Téma: 

jak strihat ryngle


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

RYNGLE

Ryngle recepty

Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem či kompot z rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.

Detail odstavce: Ryngle recepty
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: ryngle renklóda pěstování

Nechte růst bez střihu. Pokud se vyvíjí symetricky do šířky i výšky, tak nemusíte stříhat. Jinak jen tvarujte podle svých představ a prostorových možností.

Zdroj: diskuze Ryngle renklóda pěstování
Odesláno: 11.6.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Kompot z rynglí

Suroviny:

  • 2 kg rynglí
  • 1 l vody
  • 350 g cukru krupice

Postup:

Na přípravu kompotu vybírejte vždy tvrdší plody. Ovoce dobře omyjte. Ryngle můžete na minutu vložit do vroucí vody a pak nechat okapat. Takto nachystané plody vkládejte do pečlivě umytých sklenic a zalijte cukerným roztokem připraveným z vody a cukru. Nakonec kompot sterilujte asi 20 minut při 85 °C.

Detail odstavce: Kompot z rynglí
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: ryngle renklóda pěstování

Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.

Zdroj: diskuze Ryngle renklóda pěstování
Odesláno: 11.6.2016 uživatelem Petr Kousal
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Co jsou to ryngle

Renklódy, respektive jejich předchůdkyně, pocházejí z Malé Asie, odkud byly do Evropy dovezeny Římany. Později vymizely a opakovaně se do Evropy a poté i na území České republiky dostaly roku 1725.

Ryngle plodí například zelená renklóda (Prunus domestica). Jde o kultivar výše zmiňovaného druhu slivoň renklóda. Odrůda je známa ze středověké Francie, ale její prapůvod není znám. Tento kultivar je cizosprašný. Plody jsou střední velikosti (20–30 g), jsou chutné a šťavnaté, mají zelenou, v úplné zralosti pak zelenožlutou slupku. Tato stará odrůda je i v současnosti poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách.

Detail odstavce: Co jsou to ryngle
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Odesláno: 17.9.2017 uživatelem lubomír weinhauer
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Džem z rynglí

Suroviny:

  • 2 kg rynglí
  • 400 ml vody
  • šťáva z 1 citronu
  • 1,5 kg želírovacího cukru

Postup:

Ryngle dobře omyjte, vypeckujte a nakrájejte na půlky. Takto připravené ovoce dejte do kastrolu, přilijte vodu a citronovou šťávu. Přiveďte k varu a za občasného míchání nechte na mírném ohni probublávat asi 35 minut. Poté přisypte cukr a vařte dále cca 25 minut, dokud směs nezačne houstnout. Pak ji odstavte a nechte chvíli usadit. Hotový džem plňte do umytých, zahřátých sklenic. Ty dobře uzavřete a nechte přibližně 10 minut stát dnem vzhůru – víčko lépe chytne.

Detail odstavce: Džem z rynglí
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: ryngle

Máme už 5 let nasazenou ryngli. Vyrostl pěkný stromek, ale zatím ještě nekvetla. Co dělat, abychom se dočkali nějaké úrody?
Pol.

Zdroj: diskuze Ryngle renklóda pěstování
Odesláno: 21.7.2018 uživatelem Poláchovi
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Ryngle Oullinská

Oullinská (Prunus domestica 'Oullinská') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Je dobrý opylovač, plodí velmi brzy a hojně. Roste bujně, později slabě. Tvoří široce kulovitou korunu. Plody jsou aromatické, chutné, drobné, určeny na zpracování a konzumaci. Pochází z Francie, kde byla nalezena panem Massotem v kraji Oullin u Lyonu.

Je poměrně odolná proti mrazu. Aby pravidelně rodila chutné plody, vyžaduje živné propustné půdy zásobené vodou a osluněnou polohu, ale snáší i nevhodné půdy a polohy. Plody zrají od poloviny srpna do začátku září. Jsou větší, téměř kulovité, zdánlivě prodloužené. Slupka je žlutá, na neosluněné straně až nazelenalá, má nakyslou chuť a mírně voní. Dužina je nažloutlá, sladká šťavnatá, aromatická. Plod je velmi chutný, pouze v případě nadměrné úrody nebo v nevhodných podmínkách horší. Odrůda je tolerantní vůči šarce.

Zde se můžete podívat na fotografie, které zachycují odrůdu ryngle oullinská.

Detail odstavce: Ryngle Oullinská
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak stříhat rakytník řešetlákový

Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.

