Po celá staletí poskytuje máta peprná – silně aromatická bylina – úlevu při špatném trávení, nachlazení a bolestech hlavy. Dnes je nejvíce oceňována její schopnost zklidňovat zažívací ústrojí, zmírňovat poruchy trávení, příznaky dráždivého tračníku a jiné zažívací potíže.
Recepty z máty
Domácí limonáda s mátou
Budete potřebovat: lístky z 1 stonku máty peprné, 3 lžičky třtinového cukru, 1–2 limety nebo citrony (1 kus na plátky), 1,5 l vody
Postup: Limetu nebo citron vymačkejte do skleněného džbánu, přidejte cukr a natrhané lístky máty. Zalijte vodou a dobře promíchejte. Limonádu nechte vychladit, můžete ozdobit plátky limety nebo citronu a kostkami ledu. Tip – místo cukru se dá použít med. Pro zvýraznění chuti přidejte trochu čerstvého zázvoru.
Mátový salát
Budete potřebovat: 1 salátovou okurku, bílý jogurt, 1 stroužek česneku, malý svazek čerstvě nasekané máty, půlku červené cibulky, sůl, pepř, šťávu z 1 citronu
Postup: Okurku oloupejte a nakrájejte na kostičky. Lístky máty nasekejte nadrobno a smíchejte s čerstvým jogurtem, přidejte prolisovaný stroužek česneku, sůl, pepř a zakápněte citronovou šťávou. Hotovou omáčkou přelijte okurky, nechte vychladit. Na závěr můžete přidat nadrobno pokrájenou červenou cibulku. Salát se skvěle hodí k pečenému masu.
Jahodový sorbet s mátou
Budete potřebovat: 100 g krupicového cukru, svazek čerstvé máty, 500 g čerstvých nebo mražených jahod, šťávu z jednoho citronu
Postup: Cukr smíchejte se 100 ml vroucí vody a na mírném plameni ohřívejte tak dlouho, až se úplně rozpustí. Přidejte lístky máty, odstraňte z plotny a nechte asi čtvrt hodiny stát, aby sirup nasál vůni máty. Lístky máty vyjměte. Jahody rozmixujte, přidejte citronovou šťávu a mátový sirup. Směs přelijte do vhodné nádoby a vložte do mrazáku. Nechte tak hodinu zmrznout, poté můžete podávat.
Mátový sirup
Budete potřebovat: čerstvou mátu (asi 50 dkg), 0,5 l vody, 1 větší citron bez jadérek na plátky, 0,5 kg cukru
Postup: V hrnci smíchejte vodu s cukrem a uveďte do varu. Až začne směs houstnout, přidejte nasekanou mátu a citron. Krátce povařte, aby se sirup krásně provoněl, přiklopte poklicí a za občasného míchání nechte 2–3 hodiny odstát. Poté směs přeceďte přes plátno a opět zahřejte téměř k bodu varu. Ještě horký sirup naplňte do sklenic, dobře uzavřete a nechte vychladnout. Skladujte v chladu.
Postup: Prolisovaný česnek smíchejte s hořčicí, olejem, šťávou z 1 citronu a nasekanou mátou. Do směsi naložte maso se zářezy (nejlépe jehněčí, ale může být i kuřecí) a nechte přes noc marinovat. Poté pečte v troubě.
Mátový čaj, především čaj z mátypeprné (Mentha piperita), nabízí několik potenciálních zdravotních výhod, včetně podpory trávení, zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku a potenciálního snížení zánětu. Může také pomoci s bolestmi hlavy, ucpaným nosem a dokonce posílit imunitní systém.
Zklidňuje žaludeční nevolnost
Mátový čaj je dobře známý svou schopností zklidnit a uvolnit trávicí trakt, což může potenciálně zmírnit zažívací potíže, nadýmání a nevolnost.
Zmírňuje syndrom dráždivého tračníku
Studie naznačují, že mátový čaj může pomoci zmírnit bolesti břicha, nadýmání a nepravidelnou stolici spojenou se syndromem dráždivého tračníku.
