Maliny jsou voňavá, chutná a krásná ozdoba každé zahrady. Jejich pěstování není nijak náročné. Jejich jedinou nevýhodou je, že se nedají dlouho skladovat, a tak se musí hned nebo velmi krátce po sběru zkonzumovat, případně zpracovat. Voňavé a sladké maliny však kromě jemné chuti obsahují širokou řadu látek s příznivými účinky na naše zdraví.
Recepty s malinami
Malinový Vacherin
Ingredience: 3 bílky, 175 g měkkého sýra (například Cammembert nebo Brie), 175 g jemného krystalového cukru, 2 lžíce medu, 2 lžíce Cointreau (pomerančový likér), 225 g malin, 120 g nízkotučného tvarohu, 25 g mletého cukru
Postup: Předehřát troubu na 140 °C. Na pečicí papír si namalovat kruhy, každý 20 cm velký. Těmito papíry položenými značením dolů vyložit dva plechy. Našlehat bílky dotuha a zašlehat dovnitř cukr. Sníh vložit do cukrářského sáčku a nastříkat jej do kruhu uvnitř naznačeného kruhu na pečicím papíře. Vyplnit kruh. Péct cca 1 1/2 až 2 hodiny do křupava. Našlehat tvaroh s Cointreau a medem a přidat dovnitř sýr a maliny. Touto směsí potřít jeden upečený plát bezé a přiklopit ho druhým. Nahoře pocukrovat a ihned podávat.
Malinový dezert
Ingredience: maliny (libovolné množství), 1 zakysaná smetana, 1 měkký tvaroh (používám nízkotučný), cukr podle chuti (cca 1 hrnek), 1 až 2 dl vody, 4 lžičky práškové želatiny
Postup: Zakysanou smetanu smícháme s tvarohem a cukrem. Mezitím si uvaříme v rychlovarné konvici vodu. Želatinu rozmícháme v cca 1 až 2 dl vroucí vody a nalijeme do připravené tvarohové směsi. Vše promícháme (nelekněte se řídké konzistence). Vmícháme maliny a necháme ztuhnout v lednici.
Recept na horké maliny
Ingredience: 200 g malin, 2 lžíce cukru krystal, 50 g másla, 2 lžíce citronové šťávy
Postup: V pánvi necháme rozpustit máslo, do něj přidáme cukr, který začne karamelizovat. Pomalu mícháme, aby se cukr nepřichytil a hodně neztmavl. K rozpuštěnému cukru nasypeme maliny a opatrně mícháme. Přidáme čerstvou citronovou šťávou a ohříváme, dokud nejsou maliny horké. Potom přilijeme připravenou griotku, necháme přihřát a sejmeme z ohně. Teď již mícháme velmi opatrně, aby se maliny úplně nerozpadly.
Malinová marmeláda
Ingredience: 1 kg malin, 1 kg Korunního cukru želírovacího, 0,1 l vody
Postup: Připravené plody opatrně smícháme s Korunním cukrem želírovacím a vodou a vaříme asi 4 až 8 minut až do želírovací zkoušky. Ještě horké plníme do sklenic, ale uzavíráme až za několik hodin.
Malinový džem
Ingredience: 1 kg malin, 1 kg želírovacího cukru, šťáva z jednoho citronu, 2 polévkové lžíce malinovice
Postup: Maliny umyjte a opatrně osušte. Smíchejte je se želírovacím cukrem a nechte je zakryté odpočinout po dobu 24 hodin. Spolu s citronovou šťávou je za stálého míchání přiveďte do varu a po doporučenou dobu (asi 4 minuty) je prudce vařte. Po ukončení doby varu přidejte malinovici.
Pokud maliny neplodí, může to být způsobeno špatným řezem. Některé maliny plodí na loňských výhonech, jiná odrůda na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře. Na jeden metr porostu se doporučuje ponechat 8 až 10 dobře vyvinutých výhonů.
Odrůdy malin, které se sklízí v průběhu července, se řežou na podzim, pozdní odrůdy se sklizní v srpnu a začátkem září se seřezávají až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony. Pěstování remontantních malin je náročnější v tom, že odplozené výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Během vegetace je nutné odstraňovat všechny výhony, které nebudou potřeba k dalšímu pěstování (slabé, přebytečné, suché). Ponechává se jen 6 až 8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo. V předjaří se dokončí řez, jímž se odstraní přebytečné výhony (během vegetace ponechané ve větším počtu), a zbývajícím výhonkům se pouze zakrátí vrcholky.
