Fíkusy patří k oblíbeným pokojovým rostlinám hlavně proto, že mají minimální nároky na péči. Fíkus pochází z Indie. V pokojových podmínkách dorůstá od třiceti centimetrů do dvou metrů. Jeho hlavní předností je schopnost odstraňovat nečistoty ze vzduchu. Špatně však snáší změny prostředí, průvan a přemísťování.
Péče o fíkus benjamín
Fíkusu benjamín vyhovuje světlé místo, nikoli však přímé sluneční paprsky. Pestrolisté formy potřebují více světla a umístění na teplém místě. Fíkus benjamín vyžaduje mírně vlhko, světlo, žádný průvan a teploty minimálně 10 stupňů Celsia. Při přelití dochází k opadání listů. Přihnojování se provádí od března do srpna každé dva týdny. Platí pravidlo, že čím má tepleji, tím více potřebuje vody. V zimě v místnosti s centrálním vytápěním a také při silném letním žáru je nutné rostliny rosit. Fíkus benjamín se přesazuje vzácně, pouze dle potřeby. Přesazujeme ho, až je to nutné. Staré exempláře velkých fíkusů nepřesazujeme, pouze odstraníme vrchní část půdy kolem rostliny a nahradíme ji čerstvou zeminou. Vhodné složení zeminy je 2 díly listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl prohnojené zeminy. Nádoby na přesazení nevolíme o moc větší. To znamená jen takové, aby se do nádoby vešly stávající kořeny. Přihnojujeme organickými hnojivy. Rostlinu lze dobře tvarovat řezem, zhustí se tak koruna.
V naší poradně s názvem FIKUS BENJAMIN, STŘÍHÁNÍ VĚTVÍ PO OPADU LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Jahodová.
Mám fikus benjamin, vysoký přes 2 m a široký přes 1 m, asi 25 roků. Každou zimu opadávají lístky, tato zima pro několik větví dopadla nepříznivě. Několik větví, silnějších než palec, má jen na konci větví pár lístečků, některé jsou holé. Asi 3/4 "stromku" jsou zachovalé.
Mohu ty silné, suché větve ostříhat, nebude velký výron?
Děkuji za názory a zkušenosti.
Dáša.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Úplně nejlepší bude, když si z této rostliny ustřihnete několik větviček a necháte je zakořenit. Vypěstujete si silnou zdravou rostlinu a té původní se časem zbavte.
Pokud fíkus benjamín ztrácí listy, příčiny mohou být různé. Nejpravděpodobnější příčinou bývá přelití, dále nízká zimní teplota, přehnojení a chladný průvan. Další možností opadu listů u fíkusu benjamín je nedostatek světla nebo náhlá změna prostředí. Nedostatkem podvýživy také dochází k opadu listů, proto v létě a na jaře používejte organické hnojivo (kravský hnůj a podobně). V zimě nehnojte fíkus vůbec. Pokud listy u fíkusu benjamín zasychávají a svinují se, je příčinou tohoto stavu silné sluneční záření, nízká vzdušná vlhkost nebo přesychání substrátu, s tímto problémem se můžete setkat především u převislých fíkusů.
V naší poradně s názvem FÍKUS BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rajdlová.
Mám Fíkus benjamin a neustále opadávají listy prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Opadávání listů je zcela normální. Je to kvůli nedostatku světla při krátkých zimních dnech a dlouhých nocích. Fíkus pochází z oblastí tropického pásu, kde je po celý rok dostatek světla. V našich podmínkách se fikus musí přizpůsobit zkrácené denní době a to tak, že shodí jednu třetinu svých listů. Listy normálně zežloutnou a spadnou. Příští rok na jaře se znovu obnoví.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus benjamín je drobnolistý fíkus. Jde o druh, který je často pěstován jako pokojová bonsaj. Má spoustu forem od celozelených až po různobarevné. Je to vcelku nenáročná rostlina na pěstování. Větve fíkusu benjamín jsou svěšeny, co přidává rostlině na přitažlivosti. Rostliny z této skupiny mají zaostřené listy rostoucí na malých větvích. Do výšky mohou dosahovat až dva metry.