Zlepšuje trávení
Mátový čaj může napomáhat trávení zlepšením toku žluči a uvolněním svalů trávicího traktu.
Snižuje bolesti hlavy
Mentol, klíčová složka máty peprné, má chladivý a uklidňující účinek, který může pomoci zmírnit bolesti hlavy z napětí.
Uvolňuje ucpaný nos
Vdechování páry z mátového čaje může pomoci uvolnit nosní dutiny a usnadnit dýchání.
Posiluje imunitní systém
Mátový čaj může mít antibakteriální a antivirové vlastnosti, které mohou tělu pomoci v boji s infekcemi.
Může pomoci při hubnutí
Mátový čaj může pomoci s regulací hmotnosti snížením chuti k jídlu a podporou pocitu plnosti.
Osvěžuje dech
Antibakteriální vlastnosti mátového čaje mohou pomoci snížit množství bakterií v ústech, což přispívá ke svěžejšímu dechu.
Důležité informace
I když je mátový čaj obecně považován za bezpečný, někteří jedinci mohou pociťovat pálení žáhy nebo alergické reakce.
Před použitím mátového čaje k léčebným účelům je vždy dobré se poradit se zdravotníkem, zejména pokud máte nějaké zdravotní problémy nebo užíváte léky.
Brynza byla poprvé zaznamenána na Slovensku kolem roku 1470, ale stala se běžnou až během 17. století. Komerční zpracování brynzy začalo někdy v 80. letech 18. století. Nejslavnějším regionem se stal v souvislosti s brynzou Liptov.
Pravá brynza se vyrábí ze syrového ovčího mléka, obsahuje velké množství probiotických bakterií a není určena k delšímu skladování. Brynzu dělíme podle způsobu zpracování na:
čerstvou – vyrábí se z tepelně neupraveného, nepasterizovaného mléka;
pasterizovanou – vyrábí se z tepelně upraveného, pasterizovaného mléka;
termizovanou – hotový produkt se nahřívá na takovou teplotu, která ničí všechny mikroorganismy, takže přesto, že má v názvu slovo „brynza“, není možné ji za brynzu považovat.
Všechny zázračné účinky, pro které je brynza jedinečná, má tedy pouze první typ brynzy. Ta se ovšem také rychle kazí, takže ji v našich obchodech vlastně nemáme možnost koupit. Brynza se podle potravinářských norem dělí na:
Liptovskou brynzu – jedinou „čistou“ brynzu, která se vyrábí jen v horských a podhorských oblastech. Obsahuje 50 % tuku v sušině.
Letní brynzu – vyrábí se ze směsi čerstvého ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Obsahuje 40 % tuku v sušině.
Plnotučnou zimní brynzu – vyrábí se ze směsi uskladněného ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Má 50 % tuku v sušině.
Zimní brynzu – vyrábí se stejně jako předchozí typ ze směsi uskladněného ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Má však jen 40 % tuku v sušině.
Žloutnutí listů máty může být způsobeno řadou faktorů, včetně nedostatku živin, nepravidelné zálivky, napadení škůdci nebo plísňových onemocnění. Konkrétně se jedná o nedostatek železa, nadměrné zalévání vedoucí k hnilobě kořenů nebo rez máty (plísňové onemocnění).
Nedostatek živin
Nedostatek železa
Železo je klíčové pro produkci chlorofylu, který dává rostlinám jejich zelenou barvu. Nedostatek železa může způsobit žloutnutí mezi žilkami listů, což se nazývá chloróza.
Další nedostatky
K žloutnutí může přispět i nedostatek dalších živin. Například nedostatek hořčíku může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.
Problémy s vodou
Přehnané zalévání
Rostliny máty potřebují stálou vlhkost, ale příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů, což může způsobit žloutnutí a hnědnutí listů. Zkontrolujte vlhkost půdy a ujistěte se, že květináč má dobrou drenáž, aby se zabránilo zamokření.
Nedostatek vody
Přesnost vody je sice častější, ale nedostatek vody může také způsobit stres, který vede k žloutnutí.
