Téma: 

jak udělat strop ze sádrokartonu


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SÁDROKARTON

Návod na montáž sádrokartonu

Na začátku montáže sádrokartonu je potřeba navrhnout a rozměřit budoucí příčky včetně umístění případných dveří. Vodováhou rozměřte kolmost stěn a narýsujte ji na stávající zeď. Konstrukci příčky tvoří sádrokartonové desky připevňované na nosný rošt z ocelových tenkostěnných pozinkovaných profilů nebo na rošt dřevěný, vyplněný deskami z minerálních vláken. Provázkem či pravítkem vyměřte stopu příčky na podlaze a pomocí olovnice a vodováhy přeneste linii na stěny a strop.

Abyste docílili optimální zvukové izolace, nalepte na ocelový U profil těsnicí pásku a podle vyznačené rysky na podlaze jej připevněte zatloukacími hmoždinkami (cca 80 cm od sebe). Profily poté přivrtejte pomocí natloukacích hmoždinek příslušné délky dle povahy zdiva. Hmoždinky se kotví do každého připraveného otvoru v profilu.

Nyní postavte CW profily do UW profilu v rozteči 62,5 cm a zafixujte je samořeznými šroubky (LB 3,5 x 9,5 mm) tak, jak je to popsáno v návodu na montáž sádrokartonu.

Po kontrole stability nosného roštu příčky můžete začít s osazováním sádrokartonových desek. Na nosnou konstrukci připevněte desky pomocí šroubů (přibližně po 25 cm). Sádrokartonové desky musí k sobě těsně doléhat. Nezapomeňte na potřebné výřezy pro zásuvky a vypínače a připravenými otvory v CW profilech protahejte kabely pro elektroinstalaci.

Sádrokartonovou desku můžete řezat buď pilkou s jemnými zuby, nebo v místě dělení naříznout ostrým nožem až do hloubky 2–3 mm. Po podložení hranolem ji jemně ohněte a deska se v naříznuté hraně zlomí. Hrany desek pak přebruste brusným papírem. Další možný postup je, že se k provádění rovných řezů nařízne povrch desky podél nějaké podložky (ocelová lišta) nožem a pak se opatrně odlomí. Kartonová vrstva na zadní straně se následně oddělí nožem. Hrany řezu lze uhladit hoblíkem na hrany. Řezání desek lze provádět také pilkou ocaskou nebo děrovkou. K dosažení rovných řezů používejte vodicí lištu.

Nyní můžete vyplnit příčku izolačním akustickým materiálem a opláštit druhou stranu příčky sádrokartonovými deskami stejně jako první stranu. V místě styku příčky se stropem nebo stěnami použijte papírovou nebo skelnou pásku.

Spáry mezi deskami, poškozená místa a hlavičky šroubů musíte důkladně zatmelit a po vytvrdnutí tmelicí sádrové hmoty přebrousit. Po vytvrdnutí tmelu přebruste spáry brusnou mřížkou a přetmelte finálním tmelem. Po následném vytvrzení znovu lehce přebruste. Přechod mezi příčkou a zdivem zatmelte akrylovým přetíratelným tmelem. V tuto chvíli, pokud jste postupovali podle návodu na montáž (ten dodává každý výrobce sádrokartonových desek), je vaše příčka hotova a můžete stěnu tapetovat, obkládat, natírat či malovat. Je zakázáno používat jakékoliv prvky obsahující vápno, vodní sklo a silikáty, nevhodné jsou také disperzní silikátové barvy.

Detail odstavce: Návod na montáž sádrokartonu
Zdroj: Sádrokarton
Zveřejněno: 18.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Byt - Atelier

Dobrý den, ráda bych koupila byt, který je na katastru veden jako ateliér, jelikož má snížený strop. Vzhledem k tomu, že na byt, který je takto zapsán na katastru, mi staveb. spořitelna odmítá půjčit peníze, stávající majitel tudíž řekl, že bude muset byt překolaudovat, aby byl na katastru veden jako byt a ne jako ateliér. Má otázka zní, zda je tedy možné takto "atelier" zkolaudovat, když nesplňuje dané parametry. To by ho podle mě jako byt zkolaudovali rovnou ne? Ještě by mě zajímalo, jak popř. dlouho takové překolaudování cca trvá? Děkuji za odpověď. S přáním hezkého dne J. Frídová

Zdroj: diskuze Kolaudace bytu
Odesláno: 5.11.2017 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

VRUTY

Vrut do sádrokartonu

Vruty do sádrokartonu bezproblémově usadíte do sádrokartonové desky díky křížové drážce a propracovanému závitu. Ten je jednoduchý a používá se též pro montáže do dřeva. Výhodou těchto vrutů je, že nemusíte předvrtávat. Pro použití při montáži cementopískových desek můžete použít speciální vruty s dvojitým závitem. Na trhu jsou například tyto vruty:

  • samovrtný vrut se zápustnou hlavou, drážkou a vrtákem na špičce
  • se zápustnou hlavou, drážkou a dvouchodým závitem
  • se zápustnou hlavou, drážkou a jednochodým závitem
  • s dvouchodým závitem, rámovou hlavou a drážkou
  • s jednochodým závitem, rámovou hlavou a drážkou
  • se zápustnou hlavou, drážkou, břity, dvouchodým závitem a tvrzeným hrotem

Detail odstavce: Vrut do sádrokartonu
Zdroj: Vruty
Zveřejněno: 22.3.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak udělat domácí aviváž

parada, zkusime, ale pouzivam ted avivaze z nemecka, koupene na shopu www.ze-zahranici.cz koupili jsme v akci, tak musim pockat, az vycerpam :-)

Zdroj: diskuze Jak udělat domácí aviváž
Odesláno: 30.1.2017 uživatelem Dandyk
Počet odpovědí: 0

