Milion bells patří mezi rostliny, které vypadají nenáročně, ale při výsevu dokážou potrápit i zkušenější pěstitele. Nejčastější problém není v semínkách, ale v tom, že se sejeme příliš brzy, příliš pozdě, nebo v podmínkách, které doma jednoduše nefungují.
Pokud má milion bells skutečně kvést bohatě a ne jen přežívat, rozhoduje hlavně správný termín výsevu, světlo a teplota v prvních týdnech. Špatné načasování už se později dohnat nedá.
FAQ – často kladené otázky
Kdy je úplně nejlepší termín pro výsev milion bells v Česku?
Nejlepší termín výsevu milion bells v českých podmínkách je únor až začátek března, kdy už je znatelně víc světla.
V tomto období mají sazenice dost času zesílit před jarem, ale zároveň nejsou vystavené extrémnímu nedostatku světla jako v lednu. Z praxe vychází, že únorový výsev dává nejvyrovnanější výsledky – kompaktní růst, méně vytahování a jistější kvetení. Březnový výsev je bezpečnější pro byty bez přisvětlení, ale květy se objeví později.
Mohu zasít milion bells už v lednu?
Ano, ale jen pokud máš umělé osvětlení a kontrolu teploty.
Lednový výsev bez LED přisvětlení téměř vždy vede k vytáhlým a slabým sazenicím. I když klíčení proběhne, rostliny se v následujících týdnech zhoršují a po přesazení stagnují. Pokud nemáš možnost svítit 12–14 hodin denně a udržet teplotu substrátu, je lepší počkat alespoň do února.
Proč mi milion bells vůbec nevzejdou?
Nejčastější příčinou nevzejití je přemokřený nebo studený substrát, nikoli špatná semena.
Semena milion bells jsou extrémně drobná a citlivá. Pokud je substrát mokrý, semena zahnívají ještě před klíčením. Další častý problém je studený parapet – i při teplém vzduchu může mít půda pod 18 °C. Ideální je jemně vlhký substrát a stabilní teplota během klíčení.
Jak dlouho trvá, než milion bells vyklíčí?
Milion bells obvykle klíčí za 7–14 dní, podle teploty a světla.
Při teplotě kolem 20–22 °C a dostatku světla se první klíčky objeví zhruba po týdnu. Pokud po dvou týdnech není vidět nic, je pravděpodobné, že semena uhynula. Čekání déle většinou nic nevyřeší. Lepší je výsev zopakovat a upravit podmínky.
Proč se sazenice milion bells hned po vzejití vytahují?
Vytahování je jasný signál nedostatku světla, ne chyby v zalévání.
Jakmile se objeví klíčky, potřebují intenzivní světlo. Pokud je světlo slabé nebo daleko, rostliny se natahují za zdrojem světla. Tento stav se už špatně napravuje. Přesun na světlejší místo nebo zapnutí LED musí přijít okamžitě, jinak sazenice zůstanou slabé po celý život.
Má smysl přisvětlovat jen pár hodin denně?
Krátké přisvětlení nestačí, milion bells potřebují dlouhý světelný den.
Přisvětlování 2–3 hodiny večer většinou nemá zásadní efekt. Rostliny reagují na celkovou délku dne, ideálně 12–14 hodin světla. Slabé nebo krátké přisvětlení jen zpomalí problém, ale nevyřeší ho. Pokud už svítit, tak pravidelně a dostatečně dlouho.
Mám použít topnou podložku po celou dobu pěstování?
Ne, vyhřívání zespodu patří pouze ke klíčení, ne k růstu.
Topná podložka pomáhá nastartovat klíčení, ale po vzejití je nutné ji vypnout. Kombinace teplého substrátu a nedostatku světla vede
V naší poradně s názvem DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.
Milion bells, botanicky calibrachoa, je blízký příbuzný petúnie, ale v chování se liší víc, než se běžně píše. V praxi to není rostlina „zasaď a zapomeň“, hlavně v rané fázi. Důvod, proč se milion bells pěstuje ze semínek, je jednoduchý – výběr barev, množství rostlin a cena.
