Rychlá odpověď: Květákové placičky podle Pohlreicha drží pohromadě díky třem věcem – dobře vymačkanému květáku, vejci jako pojivu a smažení na opravdu rozpálené pánvi. Pokud zůstane v květáku příliš vody nebo je olej studený, placičky se rozpadnou a nasáknou tuk.
Květákové placičky vypadají jako jednoduché jídlo, ale ve skutečnosti patří mezi recepty, které se doma často nepovedou. Na internetu je spousta návodů, jenže většina z nich končí stejným problémem – směs je vodnatá a placičky se při obracení rozpadnou.
Po několika pokusech jsem zjistil, že největší rozdíl nedělá koření ani mouka, ale způsob práce s květákem. Jakmile se vyřeší voda v zelenině a správná teplota pánve, je výsledek úplně jiný – placičky jsou křupavé, drží tvar a chutnají výrazně po květáku.
FAQ – Často kladené otázky
Proč se květákové placičky rozpadají
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosím o radu.
Co mám udělat s vinnou révou,která by měla pěkný výnos,ale na hroznu mezi dobrými kuličkami jsou kuličky špatné-hnědé do šeda(viz foto) .Hlavy jsou 2 u zdi k jižní straně.Myslím si,že je to asi nějaká plíseň.......
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Joef.
Podle obrázku se nejedná o plíseń, ale o padlí. Je nutné toto postříkat jak na plíseň, tak i na padlí a to na počátku vegetace před rozkvětem a po odkvětu v červnu ještě proti plísni. Tak věřím tomu, že budete mít zdravou ůrodu.
Jak udělat tvarohový krém, aby držel tvar na dortu?
Tvarohový krém do dortu musí být z hustého tvarohu a správně vyšlehaný, aby držel tvar. Jak udělat pevný tvarohový krém závisí hlavně na surovinách.
Pokud použijete řídký tvaroh, krém nebude nikdy stabilní. Důležité je také nepřešlehat směs, aby se nesrazila. Správný tvarohový krém vzniká kombinací hustého základu a lehkého šlehání. Pevnost krému můžete zvýšit mascarpone nebo vyšším podílem tuku.
Proč se tvarohový krém srazí?
Tvarohový krém se srazí při přešlehání nebo špatné teplotě surovin. Proč se krém srazí je častý problém.
Studené a teplé suroviny se špatně spojí a vytvoří hrudky. Také dlouhé šlehání naruší strukturu krému. Sražený tvarohový krém už většinou nejde zachránit. Správný postup je míchat krátce a používat suroviny stejné teploty.
Jak zahustit tvarohový krém, když je řídký?
Řídký tvarohový krém zahustíte mascarpone nebo hustším tvarohem. Jak zahustit tvarohový krém má jednoduché řešení.
Přidání pudinku nebo želatiny není vždy nutné. Často stačí upravit poměr surovin. Hustý tvarohový krém vzniká z kvalitního základu. Nejlepší řešení je použít tučný tvaroh a méně tekutin.
Jaký tvaroh je nejlepší na krém do dortu?
Nejlepší je plnotučný tvaroh ve vaničce, který je jemný a krémový. Jaký tvaroh na krém výrazně ovlivňuje výsledek.
Tvaroh v kostce bývá sušší a hůř se zpracovává. Vaničkový tvaroh má lepší strukturu. Kvalitní tvaroh je základ dobrého krému. Výběr suroviny rozhoduje o chuti i konzistenci.
Můžu udělat tvarohový krém bez mascarpone?
Ano, tvarohový krém lze udělat i bez mascarpone, ale bude méně pevný. Tvarohový krém bez mascarpone je lehčí.
Mascarpone dodává krému stabilitu a krémovost. Bez něj je potřeba pracovat s hustším tvarohem. Lehký tvarohový krém chutná svěže, ale hůř drží. Stabilitu lze podpořit správným poměrem surovin.
Jak dlouho vydrží tvarohový krém v lednici?
