Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

JAK UDĚLAT ŠATNU

Stimulace oddělku

  1. Vytvořením silnějšího oddělku: můžete dát více než dva až tři plásty – ne z jednoho zdrojového včelstva, to byste ho hodně oslabili, ale můžete naplnit třeba celý nástavek oddělku plásty poskládanými z několika zdrojových včelstev. Oddělek je pak hned od začátku silnější.
  2. Přidáním matečníku: pokud se zdrojové včelstvo chystá rojit a má už matečníky, uděláte dobře, když jeden takový matečník dáte do oddělku. Ten tím pádem nebude muset dělat nouzový matečník a už dostane matečník v jisté fázi vývoje, takže to do vylíhnutí matky nebude trvat tak dlouho. Navíc matky z přirozených matečníků mají větší šanci na úspěch. Někteří včelaři připravují matečníky i uměle.
  3. Přidáním matky: někteří včelaři se věnují záměrnému chovu matek, takže od nich můžete tyto matky koupit. A třeba už oplozené. S takovou matkou máte jistotu, že se oddělek začne rozvíjet hned a úspěch je potom prakticky jistý. Přináší to nicméně náklady na nákup matky.
  4. Přidáním druhé matky: tato varianta spočívá v tom, že do oddělku dáte ze zdrojového včelstva i jeho matku. Toto se vám občas podaří udělat i omylem. Oddělek tak bude mít hned od začátku svoji „rozjetou“ matku, což mu v podstatě zajistí bezproblémový rozvoj. Zdrojové včelstvo tak o matku přijde. Je však třeba si uvědomit, že zdrojové včelstvo je silné, a tudíž se se ztrátou matky vyrovná mnohem lépe.

Zdroj: Tvorba oddělků

Diskuze: Re: Re: Re: avokádo z pecky založení korunky

Dobrý den, řeším podobný problém. Podařilo se Vám prosím zjistit, jak správně rostlinku zastřihávat, nebo co udělat, aby rostla do korunky? Předem děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Avokádo z pecky založení korunky
Počet odpovědí: 1

Jak poznáte, že rostlina potřebuje přesadit

Pěstujete-li pokojové rostliny a chcete-li, aby byly plné života a pohled na ně vám dělal pokaždé radost, je zapotřebí je jednou za čas přesadit. Jak poznáte, že ten správný čas nastal, není vůbec složité. Pokud se kořeny rostlin již nevejdou do květináče a prorůstají drenážním otvorem na dně nebo vám rostlina nadměrně vyrostla a převrací se, je zapotřebí s tím něco udělat – ideálním řešením je rostlinu přesadit. Přesazovat byste měli i v případě, že rostlina přestala růst, a je zřejmé, že nemá dostatek živin k dalšímu vývoji.

Zdroj: Přesazování pokojových rostlin

Diskuze: jak udělat domácí aviváž

parada, zkusime, ale pouzivam ted avivaze z nemecka, koupene na shopu www.ze-zahranici.cz koupili jsme v akci, tak musim pockat, az vycerpam :-)

Zdroj: diskuze Jak udělat domácí aviváž
Počet odpovědí: 0

Péče o půdu

Máte-li dostatek času a jste-li schopni si místo pro pěstování zvolit již na podzim, uděláte nejlépe, když si záhon nahrubo připravíte ještě před zimou. Při rytí záhonu na podzim byste měli nechávat větší hroudy, aby byla půda schopna udržet si co nejvíce zimní vláhy. Na podzim zrytou půdu už na jaře nepřerývejte, pouze ji pohnojte kompostem a minerálními hnojivy a povrch urovnejte například kovovými hráběmi. Pokud jste na podzim záhon zrýt nestihli nebo vám to nedovolili jiné okolnosti, je zapotřebí udělat to na jaře, a to co nejdříve, jen co zem rozmrzne. Půdu pak dopřipravíte úplně stejným způsobem, jako by byla rytá na podzim.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování zeleniny

Diskuze: Re: Re: výroba budky pro čmeláky

Budka pro čmeláky musí být z části pod zemí. Jak přesně udělat správnou budku pro čmeláky je popsáno v této diskuzi: diskuze.ceskenapady.…

Zdroj: diskuze Výroba budky pro čmeláky
Počet odpovědí: 2

Jak poznat zánět po vytržení zubu

Zánět po extrakci zubu bývá závažnou, ale poměrně častou komplikací a jeho řešení je většinou dlouhodobé a vyžaduje velice dobrou spolupráci pacienta. Projevuje se bolestí, otokem, hnisem a teplotou. ATB terapie a výplachy jsou v rukou stomatologa, co vy můžete udělat, je pečlivá ústní hygiena, výplach Corsodylem, ledovat postižené místo, užívat léky na snížení otoku dásně (například Aescin 2-2-2), NSA na bolest a snížení zánětu (například Ibalgin 400 mg, dle potřeby), někteří stomatologové doporučují Wobenzym.

Rána po extrakci se nesmí takzvaně vybublávat!!!

Po extrakci zubu hrozí rovněž alveolitida (zánět, suché lůžko). A kuřák by měl raději počkat s cigaretami cca 4 hodiny, aby nedošlo k rozpadu přirozeného obvazu, což je krevní sraženina (totéž způsobuje vybublávání).