Z vlastní zkušenosti ale vím, že výsev dává smysl jen tehdy, když máte podmínky. Jinak je výsledek slabý, opožděný a často zklamáním. Milion bells má drobná semena, pomalý start a vysoké nároky na světlo už od klíčení.
Rozdíl mezi milion bells a petúnií
milion bells má menší semena a pomalejší start
je citlivější na nedostatek světla
hůře se dohání chyby z prvních týdnů
Pro koho má výsev smysl
Výsev doporučuji pěstitelům, kteří chtějí mít více rostlin stejné barvy, plánují truhlíky nebo převisy a jsou ochotni věnovat sazenicím pozornost v únoru a březnu. Pokud chcete jen pár květin na balkon, často se vyplatí hotové sazenice.
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
děkuji za odpověd,mohl byste mě poradit jak poznám při nákupu zda je kala v pořádku nebo nějak narušená?kala se mi hrozně líbí a chtěla bych je doma pěstovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.
Dobrý den, dostala jsem od manžela k svátku Valentýna fialovou kalu a chtěla bych se optat až mi odkvete jak se mám o ní starat, aby mi vydržela co nejdéle a zase kvetla pěstuji ji doma na okně.
Děkuji za odpověď
Iveta
Proč milion bells nevzejdou nebo hynou po vyklíčení
Jedním z nejčastějších dotazů je, proč semena vůbec nevzejdou, nebo proč sazenice zmizí krátce po vyklíčení. Většinou nejde o špatná semena, ale o kombinaci vlhka, tepla a nedostatku světla.
Příliš mokrý substrát
Semena milion bells jsou drobná a citlivá. Přemokření vede k uhnívání ještě před vyklíčením. Substrát má být vlhký, ne mokrý.
Nízká teplota půdy
I když je v místnosti teplo, studený parapet dokáže klíčení zastavit. Teplota substrátu pod 18 °C výrazně zpomaluje start.
Nedostatek světla po vzejití
Jakmile se objeví první lístky, světlo je důležitější než teplo. Bez něj se sazenice vytahují a slábnou během několika dní.
Tento postup vychází z reálných bytových podmínek a je nastaven tak, aby fungoval bez skleníku. Neřeší ideál, ale to, co má doma většina pěstitelů.
Připrav si správné prostředí ještě před výsevem.
Zvol světlé místo, ideálně východní nebo jižní okno, případně si připrav LED přisvětlení. Substrát musí mít při klíčení alespoň 20–22 °C. Pokud je parapet studený, použij topnou podložku, ale jen do vyklíčení.
Vysej povrchově a nezahrnuj.
Semena milion bells jsou velmi drobná. Rozsyp je na povrch jemného substrátu, lehce přitlač a nezakrývej zeminou. Světlo je pro klíčení klíčové. Substrát zvlhči rozprašovačem, nikdy nezalévej proudem.
Udržuj vlhko, ale ne mokro.
První dny udržuj substrát trvale vlhký, ideálně pod průhledným krytem. Jakmile se objeví klíčky, kryt postupně odvětrávej. Přemokření v této fázi vede k padání klíčků.
Po vzejití sniž teplotu a přidej světlo.
Jakmile se objeví první lístky, je světlo důležitější než teplo. Topnou podložku vypni a zajisti dostatek světla 12–14 hodin denně. Pokud sazenice blednou nebo se vytahují, je světla málo.
Přepichuj včas a netlač na růst.
Jakmile mají rostliny první pravé listy, přepíchni je do malých květináčů. Nepřihnojuj brzy, milion bells si na začátku vystačí. Silná rostlina roste pomaleji, ale stabilně.
Ve svém příspěvku MOJE NOVÁ TÝDENÍ PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den, mám novou orchidej phalaenopsi a nevím jestli ji můžu přesadit
když kvete, a kdy by bylo správné ji přesadit
a jak se mám oni starat a její optymalní
starosť celkově. předem děkuji"
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magdalena.
