin z těla.

Jalovec

Jalovec obecný (Juniperus communis) zvyšuje vylučování moči a díky tomu zbavuje tělo přebytečných tekutin. Je to keřík, který významně podporuje činnost ledvin, lymfatického systému i trávení. Navíc je významným antioxidantem. Pro odvodnění je nepostradatelnou bylinou.

Kopřiva

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu, osvěžuje tělo, podporuje vitalitu a energii a významně posiluje imunitní systém.

Bříza

Bříza (Betula Linné) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu a napomáhá tělu –podobně jako už předchozí zmíněné byliny – zbavovat tělo přebytečných tekutin. Její zajímavou vlastností je schopnost udržovat v krvi přiměřenou hladinu cholesterolu.

Petržel

Petržel zahradní (Petroselium crispum) podporuje správné fungování močových cest, navíc je významným zdrojem vitamínu C.

Abecední seznam bylin na odvodnění:

  • akantopanax, albízie, atraktylis
  • bahnička, bez, bob
  • cibule zimní
  • čepelatka
  • drynárie
  • euryale
  • heřmánek, hroznovice
  • chlupatka, choroš
  • ibišek
  • jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
  • kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
  • lagenárie, lapačo, lilek (jedovatá bylina), listnatec, líčidlo, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
  • maraba, melie, meloun, morušovník, mosla
  • olše
  • palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
  • sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
  • šatavari
  • tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
  • úhorník
  • violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
  • zarděnice, závitka
  • žabník, žlutodřev

Detail odstavce: Odvodnění organismu přírodní cestou
Zdroj: Jak odvodnit nohy
Zveřejněno: 24.8.2017

KVETOUCÍ KEŘE

Kvetoucí keře na podzim

Keře kvetoucí na podzim vám dovedou rozzářit zahradu, která se již uchyluje k odpočinku. Tyto keře nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce.

Motýlí keř

Jedná se o keř dorůstající do výšky od 2 až 3 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné tmavě fialové květy. Má rád přímé slunce.

Vzdušný, rychle rostoucí keř s věkem získává čím dál hezčí tvar s přepadavými postranními větvemi, obtěžkanými květy v hroznu, jež dosahují velikosti 40 až 50 cm. Vlastní kvítek má úzce trubkový tvar dlouhý 1 cm se čtyřmi okvětními lístky. Plodem je tobolka. Nápadné květy jsou voňavé nejenom pro nás, ale hlavně pro křídlatý hmyz, převážně motýly.

Není náročný na pěstování. Potřebuje vysadit na plné slunce do velmi živné, propustné, dobře odvodněné země, protože v mokru by mohla v zimě shnít. Pro hustý růst je dobré jej zjara zastřihnout na pevnou kostru, a to v době, kdy se začnou nalévat pupeny.

Plamének Jackmanův (klematis)

Jedná se o keř, který dorůstá až do výšky 3 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy má nápadné růžovo-bílé. Má rád polostín.

Květy jsou velké, růžovo-bílé, mladé květy jsou tmavě růžové. Keř kvete od poloviny června do července, na přelomu srpna a září pak kvetení většinou opakuje. Má středně bujný růst.

Vyžaduje kvalitní živnou půdu, nejlépe doplněnou o rašelinu a písek. Vyžaduje raději polostín, přímé slunce mu nesvědčí, snese i stín.

Vřes obecný

Jedná se o keř dorůstající do výšky 50 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, má nápadné růžovo-červené květy. Má rád polostín, ale snese i přímé slunce.

Nízký stálezelený keřík se šupinovitými listy. Hrozny drobných, jednoduchých nebo plných květů vydrží barevné (růžovo-červené) po několik letních a podzimních měsíců. Časně na jaře nebo v polovině jara tvarujeme zaštipováním.

Vyžaduje nevápnitou, humusem bohatou zem, nejlépe s přidáním rašeliny. Vřes obecný je mrazuvzdorný.