SÁDROKARTON

Jak udělat strop ze sádrokartonu

Před montáží sádrokartonových stropů je potřeba prověřit půdorysné rozmístění instalací a vzduchotechniky v dutině podhledu s ohledem na možnost kotvení podhledu. Dále zkontrolovat umístění vývodů elektroinstalace v ploše podhledu a elektroinstalačních skříněk v dutině podhledu a v obvodových stěnách. Zhotovit výškové vytyčení podhledu pomocí laseru nebo značkovací šňůry. Stanovit úroveň konstrukce, přičemž se musí zohlednit tloušťka opláštění. Musí se prověřit podmínky pro požární odolnost některých podhledů, nebo zda nebude odporovat výška uvažovaných svítidel s výškou dutiny v místě, kde se budou svítidla nacházet. Je nutné zkontrolovat i výšku a polohu zabudovaných konstrukcí v dutině podhledu a členění navazujících obvodových konstrukcí (výška nadpraží oken a dveří, nadsvětlíky, výustky vzduchotechniky a podobně). Vytyčit a označit polohu případných revizních dvířek nebo revizních vstupů. V neposlední řadě rozměřit místa na upevnění nosných závěsů podhledů s ohledem na povahu nosné konstrukce stropu a dovolené rozestupy závěsů a nosných profilů podhledu.

Na UD profily se před osazením aplikují samolepicí napojovací těsnění. Potom se připevní k následným vertikálním konstrukcím pomocí plastových natloukacích hmoždinek nebo jiných vhodných připevňovacích prostředků dle druhu obvodových konstrukcí. V případě, že je obvodovou konstrukcí sádrokartonová příčka, lze na ni připevnit UD profil rychlošrouby TN, ale pouze v místech, kde pod sádrokartonem probíhají uchytávací CW profily příčky. K příčkám opláštěným sádrokartonovými nebo sádrovláknitými deskami se dá připevnit UD profil pomocí šroubů do opláštění příčky, nezávisle na poloze CW profilů příčky. V případě potřeby dilatační či úplné nezávislosti podhledu od okolních svislých konstrukcí se UD profily na obvodové stěny podhledu nemontují. Závěsy do nosného stropu je třeba ukotvit vhodnými upevňovacími prostředky. Do betonových nosných stropů se používají ocelové hmoždinky. Na nosné kotvení podhledů k nosnému stropu nesmějí být použity plastové hmoždinky. Na kotvení podhledů do dřevěných trámů lze použít šrouby do svislých závěsů s plochou hlavou (FN).

Montážní CD profily (tedy profily, ke kterým se montují desky opláštění) jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím přímých závěsů nebo stavebních třmenů. Spoj profil – závěs je upevněn dvojicí šroubů do plechu. Spoj závěs – nosný strop lze zhotovit buď jednou ocelovou hmoždinkou do betonového nosného stropu, nebo dvěma šrouby typu FN do dřevěných nosných prvků stropu.

Zavěšený podhled na křížovém roštu se montuje na nosné CD profily, to znamená, že profily tvořící horní vrstvu křížového dvojúrovňového roštu jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím závěsů a táhla – drátu s okem (4 mm, délka 125 až 1 500 mm). Pro větší svěšení lze dráty nastavit dvojitou pérovou spojkou. Spoj nosný profil – závěs je zhotoven upevněním patřičného závěsu do nosného CD profilu. Spoj závěs – nosný strop lze zhotovit buď jednou ocelovou hmoždinkou do betonu, nebo jedním šroubem typu FN do dřevěných prvků stropu/do boku trámu (šroub namáhán na střih). Montážní CD profily se připevní k nosným CD profilům pomocí úhlových kotev (dvě kotvy na jeden spoj) nebo křížových spojek. Úhlová kotva má nosnost omezenou na 30 kg/m2. Přímo montované opláštění stropu na křížovém roštu z dřevěných latí se provádí tak, že nosné latě jsou připevněny k nosnému stropu v každém místě připojení dvěma šrouby TN (s průměrem 5,5 x 90 mm). Montážní lať s nosnou latí se spojí pomocí jednoho šroubu TN (s průměrem 5,5 x 90 mm).

Zavěšený podhled na křížovém roštu se dá zhotovit i z dřevěných latí. Nosné latě jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím závěsů a táhla – drátu s okem. Pro větší svěšení lze dráty nastavit dvojitou pérovou spojkou (s ohledem na požadavek pevnosti na vzpěr nebo potřeby zajištění proti posunu v rovině podhledu). Spoj nosné latě – závěs je zhotoven přišroubováním závěsu k boku nosné latě dvěma šrouby FN. Sousední závěsy se šroubují do protilehlých boků latě. Spoj závěs – nosný strop lze zhotovit buď jednou ocelovou rozpěrkou do betonového nosného stropu, nebo jedním šroubem typu FN do dřevěných nosných prvků stropu/do boku trámu (šroub namáhán na střih). Montážní lať s nosnou latí se spojí pomocí jednoho šroubu TN (s průměrem 5,5 x 90 mm).

Minerální izolace se vkládá do podhledů, aby se dosáhlo požadovaných akustických a protipožárních vlastností. Musí se uložit po celé ploše, bez mezer.

Opláštění se realizuje sádrokartonovými deskami. Desky se přišroubují k montážnímu CD profilu nebo k dřevěným latím. Dotek příčných hran desek se musí umístit na montážní profil (lať). Pokud se nezajistí dilatační nezávislost podhledu od okolních vertikálních konstrukcí (do plochy podhledu zhruba 30 m2), lze opláštění přišroubovat i do obvodových UD profilů. Desky se orientují vždy délkou kolmo na montážní profily. Příčné spáry sousedních desek musejí být vystřídány minimálně o jeden montážní profil. Návaznost opláštění na obvodovou vertikální konstrukci se volí podle konkrétní potřeby v souladu s typovými detaily.

Detail odstavce: Jak udělat strop ze sádrokartonu
Zdroj: Sádrokarton
Zveřejněno: 18.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PŘESAZOVÁNÍ POKOJOVÝCH ROSTLIN

Jak poznáte, že rostlina potřebuje přesadit

Pěstujete-li pokojové rostliny a chcete-li, aby byly plné života a pohled na ně vám dělal pokaždé radost, je zapotřebí je jednou za čas přesadit. Jak poznáte, že ten správný čas nastal, není vůbec složité. Pokud se kořeny rostlin již nevejdou do květináče a prorůstají drenážním otvorem na dně nebo vám rostlina nadměrně vyrostla a převrací se, je zapotřebí s tím něco udělat – ideálním řešením je rostlinu přesadit. Přesazovat byste měli i v případě, že rostlina přestala růst, a je zřejmé, že nemá dostatek živin k dalšímu vývoji.

Detail odstavce: Jak poznáte, že rostlina potřebuje přesadit
Zdroj: Přesazování pokojových rostlin
Zveřejněno: 2.10.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: skudce vinne revy

prosím poradte mam cerneho broucka asi 2 milimetry velkéhona květech vinne revy proto se nemohou udělat plody co to je a jak se jich zbavit děkuji

Zdroj: diskuze Vinna reva a likvidace plostic
Odesláno: 24.6.2017 uživatelem Vlasta
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SÁDROKARTON

Sádrokartonové desky

Sádrokartony lze rozdělit na dva základní druhy, a to na sádrokartonovou desku (SDK) a sádrovláknitou desku (SVD).

Sádrokarton je lehký, pevný, dobře opracovatelný, nehořlavý, propouští vodní páru a vyniká dlouhou životností.

Výhody sádrokartonu jsou: tvarovatelnost, pevnost, snadné řezání, dlouhá životnost, dobré izolační vlastnosti, snadná manipulace a instalace.

Nevýhody sádrokartonu jsou: zvýšená prašnost při finálním přebroušení, větší spotřeba barvy při malování, sádrokarton se musí před malováním opatřit nátěrem penetrace, malá nosnost.

Sádrovláknitá deska

Sádrovláknité desky jsou tvořeny sádrou vyztuženou dřevěnými vlákny, což bývají velmi často vlákna rozmělněného novinového papíru.

Výhodou těchto desek je to, že stejně jako sádrokartonové desky neobsahují formaldehyd a jsou zdravotně nezávadné. Vyšší tuhost a vysoká tvrdost povrchu sádrovláknitých desek umožňuje jejich použití jako materiálu, který působí v konstrukci staticky (ztužuje dřevostavbu ve vodorovném směru). Sádrovláknité desky mají také lepší akustické parametry oproti sádrokartonovým deskám a mají vysokou únosnost zavěšených předmětů. Co se týče odolnost proti vlhkosti, sádrovláknité desky mají parametry na úrovni impregnovaného sádrokartonu GKBI.

Nevýhodou pak je obtížnější opracovatelnost těchto desek a vyšší cena. U sádrovláknitých desek se také používá jiná spárovací technika než u sádrokartonu.

Sádrovláknité desky poskytují projektantovi a uživateli domu na bázi dřeva mnoho dalších výhod. Desky jsou díky své homogenní sádrovláknité struktuře stabilní a vysoce zatížitelné a stejně tak odolné proti mechanickému zatížení. Pro statické vyztužení budov jsou dány stejné únosnosti jako u desek na bázi dřeva. K dispozici jsou jednoduché návrhové tabulky a příklady pro smykové namáhání stěnových panelů dle nové ČSN 73 1702. Desky poskytují vynikající zvukovou izolaci a jsou vhodné i pro prostory s měnící se vlhkostí vzduchu (například koupelny). S hodnotou lambda λR=0,32 W/mK se vyznačují dobrou tepelnou vodivostí. Součinitel difúzního odporu je μ=13, desky jsou difúzně otevřené. Sádrovláknité desky jsou vzduchotěsné, takže jsou ekonomicky vhodné i pro konstrukce nízkoenergetických a energeticky pasivních domů.

Sádrovláknitá deska má objemovou hmotnost 1 150 kg/m3. Nejčastější rozměr sádrovláknité desky je 12,5 x 1 250 x 2 000 mm.

Druhy sádrokartonových desek

Sádrokartonové desky jsou snadno opracovatelné a neobsahují formaldehyd, jsou tedy zdravotně nezávadné. V dřevostavbách jsou často využívány, protože zvyšují tepelnou akumulační schopnost domu a jsou schopné přijímat i vydávat vzdušnou vlhkost, čehož využívají jak difúzně otevřené, tak uzavřené konstrukční systémy. Tyto desky však nelze použít jako konstrukční desky, pouze jako obklady.

Rozlišuje se hned několik druhů sádrokartonových desek a každá má svou speciální zkratku.

Sádrokartonové desky (GKB, RB) – Tento základní typ desek má bílo-šedou barvu kartonu s modrým popisem a používá se jako běžný obklad do interiérů. Vlhkost prostředí, ve kterém je tento sádrokarton použit, by neměla přesahovat 65 % při teplotě 20 °C. Bílo-šedý sádrokarton se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 640 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 25 kg.

Sádrokartonové desky impregnované (GKBI, RBI) – Barva těchto desek je zelená s modrým popisem a jsou určené do místností se zvýšenou vlhkostí až 75 % při teplotě 20 °C. Je to takzvaný sádrokarton do koupelny. Zelený sádrokarton se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 650 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 25,4 kg.

Sádrokarton se zvýšenou požární odolností (GKF, RF) – Tyto šedo-bílé (popřípadě na rubové straně růžové) desky mají červený popis a používají se při požadavku na zvýšení požární odolnosti budovy, například v bytových domech. Desky jsou vhodné do vlhkosti 65 % při 20 °C. Protipožární sádrokarton je upraven tak, aby v případě požáru deska odolala po delší dobu než obyčejný sádrokarton. Toho je docíleno jednak úpravou povrchového kartonu, ale především vyztužením sádry skelnými vlákny. Protipožární sádrokarton se nejčastěji aplikuje v tloušťkách 12,5 a 15 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, a to v prostředí s relativní vlhkostí do 65 % při teplotě 20 °C. Hustota protipožární sádrokartonové desky se pohybuje okolo 800 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 15 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 37,2 kg.

Sádrokarton pro požární odolnost, impregnovaný (GKFI, RFI) – Tyto desky kombinují vlastnosti dvou předchozích typů sádrokartonu, tedy desek pro požární odolnost a impregnovaných. Mají zelenou barvu a červený popis. Zelený sádrokarton s červeným popisem se nejčastěji používá v tloušťce 12,5 mm, šířce 1 250 mm a délce od 2 000 do 3 000 mm, jeho hustota se pohybuje okolo 800 kg/m³. Při rozměrech sádrokartonu 12,5 x 1 250 x 2 500 mm je hmotnost jedné desky 37,2 kg.

