S úpravou koruny nemusíte čekat až do chvíle, kdy bude stromek vysoký. Se střihem lze začít už rok po zasazení, přičemž se v prvním a druhém roce zastřihují jen špičky. V dalších letech se doporučuje zastřihávat túje jednou až dvakrát ročně. Můžete je zkracovat jak do výšky, tak do šířky. Túje lze také velmi snadno tvarovat do tradičních i velmi bláznivých tvarů. Nevadí jim ani poměrně drastický zásah.
Jak daleko od sebe sázet túje
Spon mezi jednotlivými keři by měl být 0,6–1 m, túje můžete sázet do samostatných jam nebo pomocí techniky vykopat rovnou celý příkop. Sestřihnete-li živý plot v následujícím roce po zakořenění na výšku drátěného plotu, podpoříte tím jeho zahuštění.
Pro vzdálenost (spon) jednotlivých rostlin je důležité, jaký druh jste si na živý plot vybrali.
Túje Smaragd není příliš vhodná do souvislého živého plotu. Pokud chcete neprůhledný plot ze Smaragdů, tak jednotlivé keře dávejte do vzdálenosti cca 50 cm. Jestli je cílem jen estetický předěl prostoru, může být mezi jednotlivými rostlinami prostor. Do stříhaného živého plotu se spíše doporučují Thuja Brabant nebo Thuja Malonyana. Ty se dobře propojí a mohou být ve sponu 60–70 cm od sebe.
V naší poradně s názvem GARDÉNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Já mám doma gardenie 2.a není náročná mám ji asi sedum roku,a výška měří jeden a půl metru a široká je metr a dvacet centimetrů každý rok kvete zhruba 45.kvetu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To je naprosto úžasný kus zahradnické práce
Gardenie v takové kondici, velikosti a s pravidelným bohatým kvetením rozhodně nejsou samozřejmost – je vidět, že o ni pečujete správně, s citem a dlouhodobě.
Výška 1,5 metru, šířka přes metr a kolem 45 květů ročně je u pokojové gardenie výsledek, kterého dosáhne jen málokdo. To jasně potvrzuje, že při správné péči o gardénii v bytě, stabilním stanovišti, vyrovnané zálivce a vhodné kyselé půdě nemusí být gardenie náročná rostlina, jak se často tvrdí. Vaše zkušenost krásně boří mýtus, že gardenie doma nekvete nebo že je extrémně problematická.
Z fotky je navíc patrné:
zdravé, lesklé listy bez chlorózy
dobře větvený keř
vyvážený růst bez vytahování
To jsou jasné znaky, že máte zvládnuté klíčové věci jako zálivku gardenie, vlhkost vzduchu, správné hnojení gardenie i dostatek rozptýleného světla.
Velký respekt – přesně takhle vypadá správně pěstovaná gardenie v květináči.
Budu rád, když se podělíte:
jak často hnojíte gardenii a čím
zda používáte dešťovou vodu nebo okyselenou zálivku
jestli přesazujete gardenii pravidelně
kde má stanoviště (východ / jih / sever)
Takové reálné zkušenosti jsou pro ostatní k nezaplacení a mohou pomoct dalším lidem, kteří řeší jak pěstovat gardenii, proč gardenie nekvete nebo jak docílit bohatého kvetení gardenie.
Ještě jednou – klobouk dolů, tohle je ukázkový exemplář
Těším se na další fotky nebo tipy z vaší praxe.
Jde o opadavý, až 3 m vysoký keř. Větve má vzpřímené až rozložité, světle hnědé, v mládí huňatě chlupaté, později lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kosočtverečné, často 3laločné až 3klané, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Listy jsou obvykle zelené, ale známé jsou i druhy s pestrými listy. Raší pozdě na jaře. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů na krátkých stopkách, korunní lístky jsou obvejčité, až 65 mm dlouhé, u přírodních odrůd fialové, u kulturních odrůd světlejší, až téměř bílé, na bázi s tmavší kresbou, kališní lístky čárkovité, tyčinek velmi mnoho, jejich nitky jsou srostlé v trubku kryjící semeník. Květy mohou být jednoduché nebo plné. Každým rokem rostlina kvete bohatěji. Plodem je tobolka. Keř kvete v srpnu až září.