Zdroj: Jak dlouho bolí vytržený zub

Diskuze: Re: tvarování tuji do spirály

Tůje sestříhané do spirály jsou opravdu kouzelné. Abyste získala představu, jak správně spirálu udělat, připravil jsem pro vás seznam několika instruktážních videí. Zde je odkaz na video návody: www.youtube.com/resu…

Zdroj: diskuze Tvarování tuji do spirály
Počet odpovědí: 1

Jak udělat kynuté těsto v pekárně

Příprava kynutého těsta v pekárně je velice jednoduchá. Navážíte či odměříte si suroviny dle receptu, nejdříve všechny tekuté suroviny a sůl, pak přidávat sypké, přičemž do mouky zamícháte sušené droždí. Zkoušela jsem v pekárně péct i z droždí v kostce a výsledek byl stejný, takže jsem u toho také zůstala. Pokud máte v receptu máslo nebo jiný ztužený tuk, je potřeba je rozehřát, aby byly tekuté, pozor ale, aby nebyly příliš horké a nepřišly do kontaktu s droždím, těsto by nemuselo vykynout, jak má. Pokud se mi stane, že je máslo příliš teplé a do receptu patří voda či mléko, dávám tyto ingredience studené a vše mám vyřešeno, ještě se mi nestalo, aby těsto nevykynulo nebo něco podobného.

Máte-li všechny ingredience v pekárně, zapněte program kynuté těsto a vyčkejte, až do ukončení programu si nemusíte pekárny všímat. Jakmile zazní signál (má-li pekárna akustické signály, že je těsto hotové), vyjměte těsto z pekárny a můžete vyklopit na vál a dále zpracovávat.

Zdroj: Domácí pekárna

Diskuze: skudce vinne revy

prosím poradte mam cerneho broucka asi 2 milimetry velkéhona květech vinne revy proto se nemohou udělat plody co to je a jak se jich zbavit děkuji

Zdroj: diskuze Vinna reva a likvidace plostic
Počet odpovědí: 1

Jak spustit rýmu

Na zaraženou rýmu můžete použít nosní kapky, ty používejte výhradně jeden týden, poté léčbu jimi přerušte (o vhodnosti delšího používání se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem).

Vyzkoušejte přírodní přípravky (nosní oleje, nosní gely) včetně minerálních a mořských vod (Vincentka nosní sprej), u kterých je jedno, jestli je používáte pět nebo deset dní.

Vhodná je i návštěva alergologa: Rýma může být alergická a vhodnou léčbou by se vše mohlo upravit.

Nebo vyzkoušejte pro uvolnění nosu krátkodobě čichací (mentolové) tyčinky, s výběrem vám pomohou v lékárně.

Zkuste inhalovat: Uvařte vodu v hrnci, přidejte do ní sůl nebo pár kapek éterického oleje, schovejte hlavu pod ručník a inhalujte – nadechujte se střídavě ústy a nosem.

Vyzkoušejte i jiné prohřívací techniky: Přikládejte si horké dlaně na lícní kosti v blízkosti nosu, uvolnit nos může pomoci ponoření rukou do horké vody (párkrát umyjte nádobí), vyplachujte si ústa horkou vodou nebo čajem předtím, než čaj polknete.

Běžte do sauny.

Vyzkoušejte homeopatické přípravky, jsou k dostání v lékárně.

Způsobů léčení rýmy je spousta, všechny však mají jedno společné: infekci nezkrátí, jen zmírní její průběh. Jak to tedy udělat, aby rýma tolik neucpávala nos a aby bylo možné dýchat nosem? Čím naředit a spustit rýmu, která zůstává v dutinách?

Zdroj: Zaražená rýma v hlavě

Diskuze: stříhaní řez broskve a meruňky

Letos na jaře jsem zasadil meruňku , teď má 6 asi metrových výhonů.
Potřebuji poradit , kdy a jak udělat (druhý řez- první mi provedl zahradník -prodejce-)Broskev jsem zasadil loni na podzim a potřebuji to samé.
Jsem začátečník , předem Vám moc děkuji

Zdroj: diskuze Stříhaní řez broskve a meruňky
Počet odpovědí: 1

Příprava řízků

Řízky před zakořeněním nejprve celé namočte nejméně na 24 hodin do vody. V případě výskytu plísně můžete řízky omýt v 5% roztoku Sava, ale většinou stačí, když je jen omyjete ve vodě. Obvykle se zakořeňují tříočkové řízky, ale měl by vám zakořenit i jednočkový řízek. Horní řez na řízku není nutné obnovovat, pouze ten spodní řez by se měl udělat bezprostředně po spodním nodem (místem na stonku, kde vyrůstají listy nebo větve květenství – kolénko), navíc se doporučuje provést ho opravdu ostrým nožem, aby byl řez ideálně hladký. U tříočkových řízků se většinou vyslepuje spodní očko. Jednoočkové řízky se připraví tak, že se horní řez udělá opět 2 až 3 cm nad očkem a spodní část řízků se nechá co nejdelší, aby měl řízek co největší délku réví a tím co nejvíce zásobních látek potřebných pro své zakořenění. Řízky nejlépe koření v místech okolo nodu, nejhůře v polovině vzdálenosti mezi nody. K dobrému zakořenění řízků se doporučuje použít stimulátor. Namočte řízky čerstvě obnoveným spodním řezem například do gelového stimulátoru Clonex (ten obsahuje jako účinnou látku kyselinu 3-indolylmáselnou).

