JAK STŘÍHAT LIBEČEK je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Libeček je nejen silné aromatické koření, ale i léčivá bylina. Jako koření mu mnozí z nás přijdou na chuť často až s přibývajícím věkem, kdy si jeho výrazné aroma můžeme dokonce oblíbit. Jednou z velmi prospěšných vlastností libečku je příznivý vliv na zažívání, zlepšuje totiž trávení a stimuluje produkci trávicích šťáv.
Vedlejší účinky libečku
Žádné alergeny z této rostliny dosud nebyly popsány. Dle neoficiálních tvrzení může libeček vyvolat příznaky potravinové alergie u citlivých jedinců. Nicméně z provedených studií žádné nežádoucí účinky hlášeny nebyly. Je možné, že alergie na libeček, která je podobná alergenním projevům u mrkve a celeru, vzniká právě proto, že jde o rostlinné druhy téže skupiny. Při konzumaci libečku by měli být obezřetní pacienti s poruchou metabolismu aminokyselin. Při tomto onemocnění je charakteristická sladká vůně, připomínající javorový sirup v tělních tekutinách (například v moči) postižených pacientů. Látka odpovědná za tento zápach se nazývá 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone), a tato sloučenina se nachází také v libečku.
Rostlina obsahuje i furanokumarin, který může mít za následek fototoxicitu. Tato reakce by mohla zvýšit citlivost na slunce, a to zejména při dlouhodobém užívání byliny. Projevuje se výskytem vyrážky ze slunce, spáleninami od slunce a rakovinou kůže. Pokud tedy užíváte libeček, používejte opalovací krém a ochranný oděv, zvláště pokud jste jedinci se světlou pletí.
Rovněž v těhotenství buďte obezřetní při konzumaci libečku. Libeček ve velkém množství může způsobit kontrakce a překrvení sliznice, což by mohlo vést k potratu. V období kojení není dostatek poznatků o bezpečnosti používání libečku.
Je možné, že libeček může zvýšit množství sodíku v těle, což následně vede ke zvýšení krevního tlaku.
Nepoužívejte libeček ani tehdy, pokud trpíte zánětlivým nebo bolestivým onemocněním ledvin anebo špatnou funkcí ledvin.
Libeček funguje jako takzvané „vodní pilulky“, které způsobují, že tělo ztrácí vodu. Užívání libečku spolu s léky na odvodnění by tak mohlo způsobit těžkou dehydrataci. Při tomto stavu může dojít k závratím a nízkému krevnímu tlaku. Mezi diuretické léky patří například hydrochlorothiazid (Diuril), chlorthalidon (Thalitone), furosemid (Furosemid), hydrochlorothiazid (HCTZ, Hydrodiuril, Microzide) a další.
Libeček pravděpodobně pochází ze Střední Asie. Jedná se o vytrvalou bylinu patřící do čeledi Apiaceae, spolu s mrkví, celerem, kmínem, koriandrem, koprem, petrželí a dalšími. Libeček je blízký příbuzný celeru, ale je cca 4krát větší. Bylina byla před naším letopočtem kultivována jako bylinný lék na bolest v krku a jako afrodiziakum. Libeček patřil mezi nejčastěji používané bylinky v římské kuchyni.
Rostlina může být vysoká až 180 cm, běžně dosahuje vzrůstu 60–90 cm. Její zeleno-žluté krajkové květy rostou ve shlucích. Semena a části rostliny mají jedinečnou drožďovou příchuť. Semeno se používá buď celé syrové či vařené, nebo mleté jako aromatická příchuť do pečiva, polévek a salátů. Kořen má silnou, pikantní chuť a může se využívat jako aromatická látka nebo jako zelenina. Listy a stonky se používají syrové nebo vařené. Čaj se připravuje ze sušených listů, ale může být také připravený z nastrouhaného kořene. Esenciální olej z kořene je komerční záležitostí, používá se do konzerv, jako dochucovadlo do omáček a jiných pokrmů. Libeček patří mezi takzvané lidové léky, přičemž se používá proti bolestem hlavy, jako diuretikum a uklidňující prostředek. Rostlina obsahuje furanokumarin, což může mít za následek fototoxicitu. Libeček obsahuje 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone).
Ve svém příspěvku POSTŘIK NA LIBEČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mičkajan.
na libečku se mně tvoří hnědé skvrny jako od nějakého hmyzu a začíná schnout může mně někdo poradit? Děkuji za vaše rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Dobrý den, mám letos ze semínek vypěstovaný libeček , jeden je v květináči na balkóně a jeden doma. Listy má kropenatý, i když vyrostou nový.... zalévám jen zeminu, tak že asi spálený od sluníčka není....nevím kde je chyba, poradíte mi prosím
Túje Smaragd (Thuja occidentalis Smaragd) je jednou z nejběžněji používaných dřevin na živý plot. Se stříháním je lepší počkat, až strom dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat rostliny 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Abyste docílili krásně husté stěny, je velmi důležité túje stříhat pravidelně. Živý plot je nutné stříhat alespoň 2x ročně. Poprvé v termínu, kdy je dokončen hlavní prodlužovací růst, tedy na konci jara (v červnu), a podruhé koncem léta (konec srpna až září) kvůli finalizaci tvaru. V prvních letech pravděpodobně ještě nepotřebujete zastřihovat vrcholky, pouze stříhat boky, a to pod mírným úhlem kopírujícím kuželovitý tvar Smaragdů. Túje zde pak bude hezky obrážet a bude stále hustá. Po dosažení požadované výšky je možné přidat i pravidelný zástřih vrcholků. Smaragd má po zakořenění roční přírůstky až 20 cm.
