JAK SUŠIT DÝŇOVÁ SEMÍNKA je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Dýně je jednoletá rostlina z čeledi tykvovitých s velkými žlutými květy. Patří svým druhem mezi dýně, melouny a okurky. Plodem je velká bobule, někdy až 60 kg těžká. Pochází z Indie, ale dnes je rozšířena po celém světě. Semena dýně se již odedávna používala v lidovém léčitelství proti střevním cizopasníkům. Semena dýní obsahují dosud neprozkoumanou látku, která snižuje přilnavost (lepivost) těla tasemnice a pomáhá ji vypuzovat z těla ven. Pěstování dýně je zábava, stejně jako jiné zahradnické činnosti. Vědci zjistili i terapeutické účinky dýní. Jíst dýně je zdravé pro všechny. Přidávejte dýni do svého jídelníčku po celý rok.
Pražená dýňovásemínka
Dýňová semena jsou ceněna jako zdroj minerálů a zinku. Světová zdravotnická organizace doporučuje jejich konzumaci jako dobrý způsob, jak získat potřebné minerály pro organismus. Nejčastěji se semena používají jako nejlepší zdroj přírodního zinku potřebného pro stavbu kostí a vůbec všech tkání v těle. Pravidelná konzumace se doporučuje zejména při onemocnění prostaty a kůže a při nemocech žaludku a střev. Dýňová semena obsahují asi 10 mg zinku, pražená dýňovásemínka ho obsahují asi 7–8 mg. Přestože dýňová semena nejsou velmi bohatým zdrojem vitaminu E ve formě alfa-tokoferolu, nedávné studie prokázaly, že nám poskytují vitamín E v široké rozmanitosti forem.
Tipy pro přípravu pražených dýňových semen doma: nepražte déle než 15–20 minut. Toto doporučení podpořila nová studie, která označila 20 minut, jako mezní čas pro změnu tuků v dýňových semenech. V této nedávné studii byla dýňovásemínka pečená v troubě po různě dlouhou dobu a zaznamenané změny potvrdily jako optimální čas 20 minut. Semena by po opražení měla šustit.
Zdravotní výhody dýňových semínek: antioxidant, minerální zdroj (fosfor, hořčík, mangan, měď, zinek a železo), prevence diabetu, prevence rakoviny, prevence benigní hyperplazie prostaty.
Semena pražte následujícím způsobem: odstraňte semínka z vnitřní dutiny dýně a otřete je papírovým ručníkem, v případě potřeby odstraňte přebytečnou vlákninu, která může být přilepená na semenech. Rozložte je rovnoměrně na papírový sáček a nechte vyschnout přes noc. Druhý den pražte v troubě při teplotě 90 °C po dobu 20 minut. Pražená semena se dají koupit i v obchodě.
Tipy na konzumaci dýňových semen: dýňovásemínka s restovanou zeleninou. Nasypte dýňová semena na vrch zelených salátů. Nebo promíchejte dýňová semena s čerstvým česnekem, petrželkou a koriandrovými listy se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy. Přidejte nakrájená dýňovásemínka ke svým oblíbeným teplým nebo studeným cereáliím. Zamíchejte je do ovesných vloček s rozinkami. Dýňovásemínka můžete také přidat do mletého masa.
Dobrý tip, jak dobře vyloupat dýňová semena: semínka operte a pak dobře osušte (rozložené, lehce plesnivějí), poté vyloupejte a – snězte.
U nás doma se dýňovásemínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
Když by se vám nechtělo loupat dýně v ruce, tak můžete jádro i se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Amarant se správně jmenuje laskavec, někdy se také označuje jako sloní ucho. Amarant je známý přibližně 8 000 let. V době Aztéků byl ceněn pro své výživné vlastnosti a oslavován jako potrava bojovníků. Největším pěstitelem této obiloviny je dnes Čína, dále pak Mexiko a Střední Amerika. Amarant můžete koupit v každé prodejně zdravé výživy.
Semínka amarantu jsou malá asi jako sezamová semínka a jejich barva se pohybuje od žluté po smetanovou. Laskavec chutná sladce až oříškově, tepelně upravená semínka jsou křupavá.
Amarant má největší obsah proteinů ze všech obilovin. Obsahuje esenciální aminokyselinu lysin, která se v ostatních obilovinách téměř nevyskytuje. Amarant rovněž patří k obilovinám s nejvyšším obsahem vlákniny. Je také zdrojem vápníku, hořčíku a kyseliny listové. Kromě toho obsahuje skvalen(nenasycený uhlovodík), který snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá v boji proti rakovině.