Ibišek se hodí i pro výsadbu do živých plotů, protože roste spíše do výšky a do šířky se tak nerozšiřuje. Opadavé listy jsou poměrně velké, 7–8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, takže není třeba si dělat starosti, že zmrzl, když ještě v dubnu na keři není. Pokud začnou listy žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má totiž dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.
Odrůdy
Hamabo díky neobvyklému růžovému žilkování na lehce růžových, někdy téměř bílých okvětních plátcích se asi rychle rozhodnete pro tuto nádhernou dekoraci vaší zahrady. Květy jsou středně velké s nápadným, sytě červeným okem uprostřed. Tvar keře je vždy vzpřímený, s věkem lehce zaoblený.
Red Heart nese čistě bílé květy s nápadným, vínově červeným středem. Od něj směrem ven pokračují paprskovitě tenké žilky ve stejné barvě, které se postupně vytrácejí na bělostných okvětních plátcích.
Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá na začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.
Russian violet má zelené trojlaločné listy, vyrůstající na krátkých řapících, na podzim se barví do žluta. Kvete bohatě od července do září velkými růžovofialovými květy s vínovým okem, ze kterého vybíhají krátké paprsky do k
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.
Jakou velikost tlakové nádoby zvolit pro rodinný dům?
Pro běžný rodinný dům je vhodné volit tlakovou nádobu s dostatečnou objemovou rezervou podle počtu odběrných míst a výšky domu.
Malá nádoba způsobuje short cycling, tedy časté spínání čerpadla. Pokud máte dvě koupelny, pračku a zahradní závlahu, je vhodné zvolit větší objem, než je minimální doporučení. Správně dimenzovaná tlaková nádoba stabilizuje tlak a prodlužuje životnost čerpadla.
Proč čerpadlo po nové instalaci spíná pořád?
Časté spínání po montáži obvykle znamená špatnou velikost nádoby nebo nesprávné nastavení tlakového spínače.
Pokud čerpadlo spíná každých pár sekund, systém nemá dostatečnou tlakovou rezervu. Zkontrolujte tlak vzduchu a rozdíl mezi zapínacím a vypínacím tlakem. Short cycling po nové instalaci je varovný signál, který je nutné řešit okamžitě.
Jak správně nastavit tlakový spínač domácí vodárny?
Nastavení tlakového spínače musí odpovídat požadavkům domu i kapacitě systému.
Běžný rozsah je například 2,2–3,8 bar. Zapínací tlak musí být vyšší než tlak potřebný pro nejvyšší odběrné místo. Příliš malý rozdíl mezi hodnotami vede k častému spínání, příliš vysoký tlak zatěžuje potrubí. Správné nastavení tlakového spínače je zásadní pro stabilní provoz.
Může být zpětný ventil namontovaný obráceně?
Ano, obráceně namontovaný zpětný ventil je častou instalační chybou.
Ventil má šipku určující směr proudění. Pokud je orientace špatná, voda se vrací zpět do studny a tlak klesá bez odběru. Výsledkem je časté spínání a vyšší opotřebení systému. Kontrola směru ventilu je jednoduchý, ale klíčový krok.
Jak poznám zavzdušnění domácí vodárny?
Zavzdušnění domácí vodárny se projevuje hučením, bublinami ve vodě a nepravidelným tlakem.
Pokud čerpadlo běží, ale tlak roste pomalu nebo kolísá, může být v potrubí vzduch. Správné odvzdušnění a kontrola těsnosti spojů obnoví stabilitu systému. Ignorování zavzdušnění může vést k nadměrnému zatížení čerpadla.
Kolik barů nastavit v rodinném domě?
V rodinném domě se běžně nastavuje tlak mezi 2 a 4 bary podle výšky objektu.
Zapínací tlak musí zajistit dostatečný tlak i v nejvyšším patře. Příliš vysoký tlak ale zvyšuje namáhání armatur. Správné nastavení tlaku vychází z konkrétních podmínek domu a typu instalace.