Brslen evropský

Jedná se o keř, který dorůstá do výšky až 5 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné žluté květy. Má rád polostín.

Listy řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené. Plodem 4pouzdrá růžová až karmínově červená tobolka.

Pěstuje se na půdách vlhkých, výživných, spíše vápnitých. Jedná se o jedovatý keř.

Hortenzie stromečková

Tento keř dorůstá obvykle až do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné bílé květy. Hortenzie má ráda slunce.

Odrůda Annabelle je naprosto mrazuvzdorná a kvete extrémně bohatě i po radikálním sestříhání zjara. Kulovité květy jsou až 18 cm široké.

Hortenzie vyžaduje hodně světla, ale je nutno ji chránit před prudkým slunečním úpalem. Půdu je potřeba udržovat stále vlhkou, v zimě zálivku omezit. Zalévat měkkou vodou - týká se zejména modrých hortenzií, neboť obsah vápníku ve vodě mění modrou barvu v barvu růžovou.

Keř je ideální jako solitér.

Detail odstavce: Kvetoucí keře na podzim
Zdroj: Kvetoucí keře
Zveřejněno: 25.11.2015

FILODENDRON

Pěstování a rozmnožování

Rostlina patří do čeledi áronovité. Pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Asie. Je to rostlina okrasná listem a v našich podmínkách květy nevytváří. Řadíme ji mezi liánovité rostliny, které mají velké množství vzdušných kořenů. Ke svému růstu tedy potřebují oporu, okolo které se obtáčí, nebo je můžeme použít do závěsných nádob. Tvar listů bývá srdčitý anebo šípovitý.

Filodendron patří mezi pokojové rostliny, které mají rady teplo celoročně, takže i přes zimu mu musíme dopřát příjemnou teplotu, která by neměla klesnout pod 18 °C. Rostlina potřebuje dostatek světla, ale v létě na ni nesmí dopadat přímé sluneční paprsky, ty by mohly rostlinu spálit. Zálivka by měla být pravidelná a půda stále vlhká, ale nesnáší přemokření a také vysychání. Filodendron je dobré rosit, u velkých rostlin je vhodné otírat listy vlhkým hadrem. Každý rok by měla být rostlina zjara přesazena, podpoříme tím růst. K rostlině dodáváme oporu a podle potřeby ji můžeme i seříznout, jestliže ji nepodepřeme, stonek se svěsí.

Listy filodendronů mohou být krásně třpytivé nebo matné, temně zelené nebo načervenalé, mohou být i stříbrné, na vrcholku dlouze zaostřené, středních rozměrů, dlouhé 8 až 14 cm a široké 5 až 9 cm. V uzlech odrůstají vzduchové kořeny. Nedoporučuje se obřezávat vzdušné kořeny či je vracet do země.

Rostlina potřebuje středně těžkou humózní zeminu. Dospodu květináče je nutná drenáž, která zabrání přemokření. Přihnojování provádíme během vegetace, a to dvakrát za měsíc od jara do podzimu.

Optimální způsob jak rozmnožit filodendron je řízkování. Řízky mohou být vrcholové nebo ostní (stonkové). Řízky odebíráme s 3 až 5 listy, seřízneme čistým, mírně šikmým řezem a namočíme do stimulátoru. Takto připravené řízky napícháme přímo do květináče po několika kusech. Přibližně za 4–6 týdnů nám zakoření.

Filodendron nejčastěji napadají mšice, molice a puklice. Když zjistíme, že je rostlina napadená, dáme ji do karantény a použijeme organofosfátové insekticidy nebo biologické prostředky na bázi oleje. Poté postřik po několika dnech opakujeme, dokud se škůdců zcela nezbavíme. Z chorob se u filodendronu můžeme setkat s opadem listí a hnilobou kořenových krčků, způsobenou přelitím rostliny.