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Diskuze: Recepty z vařených vajec

NEJDE MI VYKLOPIT UVAŘENE VEJCE ZE SILIKONOVE FORMIČKY CO MAM UDĚLAT ZA NAPRAVU

Zdroj: diskuze Recepty z vařených vajec
Počet odpovědí: 2

Co vše můžete ještě pro svůj trávník udělat

Vertikulace trávníku

Vertikulace neboli prořezávání zlepšuje přístup vody, vzduchu a živin k travním kořenům. Při vertikulaci dochází k narušení kořenů trávy a to ji povzbuzuje k rozrůstání. Vertikulace se provádí pomocí prořezávacích hrábí nebo motorovým vertikulátorem brzy na jaře. Ostrými hroty, které se podobají hrábím, narušíte plsť vytvořenou na povrchu půdy. Budete-li prořezávání dělat v době sucha, bude se vám pak narušená plsť lépe vyhrabovat.

Zavlažování trávníku

Zavlažování trávníku by se mělo provádět alespoň jednou týdně, ve velkých teplech je potřeba zavlažovat častěji. Zavlažování byste měli provádět nejlépe ve večerních hodinách, protože zabráníte odpařování vody působením sluníčka. Trávník je potřeba zavlažovat vždy důkladně. Když budete zavlažovat často a malým množstvím vody, bude mít trávník jen povrchové kořeny (nebudou mít důvod prorůstat hluboko do země, když vodu můžou čerpat z povrchu).

Sekání trávníku

Trávník je třeba sekat pravidelně, vždy alespoň jednou za týden. Používáte-li příliš mnoho hnojiv, nebude vám sekání jednou týdně rozhodně stačit. Je pravidlem, že tráva by se měla sekat vždy, když vyroste o dva až tři centimetry. Ideálním časem pro sekání trávy jsou odpolední a večerní hodiny, kdy jsou stébla trávy suchá. Při sekání byste měli mít nůž sekačky ostrý a ve výšce asi sedm centimetrů nad zemí. Rozhodně se vyhněte sekání v období velkého sucha, mohlo by se stát, že na trávníku budou místo krásně zeleného povrchu vypálené fleky.

Určitě se najde řada dalších pravidel a doporučení, jak se o trávník starat, například jak odstraňovat plevel, jak se zbavovat mechu či jak řešit nějaký konkrétní problém. Budete-li se však řídit uvedenými základními radami, určitě budete se svým trávníkem spokojeni.

Zdroj: Jak správně hnojit trávník

Diskuze: Zkvašený med

Zapomenuté 1 kg medu skladované při pokojové teplotě mi ve sklenici zkvasilo.
Ráda bych se dověděla, jak je to možné a jestli se dá z medu ještě něco udělat, kromě vyhození.
Med není hořký nebo nakyslý, ale nechutná medově.
Děkuji všem ochotným za odpověď.
Hrdličková

Zdroj: diskuze Zkvašený med
Počet odpovědí: 1

Jak nakládá hovězí steak Pohlreich

Zdeněk Pohlreich tvrdí, že Češi neumí grilovat. A proto se rozhodl rozšířit povědomí o grilování a přinést nezaměnitelné recepty na gril. Díky televiznímu pořadu Šéf na grilu, uváděnému na TV Primau se grilování stalo módní záležitostí.

Rady Z. Pohlreicha:

  • Pokud si chcete na grilu udělat správný steak, budete potřebovat kvalitní hovězí maso. Nejpopulárnější je hovězí svíčková, bohužel je také hodně drahá. Podle Pohlreicha je nejlepší maso, které bude na sobě mít mramorování, to znamená, že svaly jsou prorostlé tukem, který je základem chuti.
  • Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich radí vybrat si na gril raději jeden druh masa a to dobře ugrilovat. Grilování by nemělo být obžerství, ale pohoda. Není třeba se přejídat špekáčky, kuřecím masem a klobásou.
  • Dále uvádí, že správně odležené maso pro steaky se pozná podle toho, že když na něj zatlačíme prstem, otisk prstu na něm zůstane.
  • Maso na grilování je potřeba vyndat z chladničky alespoň půl hodiny před úpravou. Maso se krájí zhruba na šířku dvou centimetrů. Podle Pohlreicha se může maso předem osolit i opepřit. Štětcem se maso potře olejem.
  • Gril je důležité dobře rozpálit, pak teprve na něj steak položit.
  • Z. Pohlreich říká, že existuje spoustu způsobů, jak poznat, že je steak správně propečený. On sám používá teploměr, ale tvrdí, že nejjednodušší je poznat maso po hmatu. Častou chybou je, že se maso kuchaři snaží odtrhnout od grilu, jenže ono se samo pustí. Do masa se nepíchá vidličkou! Maso se vždy obrací grilovacími kleštěmi.
  • Na grilovaný steak obvykle postačí tři až čtyři minuty z každé strany. Samozřejmě je důležité hned do masa nekrájet, aby nevytekla šťáva. Z. Pohlreich jej nechá prostě chvíli odpočinout.
  • Nakonec doporučuje na steak kápnout olivový olej a malinko jej osolit.

