Smrček patří mezi stálezelené stromy, což označuje skupinu rostlin, které si i v zimě zachovávají listy - jehlice. Většina stálezelených stromů má silnou vedoucí centrální větev, a nevyžaduje žádné prořezávání, kromě situací, kdy je potřeba zkrátit výšku, zvýšit hustotu větví nebo sestříhání do speciálních tvarů. Nový růst vychází z pupenů, které byly vytvořeny v předchozím roce na špičkách větviček. Růst začíná na jaře, kdy je také nejvhodnější doba na stříhání.
Zdroj: článek Stříhání smrčku
V naší poradně s názvem KERICKOVA RAJCATA NA ZAHRADE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
dobry vecer chtela bych se zeptat , mam doma kerickove rajcata a nevim jestli k nim dat tycku nebo neco jineho krivi se a lezi na hline , myslela jsem , kdyz jsou to kerickove rajcata ze budou rust bez opory dekuji juzkova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Normálně k nim přidejte oporu a zkuste přizvednout, co se dá pomocí drátků. Jinak je možné pod keříky rozprostřít slámu, aby se zabránilo ušpinění rostliny a jejímu zahnívání.
Zdroj: příběh Kerickova rajcata na zahrade
Omáčka z čerstvých rajčat je nejklasičtější z italských omáček, čerstvá rajčata oloupaná, nakrájená na kousky a orestovaná na pánvi s olejem, česnekem a bazalkou. Typický letní recept, kdy jsou rajčata v plné sezóně bohatá na chuť a málo vodnatá. Omáčka, která je rychlá na přípravu, za méně než 15 minut bude hotová!
Příprava čerstvé rajčatové omáčky je velmi snadná, ale je důležité znát pár malých triků, aby byla omáčka lahodná! Začněme s výběrem vhodných rajčat. Vždy vybírejte zralá rajčata s malým množstvím vody a semen. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. Pokud se rozhodnete použít cherry rajčata, doporučuji Datterino. Jakmile rajčata vyberete, omyjte je a blanšírujte ve vroucí vodě, abyste odstranili slupku (v případě rajčat Datterino to není nutné!). Rajčata nakrájejte a odstraňte přebytečnou vodu a semínka.
Pokud jde o vaření rajčatové omáčky, teplota je velmi důležitá. Aby se z rajčat stala lahodná omáčka, olej musí být horký; pouze tímto způsobem zkaramelizují rajčatové cukry a vaše omáčka bude hustá a krémová. Postupujte podle receptu krok za krokem pomocí těchto několika jednoduchých tipů a během pár minut připravíte lahodnou omáčku z čerstvých rajčat!
Na 2 sklenice po 250 g:
Pro přípravu dobré omáčky z čerstvých rajčat doporučuji zvolit zralá rajčata s nízkým obsahem vody a semínek. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. V případě cherry rajčat zvolte Datterino.
Rajčata omyjte, na konci udělejte příčný řez a blanšírujte je 1 až 2 minuty. Scedíme je, namočíme do studené vody a oloupeme. Pokud použijete rajčata Datterino, stačí je rozpůlit a použít i se slupkou.
Rajčata překrojte napůl a odstraňte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na malé kousky, pokud dáváte přednost homogennější omáčce, dužinu rozmixujte.
Na pánev se širokým dnem nalijte olivový olej. Přidejte česnek a nechte na mírném ohni smažit. Česnek musí uvolnit svou chuť do oleje, aniž by se připálil! Jinak vám to celé zhořkne a můžete to vyhodit.
Zvyšte teplotu a rychle přidejte rajčatovou dužinu. Buďte opatrní, protože to bude prskat! Proto to ihned zakryjte pokličkou. Když jsou kousky rajčat prohřáté na vysokou teplotu, přidejte sůl a čerstvou nasekanou bazalku. Tajemství dobré rajčatové omáčky je plný plamen, který umožňuje rajčatovým cukrům zkaramelizovat a udělat omáčku hustší a krémovější.