Rozměry sádrokartonových desek

Nejběžnější rozměry (tloušťka x šíře x délka v mm) sádrokartonových desek, které se v Evropě prodávají, jsou: 9,5 x 1 250 x 2 000 mm; 12,5 x 1 250 x 2 000 mm; 15,0 x 1 250 x 2 000 mm.

V obchodech jsou k dostání také speciální formáty, které jsou však pouze na objednávku.

Ceník

Ceny sádrokartonových desek jsou různé, částka je nejvíce ovlivněna výrobci a pak marží obchodníků. Pro představu se můžete podívat na tyto ceny.

Detail odstavce: Sádrokartonové desky
Zdroj: Sádrokarton
Zveřejněno: 18.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Zkvašený med

Zapomenuté 1 kg medu skladované při pokojové teplotě mi ve sklenici zkvasilo.
Ráda bych se dověděla, jak je to možné a jestli se dá z medu ještě něco udělat, kromě vyhození.
Med není hořký nebo nakyslý, ale nechutná medově.
Děkuji všem ochotným za odpověď.
Hrdličková

Zdroj: diskuze Zkvašený med
Odesláno: 20.2.2016 uživatelem J.Hrdličková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KOMPOST

Jak si udělat kompost v bytě na balkoně

Dobré kompostéry nešíří kolem sebe žádný nepříjemný zápach. Není tedy důvod, proč jeden neumístit ke sklepům nebo do kočárkárny v bytovém domě. Že pro humus nebude využití? To jistě není pravda – každý má doma pokojové rostliny, které potřebují občas přesadit, mnoho lidí si zdobí okna truhlíky a řada lidí vyjíždí na chatu či chalupu, kde se jim humus z bytového domu určitě bude hodit. I v bytě můžete mít minikompostér nebo používat šikovnou pomůcku – kompostovací tašky. Dají se koupit do zásoby, do nich můžete organický odpad z bytu střádat a potom je celé vyhodit do domovního kompostéru.

Detail odstavce: Jak si udělat kompost v bytě na balkoně
Zdroj: Kompost
Zveřejněno: 14.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Rakytník

Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová

Zdroj: diskuze Zaštipování hokaida
Odesláno: 26.7.2017 uživatelem Steinmetzova
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

KOMPOST

Jak si udělat kompost z trávy

Travní hmotu sebranou do koše, kterou nevyužijeme na mulčování, bychom měli zkompostovat. Živiny se pak navrátí do zahrady.

  • Trávu je před kompostováním vhodné smísit s jiným hrubějším rostlinným materiálem, například s naštěpkovanými větvemi z prostřihu ovocných stromů, s pilinami nebo se vzdušnou zeminou. Samotná posečená tráva v kompostu totiž po čase vytvoří kompaktní hnijící vrstvu, ve které se nedaří organismům schopným trávu rozložit na kompost.
  • Před kompostováním je vhodné trávu nechat mírně naschnout.
  • Kompostování zefektivníme a zrychlíme, když do směsi přidáme takzvané urychlovače kompostu, které jsou k dostání v obchodech, nebo i rostlinné výluhy či výluhy z hnoje. V případě nouze je možné k urychlení rozkladu použít i některé z dalších dusíkatých hnojiv (močovinu, rohovku).

Detail odstavce: Jak si udělat kompost z trávy
Zdroj: Kompost
Zveřejněno: 14.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Převislé jahody

Prosím o radu co udělat se šlahouny u př evislých jahod na zimu! nechat nebo ostříhat ?Děkuji za radu!

Zdroj: diskuze Prezimovani previslych jahod
Odesláno: 27.8.2018 uživatelem Jaroslava
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

TVORBA ODDĚLKŮ

Stimulace oddělku

  1. Vytvořením silnějšího oddělku: můžete dát více než dva až tři plásty – ne z jednoho zdrojového včelstva, to byste ho hodně oslabili, ale můžete naplnit třeba celý nástavek oddělku plásty poskládanými z několika zdrojových včelstev. Oddělek je pak hned od začátku silnější.
  2. Přidáním matečníku: pokud se zdrojové včelstvo chystá rojit a má už matečníky, uděláte dobře, když jeden takový matečník dáte do oddělku. Ten tím pádem nebude muset dělat nouzový matečník a už dostane matečník v jisté fázi vývoje, takže to do vylíhnutí matky nebude trvat tak dlouho. Navíc matky z přirozených matečníků mají větší šanci na úspěch. Někteří včelaři připravují matečníky i uměle.
  3. Přidáním matky: někteří včelaři se věnují záměrnému chovu matek, takže od nich můžete tyto matky koupit. A třeba už oplozené. S takovou matkou máte jistotu, že se oddělek začne rozvíjet hned a úspěch je potom prakticky jistý. Přináší to nicméně náklady na nákup matky.
  4. Přidáním druhé matky: tato varianta spočívá v tom, že do oddělku dáte ze zdrojového včelstva i jeho matku. Toto se vám občas podaří udělat i omylem. Oddělek tak bude mít hned od začátku svoji „rozjetou“ matku, což mu v podstatě zajistí bezproblémový rozvoj. Zdrojové včelstvo tak o matku přijde. Je však třeba si uvědomit, že zdrojové včelstvo je silné, a tudíž se se ztrátou matky vyrovná mnohem lépe.

Detail odstavce: Stimulace oddělku
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: přenos svrabu z človeka na kočku

no a co domácí kočky při zasažení domácnosti svrabem? A podle mého názoru jsem ho chytla na pohotovosti největší brněnské nemocnice. To je vrchol, aby se člověk bál dostat infarkt, protože když ho zachrání, tak si odnese brouky v kůži. To je hnus. Takže k mé otázce, co mám proboha udělat ještě k tomu mazání celého těla, mražení a pečení matrací, žehlení všeho a vyvařování, co mám udělat s kočičkami? To je moc pěkná dovolená...