Zdroj: Naložení hovězího steaku

Diskuze: Rakytník

Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová

Zdroj: diskuze Zaštipování hokaida
Počet odpovědí: 3

Jak vrtat do kachliček

Vrtání do spár mezi obkladačkami je sice jednodušší, ale ne vždy je toto řešení možné. Vrtáte-li proto přímo do obkladačky, vyznačte si místa pro otvory silnějším přitlačením vrtáku na místo, na kterém chcete vrtat. Vrtejte bez příklepu vrtákem s tvrdokovovou destičkou s břitem typu „multiconstruction“. Při vrtání obkladačky nejde o razanci úderu, který by ji mohl poškodit, ale o postupné a rychlé odškrabávání materiálu. Otvor byste měli udělat o něco větší, abyste jej pak při nešetrném pohybu nerozštípli. Obkladačky by se při vrtání neměly silněji zahřívat a neměly by se ani nadměrně chvět − vrtat tedy nemusíte na jeden zátah. Někdy je navíc pro jistotu dobré obkladačku přelepit samolepicí páskou, pomůže vám při navrtávání, aby se vrták po tvrdém povrchu nesmekl. Na slinuté dlaždice pak zvolte raději vrták na sklo či diamantový jádrový vrták chlazený vodou (Bosch Diamond for Hard Ceramics).

Když vyvrtáváte otvor do obkladačky, odstraňujte průběžně hromadící se prach z otvoru, aby se vrták nezahlcoval a nezahříval. Pro vyčištění a dobroušení vyvrtaného otvoru můžete využít příslušný nástavec na takzvanou přímou brusku.

Na obkladačce vyznačte místa pro otvory a ostrým kovovým hrotem narušte glazuru. Ale ne poklepáním na hřebík, spíš vezměte do ruky nastřelovací hřeb, který má tvrdší ocel, pilník s hrotem nebo větší vrták s vystouplou špicí a kroutivým pohybem vytvořte důlek.

V žádném případě nevrtejte s příklepem. Dlaždice je velmi tenká a velice křehká, proto by při vrtání s příklepem praskla během pár okamžiků. Volte nižší otáčky vrtačky, aby se diamantový hrot nespekl a nepřestal fungovat. Pokud vrtáte do glazované dlaždice, volte ještě nižší než nízké otáčky (kolem 600 za minutu). Je to proto, že glazura by při vyšších otáčkách popraskala a vytvořila nepěkné mapy směrem od díry. Jakmile budete mít glazuru provrtanou, můžete otáčky zase zvýšit.

Zdroj: Jak vrtat

Diskuze: Převislé jahody

Prosím o radu co udělat se šlahouny u př evislých jahod na zimu! nechat nebo ostříhat ?Děkuji za radu!

Zdroj: diskuze Prezimovani previslych jahod
Počet odpovědí: 6

Jak vrtat do dřeva

Vrtáky do dřeva se používají pro všechny druhy měkkého a tvrdého dřeva – smrku, dubu, buku, překližkové a dřevotřískové desky, ale třeba také lamina. Vrtáte-li do dřeva, potřebujete někdy udělat otvor, který bude vidět, tedy pěkný, souměrný a bez otřepených okrajů. Právě k tomu slouží u spirálového (šroubovitého) vrtáku do dřeva základní tvar obráceného „M“. Dva podpůrné hroty souměrně oříznou materiál. Mezi těmito hroty se nachází středicí hrot, který vrták vede v díře, aby neujížděl. Spirálový vrták z chrom-vanadiové oceli je nejčetnějším typem vrtáku do všech typů dřeva, je vhodný na otvory o malém průměru. Hodí se také k vyčištění vyvrtaných děr od třísek a nečistot a na předvrtání pro vruty.

Chcete-li udělat otvor o větším průměru či dlouhý, hodí se na to lépe plochý vrták, který je i poměrně levný. Někdy se s ním ale vrtá hůř, protože na něj musíte více přitlačit. Abyste se zbavili zbytečné námahy, je lepší použít samozatahovací plochý vrták se šroubovicí na středicím hrotu, která vrták vtahuje sama do vrtaného materiálu. Ploché vrtáky jsou k dostání i ve variantě s proměnlivou šířkou. Bosch je vyrábí na principu dvou vrtacích destiček spojených šroubkem, který dovoluje nastavit si průměr vrtaného otvoru (10 a 25 mm). Narex Bystřice je vyrábí tak, že si do vrtáku nasazujete přímo destičky různých šířek.