Škůdci a choroby
Rez máty: Toto houbové onemocnění způsobuje žluté nebo hnědé skvrny na listech a stoncích, které nakonec vedou k opadávání listů.
Další houbové problémy: Přemíra vody může vytvořit prostředí, kde se mohou množit další houbové choroby, které způsobují žloutnutí a další problémy.
Škůdci: Někteří škůdci mohou poškodit listy a způsobit jejich žloutnutí.
Další faktory
Spálení sluncem: Máta může být citlivá na intenzivní sluneční světlo, zejména při pěstování v nádobách, což může způsobit žloutnutí nebo hnědnutí.
Teplo: Máta preferuje chladnější teploty a může mít problémy s nadměrným horkem.
Zakořenění: Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny vyplňují květináč), může mít potíže s dostatečným příjmem živin a vody, což vede k žloutnutí.
Co s tím dělat
Vlhkost půdy: Zkontrolujte, zda je půda trvale vlhká nebo suchá.
Máta vodní (Mentha aquatica) – jejím domovem se stala Evropa, Asie i Afrika. Bylina vytvářející výběžky dosahuje výšky 20–60 cm, má vejčité až elipsovité listy tmavě zelené barvy, která občas přechází do červenohnědé. Od června do října můžeme vidět její květenství v podobě hustých kulatých hlavic světle fialové až růžovofialové barvy. Máta vodní rychle roste, proto je třeba jí pravidelně zastřihovat výběžky.
Máta peprná (Mentha piperita) – rostliny rodu máty se snadno kříží a máta peprná je kříženec máty vodní a máty klasnaté nebo máty zahradní. V Evropě se s úspěchem používá už nejméně 1 000 let. Slouží k ochucení likérů, jako je Chartreuse a Créme de Menthe, a hojně se pěstuje k výrobě oleje. Máta je výborný lék na zažívání a na látkovou výměnu, její olej je vhodný při respiračních obtížích a na kožní onemocnění. Má znamenité účinky v chladivých lécích na bolest a na některé typy bolestí hlavy a migrén.
Máta rolní (Mentha arvensis) – vytrvalá aromatická rostlina dorůstající výšky 10–50 cm. Má plazivé podzemní výběžky, přímou nebo na bázi vystoupavou lodyhu, odspodu větvenou. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, křižmostojné, vejčité. Květenství je lichopřeslen vyrůstající v paždí horních listů, květy jsou drobné, světle růžové. Plody jsou tvrdky umístěné na dně kalichu. Rostlina kvete od července do září. Roste v polích, zahradách, na březích rybníků, na cestách, ve vlhkých hlinitých půdách, na slunci nebo v polostínu. Nemá pěstitelský ani hospodářský význam.
Tinktura (extrakt) z plodu aronie (černá jeřabina, temnoplodec černý). Plody této byliny jsou významným zdrojem široké skupiny vitamínů (B, C, E, P). Díky vysokému obsahu flavonoidů, k nimž patří například hesperidin, quercetin, rutin a jiné, zlepšují produkty z aronie pevnost a pružnost cév. Dále obsahují jód, který harmonizuje činnost štítné žlázy.
Dávkování: 3x denně 20 kapek do vody či čaje.
Z důvodu obsahu alkoholu není výrobek vhodný pro děti, těhotné a kojící matky. Tinktura se využívá na problémy se štítnou žlázou, cévy.
Ingredience: 2 kg aronie, 1 kg cukru, 1 litr čisté vodky 40-60%, 0,5 litru oblíbené lihoviny, citrón, 1,5 l vody (pramenité nebo převařené a filtrované).
Technologický postup: Plody aronie očistěte, omyjte studenou vodou a sceďte v cedníku. Nezapomeňte odstranit řapíky a stonky! Citron spařte vroucí vodou a oloupejte – kůru nakrájejte na proužky a dužinu vymačkejte na odšťavňovači. Plody aronie a citronovou kůru vložte do hrnce, zalijte 1,5 l vody a vařte asi 1 hodinu na mírném ohni. Vývar přikryjte a nechte 24 hodin louhovat.