Maliny plodí na jednoletém či dvouletém dřevě, podle toho se odrůdy rozlišují na jednoplodící a stáleplodící, známé i pod pojmem remontantní. Na jednoplodícím maliníku dozrávají plody zpravidla od července, a to na loňských výhonech. První maliny remontantních odrůd lze sklízet od poloviny července, ale hlavní úroda bývá až na podzim, kdy dozrávají plody na nových výhonech. Takže dvě sklizně v jednom roce.
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Marek.
Pěstuji již několik let jednouplodící maliny. Každý rok po sklizni vyřežu odplozené
výhony a prořežu nové výhony vzrostlé od jara. Letos jsem to udělal stejně,avšak po
prořezu mi vyrazily ještě napodzim další výhonky. Chtěl bych se zeptat zda mám tyto
odstranit. Vpřípadě, že bych tak neučinil, měl bych příští rok dvojí maliny. Vysoké
od letošního jara a nízké od podzimu, nebo bych ty podzimní nechal ještě do dalšího roku? Tím bych ovšem měl tříleté výhony. Znáte-li někdo správný postup, budu rád za
Vaši radu. Děkuji. Marek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
V naší poradně s názvem GARDÉNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Já mám doma gardenie 2.a není náročná mám ji asi sedum roku,a výška měří jeden a půl metru a široká je metr a dvacet centimetrů každý rok kvete zhruba 45.kvetu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To je naprosto úžasný kus zahradnické práce
Gardenie v takové kondici, velikosti a s pravidelným bohatým kvetením rozhodně nejsou samozřejmost – je vidět, že o ni pečujete správně, s citem a dlouhodobě.
Výška 1,5 metru, šířka přes metr a kolem 45 květů ročně je u pokojové gardenie výsledek, kterého dosáhne jen málokdo. To jasně potvrzuje, že při správné péči o gardénii v bytě, stabilním stanovišti, vyrovnané zálivce a vhodné kyselé půdě nemusí být gardenie náročná rostlina, jak se často tvrdí. Vaše zkušenost krásně boří mýtus, že gardenie doma nekvete nebo že je extrémně problematická.
Z fotky je navíc patrné:
zdravé, lesklé listy bez chlorózy
dobře větvený keř
vyvážený růst bez vytahování
To jsou jasné znaky, že máte zvládnuté klíčové věci jako zálivku gardenie, vlhkost vzduchu, správné hnojení gardenie i dostatek rozptýleného světla.
Velký respekt – přesně takhle vypadá správně pěstovaná gardenie v květináči.
Budu rád, když se podělíte:
jak často hnojíte gardenii a čím
zda používáte dešťovou vodu nebo okyselenou zálivku
jestli přesazujete gardenii pravidelně
kde má stanoviště (východ / jih / sever)
Takové reálné zkušenosti jsou pro ostatní k nezaplacení a mohou pomoct dalším lidem, kteří řeší jak pěstovat gardenii, proč gardenie nekvete nebo jak docílit bohatého kvetení gardenie.
Ještě jednou – klobouk dolů, tohle je ukázkový exemplář
Těším se na další fotky nebo tipy z vaší praxe.
Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.
Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.
Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.
Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.
Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.
Ve svém příspěvku JAK ZÍSKAT ŘÍZKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel B.Povýšil.
Rád bych rozmnožil hlavy révy. Mám jenom jednu a chtěl bych z ní mít víc.
Děkuji za odpověď a návod.
Povýšil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: https://www.ceskenapady.cz/…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Malinám se daří v úrodné, dobře propustné a mírně kyselé půdě (pH 6,0–6,7), která je bohatá na organickou hmotu, jako je například písčito-hlinitá půda. Pro zlepšení odvodnění jílovité půdy přidejte dostatek organických hnojiv, jako je kompost. Výsadba na vyvýšených záhonech je další vynikající možností, jak zajistit dobré odvodnění a zabránit hnilobě kořenů.
Ideální vlastnosti půdy
Odvodnění: Dobré odvodnění je zásadní, protože maliny jsou velmi citlivé na podmáčené podmínky.