Tvarohový krém vydrží v lednici 2–3 dny, pokud je správně uložený. Trvanlivost krému je omezená.
Obsahuje čerstvé mléčné výrobky, které rychle podléhají zkáze. Krém do dortu je nejlepší použít co nejdříve. Správné skladování prodlouží jeho kvalitu, ale ne výrazně.
Jak udělat nadýchaný tvarohový krém?
Nadýchaný tvarohový krém vznikne přidáním vyšlehané smetany. Jak udělat nadýchaný krém je jednoduché.
Smetana dodá lehkost a objem. Důležité je ji vmíchat opatrně. Lehký krém je ideální do dortů. Nadýchaná textura zlepší chuť i vzhled.
Proč krém teče z dortu?
Tvarohový krém teče kvůli řídkému základu nebo špatnému poměru. Proč krém teče je častá chyba.
Málo tuku nebo moc tekutin způsobí nestabilitu. Řídký krém nedrží tvar a rozpadá se.
Kyška je nejen chutný, ale také velmi užitečný mléčný výrobek. Je plná vitamínů, minerálů, esenciálních aminokyselin a má silné antibakteriální a antifungicidní účinky.
Kyška je doslova elixírem života. Dodává nám energii, stimuluje imunitní systém, hojí záněty, reguluje krevní tlak, brzdí rakovinotvorné bujení. Zlepšuje trávení a je velmi dobře stravitelná, dokonce i pro ty, kdo jsou citliví na laktózu. Navíc je plná prospěšných bakterií, které mají velmi pozitivní efekt na celkové zdraví, a dokonce i náladu. Neměla by proto nikdy chybět ve vaší ledničce. Problém ale je, že v obchodech není zrovna nejlevnější. Přesto si ji nemusíte odpírat. Vyrobit si kyšku doma je totiž úplně snadné.
Doma vyrobená kyška obsahuje oproti kupovanému zhruba 10x více probiotických organismů.
K výrobě kyšky potřebujeme prázdnou PET lahev a nepasterizované mléko. Mléko nalijeme do lahve, uzávěr neutahujeme, ale necháme ho pootevřený a lahev necháme stát v teplotě okolo 20 °C po dobu 24 hodin. Pak ji umístíme někam do komory s teplotou okolo 12–16 °C a tam ji necháme opět 24 hodin stát. Teprve pak ji dáme do ledničky. V té době by už kefír měl být připravený ke konzumaci. Delším skladováním získává ostřejší chuť.
Pokud k výrobě použijeme pasterizované mléko, pak ho musíme naočkovat. Jako očkovací kulturu použijte trochu kupovaného kefíru, acidofilního mléka nebo třeba zákysu.
Kovy a plasty se vrtají třískovým obráběním, což znamená, že vrták odřezává z vrtaného materiálu malé třísky, špony. Je potřeba se proto více zamyslet nad vhodným broušením vrtáku. Rychlořezné vrtáky do kovu se vyrábějí z oceli legované chromem, wolframem, molybdenem, vanadem anebo kobaltem. Pro všechny typy je důležité jejich pravidelné mazání v průběhu vrtání. K tomu se používají mazné spreje nebo oleje (v nouzi postačí i kuchyňský). Pro vrtání nerezových materiálů je také důležité dbát na to, abyste měli vždy čistý vrták, se kterým jste předtím nevrtali do obyčejného železa. Nerezový materiál byste tím kontaminovali, což by i u něj vedlo ke korozi.