V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a shazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Mospilan 20 SP, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Mospilan se během letnění aplikuje buď postřikem a nebo zálivkou podle výskytu nových škůdců. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Mospilan hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tak v tom případě můžete rostlinu zkrátit řezem. Přestat hnojit, zalévat až když je substrát úplně suchý, občas orosit listy a přemístit do místnosti, kde je nejvíce světla i toho umělého. Počkat než se vzpamatuje, obrazí, a začne znovu růst s novými výhony.
Den díkůvzdání (Thanksgiving Day) je tradiční severoamerický svátek, který patří do období dožínek. Den díkůvzdání je svátek oslavující hojnou úrodu, o kterou se spolu dělili otcové-poutníci (první severoameričtí osadníci – Pilgrim Fathers) a původní obyvatelé Ameriky. Historicky bylo díkůvzdání chápáno v kontextu křesťanství jako poděkování Bohu za vše, co člověk má a co je mnohdy chápáno jako samozřejmost. Tento zvyk má původ v 17. století, kdy indiáni v Nové Anglii zachránili hladovějící puritánské osadníky tím, že jim přinesli k jídlu ulovené divoké krocany. Právě proto navrhl v 18. století Benjamin Franklin krocana jako symbol Spojených států, s tím ale nesouhlasil George Washington, který za heraldické zvíře prosadil orla bělohlavého. Se Dnem díkůvzdání je v USA spojen zajímavý zvyk, kdy prezident slavnostně udělí milost vybrané krůtě, která měla být zabita a upečena. Tento zvyk zavedl roku 1946 prezident Harry Truman.
Den díkuvzdání připadá vždy na poslední listopadový čtvrtek. K němu podle tradice patří pečený krocan. Správně upéct krocana je opravdu velké kulinářské umění. Musí se péct pomalu, aby nebyl místy nepropečený, ale zase se nesmí dlouhým pečením vysušit.
Postup: Krocana pořádně omyjte pod studenou vodou a očistěte. Pokud máte uvnitř droby, vyndejte je ven. Krocana pořádně prosolte. Posolte ho venku i uvnitř a sůl pořádně do masa vtírejte. Dělejte to pečlivě a důkladně. Tento krok pomáhá uvolnit chuť krocana a zároveň odstraňuje zbytky zmrzlé krůtí šťávy, která se nashromáždila během procesu zmrazování. Dále si očistěte a nakrájejte mrkev, cibuli a celer (krájejte na větší kousky). Připravte si svazek tymiánu a šalvěje. Zeleninu a bylinky potom vložte dovnitř krocana jako nádivku. Čím více nádivky, tím lépe, protože se maso nevysušuje. Troubu dejte předehřát na 190 °C. V kastrůlku rozehřejte asi 1/8 másla a 1/4 šálku olivového oleje. Jakmile se máslo rozehřeje, přidejte nakrájený tymián, petržel a šalvěj. Nakonec přidejte ještě sůl a pepř a pořádně promíchejte. Dolijte kuřecím vývarem. Směsí polijte celého krocana zvenku i zevnitř. Krocana převažte na třech místech, a to přes křídla, aby se neodchlipovala, přes stehna a nakonec svažte konce spodních nohou. Tělní otvor nemusíte zašívat, jak to znáte u nadívaného kuřete. Do pekáče nalijte dva šálky vody. Krocana překryjte alobalem.
Aby se vešel fíkus do bytu nebo kanceláře, musíme jeho růst pravidelně redukovat. Nové přírůstky zakracujeme střídavě, a nechceme-li přijít o rašení posledního pupene, necháme při řezu za posledním listem kousek větve. Vytékání mléčné šťávy zastavíme mlžením vodou nebo obalením rány toaletním papírem. Chceme-li udržet velikost koruny či tvar jednotlivých větví, musíme provést zakrácení o tři listy hlouběji, než je zamýšlený obrys koruny, aby se měla rostlina kam rozrůstat. Nejlepší je postavit ostříhaný fíkus na plné slunce (za okno nebo i ven na balkon či terasu), protože se tak probudí nejvíce spících pupenů a nové malé listy narostou blízko u sebe.