Zdroj: diskuze Přenos svrabu z človeka na kočku
Odesláno: 21.7.2018 uživatelem Anděla
Počet odpovědí: 0

JAK ODSTRANIT SILIKON

Jak odstranit silikon z oblečení

Na odstranění nevytvrzeného i vytvrzeného silikonu z oblečení je vhodný okamžitě použitelný pastový prostředek určený k odstranění silikonu.

Detail odstavce: Jak odstranit silikon z oblečení
Zdroj: Jak odstranit silikon
Zveřejněno: 30.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: rakytníkové slupky

slupky z rakytníku dejte usušit a jsou výborné z nich udělat čaj který skonzumujete
vypitím, vše z rakytníku je zdravé
dobrou chut

Zdroj: diskuze Rakytníkové slupky
Odesláno: 10.9.2017 uživatelem Marta
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK ODSTRANIT SILIKON

Jak odstranit silikon z rukou

Silikon je možné odstranit z rukou za pomocí silikonového odstraňovače, někdy pomůže technický benzín nebo ředidlo. Ale poslední dvě metody nejsou pro styk s pokožkou vhodné.

Detail odstavce: Jak odstranit silikon z rukou
Zdroj: Jak odstranit silikon
Zveřejněno: 30.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: OBI,puklice a jini skudci.

Koupila jsem si v OBI nadhernou metrovou Dracenu,ktera byla v akci kolem 300Kc.Pravda mela nektere listy viditelne odstranene ze stredu ruzice a jine zase meli nevzhledne ustrizene spicky,dokonce i celou polovinu listu.Coz jsem tolik nevnimala,nebot radost z toho,ze si muzu splnit muj sen mi vyradila z provozu rozum.Podvedomi se mi,ale asi na sekundu restartovalo,protoze jsem si to i s Dracenou namirila k prodavaci s otazkou,jest-li mi Dracena neuhyne a vzpamatuje se.Odpovedel ze ano a pridal dalsi rady ohledne pece.Asi po 3 tydnech se zacala moje "botanicka zahrada" menit na ..... ani nemam slov.Zpozornela jsem...aaaa do prdele puklice....hlavou mi letel rozhovor s prodavacem....vzapeti si nadavam do "bububu" ....jasne,ze se vzpamatuje...psychologie prodeje,na co jsem ji studovala?....proc rikam dceri: nez si neco koupis dobre si to prohlidni... kam jsem cumela ja?....na ten silnej kmen a jak je krasne vysoka....blbo uzavrela debatu sama se sebou.Co slo jsem ostrihala,celej zarostlej strop vodenkou strhla a kdyz jsem zkoncila rozbrecela se.Tolik let piplani a radost z kazdeho noveho listecku a ted holy klacky :-( Rady z internetu nepomahali,za to prazdne kvetinace se mi mnozili.Az jsem nasla navod na vetsinu skudcu.Obycejny slupky z cibule,cim.vic tim lip a 2 dny je louhovar ve srudeny vode,pak vsechny kytky postrikat.Dalsi dny plne nadeje a ocekavani....HURAAA...JASAM A MAM SNAD JESTE VETSI RADOST,NEZ KDYZ JSEM SI "SPLNILA MUJ SEN".ZADNE DALSI NOVE NAPADENE LISTY A TO NA ZADNY KYTCE.PRO JISTOTU PO TYDNU OPACKO S POSTRIKEM.. .KYTKY SE ROZRUSTAJI A "MOJE BOTANICKA" NA KTEROU SE CHODIL KOUKAT CELEJ BARAK VCETNE NAVSTEV NAJEMNIKU BUDE BRZY JAKO DRIV A V OBI UZ NEKOUPIM NIKDY NIC!!!

Zdroj: diskuze Dendrobium nobile přesazování
Odesláno: 1.6.2017 uživatelem Dana
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

NEJLEPŠÍ RECEPTY NA MLETÉ MASO

Druhy, kvalita a nutriční hodnoty mletých mas

Mleté maso připravujeme ze všech druhů jatečných mas (hovězí, vepřové, kuřecí, skopové), zvěřiny, ryb. Vždy se používá maso horší kvality a ořez. Některá masa můžeme mísit (hovězí a vepřové). Mletím masa narušíme konzistenci, objem a maso se stává stravitelnější. Díky mletí je tepelná úprava rychlejší a hodí se k dietnímu stravování. Umleté maso z hygienických důvodů uchováváme nejdéle tři hodiny.

Maso si připravíme tak, že odstraníme zbytky kostí a šlach, nakrájíme na kousky, které těsně před zpracováním umeleme, zvýrazníme kořením, přidáme ingredience ke zvýraznění chuti (cibule, česnek, kečup). Konzistenci upravíme přidáním vejce, případně žemle, zjemnit můžeme mlékem či smetanou.

Pokrmy lze připravovat ze syrového masa (sekaná pečeně, karbanátky, čevapčiči, holandský řízek) nebo z tepelně zpracovaného masa (masové haše, krokety, paštiky).

Mletá masa můžeme tvarovat na šišky, placky, řízky, kuličky, šištičky či krokety. Některá masa můžeme plnit do forem (paštiky). Mleté maso se velmi dobře doplňuje, k tomu používáme zeleninu, sýr, houby, sóju. Při doplňování nám v mase vznikne mozaika. Při míchání však musíme dbát na zachování, „nerozbití“ vložených surovin.

K dochucování můžeme použít většinu druhů koření, ale většinou se snažíme pouze zachovat původní charakter masa, které jsme na mletí použili. Slaninu používáme hlavně u mas s malým obsahem tuku (kuřecí). Při dochucování je důležité správné promíchání všech surovin, je vhodné si udělat tepelnou zkoušku připraveného masa, někteří kuchaři ochutnávají mletá masa při jeho promíchávání, ale toto se nedoporučuje z hygienických důvodů.

Složení nejčastěji užívaných mas ve 100 g je u hovězího masa (53 kcal, 0,2 g cukrů, 2,4 g tuku, 1,2 g nasycených mastných kyselin a 0,5 g sodíku), vepřové maso (247 kcal, 0 g cukrů, 20 g tuků, 6,8 g nasycených mastných kyselin a 1,18 g sodíku), míchané hovězí a vepřové maso (262 kcal, 0,2 g cukrů, 24 g tuků, 8 g nasycených mastných kyselin a 1,68 g sodíku), skopové maso (192 kcal, 14,6 g tuků, 17,2 g bílkovin a 0 g sacharidů) a kuřecí maso (117 kcal, 1,4 g tuků, 24,3 g bílkovin a 0,5 g sacharidů).