Složení: Písčito-hlinitá půda je ideální, ale s vhodnými hnojivy bude fungovat jakákoli dobře propustná půda.
Úrodnost: Pro dosažení nejlepších výsledků by měla být půda bohatá na organickou hmotu.
Kyselost: Pro optimální růst je preferována mírně kyselá půda s pH 6,0 až 6,7.
Příprava a hnojení půdy
Zapracování organické hmoty
Zarytí kompostu, dobře rozloženého hnoje nebo jiných organických materiálů zlepšuje strukturu půdy, odvodnění a úrodnost.
Vyhněte se jílovitým půdám
Pokud je vaše půda těžká z jílu, bude potřebovat výrazné zlepšení organickou hmotou nebo by se jí u malin nemělo vyhýbat.
Používejte vyvýšené záhony
Výsadba do vyvýšených záhonů je dobrou strategií pro zlepšení odvodnění ve špatně odvodněné půdě.
Testování půdy
Před výsadbou otestujte pH půdy pomocí levné sady, abyste zjistili, zda je třeba ji upravit na kyselé rozmezí, které maliny preferují.
Zemina pro maliny v květináčích
Použijte vhodnou substrátovou směs: Pro pěstování v nádobách lze použít univerzální substrátovou směs nebo můžete přimíchat vřesovcovou (kyselomilnou) směs.
Zajistěte správné odvodnění: Ujistěte se, že květináče mají drenážní otvory, aby se zabránilo přemokření.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Pokud nevlastníte zahrádku, můžete zkusit pěstovat maliny na balkoně. Rostou a plodí nádherně, květináče na jednu rostlinu stačí mít o objemu jen cca 15 litrů. Pěstují se v podstatě stejně jako na zahradě. Vybrat si můžete mezi druhy jednoplodícími (Granát, Lloyd George, Rubín, Veten, Zeva II), které zrají v létě, nebo stáleplodícími (Ada, Heritage, Ljulia, Medea), ty plodí dvakrát za sezonu. Výhony malin průběžně usměrňujte, jinak se divoce rozrostou. Vhodná je opora, například treláž na zdi, nebo alespoň tyče s příčkami, ke kterým výhony vyvazujte.
Přesazování volte asi v intervalu, kdy potřebujete z květináče dostat většinu odplozených „pařízků“. Nejlepší doba pro přesazování je na počátku rašení. Interval každé třetí (čtvrté) jaro asi bude optimální. Samozavlažovací květináče jsou ideální, ale je potřeba volit takové, aby je v zimě ponechaná kaluž vody neroztrhala (případně místo, kde by se kaluž vytvářela, na zimu vyplnit rašelinou). Není potřeba při přesazování postupně rostlinu dávat do většího květináče, ale jen vyčistit kořenový systém od odplozených oddenků a dát novou výživnou zeminu do původní nádoby.
Řez malin pěstovaných na balkoně je stejný jako u malin rostoucích na zahrádce, viz výše v článku. Vždy záleží na tom, o jakou odrůdu se jedná. Prořezávejte všechny mrtvé výhonky a větvičky, které brání novému růstu. Zároveň tvarujte malinovník, ať vám nepřeroste přes hlavu.
Pokud bydlíte v oblasti, kde je tuhá zima, přesuňte maliny do garáže. Během zimního období rostlina spí, takže ji zalévejte pouze tak, aby zůstala naživu. Malinovník dejte zase ven, až přejdou první jarní mrazíky. V případě, že nechcete maliny přesouvat, květináč dobře zaizolujte a použijte mulčování pro ochranu kořenů.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let
Čevabčiči se rozpadá, pokud maso není dostatečně promíchané nebo obsahuje málo soli, která aktivuje bílkoviny a vytvoří vazbu.
Nejčastější problém je krátké míchání. Směs sice vypadá hotová, ale není. Pokud chcete, aby čevabčiči drželo tvar, musíte míchat minimálně 3–5 minut, dokud není hmota lepivá. Další častá chyba je nízké množství soli, protože bez ní nevznikne potřebná struktura. Pokud se vám rozpadá, vraťte se zpět k základu – sůl, voda a důkladné mechanické zpracování.
Je v čevabčiči vejce nebo ne?
Správné čevabčiči podle normy vejce neobsahuje, protože by změnilo strukturu a výsledná konzistence by nebyla správná.