Standardní levný typ představuje černý vrták HSS-R. Má válcovanou, párou popouštěnou šroubovici, a proto je pružný. Při navrtávání může být nepřesný, protože nemá na hrotu špičku, ale plošku, která tak z vrtaného materiálu ujíždí. Proto je obvyklou praxí předznačit si navrtávané místo důlčíkem. S tímto nedostatkem se vyrovnává dražší typ HSS-G, který má složitěji broušenou špičku se samostředicím hrotem. Jeho variantu pak tvoří vrták HSS-Co legovaný 5 % kobaltu. Od předchozích se odlišuje na první pohled výrazným leskem a zabarvením (medové). Domácí kutilové po něm touží, často s ním však neumějí správně zacházet a brzo ho zničí, protože je velmi křehký. Až šestinásobnou životnost proti klasickým vrtákům vykazují vrtáky HSS-TiN s mimořádně tenkou vrstvičkou titannitridu. Liší se od sebe nazlátlou barvou povrchu a umožňují až dvojnásobné zvýšení řezné rychlosti při nízkém tření. Hladký povrch spirálových drážek dobře odvádí třísky, takže povrch otvoru je čistší a bez otřepů. Proto se doporučuje i k vrtání plexiskla, naopak nevhodný je pro vrtání hliníku.
Na tenké plechy, do kterých může být skutečně problém udělat hezký kulatý otvor, se používají stupňovité nebo kuželovité vrtáky. Jejich velkou předností je to, že jedním vrtákem uděláte díry o různých průměrech. Pro vrtání nepravidelných otvorů se používají také takzvané frézovací vrtáky (Wood Devil/Bosch) určené k vrtání a následnému frézování do boku. Jsou vykované přímo ze stopky a mají předřezávací hrot.
Když máme naměřenou díru, je dobré si udělat průbojníkem důlek uprostřed křížku, aby se vrták dobře chytil a neposkakoval po materiálu. Vrtaný předmět je nejprve nutné velice dobře upnout, protože vrták má často tendenci se „kousnout“ (hlavně na konci vrtu) a rukou jej nemáte šanci udržet.
Když máte díru naměřenou a předmět upnutý, můžete přistoupit k vlastnímu vrtání.
Květákové placičky se rozpadají hlavně kvůli přebytečné vodě v květáku a špatné konzistenci směsi.
Pokud květák po uvaření důkladně nevymačkáte, pustí v pánvi nebo troubě vodu dřív, než se placička zatáhne. Druhým častým důvodem je málo pojiva. Co nedrží pohromadě v ruce, nebude držet ani při tepelné úpravě.
Musí se květák předem vařit?
Ano, pro většinu placiček je krátké vaření nebo napaření nutné, aby květák změkl a dal se spojit.
Syrový květák zůstává tvrdý a směs se chová nevyrovnaně. Klíčové ale není samotné vaření, nýbrž následné poctivé vymačkání vody. Bez toho budou placičky problém.
Jak udělat květákové placičky bez mouky?
Květákové placičky lze připravit bez klasické mouky pomocí strouhanky, sýra nebo jemných vloček.
Sýr funguje jako pojivo i chuťový nosič, strouhanka je nejjistější varianta pro držení tvaru. Úplné vynechání pojiva ale téměř vždy vede k tomu, že placičky nedrží a rozpadají se.
Jsou lepší květákové placičky na pánvi, nebo v troubě?
Záleží na cíli – pánev odpustí víc chyb, trouba je lehčí, ale náročnější.
Na pánvi vznikne rychlá kůrka, která placičky podrží. V troubě se musí spoléhat jen na konzistenci směsi. Pokud s placičkami začínáte, pánev je bezpečnější volba.
Jak udělat květákové placičky křupavější?
Křupavost vzniká při správné teplotě a dostatečné velikosti placiček.
Příliš nízká teplota způsobí lepení a bledý povrch. Pomáhá také malé množství tuku na povrchu. V troubě je důležité placičky neotáčet příliš brzy, jinak křupavost nevznikne.
Jsou květákové placičky opravdu zdravé?
Květákové placičky jsou lehčí než klasické smažené karbanátky, ale nejsou dietním jídlem bez energie.
Obsahují vejce, pojivo a často sýr, takže zasytí. Snaha udělat je extrémně „zdravé“ obvykle vede k horší chuti a rozpadu. Je lepší brát je jako rozumný kompromis.
Jak květákové placičky skladovat a ohřívat?
