Téma: 

jak stříhat slivoně


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Jak prořezat švestku

Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.

Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Je však možné nahradit jaro druhou polovinou června nebo dobou po sklizni. Výrazně lépe švestka zvládá řez v průběhu vegetace. Během zimy jsou jakékoliv úpravy nevhodné.

Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.

Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.

Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.

Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.

Detail odstavce: Jak prořezat švestku
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Odesláno: 17.9.2017 uživatelem lubomír weinhauer
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ŘEZ ŠVESTEK

Stříhání slivoní

Vyhněte se prořezávání v zimě, protože se zvyšuje riziko infekce stříbrným listovým onemocněním, na které jsou slivoně náchylné. Nejlepší dobou pro stříhání je obvykle jaro pro mladé stromy, případně léto pro již založené porosty.

Detail odstavce: Stříhání slivoní
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak stříhat rakytník řešetlákový

Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.

Zdroj: diskuze Jak stříhat rakytník řešetlákový
Odesláno: 9.9.2017 uživatelem Marta Pletková
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ROZMARÝN V TRUHLÍKU S TYMIÁNEM

Jak stříhat tymián

Po odkvětu je třeba rostlinu seříznout asi v jedné třetině, aby mohla zesílit a zkošatět. I když je tymián trvalka, většinou vymrzá, a proto je třeba keříček na zimu úplně seříznout a přikrýt.

Detail odstavce: Jak stříhat tymián
Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem
Zveřejněno: 29.9.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Rakytník - jeho pěstování

všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Odesláno: 13.8.2017 uživatelem renata vojtová
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ

Jak stříhat mahon

Řez mahony snášejí velmi dobře, pravidelným zastřiháváním je proto lze snadno tvarovat a udržet v požadované velikosti.

Detail odstavce: Jak stříhat mahon
Zdroj: Mahon a jeho pěstování
Zveřejněno: 11.4.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: clematis

dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková

Zdroj: diskuze Clematis
Odesláno: 17.6.2015 uživatelem bartková ludmila
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

RYNGLE

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Detail odstavce: Ryngle versus blumy
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak se pěstuje oleandr

Prosím,můžete mi poradit co se dělá se semeníkem,které vyrůstají u květů,mají se stříhat....děkuji

Zdroj: diskuze Jak se pěstuje oleandr
Odesláno: 13.9.2017 uživatelem věra valentova
Počet odpovědí: 0

RYNGLE

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Detail odstavce: Pěstování ryngle
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: převislé jahody

Dobrý den,mám dotaz jak stříhat převislé jahody mám na mysli šlahouny,minulý rok na jahodách bylo spoustu šlahounů a nevím zda je vystříhávat nebo zkracovat,byly až l1m dlouhé,děkuji za odpověd,Marie

Zdroj: diskuze Prezimovani previslych jahod
Odesláno: 5.5.2018 uživatelem marie
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Detail odstavce: Kdy stříhat
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 20.3.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

RYNGLE

Ryngle stříhání

Rozsah řezu slivoní se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé slivoně tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy švestek by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože slivoně mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.

U slivoní jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření kotlovité koruny odstraněním terminálu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.

Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.

V prvních letech se u slivoní provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod váhou úrody za větru). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.

Slivoně se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li slivoň na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.

Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Slivoně jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetaci bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.

Detail odstavce: Ryngle stříhání
Zdroj: Ryngle
Zveřejněno: 4.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: ginko biloba keř řez pěstování

Smí a kdy se ginko stříhat?