Co když tlak v patře nestačí?
Slabý tlak v patře může znamenat nízký zapínací tlak nebo poddimenzovaný systém.
Zkontrolujte nastavení spínače a velikost tlakové nádoby. Pokud domácí vodárna nedokáže zajistit dostatečný tlak ve vyšších podlažích, může být nutné upravit parametry nebo zvolit výkonnější řešení.
Je lepší větší tlaková nádoba?
Větší tlaková nádoba obvykle znamená stabilnější provoz a méně časté spínání.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Urbanová.
Dobrý den.Mame délku plotu asi16 metrů .Koupili jsme 16kusu bobkovisne asi1metr vysoké .Myslím název na caucovis.Rychle roste.A zasadil je 80,cm od sebe.Je to dobrá vzdálenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasadit bobkovišeň 80 cm od sebe znamená, že každý keř bude mít dostatek místa, ale bude trvat nějakou dobu (roky), než se keře spojí v linii živého plotu. Řezem rostliny udržujte nízké, aby rostly do šířky a brzy se mohly propojit do kompaktního živého plotu. Z odřezků bobkovišně si můžete snadno namnožit nové rostlinky, které můžete zasadit mezi stávající rostliny a rychleji tak dosáhnout kompaktního vzhledu hned od země. Na to, jak si namnožit bobkovišeň z vlastních odřezků, se můžete podívat tady: https://www.vinna-reva-pest…
Čevabčiči se rozpadá, pokud maso není dostatečně promíchané nebo obsahuje málo soli, která aktivuje bílkoviny a vytvoří vazbu.
Nejčastější problém je krátké míchání. Směs sice vypadá hotová, ale není. Pokud chcete, aby čevabčiči drželo tvar, musíte míchat minimálně 3–5 minut, dokud není hmota lepivá. Další častá chyba je nízké množství soli, protože bez ní nevznikne potřebná struktura. Pokud se vám rozpadá, vraťte se zpět k základu – sůl, voda a důkladné mechanické zpracování.
Je v čevabčiči vejce nebo ne?
Správné čevabčiči podle normy vejce neobsahuje, protože by změnilo strukturu a výsledná konzistence by nebyla správná.
Vejce sice pomáhá držet směs pohromadě, ale vytváří jiný typ vazby než maso samotné. Výsledkem je textura podobná karbanátku, ne pravému čevabčiči. Pokud chcete autentické čevabčiči, vejce vynechte úplně. Správná struktura vzniká pouze díky soli a míchání masa, nikoliv přidáním pojiv.
Kolik soli dát do čevabčiči?
Do čevabčiči patří 18–20 g soli na 1 kg masa, což je více než u běžných domácích receptů, ale je to technologicky nutné.
Sůl zde nefunguje jen jako dochucovadlo, ale hlavně jako aktivátor bílkovin. Pokud jí dáte méně, čevabčiči nebude držet a rozpadne se. Pokud jí dáte příliš, bude chuť nepříjemná. Ideální je držet se přesného rozmezí a vážit. Odhad nefunguje, protože rozdíl několika gramů je v tomto případě zásadní.
Kolik česneku patří do čevabčiči?
Správné množství česneku je přibližně 8–12 g na 1 kg masa, aby chuť zůstala vyvážená a nepřebila maso.
Častou chybou je přidání velkého množství česneku, což vede k nepřirozené chuti. Čevabčiči má být jednoduché a česnek má pouze doplňovat. Pokud chcete chuť jako ze školní jídelny, držte se spíše spodní hranice. Více česneku znamená výraznější chuť, ale také odklon od původního charakteru jídla.
Proč chutná čevabčiči jinak než ze školy?
Čevabčiči chutná jinak, protože doma lidé mění poměry, přidávají koření a nedodržují technologii přípravy.
Ve školních jídelnách se drží přesné normy – méně koření, více soli a důsledné míchání. Doma se často improvizuje, což vede k jiné chuti. Pokud chcete dosáhnout stejného výsledku, musíte dodržet nejen suroviny, ale i postup. Klíčová je jednoduchost a přesnost, nikoliv kreativita.
Lze čevabčiči péct v troubě?