Nejlepší jsou čerstvé, ale dají se skladovat 1–2 dny v lednici.
Při ohřívání použijte troubu nebo pánev. Mikrovlnná trouba způsobí změknutí a gumovou strukturu. Krátké dopečení vrátí placičkám část pevnosti i chuti.
Jaký sýr je do květákových placiček nejlepší?
Nejlépe fungují polotvrdé sýry, které se dobře taví a vážou směs.
Eidam nebo gouda pomáhají se strukturou, výraznější sýry dodají chuť. Je ale důležité nepřehnat množství, jinak budou placičky mastné a po vychladnutí ztratí tvar.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Proč se květákové placky ze syrového květáku nejčastěji rozpadají?
Květákové placky ze syrového květáku se rozpadají hlavně proto, že syrový květák pouští vodu až při tepelné úpravě a směs na to není připravená. Chybí vazba nebo je květák příliš hrubě zpracovaný.
Na pracovní ploše může směs působit ideálně, ale na pánvi se během pár minut uvolní voda, která rozruší strukturu. Pokud není květák jemně nastrouhaný, osolený předem a stabilizovaný vejcem a malým množstvím mouky, placka ztratí soudržnost právě při prvním otočení.
Musí se syrový květák předem solit?
Ano, předběžné solení syrového květáku je zásadní krok. Bez něj se voda uvolní až při smažení a placky začnou téct.
Krátké osolení na 5–10 minut umožní, aby se část vody uvolnila kontrolovaně. Květák pak lze lehce vymačkat a směs je stabilnější. Pokud tento krok vynecháte, žádné množství mouky už problém úplně nezachrání.
Jak jemně má být syrový květák nastrouhaný?
Pro květákové placky ze syrového květáku je nutné velmi jemné strouhání nebo sekání. Hrubé kusy nelze spojit do soudržné placky.
Jemná struktura vytváří síť, do které se vejce a mouka mohou „zakousnout“. Hrubé nudličky zůstanou tvrdé, pustí vodu pozdě a při smažení se oddělí. Pokud si nejste jistí, jděte raději jemněji než hruběji.
Je možné udělat květákové placky úplně bez mouky?
Ano, ale jen s omezeními. Květákové placky bez mouky budou křehčí a menší.
Bez suché vazby musíte pracovat s velmi jemnou strukturou, menším průměrem placek a nižší teplotou. Placky budou držet, ale neodpustí chyby. Pro většinu domácích kuchařů je malé množství mouky praktičtější kompromis.
Jak poznám správný okamžik pro otočení placky?
Správný okamžik poznáte podle chování okraje placky, ne podle času. Okraje musí držet tvar a jít lehce nadzvednout.
Pokud se placka při zvednutí trhá, vazba ještě není hotová. Pokud tmavne příliš rychle, je pánev horká. První otočení je kritický moment – tady se rozhoduje, zda placka zůstane celá.
Jaká teplota pánve je pro syrový květák ideální?
Ideální je střední teplota. Příliš vysoká teplota vytvoří barvu, ale uvnitř zůstane syrový květák.
Při nízké teplotě placka pustí vodu a začne se rozpadat. Správná teplota umožní postupné zatuhnutí vazby a rovnoměrné propečení bez spálení povrchu.
Jaký tuk je na květákové placky nejlepší?
Nejlépe funguje olej s vyšším bodem kouře nebo přepuštěné máslo. Obyčejné máslo se snadno přepaluje.
Tuk musí zvládnout delší smažení na střední teplotě. Pokud se přepálí, chuť placek bude hořká a zakryje jemnost květáku.
Proč jsou placky zvenku hotové, ale uvnitř křupou?
Tento problém znamená příliš vysokou teplotu nebo příliš silné placky.
Mexické fazole mohou dětem pálit, pokud se pálivost řeší až na konci nebo „od oka“. Pálivost není problém suroviny, ale načasování.