Odlistění se u fíkusů provádí proto, abychom získali nové, zdravé a menší listy, ale také z toho důvodu, že se zmenší přerostlá koruna nebo velké větve. Tento zásah se však může provést jen v případě, že má rostlina dostatek světla a tepla a je v dobré kondici. Listy se netrhají, ale stříhají se tak, že na větvi zůstane kousek řapíku (stopky). Následně je třeba dát pozor na přelití, protože odlistěná rostlina spotřebuje mnohem méně vody. A také nesnáší průvan!
Zajímavost: Víte, že benjamin jako jedna z mála pokojových rostlin dokáže vzduch v místnosti nejen zvlhčit, ale i zbavit všech toxinů, o kterých nemáme mnohdy ani tušení?
Fíkus má rád slunce, ale může prosperovat i v polostínu. V našich podmínkách snesou rostliny letnění od půlky května do poloviny října. Změnu prostředí dává benjamín najevo opadáním listů, které rychle dožene novými listy odolnými vůči slunečnímu svitu. Fíkus venku často napadají půdní škůdci, kteří užírají kořínky a rostlina pak hůře prospívá a v zimě ji pak opadávají listy. Proto je velmi prospěšné ochránit rostliny postřikem z přípravku Mospilan 20 SP. Ten má výborné ochranné účinky díky tomu, že jeho insekticidní látky se vstřebávají do celé rostliny a zůstanou v ní po dobu několika týdnů. Jakmile něco v této době působení vleze do květináče a kousne si kořene nebo listu, či kůry, tak do několika hodin zahyne. Tím se škůdci nerozmnoží a rostliny krásně prosperují během letnění i po něm. Postřik Mospilanem se provádí večer na list, kdy není hlášen désť na příštích 24 hodin. Postřik se provádí jakmile se rostliny vzpamatují z přesunu do venkovního prostředí, tedy někdy začátkem června. Druhý postřik se provede začátkem září. Během září stačí rostlinu omýt déšť, takže až si ji budete dávat domů, tak na ní nebudou žádné zbytky postřiku a nebude pak doma uvolňovat jedy do svého okolí. Mospilanem se dají léčit také puklice, které po jediném postřiku hynou. Fakt bezvadný a bezpečný přípravek!
V naší poradně s názvem FÍKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Ludvíková.
Dobrý den,zajímalo by mě jestli se musí fíkus Benjamin nějak zaštipovat nebo zastřihávat .Nedávno jsem si ho koupila v Lidlu a je hodně hustý.Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fikus benjamin se nemusí vůbec zastřihávat, ale může. Tento fikus snese jakýkoliv řez, takže si rostlinku můžete tvarovat podle libosti. Zastřihávat můžete kdykoliv chcete, není zde žádné omezení na konkrétní období.
Fíkus benjamín se nejlépe rozmnožuje řízkováním v létě, a to při teplotě 24 až 29 °C. Z jednoho výhonku lze získat hned několik řízků. V podstatě jich může být tolik, kolik je na něm listů. Je potřeba mít list i s očkem na stonku. Po odřezání dejte do teplé vody, aby se zastavil tok mléčné šťávy.
Fíkus by se měl prořezávat poté, co se koncem léta a počátkem podzimu zastaví nový růst. Rostlina zažívá nový růst na jaře a na začátku letních měsíců. Ideální čas pro řez fíkusu je před přenesením do domu. Vzhledem k tomu, že je benjamin poměrně otužilý a odolný, lze řez provádět v případě potřeby po celý rok, nejen během optimálního období. Mrtvé nebo zlomené větve lze kdykoli ořezat.