Amarant se ve formě mouky používá na pečení. Semínka se dají opékat či dusit. Amarantová semínka chutnají lépe, když se vaří v tekutinách výrazné chuti, například v rajčatové šťávě. Amarant báječně zahušťuje polévky. Laskavec podušený nebo pečený s jinými obilovinami v jablečné šťávě podávejte s čerstvým ovocem. Nízkotučný smažený laskavec můžete připravit jako alternativu rýže. Semínka laskavce osmažená na pánvi pukají jako popcorn. Popraskaná semínka skvěle poslouží jako obal ryb či mas nebo jako křupavý posyp polévek, salátů či dušených pokrmů. Když uvařený laskavec vychladne, získá konzistenci želatiny, což lze využít při výrobě ovocných džemů bez pektinu a s minimem sladidel.
Amarant se pěstuje nejen pro svá semena, z nichž se vyrábí velmi kvalitní oleje a mouky, ale také pro své listy. V Karibiku a Asii se listy amarantu kvůli vysokému podílu vitamínu C a skvalenu používají jako listová zelenina.
Velikostí se semínka amarantu řadí někam mezi mák a sezam. Chuť mají sladce oříškovou. Vyskytují se v barevných variantách od smetanové přes žlutou a hnědou až k černé. Mohou se konzumovat přímo nebo je lze upravit vařením, dušením, pražit jako kukuřici. Ve studené kuchyni se může amarant přidávat do ovocných i zeleninových salátů, a to nejlépe osmažený. V této podobě se semínka mohou použít i k obalení masa a ryb. Před vařením amarant propláchneme studenou vodou, nasypeme do hrnce v poměru přibližně 1 díl semínek na 2 díly vody a vaříme zhruba 20 minut. Takto připravený ho pak můžeme přidat do rizota a karbanátků nebo použít jako přílohu, zavářku do polévky... Amarant lze připravit i nasladko jako kaši.
Amarantová mouka se používá nejčastěji ve směsi (ideálně v množství 20 %) s ostatními druhy při přípravě chleba, sladkého pečiva, sušenek, müsli tyčinek a podobně. Pouze z amarantové mouky pak můžeme připravit například vynikající bezlepkové palačinky.
V naší poradně s názvem KDE SEŽENU SEMENA AČOKČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Ačokča se dá sehnat normálně na internetu. Prodávají se semínka, ze kterých se vypěstují plnohodnotné rostliny. Zde je několik nabídek z různých obchodů: https://www.zbozi.cz/hledan…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Kynclová.
Já Vám semínka ačokči pošlu. Nejraději bych chtěla na výměnu semínka trvalek, pokud nějaká máte.
S pozdravem Hana Kynclová
Ingredience: 1 dýně (Hokaido, eventuálně jiný druh vhodný ke kuchyňské úpravě), masový vývar, sůl, čerstvě mletý pepř, sladká smetana, několik česnekových stroužků, pražená dýňovásemínka
Postup: Dýni rozpůlíme, oloupeme, odstraníme semínka a dužinu nakrájíme na větší kostky. Některá semínka si schovejte na opražení. Takto připravenou dýni dáme do polévkového hrnce, zalijeme vývarem a přiměřeně osolíme. Zvolna vaříme do změknutí dužiny 30 až 40 minut. Necháme mírně zchladnout a tyčovým mixérem umixujeme hladký hustý krém. Přidáme jemně nastrouhaný česnek, dochutíme solí, špetkou pepře a nezbytnou smetanou. Smetanu přidáme podle chuti a polévku zvolna prohřejeme. Vlijeme do nahřátých talířů a ozdobíme kopečkem ušlehané neslazené šlehačky nebo lžící kysané smetany, kterou zlehka posypeme čerstvě mletým pepřem a hrstí pražených dýňových semínek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Ingredience: 2 střední brambory, 1 cibule, 1 hokaido dýně, 1 litr zeleninového vývaru, 1 velká mrkev (nebo 2 menší), 120 ml sójové nebo rýžové smetany, 1 lžička soli, 1 lžička másla, 1/4 lžičky pepře, špetka muškátového oříšku
Ingredience dle chuti: 2 polévkové lžíce třtinového cukru, slunečnicová semínka na ozdobu, petržel na ozdobu
Postup: Slupku dýně důkladně omyjeme, ale loupat ji nebudeme (obsahuje plno vitaminů a byla by tak škoda ji vyhodit). Dýni rozpůlíme a zbavíme semínek (jsou tvrdá a jemné chuti polévky by jen uškodila). Poté ji nakrájíme na menší kostky. V hrnci rozehřejeme máslo a přidáme dýni, mrkev nakrájenou na kostičky, brambory nakrájené nadrobno a cibuli na kolečka. Restujeme asi 5 minut a zalijeme vývarem (nebo vodou s bujonem). Osolíme a opepříme. Vaříme 25–30 minut a odstavíme. Rozmixujeme ponorným mixérem nebo necháme trochu zchladnout a dáme do klasického mixéru. Když je polévka rozmixovaná dohladka přelijeme ji zpátky do hrnce a přidáme i smetanu a cukr. Promícháme, pokud už polévka vychladla, znovu dohřejeme. Pro ozdobu můžeme použít petrželku nebo slunečnicová semínka, která nasucho opražíme na pánvi. Stačí jen minutka nebo dvě, aby se krásně rozvoněla. Dobře je hlídejte a stále míchejte, při přepálení zhořknou.