Dobry den, obecne se doporucuje presazovani a odpocinek v chladnejsi mistnosti po odkvetu. Máte-li starost, roste destovkou nebo destilkou s kohout.vodou (2:1) a jednou tydne dejte lazen mekke vidy s hnojivem, poradne odkapte/ v misce by mela mit moznost dýchat= na podstavci a ne pomorena ve vode/ a je, vic od nas nepotrebuji. Jsou to symbioticke rostliny,ktere bezne porustaji kmeny strom-z toho vychazejte-ne prime slunce,.... Snad vse. At se Vasi orchidei i vam dari dobre, Mag
Výsev milion bells není složitý, ale je nekompromisní k chybám z prvních týdnů. Největší rozdíl dělá správný termín, světlo a práce s teplotou. To, co se pokazí v únoru, už v květnu nedoženete.
Z dlouhodobé zkušenosti se nejlépe osvědčuje výsev v únoru nebo začátkem března, kdy jsou podmínky vyvážené a rostliny mají dost času zesílit. Lednový výsev má smysl jen s vybavením, jinak vede ke slabým sazenicím.
Pokud milion bells nevzejdou nebo se vytahují, většinou to není vina semínek. Je to signál, že podmínky neodpovídají jejich potřebám. V následující sekci najdeš odpovědi na nejčastější situace, které pěstitelé při výsevu řeší.
Rozdíly mezi lednovým, únorovým a březnovým výsevem
Rozdíl mezi jednotlivými termíny výsevu milion bells není kosmetický, ale zásadní. Z vlastní praxe vím, že stejná semena zasetá o měsíc později se mohou chovat úplně jinak. Nejde jen o datum, ale o to, jaké podmínky rostliny potkají v prvních 4–6 týdnech.
Leden: rychlý start, vysoké riziko
Lednový výsev dává náskok v čase, ale jen na papíře. Bez přisvětlení a stabilního tepla vznikají slabé, vytáhlé sazenice, které se už nikdy plně nespraví. Často vypadají „živě“, ale po přesazení stagnují.
nutné silné LED osvětlení
vyhřívání substrátu výhodou
nejvyšší chybovost
Únor: rovnováha mezi časem a kvalitou
Únorový výsev považuji za nejspolehlivější variantu. Světla už je víc, sazenice reagují lépe a chyba se dá ještě korigovat. Při dobrém světle vznikají kompaktní rostliny vhodné pro další tvarování.
Březen: jistota místo rychlosti
Březnový výsev je ideální pro byty bez speciální výbavy. Rostliny sice vykvetou později, ale bývají silné, s kratšími internodii a lepší odolností po přesunu ven.
Ve svém příspěvku HEBE KDY PŘESAZOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Stračevská.
mám asi 5 let starý keř hebe, zasadila jsem ho nevhodně na sklace,ale blízko chodníku. nyní nám vadí při přecházení. Potřebovala bych ho přesadit, ale mám strach abych o něj nepřišla.Kdy je vhodné ho přesadit?Děkuji za radu E Str.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Margareta Vaňourková.
Dobrý den,děti my zakoupili v Květinářství keřík Hebe,poprosila bych jakou půdu potřebuje,a jak se oněj starat.Byla bych vděčná za každou radu.Nikde jsem od zahradkářu nic nezjistila.Děkuji s pozdravem Margareta Vańourková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět Dracaena steudneri. Péče je jako o běžnou dracenu. Hodně světla a v létě pravidelná vydatná zálivka a přihnojování hnojivem s nižším obsahem dusíku. Když se při hnojení používá hodně dusíku, tak listy ztrácí své světlé ornamenty a rostlina bujně roste, má-li dostatek slunce. Draceny milují letnění. Od konce května až do konce září mohou zůstat venku.
Neexistuje jeden univerzální termín, který by fungoval všem. V Česku rozhoduje kombinace délky dne, světla v bytě a cílového termínu výsadby. Největší chybou je řídit se jen kalendářem.
Výsev v lednu
Leden je rizikový. Bez silného přisvětlení jsou sazenice téměř vždy vytáhlé. Výsev v lednu dává smysl pouze tehdy, pokud máte umělé osvětlení a stabilní teplotu substrátu.