Dalším typem vrtáku do dřeva je hadovitý vrták, který je vhodný na dlouhé díry například v bednění či krovech nebo na otvory s velkým průměrem. Důležité u něj proto je, jak dobře odvádí z hluboké díry piliny. Může nebo nemusí mít samozaváděcí hrot. Dřevo vrtá napříč i podél vláken, je velmi přesný, ale na druhou stranu také poměrně drahý.

Pro truhláře jsou pak určeny ještě speciální vrtáky, které slouží k vrtání otvorů pro nábytkové panty. Pro vrtání v laminu či MDF jsou určeny vrtáky s tvrdokovovými břity. Pro vrtání ve dřevě stačí Förstnerův vrták s křížovým ostřím uprostřed a vyhlazovacím válcovým břitem na obvodu. Tyto vrtáky jdou použít i pro převrtání suků ve dřevě (práce pro takzvané sukovníky). Na výrobu součků můžete použít součkovač, kterým suky ve dřevě nahradíte. Tento postup můžete také s úspěchem použít pro zakrytí šroubovaných spojů ve dřevě na pohledových plochách.

Vrtání do dřeva není většinou nijak obtížné, protože se obvykle jedná o měkký materiál. Speciální vrtáky do dřeva poznáte podle špičatého středového hrotu. Ale k vrtání do dřeva můžete bez potíží použít i vrtáky do kovu, ale zde je obzvláště důležité snížení tlaku na vrták při výjezdu na druhé straně materiálu. Samozřejmě kvalita vyvrtaného otvoru je zde nižší než při vrtání vrtákem do dřeva. Větší otvory můžete předvrtat tenkým, 4mm vrtákem. Pokud to uděláte, zabráníte tím štěpení dřeva. A jestliže chcete šroubovat do tvrdého dřeva, měli byste vždy předvrtat otvor. Jinak se mohou vruty z nerezové oceli při utahování snadno zlomit.

Pozor, vrtáky větší délky, ale i ty krátké mohou proniknout na druhou stranu materiálu překvapivě rychle, a pokud je zde nějaký člověk nebo nějaká část těla, může dojít k vážnému zranění.

Zdroj: Jak vrtat

Jak odstranit silikon z oblečení

Na odstranění nevytvrzeného i vytvrzeného silikonu z oblečení je vhodný okamžitě použitelný pastový prostředek určený k odstranění silikonu.

Zdroj: Jak odstranit silikon

Jak vrtat do kovu a nerezu

Kovy a plasty se vrtají třískovým obráběním, což znamená, že vrták odřezává z vrtaného materiálu malé třísky, špony. Je potřeba se proto více zamyslet nad vhodným broušením vrtáku. Rychlořezné vrtáky do kovu se vyrábějí z oceli legované chromem, wolframem, molybdenem, vanadem anebo kobaltem. Pro všechny typy je důležité jejich pravidelné mazání v průběhu vrtání. K tomu se používají mazné spreje nebo oleje (v nouzi postačí i kuchyňský). Pro vrtání nerezových materiálů je také důležité dbát na to, abyste měli vždy čistý vrták, se kterým jste předtím nevrtali do obyčejného železa. Nerezový materiál byste tím kontaminovali, což by i u něj vedlo ke korozi.

Standardní levný typ představuje černý vrták HSS-R. Má válcovanou, párou popouštěnou šroubovici, a proto je pružný. Při navrtávání může být nepřesný, protože nemá na hrotu špičku, ale plošku, která tak z vrtaného materiálu ujíždí. Proto je obvyklou praxí předznačit si navrtávané místo důlčíkem. S tímto nedostatkem se vyrovnává dražší typ HSS-G, který má složitěji broušenou špičku se samostředicím hrotem. Jeho variantu pak tvoří vrták HSS-Co legovaný 5 % kobaltu. Od předchozích se odlišuje na první pohled výrazným leskem a zabarvením (medové). Domácí kutilové po něm touží, často s ním však neumějí správně zacházet a brzo ho zničí, protože je velmi křehký. Až šestinásobnou životnost proti klasickým vrtákům vykazují vrtáky HSS-TiN s mimořádně tenkou vrstvičkou titannitridu. Liší se od sebe nazlátlou barvou povrchu a umožňují až dvojnásobné zvýšení řezné rychlosti při nízkém tření. Hladký povrch spirálových drážek dobře odvádí třísky, takže povrch otvoru je čistší a bez otřepů. Proto se doporučuje i k vrtání plexiskla, naopak nevhodný je pro vrtání hliníku.

Na tenké plechy, do kterých může být skutečně problém udělat hezký kulatý otvor, se používají stupňovité nebo kuželovité vrtáky. Jejich velkou předností je to, že jedním vrtákem uděláte díry o různých průměrech. Pro vrtání nepravidelných otvorů se používají také takzvané frézovací vrtáky (Wood Devil/Bosch) určené k vrtání a následnému frézování do boku. Jsou vykované přímo ze stopky a mají předřezávací hrot.

Když máme naměřenou díru, je dobré si udělat průbojníkem důlek uprostřed křížku, aby se vrták dobře chytil a neposkakoval po materiálu. Vrtaný předmět je nejprve nutné velice dobře upnout, protože vrták má často tendenci se „kousnout“ (hlavně na konci vrtu) a rukou jej nemáte šanci udržet.