Čevabčiči lze péct v troubě, ale výsledek bude jiný než při smažení, hlavně v chuti a textuře.
Při pečení se nevytvoří tak výrazná kůrka jako na pánvi a maso může být sušší. Pokud chcete zachovat šťavnatost čevabčiči, je lepší smažení. Trouba je vhodná spíše jako kompromis pro větší množství. Doporučuje se použít vyšší teplotu a kr
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobrý den, potřebuji přesadit Aloe ,ale mám obavy ať ji neublížím. Hlavní rostlina je vychýlena z květináče bokem už ji musím podpírat ať nevyklopí květináč a nevím jestli ji můžu odříznout a jenom po zaschnutí zasaditzasadit.Nerada bych si ji zlikvidovala. Děkuji za rady. jarka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hrách patří mezi rostliny, které plodí velmi rychle, lze je tedy vysévat i několikrát za sezónu. Vysévá se přímo na stanoviště, a to do hloubky 5 cm. Období, které je ideální pro vysetí hrachu, je asi polovina měsíce dubna. Hrách můžete samozřejmě zasadit také dříve, ale rostlinky budou růst pomaleji. Když hrách necháte vyklíčit předem, je možné jej zasadit i o něco dříve.
Daří se mu zejména ve vlhčích, propustných a vápnitých půdách. Při vysévání semen do půdy se doporučuje mezi řádky vzdálenost 25 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky by pak měly být mezery cca 2 centimetry. Někteří pěstitelé se zmiňují o tom, že je dobré vsadit dvě semínka do jedné jamky. Když se jedno semínko nechytí, nic se neděje. V momentě, kdy rostlina dosáhne stadia zhruba dvou až tří lístků, je nutné ji přichytit k nějaké vhodné opoře. Hrách setý tak lépe poroste a také se sníží riziko napadení škůdci.
Hrách setý vyžaduje slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná, s dostatečnou dávkou živin. Rostlina nepotřebuje mnoho vody, avšak půda by neměla zcela vyschnout.
Pokud jsme pozemek pro pěstování hrášku předem správně připravili, nemusíme již hnojit. Hrách má krátkou vegetační dobu, a tudíž nepotřebuje mnoho živin.
Hrách sklízíme, když jsou plody dostatečně velké a zralé.
Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav Štros.
Jedná se opravdu túje? Podle toho jak to popisujete, že jsou zduřené větve a o tom slizu, tak se spíš zdá, že jde o nějaký druh Jalovce, těch je velká spousta druhů!! užíznět zdravou větvičku a doneste JI ukázat ZAHRADNÍKOVI. když ten potvrdí, že se jedná o thúji, tak skutečně stačí Kuprikol. Jestli je to jalovec, jako, že asi ano, tak se jedná o plíseň hruškovou. Pokud jsou v blízkosti hrušně, tak se jí zbavíte pouze tím, že jalovce vykácíte a už je nikdy nebudete pěstovat a pořídíte si zerav- túje.
Ostruhatka je rostlina s větveným keříkem, zelenými lístky a hroznovitě skládanými drobnými květy, které mají většinou růžovou barvu. Ostruhatka může být též bílá, oranžová či červená.
Nádoba, v níž budete pěstovat ostruhatku, se volí podle druhu rostliny. Vzpřímenou ostruhatku můžete zasadit do květináče nebo na záhon, převislá ostruhatka se hodí zejména do závěsných nádob a truhlíků. Rostlinu můžete zasadit jak do běžné zeminy, tak do mírně nakyslého substrátu, který koupíte například v hobby marketu. Do truhlíku o velikosti 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin a umístěte ho na slunné místo. Rostliny by měly dosáhnout velikosti přibližně 50 cm.
Zálivka a hnojení
Ostruhatka nemá ráda nadbytek vody, tudíž buďte se zálivkou opatrní, ale nikdy substrát nenechte úplně vyschnout. Přílišné mokro může vést k nákaze houbou nebo plísní.
Jedenkrát za týden přidejte do zálivky hnojivo pro balkonové květiny, abyste docílili četnějšího květenství.