Výsev v únoru
Únor považuji za nejlepší kompromis. Dny se prodlužují, světla přibývá a rostliny mají dost času zesílit před jarem. Při dobrém světle vznikají kompaktní sazenice.
Výsev v březnu
Březen je vhodný pro běžné bytové podmínky bez přisvětlení. Rostliny sice pokvetou později, ale budou silnější a méně problémové.
Ve svém příspěvku KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Ťoupalová.
Dobrý den, potřebuji poradit jak sestarat o kamelii. Opadávají mi listy.
Kalibrachoa (Milion Bells) je náchylná k několika běžným škůdcům, včetně mšic, smutnic, třásněnek a svilušek. Mšice jsou častým problémem, zejména na nových výhonech a květech, zatímco larvy smutnic mohou poškozovat stonky a potenciálně způsobit pád rostliny. Třásněnky mohou být také problémem, zejména na květech.
Mšice
Tento malý hmyz ve tvaru hrušky může být zelený, černý nebo hnědý a často se nachází na nových výhonech a květech.
Smutnice
Tento hmyz přitahuje vlhká půda a může být nepříjemný, ale jejich larvy mohou poškozovat kořeny a stonky.
Třásněnky
Tento drobný, štíhlý hmyz může poškozovat květy a listy, což vede k deformovanému růstu.
Svilušky
Tito drobní škůdci podobní pavoukům mohou způsobit žloutnutí a tečkování listů.
Ochrana proti škůdcům
Pěstební postupy
Správná zálivka, dobře propustná půda a dobrá cirkulace vzduchu mohou pomoci předcházet škůdcům a chorobám, jako je hniloba kořenů.
Monitorování
Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců, zejména nové výhonky a květy.
Biologická ochrana
Zavádějte užitečný hmyz, jako jsou berušky, které mohou pomoci s kontrolou mšic.
Chemická ochrana
K hubení zamoření lze použít insekticidní mýdla nebo jiné vhodné pesticidy, ale nejlepší je začít s kulturními a biologickými metodami.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Existuje bod, kdy je lepší výsev vzdát. Pokud sejete po polovině března, rostliny sice vyrostou, ale plného efektu dosáhnou pozdě a často nestihnou vytvořit bohaté převisy.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ PODLE JANY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA HOMOLKOVÁ.
UŽ PO NĚKOLIK LET JSEM MNĚLA NA ZÁPADNÍM OKNĚ NA PARAPETU ORCHIDEJE.ZE ZAČÁTKU JSEM JE ZDĚDILA PO MAMINCE,ASI OSM.TY MNĚ ODEŠLY,UŽ JSEM JE NEZACHRÁNILA.LETOS JSEM DOSTALA TŘI.V ČERVNU MNĚ ODKVETLY.A NYNÍ SE MNĚ NA LISTECH OBĚVILA BÍLÁ PLÍSEŃ.UŽ DVAKRÁT JSEM VYMNĚNILA SUBSTRÁT-KŮRU.A PŘED TÍM JSEM JE NAMOČILA DO VODY S KUPOVANÝM HNOJIVEM NA ORCHIDEJE.OTŘELA JSEM LISTY.A MÁM OBYVY ,ŽE UŽ JE NEZACHRÁNÍM.PROSÍM O POMOC.JÁ SE MÁM O NĚ STARAT.VYSKOUŠÍM JE POSTŘÍKAT VODOU SE SKOŘICÍ..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Begonie je rostlina, která má snad stovky různých odrůd, některé z nich jsou zdobné svými květy, jiné svými listy. Bývají pěstovány jako pokojové i venkovní rostliny, a to v květináčích, truhlících i přímo na záhonech. Podle velikosti květů se begonie dělí na drobnokvěté a velkokvěté, bývají v různých odstínech bílé, žluté, oranžové, růžové i červené. Ani tvar květů nebývá stejný, pomineme-li rozdíl drobných a velkých květů, odlišuje se květy různě zdobnými, například třapatými či zvlněnými.