Když máte díru naměřenou a předmět upnutý, můžete přistoupit k vlastnímu vrtání. Vrtejte kolmo (vrtat se sklonem se nedoporučuje, vrtačku nemáte šanci pod úhlem udržet) a dělejte častější přestávky na chlazení vrtáku a materiálu. Tyto přestávky nemusí být nijak dlouhé, stačí pár vteřin, ale vždy je dobré nechat při nich vrtačku běžet, vrták se potom rychleji ochladí.

Vyvrtanou díru je dobré ještě upravit, protože na jejích okrajích jsou velice ostré otřepy. To můžete udělat buď ručně kulatým pilníkem (a strávíte tím spoustu času), nebo si upnete do vrtačky vrták o větším průměru a díru lehce rozšíříte. Pokud bude v díře šroub se zápustnou hlavou, můžete trochu přitlačit a udělat výběh.

Při vrtání větších průměrů je dobré nejprve začínat s menšími vrtáky (například vrták číslo 4) a postupně díru rozšiřovat na požadovaný průměr.

Vrtat lze téměř jakoukoliv ocel kromě vysoce kvalitních nástrojových ocelí a některých nerezových. Vrtáky na ocel jsou označeny většinou „metal“, nebo německy „hartmetall“. Nerezové a nástrojové oceli jsou velice obtížně vrtatelné, protože vrtáky se vyrábí právě z nástrojové oceli a mají stejnou tvrdost. Vrtání těchto materiálů je tak velice zdlouhavé a dochází při něm k nenávratnému poškození vrtáků. Obecně lze tyto materiály vrtat pouze do tloušťky 2 mm.

Měkké kovy, jako například cín, mosaz a olovo, je dobré vrtat s častými delšími přestávkami, protože okraje děr se velice intenzivně taví, materiál se namotává na vrták a tím jej znehodnocuje. Takovýto vrták s cínovým obalem se téměř nedá vyčistit, proto tento postup v zájmu vašeho vrtáku dodržujte. Ze stejného důvodu volte také nižší otáčky než při vrtání oceli.

Zdroj: Jak vrtat

Zimní klid

Včely neupadají do zimního spánku ani do ztuhlého stavu. Při teplotách pod dvanáct stupňů Celsia se začínají shlukovat, klesnou-li teploty pod šest stupňů Celsia, vytvoří se uzavřený chumáč, ve kterém jsou včely seskupeny těsně u sebe. Všechny včely se přidají k chumáči a obklopují ho tak, až vytvoří kouli. Takovéto uspořádání je dokonalým technickým řešením, protože jeho malý povrch brání zbytečným únikům tepla. Vnější vrstva chumáče sestává z těsně u sebe sedících včel, které svými těly vytvářejí izolační vrstvu. Pod ní jsou včely, které pohybem létacího svalstva (aniž by přitom hýbaly křídly) vytvářejí teplo a to vyzařují do okolí. Včely obsedající přímo plásty se zásobami berou potravu a předávají ji všem včelám, zejména těm, které vytvářejí teplo. Podle teploty pak spotřebují rozdílné množství ze zásob medu, který jim slouží jako palivo. Touto cestou si včelstvo udržuje vnitřní teplotu asi dvacet pět stupňů Celsia, na vnějším okraji se teplota pohybuje kolem jedenácti stupňů Celsia. Aby žádná včela příliš neprochladla, starají se včely neustálými změnami místa o to, aby se všichni jedinci, kteří se na čas nalézají na chladném okraji, dostali do teplejších vnitřních prostor. Matka sedí uprostřed chumáče a své místo nemění. Tento způsob života stojí včely hodně životní energie a stejně za celou zimu obvykle uhyne jedna až dvě hrsti včel.

Během chladného ročního období se včelař stará o vnější životní podmínky svého včelstva. Měl by absolvovat jednou za dva týdny prohlídku včelnice. V zimě je důležité, aby měly včely dostatek kyslíku, česno se zužuje klínem, a aby nebyly rušeny (otřesy, hlukem, škůdci).

Kdo se chce dovědět, jak se včelám daří, může to zjistit poslechem zvenku u stěny nebo česna. Nepravidelné zvuky nebo silný hukot svědčí o tom, že včelstvu něco chybí. V případě silného hukotu vždy zkontrolujeme, zda není ucpané česno.

K zimní práci patří především drátkování rámků, zatavování mezistěn, čištění a opravy. Z uložených nástavků seškrabujeme zbytky tmelu a vosku. V zimě vytavujeme vosk z vyřezaných plástů.

V zimním období máme čas provést také bilanci předchozího roku a zamyslet se nad tím, co udělat jinak v tom následujícím roce.

Zdroj: Jak chovat včely

Jak odstranit silikon z rukou

Silikon je možné odstranit z rukou za pomocí silikonového odstraňovače, někdy pomůže technický benzín nebo ředidlo. Ale poslední dvě metody nejsou pro styk s pokožkou vhodné.