Horkou omáčku nalijte do
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Boloňská omáčka zavařování bez masa
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak daleko od sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
Zdroj: příběh Jak vysadit plot z venkovního ibišku
Zde se můžete podívat na video, které názorně ukazuje, jak nastavit tlak u domácí vodárny: nastavení tlaku u domácí vodárny video.
Zde je několik video návodů jak nastavit a dofoukat tlak u Darlingu.
Zdroj: článek Nastavení tlaku v domácí vodárně
V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat.
Zdroj: příběh Aksamitník sázet afrikány do truhlíku
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata, kdo neví jak, stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce a bez zbytečných ztát. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte a můžete podávat.
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata – stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce. Poté nakrájejte cibuli a slaninu na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Uvařte těstoviny dle návodu. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem a prolisovaným česnekem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte konzervovaná rajčata, chilli papričku a nechte chvíli dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte sůl, uvařené těstoviny a nasekanou petrželku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Penne arrabiata
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr B..
Jak daleko sadit rakytník resetlákový od plotu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rostliny rakytníku by měly být rozmístěny 1 m od od ostatních rostlin a minimálně 1,5 metru od plotu. Pokud je plot neprůsvitný a tvoří stín dále než 1,5 metru, tak se vysazuje až za tímto stínem.
Zdroj: příběh Rakytník řešetlákový pěstrování
Rajčata se jednoduše umyjí, nakrájí na kolečka a dají na síta. Pozor na kov, když přijdou do styku s kovem, černají. Pokud máte dřevěné rámečky s kovem, potáhněte je záclonou, zasponkujte sponkovačkou na střešní fólii nebo připínáčky a rajčata na takto připravené rámečky posázejte a dejte nad kamna. Jestli kamna nemáte, sušte je v troubě, ale jen maximálně na 60 °C.
1. postup:
Není třeba rajčata ani předvářet, ani dávat na chvíli do páry, prostě a jednoduše je nakrájejte a dejte je sušit. Druhý den je otočte, každé rajče pěkně zvlášť, většinou se sesypou dvě až tři síta dohromady. Na sušení je vhodnější vybírat pěkně dužnatá, spíše zralejší rajčata, za kterých nekape šťáva. Nesolte je, nedělejte s nimi prostě vůbec nic, jen je usušte zcela do sucha. Neuskladňujte je nikdy po noci, kdy nejsou rozhořená kamna, ale až když jsou zase úplně suchá, nenavlhlá. A pak, když jsou opravdu suchá tak, že se neohnou, je dejte na suché místo do bavlněného sáčku.
2. postup:
Rajčata nakrájejte na půlky a vydlabejte lžičkou vnitřek, obraťte je naruby a přitom natrhněte na 1/4. Zelený "kominíček" zůstane a drží čtvrtky pohromadě. Vypadá to jako motýl. Osolte a položte na plech nebo karton. Dejte na hodinu nebo dvě na sluníčko zavadnout. Potom navěšte na rošt v troubě (horkovzdušné) a pečte 2 hodiny na 50 °C, poté hodinu na 100 °C. Přitom nechte otevřená dvířka (škvíru 5-10 cm). Pokud nejsou po této době rajčata hotová, vypněte troubu, zavřete ji a nechte do rána. Doba sušení závisí na tloušťce stěny rajčete.
3. postup:
Použijte oválná rajčata s minimem vody, nakrájejte je na kolečka, osolte hrubozrnnou solí a sušte v troubě přímo na roštu 6 až 9 hodin, prvních 15 minut na 180 stupňů a zbytek doby cca na 70-80 stupňů. Potom nechte vychladnout, napěchujte do sklenice s bazalkou, česnekem, rozmarýnem (dle chuti) a zalijte horkým olivovým olejem, ale nemusíte. Výborné jsou i pečené nebo grilované papriky naložené do olivového oleje s bylinkami.