Zdroj: diskuze Jak stříhat rakytník řešetlákový
Odesláno: 9.9.2017 uživatelem Marta Pletková
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Detail odstavce: Pěstování ryngle
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Rakytník - jeho pěstování

všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Odesláno: 13.8.2017 uživatelem renata vojtová
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Detail odstavce: Ryngle versus blumy
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: clematis

dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková

Zdroj: diskuze Clematis
Odesláno: 17.6.2015 uživatelem bartková ludmila
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ

Jak stříhat mahon

Řez mahony snášejí velmi dobře, pravidelným zastřiháváním je proto lze snadno tvarovat a udržet v požadované velikosti.

Detail odstavce: Jak stříhat mahon
Zdroj: Mahon a jeho pěstování
Zveřejněno: 11.4.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak se pěstuje oleandr

Prosím,můžete mi poradit co se dělá se semeníkem,které vyrůstají u květů,mají se stříhat....děkuji

Zdroj: diskuze Jak se pěstuje oleandr
Odesláno: 13.9.2017 uživatelem věra valentova
Počet odpovědí: 0

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Jak stříhat kamčatské borůvky

Kamčatská borůvka v prvních letech nepotřebuje žádný řez. Ten první, zmlazovací a udržovací, se provádí cca ve čtvrtém roce života, kdy vybereme 12 základních prutů a odstraníme ty vodorovné nebo ty, které mají tendenci přečnívat a viset. Vybrané větve zkrátíme nad místem rozvětvení, abychom podpořili tvorbu nových silných výhonů. Nejvhodnějším obdobím k řezu je podzim, kdy opadá listí, nebo jaro, a to před prvním rašením.

Detail odstavce: Jak stříhat kamčatské borůvky
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 22.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: převislé jahody

Dobrý den,mám dotaz jak stříhat převislé jahody mám na mysli šlahouny,minulý rok na jahodách bylo spoustu šlahounů a nevím zda je vystříhávat nebo zkracovat,byly až l1m dlouhé,děkuji za odpověd,Marie

Zdroj: diskuze Prezimovani previslych jahod
Odesláno: 5.5.2018 uživatelem marie
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Odrůdy ryngle

Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:

  • Zelené a žluté odrůdy
    • Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
    • Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
    • Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
    • Jefferson – pozdní odrůda
    • Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
    • Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
    • Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
    • Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
  • Červené a fialové odrůdy
    • Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
    • Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
    • Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
    • Meruňkovitá renklóda

Detail odstavce: Odrůdy ryngle
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BLUMY

Blumy versus špendlíky

Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.

Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.

Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.

Detail odstavce: Blumy versus špendlíky
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

RYNGLE

Rynglový koláč

Suroviny:

  • 1 hrnek hladké mouky
  • 1 hrnek polohrubé mouky
  • 1 vanilkový pudink
  • 1 hrnek cukru krupice
  • 1 balíček vanilkového cukru
  • 1 kelímek bílého jogurtu
  • 1 dcl mléka
  • 2 vejce
  • 50 g Hery
  • 1 lžíce hnědého rumu (nemusí být)
  • špetka soli
  • strouhaný kokos
  • drobenka

Postup:

Nejprve v míse utřete do pěny tuk, cukr a vajíčka, poté přidejte jogurt, vanilkový cukr, mléko, rum, opatrně přisypte mouku se špetkou soli, vanilkový pudink a vše znovu vyšlehejte. Těsto nalijte na vymazaný plech s vyšším okrajem, poklaďte rynglemi, posypte strouhaným kokosem a drobenkou. Pečte ve vyhřáté troubě na 180 °C dozlatova.

Detail odstavce: Rynglový koláč
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014

RYNGLE

Ryngle Althanova

Althanova renklóda (Prunus domestica 'Althanova renklóda') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Odrůda je českého původu, byla vypěstována zahradníkem J. Procházkou ve Svojšicích u Kolína z pecky zelené renklódy někdy mezi lety 1850–1860 (podle jiného zdroje v první polovině 19. století). Odrůda byla nazvána podle majitele panství Svojšice a zaměstnavatele pana Procházky hraběte M. J. Althanna. Je cizosprašná (mezi vhodné opylovače patří zelená renklóda, Oullinská a Vlaška), plodí po několika letech velké chutné šťavnaté plody s červenou slupkou, které dozrávají v první polovině září. Dužnina je pevná a šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Plody špatně snáší transport, je třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke kompotování.

Odolnost proti mrazu je vysoká, takže je tato odrůda vhodná i do středních poloh. Náročnost na stanoviště je střední. Roste z počátku bujně a silně, později středně. Pravidelně a hojně plodí. Kultivar je však méně vhodný k přeštěpování vzrůstných odrůd, vyžaduje jen opatrný řez. Pro vysoké výnosy je třeba volit půdy vlhčí a zásobené živinami. V suchých půdách bývá ovoce drobné, ve vlhkých trpí moniliózou. Proti šarce je středně odolná.