Zdroj: diskuze Ginko biloba keř řez pěstování
Odesláno: 5.10.2017 uživatelem Petr Wydra
Počet odpovědí: 0

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Stříhání na jaře

Pokud stříháte túje na jaře, tak postupujte takto: Nůžky uchopte do jedné ruky (dvouruční do obou rukou) a otevřete je, přiložte k větvičkám v místě, kde chcete stříhat, a nůžky sevřete. Tento úkon opakujte tak dlouho, dokud nejsou všechny stromky ostříhané. Lze stříhat i motorovými či elektrickými nůžkami. Stříhání je obdobné, jen nůžky přiložíte ke stříhaným větvičkám a nůžky spustíte. Musíte je spustit dříve, než se větvičky dostanou mezi žabky nůžek, jinak se nerozběhnou. Tahem nahoru a dolů odstříháváte příslušné větvičky tújí. Termín stříhání je popsán v odborné literatuře. Rovnost střihu můžete držet od oka, podle provázku či podle laseru.

Detail odstavce: Stříhání na jaře
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

Dobrý den, taky jsem na tom stejně, že už bych nejraději rakytník otrhala ,ale jak čtu tak je na něj brzo? .V minulém roce jsem ho nechala déle a pak byl problém ho otrhat,protože praskal a vytékala šťáva.Jinak marmoška byla luxusní :)větvičky stříhat nemůžu z důvodu,že plody mám hned u kmenu ,tak to bych o něj přišla...tak jdu hledat další reference jak na to ...

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno: 25.7.2017 uživatelem Jaroslava
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Množení

Namnožit kanadské borůvky můžete dvěma způsoby:

  1. řízkováním – ustřihněte větvičku pod kolínkem, namočte konec do práškového stimulátoru a vsaďte do nádoby s rašelinou, umístěte do pařeniště;
  2. hřížením – nalomte větvičku a připevněte ji drátem do půdy vedle mateční rostliny. Obvykle se ujme, ale řízkování je úspěšnější metoda.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 20.3.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: liskový ořech

Zdravím
Vypěstoval jsem si taky lisku ale přímo strom.
Od země po rozvětvení to je asi tak 70 cm a pak je koruna a ta je už asi 4m v průměru.
Jak správně stříhat nevím ale pokusil jsem se větve zkrátit asi tak o 30 až 50 cm .
Myslím si že jsem moc dobře neudělal proto že se konce po roce ještě více zahustily.
Také hledám radu jak sestříhat a růst omezit.
S pozdravem Vlach Lad.

Zdroj: diskuze Stříhání lískových ořechù
Odesláno: 31.7.2018 uživatelem Vlach Ladislav
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ MALIN

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Detail odstavce: Jak stříhat stáleplodící maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu totiž hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Detail odstavce: Stříhání švestek na jaře
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Stříhání

Stříhání tújí se provádí vždy jen jednou za rok v období od května do srpna. První dva roky po výsadbě zastřihujeme jen špičky a od třetího roku můžeme stříhat už i z boku. Doporučuje se túje jen mírně zastřihovat do požadovaného tvaru a ne řezat, protože hůře obrůstají. Stává se, že túje prosychají zevnitř, pak je lepší je vykopat a vysadit nové.

Detail odstavce: Stříhání
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Jak provést zastřižení vřesu

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Vřesy můžeme zkrátit i o 2/3 (na rostlině musí zůstat vždy něco zeleného, jinak již neobroste), zatímco z pomalu rostoucích vřesů a erik odstraňujeme pouze odkvetlá květenství.

Pro vřesy volíme zásadně maximálně slunné stanoviště. V polostínu a ve stínu nikdy nedocílíme hustých a kompaktních rostlin s bohatým kvetením. Kultivary s barevným (žlutá až oranžová) olistěním budou mít nevýraznou světlezelenou barvu. Pro plné vybarvení potřebují slunce.

Vřes kvete v průběhu léta a na podzim.

Stříháním dáme vřesům tvar úhledné koule, která do léta hustě obrazí a pokvete. Zanedbáme-li každoroční řez, keříky vřesu se rozklesnou a vytáhnou do několika zdřevnatělých výhonů s květy na jejich konci.

Detail odstavce: Jak provést zastřižení vřesu
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017

ŠVESTKY

Švestky

Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.

Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.

Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.

Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.

Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně viditelné, póry jemné, vlákna mírně zprohýbaná, letokruhy výrazné. Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Květy jsou většinou bílé až růžové, s pěti korunními lístky a pěti kališními lístky. Rostou samostatně nebo v květenstvích. Plodem je vždy peckovice s relativně velkou peckou uvnitř. Listy jsou jednoduché a na okraji zubaté. Doba kvetení je od dubna do května. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě. Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.

Švestky obsahují ve 100 g: 62 kcal, 261,54 kJ, 0,65 g bílkovin, 14,65 g sacharidů, 0,16 g tuků, 2,24 g vlákniny, 15,51 mg vápníku a 84,7 g vody.

Patří k potravinám, které nezpůsobují žádné radikální změny v hladinách cukru v krvi, podporují hubnutí při nízkokalorických a jiných redukčních dietách a jsou vhodné pro diabetiky.

Detail odstavce: Švestky
Zdroj: Švestky
Zveřejněno: 15.12.2016

MÁTA PEPRNÁ

Máta v květináči

Máta vyniká svou rozmanitostí jak do barvy, tak množstvím odrůd a druhů a má příjemnou výraznou vůni. Kvete červenofialově od července do září a její výška se pohybuje kolem 30–60 cm a šířka je kolem 0,5 m. Má ráda polostinné až slunné stanoviště a její trs je vzpřímený a bujně rostoucí. Musí se pravidelně zalévat, ale nesmí být přemokřena. Průběžně se sklízí mladé listy na čaj, na podzim je nutné sestříhat ji celou. Lze ji pěstovat v květináčích. Nejvhodnější je propustný, hlinitopísčitý substrát. Pravidelně ji zalévejte odstátou vodou do misky a přihnojujte ji. Je nenáročná, až se rozroste, téměř o ni nemusíte pečovat. Čerstvé listy máty lze sklízet celé léto. Nať se doporučuje stříhat těsně před květem a v odpoledních hodinách, to obsahuje nejvíce silic. Množí se buď částmi rostlin, rozdělením kořenů či ze semen. Nejpříhodnější doba pro vysazení je na jaře (březen, duben) či na podzim (září). Na zimu ji umístěte na světlé místo, kde bude minimálně 10 °C, a omezte zálivku.

Detail odstavce: Máta v květináči
Zdroj: Máta peprná
Zveřejněno: 18.6.2014

ŘEZ ŠVESTEK

Kdy a jak stříhat švestky

Stříhání švestek je základem pro velkou úrodu. Řez by se měl provádět pravidelně a rozhodně se přitom nebojte být poměrně razantní. Hned po vysazení na vás čeká takzvaný výchovný řez, kterým založíte správný tvar koruny. Během prvního roku byste měli kmen zkrátit přibližně na metr. Ideální čas k tomuto kroku nastává na jaře. Příští rok ve stejnou dobu musíte pokračovat. Vyberte pouze tři čtyři větve, které zkrátíte o půlku, ostatní můžete více. Z těch také v budoucnu vznikne koruna. Dál vás čeká už jen řez, kterým zkorigujete tvar, a to také ve stejnou dobu, to znamená na jaře. Nejvhodnější je řez s takzvanou pyramidálně dutou korunou, kde chybí střední výhon. Pryč při něm musí všechny větve, které překážejí těm hlavním. Mnohé z nich by se nakonec samy postupem času mohly vylomit, protože rostou v ostrém úhlu a nezvládnou váhu plodů. V nejhorším případě by se mohl zničit i celý strom. Uvedeným krokem tomuto účinně předejdete.

Detail odstavce: Kdy a jak stříhat švestky
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

ROZMARÝN V TRUHLÍKU S TYMIÁNEM

Jak stříhat rozmarýn

Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.

Detail odstavce: Jak stříhat rozmarýn
Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem
Zveřejněno: 29.9.2016

ŠVESTKY

Odrůdy

Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.

Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.

Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.

Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.

Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.

Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).

Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o dusík. Podzim je dobou vhodnou pro zasazení malých stromků slivoní – vřeten. Vřetena jsou stromky o výšce kmenu od 30 do 60 cm. Ostatní výhony mají mít alespoň 20 cm. Pokud chcete zasadit více stromků, doporučuje se vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5–1,8 m průměrně. Pokud máte podnož myrobalánu nebo St. Julienu, tedy podnože většího vzrůstu, sázejte ve vzdálenosti 4,5 x 2,5 m (vzdálenost mezi řadami x vzdálenost mezi stromky v řadě). Podnože méně vzrůstné, jako je například Wangenheimova odrůda, sázíme 4 x 2 m a slabě rostoucí, jako je Pixy, 4 x 1,5 m. Kombinujeme-li vzrůstné podnože s velmi vzrůstnými korunami, sázíme i 6 x 4 m od sebe. Místo štěpování musí zůstat nad zemí.

Stromy potřebují dostatečnou výživu, a pokud je sucho, tak i dostatečnou zálivku. Dostatek vláhy je důležitý zejména v období růstu plodů. Nejchutnější a obecně nejlepší plody slivoní rostou ve druhém až třetím roce od výsadby. Na podzim, když přijdou větší mrazíky, je třeba strom přihnojit lopatkou Cereritu. Do kruhu 1,5 m od kmene se položí nastýlka neboli mulč starého chlévského hnoje ve výšce cca 10 centimetrů. Kmene se ale hnůj nemá dotýkat. V době vegetace se na mulč přidává pokosená tráva. Princip mulče nahrazuje přirozený proces v přírodě, který funguje tak, že spadlé listy a větve zadržují vláhu v zemi a postupně se vrací do půdy a hnojí ji, čímž navrací stromu živiny a energii. Hnojení starších stromů není tak potřebné, protože slivoně mají hluboké kořeny a mohou tak čerpat živiny z větší hloubky. Tyto stromy tedy půdu nevyčerpávají, a tak může být půda ve švestkových sadech i velmi úrodná.

Stromy řežeme koncem března až v době květu, pokud krátíme mladé slivoně, tak na počátku jejich plodnosti. Jestliže jste stromky sázeli na podzim, proveďte první řez následující jaro, pokud na jaře, tak ještě v témže období. Zkracovat větve je možné v době vegetace, jako to platí u jiných peckovin, a to až do začátku září. První roky se provádí takzvaný výchovný řez. Mladé stromy se zkracují, mají-li příliš dlouhé výhony, a tímto řezem korunu zahušťujeme. Starší stromy řežeme, mají-li příliš dlouhé jednotlivé větve nebo roste-li určitá větev příliš v ostrém úhlu ke kmenu (při přetížení by se větev mohla odlomit a strom tak nenávratně poškodit. Ideální je roční přírůst větví asi půl metru, pak stačí strom řezem prosvětlovat. Pokud je menší, korunu bychom měli prořezávat hlouběji.

Chceme-li vypěstovat mnoho kvalitních plodů, měli bychom provádět probírku plodů. Slivoně nasazují dvakrát až desetkrát více plodů, než jsou schopny dovést k dozrání (zejména u původních druhů švestek). Probírka by měla proběhnout začátkem léta (červen), a to tím způsobem, že švestka, dotýkající se některé další by měla být odstraněna. Dokonce je uváděno, že plody by měly mít mezi sebou vzdálenost 6 až 9 palců. Nejlepší je přebytečné plody odstraňovat ručně. Námahu spojenou s probírkou vám vynahradí kvalita výsledného ovoce.

Švestky nejsou příliš dlouhověké. Jsou-li výnosy nízké nebo je-li slivoň napadena chorobou, je dobré strom skácet a nahradit novým.

Červivost plodů způsobuje pilatka švestková, plody jsou následně napadeny moniliovou hnilobou. Dalším nepřítelem je obaleč švestkový, mšice a puklice švestková. Stromy proti těmto škůdcům chráníme na jaře postřiky. V době opadu 95 % okvětních lístků se provádí večer postřik přípravkem Zolone 35EC, který je účinný proti pilatce švestkové a žluté.