Přezimování
Jen výjimečně se v našich podmínkách nechávají ostruhatky přezimovat. Většinou se na podzim zlikvidují a na jaře pořídí nové. Jestliže se pro přezimování rozhodnete, pak rostlinu seřízněte asi na 20 cm, odstraňte všechny suché listy (kvůli škůdcům) a ostruhatku přemístěte do dobře prosvětlené místnosti, kde se bude teplota pohybovat kolem 10 °C. Zálivku omezte na minimum.
Na jaře ostruhatku přesaďte do nového substrátu. Poté ji můžete dát do místnosti, ve které bude tepleji (15 °C až 20 °C), aby se „nastartovala‟ a obrazila. Až venku přestane mrznout, můžete ji přestěhovat ven.
Ve svém příspěvku CHOROBY THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,
prosím o radu. Kůra na thuji od země praskla a to až do půlky stromu. Nikdy jsem se s tím nesetkala, nebo jsem si nevšimla, ale hezké to není. Praskliny jsou široké cca 1 cm. Jak a čím je ošetřit? Co s tím? Jsou 2 roky staré a cca 1,2 m vysoké.
Děkuji za odpověď.
Kazdová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku OBČANSKÝ ZÁKONÍK VÝŠKA THUJÍ KOLEM PLOTU MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poštulková.
Dobrý den, mám dotaz , sousedka má v délce plotu cca 80 m thuje ve výšce až 10 m, od plotu cca 1 m, jelikož 1) thuje dělají velký stín, tím ničí dřevěný plot (v letošním roce jsem musela opět vyměnit tyčky), tráva neroste,pouze mech thuje přesahují cca 1 m domé zahrady, 2) poslala jsem ji dopis (do vlastních rukou)se sousedkou není rozumná řeč, vykřikuje, že s tím nic neudělá. Já po ni jen vyžaduji, aby thuje zkratila alespoň na 3 m. Děkuji za radu, Poštulková Marie, Ostrava-Plesná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan Svoboda.
Jak vysoký může být tzv. živý plot? Jednoduchá otázka a přesto na ni nenajdeme v obsáhlém Obč. zákoníku odpověď. Jsou tam různé nepodstatné "kraviny", ale běžné praktické věci tam nejsou … A to to píše tlupa právníků, pak to schvaluje a podepisuje kde-kdo. Nebo se mýlím?
Chcete-li začít pěstovat minikiwi od semene, je to možné, jen nesmíte semínko zasadit přímo do záhonu, ale musíte si ho předpěstovat. Semena vysejte do půdy, lepší volbou bude půda lehčí. Ideální teplota pro vyklíčení semínek minikiwi se pohybuje kolem 20 °C a substrát udržujte stále vlhký. Asi po 20 dnech by vám semínka pomalu měla začít klíčit. Vyčkejte pár dní, až budou venku všechna semínka, můžete je rozsadit. Je možné v tuto chvíli vyklíčená semínka již zasadit na místo, kde budete rostlinu pěstovat, ale doporučuji semínka jedno po druhém rozsadit a nechat pořádně zakořenit, protože kořenový bal je u těchto rostlin hodně důležitý.
Až budete rostlinu vysazovat ven, myslete na to, že má ráda hodně světla a slunce, proto zvolte slunné stanoviště. Na substrátu minikiwi moc nezáleží, chcete-li být důslední, zvolte raději písčitou půdu. Pokud chcete, aby rostlina rostla rychle, nezapomeňte jí dodávat živiny ve formě hnojiva, ale zase pozor na přehnojení, rostlina pak poroste opravdu rychle, ale nepokvete, a tím ani nebude plodit.
Minikiwi je popínavá rostlina a její šlahouny dosahují až několika metrů, je potřeba, abyste tyto šlahouny zaštipovali, aby rostlina měla dostatek světla pro květy i plody. Plody budou dozrávat podle odrůdy, některé dozrávají již v červenci, jiné až v říjnu. Prvního plodného období se u minikiwi dočkáte většinou po třech až čtyřech letech.