TIP: Místo klasické soli můžete použít stejné množství soli himálajské. Obsahuje cenné přírodní vitaminy a minerály. Konzumací této zdravé soli dodáváte organismu řadu důležitých živin. Slunečnicová semínka promyjte a zbavte dužiny. Poté usušte. Můžete je používat opražená místo krutonů na ozdobu polévek.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Postup: Dýni hokaido omyjeme, rozkrojíme, vydlabeme semínka a dužinu i se slupkou nakrájíme na kostky. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Na oleji cibulku dozlatova osmahneme, přidáme dýni, zalijeme osolenou vodou, přidáme celý pepř, nové koření a bobkový list. Vaříme do změknutí. Mezitím nasekáme pažitku a oloupeme česnek. Dýňovou polévku tyčovým mixérem rozmixujeme, předtím nezapomeneme vyndat bobkový list a nové koření. Přidáme stroužek česneku a znovu promixujeme. Nakonec přimícháme čerstvou pažitku, okyselíme citronovou šťávou a dochutíme muškátovým oříškem a špetkou chilli. Dýňovou polévku bez smetany podáváme s opečeným toastem.
Ingredience: 1 kg dýně hokaido, 1 l zeleninového vývaru, 120 ml kokosového mléka, 1 cibule (nebo 2 šalotky), sůl, čerstvě umletý pepř
Postup: Dýni rozkrojte a pečlivě vydlabejte semínka (neloupejte). Pak ji nakrájejte na kostky. Šalotku (nebo cibuli) nakrájejte na kostičky a opečte na másle s trochou olivového oleje. Přidejte dýni a chvíli společně restujte. Zalijte vývarem a vařte do měkka. V papiňáku postačí 15 minut, klasickým způsobem pak 30, maximálně 40 minut. Tyčovým mixérem (nebo v mixéru) umixujte na hladký krém. Přilijte kokosové mléko a krátce provařte. Výslednou konzistenci můžete doladit trochou vody nebo vývaru, nepřežeňte to ale. Dohušťovat tuto výbornou polévku by pak bylo škoda.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír burget.
Zčernaly nám též ořechy špatně se z nich sloupává ona černá slupka, plodům uvnitř ale jak se zdá nic není. Abych je očistil udělal jsem si jednoduchou pomůcku do ruční elektrické vrtačky. Na asi 30cm dlouhý kus 13 mm šestihranu /může být i kulatina/ jsem navařil podélně tři lopatky v délce asi 3 x 30 x 80mm uřízl jsem horní část 30 l kanystru nalil do něj asi 10cm vody a do toho nasypal cirka 1/2 vědra ořechů ponořím vrtulku na šestihranu a nechám asi 3min rotovat s ořechy ve vodě. Z ořechů se omele černá slupka ještě je opláchnu v čisté vodě účinnost je asi 90% čisté ořechy dám sušit, ty co jsou ještě ,,špinavé" proženu s další dávkou.