Druhý den sceďte přes gázu a znovu přiveďte k varu. Do tohoto vývaru přidejte cukr a dobře míchejte, aby se rozpustil. Poté přidejte předem vymačkanou citronovou šťávu, oblíbenou lihovinu a vodku. Počkejte, až vychladne, a nalijte do větší nebo několika menších lahviček. Lahvičky s tinkturou uložte na chladné místo – tinktura bude hotová až po několika (6–7) měsících.
Mrkev důkladně omyjte, oloupejte a pokrájejte na menší špalíčky. V kastrolu rozehřejte 2 lžíce másla a mrkev na něm za stálého míchání cca 3 minuty opékejte. Poté ji osolte, opepřete, okořeňte koriandrem a přislaďte. Zalijte vývarem a asi 8 minut duste pod pokličkou. Pak vmíchejte posekanou mátu.
Filé omyjte a osušte, rozkrájejte na porce, pokapte citronovou šťávou, osolte a opepřete. Rozehřejte zbylé máslo. Jednotlivé porce filé obalte v mouce a opékejte z každé strany asi 3 minuty. Opečené filé rozdělte na talíře, obložte dušenou mrkví a ozdobte lístky máty. Jako přílohu doporučujeme rýži nebo vařené brambory.
Jeden ze způsobů jak si medvědí česnek uchovat i s jeho léčivými účinky je udělat z něj tinkturu.
Ingredience:
Láhev vodky (nebo jiného tvrdého alkoholu, který má ideálně 38 – 40 % alkoholu)
Listy medvědího česneku
Postup přípravy:
Nejprve si natrháme listy medvědího česneku (na přípravu tinktury, by měly být co nejčerstvější), poté je důkladně omyjeme pod studenou tekoucí vodou. Listy česneku je třeba také trochu osušit a zbavit přebytečné vody (například pomocí sítka, do něhož lístky dáme, a voda z nich vykape). Listy medvědího česneku nakrájíme na co nejmenší kousky. Připravíme si dostatečně velkou lahev, kterou omyjeme a osušíme. Listy česneku dáváme do připravené lahve. Listy je do lahve potřeba průběžně tlačit rukojetí vařečky. Listy medvědího česneku se pak v lahvi zalijí alkoholem. Alkohol je třeba dolévat postupně, klidně i chvíli počkat a pak dolít až po okraj hrdla (aby nebyly žádné listy mimo alkohol, jinak by mohly začít plesnivět). Lahev je potřeba pořádně uzavřít a i zatřást s ní tak, aby se všechen vzduch dostal k hrdlu lahve. Lahev s tinkturou je dobré skladovat asi 14 dní na slunci nebo někde v teple, protože teplo pomáhá medvědí česnek vylouhovat, a tak z něj uvolnit prospěšné látky. Po uplynutí této doby je vhodné tinkturu slít do menší nádoby. Tinktura se může používat denně asi 10 – 15 kapek zředěných vodou. Tinktura sice vydrží asi tři roky, ale je lepší si každý rok vytvořit novou.
Tinktura z rýmovníku se užívá při rýmě, nachlazení nebo k posílení imunity. Při výrobě tinktury se louhováním uvolňují léčivé silice.
Ingredience: 500 ml 80% alkoholu, 20 listů z rýmovníku
Postup: Alkohol nalijte do nádoby a přidejte čerstvě otrhané listy z rýmovníku. Nádobu zakryjte utěrkou a dejte do tmavé místnosti louhovat. Doba louhování trvá cca 3 měsíce. Každý den byste měli tinkturu promíchat. Pokud listy začnou hnědnout, tak je okamžitě odstraňte. Hotovou tinkturu slijte do čisté nádoby a konzumujte.
Dávkování: Tinktura se užívá 3x denně po 10 kapkách, které se přidávají do smoothie, čaje nebo šťávy.