Až přijdou chladné dny je potřeba na minikiwi myslet a zakrýt jeho kořeny větvičkou chvojí či textilií, aby nevymrzlo. Koncem zimy, dokud rostlina nemá ještě mízu, je dobré ji prořezat.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Zdravím, mezi 40 tujemi výšky cca 90 cm se mi u dvou thuji objevily z boku jakoby rezavá místa, zbytek thuje tak 3/4 jsou stále zelené. O co kráčí, Budu je muset vyměnit, či na jaře opět zezelenají? Potažmo čím léčit? Díky za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Myrtu si můžete sami doma množit pomocí vrcholových nebo stonkových řízků o délce 4 – 6 cm. Nejlépe koření v létě. Řízky můžeme umístit buď do sklenice s vodou, kde pustí kořeny a následně je zasadit do květináče. Nebo je možné zasadit je přímo do nádoby se zeminou a přiklopit sklenicí. Ta vytvoří vhodné klima. V tomto případě se doporučuje před zasazením namočit konce řízků do růstového stimulátoru. Květináč pak umístíme na stinné stanoviště s teplotou mezi 16 – 20 stupni Celsia, pravidelně zalévejte a roste. Po uplynutí 3 až 4 týdnů řízky zakořenění, sklenici můžete sundat a dále pěstujte při teplotě cca 16 stupňů Celsia.
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Afrikán je poměrně nenáročná letnička, ale musí se předpěstovat v březnu a dubnu v pařeništi. Semínka se vysévají jednotlivě do malých květináčků nebo sadbovačů (výsev, setí), nemusí se pak znovu přesazovat. Klíčí v teple, zeminu udržujeme stále vlhkou.
Kdy zasadit afrikány? Na stanoviště lze afrikány zasadit koncem května před květem. Vzdálenost záleží na druhu. Rostliny nesnášejí mráz, přesazování v době květu jim také neprospívá. Aksamitník kvete od května až do října. Na podzim lze snadno sbírat semena pro jarní výsadbu.
V naší poradně s názvem VÝŠKA THUJI MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Sadílková.
Dobrý den prosím kolik můžou mít thuje na výšku mezi sousedy a z jaké strany se to měří, když mají sousedi níž pozemek cca 20 cm zda z naší strany, nebo z jejich podle mého názoru by se to mělo tykak našeho pozemku, kde jsou thuje a pravidelné udržované a vysazení v roce 2010, myslím od roku 2015 jsou už jiné podmínky děkuji Vám za odpověď s pozdravem Sadílková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Občanský zákoník neudává maximální výšku živého plotu mezi sousedy. Vychází se zde z logiky moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. V ideálním případě by vaše thuje neměly sousedovi stínit, zasahovat větvemi na jeho pozemek a znečišťovat ho. Na druhé straně máte právo oplotit svůj pozemek oplocením až do výšky 1,2 m od okolního terénu. Pokud si chcete postavit vyšší plot, potřebujete stavební povolení, ke kterému se soused může nesouhlasně vyjádřit.
Chcete li mít thuje na hranici pozemku vyšší než 1,2 m, měli byste si se sousedem vyjednat písemnou dohodu a nebo ústní za přítomnosti nezávislého svědka, například starosty obce.
Červenec a srpen jsou měsíce ideální na množení hortenzií řízkováním. Používají se k tomu nové nekvetoucí výhony, které musí být polovyzrálé (slabé konce nebo naopak už dřevnaté nám nezakoření).
Postup: Vybereme si letošní polovyzrálý nekvetoucí výhon, odstřihneme mu špičku, cca 2 mm nad spící pupeny. Řízek by měl být dlouhý přibližně 10–15 cm, konec zastřihneme šikmo (bude větší plocha pro vytvoření kořenů). Ponecháme jeden pár listů, pokud jsou velké, zkrátíme je na půl, zbytečně by kořenícímu řízku ubíraly sílu. Řízky zapícháme do připraveného vlhkého perlitu nebo písku, pokud předtím namočíme do stimulátoru, tak si uděláme dírku pro řízek, jinak stimulátor setřeme. Sázíme do vlhkého perlitu nebo písku s trochou rašeliny, nikdy ne do výživné zeminy (většinou pak nezakoření), pro urychlení můžeme použít nejen stimulátory na kořínky, ale přes květináč dáme igelit, sklenici, aby měly řízky teplo a vlhko. Potřebují také teplo odspodu, takže pokud je venku v noci zima, necháme zakořenit doma.