Do pěstování rukoly se může pustit i naprosto nezkušený zahradník, dokonce nemusí ani vlastnit pozemek. Není náročná na péči – může růst na záhonech, v truhlíku, anebo v zimních měsících na parapetu na podloží z vaty nebo buničiny. V obchodech se semenářskými produkty se její semínka dají koupit buď sypaná, nebo na takzvaných výsevových páscích, což je velmi praktické, protože tak zamezíme shlukování semínek, z nichž pak vyrazí trs rostlinek. Protože rukola roste rychle, je vhodná jako první předjarní zelenina (v období, kdy je lidský organismus vyčerpán zimními měsíci a trpí avitaminózou, která způsobuje „jarní únavu“). Připravíme si mělkou podložku, která se vejde na okenní parapet (užší tác nebo plastovou misku pod květináč), a vyložíme ji navlhčenou vatou nebo buničinou. Na podklad nasypeme rovnoměrně semínka, lehce je přitlačíme a opatrně zalijeme, aby neplavala. Semínka rukoly vzejdou asi po týdnu, po čtrnácti dnech je možné lístky sklízet (odštipovat). Má-li rostlinka dobrou péči (zálivku a mírné teplo), může na vatovém základu obrážet až šest týdnů. Pro tento druh pěstování se hodí druh rukola planá (Diplotaxis tenuifolia).
Pěstování na záhonu
V případě mírného jara (když teploty dovolí a nehrozí sněžení či mráz) vyséváme rukolu ven, a to buď do balkonového truhlíku, nebo na slunný záhon. V zemině (substrátu) se jí daří lépe než na vatě, vyroste asi do 20 centimetrů. Jestliže „vyžene do květu“, bude vyšší. Proto při výsevu dodržujeme vzdálenost mezi řádky přibližně 20 centimetrů. Máme-li úzký truhlík, budeme se muset spokojit s jednou řadou, anebo semena rovnoměrně rozptýlíme, aby rukola měla dost místa. Když semínka vzejdou, je třeba rostliny vyjednotit (protrhat). Během růstu jí věnujeme obvyklou péči – jemně ji okopáváme, zaléváme a plejeme.
Sklizeň
Rukolu sklízíme průběžným odštipováním lístků. Je nutné činit tak opatrně, abychom nepoškodili matečnou rostlinu. Odtrhávání lístků ji nutí k bujnějšímu obrůstání. Podle zkušeností pěstitelů ji lze na záhonu pěstovat i jako víceletou rostlinu, její kořeny na jaře znovu obrostou. Jestliže vykvete, sama se vysemení a rozmnoží. Na balkoně ovšem asi vymrzne.
V naší poradně s názvem SUŠENÝ ČESNEK VYLOUPANÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka hurná.
Prosím o radu jestli se dají stroužky česneku nakrájet na plátky a usušit. Nestratí česnek sušením aroma??? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Při sušení česnek vždy ztratí část svého aroma asi o 50%. Dá se to pak dohnat tím, že ho v sušeném stavu spotřebujete více.
Nakrájený česnek na plátky se suší nejlépe. Můžete ho sušit běžně na vzduchu nebo v horkovzdušné sušičce na ovoce.
Chcete-li začít pěstovat minikiwi od semene, je to možné, jen nesmíte semínko zasadit přímo do záhonu, ale musíte si ho předpěstovat. Semena vysejte do půdy, lepší volbou bude půda lehčí. Ideální teplota pro vyklíčení semínek minikiwi se pohybuje kolem 20 °C a substrát udržujte stále vlhký. Asi po 20 dnech by vám semínka pomalu měla začít klíčit. Vyčkejte pár dní, až budou venku všechna semínka, můžete je rozsadit. Je možné v tuto chvíli vyklíčená semínka již zasadit na místo, kde budete rostlinu pěstovat, ale doporučuji semínka jedno po druhém rozsadit a nechat pořádně zakořenit, protože kořenový bal je u těchto rostlin hodně důležitý.
Až budete rostlinu vysazovat ven, myslete na to, že má ráda hodně světla a slunce, proto zvolte slunné stanoviště. Na substrátu minikiwi moc nezáleží, chcete-li být důslední, zvolte raději písčitou půdu. Pokud chcete, aby rostlina rostla rychle, nezapomeňte jí dodávat živiny ve formě hnojiva, ale zase pozor na přehnojení, rostlina pak poroste opravdu rychle, ale nepokvete, a tím ani nebude plodit.
Minikiwi je popínavá rostlina a její šlahouny dosahují až několika metrů, je potřeba, abyste tyto šlahouny zaštipovali, aby rostlina měla dostatek světla pro květy i plody. Plody budou dozrávat podle odrůdy, některé dozrávají již v červenci, jiné až v říjnu. Prvního plodného období se u minikiwi dočkáte většinou po třech až čtyřech letech.