Vejce sice pomáhá držet směs pohromadě, ale vytváří jiný typ vazby než maso samotné. Výsledkem je textura podobná karbanátku, ne pravému čevabčiči. Pokud chcete autentické čevabčiči, vejce vynechte úplně. Správná struktura vzniká pouze díky soli a míchání masa, nikoliv přidáním pojiv.
Kolik soli dát do čevabčiči?
Do čevabčiči patří 18–20 g soli na 1 kg masa, což je více než u běžných domácích receptů, ale je to technologicky nutné.
Sůl zde nefunguje jen jako dochucovadlo, ale hlavně jako aktivátor bílkovin. Pokud jí dáte méně, čevabčiči nebude držet a rozpadne se. Pokud jí dáte příliš, bude chuť nepříjemná. Ideální je držet se přesného rozmezí a vážit. Odhad nefunguje, protože rozdíl několika gramů je v tomto případě zásadní.
Kolik česneku patří do čevabčiči?
Správné množství česneku je přibližně 8–12 g na 1 kg masa, aby chuť zůstala vyvážená a nepřebila maso.
Častou chybou je přidání velkého množství česneku, což vede k nepřirozené chuti. Čevabčiči má být jednoduché a česnek má pouze doplňovat. Pokud chcete chuť jako ze školní jídelny, držte se spíše spodní hranice. Více česneku znamená výraznější chuť, ale také odklon od původního charakteru jídla.
Proč chutná čevabčiči jinak než ze školy?
Čevabčiči chutná jinak, protože doma lidé mění poměry, přidávají koření a nedodržují technologii přípravy.
Ve školních jídelnách se drží přesné normy – méně koření, více soli a důsledné míchání. Doma se často improvizuje, což vede k jiné chuti. Pokud chcete dosáhnout stejného výsledku, musíte dodržet nejen suroviny, ale i postup. Klíčová je jednoduchost a přesnost, nikoliv kreativita.
Lze čevabčiči péct v troubě?
Čevabčiči lze péct v troubě, ale výsledek bude jiný než při smažení, hlavně v chuti a textuře.
Při pečení se nevytvoří tak výrazná kůrka jako na pánvi a maso může být sušší. Pokud chcete zachovat šťavnatost čevabčiči, je lepší smažení. Trouba je vhodná spíše jako kompromis pro větší množství.
Ve svém příspěvku ANTURIE - PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,
mám doma anturii, dostala jsem ji od mamky, která anturii také má. Jelikož ji má hodně rozrostlou poprosila jsem ji jestli ji nezkusí rozmnožit řezem. Tak jsem dostala od ní jeden výhonek. Teď už mám anturii zhruba 2 roky. Roste mi pouze jeden výhonek a mám strach, aby se mi rostlina po čase nezlomila. Mám ji tedy zpevněnou dřevěnou tyčkou. Rostlina však roste stále do výšky. Vždy vyroste jeden list a následně pak jeden květ. Chtěla bych, aby se rostlina rozrůstala také do šiřky, aby vyrostlo více výhonků. Lze toho nějakým způsobem docílit? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Stehlíková.
Mám ten samý problém, roste mi také do výšky, list pak květ. Právě má 2 květy a je vydět další květ. Rostlina má už přes půl metru. Už i uvažuji že jí rozstříhám a zkusím štěstí.
Jakou velikost tlakové nádoby zvolit pro rodinný dům?
Pro běžný rodinný dům je vhodné volit tlakovou nádobu s dostatečnou objemovou rezervou podle počtu odběrných míst a výšky domu.
Malá nádoba způsobuje short cycling, tedy časté spínání čerpadla. Pokud máte dvě koupelny, pračku a zahradní závlahu, je vhodné zvolit větší objem, než je minimální doporučení. Správně dimenzovaná tlaková nádoba stabilizuje tlak a prodlužuje životnost čerpadla.
Proč čerpadlo po nové instalaci spíná pořád?
Časté spínání po montáži obvykle znamená špatnou velikost nádoby nebo nesprávné nastavení tlakového spínače.
Pokud čerpadlo spíná každých pár sekund, systém nemá dostatečnou tlakovou rezervu. Zkontrolujte tlak vzduchu a rozdíl mezi zapínacím a vypínacím tlakem. Short cycling po nové instalaci je varovný signál, který je nutné řešit okamžitě.
Jak správně nastavit tlakový spínač domácí vodárny?
Nastavení tlakového spínače musí odpovídat požadavkům domu i kapacitě systému.
Běžný rozsah je například 2,2–3,8 bar. Zapínací tlak musí být vyšší než tlak potřebný pro nejvyšší odběrné místo. Příliš malý rozdíl mezi hodnotami vede k častému spínání, příliš vysoký tlak zatěžuje potrubí. Správné nastavení tlakového spínače je zásadní pro stabilní provoz.
Může být zpětný ventil namontovaný obráceně?
Ano, obráceně namontovaný zpětný ventil je častou instalační chybou.
Ventil má šipku určující směr proudění. Pokud je orientace špatná, voda se vrací zpět do studny a tlak klesá bez odběru. Výsledkem je časté spínání a vyšší opotřebení systému. Kontrola směru ventilu je jednoduchý, ale klíčový krok.
Jak poznám zavzdušnění domácí vodárny?
Zavzdušnění domácí vodárny se projevuje hučením, bublinami ve vodě a nepravidelným tlakem.
Pokud čerpadlo běží, ale tlak roste pomalu nebo kolísá, může být v potrubí vzduch. Správné odvzdušnění a kontrola těsnosti spojů obnoví stabilitu systému. Ignorování zavzdušnění může vést k nadměrnému zatížení čerpadla.
Kolik barů nastavit v rodinném domě?
V rodinném domě se běžně nastavuje tlak mezi 2 a 4 bary podle výšky objektu.
Zapínací tlak musí zajistit dostatečný tlak i v nejvyšším patře. Příliš vysoký tlak ale zvyšuje namáhání armatur. Správné nastavení tlaku vychází z konkrétních podmínek domu a typu instalace.
Co když tlak v patře nestačí?
Slabý tlak v patře může znamenat nízký zapínací tlak nebo poddimenzovaný systém.
Zkontrolujte nastavení spínače a velikost tlakové nádoby. Pokud domácí vodárna nedokáže zajistit dostatečný tlak ve vyšších podlažích, může být nutné upravit parametry nebo zvolit výkonnější řešení.
Je lepší větší tlaková nádoba?
Větší tlaková nádoba obvykle znamená stabilnější provoz a méně časté spínání.
Ve svém příspěvku VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava kostková.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistila u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenala poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? také mám mnoho černých ořechů, které jsou uvnitř prázdné...
prosím, jak na to , aby se to neopakovalo?? strom je je cca 25 let starý
a ještě, ořechy nosím domů do sklepa ,kde je suším před vylouskáním, pokud jsou napadeny červy, může se to rozmnožit v domě??
děkuji za odpověď
Jarka kostková
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Novotná.
Dobrý den, dnes jsem si koupila v květináči kvetoucí kalu. Protože je v malém květináči a je tam hodně rostlinek, můžu ji nyní přesadit a rozmnožit? Děkuji za odpověď.
Marie Novotná
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Několik druhů ovoce je známých svými vlastnostmi zmírňujícími stres, především díky vysokému obsahu vitamínu C a antioxidantů, které mohou pomoci regulovat hladinu kortizolu a chránit před oxidačním stresem. Obzvláště prospěšné jsou citrusové plody (jako jsou pomeranče a grapefruity), bobule (jako jsou borůvky, jahody a maliny) a avokádo.
Citrusové plody
Ovoce jako pomeranče a grapefruity je vynikajícím zdrojem vitamínu C, který je klíčový pro regulaci hladiny kortizolu, stresového hormonu. Vitamín C také působí jako antioxidant a chrání buňky před poškozením způsobeným stresem.
Bobule
Borůvky, jahody, maliny a ostružiny jsou bohaté na antioxidanty a vitamín C, díky čemuž jsou účinné při snižování stresu a úzkosti díky vlvu na snižování stresových hormonů. Pomáhají regulovat krevní tlak a hladinu kortizolu v těle a jejich vysoký obsah vlákniny podporuje zdraví střev, které je spojeno se stresem a úzkostí.
Avokádo
Avokádo je plné zdravých tuků, draslíku a vitamínů skupiny B, které všechny hrají roli v regulaci hladiny kortizolu a zlepšování nálady.