Detail odstavce: Druhy, kvalita a nutriční hodnoty mletých mas
Zdroj: Nejlepší recepty na mleté maso
Zveřejněno: 14.11.2015

JAK ODSTRANIT SILIKON

Odstranění silikonu

Silikon je jeden z nejčastěji používaných pomocníků všech kutilů. Každý muž by ho měl mít někde v dílně nebo v kufru s nářadím, protože se mu může hodit za všech okolností a pomoci s mnoha různými pracemi.

Silikon pomůže k utěsnění hran vany, umyvadla či sprchového koutu. Zabrání, aby voda zatékala, kam nemá. Když je nouze, dá se s ním i ledacos přilepit. Přitom jeho octový pach vyprchá a výsledná práce vypadá elegantně. Jenže bohužel není věčná.

A nelze aplikovat novou hmotu na starý silikon, respektive lze, ale to pak tuto opravu nemusíte dělat. Spáry je potřeba pečlivě a do posledního kousku zbavit starého silikonu. Toto je upřímně ta nejnáročnější věc. Zde je pár tipů. Začněte na kraji nebo v místě, kde je starý silikon poškozený, v některých místech se vám podaří odtrhnout celou část, někde bohužel jen malý kousek. Na stržení starého silikonu použijte nůž, dokonce se vyrábí speciální škrabky na starý silikon, s obojím to jde relativně dobře. Dejte si pozor, abyste nepoškodili ostatní spáry. Ve spárách nesmí zůstat žádné zbytky, jinak nový silikon nepřilne dobře a za chvíli budete mít stav stejný jako před opravou. Tudíž, zde je pečlivost opravdu namístě. S trochou úsilí a větší dávkou šikovnosti se vám odstranit starý silikon určitě podaří. Když je pryč ta největší vrstva silikonu, stačí ještě opatrně odstranit zbytky, které zůstaly v okolí anebo jako tenoulinká vrstvička pod původním silikonem. To se dá taktéž udělat nožem nebo speciální škrabkou, ale hrozí u toho značná možnost poškození dalších vrstev. Proto je vhodné vydat se posléze na cestu chemie.

Gelovým odstraňovačem silikonu buď můžete celý proces začít, anebo si takto vypomoci v samotném závěru. Pokud se nechcete dřít škrábáním nožem a bát se, že si poškodíte okolní materiály, zvolte chemii rovnou. Jedná se o tubičku s průhledným gelem, který stačí jen nanést na silikon, kterého se chcete zbavit. Výhodou gelu je, že funguje velmi rychle (silikon rozpustí už po deseti minutách od nanesení), nikam přitom nestéká, neničí nic okolo a ještě má obvykle nějakou celkem příjemnou vůni. Odstranit se jím přitom dají velké vrstvy, stejně jako i jen malé kousky. Po daném čase se vezme přiložená škrabka a veškerý nechtěný silikon se jí jednoduše seškrábne. A vše je hotovo skoro bez práce.

Odstraňovač silikonu je jednosložková tixotropní pasta, která chemicky odstraní zbytky vytvrzeného silikonového tmelu. Vhodná je pro odstranění vytvrzeného silikonu ze zdiva, dřeva, keramiky, kamene, betonu, skla, kovů, plastů. Její aplikace je naprosto jednoduchá, lze ji použít například na odstranění zašlých spár okolo van, umyvadel, WC a podobně. Odstraňuje i zabarvení přírodního kamene silikonovým tmelem. Nenapadá a neporušuje povrchy čištěných materiálů. Má minimální zápach. Nanáší se štětečkem, pasta se nechá 10 minut působit a poté se zbylý silikon seškrábe.

Detail odstavce: Odstranění silikonu
Zdroj: Jak odstranit silikon
Zveřejněno: 30.5.2017

JAK ODSTRANIT SILIKON

Odstraňovač silikonu Den Braven

T produkt je určen pro odstranění vytvrzeného silikonu ze zdiva, dřeva, keramiky, kamene, betonu, skla, kovů, plastů. Aplikace je zcela jednoduchá, lze použít například na odstranění zašlých spár okolo van, umyvadel, WC. Nenapadá povrchy čištěných materiálů. Není však vhodné jej používat na nylon a textil.

Postup: Jedná se o jednosložkovou tixotropní pastu, která chemicky odstraňuje zbytky vytvrzeného silikonu. Před aplikací vyřežte maximálně možné množství silikonu nožem nebo škrabkou na silikon. Pasta se nanáší štětečkem a následně narušený silikon seškrábnete. Pracovní teplota by měla být +5 °C až +35 °C.

Detail odstavce: Odstraňovač silikonu Den Braven
Zdroj: Jak odstranit silikon
Zveřejněno: 30.5.2017

JAK ODSTRANIT SILIKON

Čím odstranit silikon z dlaždic, skla, laku nebo zdi

Odstranit silikon z dlaždic nebo kachliček je možné buď speciální mechanickou škrabkou, nebo chemicky za použití gelu či pasty. U laku je vhodné použít pouze chemické prostředky, aby nedošlo k poškození znečištěného materiálu.

Detail odstavce: Čím odstranit silikon z dlaždic, skla, laku nebo zdi
Zdroj: Jak odstranit silikon
Zveřejněno: 30.5.2017

JAK ODSTRANIT SILIKON

Škrabka na silikon

Jde o kovovou škrabku vhodnou pro odstranění silikonu. Z jedné strany je flexibilní kovová čepel pro rovné plochy a z druhé strany ohnutá kovová čepel, například pro rohy van. Čepel je vyhotovena z nerezové oceli.