Zdroj: Jak odstranit silikon

Pěstování řízků

Pokud řízky množíte v pokojových podmínkách, je pro zakořenění nutné zabezpečit u kořenů vyšší teploty (cca 25 °C) než u horních částí řízků (pod 10 °C), aby nedošlo k vyrašení výhonků dřív, než vyrostou letorosty. Zkuste postupovat třeba tímto způsobem: Do plechové bedny s namočeným perlitem dejte pod sklo topnou fólii pod terária, která má podle rozměrů příkon 15 až 100 W. Perlit bude působit (vedle toho, že dobře udržuje vlhkost) jako tepelný izolant, takže i přes minimální příkon udržíte pomocí termostatu teplotu mezi 25 a 27 °C ve spodní části „množárny“. Perlit obden prolijte vodou, a aby voda mohla odtékat, nezapomeňte na jedné straně množárny udělat otvory. Díky rozdílu teplot se nejdříve začnou tvořit kořeny (asi do tří týdnů) a teprve po zasazení do substrátu a přenesení sazenic do prostředí s vyšší teplotou se probudí i pupeny.

Jiným způsobem zakořenění řízků je postavit na parapet, na slunné místo PET lahve s odřezanou horní částí, na dno položit vatu a tu zalít 2 až 3 cm vody a do ní řízky vložit – použijte převařenou vodu, a abyste zabránili jejímu rychlému zkažení, přidejte slabě růžový roztok hypermanganu. V prvním týdnu, než očka napučí, je dobré lahev přikrýt uřezanou horní částí nebo nahoru pomocí gumičky upevnit plastový sáček s několika otvory a řízky jimi prostrčit, aby stály ve vodě. Asi po týdnu horní část nebo sáček sundejte. Pro zakořenění potřebuje réva vyšší teplotu, než má v průběhu uskladnění (jestliže jste řízky pořídily už na podzim), optimální jsou mezi 20 až 30 °C, což jsou běžné pokojové teploty. Světlo nepotřebují révové řízky první týden žádné, teprve až pupeny vyraší je potřeba umístit PET lahev na světlo, aby se výhony nevytahovaly. V průběhu zakořeňování dolévejte vodu. Aby řízky nezahnívaly, umývejte je pravidelně pod tekoucí vodou a místo čisté vody dávejte do PET lahve slabý roztok manganistanu draselného (slabě růžová barva), který po několika dnech podle potřeby vyměňte. Podle okolní teploty se po 2 až 3 týdnech objeví výhony a po dalším týdnu kořínky. Při objevení několika výhonů se doporučuje ten nejmohutnější vylomit, aby se řízek nevyčerpával růstem výhonu. Jakmile jsou kořínky dlouhé asi půl centimetru, je nutné řízky opatrně zasadit do nádoby s kvalitním substrátem (o něm viz dále).

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Jak zazimovat levandule

Jedná se o mrazuvzdornou rostlinu, její zazimování je nutné až při větších mrazech. Například při –10 °C je třeba zahrabat nádobu, v níž rostlina roste do země nebo ji překrýt chvojím čí slámou. Občas ji v zimním období zaléváme, ale jen trochu.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Puklice švestková

Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.

Puklice švestková napadá ovocné dřeviny, dub, bohyně, trubač, zimolez, skalník, růže a šácholan.

Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.

V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.

Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.

Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.

Zdroj: Puklice

Babské rady jak vyhubit blechy

Mnoho babských rad na boj proti blechám neexistuje. Jednou z nich je, že má-li pes blechy, rozložíme mu do boudy listy ořešáku. Účinný je údajně i jablečný ocet nebo „botanický prášek“. Botanické prášky jsou nejspíš nejstarší přirozené insekticidy, které lze používat spolu s boráty, což jsou minerály široce používané jako konzervační prostředky na dřevo, čisticí prostředky a insekticidy, které se vůči blechám chovají jako žaludeční jedy. Směs botanického prášku a borátu je velmi bezpečná. Nicméně byste měli dávat pozor, abyste ji nevdechli. Při používání této práškové směsi v domě tedy raději použijte roušku. Poprašte koberec, nábytek, postel, pelíšek psa nebo kočky. Je nejlepší to udělat, když domov na delší chvíli opouštíte, minimálně pak na 24 hodin. Nechte směs působit, když se vrátíte, vysajte koberec a nábytek a vyperte povlečení na postelích a pelíšky zvířat.

Roztok vody a saponátu je prý pro blechy jako jedovatý bazén. Když do něj skočí, zemřou. Postavte tedy hodně mělkou misku s vodou a saponátem na zem, aby do ní blechy omylem skočily. Celkem dobrou práci odvede i staré frisbee. Doporučuje se nádobu se saponátem umístit i poblíž zdroje světla, nejlépe noční lampičky. Blechy budou přitahovány světlem, a když se přiblíží, mnoho z nich spadne do roztoku a zemře.