Jak begonie pěstovat
Nejdříve si vyčleníme begonie, které potřebují zvláštní přístup, například Begonie semperflorens, kterou známe pod názvem voskovka. Tato begonie je jako jedna z mála pouze jednoletá rostlina, což znamená, že není schopna přezimovat a na jaře musíte vysadit novou. Tato rostlina je navíc typická tím, že na rozdíl od většiny begonií má ráda slunné místo. Vysazuje se jak do záhonu, tak do truhlíku.
Další výjimkou mezi begoniemi je Begonie grandis, tato rostlina je na rozdíl od ostatních schopná přezimovat i v našich podmínkách venku v záhonu, jediné, co jí musíte dopřát, je, že ji na podzim zakryjete vrstvou chvojí.
A jak se tedy starat o ostatní, „běžné“ begonie? Begonie nemají rády přímé slunce, ale měly by mít dostatek světla, takový balkon na severní straně pro ně bude naprosto ideální. Tyto rostliny mají rády teplo. Až je budete sázet do truhlíku, myslete na to, že jim vyhovuje lehká, propustná půda, ideální zeminou pro begonie je tedy kompost anebo smíchání rašeliny a písku. Odkvetlé květy a suché listy je potřeba v průběhu roku odstraňovat, aby zbytečně nedocházelo k šíření škůdců a chorob. Chcete-li, aby se vám rostlina rozrostla, zaštipujte nové výhonky.
Zálivka a hnojení
Begonie mají rády pravidelnou zálivku. Zemina by neměla ani vyschnout, ani být příliš vlhká. Zálivku provádějte vždy do záchytné misky, nikdy vodu nelijte na listy či květy.
Nezapomeňte ani na hnojení begonií, a to v době květu jedenkrát týdně hnojivem určeným pro kvetoucí rostliny. Hnojit byste měli maximálně do září, poté již omezte i zálivku a připravte rostlinu na zimu.
Přezimování
Přezimování begonií se odlišuje od většiny balkonových rostlin. Prakticky jsou dva způsoby přezimování. Begonii můžete přemístit do vytápěné místnosti, kde se teplota pohybuje od 18 do 25 °C, a nadále se o ni budete starat jako v létě, pravidelně ji budete zalévat a jen omezíte hnojivo. Pak se možná i v zimě dočkáte květů. Druhou a častější variantou, jak tyto rostliny zazimovat, je, že koncem září, až klesnou denní teploty pod 15 °C a již nepokvetou, begonie seříznete, vyjmete hlízy ze zeminy, očistíte je, a máte
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady https://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Víme z historie, že Římané v zájmu rozšiřování svého území vedli dlouhá desetiletí války s Kelty, Germány a jinými národy. Římští vojáci putovali Evropou, a v dobách, kdy zrovna nevedli urputné boje, mísili s místním obyvatelstvem a předávali jim výdobytky své kultury. S postupujícími vojsky se tak rozšiřovalo pěstování révy po ostatních částech Evropy, na území dnešní Francie, Rakouska, Maďarska, a také k nám. Velký vliv na rozvoj vinařství mělo rozšiřující se křesťanství: víno bylo potřebné pro náboženské obřady. S rozšiřováním křesťanství souvisí příchody různých církevních řádů na naše území (cisterciáci, premonstráti, benediktýni), kteří přinášeli vzdělanost – někteří z mnichů byli v té době téměř jedinými, kteří uměli číst a psát. Uměli také léčit, starat se o půdu, pěstovat různé rostliny a zemědělské plodiny a chovat domácí zvířata. A také pěstovat révu a z hroznů vyrábět víno. Navíc je panovníci často obdarovávali půdou.
