Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem či kompot z rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.
V naší poradně s názvem RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.
Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nechte růst bez střihu. Pokud se vyvíjí symetricky do šířky i výšky, tak nemusíte stříhat. Jinak jen tvarujte podle svých představ a prostorových možností.
Na přípravu kompotu vybírejte vždy tvrdší plody. Ovoce dobře omyjte. Ryngle můžete na minutu vložit do vroucí vody a pak nechat okapat. Takto nachystané plody vkládejte do pečlivě umytých sklenic a zalijte cukerným roztokem připraveným z vody a cukru. Nakonec kompot sterilujte asi 20 minut při 85 °C.
Renklódy, respektive jejich předchůdkyně, pocházejí z Malé Asie, odkud byly do Evropy dovezeny Římany. Později vymizely a opakovaně se do Evropy a poté i na území České republiky dostaly roku 1725.
Ryngle plodí například zelená renklóda (Prunus domestica). Jde o kultivar výše zmiňovaného druhu slivoň renklóda. Odrůda je známa ze středověké Francie, ale její prapůvod není znám. Tento kultivar je cizosprašný. Plody jsou střední velikosti (20–30 g), jsou chutné a šťavnaté, mají zelenou, v úplné zralosti pak zelenožlutou slupku. Tato stará odrůda je i v současnosti poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách.
V diskuzi RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.
Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ryngle dobře omyjte, vypeckujte a nakrájejte na půlky. Takto připravené ovoce dejte do kastrolu, přilijte vodu a citronovou šťávu. Přiveďte k varu a za občasného míchání nechte na mírném ohni probublávat asi 35 minut. Poté přisypte cukr a vařte dále cca 25 minut, dokud směs nezačne houstnout. Pak ji odstavte a nechte chvíli usadit. Hotový džem plňte do umytých, zahřátých sklenic. Ty dobře uzavřete a nechte přibližně 10 minut stát dnem vzhůru – víčko lépe chytne.
Oullinská (Prunus domestica 'Oullinská') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Je dobrý opylovač, plodí velmi brzy a hojně. Roste bujně, později slabě. Tvoří široce kulovitou korunu. Plody jsou aromatické, chutné, drobné, určeny na zpracování a konzumaci. Pochází z Francie, kde byla nalezena panem Massotem v kraji Oullin u Lyonu.
Je poměrně odolná proti mrazu. Aby pravidelně rodila chutné plody, vyžaduje živné propustné půdy zásobené vodou a osluněnou polohu, ale snáší i nevhodné půdy a polohy. Plody zrají od poloviny srpna do začátku září. Jsou větší, téměř kulovité, zdánlivě prodloužené. Slupka je žlutá, na neosluněné straně až nazelenalá, má nakyslou chuť a mírně voní. Dužina je nažloutlá, sladká šťavnatá, aromatická. Plod je velmi chutný, pouze v případě nadměrné úrody nebo v nevhodných podmínkách horší. Odrůda je tolerantní vůči šarce.
Zde se můžete podívat na fotografie, které zachycují odrůdu ryngle oullinská.
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
V diskuzi JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.
Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.
Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:
Zelené a žluté odrůdy
Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
Jefferson – pozdní odrůda
Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
Červené a fialové odrůdy
Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
Nejprve v míse utřete do pěny tuk, cukr a vajíčka, poté přidejte jogurt, vanilkový cukr, mléko, rum, opatrně přisypte mouku se špetkou soli, vanilkový pudink a vše znovu vyšlehejte. Těsto nalijte na vymazaný plech s vyšším okrajem, poklaďte rynglemi, posypte strouhaným kokosem a drobenkou. Pečte ve vyhřáté troubě na 180 °C dozlatova.