Zde můžete zhlédnout fotografie zachycující odrůdu althanova.

Detail odstavce: Ryngle Althanova
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014

RYNGLE

Knedlíky s rynglemi

Suroviny:

  • 8 rynglí
  • 500 g polohrubé mouky
  • 250 g měkkého tvarohu (kostku)
  • 2 vejce
  • 1,5 dcl mléka
  • 2 lžíce másla
  • sůl
  • mouka (na vál)
  • 50 g másla (na přelití)
  • moučkový cukr (na posypání)

Na skořicovou strouhanku:

  • 100 g strouhanky
  • 50 g másla
  • 2 lžíce cukru krupice
  • 1 lžička mleté skořice

Postup:

Nejprve do mísy prolisujte měkký tvaroh (použijte raději balený v papíru, tvaroh z vaničky je totiž příliš řídký), přisypte mouku, přidejte vejce, rozpuštěné máslo a mléko, lehce osolte a vypracujte vláčné těsto (pokud je příliš řídké, vmíchejte ještě trochu mouky, je-li naopak tuhé, přilijte trochu mléka).

Z hotového těsta utvořte váleček, ten nakrájejte na 8 dílků. Každý díl rozválejte na tenko na pomoučeném válu a opatrně do něj zabalte jednu celou omytou a osušenou ryngli (ryngle můžete nakrájet i na půlky či čtvrtky a zabalit je do menších kousků těsta). Knedlíky zakulaťte v dlaních, vložte je do vroucí, lehce osolené vody, opatrně promíchejte a vařte přibližně 6–8 minut podle velikosti a zralosti ovoce.

Mezitím si připravte posypku. Na rozehřátém másle za stálého míchání dozlatova opražte strouhanku. Přisypte krupicový cukr a skořici, za stálého míchání ještě trošku prohřejte a poté odstavte z ohně.

Uvařené knedlíky vybírejte z kastrolu nejlépe děrovanou naběračkou, nechte je odkapat, rozdělte na talíře, posypte opečenou strouhankou, pokapejte máslem, pocukrujte a ihned podávejte.

Detail odstavce: Knedlíky s rynglemi
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Kamčatské versus kanadské borůvky

Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).

Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.

Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.

Detail odstavce: Kamčatské versus kanadské borůvky
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 22.9.2018

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Detail odstavce: Kdy stříhat
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 20.3.2018

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Kdy stříhat kanadské borůvky

Od třetího roku po výsadbě kanadské borůvky některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme – mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím více rostliny prořežeme, tím větší potom budou bobule, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.

Kanadské borůvky stříhejte až na jaře. Pokud budete stříhat na podzim, borůvka se bude snažit stále vyrážet a keřík tím před zimou pouze vysílíte. Rostlina si do dřevní hmoty ukládá zásoby, takže pokud ji pohnojíte (to udělejte určitě), ještě posílí dřevní hmotu a bude tak lépe odolávat zimě a mrazu. Na jaře zastřihněte omrzlé větvičky, keř tím prosvětlíte (není na to žádný exaktní recept, jen se snažte, aby keř nebyl příliš hustý a aby byly větve pokud možno členité a silné). Borůvku nezapomínejte hnojit a zalévat.

Detail odstavce: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 22.9.2018

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Množení

Namnožit kanadské borůvky můžete dvěma způsoby:

  1. řízkováním – ustřihněte větvičku pod kolínkem, namočte konec do práškového stimulátoru a vsaďte do nádoby s rašelinou, umístěte do pařeniště;
  2. hřížením – nalomte větvičku a připevněte ji drátem do půdy vedle mateční rostliny. Obvykle se ujme, ale řízkování je úspěšnější metoda.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 20.3.2018

STŘÍHÁNÍ MALIN

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Detail odstavce: Jak stříhat stáleplodící maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu totiž hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Detail odstavce: Stříhání švestek na jaře
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Stříhání

Stříhání tújí se provádí vždy jen jednou za rok v období od května do srpna. První dva roky po výsadbě zastřihujeme jen špičky a od třetího roku můžeme stříhat už i z boku. Doporučuje se túje jen mírně zastřihovat do požadovaného tvaru a ne řezat, protože hůře obrůstají. Stává se, že túje prosychají zevnitř, pak je lepší je vykopat a vysadit nové.

Detail odstavce: Stříhání
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014