V legendách a ve více či méně věrohodně napsaných kronikách se můžeme setkat s příběhem o sv. Ludmile, jak se stala křesťankou a jak vychovávala svého vnuka Václava k získávání praktických zkušeností s různými profesemi. Vypráví se, že sv. Václav okopával vinici a také šlapal hrozny při sklizni. Ať už je to pravda nebo jen legenda, z tohoto příběhu vyplývá, že v této době se réva na našem území běžně pěstovala. První písemné záznamy o existenci vinic v Čechách jsou z roku 1057, kdy se v zakládací listině biskupství v Litoměřicích uvádí, že kníže Spytihněv daroval litoměřické kapitule pozemky pro zřizování vinic v okolí Litoměřic včetně vinařů. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pak pochází z roku 1101, a tou je také zakládací listina, tentokrát kláštera v Třebíči.
Jan Neruda píše ve své Baladě o Karlu IV.: „Eh, vezu révu z Burgund sem...“ Jak moc se Karel IV. zasloužil o rozvoj vinařství na našem území?
O Karlu IV. bychom z dnešního pohledu mohli říct, že to byl velmi dobrý ekonom a velmi úspěšný podnikatel. Měl schopnost vidět možnosti ke zlepšování stavu země. A velmi výrazně se zasloužil o rozmach českého vinařství. V roce 1351 nechal dovézt odrůdy, které znal z let výchovy na francouzském dvoře a které měly nahradit doposud pěstované odrůdy. Ty byly sice plodné, ale s malými hrozny a bobulemi a vína z nich byla nekvalitní, řídká a obsahovala málo alkoholu. S novými odrůdami dovezl i vinaře, kteří uměli révu vysázet a pěstovat a také vyrábět kvalitní vína, a měli to naučit i místní obyvatele. A aby byl o tuto zemědě
V naší poradně s názvem PROČ LISTY VÁNOČNÍHO KAKTUSU ČERVENAJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
konce listů mají červebnohnědou barvu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vánoční kaktus preferuje stanoviště s jasným, ale nepřímým světlem. Jeho vystavení na plné slunce může způsobit, že segmenty listů změní barvu na tmavočervenou. Je to důsledek úpalu rostliny.
Změňte kaktusu stanoviště. Pokud máte zahradu, dejte ho na léto ven, nejlépe ho pověste na severní stěnu. Do konce září se o něj nemusíte vůbec starat. Stačí mu voda ze vzduchu a ta co naprší. Pokud jste spokojen s jeho velikostí, tak nepotřebuje ani žádné hnojení. Venku si bude si připadat jako ve své domovině a bohatě vám pokvete. Záčátkem podzimu ho ukliďte domů.
Díky jemnému bílému nebo lehce narůžovělému masu bez typického rybího pachu a drobných kostí se tato ryba prosadila v jídelníčcích mnoha zemí. A chutná i těm, kteří ryby jinak odmítají. Pochází výhradně z intenzivních chovů v jihovýchodní Asii.
Pangasius dolnooký obývá velké řeky, jeho domovem jsou povodí řek Mekong a Chao Phraya v jihovýchodní Asii. Introdukován byl i do dalších oblastí. Tento druh může dosáhnout velikosti až 130 cm s hmotností převyšující čtyřicet kilogramů. Tělo má podlouhlé, ze stran zploštělé a bez šupin. Zbarvení na hřbetní straně těla je tmavomodré, na bocích přechází v tmavě šedou. U mladých ryb jsou na bocích patrné dva černé pruhy. Břišní strana je stříbrnošedá. Starší a větší jedinci bývají zbarveni šedě. Ploutve jsou tmavě šedé až černé. Hřbetní ploutev se nachází blízko za hlavou, ryba tak vzdáleně připomíná žraloka a můžeme se někdy setkat i s názvem sumeček žraločí (zejména v akvaristické literatuře). Ocasní ploutev je dobře vyvinutá, silně vykrojená, řitní ploutev je dlouhá, pangasius má i tukovou ploutvičku (malá ploutvička v zadní části hřbetu). Kolem ústního otvoru jsou dva páry vousů. Je to všežravý druh, v přírodě se živí různou potravou od ryb přes bezobratlé živočichy až po rostliny, které tvoří velkou část potravy hlavně u velkých jedinců.
Tato ryba v průběhu posledních přibližně deseti letech doplnila spektrum druhů, které jsou produkovány ročně v objemu vyšším než 1 milion tun.
Tržní hmotnost pangasia se pohybuje v rozpětí od 900 do 1 500 g. Takto velké ryby jsou z farem dopraveny živé ke zpracování do velkých hal, kde jsou usmrceny a ručně zpracovány do podoby filet bez kůže. Filetováním ryb je získávána rybí svalovina (maso) zpravidla bez kůže a kostí, hlavy a ploutví. Zpracovávají se podélným řezem, který oddělí boční partie těla od páteře. Další variantou je zbavení ryb vnitřností, oddělení hlavy a ploutví a dodávání takzvaného opracovaného trupu.
Významnější problém s pangasiem spočívá v jeho kvalitě z hlediska lidského zdraví. Tato ryba má více méně smysl jen pro ty, kteří se jinak rybího masa ani nedotknou a díky ní se postupně seznámí i s dalšími zdravějšími druhy (maso má jen naprosté minimum chuti, takže ani nepáchne tolik neoblíbenou rybinou a nejsou v něm kosti). Jinak je tato ryba hodně tučná, přičemž obsah toho nejdůležitějšího, co nás u rybího masa zajímá, tedy omega-3 kyselin, je v porovnání s naprostou většinou jiných druhů minimální.
Obliba tohoto masa vychází z jeho chuti a cenové nabídky. Jedná se o levnou surovinu (filety) s jednoduchou úpravou bez kůže a kostí. Maso je světle růžové, bez rybí vůně
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emickarych.
To já jsem si nedávno do bytu koupila novou matraci z https://eco-matrace.cz/171-… To víte, já nemám skoro nic nového v bytě a tak jsem si udělala radost. Lampičku a skříň, kterou jsem pořizovala při koupi bytu, budu muset brzy také vyměnit, ale letos na to prostě nejsou peníze. Já jsem ráda, že sama utáhnu nájem a o nic dalšího se naštěstí nemusím starat.
Většina čističek vzduchu vypouští ozon. I těch několik miligramů této molekuly, které zařízení za hodinu vyrobí, často vede k tomu, že jeho hladina přesáhne hodnotu, která ohrožuje zdraví. Astmatikům, aniž by je na to výrobce upozornil, pak může takové zařízení udělat ze života doslova peklo.
Většina těchto výrobků využívá principu elektrostatického vychytávání nabitých částeček vyskytujících se okolo nás. Nečistoty jsou odstraňovány tak, že se zachycují na kovových elektrodách.
Lékaři varují, že ozon, o kterém nemáme ani tušení, že jej dýcháme, může být příčinou poškození plic. Že nám může vyvolávat bolesti na prsou, kašel, zkrácení dechu, pocit nedostatku vzduchu, svírání v krku.
Před škodlivými účinky ozonu by se měli mít na pozoru zvláště ti, kteří mají nějaké chronické respirační onemocnění, jako je například astma. Na lehkou váhu nelze brát ani negativní účinek ozonu vedoucí ke snížené odolnosti organismu k infekcím. Riziko snížené imunity se netýká jen nemocných, postihuje i „zdravé“ lidi.
Pro ty z vás, kteří už doma pračku vzduchu máte, bude možná zajímavé vypátrat, jak je to s její produkcí ozonu. Mnohdy tento údaj výrobce neuvádí. Někdy se jím ale chlubí. Často je tento údaj uveden v jednotkách „ppb“ (parts per bilion) nebo v „ppm“ (parts per milion). Tyto jednotky nejsou v soustavě SI. Pro porovnání s údaji, se kterými operují zdravotníci, je třeba je převést. Zde jsou konverzní koeficienty: ozón [03]: 1 ppm = 2 mg/m3. Peroxyacetylnitrát: 1 ppm = 5 mg/m3.
Ozon je molekula tvořená třemi atomy kyslíku. Je to silné oxidační činidlo, u biologických látek působí dvěma směry, a to oxidací sulfhydrylových skupin a aminokyselin enzymů, koenzymů, proteinů a peptidů. A oxidací vícenásobně nenasycených mastných kyselin na peroxidy mastných kyselin.