Takto zakoření asi do 3 týdnů, pak přesazujeme do menších květináčů už se zeminou, která je pro dané rostlinky vhodná, žádné hnojení, dáme ven, do polostínu (i ty, které budou později na sluníčku) a zaléváme.
Na podzim je již možné zasadit hortenzii na dané stanoviště, ale na první zimu ji překryjte, nebo můžete i s květináčem dát do země, zakrýt a zasadit až na jaře.
V srpnu můžete zasadit řadu kvetoucích rostlin, kterým se bude dařit koncem léta a na podzim. Pro pozdní květy zvažte výsadbu krásenky speřené, cínií, aksamitníku, měsíčku lékařského, hledíků, slunečnic a fialy šedivé. Pro časné jarní květy můžete také zasadit macešky. Trvalky, jako je kosatec německý, astry a chryzantémy, jsou také dobrou volbou pro výsadbu v srpnu.
Ve svém příspěvku AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čálková.
vypěstovala jsem úspěšně sazenici avokáda z pecky , stonek je asi 1 m vysoký. Ráda bych ji zapěstovala jako stromek s korunkou a darovala vnukovi na terasu jeho nového bytu. Zastřihla jsem tady vršek sazenice, ale další výhon je zase jen jeden vedle mého řezu a roste šikmo vzhůru. Mám obavy, že jsem zničila celou rostlinu. Kde jsem udělala chybu ? Děkuji předem za radu pro další pěstování. M.Čálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Chytrak.
Vy jste mi nějaký náramky odborník. Nerozporuji teze o avokadu, ale svítit kvalitně dnes můžete již od 200W.
Cererit dávkování na 1 m² se obvykle pohybuje mezi 50–80 g na m², podle kvality půdy a typu plodiny.
Na běžné zahradní půdě stačí nižší dávka kolem 50 g, zatímco u chudé nebo písčité půdy je vhodné použít vyšší množství. Důležité je dávku rovnoměrně rozprostřít a zapracovat do půdy. Pokud použijete více než doporučené množství, může dojít k přehnojení, které se projeví spálením listů nebo zpomalením růstu. Přesné dávkování cereritu je klíčové pro správnou funkci hnojiva.
Kdy hnojit cereritem na jaře?
Kdy hnojit cereritem na jaře je zásadní otázka, protože správný termín ovlivňuje celý růst rostlin.
Ideální je aplikace na začátku vegetační sezóny, tedy v březnu až dubnu. Cererit se zapravuje do půdy při přípravě záhonů před výsadbou. Pokud se použije později, rostliny už nemusí živiny plně využít. Důležité je také sledovat počasí – nejlepší je hnojit před deštěm nebo po zálivce. Jarní hnojení cereritem je nejefektivnější způsob, jak podpořit růst.
Může cererit spálit rostliny?
Cererit může spálit rostliny, pokud je použit ve vysoké dávce nebo na suchou půdu.
Granule obsahují koncentrované živiny, které mohou poškodit kořeny nebo listy. Typickým příznakem jsou spálené okraje listů a žloutnutí. K tomu dochází hlavně při přehnojení nebo pokud hnojivo není zapracováno do půdy. Proto je důležité dodržet dávkování a po aplikaci rostliny zalít. Správné použití cereritu minimalizuje riziko poškození.
Jak hnojit rajčata cereritem?
Cererit na rajčata se používá hlavně při výsadbě v dávce 20–30 g na rostlinu.
Hnojivo je vhodné promíchat s půdou v jamce, aby nedošlo k přímému kontaktu s kořeny. Rajčata potřebují živiny hlavně na začátku růstu, proto je základní hnojení klíčové. Pozdější přihnojování by mělo být opatrné, aby nedošlo k nadměrnému růstu listů na úkor plodů. Správné dávkování cereritu u rajčat výrazně ovlivňuje kvalitu úrody.