Zdroj: článek Sušená rajčata – recepty na použití
Ve svém příspěvku RAJČATA - BÍLÉ SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Komule.
dle mého názoru se jedná o vysazení neotužených rajčat a jejich následné poškození sluncem, event. větrem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Také mám bílé skvrny na rajčatech.Letos jsem se bála je dát ven,aby nepomrzli vzhledem k výkyvům počasí.Takže se přikláním k názoru,že nejsou otužované,což je pravda.Listy jsou světle zelené. Jak rajčata rostou,vršky už mají hezky zelené,tmavší než ty spodní skvrnité. Postupně ty skvrnité olamuji,snad se to vzpamatuje a budou zdravé.
Zdroj: příběh Choroby vysazených rajčat
Pokud chcete svou zahradu ozdobit bíle kvetoucím keřem, můžete vybírat z kultivarů těchto známých druhů: kdoulovec, čilimník, hroznovec, ibišek, hortenzie, tavolník, šeřík, kalina, vajgélie, trojpuk.
Kultivar Chaenomeles x superba ´Nivalis´je opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Kvete v březnu a dubnu. Vhodný je do skupin, jako živý plot nebo coby solitér. Lze jej dobře tvarovat řezem.
Zde fotografie kultivaru kdoulovec.
Kultivar Cytisus praecox ´Albus´ je zelený metlovitý keřík, dorůstající do výšky okolo 1,5 m. Kvete v květnu a červnu. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale určitě neřežte až do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy a slunné stanoviště. Ve stínu totiž málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které pak v zimě snadno namrzají.
Zde fotografie kultivaru čilimník.
Kultivar Exochorda x macrantha ´The Bride´ dorůstá cca do výšky 1 m. Listy jsou opadavé, obvejčité, až 7 cm dlouhé, raší poměrně brzy zjara. Keř kvete v květnu poměrně velkými jednoduchými květy uspořádanými v hroznech. Květy nejsou vonné a objevují se na loňských výhonech (řez tedy provádějte ihned po odkvětu). Tvar keře je zaoblený a přepadavý. Hroznovec roste pomalu a hustě, je to nenáročná dřevina, vhodná téměř do všech podmínek.
Zde fotografie kultivaru hroznovec.
Kultivar Hibiscus syriacus ´China Chiffon´ dorůstá do výšky 1,5 až 2,5 m, kvete v srpnu až září nápadnými plnými bílými květy s červeným středem. Listy raší na jaře dost pozdě, jsou trojlaločné, hrubě zubaté. S podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Tento kultivar je mrazuvzdorný.
Na zeminu je nenáročný, přizpůsobí se téměř jakékoliv půdě. Vyhovuje mu spíš mírně vlhká půda, ale pozor na přemokření. Vysazuje se na slunné stanoviště. Řez provádějte jen tehdy, je-li to nutné. Vysazujte je jako menší solitéry nebo do skupin keřů. Přihnojujte kvůli lepšímu kvetení.
Zde naleznete fotografie ibišku.
Kultivar Spiraea japonica ´Albiflora´ je opadavý nízký keř dorůstající cca do výšky jednoho metru. List je zelený, květy se objevují v červnu až srpnu. Roste vzpřímeně, jde o nenáročný keř, který lze každoročně tvarovat řezem.
Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout kultivar tavolníku.
Kultivar Viburnum plicatum ´Kilimadjaro´ dorůstá do výšky necelých dvou metrů. Čistě bílé květy jsou složené ve vrcholových latách, vyrůstají po celé délce vodorovných větví a ve velkém množství se objevují od konce května až do června. Opadavé listy jsou podlouhle vejčité, zelené, na rubu šedavé, chlupaté, na podzim se barví do fialova. Na keři jsou mí
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nejoblíbenější keře
Ve svém příspěvku CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.
Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dobešová Vlasta.
Mám na zahradě rajčata, která mají červené plody, ale špatně se trhají a jsou uvnitř bílé. Není to odrůdou, protože se jedná o jednotlivé rostliny z druhu. Mám několik druhů a je to napříč u všech.