Althanova renklóda (Prunus domestica 'Althanova renklóda') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Odrůda je českého původu, byla vypěstována zahradníkem J. Procházkou ve Svojšicích u Kolína z pecky zelené renklódy někdy mezi lety 1850–1860 (podle jiného zdroje v první polovině 19. století). Odrůda byla nazvána podle majitele panství Svojšice a zaměstnavatele pana Procházky hraběte M. J. Althanna. Je cizosprašná (mezi vhodné opylovače patří zelená renklóda, Oullinská a Vlaška), plodí po několika letech velké chutné šťavnaté plody s červenou slupkou, které dozrávají v první polovině září. Dužnina je pevná a šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Plody špatně snáší transport, je třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke kompotování.
Odolnost proti mrazu je vysoká, takže je tato odrůda vhodná i do středních poloh. Náročnost na stanoviště je střední. Roste z počátku bujně a silně, později středně. Pravidelně a hojně plodí. Kultivar je však méně vhodný k přeštěpování vzrůstných odrůd, vyžaduje jen opatrný řez. Pro vysoké výnosy je třeba volit půdy vlhčí a zásobené živinami. V suchých půdách bývá ovoce drobné, ve vlhkých trpí moniliózou. Proti šarce je středně odolná.
Nejprve do mísy prolisujte měkký tvaroh (použijte raději balený v papíru, tvaroh z vaničky je totiž příliš řídký), přisypte mouku, přidejte vejce, rozpuštěné máslo a mléko, lehce osolte a vypracujte vláčné těsto (pokud je příliš řídké, vmíchejte ještě trochu mouky, je-li naopak tuhé, přilijte trochu mléka).
Z hotového těsta utvořte váleček, ten nakrájejte na 8 dílků. Každý díl rozválejte na tenko na pomoučeném válu a opatrně do něj zabalte jednu celou omytou a osušenou ryngli (ryngle můžete nakrájet i na půlky či čtvrtky a zabalit je do menších kousků těsta). Knedlíky zakulaťte v dlaních, vložte je do vroucí, lehce osolené vody, opatrně promíchejte a vařte přibližně 6–8 minut podle velikosti a zralosti ovoce.
Mezitím si připravte posypku. Na rozehřátém másle za stálého míchání dozlatova opražte strouhanku. Přisypte krupicový cukr a skořici, za stálého míchání ještě trošku prohřejte a poté odstavte z ohně.
Uvařené knedlíky vybírejte z kastrolu nejlépe děrovanou naběračkou, nechte je odkapat, rozdělte na talíře, posypte opečenou strouhankou, pokapejte máslem, pocukrujte a ihned podávejte.
Kamčatská borůvka v prvních letech nepotřebuje žádný řez. Ten první, zmlazovací a udržovací, se provádí cca ve čtvrtém roce života, kdy vybereme 12 základních prutů a odstraníme ty vodorovné nebo ty, které mají tendenci přečnívat a viset. Vybrané větve zkrátíme nad místem rozvětvení, abychom podpořili tvorbu nových silných výhonů. Nejvhodnějším obdobím k řezu je podzim, kdy opadá listí, nebo jaro, a to před prvním rašením.
Túje Smaragd (Thuja occidentalis Smaragd) je jednou z nejběžněji používaných dřevin na živý plot. Se stříháním je lepší počkat, až strom dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat rostliny 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Abyste docílili krásně husté stěny, je velmi důležité túje stříhat pravidelně. Živý plot je nutné stříhat alespoň 2x ročně. Poprvé v termínu, kdy je dokončen hlavní prodlužovací růst, tedy na konci jara (v červnu), a podruhé koncem léta (konec srpna až září) kvůli finalizaci tvaru. V prvních letech pravděpodobně ještě nepotřebujete zastřihovat vrcholky, pouze stříhat boky, a to pod mírným úhlem kopírujícím kuželovitý tvar Smaragdů. Túje zde pak bude hezky obrážet a bude stále hustá. Po dosažení požadované výšky je možné přidat i pravidelný zástřih vrcholků. Smaragd má po zakořenění roční přírůstky až 20 cm.
Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.
Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).
Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.
Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.