Z vlastní zkušenosti platí, že pokud odeberu dětskou porci ještě před přidáním chilli, děti je bez problémů snědí. Jakmile se pálivý základ provaří s celým hrncem, pálivost už oddělit nejde a jídlo zůstane nedojedené.
Dají se mexické fazole zamrazit?
Ano, mexické fazole se dají zamrazit, ale jen pokud fazole drží strukturu. Rozvařené fazole mražení zhorší.
Zamrazoval jsem porce po 24 hodinách od uvaření. Chuť zůstala dobrá, ale textura byla po rozmrazení měkčí. Pokud byly fazole vařené „na hraně“, výsledek byl ještě použitelný. Pokud už byly rozpadlé, po rozmrazení už to nebylo ono.
Proč jsou mexické fazole kyselé?
Kyselost mexických fazolí vzniká téměř vždy špatným načasováním rajčat, ne jejich množstvím.
Rajčata přidaná příliš brzy a dlouho vařená vytvoří kyselý základ, který už nejde úplně spravit. Tuk nebo cukr mohou kyselost jen částečně zakulatit, ale chuť už zůstane narušená. Ověřeno několikrát v praxi.
Dají se mexické fazole jíst studené?
Ano, mexické fazole se dají jíst studené, ale ne v každé fázi.
Čerstvě uvařené studené nechutnaly dobře. Po 24 hodinách v lednici ale fungovaly překvapivě dobře jako studená příloha nebo náplň do tortilly. Po 48 hodinách už byly chuťově těžší a studené jsem je nevyhledával.
Co když nemám římský kmín?
Bez římského kmínu mexické fazole uvařit jde, ale chuť nebude typická.
Zkoušel jsem náhrady běžným kmínem i koriandrem. Výsledek byl jedlý, ale plochý. Římský kmín dělá základní chuťový profil. Pokud chybí, je lepší ubrat očekávání než přidávat další koření a jídlo přebít.
Jsou mexické fazole vhodné jako hlavní jídlo bez masa?
Ano, mexické fazole fungují jako hlavní jídlo bez masa, pokud mají dostatek tuku a správně dochucený základ.
V praxi se ukázalo, že bez masa jsou syté hlavně druhý den. Pokud jsem šetřil tukem nebo kořením, jídlo působilo prázdně. Správný základ rozhoduje víc než přidání masa.
Jak zahustit mexické fazole bez mouky?
Mexické fazole lze zahustit bez mouky pomocí rozmačkané části fazolí nebo redukcí.
Nejlépe se mi osvědčilo odebrat malou část fazolí, rozmačkat je a vrátit zpět do hrnce. Mouka nebo škrob změnily chuť a udělaly jídlo těžké. Přirozené zahuštění funguje lépe.
Jak dlouho vydrží mexické fazole v lednici?
Mexické fazole vydrží v lednici běžně 2–3 dny, pokud jsou správně uložené.
Nejlépe chutnaly druhý den. Třetí den už byly chuťově těžší a fazole měkčí. Pokud jsem věděl, že je nesníme do dvou dnů, raději jsem je zamrazil.
Ingredience: 500 ml kyšky, 100 ml oleje, 2 vejce, citronová kůra, 180 g cukru krupice, 400 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, ovoce (čerstvé nebo kompotované), rozinky, ořechy
Ingredience na drobenku: 100 g másla, 120 g cukru krupice, 130 g polohrubé mouky, 1 vanilkový cukr
Technologický postup: Kyšku smícháme s vejci, olejem, citronovou kůrou, cukrem, moukou a práškem do pečiva. Dobře promícháme, těsto nalijeme na vymazaný a vysypaný plech, poklademe pokrájeným ovocem dle vlastního výběru, přidat k němu můžeme i rozinky, ořechy, koláč posypeme drobenkou užmoulanou z uvedených ingrediencí a dáme péct do předehřáté trouby na 180 °C dozlatova. Po vychladnutí můžeme pocukrovat.
Výrobek je složen z mléka, mléčné kultury a probiotických kultur Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium a Streptococcus thermophilus.
Kysané mléčné výrobky jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin, minerálních látek (vápník, fosfor) i vitamínů (zejména vitamíny řady B). Jsou lehce stravitelné a obsahují méně laktózy než mléko. Pokud vám tedy klasické mléko dělá potíže a máte jen lehčí formu laktózové intolerance, je možné, že kysané mléčné výrobky vám mohou zajistit adekvátní náhradu.
Kyšku lze popíjet samotnou, používat ji do cereálních směsí nebo z ní vytvářet rozmanité koktejly či salátové zálivky.
Kyška ve 200 g obsahuje 380 kJ, 90,8 kcal, 6,6 g bílkovin, 8 g sacharidů, 3,2 g tuků, 0,2 g soli.
Ingredience: 1 hrnek kyšky, 2 vejce, 1 hrnek moučkového cukru, 1/2 hrnku oleje, 1 prášek do pečiva, 1 ½ hrnku polohrubé mouky, 1 lžíce kakaa, máslo, hrubá mouka na vysypání formy
Technologický postup: Kyšku rozmícháme s vejci, cukrem, olejem a přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva. Polovinu těsta nalijeme do vymazané a vysypané bábovkové formy. Do druhé poloviny těsta vmícháme kakao a nalijeme na bílé těsto. Upečeme v předehřáté troubě, hotová bude asi tak za 40 minut při teplotě 180 °C.
Technologický postup: Polohrubou mouku, moučkový cukr, sodu, kakao, olej a kyšku smícháme dohromady. Těsto nalijeme na tukem vymazaný a moukou vysypaný plech. Buchtu pečeme asi 15 minut v troubě předehřáté na 220 °C. V hrnci nad vodní lázní rozpustíme čokoládu společně se zakysanou smetanou. Ještě teplou čokoládovou polevou polijeme moučník a posypeme nastrouhaným kokosem.
Nejlepší volbou je dýně Hokaido, protože se nemusí loupat, má stabilní chuť a po uvaření vytváří přirozeně krémovou konzistenci bez nutnosti zahušťování.
Z praxe mohu potvrdit, že právě Hokaido je nejméně problémová při opakovaném vaření. Nerozpadá se vodnatě, nemění chuť podle sezóny a funguje spolehlivě i při ohřívání druhý den. Pokud vaříte často, je to nejjistější volba. U jiných dýní je potřeba více hlídat poměr tekutiny a dochucení.
Musí se dýně Hokaido loupat?
Ne, dýně Hokaido se loupat nemusí, její slupka po uvaření zcela změkne a nemá negativní vliv na chuť ani strukturu polévky.
Právě neloupání šetří čas i živiny. Slupka obsahuje barviva a vlákninu, které zlepšují barvu i sytivost polévky. V domácí praxi to znamená méně práce a lepší výsledek. Jediné, na co je třeba dát pozor, je dýni opravdu dobře omýt, zejména pokud pochází ze zahrady nebo trhu.
Jak udělat dýňovou polévku krémovou bez smetany?
Krémové konzistence dosáhnete pomocí bramboru, správného mixování a kvalitního vývaru, smetana není nutná.
Zkušenost z vaření pro děti i pacienty ukazuje, že smetana není klíčová. Brambor polévku zahustí přirozeně, vývar dodá chuť a dobrý mixér zajistí hladkost. Pokud chcete chuť zjemnit, lze použít malé množství kokosového mléka. Výsledek je lehčí, lépe stravitelný a vhodný i při dietních omezeních.
Proč je dýňová polévka někdy mdlá?
Nejčastější příčinou mdlé chuti je špatně připravený základ nebo příliš mnoho vody.
Pokud cibuli jen „spaříte“ místo poctivého restování, chuť se nerozvine. Stejně tak nadbytek vody zředí přirozenou sladkost dýně. Z praxe platí jednoduché pravidlo: méně tekutiny, více chuti. Tekutinu lze vždy přidat, ale chuť už zpětně nevytvoříte.