Zdroj: příběh Choroby vysazených rajčat
Hortenzie pnoucí je naprosto mrazuvzdorná a lehce se vyšplhá do 4m výšky. Mladá rostlina potřebuje k pnutí oporu, ale starší výhony časem zdřevnatí, zmohutní a vzrostlou rostlinu dostatečně podepřou a udrží. V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Nejlépe je vysadit ji na slunné až polostinné stanoviště, ale bude se jí dařit i ve stínu. Vyžaduje vlhkou živnou půdu. Kvete od června do července, květy jsou bílé, nápadné.
Hortenzie (Hydrangea) patří mezi opadavé keře a popínavé rostliny s nápadným květenstvím. Tyto nižší až středně vysoké velkolisté keře s květy většinou v koncových chocholičnatých latách nejlépe rostou na chráněném stanovišti v polostínu, ale mají-li dostatek vláhy, snesou plné oslunění. Velice dobře se daří hortenziím v hluboké humózní a svěží půdě. V zahradě potřebují místo chráněné proti větru. Je-li velmi suché léto, vyžadují silnou zálivku. Na zimu se doporučuje kořenová přikrývka.
Hortenzie řapíkatá patří mezi velmi atraktivní popínavé rostliny, které se u nás vyskytují velmi ojediněle. Původem je z Dálného východu (Korea, ostrov Sachalin, severní Japonsko). Výhodou této rostliny je, že je možno ji sadit i při severních stěnách a ve stínu. Jelikož je plně mrazuvzdorná, tak ji tyto zhoršené podmínky nevadí. Začíná kvést v červnu až červenci, kvete vydatně a částečně uschlé květenství vydrží až do zimy. Koule květů mají 15–25 cm a tvoří je bílé plané květy o velikosti 2 cm. Je jich tak hodně, že dokážou rostlinu doslova zabalit do květů, což na fasádě nebo stromu či jiné podpoře vytváří neskutečný efekt. Vnitřní drobné plodné květy jsou zelenobílé.
Listy jsou zelené a postupně s blížící se zimou se vybarvují do žluta. Běžně hortenzie pnoucí dorůstá výšky 10–20 metrů, roční přírůst je 0,5–1,5 metru. Kmen (lodyha, šlahoun) má měděně hnědou barvu, kůra se loupe a vytváří tak hezkou kombinaci hnědých barev. Rostlina vyžaduje kyselejší, čerstvou, stále mírně vlhkou propustnou půdu s málo rozloženým hrubým humusem. V jílovitých a udusaných hlinitých půdách živoří. Nesnáší vápno! V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. První rok po vysazení na zahradu se však doporučuje zateplit kmínek, dokud dostatečně nezdřevnatí.
Zdroj: článek Hortenzie popínavá
Ve svém příspěvku RAJČE KEŘÍČKOVÉ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Pragerová.
Dobrý den,
mám dotaz ,zda se keříčkové rajčata také zaštipují jako normální.
Děkuji
Pragerová Věra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Vyčetla jsem na netu, že keříčková rajčata se nevyštipují. Protože právě ty zálistky plodí. Normální rajčata se zálistky vyštipují.
Zdroj: příběh Rajče keříčkové pěstování
Český česnek je vhodné sadit (před sadbou) na tentýž záhon po 4–5 letech. Na menších zahrádkách to ovšem moc nejde. Pokud je česnek zdravý, není se čeho obávat, jestli jej ale napadla bílá plíseň (proti plísni), nesázejte česnek na stejné místo 8–10 let. Půdu před výsadbou dobře proryjte do větší hloubky a nechte minimálně týden uležet. Pokud se v půdě vyskytují choroby, půdu provápněte.
Na moření česneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné. Česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku. Zejména tak česnek uchráníme před houbami Fusarium spp., Bortys spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum, případně i Helmithosporium allii.