Je cererit vhodný na trávník?
Cererit na trávník je vhodný jako startovací hnojivo na jaře v dávce kolem 50 g na m².
Důležité je hnojivo rovnoměrně rozprostřít, aby nevznikaly fleky. Po aplikaci je nutná zálivka, která aktivuje živiny. Cererit dodá trávníku základní živiny, ale není ideální pro dlouhodobou péči. Na tu je lepší použít specializovaná hnojiva. Jarní hnojení trávníku cereritem ale funguje velmi dobře.
Jaký je rozdíl mezi cereritem a NPK?
Rozdíl cererit vs NPK spočívá hlavně ve složení a způsobu použití.
Cererit obsahuje vyvážené živiny a je univerzální, zatímco NPK hnojiva mají často vyšší obsah dusíku nebo jiných složek. Cererit je vhodnější pro běžné zahradní použití, protože je še
V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
Japonská vrba ztrácí růžovou barvu nejčastěji kvůli nedostatku světla nebo chybějícímu řezu, který podporuje nové barevné výhony.
Typické zbarvení mají pouze mladé výhony, proto je pravidelný řez japonské vrby naprosto zásadní. Pokud rostlina roste ve stínu, barvy se také ztrácí. Dalším faktorem je stáří větví – starší výhony už barvu nemají. Pro udržení efektu je potřeba kombinace slunného stanoviště a každoročního řezu.
Kdy je nejlepší stříhat japonskou vrbu?
Nejlepší doba na stříhání japonské vrby je konec zimy nebo brzké jaro, kdy ještě nezačala intenzivně růst.
Řez v tomto období podpoří tvorbu nových výhonů, které nesou typické zbarvení. Můžete ale provést i lehký letní řez pro udržení tvaru. Důležité je, že řez japonské vrby není jednorázová záležitost, ale pravidelná péče. Pokud ho vynecháte, koruna se rozpadne a rostlina ztratí svůj dekorativní vzhled.
Jak často zalévat japonskou vrbu?
Japonská vrba potřebuje pravidelnou zálivku, protože špatně snáší sucho, ale zároveň nesmí stát ve vodě.
Ideální je udržovat půdu stále mírně vlhkou. V létě zalévejte častěji, zejména u rostlin v květináči. Přelití ale může způsobit problémy s kořeny. Zálivka japonské vrby musí být vyvážená – ani sucho, ani přemokření. Právě špatná zálivka je nejčastější důvod, proč rostlina chřadne.
Proč japonská vrba usychá?
Usychání japonské vrby bývá způsobeno suchem, přemokřením nebo poškozením kořenů.
Často jde o kombinaci faktorů – například špatné stanoviště a nevhodná zálivka. Pokud jsou kořeny dlouhodobě ve vodě, začnou zahnívat. Naopak sucho způsobí rychlé zasychání výhonů. Problémy japonské vrby je potřeba řešit včas, jinak se stav rychle zhoršuje. Důležitá je kontrola půdy a celkového stavu rostliny.
Jak dosáhnout husté koruny japonské vrby?
Hustou korunu japonské vrby vytvoříte pravidelným a poměrně razantním řezem.
Bez řezu rostlina vytváří dlouhé a řídké výhony. Každoroční zkrácení větví podporuje větvení a zahuštění. Ideální je kombinovat jarní řez s lehkým letním tvarováním. Stříhání japonské vrby je základní nástroj, jak ovlivnit její vzhled. Čím více řežete, tím hustší a kompaktnější koruna bude.
Může japonská vrba růst ve stínu?
Japonská vrba ve stínu poroste, ale ztratí barvu a nebude tak dekorativní.
Sluneční světlo je klíčové pro tvorbu barevných listů. Ve stínu rostlina zeslábne a výhony budou méně výrazné. Pokud chcete plný efekt, zvolte slunné stanoviště. Polostín je kompromis, ale plný stín není vhodný. Pěstování japonské vrby je vždy nejlepší na světle.
Jak správně zasadit japonskou vrbu?
Japonskou vrbu sázejte do propustné, živné půdy na slunné místo, kde bude mít dostatek prostoru.