Detail odstavce: Pěstování a rozmnožování
Zdroj: Filodendron
Zveřejněno: 18.11.2015

LÉKY NA DNU NA PŘEDPIS

Léky na snížení kyseliny močové

Léky na snížení kyseliny močové jsou popsány výše. Ovšem samotné léky nepomohou. Léčba dny vyžaduje komplexnější péčí i s pomocí bylinek.

Základem léčby dny je zlepšení látkové výměny, snížení překyselení organismu a zlepšení činnosti ledvin. Při akutních problémech se doporučuje následující:

  • Vypít větší množství šumivého vápníku (jedině pokud by byly problémy se srážlivostí krve, není tato metoda vhodná, ale jinak by neměl být problém užít i několik tablet šumivého vápníku denně).
  • Je vhodné si udělat horkou koupel, ovšem neponořit do ní postiženou končetinu – jde o dvě věci, zahřát ledviny a vyloučit z těla částečně toxiny. Pokud máte k dispozici sodu, je vhodné přidat ji do koupele.
  • Co se týče bylinek, je jich na léčbu dny celá řada. Jedním z nejúčinnějších je turan kanadský, ať už jako tinktura, nebo jako čaj. Dále pak: achiote, pýr plazivý, tužebník jilmový, lopuch větší, smilax lékařský, vřes, vilcacora.

Pokud akutní problémy odezní, je dobré provést detoxikaci celého těla a pro detoxikaci kloubů se doporučuje bobkový list. Pije se malé množství (1 dcl) 5x krát denně, pokud možno teplé. Po dohodě je možné namíchat bylinný čaj jako prevenci. Velmi důležité je chránit si ledviny a neprochladnout. Kvůli udržení dostatečného množství vápníku v těle se doporučuje konzumace máku, makový olej anebo chia semínka. Platí i dietní opatření, jako nejíst příliš masa a produktů obsahujících vyšší hladiny purinů a spíše je nahradit syrovou zeleninou či zeleninovými šťávami. Ty jsou velice vhodné i při akutních problémech.

Detail odstavce: Léky na snížení kyseliny močové
Zdroj: Léky na dnu na předpis
Zveřejněno: 23.11.2017

PĚSTOVÁNÍ VENKOVNÍ PŘEVISLÉ BEGONIE

Návod na pěstování v truhlíku

Begonie převislá je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá, s krásnými drobnými růžovobílými květy. Tyhle barevné krásky patří mezi typicky balkonové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. Velmi dobře se množí semeny. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie vysazujte vždy do nádob a různých květináčů podle velikosti jednotlivých odrůd. Volte dle možností raději rozměrnější nádoby, aby sazenice měly k dispozici více vody a živin. Jestli máte nádobu světlejší barvy, je pro pěstování begonií vhodnější, neboť světlá barva je prevencí proti přehřátí nádoby na slunci. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech, které mají tu výhodu, že rostliny nemusíte tak často zalévat. Pokud máte mohutnější sazenice či rostliny, je vhodné pořídit si rozměrnější truhlík, který rostliny pak nepřeklopí. Pozor však při chladnějším a vlhkém počasí, neboť rostliny mají tendenci uhnívat, a tak musíte přebytečnou vodu z truhlíků vylívat.

Postup:

Hlízy begonie (pozor – sázejte vždy vypouklou stranou směrem dolů) se sázejí v únoru až březnu na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujeme po polovině května. Jejich krásu podtrhnete v kombinaci s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tak, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy. Ke správnému růstu se doporučuje begonie nejdříve předpěstovat. Doporučuje se cibulky namočit na několik hodin do vlažné vody, a až poté začít s jejich výsadbou.

Tipy na pěstování:

  • Cibulky begonií můžete sázet do truhlíků už v únoru. Ven je však dejte až v druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky.
  • Substrát udržujte mírně vlhký, škodí jak jeho vyschnutí, tak převlhčení. Měl by být kyprý a humózní s pH okolo 6. Vhodné jsou hotové substráty.
  • Pravidelně odstraňujte odkvetlé a zavadající části, abyste podpořili další vývin poupat a aby na rostlině nevznikala živná půda pro choroby.
  • Pravidelně přihnojujte od jara do podzimu jednou za 7 až 14 dní.
  • Pro zálivku je vhodná měkká odražená voda. Rostlina se nesmí smáčet.
  • Rostliny můžete nechat venku do prvních mrazíků. Poté odstraňte listové části a hlízy vyjměte. Důkladně je očistěte od zbytků substrátu a dejte je zimovat do bedničky se suchou rašelinou nebo pilinami. Bedničku můžete zakrýt novinami nebo netkanou textilií. Teplota by neměla klesnout pod 2 °C a zároveň by neměla přesáhnout 15 °C, jinak cibulky začnou předčasně klíčit.

Detail odstavce: Návod na pěstování v truhlíku
Zdroj: Pěstování venkovní převislé begonie
Zveřejněno: 5.4.2017

SOLANUM BETACEUM

Pěstování

K rozmnožování se vysévají krátkodobě mrazem stratifikovaná semena, která do týdne vyklíčí. Dají se rozmnožit i řízkováním za pomoci řízků, ze kterých vyrůstají stromy s níže posazenými větvemi. Mladé rostlinky se vysazují na záhony nebo plantáže do úrodné, lehké a propustné půdy. Této rostlině vadí přemokřená půda, na přemokřených stanovištích hynou. Nedokážou si však zajistit vodu z větší hloubky, a tak potřebují mulčování, případně i zavlažování. V průběhu intenzivního využívání je nutno je hnojit a prořezávat.

Dospělé stromy špatně snáší pokles teploty k 0 °C, mladé chlad zcela zničí.

Stromy plytce koření a ty vysoké a obtěžkané plody jsou často větrem vyvráceny nebo polámány. Na plantážích jsou proto – i pro usnadnění sběru – udržované řezem na nižší výšku a bývají sazeny šikmo pod úhlem 45–60°. Na záhonech je možné je podepřít nějakou vhodnou oporou.

První plody se objevují asi ve dvou letech, ve čtyřech již stromy plně plodí a průměrně se dožívají dvanácti let. Ze stromu v plné síle se sklidí průměrně asi 60 kg ovoce za rok.

Tamarillo dobře roste a plodí při teplotách 28 až 30 °C. Pokud jej pěstujeme jako pokojovou rostlinu, teplota se může pohybovat okolo 20 °C. Aby rostlina plodila, je důležité jí zajistit po celý rok dostatek slunečního záření (případně umělého osvětlení) a teploty pohybující se okolo 30 °C. Takové pěstování je ale časově i finančně náročné.

Rostlinu pravidelně zaléváme odstátou vodou. Zejména mladé stromky jsou choulostivé a velmi citlivé na přelití i na přeschnutí. Rostlina je také velmi náročná na výživu, stejně jako rajčata ji přihnojujeme jednou za čtrnáct dní speciálním organickým hnojivem rozpuštěným ve vodě.

Tamarillo by mělo přezimovat v teplém skleníku nebo i v bytě při teplotě okolo 10 °C. Rostliny nejsou mrazuvzdorné. Lze je letnit na polostinném místě.

Rajčenka bývá napadána padlím, které snižuje výnosy a poškozuje plody. Na jejích listech se nezřídka živí housenky motýlů kovoleskleců a často i mšice. Dozrávajícími plody se zase živí hmyzí larvy vrtulí rodu Anastrepha a hnilenek rodu Silba.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Solanum betaceum
Zveřejněno: 13.6.2016

CUPHEA HYSSOPIFOLIA

Pěstování

Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.

Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.

Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.

Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.

Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.

Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.

Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Cuphea hyssopifolia
Zveřejněno: 3.6.2016