V naší poradně s názvem LIBEČEK A JEHO CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Matějka.
Dobrý den, už několik let mě libeček vyroste cca. 30 - 40 cm a začne žloutnout a usychat, po ořezání opět obrazí ale stále je to stejné. Před léty vyrůstal do jednoho metru. I když ho odkopnu, vyčistím a přesadím na jiné místo, není to nic platné. Loni jsem vysel i nový a stejně to není nic platné. Nemůže to být nějakou nemocí v půdě? Jinak ho používám do všeho, do omáček, vývará, dělám z něj pestu do makrel, lepší zelené koření neznám. Sousedka má keř libečku pár metrů od mojí zahrády převysoký a hustý.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Používejte dále 30-ti centimetrový libeček a nasejte si ho více, aby vám stačil. Když budete jedovat proti škůdcům, kteří vám možná zespodu užírají kořeny, tak možná budete mít pěkný libeček, ale do jídla ho asi chtít dávat nebudete.
Libeček je asi 1,5 až 2 m vysoká vytrvalá bylina. Rostlina má poměrně mohutný oddenek. Lodyha je navrchu bohatě větvená. Listy se podobají listům celeru, jen jsou mnohem mohutnější. Během léta, v červenci a srpnu kvete drobnými žlutými kvítky seskupenými do květenství, která vyrůstají na koncích lodyh. Plodem je dvounažka hnědé barvy. Celá rostlina má příjemnou kořenitou vůni.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že kerblík a libeček se liší vzhledem listů, barvou květů, vůní, výškou i mohutností. Nať libečku lze sušit a chuť jeho listů je často přirovnávána k chuti magi. Je skvělým kořením do polévek a omáček, pomazánek, masových pokrmů nebo luštěnin.
Na níže uvedených fotografiích můžete sami porovnat očité rozdíly těchto dvou rostlin.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Habr výborně snáší jakýkoli řez, dobře se tvaruje. Je i v zimě dost neprůhledný, protože hnědé listí na habru drží a opadá až na jaře, když raší listy nové. Zajímavou variantou je kromě stříhání habru ještě štípání a zaplétaní větví, což je ale dost pracné.
Duben a květen je ideální doba na střih, případně začátkem června a pak ještě v srpnu. Stříhat ho můžete klidně na 1 m a bude hustý. Habry rostou moc dobře a rychle. Střihem je budete ještě více podporovat v růstu (což je pro někoho dobře pro jiného špatně).
Zpravidla se živý plot začíná stříhat v době, kdy rostliny dorostou 2/3 výše zamýšlené výšky plotu.
Tip: Stříhat začněte, až začnou praskat listové pupeny. Stromky jsou v plné síle a listy navíc řezy rychle zakryjí. Potom budete muset v průběhu vegetace ještě minimálně jednou nůžky použít.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Od třetího roku po výsadbě kanadské borůvky některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme – mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím více rostliny prořežeme, tím větší potom budou bobule, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.
Kanadské borůvky stříhejte až na jaře. Pokud budete stříhat na podzim, borůvka se bude snažit stále vyrážet a keřík tím před zimou pouze vysílíte. Rostlina si do dřevní hmoty ukládá zásoby, takže pokud ji pohnojíte (to udělejte určitě), ještě posílí dřevní hmotu a bude tak lépe odolávat zimě a mrazu. Na jaře zastřihněte omrzlé větvičky, keř tím prosvětlíte (není na to žádný exaktní recept, jen se snažte, aby keř nebyl příliš hustý a aby byly větve pokud možno členité a silné). Borůvku nezapomínejte hnojit a zalévat.
Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).
Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.
Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.
Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová
Postup: Na másle necháme zesklovatět nakrájený pórek, přidáme sýr, aby se roztavil, stále mícháme, přidáme bujón a vodu. Povaříme, přisypeme zavářku, rozkvedlané vejce a nakonec rozsekaný libeček. Polévka by měla mít hustou konzistenci.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa,
Ingredience: 1–2 mrkve, 1/4 celeru, 3 větší brambory, cibule nebo pórek, 4 polévkové lžíce oleje, sladká paprika, majoránka, tymián, libeček, 2 litry zeleninového vývaru z kostky, menší konzerva červených fazolí, 1–2 stroužky propasírovaného česneku, hladká mouky, kousek másla, petrželka nebo pažitka, párek
Postup: Mrkev, celer, brambory a cibuli nakrájíme na kostičky. Do hrnce dáme olej, zesklovatíme cibuli, přidáme zeleninu a za stálého míchání krátce opékáme. Přidáme mletou papriku (může být i uzená), majoránku, tymián, libeček, promícháme a zalijeme zeleninovým vývarem. Polévku vaříme 20–30 minut, respektive až je zelenina měkká, a přidáme fazole. Uděláme dozlatova jíšku s prolisovaným česnekem, vmícháme do polévky a chvíli provaříme. Polévku případně dosolíme (opatrně, zeleninový vývar byl slaný), přidáme nakrájený párek, pažitku a servírujeme.