Na slunném stanovišti může být fíkus benjamín napaden sviluškami a třásněnkami. Suchý vzduch a příliš teplé místo pak vytvářejí vhodné prostředí pro puklice a mšice.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Jen amazonská koka produkuje listy, ze kterých jde vyrábět kokain. Jde o druh koky Erythroxylum coca var. ipadu. Vyžaduje neustálou kultivaci, bez které nepřežije na rozdíl od své divoké příbuzné a všude po Andách rozšířené rostlině E. coca var. coca. Z obrázků první pohled vidíte, že běžným okem rozdíl nepoznáte. Bylo tedy navrženo, že kvůli nedostatku genetické izolace k odlišení amazonské koky od planého druhu E. coca var. coca, může být amazonská koka lépe definována jako odlišný kultivar než taxonomická odrůda.
Na rozdíl od ostatních druhů koky, které se běžně množí semeny, amazonská koka zřídka produkuje semena a množí se pomocí stonkových řízků, které zůstávají životaschopné i několik týdnů, pokud jsou udržovány vlhké. Vzhledem k tomu, že amazonská koka se množí vegetativně, mohou být ze stejného klonu lehce osázeny celé plantáže. Amazonská koka je speciálně přizpůsobena proměnlivému zemědělství polokočovných amazonských národů. Řízky plané koky moc dobře nezakořeňují, ale tamními bohy byla lidem amazonská koka, která oplývá snadností vegetativního množení. Na rozdíl od plané koky je ta amazonská typicky slabší rostlina, o čemž svědčí skutečnost, že po několika letech rostliny ztrácejí svou vitalitu a snadno se stávají obětí nemocí nebo napadení hmyzem. Nadměrná sklizeň může tento proces urychlit.
Domorodci si amazonskou koku připravují jinak než ostatní tři pěstované koky. Po opékání na sucho si listy rozdrtí na prášek. Po prosátí prášek spojí s popelem z rostlin, který slouží jako nezbytná zásaditá příměs pro žvýkání koky. Takže žádná dobrota to asi nebude.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Svilušku na okurkách poznáte podle světlého tečkování listů, žloutnutí, zasychání a jemných pavučinek hlavně na spodní straně listů.
Nejrychlejší kontrola je jednoduchá: otočte podezřelý list, vezměte lupu nebo mobil s přiblížením a hledejte drobné pohyblivé tečky. U skleníkových okurek se svilušky často objeví v horku a suchu. Pokud jsou už listy hnědé a opředené pavučinkou, je napadení pokročilé a samotný slabý domácí postřik většinou nestačí.
Jsou svilušky na lidech nebezpečné?
Svilušky na lidech obvykle nežijí a neštípou člověka. Svědivé pupínky po zahradě způsobuje častěji sametka podzimní.
Tohle je velmi častý omyl. Svilušky jsou hlavně škůdci rostlin, kde sají na listech. Když se po sezení v trávě objeví červené svědivé pupínky v pase, tříslech, podkolení nebo kolem ponožek, podezření míří spíš na sametku. Prakticky pomáhá sprcha, vyprání oblečení, chlazení a neškrábat. Při silné reakci je vhodná konzultace v lékárně nebo u lékaře.
Jak vypadá štípnutí od svilušky?
Štípnutí od svilušky je většinou nepřesné označení. Typické svědivé pupínky po zahradě odpovídají spíš sametce podzimní.
Sametkové pupínky bývají malé, červené, hodně svědí a často se objeví až s odstupem několika hodin nebo druhý den. To mate, protože člověk má pocit, že ho něco poštípalo doma. Svilušky si naopak všimnete spíš na listech rostlin. Pro článek je proto důležité nepoužívat výraz kousnutí od svilušky jako jistou diagnózu.
Co je nejlepší postřik proti svilušce?
Postřik proti svilušce musí zasáhnout hlavně spodní stranu listů a měl by se opakovat. Jednorázový zásah často nestačí.