Detail odstavce: Škrabka na silikon
Zdroj: Jak odstranit silikon
Zveřejněno: 30.5.2017

JEHNĚČÍ MASO - RECEPTY

Jak připravují jehněčí hřbet Kluci v akci

Ingredience: 4 steaky z jehněčího hřbetu po 200 g, 4 snítky rozmarýnu, 60 g špeku, mletý pepř, sůl, olej na opečení, trocha piva

Technologický postup: Jehněčí hřbet rozdělíme na 4 kusy, prošpikujeme slaninou a snítkou rozmarýnu, do masa vpracujeme sůl a pepř. Steaky opékáme na rozpáleném oleji z obou stran, při pečení zastříkneme pivem.

Detail odstavce: Jak připravují jehněčí hřbet Kluci v akci
Zdroj: Jehněčí maso - recepty
Zveřejněno: 13.2.2017

JAK ZAVAŘIT LEČO

Zavařené zeleninové lečo

Ingredience: 1 kg papriky (kapie), 1 kg rajčat, 1 velká cibule, 2–4 lžíce rostlinného oleje, špetka soli

Postup: Papriky očistíme, vyjmeme semínka a nakrájíme na nudličky. V kastrolu zahřejeme olej a nasypeme do něj nakrájenou cibuli a papriky, které osolíme a dáme dusit. Rajčata spaříme horkou vodou a oloupeme slupku, pak je nakrájíme na kousky a přidáme k paprikám a ještě chvíli podusíme. Horké plníme do skleniček a sterilujeme 20 minut při 85 stupních.

Z takto připravené směsi můžeme kdykoliv připravit chutné lečo s vejci a klobásou tak, že na oleji osmahneme cibulku, přidáme lečo, prohřejeme, zahustíme vejci a dle chuti můžeme přidat i nakrájenou klobásu.

Detail odstavce: Zavařené zeleninové lečo
Zdroj: Jak zavařit lečo
Zveřejněno: 7.12.2017

PŘESAZOVÁNÍ POKOJOVÝCH ROSTLIN

Postup při přesazování pokojových rostlin

  • Opatrně vyjměte rostlinu z květináče, uvolněte stlačené kořeny a odumřelé části odřežte ostrým nožem. Nejde-li vám rostlina z květináče vysunout, zkuste ji namočit do vody, nechte okapat a pak opatrně během otáčení květináče rostlinu vyjměte. Nepoužívejte násilí, poškodili byste kořeny a rostlina by mohla následně odumřít.
  • Připravte si novou nádobu. Jak již bylo napsáno, použijte květináč o jednu velikost větší, nepoužívejte zbytečně velký květináč, abyste nezpomalili růst rostliny.
  • Přímo do květináče nasypte nový připravený substrát. Určitě jste již někdy slyšeli, že byste měli na dno přidat nejprve kamínky nebo jiný drenážní materiál, ve skutečnosti pak ale takový drenážní materiál zmenšuje prostor pro kořeny a snižuje schopnost větrání kořenů.
  • Postavte rostlinu do středu připraveného květináče a zasypte substrátem. Zasaďte ji stejně hluboko, jako byla v předchozím květináči. Dosypte substrátem a půdu přiměřeně upěchujte. Když zemina klesne, dosypte jí tolik, aby byla centimetr pod horním okrajem květináče.
  • Přesazenou rostlinu důkladně zalijte vodou. Klidně na začátek můžete více než obvykle, přebytečná voda odteče drenážním otvorem.

Pokud je vaše rostlina příliš veliká a nemáte možnost přesadit ji do ještě většího květináče, jedinou

možností, jak u rostliny vyměnit půdu, je, že opatrně vyberete asi pět až sedm centimetrů zeminy a nahradíte ji novou.

Detail odstavce: Postup při přesazování pokojových rostlin
Zdroj: Přesazování pokojových rostlin
Zveřejněno: 2.10.2013

VYVÝŠENÉ ZÁHONY - POSTUP

Jak udělat vyvýšený záhon

Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.

Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci, a především údržba je oproti konvenčnímu způsobu pěstování minimální. Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se jen lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů se na dno použije kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.

Na záhoně se díky tlení organického materiálu daří i rostlinám náročnějším na teplo, což je příznivé zejména v chladnějších oblastech naší republiky. Díky sedání vyvýšeného záhonu můžete každý rok doplnit nový kompost, který se postará o potřebné živiny. Takový záhon v létě sice více vysychá, ale tomu lze předejít použitím mulče („peřinka“ na záhon z organického materiálu – sláma, listí, kůra).

Pěstování ideálně vychází na dva tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. Při tradičním způsobu pěstování totiž bývají tyto rostliny oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům. Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.

Vyvýšený záhon se stane také zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony mohou být i stupňovité, ovšem široké by neměly být více než metr a půl (v závislosti na výšce – ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.

Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů. Vyvýšený záhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě. Vytvořit jej lze dokonce i na betonu, pokud dodržíme minimální výšku pro růst zeleniny.

Zvýšené záhony mají ovšem i své proti. Pokud budou stavěny ze dřeva, dochází naopak k většímu odpařování vody a potřebě častého zalévání. Druhou nevýhodou bývá počáteční pracnost při zakládání zeleninových záhonů, které musíme nejprve pořádně vybudovat. Ovšem tato námaha se nám v budoucích letech mnohonásobně vyplatí.

Než se pustíme do samotné stavby, je vhodné vytvořit si plán užitkové zahrady. Tak budeme mít připravený koncept, dle kterého můžeme praktičtěji realizovat své dílo. Obruba vyvýšeného záhonu může být klasicky zděná (pokud materiál spojujeme maltou či betonem, nesmíme zapomenout na odvodňovací otvory) z kamene, cihel, ztraceného bednění, může být dřevěná z různých podob dřeva, ale i z prken plastových a dřevoplastových, a z dalších materiálů včetně například betonových, dřevěných či plastových palisád. Například klasickým typem vyvýšených záhonů je jahodová pyramida anebo třeba bylinková spirála. Vyvýšený záhon však může podpírat (i stupňovitě) svah zahrady, kopírovat budovu či opěrnou zeď a plot a podobně.

Ideálním materiálem pro vyvýšené záhony je dřevo, je ale třeba zvolit dřevo tvrdé (například modřín, akát, dub).