Detail odstavce: Odrůdy
Zdroj: Švestky
Zveřejněno: 15.12.2016

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Rozdíly

Vřesy kvetou od srpna po dobu celého podzimu. Kdežto vřesovce kvetou na jaře a na podzim, podle konkrétního druhu. Vřesovce vykvétají postupně jednotlivými kvítky po celé délce jednoletých výhonů, tedy těch, které narostly tento rok. Starší výhony nekvetou. Proto nastává situace, že z krásného hustého kompaktního keříku zakoupeného v zahradnictví po několika letech vznikne z našeho pohledu opelichaný, nevzhledný keřík se spoustou holých větviček.

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Stejně tak stříháme i vřesovce kvetoucí v létě. Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více řežeme.

Detail odstavce: Rozdíly
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Pěstování v květináči

Základem je opatřit si alespoň dva keříky rozdílných odrůd kvůli vzájemnému opylování. Začněte s pěstováním na jaře a ještě tentýž rok můžete sklidit první úrodu. Minimálně do dvou větších nádob vysaďte po keříku. Při výběru mezi jednotlivými odrůdami nemusíte příliš váhat, není to tak podstatné. Nejdůležitější je, aby se jednalo o šlechtěnou odrůdu, což by mělo být označeno na cedulce při koupi. Aby se kanadská borůvka dobře ujala, doporučuje se kombinovat v květináči víc odrůd naráz, minimálně dvě. Zkuste například odrůdu Patriot či sladkou ‚Duke‘, anebo ‚Blue Crop‘. Pokud chcete co největší plody, ty rostou u odrůdy ‚Torro‘. Pro výběr sazenic borůvek platí, že nikdy nesmí jít o semenáče, to byste na plody čekali několik let a ještě bez záruky, co se kvality, velikosti a chuti plodů týká. Vyberte si rostlinu vypěstovanou z řízku šlechtěné odrůdy, ideálně v kontejneru a už s nasazenými květy. Kvůli opylování pěstujte blízko sebe alespoň dva keříky různých odrůd. Pěstitelé přinášejí na trh stále nové a nové odrůdy. Pro představu: mezi rané patří například ‚Goldtraube‘, ‚Record‘, ‚Rancocas‘ či ‚Earliblue‘, středně rané jsou odrůdy ‚Bluecrop‘, ‚Blueray‘, ‚Berkeley‘, ‚Pemberton‘, ‚Spartan‘ nebo ‚Zuckertraube‘. ‚Herbert, ‚Jersey‘, ‚Darrow‘ jsou pozdní, plodí tedy až ke konci sezóny.

Na pěstování si pořiďte velký květináč, ideálně alespoň velikosti vědra, kvalitní zeminu a rašelinu nebo částečně zetlelou lesní hrabanku. Do kvalitní zahradní zeminy je vhodné přidat kyselý komponent, tedy rašelinu či částečně zetlelou hrabanku, což je lesní půda s listím, jehličím a drobnými větvičkami. Co se týče hnojení, borůvky nesnáší vápenec a chlor, proto se vyvarujte hnojiv s touto příměsí.

Při pěstování nesmíte zapomínat na dostatečnou zálivku, protože rašelina rychle vysychá. U nádob, které umístíte na přímé slunce, to platí dvojnásob. Abyste ale na druhou stranu rostliny „neutopili“, můžete při sázení přidat na dno květináče trochu drenáže v podobě drobných kamínků.

První roky keříky nepotřebují stříhat, řez stačí provést až po dvou třech letech a zhruba v tříletém intervalu. Odstraňte při něm vždy nejstarší větvičky s malými přírůstky zcela u země, podpoříte tak růst výmladků. Budete-li o borůvky dobře pečovat, můžete stále stejné rostliny takto pěstovat i desítky let a sladká odměna vás každoročně nemine.

Detail odstavce: Pěstování v květináči
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 20.3.2018