Zdroj: článek Moření česneku
Ve svém příspěvku RAJČATA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Pěstuji rajčata ve skleníku, dostatečně zalévám. Objevily se květy, ale zasychají. Může mi prosím někdo
poradit co s tím ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Rajčata pěstování
Pěstitelé se často shodují na několika zásadách, které korejské jedli výrazně prospívají:
Zdroj: článek Korejská jedle nemoci
V naší poradně s názvem BRSLEN JAPONICUS LA PALOMA BLANKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janečka Václav.
Dobrý den prosím o radu mužů tvarovat uvedený druh řezem a v kterém období.
Mam to nasazeno na hrobu a nechci to nechat dorůst do vetší výšky a jestli střiháním budou stále narůstat ty krásné bíle konce větviček.Děkují za radu a nebo odkaz kde to najdu,hledal jsem ale neúspěšně.Hezký den Janečka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tuhle rostlinu můžete stříhat kdy chcete a jak chcete. Obrazí znovu a znovu. K získání ponětí o tom jak na to, vám pomohou následující video návody: https://www.youtube.com/res…
Je to sice v angličtině, ale dá se z tohoto dobře pochopit, jak můžete provést řez.
Zdroj: příběh Brslen japonicus la Paloma Blanka
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
Zdroj: článek Jak na stříhání oleandru
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VINNÉ RÉVY V ČERVNU A ÚNORU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Stašek.
Dobrý den, nejlepší by bylo ukázkové video.
Děkuji Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zde najdete výběr ukázkových videí zobrazujících nejdůležitější zelené práce prováděné během celého roku na vinné révě.
Ukázkové video jak stříhat vinnou révu před začátkem vegetačního období: https://youtu.be/NFosiQBOhoc
Jak provést podlom před květem: https://youtu.be/WqRMG7xnNFU
Vylamování fazochů: https://youtu.be/Rle37iqXno4
Redukce hroznů v půlce května: https://youtu.be/ZrKUKnWdtMQ
Letní řez: https://youtu.be/FZ8ZPTxed18
Odlistění na konci plodného období: https://youtu.be/SqiL6WIJ008
Zdroj: příběh Stříhání vinné révy v červnu a únoru
Parní topení je jednou z nejstarších technologií vytápění, ale proces ohřívání a kondenzace vody je méně efektivní než více moderních systémů a navíc obvykle trpí významnými časovými průtahy mezi zapnutím kotle a teplem, které proudí do radiátorů. V důsledku toho je u parního systému obtížné přizpůsobit se nočním požadavkům na útlum.
První systémy ústředního vytápění budov používají parní distribuci, kde se pára pohybuje skrze potrubí, bez použití čerpadel. U neizolovaného parního potrubí dochází k nežádoucímu úniku tepla, což se eliminuje použitím skelné izolace potrubí, která odolá vysokým teplotám.
Pravidelná údržba parních topných těles závisí na tom, zda je těleso jedno - potrubní systém (potrubí, které dodává páru a také vrací kondenzát) nebo dvou - potrubní systém (samostatné potrubí vrací kondenzát). Jedno - potrubní systémy používají automatické odvzdušňovací ventily na každém radiátoru, které se odvzdušní tehdy, když pára vyplní systém a vypne automaticky, když pára dosáhne otvoru. K zanesení odvzdušňovacích ventilů dochází kondenzací vody a vytvářením vodního kamene. K tomuto odstranění může být využit roztok octa s vodou, ve kterém se odvzdušňovací ventil vyvaří, obvykle je třeba ventil vyměnit.
Toto video porovnává jednotrubkové a dvoutrubkové parní topné systémy. Video vysvětluje rozdíly v tom, jak jednotlivé systémy fungují, včetně role odvzdušňovacích otvorů a odvaděčů kondenzátu. Pojednává také o výhodách a nevýhodách každého systému, jako je účinnost a hladina hluku.
Parní radiátory mohou také zvlnit podlahy, pokud sousedí na jejich tepelné expanzi a kontrakci. V průběhu času může vrýt do podlahy stopy po kondenzaci vody. Oba tyto účinky mohou mít za následek naklánění radiátoru a bránit tak vodě jejímu plynulému vypouštění z chladiče, když se ochladí. To způsobí bouchací zvuky, když se radiátor zahřívá. Držáky radiátoru by měly být montovány mírně směrem k potrubí u jedno - potrubního systému nebo k parní části u dvou - potrubního systému.