Velikost záhonu zvolíme takovou, aby nám byly plodiny bezproblémově přístupné a nemuseli jsme na záhon jakkoli vstupovat. Abychom se nemuseli k záhonu ohýbat a mohli případně i sedět. Tuto vlastnost ocení jistě i vozíčkáři, senioři a lidé se zdravotním omezením. Pro samotnou realizaci si jako příklad uvedeme šířku záhonu 60–180 cm, kdy je důležité zvolit správnou šířku podle toho, zda bude záhon přístupný z jedné či obou stran. Délka záhonu může být různá dle velikosti pozemku a uspořádání ostatních prvků užitkové zahrady, jako jsou keře či ovocné stromy. Ideální postavení dle světových stran je sever–jih.

Postup realizace

Pokud již máme plán, jak budou záhony vysoké, široké a dlouhé, v první etapě připravíme místo, kam je umístíme. Cestičky volíme široké 0,6–0,8 m a ideálně je zamulčujeme, zatravníme či vysypeme štěrkem nebo pískem, abychom na ně mohli pohodlně vstupovat za každého počasí. Postavíme si záhon libovolného tvaru a materiálu, který nám nejvíce vyhovuje. Nejčastěji jsou k vidění formální tvary jako obdélník a čtverec. Na dno záhonu se doporučuje připevnit pletivo s menšími oky, aby se zabránilo prolézání hlodavců. Začneme vrstvit biologický materiál ze zahrady jako je hotový kompost, zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně, sláma, listí, tráva. Pokud zakládáme na jaře, můžeme použít na dno i pár větví z prořezaných ovocných stromů. Větve drží v půdě vlhkost. Vše prokládáme zeminou a na závěr vrstvíme jen zeminu. Nepoužíváme kůru, piliny a podobně, odebírají z půdy dusík. Tato kombinace biologického materiálu nám zaručí výživu zeleniny (není třeba hnojit chemickými hnojivy) a bohatou úrodu. Navrch záhonů vrstvíme mulč ve formě slámy, sena či jemné štěpky. Mulč drží vlhkost, brání prorůstání plevele a mnohdy chrání plody proti hnilobě, na niž trpí například jahody.

Na rozdíl od běžných mobilních nádob vyvýšený záhon zahrnuje více specifických vrstev, nejen tu drenážní a zeminu. Navzájem zde působí vrstvy zeminy a kvalitního kompostu, na první vrstvu zeminy je navíc vhodné uložit kvalitní organické hnojivo. Třeba sem našlapeme dobře proleželý koňský hnůj a zakryjeme listím, čímž se nám bude uvolňovat teplo, ovšem tento postup doporučujeme až na jaře – přes zimu by se koňský hnůj rozložil a bylo by po teple (teplo vzniká právě urychleným rozkladem tohoto hnojiva). Pokud zakládáte vyvýšený záhon před zimou, můžete použít třeba chlévský hnůj (chlévskou mrvu), který se rozkládá pomalu, anebo prostě zbytky z domácnosti a zahrady, které se zde postupně rozloží jako v kompostu. Všechny vrstvy na sebe budou navzájem působit a hnilobné procesy vytvoří teplo i v případě, že nesáhneme po koňském hnoji, ale dokonce ani po žádném jiném, jen po kompostu a zemině.

Detail odstavce: Jak udělat vyvýšený záhon
Zdroj: Vyvýšené záhony - postup
Zveřejněno: 14.12.2016

SÁDROKARTON

Sádrokarton Knauf

Společnost Knauf patří k předním výrobcům komponentů pro suchou stavbu. Jejich nabídka je opravdu široká.

Základem suché výstavby jsou sádrokartonové desky, které jsou určeny pro montáž příček, stropních podhledů suchých omítek a předsazených stěn na ocelové profily, popřípadě dřevěné latě. Stavební systémy založené na sádrokartonových deskách Knauf najdou široké uplatnění v interiérech, a to jak v novostavbách, tak při rekonstrukcích a opravách všech typů budov.

Výhodou stavebních systémů Knauf je lehká zpracovatelnost, nízká hmotnost (malé statické zatížení objektů), malá dopravní a energetická náročnost, rychlost a komplexnost montáže, minimální technologické prostoje, suchý proces (s praktickým vyloučením vody ze stavby), ověřený stavebnicový systém bez potřeby znalostí a zkušeností z oblastí klasických zednických postupů a v neposlední řadě i souběžná montáž rozvodů a široké možnosti povrchových úprav.

Se sádrokartony od společnosti Knauf se dobře pracuje. Velmi kvalitní jsou také jejich sádrovací hmoty pro konečnou úpravu spojů.

Detail odstavce: Sádrokarton Knauf
Zdroj: Sádrokarton
Zveřejněno: 18.6.2016

JAK ZAVAŘIT LEČO

Recept na lečo ze sklenice

Ingredience: 4 kg paprik, 2 kg rajčat (oloupaných a upravených), 1 kg cibule, 250 ml oleje, sůl

Postup: Papriky omyjeme, zbavíme semeníků a nakrájíme. Rajčata omyjeme, na chvilku ponoříme do vařící vody, oloupeme, překrojíme, zbavíme semeníků i přebytečné šťávy a také je nakrájíme. Oloupanou cibuli nakrájíme na větší kostičky. Do kastrolu nalijeme olej a orestujeme cibuli dosklovata. Přidáme papriky a podusíme je s cibulí.

Papriky nepodléváme, na začátku restování stále mícháme a papriky si pustí šťávu. Po 10–15 minutách přidáme rajčata, osolíme, dobře promícháme a plníme do sklenic. Pokud máme rajčata méně tuhá, část přebytečné šťávy odebereme do sklenice a zavaříme spolu s lečem. Šťávu potom použijeme při pečení masa na leču na podlití. Také zbylou šťávu nevyléváme a zavaříme. Použijeme ji třeba při přípravě rajské omáčky.

Sklenice uzavřeme víčkem a sterilujeme při teplotě 80–85 °C cca 20 minut.

Takto konzervované lečo používáme po přidání uzeniny a vajec jako klasické, dále jako náplň na lasagne, pizzy, různé úpravy masa a podobně.

Detail odstavce: Recept na lečo ze sklenice
Zdroj: Jak zavařit lečo
Zveřejněno: 7.12.2017