Protože jsou buněčné membrány složeny z proteinů i lipidů, ozon je likviduje zcela spolehlivě. K poškození jsou zvláště náchylné buňky s velkým povrchem. Takové máme v plicích. Také plicní řasinkové buňky mohou být ozonem vážně poničeny. Místo řasinkových buněk se v poškozené tkáni objeví buňky dlaždicové. Ke zpětnému procesu změny dlaždicových buněk na řasinkové nedochází, a to dokonce bez ohledu na to, jak dlouho byly buňky působení ozónu vystaveny. Dýchat vzduch s ozonem tedy není nic, co bychom měli vyhledávat.
Ionizátor pracuje úplně na jiném principu, tudíž je velmi šetrný k lidskému organismu.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K odstranění mšic na rostlině Milion Bells můžete použít kombinaci metod, včetně silného proudu vody, neemového oleje a přinesení užitečného hmyzu, jako jsou berušky. Důležité je také pravidelné sledování a preventivní opatření.
Fyzické odstranění mšic
Vodní postřik: Silný proud vody z hadice může mšice z rostlin vytlačit.
Ruční odstranění: Mšice můžete také jemně odstranit ručně nebo pomocí měkkého kartáče.
Prořízka: Odstraňte silně napadené stonky nebo listy, abyste snížili populaci mšic.
Postřik
Insekticidní mýdlo
Smíchejte několik lžic tekutého mýdla (například kastilského mýdla) s vodou a nastříkejte přímo na mšice, přičemž zajistěte dobré pokrytí.
Neemový olej
Tento přírodní insekticid může být účinný proti mšicím. Řiďte se pokyny na etiketě produktu.
Chemický postřik
Mezi nejlepší insekticidy proti mšicím patří KARATE a ROCK EFFECT.
Užitečný hmyz
Pokud chcete zavlést užitečný hmyz, tak nepoužívejte žádné postřiky.
Slunéčka: Jsou to přirození predátoři mšic. Slunéčka sedmitečná nejlépe sbírejte na místech, kde se vyskytují mšice, protože ty jsou jejich hlavní potravou. Hledejte je v zahradách, na loukách, stromech a keřích, a také na polních plodinách. Slunéčka se také ráda schovávají v hromadách listí, pod kůrou stromů nebo ve škvírách domů, kde přezimují.
Zelené zlatoočky: Další užitečný hmyz, který se živí mšicemi. Zelené zlatoočky jsou jemný hmyz s rozpětím křídel 6 až 10 mm, v tropech i více. Vyznačují se širokým žeberním polem v žilnatině křídel , které zahrnuje i příčnou žilnatinu. Tělo je obvykle jasně zelené až zelenohnědé a složené oči jsou u mnoha druhů nápadně zlatavé. Křídla jsou obvykle průsvitná s mírným duhovým leskem; některá mají zelenou žilnatinu nebo zakalený nahnědlý vzor na křídlech. Lidový název „smradlavky“, používaný hlavně pro druhy Chrysopa , ale i pro jiné (např. Cunctochrysa), odkazuje na jejich schopnost uvolňovat při dotyku odporný zápach z protorakálních žláz. Zelené zlatoočky se vyskytují v zahradách, na polích a v dalších oblastech s vegetací, zejména tam, kde se vyskytují mšice nebo jiný hmyz s měkkým tělem. Přitahují je kvetoucí rostliny a mohou se vyskytovat odpočívající ve vegetaci během dne nebo v noci přitahované světly, což bývá nejefektivnější způsob sběru.
Preventivní opatření
Doba výsadby: Vyhněte se výsadbě zvonků Million Bells příliš brzy na jaře, protože to může zvýšit jejich náchylnost k mšicím.
Pravidelná kontrola: Často kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky mšic.
Zalévání: Zajistěte, aby rostliny byly řádně zalévány, protože suc
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily. Proto štěpovance čeká ještě jedno vegetační období, které tentokrát strá