Jak dlouho se dýňová polévka vaří?
Dýňová polévka se vaří obvykle 20–40 minut, podle velikosti kousků a druhu dýně.
Příliš dlouhé vaření polévce škodí. Dýně ztrácí barvu i svěží chuť a výsledek bývá „unavený“. Jakmile jde dýně snadno propíchnout vidličkou, je hotovo. V domácí praxi je lepší vařit kratší dobu a doladit chuť až po rozmixování.
Je dýňová polévka vhodná pro děti?
Ano, dýňová polévka je velmi vhodná pro děti, pokud je připravena bez chilli a s mírným kořením.
Dýně je lehce stravitelná, přirozeně nasládlá a dobře přijímaná i menšími dětmi. Doporučuji část polévky odebrat ještě před přidáním výraznějších chutí. V praxi se osvědčilo dochutit dětskou porci jen solí a případně trochou másla.
Lze dýňovou polévku připravit dopředu?
Ano, dýňová polévka je ideální na přípravu dopředu, chuť se rozleží a druhý den je často ještě lepší.
Vrtáky do dřeva se používají pro všechny druhy měkkého a tvrdého dřeva – smrku, dubu, buku, překližkové a dřevotřískové desky, ale třeba také lamina. Vrtáte-li do dřeva, potřebujete někdy udělat otvor, který bude vidět, tedy pěkný, souměrný a bez otřepených okrajů. Právě k tomu slouží u spirálového (šroubovitého) vrtáku do dřeva základní tvar obráceného „M“. Dva podpůrné hroty souměrně oříznou materiál. Mezi těmito hroty se nachází středicí hrot, který vrták vede v díře, aby neujížděl. Spirálový vrták z chrom-vanadiové oceli je nejčetnějším typem vrtáku do všech typů dřeva, je vhodný na otvory o malém průměru. Hodí se také k vyčištění vyvrtaných děr od třísek a nečistot a na předvrtání pro vruty.
Chcete-li udělat otvor o větším průměru či dlouhý, hodí se na to lépe plochý vrták, který je i poměrně levný. Někdy se s ním ale vrtá hůř, protože na něj musíte více přitlačit. Abyste se zbavili zbytečné námahy, je lepší použít samozatahovací plochý vrták se šroubovicí na středicím hrotu, která vrták vtahuje sama do vrtaného materiálu. Ploché vrtáky jsou k dostání i ve variantě s proměnlivou šířkou. Bosch je vyrábí na principu dvou vrtacích destiček spojených šroubkem, který dovoluje nastavit si průměr vrtaného otvoru (10 a 25 mm). Narex Bystřice je vyrábí tak, že si do vrtáku nasazujete přímo destičky různých šířek.
Dalším typem vrtáku do dřeva je hadovitý vrták, který je vhodný na dlouhé díry například v bednění či krovech nebo na otvory s velkým průměrem. Důležité u něj proto je, jak dobře odvádí z hluboké díry piliny. Může nebo nemusí mít samozaváděcí hrot. Dřevo vrtá napříč i podél vláken, je velmi přesný, ale na druhou stranu také poměrně drahý.
Pro truhláře jsou pak určeny ještě speciální vrtáky, které slouží k vrtání otvorů pro nábytkové panty. Pro vrtání v laminu či MDF jsou určeny vrtáky s tvrdokovovými břity. Pro vrtání ve dřevě stačí Förstnerův vrták s křížovým ostřím uprostřed a vyhlazovacím válcovým břitem na obvodu. Tyto vrtáky jdou použít i pro převrtání suků ve dřevě (práce pro takzvané sukovníky). Na výrobu součků můžete použít součkovač, kterým suky ve dřevě nahradíte. Tento postup můžete také s úspěchem použít pro zakrytí šroubovaných spojů ve dřevě na pohledových plochách.