U mírného napadení začněte mechanicky: osprchovat listy, odstranit nejhorší části, zvýšit vlhkost a až potom použít vhodný přípravek. Ve skleníku dobře funguje kombinace prevence, opakované kontroly a případně biologické ochrany dravými roztoči. U chemických přípravků vždy sledujte, zda jsou aktuálně povolené pro danou plodinu, a dodržte ochrannou lhůtu.
Pomůže na svilušky česnekový postřik?
Česnekový postřik na svilušky může krátkodobě pomoci při slabém napadení, ale nebývá spolehlivý proti vajíčkům.
V praxi má smysl spíš jako podpůrný zásah na začátku problému. Jakmile jsou na okurkách pavučinky a listy schnou, samotný česnek většinou nestačí. Navíc může při silné koncentraci poškodit citlivé listy. Lepší je kombinovat ho s omytím rostliny, odstraněním napadených listů a pravidelnou kontrolou. Svilušky se rychle množí, proto rozhodují dny.
Množení řízkováním se nejčastěji daří na jaře, v létě nebo na konci léta podle typu rostliny.
Bylinné a polodřevité řízky, například levandule nebo muškáty, se často odebírají v teplejší části roku. Dřevité řízky, například u vinné révy, se připravují v době vegetačního klidu. U každé rostliny je důležité sledovat nejen kalendář, ale hlavně vyzrálost výhonu.
Proč řízky hnijí místo toho, aby zakořenily?
Řízky nejčastěji hnijí kvůli přemokřenému substrátu, špatnému větrání nebo příliš měkkému rostlinnému materiálu.
Řízek bez kořenů neumí dobře hospodařit s vodou. Potřebuje vlhký vzduch, ale ne těžkou mokrou zeminu. Riziko hniloby zvyšuje také špinavý nůž, starý substrát a chladné místo. U kaktusů je navíc nutné nechat řeznou ránu zaschnout, jinak se hniloba řízku objeví velmi rychle.
Je lepší řízkovat ve vodě, nebo rovnou v substrátu?
Řízkování ve vodě je jednoduché, ale nehodí se pro všechny rostliny. Často bezpečnější je lehký substrát.
Ve vodě dobře koření některé pokojové rostliny, ale růže, levandule, túje nebo kaktusy bývají jistější v propustném množárenském substrátu, perlitu nebo písku. Kořeny vytvořené ve vodě jsou jemnější a po přesazení mohou hůř reagovat. Pro začátečníka je důležité hlídat, aby řízek nebyl bez vzduchu a nezačal zahnívat u báze.
Musí se při řízkování používat stimulátor?
Stimulátor na řízkování není vždy povinný, ale u hůře kořenících rostlin může zvýšit šanci na úspěch.
U muškátů nebo některých pokojových rostlin často stačí zdravý řízek a dobré podmínky. U růží, tújí, levandule nebo dřevitějších řízků může stimulátor pomoci, pokud se použije střídmě. Není to ale náhrada za správný termín, čistý řez a vhodný substrát. Přehnané množství prášku ani gelu nezachrání slabý řízek.
Jak dlouho trvá, než řízek zakoření?
Zakořenění řízků obvykle trvá od dvou týdnů do několika měsíců podle rostliny a podmínek.
Muškáty mohou zakořenit zhruba za několik týdnů, levandule často potřebuje delší čas a túje nebo dřevité řízky révy mohou vyžadovat výrazně více trpělivosti. Důležité je netahat řízky ze substrátu kvůli kontrole. Lepším signálem je nový růst, pevnější držení v substrátu a dobrý vzhled listů. Spěch je u řízkování častá chyba.
Jaký substrát je nejlepší pro množení řízkováním?
Nejlepší je vzdušný, chudší a propustný substrát, který drží mírnou vlhkost, ale nezůstává rozbahněný.
Dobře funguje výsevní substrát, perlit, písek s rašelinou nebo speciální množárenský substrát. Běžná těžká zahradní zemina bývá pro řízky riziková, protože se slehne a drží příliš vody.