Až přijdou chladné dny je potřeba na minikiwi myslet a zakrýt jeho kořeny větvičkou chvojí či textilií, aby nevymrzlo. Koncem zimy, dokud rostlina nemá ještě mízu, je dobré ji prořezat.
Ve svém příspěvku SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
Technologický postup: Listové těsto vyválíme na ploše předem vysypané polohrubou moukou. Těsto neděláme moc tenké, jinak by se nenafouklo. Po vyválení nakrájíme těsto na pásky o délce asi 8 cm a šířce 1,5 cm. Než rozděláme tyčinky od sebe, pomažeme je vajíčkem a posypeme různými semínky (celý kmín, sezamová semínka, lněná semínka, slunečnicová semínka). Ale nejlepší a nejchutnější je posypat listové tyčinky sýrem či nivou. Tyčinky z listového těsta dáme na předem vymazaný plech. Pečeme při teplotě 160 °C asi 10–15 minut. Jednoduše vytáhneme, až tyčinky budou nazlátlé. Před podáváním necháme chvíli vychladnout.
Mochyně je absolutně nenáročná jednoletá rostlina, která nevyžaduje téměř žádnou péči a na konci léta vás odmění velkým množstvím velmi chutných plodů. Pěstování ze semínek je velmi jednoduché, a pokud se budete řídit postupem uvedeným na obalu, budete se svou pěstitelskou prací spokojeni.
Semínka pro předpěstování sazeniček je třeba vysít v únoru nebo březnu. Později si můžete koupit již předpěstované sazeničky. Vlastní semena pak získáte hned z prvního roku úrody a budete jich mít spoustu.
Semínka jsou malinká. Nejprve je vysejte do substrátu. Až se ukážou první pravé listy, přepíchejte je do sadbovače a teprve později každý zvlášť do kelímku nebo rovnou do malých květináčů či kelímků. Následně je předpěstujte stejně jako rajčata.
Ven sazenice vysazujte až po zmrzlých. Mochyně mají rády velké množství živin (půdu obohacenou hnojem), hodně slunce a tepla, jsou totiž doma v tropické Jižní Americe. Osvědčilo se pěstovat je například před jižní zdí domu.
V průběhu července a srpna se mochyně hodně rozroste a rozvětví a je třeba ji přivázat k opoře (třeba k bambusové tyčce). Někdo doporučuje rostliny vyštipovat. V červenci mochyně začíná kvést – po odkvětu se objeví malinký lampionek, ve kterém postupně roste a zraje třešeň. Plody ale dozrávají až pozdě – od začátku srpna do září. Sklidit je však musíte před prvními mrazy a uložte je pak v chladu a v suchu, kde vydrží i několik měsíců. Plody, které jsou ještě nezralé, ale už mají „bobulku“, skliďte také a nechte je dozrát třeba v obýváku na okně. Nakyslé a velmi příjemně aromatické plody jsou výborné do ovocných salátů, pohárů, na marmelády a podobně.
Na podzim si z dobře vyzrálých plodů (mají opravdu sytou oranžovou barvu) vydlabejte semínka. Je to strašná práce, protože jsou opravdu malinká, ale stojí to za to. Z jedné bobulky jich budete mít slušnou zásobu. Semínka pořádně omyjte, osušte a uschovejte je na příští jaro. Nezapomeňte, že je třeba vysít je brzy, nejlépe v únoru nebo počátkem března!
Rostlina dorůstá do výšky 30–50 cm a má pěkné zašpičatělé listy a hlavně krásné nadýchané oranžové obaly semen, které připomínají lampionky. Ty v sobě skrývají oranžový nebo červený plod.
Plody se konzumují syrové (po odstranění kalicha), používají se do ovocných salátů, jako ozdoba k zákuskům, namáčejí se do čokolády. Dá se z nich připravit marmeláda, kompot nebo rosol, suší se. Jsou močopudné, zlepšují látkovou výměnu, čerstvá šťáva z nich potlačuje svědění. Na koupelové kúry proti revmatismu lze použít i nať včetně kalichů rostliny.
Kalich, v němž se bobule vyvíjí, má podobu nafouklého lampionku pískově žluté barvy. Když dozraje, je světle hnědý. Nezralé plody jsou stejně jako zbytek rostliny jedovaté.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