Libeček trápí i padlí. Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý, práškový povlak na listech a stoncích, kterému lze předcházet zajištěním dobré cirkulace vzduchu a vyhýbáním se přílišné zálivce.
Libeček mohou postihnout i další houbová onemocnění, jako je skvrnitost listů Cercospora, která způsobuje kulaté nebo hranaté hnědé skvrny na listech. Abyste předešli nemocem, zajistěte svým rostlinám libečku dobrou cirkulaci vzduchu, vyhněte se zalévání shora a zajistěte jim dobře propustnou půdu. Můžete také odstranit napadené listy a zbytky rostlin, abyste zabránili šíření houbových chorob.
Kalanchoe obvykle nevyžadují rozsáhlý prořez. Občasné prořezávání však může pomoci udržet jejich tvar, podpořit nový růst a odstranit všechny poškozené nebo odumřelé listy. Prořezávání je také nezbytné pro množení.
Odstraňte odumřelé nebo poškozené listy
Odstraňte všechny listy, které žloutnou, hnědnou nebo vypadají nezdravě, abyste zlepšili cirkulaci vzduchu a předešli potenciálním problémům se škůdci nebo chorobami.
Prořezávejte dlouhonohé porosty
Pokud vaše kalanchoe vyroste (protáhne se s řídkými listy), můžete ji prořezat, abyste podpořili keřovitější růst a kompaktnější tvar.
Množení
Prořezávání je nutné při odběru stonkových nebo listových řízků k množení.
Před kvetením
Kalanchoe se mohou zdát dlouhonohé, když se připravují na květ, ale to je přirozená součást jejich růstového cyklu a porost by měl být ponechán neporušený, abyste si mohli užít krásných květů.
Jak stříhat kalanchoe
Používejte ostré a čisté nástroje
Pro čisté řezy a prevenci šíření chorob se doporučují čisté nůžky nebo nůž.
Řez nad očkem
Při prořezávání stonků proveďte řez těsně nad očkem (kde se objevují listy nebo výhonky), abyste podpořili nový růst z mateřské rostliny.
Nechte řez ztvrdnout
Po prořezání nechte ustřižené konce stonků nebo listů několik dní vyschnout a ztvrdnout, než je přesaďte do květináče k rozmnožování.
Množení
Prořezané stonky nebo listy použijte k rozmnožování nových rostlin.
Tipy pro stříhání
Nebojte se prořezávání: Kalanchoe jsou odolné a dobře snášejí prořezávání.
Odstranění výhonků: Pokud má vaše kalanchoe výhonky (malé rostlinky rostoucí od báze), můžete je jemně odstranit a rozmnožit.
Sledujte růst: Věnujte pozornost růstu rostliny a podle potřeby upravte intenzitu stříhání.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
Samostatně stojící stromy se nejlépe prořezávají do těchto tvarů:
Keřové stromy – s kmenem vysokým asi 80 cm, poté pokračují třemi nebo čtyřmi větvemi paprskovitě vyčnívajícími z vrcholu, aby vytvořily tvar poháru s otevřeným středem.
Pyramidové stromy – podobné keřům, ale s neporušeným centrálním výhonem, takže nemají otevřený střed. Větve začínají níže, 40 až 50 cm od země, a dále se postupně zkracují, aby vytvořily tvar pyramidy.
Ryngle lze také vytvarovat do prostorově úspornějších tvarů, ideální pro malé zahrady nebo pokud chcete pěstovat několik ovocných stromů. Dva nejlepší úsporné tvary rynglí jsou:
Vějíře – krátký kmen zakončený plochým vějířem rozpínajících se větví, přichycený ke zdi nebo plotu. Prořezávejte dvakrát ročně, na začátku léta a po sběru plodů.
Cordons – kompaktní strom s jednou větví s velmi krátkými bočními výhony, ideální do malých prostor a květináčů. Nutná opora pevným kolíkem nebo vodorovnými dráty. Protože neexistují žádné skutečně zakrslé podnože rynglí, je tato metoda méně úspěšná než u jablek, ale může fungovat i s méně vitálními odrůdami na polozakrslé podnoži 'Pixy' nebo 'VVA-1'.
Ryngle lze koupit již částečně vytvarované v závislosti na tom, kolik práce jim chcete věnovat. Ryngle se nehodní na pěstování ve špalírech.