Banány
Obsahují draslík a vitamín B6, které jsou důležité pro zvládání stresu a regulaci nálady.
Kiwi
Kiwi je bohaté na vitamín C a antioxidanty a může pomoci snížit stres a podpořit relaxaci.
Ananas
Obsahuje bromelain, enzym, který může pomoci snížit zánět a podpořit relaxaci.
Třešně
Bohaté na antioxidanty a melatonin, které mohou pomoci regulovat spánkové vzorce, které mohou být narušeny stresem.
Jablka
Dobrý zdroj vlákniny a vitamínu C, které přispívají k celkovému snížení stresu.
Hrozny
Hydratační a plné antioxidantů, jako je resveratrol, který je spojován se zlepšením nálady a snížením stresu.
Přidání různých druhů tohoto ovoce do vašeho salátu může být lahodným a účinným způsobem, jak zvládat stres a zlepšit celkovou pohodu.
Výsadba maliníku probíhá nejčastěji na jaře (možné je ho vysadit i na podzim). Při výsadbě rostliny by se měly kořeny zakrýt vlhkou pytlovinou. Je potřeba také řádně zastřihnout všechny zlomené kořeny s roztřepenými konci.
Pojmem malina je myšlen plod ostružiníku maliníku. Maliny patří k lesnímu ovoci.
O maliníku víme, že je původní evropskou a asijskou rostlinou. Zajímavé je, že podle všeho neměl maliník pro lidi velký význam až do 19. století. Proto se o něm neobjevují výrazné zmínky v historických písemnostech. V sedmnáctém století se zdokumentovaly některé existující odrůdy, a v dalších dřívějších dokumentech se vyskytují ještě některé zmínky o maliníku, jeho plody jsou ale popsány jako kyselé, a tím pádem pro lidi nezajímavé.
Je velmi pravděpodobné, že maliník se ale do zahrad dostal již před devatenáctým stoletím. Stačilo, aby si lidé přinesli proutky této rostliny z lesů do svých zahrad (stejně tak se do domácností dostaly i plané lesní jahody).
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Poměrně velké množství odrůd malin se dělí na jednoplodící – letní – maliníky, které se využívají především v komerčním pěstování, a na stáleplodící – podzimní – maliníky.
Schönemann je asi nejčastěji zastoupená odrůda v komerční produkci malin v Německu. Keře mají mnoho pevných, tmavočervených a poměrně velkých plodů s jemně nakyslou chutí a typickou vůní.
Rumiloba pochází z Německa. Plody jsou velké, sladce nakyslé, středně červené s příjemným aroma.
Zeva 2 jsou odrůdy vyšlechtěné ve Švýcarsku. Mají velmi aromatické, jasně červené, středně velké a pevné plody. Velmi dobře se transportují a hodí se k zmrazování.
Glen moy je raná odrůda ze Skotska. Plody má středně velké, pevné a tmavě červené. Chutná mírně nakysle, vůně není příliš intenzivní.
Glem prosen byla vyšlechtěna ve Skotsku. Středně červené třpytivé plody střední velikosti mají mírně nakyslou chuť a nejsou výrazně aromatické. Sklízí se na podzim.
Autumn Bliss – Blissy pochází z Velké Británie. Plody zrají od začátku srpna do prvních mrazíků. Jsou středně velké, matné, tmavočervené, chutnají velmi mírně nakysle a aroma je nevýrazné. Jsou to ideální maliny pro další zpracování.
Meeker je odrůda kultivovaná v USA. Má velmi aromatické, středně velké pevné plody s jasně středně červenou barvou, které se vyznačují delší trvanlivostí než ostatní odrůdy.
Tulameen má původ v Kanadě. Je to nová odrůda s velkými, zářivě světle červenými pevnými plody. Jejich chuť je jemně nakyslá, aroma je příjemné a typicky malinové.
Odrůdy malin nejvíce pěstované v České republice:
Esena Poslada je vyšlechtěná odrůda s velkými chutnými plody, které mají typickou malinovou vůni a v plné zralosti růžovou barvu. Pěstuje se hlavně v evropských zahradách.
Balabery jsou středně velké maliny s purpurovou barvou, typickou chutí i vůní. Tato odrůda je velmi rozšířená na zahradách po celé Evropě.
Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule.