Vrtání do dřeva není většinou nijak obtížné, protože se obvykle jedná o měkký materiál. Speciální vrtáky do dřeva poznáte podle špičatého středového hrotu. Ale k vrtání do dřeva můžete bez potíží použít i vrtáky do kovu, ale zde je obzvláště důležité snížení tlaku na vrták při výjezdu na druhé straně materiálu.
Aby se vám podařilo udělat vynikající sněhové pusinky, je nejdůležitější správně našlehat sníh. Zde tedy několik rad, jak na to:
Platí zásada, že lepší jsou menší čerstvá vejce. V těch velkých je totiž bílek o něco víc nasycený vodou, což pro šlehání sněhu není zrovna nejlepší. Z bílků menších vajec se sníh daleko lépe šlehá a krásně tuhne.
Při oddělování bílků od žloutků se vám nesmí do bílků dostat ani kousek žloutku.
Cukráři doporučují bílky oddělit večer, nechat je odležet v zakryté nádobě do druhého dne a šlehat až druhý den. Před šleháním je nechte asi 20 minut stát v pokojové teplotě.
Mísa na šlehání musí být dokonale čistá. Sebemenší mastná nečistota vám pokazí výsledek a sníh se nepodaří ušlehat. Cukráři doporučují vytřít mísu před šleháním citronem.
Bílky je vhodné šlehat se špetkou soli a začít na střední výkon, rychlost přidávat plynule a postupně.
Do bílkového sněhu používejte extra jemný krupicový cukr, který je vhodnější než cukr moučkový, ve kterém bývají stopy příměsí, které brání správnému vyšlehání do požadované hustoty.
Až na samotný závěr do sněhu vmíchávejte mleté ořechy, mandličky, čokoládu či kokos. Zapracovávejte je do sněhové hmoty velmi opatrně, aby vám sníh nespadl. Nejlépe to jde širokou vařečkou.
Kysané zelí v pytlíku je tradiční výrobek zdravé výživy. Zelí je nakrouhané a balené v ochranné atmosféře. Tím si zachovává dlouhodobou čerstvost a hodí se k přímé konzumaci tak jak je a nebo si ho můžete připravit dušením.
Co můžete udělat z kysaného zelí z pytlíku?
Z kysaného zelí si můžete připravit přílohy, jako jsou studené obilné saláty, teplé coleslawy, brambory na pánvi nebo slané bramborové a jablečné placky, které budou pikantním a chutným doplňkem večeře.
Sendvič z kysaného zelí z pytlíku
Příprava sendvičů z kysaného zelí z pytlíku ve stylu lahůdek je stejně snadná, potřebujete k tomu trochu vydatného žitného chleba s tenkými plátky hovězího masa, pikantním kysaným zelím a lepkavým švýcarským sýrem. Skvělý výsledek získáte vyváženou porcí krémového dresinku.
Sendvič s kysaným zelím z pytlíku je klasický lahůdkový sendvič vyrobený z žitného chleba, hovězího masa v konzervě, švýcarského sýra, kysaného zelí a ruského nebo dresinku Thousand Island. Sendvič můžete podávat studený, ale po opečení získá teplou a roztavenou konzistenci. K jeho přípravě nepotřebujete ani toustovač. V našem receptu na sendviče používáme běžnou pánev.
Suroviny:
340 g tenkých plátků hovězího masa v konzervě – kupte si ho v lahůdkářství nebo použijte zbytky domácího hovězího masa;
8 krajíců světlého nebo tmavého žitného chleba;
1/2 pytlíku (250 g) kysaného zelí, propláchnutého a dobře scezeného;
1/2 hrnku dresinku Thousand Island nebo ruský dresink;
4 plátky švýcarského sýra;
4 lžíce změklého másla.
Pokyny
Na 4 krajíce chleba rozložte hovězí maso. Na každý krajíc dejte čtvrtinu kysaného zelí, 2 lžíce dresinku a plátek sýra. Navrch dejte zbývající krajíce chleba. Sendviče potřete máslem.
Na malé pánvi opečte sendviče na středním plameni, dokud chléb z obou stran nezezlátne a sýr se nerozpustí.