Nebo zkuste cedrové piliny, ty se prodávají v chovatelských potřebách nebo hobby marketech. Blechy nenávidí vůni cedru a udělají téměř cokoli, aby se jí vyhnuly. Ujistěte se ale, že váš domácí mazlíček není na cedr alergický. Mnoho psů může trpět takovouto alergií, takže zatímco vyhnání blech je dobrá věc, skutečnost, že se vašemu psovi udělá špatně, určitě ne. Umístěte poté cedrové piliny do rohů místností, do psí ohrady nebo pelíšku a pod nábytek. Mějte cedrové piliny i poblíž dveří a oken, abyste zabránili blechám vstupovat dovnitř. Dejte piliny také pod polštář do bavlněného hadříku, a pokud možno i do ostatních lůžkovin. To zajistí, že vaše postel zůstane bez škůdců. Navíc bude hezky a svěže vonět.

Některé rady doporučují i sůl. Sůl je vysoušeč, což znamená, že vytahuje z věcí vlhkost a vysouší je. Když se krystal soli přilepí na blechu, blecha při chůzi v podstatě vykrvácí k smrti. Používejte na to sůl s velmi jemnými zrny. Čím jemnější, tím lepší. Po 7–10 dnech velmi pečlivě vyluxujte posolené místo a ujistěte se, že z koberce vysajete všechnu sůl a mrtvé blechy. Opakujte postup ještě jednou nebo dvakrát. Když skončíte s vysáváním, vyhoďte starý pytlík z vysavače a nahraďte ho novým.

Zdroj: Babské rady proti blechám

Odstranění silikonu

Silikon je jeden z nejčastěji používaných pomocníků všech kutilů. Každý muž by ho měl mít někde v dílně nebo v kufru s nářadím, protože se mu může hodit za všech okolností a pomoci s mnoha různými pracemi.

Silikon pomůže k utěsnění hran vany, umyvadla či sprchového koutu. Zabrání, aby voda zatékala, kam nemá. Když je nouze, dá se s ním i ledacos přilepit. Přitom jeho octový pach vyprchá a výsledná práce vypadá elegantně. Jenže bohužel není věčná.

A nelze aplikovat novou hmotu na starý silikon, respektive lze, ale to pak tuto opravu nemusíte dělat. Spáry je potřeba pečlivě a do posledního kousku zbavit starého silikonu. Toto je upřímně ta nejnáročnější věc. Zde je pár tipů. Začněte na kraji nebo v místě, kde je starý silikon poškozený, v některých místech se vám podaří odtrhnout celou část, někde bohužel jen malý kousek. Na stržení starého silikonu použijte nůž, dokonce se vyrábí speciální škrabky na starý silikon, s obojím to jde relativně dobře. Dejte si pozor, abyste nepoškodili ostatní spáry. Ve spárách nesmí zůstat žádné zbytky, jinak nový silikon nepřilne dobře a za chvíli budete mít stav stejný jako před opravou. Tudíž, zde je pečlivost opravdu namístě. S trochou úsilí a větší dávkou šikovnosti se vám odstranit starý silikon určitě podaří. Když je pryč ta největší vrstva silikonu, stačí ještě opatrně odstranit zbytky, které zůstaly v okolí anebo jako tenoulinká vrstvička pod původním silikonem. To se dá taktéž udělat nožem nebo speciální škrabkou, ale hrozí u toho značná možnost poškození dalších vrstev. Proto je vhodné vydat se posléze na cestu chemie.

Gelovým odstraňovačem silikonu buď můžete celý proces začít, anebo si takto vypomoci v samotném závěru. Pokud se nechcete dřít škrábáním nožem a bát se, že si poškodíte okolní materiály, zvolte chemii rovnou. Jedná se o tubičku s průhledným gelem, který stačí jen nanést na silikon, kterého se chcete zbavit. Výhodou gelu je, že funguje velmi rychle (silikon rozpustí už po deseti minutách od nanesení), nikam přitom nestéká, neničí nic okolo a ještě má obvykle nějakou celkem příjemnou vůni. Odstranit se jím přitom dají velké vrstvy, stejně jako i jen malé kousky. Po daném čase se vezme přiložená škrabka a veškerý nechtěný silikon se jí jednoduše seškrábne. A vše je hotovo skoro bez práce.

Odstraňovač silikonu je jednosložková tixotropní pasta, která chemicky odstraní zbytky vytvrzeného silikonového tmelu. Vhodná je pro odstranění vytvrzeného silikonu ze zdiva, dřeva, keramiky, kamene, betonu, skla, kovů, plastů. Její aplikace je naprosto jednoduchá, lze ji použít například na odstranění zašlých spár okolo van, umyvadel, WC a podobně. Odstraňuje i zabarvení přírodního kamene silikonovým tmelem. Nenapadá a neporušuje povrchy čištěných materiálů. Má minimální zápach. Nanáší se štětečkem, pasta se nechá 10 minut působit a poté se zbylý silikon seškrábe.

Zdroj: Jak odstranit silikon

Zazimování záhonů

Je dobré pamatovat na to, že co uděláme na zahradě před zimou, jí nejen velice prospěje, ale na jaře nás za naši péči odmění svou krásou.

Jak zazimovat záhony

Záhony musí být odpleveleny předtím, než je zryjeme. U záhonů stačí před zimou pouze zrýt, čím později to provedeme, tím lépe. Pokud to uděláme moc brzy, vytvoříme dobré podmínky pro rozmnožování slimáků, ti totiž kladou vajíčka na podzim do čerstvě zrytých záhonů.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU