Téma: 

jak sadit habr


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Kdy sázet habr

Habr obecný je velmi odolný a zvyklý na zdejší podmínky, proto je možné ho vysazovat po celý rok. Jen nesmí být půda zmrzlá. Snadno se ujímá. Při výsadbě v letním období je nutná dostatečná zálivka.

Detail odstavce: Kdy sázet habr
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak dlouho vaříme václavky

jak dlouho vařit guláš z václavek ??

Zdroj: diskuze Jak dlouho vaříme václavky
Odesláno: 22.12.2017 uživatelem tonda
Počet odpovědí: 0

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Habr obecný cena

Cena habru obecného se liší, pohybuje se od 6 Kč do 500 Kč za kus. Záleží na velikosti rostliny, a ta může být 30–200 cm vysoká. Ceník můžete zhlédnout například zde.

Detail odstavce: Habr obecný cena
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak uplest raglánovi rukáv

Jak se plete raglánov svetr ,každý dil zvlášť? Poradi někdo prosim ale začínam s pletenim tak radit jak pro blbe

Zdroj: diskuze Jak uplest raglánovi rukáv
Odesláno: 9.3.2017 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 0

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Habr obecný – carpinus betulas

Habr obecný je listnatý strom, který na podzim opadává a na jaře znova obrůstá. Listy má vejčitého tvaru, na krajích pilovité, jako mladé jsou hebce chlupaté. Jeho kůra je hladká, šedá se světlými pruhy. Kvete během dubna a května současně, když mu vyráží listy. Květy jsou různě dlouhé jehnědy. Plodem habru obecného je oříšek, který dozrává na podzim a během zimy opadne. Habr začíná plodit teprve ve věku 20 až 40 let. Dožívá se věku kolem 150 let.

Detail odstavce: Habr obecný – carpinus betulas
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak oloupat dýňové semeno

Dobrý den,
hledám postup,způsob jak oloupat semena dýně ne jak je pražit..

děkuji
Jiří

Zdroj: diskuze Jak oloupat dýňové semeno
Odesláno: 1.11.2016 uživatelem Jiří
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Habr na živý plot

Habr obecný je velice oblíbený strom pro výsadbu živých plotů. Velmi dobře se totiž tvaruje a lze z něj „vymodelovat“ různé tvary a různě vysoké živé ploty, a to jak metrové, tak i třeba 6 m vysoké. Jeho listy na podzim usychají, zůstanou stočené na listech až do jara a pak při rašení nových pupenů opadají. Řez živého plotu se provádí jednou až dvakrát ročně. První řez koncem června, druhý je možný do konce února. Hojně ho využívají ptáci k hnízdění nebo úkrytu, protože má husté, různě překřížené větve.

Detail odstavce: Habr na živý plot
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak zavařit kapustu

Mám prosbu,jak zavařit kapustu,ne zelí,ale kapustu,jestli stačí slaný nálev,nebo ještě nějak dochutit a jak dlouho sterilovat.Gěkuji.

Zdroj: diskuze Jak zavařit kapustu
Odesláno: 3.11.2016 uživatelem Ludmila Morkusová
Počet odpovědí: 0

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Srovnání buku a habru

Buk je habru velmi podobný hlavně tvarem listů, takže si je lidé často pletou. Oba dva se používají v okrasných zahradách, ale habr přeci jenom více. Lépe se tvaruje, snáší hluboký řez a různé úpravy, není náročný na půdu a zálivku.

Detail odstavce: Srovnání buku a habru
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Odesláno: 17.9.2017 uživatelem lubomír weinhauer
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Jak sázet habr na živý plot

Živý plot z habru obecného sázíme většinou tak, že vzdálenost sazenic zvolíme zhruba 30 cm od sebe. Takže nám vyjdou asi 3 sazenice do 1 m. Pokud chceme živý plot širší, hustší nebo masivnější, můžeme ho sázet ve dvou, třech a více řadách. Řady od sebe budou vzdáleny 30–40 cm. První řadu budeme sázet tak, že sazenice dáme od sebe asi 50 cm, druhá řada bude sázena mezi první a druhou sazenici a pokračujeme takto dále (vždy to bude takzvaně „mezi“).

Detail odstavce: Jak sázet habr na živý plot
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Množení kalanchoe

Četla jsem, že se dá přesadit i ze semen po odkvětu semen z květů z kalanchoe. Nevím, jak se to dělá. Pokud je to pravda, tak za jak dlouho budu mít výsledek. Chci postup, jak se to dělá. Koutná.

Zdroj: diskuze Množení kalanchoe
Odesláno: 4.6.2018 uživatelem Ludmila Koutná
Počet odpovědí: 0

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Pěstování habru

Habr obecný není náročný na půdu, snese jakoukoli zeminu, přednost však dává kypré půdě. Je odolný vůči mrazu. Můžeme ho vysadit ve stinném, ale i na slunném místě. Snese vyšší vlhkost půdy. Pěstování habru na zahradě není moc náročné. Po výsadbě stačí zalít alespoň 10 l vody a zasypat mulčovací kůrou. Ta je důležitá, protože pomáhá udržet vlhkost a zamezí růstu plevelu. Velice dobře snáší seřezávání. Pěstuje se buď samostatně, nebo jako živý plot.

Detail odstavce: Pěstování habru
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak odvodnit organismus

Nezabìrajì mí prášky na odvodnění (Furorese)léčìm se s ledvinami,poradì někdo co k nim přidat za bylinky.Ruky,nohy,vìčka celkově jsem jak koule.

Zdroj: diskuze Jak odvodnit organismus
Odesláno: 15.1.2018 uživatelem Svatava
Počet odpovědí: 0

OKRASNÉ KEŘE

Okrasné keře vhodné na živý plot

Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.

Zde můžete vidět některé okrasné keře vhodné na živý plot.

Habr

Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.

Dřišťál červenolistý

Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.

Hlohyně

Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.

Ptačí zob

Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.

Bobkovišeň

Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.

Mochna

Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.

Detail odstavce: Okrasné keře vhodné na živý plot
Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno: 21.12.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Živé ploty

U listnatých dřevin, jako je ptačí zob, habr, buk, dřišťál a další, můžeme sázet přibližně 3–5 rostlin na běžný metr. Tím docílíme dokonale hustého plotu již od země. Důležité je v prvních letech rostliny zastřihnout přibližně o 2/3 ročního přírůstku. Nové výhony raší vždy ve vrcholové části, proto je nutné rostliny pravidelně sesazovat zpět.

U stálezelených dřevin, nejčastěji tújí a cypřišů, postačí 3–4 rostliny na běžný metr. Zastřihujeme minimálně 2x ročně postranní výhony o 10–20 cm, hlavní, terminální vrchol zakrátíme až v konečné výšce plotu.

Keře nebo stromky sázíme nejlépe do celých výsadbových rýh, v nouzi do dostatečně velkých jamek naplněných zeminou, do které můžeme přidat dlouhodobě působící pomalu rozpustné zásobní hnojivo. Listnaté dřeviny se zpravidla vysazují do trojsponů (cikcak), čímž vlastně vzniknou dvě řady. Jehličnany vysazujeme převážně do jedné řady. Hustotu výsadby určujeme podle budoucí výšky plotu a druhu dřeviny. Zejména nahusto vysazené jehličnany, které nelze tak dobře tvarovat řezem jako keře, posléze prosychají a plot je nevzhledný.

Sázení balových (rostlin se zemním balem staženým jutovinou, popřípadě zpevněným pletivem) dřevin vhodných do stříhaných živých plotů je možné od září, kdy klesnou denní teploty pod 18 °C, až do zámrazu. Podzimní výsadba je výhodná z důvodu lepšího zakořenění, využití zimní vláhy a jistoty, že nabízené rostliny byly ze školek vyryty nedlouho před zakoupením. Důležitý je přiměřeně velký zemní bal, olistění od země a zdravá barva rostliny. Se zastřiháváním počkáme až na konec zimy, zkrátíme pouze boční výhony (přibližně o 10–20 cm), hlavní necháváme dorůst do konečné výšky a až teprve potom zakrátíme.

Jehličnaté stromy první dva roky po výsadbě netvarujeme, pouze provedeme opravný řez – odstraníme jen vybočující větvičky. Listnaté opadavé dřeviny se naopak po výsadbě radikálně seříznou, čímž se podpoří tvorba mladých a zdravých výhonů.

Detail odstavce: Živé ploty
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Zavařené rizky

Jak zavařit smažený řízek na cesty?dekuji

Zdroj: diskuze Zavařené rizky
Odesláno: 29.3.2016 uživatelem Petra
Počet odpovědí: 0

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keře s bílými květy

Pokud chcete svou zahradu ozdobit bíle kvetoucím keřem, můžete vybírat z kultivarů těchto známých druhů: kdoulovec, čilimník, hroznovec, ibišek, hortenzie, tavolník, šeřík, kalina, vajgélie, trojpuk.

Kdoulovec

Kultivar Chaenomeles x superba ´Nivalis´je opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Kvete v březnu a dubnu. Vhodný je do skupin, jako živý plot nebo coby solitér. Lze jej dobře tvarovat řezem.

Zde fotografie kultivaru kdoulovec.

Čilimník

Kultivar Cytisus praecox ´Albus´ je zelený metlovitý keřík, dorůstající do výšky okolo 1,5 m. Kvete v květnu a červnu. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale určitě neřežte až do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy a slunné stanoviště. Ve stínu totiž málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které pak v zimě snadno namrzají.

Zde fotografie kultivaru čilimník.

Hroznovec

Kultivar Exochorda x macrantha ´The Bride´ dorůstá cca do výšky 1 m. Listy jsou opadavé, obvejčité, až 7 cm dlouhé, raší poměrně brzy zjara. Keř kvete v květnu poměrně velkými jednoduchými květy uspořádanými v hroznech. Květy nejsou vonné a objevují se na loňských výhonech (řez tedy provádějte ihned po odkvětu). Tvar keře je zaoblený a přepadavý. Hroznovec roste pomalu a hustě, je to nenáročná dřevina, vhodná téměř do všech podmínek.

Zde fotografie kultivaru hroznovec.

Ibišek

Kultivar Hibiscus syriacus ´China Chiffon´ dorůstá do výšky 1,5 až 2,5 m, kvete v srpnu až září nápadnými plnými bílými květy s červeným středem. Listy raší na jaře dost pozdě, jsou trojlaločné, hrubě zubaté. S podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Tento kultivar je mrazuvzdorný.

Na zeminu je nenáročný, přizpůsobí se téměř jakékoliv půdě. Vyhovuje mu spíš mírně vlhká půda, ale pozor na přemokření. Vysazuje se na slunné stanoviště. Řez provádějte jen tehdy, je-li to nutné. Vysazujte je jako menší solitéry nebo do skupin keřů. Přihnojujte kvůli lepšímu kvetení.

Zde naleznete fotografie ibišku.

Tavolník

Kultivar Spiraea japonica ´Albiflora´ je opadavý nízký keř dorůstající cca do výšky jednoho metru. List je zelený, květy se objevují v červnu až srpnu. Roste vzpřímeně, jde o nenáročný keř, který lze každoročně tvarovat řezem.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout kultivar tavolníku.

Kalina

Kultivar Viburnum plicatum ´Kilimadjaro´ dorůstá do výšky necelých dvou metrů. Čistě bílé květy jsou složené ve vrcholových latách, vyrůstají po celé délce vodorovných větví a ve velkém množství se objevují od konce května až do června. Opadavé listy jsou podlouhle vejčité, zelené, na rubu šedavé, chlupaté, na podzim se barví do fialova. Na keři jsou mírně svěšené. Kalina je nápadný, působivý solitér, ale lze ji sadit i do malých skupin a do podrostových partií.

Kalina vyžaduje slunce až polostín. Půdu vlhčí, humózní, mírně kyselou až neutrální. Řez není nutný. Pokud už potřebujete keř zmenšit, zakracujte jej až po odkvětu.

Na těchto fotografiích můžete obdivovat krásu kaliny.

Vajgélie

Kultivar Weigela hybrida ´Snowflake´ dorůstá do výšky okolo 2 m. Květy se objevují v kvatnu a červnu, často však nakvétá během léta ještě jednou. Listy jsou svěže zelené.

Vajgéliím vyhovují mírně vlhké živné půdy a slunné stanoviště. Pokud ji pěstujete v polostínu, výhony jsou méně zabarvené a kvetení je slabší. Keř lze velmi jednoduše tvarovat řezem, nejlépe po odkvětu (podpoříte tím opakované kvetení).

Zde fotografie vajgélie.

Mochna

Kultivar Potentilla fruticosa ´Abbotswood´ je vzpřímeně rostoucí, hustě větvený keř, který dorůstá do výšky 40 až 60 cm a šířky 60 až 100 cm. Kvete od začátku léta velkými bílými květy někdy až do prvních mrazů.

Mochna vyžaduje dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Je mrazuvzdorná. Na začátku jara keř zkraťte minimálně o jednu čtvrtinu, podpoříte tím kompaktní růst. Mochna se hodí jako podrost pod vyšší stromy.

Zde fotografie tohoto bíle kvetoucího kultivaru mochny.

Hortenzie

Kultivar Hydrangea arborescens ´Annabelle´ patří mezi oblíbené keře, neboť jde o naprosto mrazuvzdornou odrůdu, která kvete extrémně bohatě od srpna do září i po radikálním sestříhání zjara. Kulovité květy mohou být až 18 cm široké. Ideální je jako solitér. Dorůstá do výšky necelých dvou metrů.

Hortenzie vyžaduje hodně světla, ale je nutné ji chránit před prudkým slunečním úpalem. Půdu vyžaduje stále vlhkou, v zimě zálivku omezte.

Zde fotografie tohoto nádherně kvetoucího kultivaru hortenzie.

Trojpuk

Kultivar Deutzia Scabra gracilis je rychle roatoucí opadavý keř, který roste vzpřímeně do výšky okolo 2,5 m. Větvičky má duté, listy vejčité, oboustranně drsné. Rozkvétá obvykle v červnu bílými květy v úzkých dutých latách.

Vyžaduje slunné stanoviště, půdu živnou, propustnou a spíše lehčí. V tuhé zimě může namrznout, ale po seříznutí velmi dobře regeneruje.

Zde si můžete prohlédnout zajímavé květy trojpuku.

Detail odstavce: Keře s bílými květy
Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015

STŘÍHÁNÍ MALIN

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Detail odstavce: Jak stříhat stáleplodící maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Výsadba okrasných rostlin

Okrasné rostliny můžeme pěstovat jak ve volné půdě, tak i v truhlících (kontejnerech). Okrasné rostliny rozdělujeme na keře, stromy jehličnaté a listnaté, květiny.

Jestliže vysazujeme běžné druhy bez zvláštních nároků na pH půdy, je většinou zbytečné přidávat speciální substrát. Pro azalky, rododendrony, vřesy a ostatní druhy vyžadující kyselou reakci použijeme substrát pro azalky a rododendrony nebo smícháme dobře propustnou zem, říční písek a rašelinu v poměru 1 : 1 : 1. Většina vřesovištních rostlin koření poměrně mělce, proto stačí substrát upravit do hloubky přibližně 35 cm. Některé dřeviny (například jedle, borovice, japonské javory), většinou nesnáší těžké, špatně propustné půdy. U nich tedy dbáme na dobrý odvod vody.

Platí nepsané pravidlo, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl činit 1 : 3. Častou námitkou proč sázet jen jehličnany, je padající listí u listnatých dřevin a zimní období, kdy stálezelené jehličnany vypadají lépe. Zahrada vysazovaná pouze z neopadavých rostlin však vypadá jednotvárně a smutně (výjimkou mohou být specializované výsadby sbírkového charakteru, většinou sestavené z jedné čeledi, popřípadě rodu). Naopak smíšená výsadba zahradu oživí, každé roční období pak má své kouzlo. Mnoho dřevin kvete i v zimě, suchý list, na kterém je jinovatka nebo sníh, má rovněž neopakovatelnou krásu.

Detail odstavce: Výsadba okrasných rostlin
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keř svída

Je opadavý listnatý keř dorůstající cca do výšky 5 metrů. Pěstuje se v několika pestrobarevných kultivarech (v různých barvách kůry nebo listů), tedy pro ozdobné zbarvení podzimního listí a mladých větévek. Hodí se i ke zpevnění svahů nebo jako podrost pod vyšší dřeviny. Svídy jsou také ideálním větrolamem. Díky své odolnosti a bezproblémovému tvarování se hodí výborně do živých plotů, které se brzy stávají zcela neprostupnými. Kvetou v bílých pěticentimetrových květenstvích v květnu až červnu. Větve mohou mít přímé nebo převislé. Kůra větviček je zprvu zelenavá, později se barví do vínově červeného nebo hnědého odstínu. Listy se na podzim barví do nachově červené barvy.

Svídy jsou odolné vůči mrazu a silným větrům, rostou dobře v propustné a vlhčí půdě, odolávají suchu, dobře snášejí i znečištěné ovzduší. Základem pěstování svídy je pravidelný řez, který by se měl provádět jednou za 3 roky. Může se provést jak během vegetace (především po jarním řezu rychle obrazí), tak i v době vegetačního klidu. Nikdy keř neseřezávejte až zcela u země, ale za venkovním očkem, cca 15 cm nad zemí. Tím vedle zmlazení keře zabráníte nevzhledné „metlovitosti“ a nadměrnému rozrůstání se. U keřů starších tří let se doporučuje v červnu po odkvětu zkrátit výhony o jednu třetinu, budou tak mít lepší listy i květy příští rok. Svídy bez řezu po čtyřech letech zdegenerují.

  • Zde si můžete prohlédnout krásu odrůdy s názvem svída bílá.
  • Na těchto fotografiích můžete obdivovat barvy odrůdy s názvem svída krvavá:

Detail odstavce: Keř svída
Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keř koka

Rudodřev koka neboli kokainovník pravý je keř nebo strom vysoký až 3 m. Má červenavě hnědou borku (odtud název), prutovité větve jsou porostlé střídavými, podlouhle vejčitými celokrajnými listy s krátkým řapíkem. Listy jsou světle zelené, květy jsou drobné bílé. Plodem je vejčitá peckovice, dlouhá až 8 mm, když je zralá, má oranžově červenou barvu, obsahuje pouze jedno semeno.

Rudodřev pochází z tropické až subtropické Jižní Ameriky. Semenáčky se ve školkách pěstují asi rok, jakmile dosáhnou výšky 30 až 50 cm, vysazují se na pole. První sklizeň listů se provádí u rostlin starých asi rok a půl. U tříletých stromků je možné listy sklízet již třikrát až pětkrát ročně, aniž by se rostliny poškodily. Čerstvě sklízené listy se opatrně suší, nesmí přeschnout. Delším skladováním ztrácejí listy nejen vůni, ale i účinnost. Životnost plantáže je asi 20 let, potom se musí obnovit. Rostlina se může množit řízky, ale obvykle se pěstuje přímo výsevem do školek. Kokainovník pravý má rád slunce i polostín, vlhko, je teplomilný. Vyhovuje mu propustná půda, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.

Listy této rostliny obsahují asi 1% alkaloidu kokainu. Kokain je narkotikum, které se v medicíně používá od roku 1884 jako místní anestetikum v zubním a očním lékařství, pro zažívací a nervovou soustavu má účinky tonizující. Je to návyková a nebezpečná droga. V pěstitelských oblastech domorodé obyvatelstvo čerstvé listy žvýká. Pro zvýšení palčivosti k nim někdy přidávají pálené vápno nebo rostlinný popel.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají listy květy či plody keře koka.

Detail odstavce: Keř koka
Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015

PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Přezimování

Po sklizni se keř očistí, přičemž se odstraní neplodné a nepotřebné letorosty/výhony, které keř zbytečně zahušťují. Zároveň se vylamují zálistky/fazochy. Starší zálistky začínají dřevnatět a při vylamování by se snadno mohly poškodit i zálistkové pupeny, takže příliš velké fazochy raději sestřihněte za druhým až třetím listem. Celkově se keř zakracuje, aby do zimy zesílil a přečkal bez úhony období mrazu. Odolnost vinné révy proti zimním mrazům je závislá na odrůdě, klimatu a vašich opatřeních. Před poškozením mrazem se sama réva chrání přeměnou škrobu v pletivech na cukr, dochází k takzvané hydrolýze škrobu a vzniklé množství cukru chrání pletiva před zmrznutím. Přicházejí-li zimní mrazy pozvolna, je to pro révu z hlediska adaptace lepší. Odrůdy vinné révy, které se po staletí vyvíjely v evropské geograficko-ekologické oblasti, mají tenké réví s menším průměrem dřeně a hustou stavbu dřeva, jsou tudíž odolné proti zimním mrazům. Naopak odrůdy z černomořské nebo kaspické oblasti se vyznačují bujným růstem letorostů s velkým průměrem dřeně a řídkou stavbou dřeva, hůře tedy snášejí zimní mrazy.

Měsícem přípravy vinné révy na přezimování je říjen. Suchem poškozené keře, které dosud úplně nezaschly, je třeba důkladně zavlažit, aby se dobře připravily na přezimování. A jak chránit révu před mrazy? Dobře vyzrálé dřevo by mělo zimu vydržet bez problémů, ale pokud máte náchylnější odrůdu (mráz dovede poškodit révu dle odrůd již při -15 °C), raději rostlinu přihrňte zeminou a hlavní plodonosné tažně zabalte do fólie nebo do tvrdého papíru.

A nezapomeňte na jaře zimní ochranu révy odstranit, aby nezačala předčasně rašit.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 16.1.2015

STŘÍHÁNÍ MALIN

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Detail odstavce: Kdy a jak zasadit maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keře s červenými listy

Mezi nejznámější keře s červenými listy patří javor, dřišťál, tavola či blýskavka. Na následujících řádcích se o nich něco málo dozvíte.

Javor dlanitolistý

Jde o velmi dekorativní, široce rozložitý keř, který je obdivován kvůli svým hluboce členěným listům, jež se na podzim nádherně vybarvují do různých odstínů červené až oranžové. V dnešní době se tento kultivar pěstuje na různých velikostech kmínků. Doporučuje se jako solitér do předzahrádek nebo na vřesoviště.

Vyžaduje kyselou, humózní a dobře propustnou půdu. Vhodným stanovištěm je polostín, nejlépe takový, aby byla rostlina chráněna před poledním a odpoledním úpalem. Snese vlhké, ale v žádném případě podmáčené stanoviště. Mladé rostliny chraňte před zimními mrazy.

Fotografie červenolistého javoru

Dřišťál červenolistý

Dřišťál je 1,5 až 2 metry vysoký červenolistý keř, který se na podzim obvykle obsype spoustou červených plodů, které nejsou jedovaté. Hodí se do živých plotů a plůtků, je možné jej vysazovat do skupin či jednotlivě, poroste i na suchých stráních či okrajích zahrad a skalek. Lze jej formovat řezem.

Fotografie červenolistého dřišťálu

Tavola červenolistá

Je opadavý keř, který dorůstá do výšky kolem 2 metrů. Výšku lze omezit řezem. Tavola je ozdobná právě výrazným zabarvením listů. Vyjímá se zvláště v kombinaci s rostlinami se zelenými nebo žlutými listy. Květy tavoly jsou drobné, narůžovělé a objevují se v červnu. Tento keř prospívá na slunci nebo v polostínu v živné půdě (nesnáší silně vápenitou půdu). Ve stínu nebude vybarvení listů tak intenzivní.

Fotografie červenolisté tavoly

Blýskavka Fraserova

Tento stálezelený keř dorůstá do výšky 3 až 4 m a vytváří hustý keř. Jeho listy jsou nejkrásnější asi v období rašení, kdy má tato odrůda rašící listy sytě vínově červené a barva postupně přechází přes bronzový odstín až do tmavě zelené. Rostlině přirůstají nové listy v nepravidelných intervalech až do podzimu, takže je keř zajímavý neustále. Drobné bílé vonné květy jsou uspořádané v latách a vykvétají v průběhu května.

Blýskavce vyhovuje vlhká, živná a humózní půda, ideálním stanovištěm je polostín. Vyžaduje dostatečnou zálivku, a to i v zimě, pokud nemrzne. Chraňte ji před zimními mrazy, ale když omrzne, není problém ji na jaře výrazně sestříhat, bohatě vám zase obrazí. Blýskavka je vhodná do skupinové výsadby, ale hodí se i do živých plotů. Roste poměrně rychle a kompaktně, a jak jsme již zmínili, po případném namrznutí i řezu dobře regeneruje.

Fotografie Blýskavky Fraserovy.

Detail odstavce: Keře s červenými listy
Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015

PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Hnojení

Hnojení révy je velmi důležité, a to především v období, kdy čekáte úrodu. Na keřích révy vinné postupně vylamujte zálistky ve spodní části letorostů. Půdu kolem keřů kypřete a přihnojujte roztokem dusíkatého hnojiva, zejména pokud keře špatně rostou. Někteří pěstitelé doporučují pro větší výnosy a kvalitní plody na jaře použít vedle dobrého kompostu také dávku Kristalonu Start a v srpnu dávku Kristalonu Podzim. Jiní radí rozhodit na jaře kolem keře 2–3 hrsti Cereritu a zapravit do půdy okolo rostliny.

Nezapomínejte na pravidelné přihnojování, protože vinná réva trpívá nedostatkem mikroprvků, jako je bor, molybden nebo železo, což může následně zapříčinit chlorózy a jiné fyziologické nemoci. K přihnojování můžete používat buď granulovanou chlévskou mrvu, nebo speciální vodorozpustné hnojivo pro vinnou révu. Použití hnojiva je velmi jednoduché, stačí do konve nasypat vrchovatou lžíci hnojiva na 10 litrů studené vody a každých 14 dní použít cca 5–10 l pro jednu sazenici (záleží na velikosti rostliny).

Vinnou révu můžete podpořit také postřikem na list (nejlépe v červenci, kdy keř dosahuje maximální listové plochy). Rostlina si tak může potřebné látky brát kořeny i listy a nezatěžuje ji tak rozvod živin. Hlavními prvky, které hrají při výživě révy rozhodující roli, jsou dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, bor, zinek, molybden, měď, železo a mangan.

Jedním z prvních příznaků nedostatku (ale někdy i nadbytku) výše uvedených prvků je žloutnutí a takzvané tabákovatění listů. Tyto příznaky však mohou být i ukazatelem mnoha dalších chorob, ať už virových či bakteriálních – o tom viz níže Choroby a škůdci vinné révy.

Potřebnou výživu může vašemu keři dodat například hnojivo PREMIUM – VINNÁ RÉVA, které je 100% vodorozpustné a obsahuje všechny potřebné živiny včetně důležitých mikroprvků. Optimální poměr jednotlivých živin splňuje nároky na zdravý růst rostliny a zajišťuje bohatou úrodu kvalitních hroznů. Zvýšený obsah draslíku příznivě ovlivňuje délku skladování hroznů po sklizni, obsah hořčíku zlepšuje chuťové vlastnosti hroznů. Aplikační roztok připravíte rozpuštěním 10 g hnojiva v 10 l vody. Doporučená dávka roztoku je 5–10 l k sazenici. Doporučená intenzita přihnojování je maximálně 1x za týden v období vegetace (duben–srpen) v závislosti na půdních podmínkách. Hnojivo lze použít i pro listovou aplikaci, přičemž je možné ho kombinovat s přípravky na ochranu rostlin. Roztok se připraví rozmícháním 50–100 g hnojiva v 10 l vody, roztok se rovnoměrně aplikuje postřikem na list v množství 0,04 l/m2. Postřik lze aplikovat před květem 2x ve čtrnáctidenních intervalech a 3x po odkvětu, neaplikovat v době kvetení.

Jako granulované organické hnojivo na hnojení vinné révy můžete použít výrobek Trumf Réva. Toto zahradní hnojivo je vyrobeno čistě z přírodních surovin (přírodní hnojivo). Obsahuje hořčík pro chutnější hrozny a také zvýšený obsah draslíku pro vyšší trvanlivost hroznů po sklizni. Vyrovnaný přístup živin zajišťuje unikátní forma drobků, které účinkují rychleji než granule, a to od 1 týdne po aplikaci. A jak používat toto hnojivo? Při vysazování révy aplikovat 100 g/m2, během růstu (tedy cca 3 měsíce po vysazení) pak 50–100 g na jednu rostlinu.

Detail odstavce: Hnojení
Zdroj: Pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 16.1.2015

PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Řez vinné révy pro začátečníky

Péče v 1. roce

Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.

Péče ve 2. roce

Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.

Péče v dalších letech

Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude réva dále vyvíjet, a další, na nichž již bude plodit. Pokud pěstujete vinnou révu ve skleníku, zaštípněte vzhůru rostoucí výhon až na 2 m, pak vyberte další silný výhon, který vyveďte také vzhůru a zaštípněte stejným způsobem. Ostatní postranní výhony uštípněte až v polovině září. Jestliže máte révu u opěrné zdi, můžete nechat tři hlavní výhony, které povedete vedle sebe. Během léta zastrkávejte výhony (letorosty) do drátěnky nebo je přivazujte k opoře. Na sklonku léta vinnou révu přihnojujte.

Pokud nenecháte révu přerůst a budete ji pravidelně na jaře zastřihávat, dočkáte se velké úrody. Mnozí pěstitelé doporučují vinnou révu zastřihávat na jaře a potom po násadě květů, kdy se už začnou tvořit malé bobulky. Naposledy se ještě sestřihává při dozrávání hroznového vína asi jeden či dva listy za posledním střapcem s hrozny.

Detail odstavce: Řez vinné révy pro začátečníky
Zdroj: Pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 16.1.2015

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keře do stínu

Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.

O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)

Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.

Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.

Na těchto fotografiích si můžete hlohyni prohlédnout.

Zimostráz (Buxus sempervirens)

Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i formy, které mohou mít listy žluté, načervenalé či žlutozelené.

Zimostráz potřebuje dostatek živin, vyhovuje mu vápenitá půda. Dobře roste ve stínu i polostínu, jestliže má dostatek vlhkosti.

Zde naleznete spoustu fotografií zachycující buxus v mnoha jeho podobách.

Pěnišník (Rhododendron)

Rhododendrony zcela jistě patří mezi ty nejoblíbenější okrasné keře na našich zahradách či v parcích – jsou skromné, nenáročné na péči, otužilé a přitom stálezelené a nádherně kvetoucí. Existuje nepřeberné množství kultivarů tohoto druhu, takže záleží jen na vašem výběru. Při nákupu si zjistěte, do jaké výšky daný typ vyroste, co potřebuje ke svému růstu, jakou bude mít barvu (nejlépe kupujte již rozkvetlé sazenice, ať potom nejste zklamaní).

Pěnišníky pocházejí z vlhkých oblastí, dobře se jim tedy bude dařit v propustné, vzdušné, zásadité, humózní půdě, ideálně se doporučuje rašelina. Keř zasaďte nejlépe na severní nebo západní stranu pod vzrostlé stromy, které budou rododendron chránit před průvanem i slunečními paprsky. Zalévejte přiměřeně, zemina by měla být neustále mírně vlhká, nesmí však být trvale zamokřená. Jak jsme již zmínili, rhododendron nesnáší přímé slunce a umístění v průvanu, ale nevyhovuje mu ani celodenní stín. Pokud na listech objevíte zelené povlaky řas, jde o příliš tmavé stanoviště.

Na těchto fotografiích můžete obdivovat nádheru rhododendronu.

Pustoryl (Philadelphus)

Ve stínu i mezi stromy se bude dařit také pustorylu. Tento půvabný keř je znám také pod názvem nepravý jasmín. Kvete v létě velkým množstvím bílých květů, které takřka pokryjí celý keř a omamně voní zejména za teplých letních večerů. Listy jsou vejčité a více nebo méně zubaté. Existuje mnoho druhů pustorylu, které se od sebe liší především vzrůstem (nízké, střední, vysoké nebo vzpřímeně rostoucí).

Pustoryl patří také mezi nenáročné keře. Zvládne půdu kyselou i vápenitou, nevyžaduje pravidelnou zálivku. Množí se jednoduše zelenými řízky pod sklem nebo dřevitými řízky na venkovním stanovišti.

Zde si můžete prohlédnout pustoryl.

Borůvka černá (Vaccinium myrtillus)

Tato odrůda borůvky představuje 15 až 40 cm vysoký keřík, hustě větvený s plazivým oddenkem a vzpřímenými listy, které na podzim opadávají. Kvete od dubna do června drobnými bílými až narůžovělými kvítky. Plody jsou černomodré kulaté šťavnaté bobule, mají sladce nakyslou chuť a jejich dužina barví.

Vyžaduje kyselou, na živiny chudou, humózní půdu, která nevysychá.

Zde fotografie borůvky černé.

Brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea)

Brusinka je stálezelený půdopokryvný keřík. Hustě se větví a dorůstá pouze do výšky 10 až 20 cm. Má plazivé, až 70 cm dlouhé výhonky, z nichž vyrůstají vzpřímené olistěné stonky. Kožovité listy jsou tmavě zelené barvy, spodní strana je matná, s hnědavými tečkami, horní strana lesklá. Květy se objevují od konce května do července a rostou v hustých převislých hroznech, mají bílou nebo narůžovělou barvy a slabě voní. Plody jsou jasně červené bobule. Jejich dužnina je moučnatá, nahořklá a obsahuje drobná semena.

Brusince se daří na kyselých půdách, chudých na minerály. Stačí jí mírná zálivka.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout květenství i plody brusinky obecné.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Mahony jsou nízké až středně vysoké stálezelené keře, které dorůstají do výšky 60 až 150 cm a šířky 100 až 180 cm). Listy mají lichozpeřené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se zbarvují do červena až téměř dohněda, přičemž si zachovávají svůj tvar. Květy jsou výrazně žluté. Plody – modré bobule – jsou na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté.

Mahónii svědčí stín či polostín, na slunečním úpalu neprospívá. Vyžaduje propustnou, na živiny bohatou a neustále přiměřeně vlhkou půdu. Jestliže je půda dostatečně výživná, hnojení není nutné, jinak přihnojujte v sezoně asi jednou za tři týdny, a to hnojivy určenými pro okrasné listnaté dřeviny. Lze ji snadno tvarovat pravidelným řezem. Množí se nejčastěji řízkováním či hřížením, ale nové sazenice můžete získat i z odkopků od rozrostlejších keřů. Mahónie je odolná vůči mrazu, ale doporučuje se při oblevě občas zalít.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout tento zajímavý keř mahnónie cesmínolisté.

Detail odstavce: Keře do stínu
Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno: 6.9.2015