U dvou - potrubního systému je třeba starší hlavice držet v otevřené nebo zavřené poloze, tím dochází k rovnováze v systému. Pokud se vám zdá, že máte problémy s některými radiátory, které poskytují příliš mnoho tepla a jiné příliš málo, mohlo by se jednat o příčinu poruchy hlavice. Nejlepším řešením je vyměnit všechny hlavice.
Parní radiátory umístěné na vnější stěně můžou způsobit tepelné ztráty sálavého tepla skrz zdi ven. Chcete-li zabránit takové tepelné ztrátě, můžete nainstalovat tepelné reflektory za tyto tělesa. Je možné si vytvořit i vlastní reflektor z fóliové lepenky, která je k dispozici v mnoha obchodech se stavebním materiálem. Mo
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Centrální rozvody tepla
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Podzimní řez vinné révy
Zde je názorné video, jak na to: stříhání hortenzie video.
Zdroj: článek Jak na pěstování hortenzie, aby krásně kvetla a přežila zimu
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Zdroj: příběh Pestovani katalpy
Na stránkách české televize je k dispozici video s dílem Kluci v akci, kde připravují tento skvělý pokrm. Odkaz na video.
Zdroj: článek Jak dělají hovězí na česneku Kluci v akci
V naší poradně s názvem TVAROVÁNÍ TUJI DO SPIRÁLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kozubková.
Dobrý den, ráda bych si sestřihla thujku do tvaru spirály a nevím jak na to.omotám šňůru kolem thujky a stříhám to jak?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tůje sestříhané do spirály jsou opravdu kouzelné. Abyste získala představu, jak správně spirálu udělat, připravil jsem pro vás seznam několika instruktážních videí. Zde je odkaz na video návody: https://www.youtube.com/res…
Zdroj: příběh Tvarování tuji do spirály
Ve svém příspěvku MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Dobrý den,
ať dělám, co dělám, nemůžu najít informaci o opadavosti listí Muchovníku na zimu.
Děkuji za odpověď.
Běťák
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kalivodová.
Dobrý den,koupila jsem si muchovník a chtěla bych aby to byl stromek, teď má tři hlavní větve ,jak ho mám prosím stříhat ,nemohu nikde najít video ,ukázku ,děkuji za radu , Kalivodová
Zdroj: příběh Muchovník indiánská borůvka
Sušení rajčat u nás není zcela běžné, ale s rozmachem domácích sušiček se postupně i u nás tento způsob stává oblíbeným druhem konzervace zralých plodů.
Pokud chcete vlastní vypěstovaná rajčata konzervovat sušením, nakrájejte je na čtvrtiny až osminy, záleží na velikosti samotných rajčat. V případě, že máte k dispozici sušičku, naklaďte kousky na síta, ideální je podložit rajčata pečicím papírem, protože obsahují velké množství vody. Pro usušení vybírejte zralé (možno i lehce přezrálé) plody. To, že jsou podle omaku vodnaté, vůbec nevadí, lehce přezrálá rajčata, která jsou na běžnou kombinaci již nevhodná z estetického důvodu, se na usušení výborně hodí.
Sušená rajčata pak nejlépe pokapejte olivovým olejem, zasypte rozdrcenou bazalkou, případně petrželí a osušte je. Osušená rajčata zabalte do sáčků, můžete použít i uzavíratelné nádoby. Ideální je sušená rajčata následně zamrazit, zůstane jim tak jejich krásná barva a zcela jistě se tím zabrání vzniku možné plísně.
Sušená rajčata najdou své uplatnění při přípravě italské kuchyně, především na pizzu nebo zeleninové saláty.
Zdroj: článek Recepty s rajčaty
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
Zdroj: článek Krytosemenné rajče jedlé