K výrobě medoviny se zpravidla používá méně kvalitní med, který se dost dobře nehodí pro přímou konzumaci. Na kvalitu medu je však třeba dbát při výrobě nedochucených medovin, ve kterých má chuť a kvalita medu nejdůležitější roli. Druh medu je také zásadní pro výslednou barvu medoviny. Ze světlého lučního medu vznikne světlá medovina, naopak z lesního zas medovina tmavší. Pro částečnou podobnost s výrobou vína se medovině někdy přezdívá medové víno.
Abyste mohli vyrobit medovinu, potřebujete tyto suroviny: kvasinky, živná sůl, koření (skořice, zázvor, koriandr, badyán, hřebíček); a toto vybavení: plastové nádoby pro kvašení, demižony pro dokvašování a zrání, plátno, nálevka, hadička, kvasná zátka, korkové špunty, hrnec.
A jak probíhá výroba medoviny? Příprava zákvasu (rozkvašení kvasinek), příprava medového roztoku (smíchání vody s medem a zákvasem, včetně koření), bouřlivé kvašení, stáčení, dokvašování, zrání, stáčení do lahví.
Technologický postup
Na 100 litrů medoviny přidáme 25 g skořice, 15 g hřebíčku, 15 g zázvoru, 25 g valeriány lékařské, 150 g čerstvé celerové natě, 40 g jalovce, 3 tyčky vanilky, 50 g máty peprné, 75 g šípků, 75 g pomerančové kůry, 125 g chmele. Tyto přísady vložíme do plátěného pytlíku, povaříme v malém množství roztoku, který vlijeme do celé směsi, nebo vložíme sáček do chladného roztoku a necháme vložený po celou dobu kvašení. Ke kvašení použijeme čisté odrůdy kvasinek, namnožené podle přiloženého návodu. Po ukončení kvašení medovinu stočíme a necháme dozrát při snížené teplotě (10–15 °C). Lehké medoviny – čtyřnásobné – dozrávají za rok, dvojnásobné a trojnásobné za 2–4 roky, těžké a jedenapůlleté zrají 5–10 let.
Zodpovědný včelař med s vyšším obsahem vody zákazníkům nikdy nenabídne. Co s ním udělá záleží pouze na něj, ale dá se dále použít například na výrobu medoviny.
Medovina je alkoholický nápoj vzniklý kvašením roztoku medu a vody. Patří mezi nejstarší alkoholické nápoje. Med byl jediným koncentrovaným sladidlem běžně dostupným v prehistorických dobách, a tak zkvašený med mohl člověku snadno poskytnout i první alkoholický nápoj, dlouho před cíleným pěstováním ovoce a obilí. Medovina se vyráběla ve všech civilizacích a na různých místech světa. Není tedy pravdou, že by byla typickým nápojem Čechů či Keltů. V různých variantách ji najdeme v celé Evropě. Vzhledem k tomu, že med byl vždy vzácnou surovinou, byla i medovina ve starověku a středověku určena především pro panovnické dvory, slavnostní příležitosti a podobně. Medovinou se platily i naturální dávky pánům. Ve městech bývaly dříve šenky medné a vinné. Když Karel IV. zavedl u nás pěstování vinné révy, byla postupně medovina vytlačována vínem a také pivem.
Vzájemným poměrem medu a vody na začátku kvašení je možné ovlivnit obsah alkoholu ve výsledném produktu. Chuťové variability lze dosáhnout různými přísadami, které jsou výrobním tajemstvím každého výrobce. Výroba medoviny je náročná na energie, prostory, suroviny i čas. Nenechá-li se dobře dozrát (což může trvat rok i několik let), má sklony k dalšímu rozkvášení.
Nevíte, co se zkvašeným medem? Vhodným řešením je výroba medoviny. Je vhodné roztok medu obohatit amonnými sloučeninami (živná sůl Vinka), případně jej okyselit kyselinou mléčnou nebo citronovou. Ovocné medoviny se neokyselují. Dále můžete roztok doplnit bylinami, kořením, chmelem přibližně takto: na 100 l medoviny přidejte 20–30 g skořice, 10 až 20 g hřebíčku, 10–20 g zázvoru, 20–30 g kozlíku lékařského, 100–200 g čerstvého listí celeru, 30–50 g jalovce, 3 tyčinky vanilky, 50 g máty peprné, 20–50 g růžových plátků, 50–100 g šípků, 50–100 g pomerančové nebo citronové kůry. Chmele se dává 100–150 g na 100 l. Kombinaci přísad si určíte časem díky praxi. Přísady vždy vložte do plátěného pytlíku, povařte v malém množství roztoku, který poté vlijte do celé směsi nebo vložte sáček do chladného roztoku a nechte vložený po celou dobu kvašení. Ke kvašení používejte čisté odrůdy kvasinek (nejlépe Tokaj, Madeira, Malaga), namnožených podle přiloženého návodu. Po ukončení kvašení medovinu stočte a nechte dozrát při snížené teplotě (10–15 °C). Lehké medoviny (čtyřnásobné) dozrávají za rok, dvojnásobné a trojnásobné za 2–4 roky, těžké zrají 5–10 let.
Řada zakysaných nápojů obsahuje probiotické kultury, které jsou důležité pro správnou činnost střev a podporují imunitní systém. Jsou bohaté na vápník, který je zásadní pro prevenci osteoporózy. Jejich pití vám prospěje, pokud užíváte antibiotika, máte problémy s pletí, býváte vystaveni často stresu anebo držíte dietu.
Základem kysaných mléčných výrobků je pasterované mléko, do kterého se přidávají bakterie mléčného kvašení. Liší se druhem použitých mikroorganismů, konzistencí a tučností. Kysané mléko je lépe stravitelné než mléko sladké, obsahuje totiž méně laktózy (mléčného cukru). Je tak vhodnou alternativou pro jedince, kteří trpí alergií na mléko. Obsah vápníku je stejný jako v normálním mléce, ale kyselé prostředí napomáhá jeho lepšímu vstřebávání.
Kyška je nápoj hodně podobný zákysu. Je to druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury.
Kefír je kvašený nápoj vznikající z mléka a kefírových zrn. Kefírová zrna obsahují kombinaci specifických mléčných bakterií a kvasinek, které žijí ve vzájemné symbióze. Během prokysávání dochází v malé míře k alkoholovému kvašení a tvorbě vitamínu B. Kefír má svěží a pikantní, lehce nahořklou chuť. Působí příznivě na trávení, podporuje chuť k jídlu a je lehce stravitelný. Skutečnost, že kefír pění, je dána přítomností oxidu uhličitého, proto také lehce perlí. Kefírové mléko se liší tím, že obsahuje méně kvasinek než kefír.
Acidofilní mléko je nápoj, k jehož výrobě se používá kultura Lactobacillus acidophilus. Jedná se o bakterie mléčného kvašení, které výrazně ovlivňují správné složení střevní mikroflóry. Acidofilní mléko rovněž obsahuje vitamín B12. Jeho chuť je výrazně kyselejší. Má podobné účinky jako kefír a vyrábí se s ovocnými příchutěmi.
Zákys vzniká kysáním mléka a smetanové kultury. Má probiotické účinky, čímž pozitivně působí na střevní mikroflóru a zvyšuje obranyschopnost organismu. Pravidelné pití zakysaných mléčných výrobků zlepšuje stav střevní sliznice a celkově upravuje trávení. Vyrábí se bez příchuti, ale i v mnoha ochucených ovocných variantách. Kyška je termín víceméně ekvivalentní zákysu. Je to druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury.
Podmáslí je vedlejším produktem vznikajícím při výrobě másla. To se dělá ze sladké nebo zakysané smetany. U nás se téměř veškeré máslo vyrábí ze sladké smetany. Pokud nepochází ze zakysané smetany, musí se do podmáslí zákys přidat. Hrubým složením se podmáslí podobá mléku. V porovnání s mlékem má podmáslí nižší podíl sušiny a vyšší podíl lecitinu. Má mírně nakyslou chuť. Je vhodné i pro lidi s poruchami jater, kvůli nízkému obsahu tuku (maximálně do 1,5 %) se hodí také pro redukční diety.
