Rychlá odpověď: Květákové placičky podle Pohlreicha drží pohromadě díky třem věcem – dobře vymačkanému květáku, vejci jako pojivu a smažení na opravdu rozpálené pánvi. Pokud zůstane v květáku příliš vody nebo je olej studený, placičky se rozpadnou a nasáknou tuk.
Květákové placičky vypadají jako jednoduché jídlo, ale ve skutečnosti patří mezi recepty, které se doma často nepovedou. Na internetu je spousta návodů, jenže většina z nich končí stejným problémem – směs je vodnatá a placičky se při obracení rozpadnou.
Po několika pokusech jsem zjistil, že největší rozdíl nedělá koření ani mouka, ale způsob práce s květákem. Jakmile se vyřeší voda v zelenině a správná teplota pánve, je výsledek úplně jiný – placičky jsou křupavé, drží tvar a chutnají výrazně po květáku.
FAQ – Často kladené otázky
Proč se květákové placičky rozpadají
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
Ve svém příspěvku JÍŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Pavle, nemáš zač
Ja tu jisku používám už několik let a absolutní spokojenost do omáčky.
Jinak jak jsi vzpomněl ten chleba, tak ususit,udělat strouhanku a do guláše nic lepšího neznám.
Do guláše používáme jíškutmavou. Na pánvi necháme rozpálit olej, poté do něj přidáme hladkou mouku a za stálého míchání nám vznikne jíška. Necháme smažit tak dlouho, dokud nebude mít jíška tmavou barvu. Guláš lze zahustit také rozdrobeným chlebem.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka bezáková.
Prosím,proč "gumovatí"olistění,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Gumové nebo spíše vrásčité a kožovité listy se obvykle vyskytují na orchideích Phalaenopsis a Paphiopedilum a může to mít dva důvody: nedostatečná zálivka nebo tepelný stres.
Nedostatek vláhy je pravděpodobně nejčastější viník. Buď rostlina není zalita dostatečně, nebo její kořeny prohnily (obvykle z nadbytečného zavlažování) a systém není schopen získat vodu, protože kořeny prostě nemůžou přivést vodu do rostliny. Pokud má vaše rostlina vzdušné kořeny, podívejte se na jejich stav. Jsou stříbrné a pomačkané? Pokud ano, váš problém může být v nedostatečném zalévání spíše než v přelévání. Pokud najdete kořeny duté a slizké, pak máte případ kořenové hniloby.
Nadměrné zalévání způsobuje hnilobu kořenů a je nejčastější příčinou ztráty orchidejí u nových pěstitelů. Zkontrolujte svůj způsob zálivky. Hnilobu z kořenů odstraníte pomocí skořice, se kterou poprášíte vitální kořeny a řezné rány. Použijte zakořeňovací stimulátor a dejte pozor, aby byla rostlina ve stínu a zvyšte vlhkost vzduchu nejlépe vložením rostliny do igelitového pytle. Jakmile je list vrásčitý, zřídka se vrátí do lesklého tvrdého stavu, ve kterém byl před tím, ale může se poněkud zlepšit jeho stav.
Druhou příčinou gumových listů je často přehřátí. Dotkněte se listu a pokud máte pocit tepla, pak je to váš problém. Sluneční svit může být pro rostlinu příliš silný a nebo letní teploty přes 30 stupňů nedělají rostlině také dobře. Zvyšování vlhkosti a cirkulace vzduchu můžou být užitečné při prevenci tepelného stresu.
Extrémní chlad může také způsobit gumové listy, ale listy jsou často kašovité od mrazu a obvykle mají tmavou barvu.
Postup: Připravíme jíšku z předešlého receptu, do které pak za stálého míchání přidáváme smetanu. Nejlépe tu, která je určena na vaření. Pokud vyžadujeme opravdu tučný bešamel, použijeme běžnou smetanu ke šlehání (šlehačku).
Ingredience: Na 50 g mouky potřebujeme cca půl litru smetany na vaření. Běžné smetany ke šlehání bude potřeba o poznání více. Nejprve uděláme bešamel raději hustší, zředit ho totiž můžeme kdykoliv. Zahušťování je náročnější.
Tip: Ekonomicky výhodným způsobem použití bešamelu je připravit si ho více najednou. Pak zbytek uložit do lednice a do deseti dnů ho spotřebovat. Je ale i další možnost – můžeme ho dát zamrazit. Jen je potřeba po rozmrazení bešamel rozmixovat. Přemrzlý škrob totiž vytvoří „cucky“, které pouhým mícháním nelze rozpojit.
Dále můžeme připravit do zásoby pouze jíšku, tedy osmahnout mouku na másle. Tu lze v lednici uchovat v dobře těsnící nádobě i měsíc. Pokud jíšku rozdělíme na malé porce, můžeme ji zamrazit a brát z mrazáku postupně, kdykoliv potřebujeme udělat omáčku, polévku nebo bešamel připravený k dalšímu použití při vaření.
Zamrazená jíška nijak nezmění svou konzistenci a lze ji pak po rozmrazení běžně použít. Jen je nutné myslet na fakt, že tuky v mrazáku silně nasávají okolní pachy. Takže jíšku musíme skladovat ve velmi dobře těsnící nádobě. Pouhý igelitový sáček nám totiž nebude nic platný. Zejména když máme v mrazáku například aromatické uzené maso, klobásy nebo třeba předpřipravené česnekové karbanátky. Takové pachy jíška chytá velmi rychle a silně, což by mohlo později zkazit celé vaření. Proto vždy zamrazujeme ve vzduchotěsných nádobkách.
Ve svém příspěvku OTÁZKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Lébl.
Dobrý den.
Chci se vás zeptat jakou včelu medonosnou - plemeno vaše skupina PSNV
upřednostňujete či chováte.
Kdysi jsem se na nějaké přednášce dozvěděl, že chováte i včelu tmavou,
naší původní včelu a usilujete o její navrácení na naše území místo včely kraňské.
Děkuji za odpověď.
S přáním hezkého dne Lébl Zdeněk.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kovy a plasty se vrtají třískovým obráběním, což znamená, že vrták odřezává z vrtaného materiálu malé třísky, špony. Je potřeba se proto více zamyslet nad vhodným broušením vrtáku. Rychlořezné vrtáky do kovu se vyrábějí z oceli legované chromem, wolframem, molybdenem, vanadem anebo kobaltem. Pro všechny typy je důležité jejich pravidelné mazání v průběhu vrtání. K tomu se používají mazné spreje nebo oleje (v nouzi postačí i kuchyňský). Pro vrtání nerezových materiálů je také důležité dbát na to, abyste měli vždy čistý vrták, se kterým jste předtím nevrtali do obyčejného železa. Nerezový materiál byste tím kontaminovali, což by i u něj vedlo ke korozi.
Standardní levný typ představuje černý vrták HSS-R. Má válcovanou, párou popouštěnou šroubovici, a proto je pružný. Při navrtávání může být nepřesný, protože nemá na hrotu špičku, ale plošku, která tak z vrtaného materiálu ujíždí. Proto je obvyklou praxí předznačit si navrtávané místo důlčíkem. S tímto nedostatkem se vyrovnává dražší typ HSS-G, který má složitěji broušenou špičku se samostředicím hrotem. Jeho variantu pak tvoří vrták HSS-Co legovaný 5 % kobaltu. Od předchozích se odlišuje na první pohled výrazným leskem a zabarvením (medové). Domácí kutilové po něm touží, často s ním však neumějí správně zacházet a brzo ho zničí, protože je velmi křehký. Až šestinásobnou životnost proti klasickým vrtákům vykazují vrtáky HSS-TiN s mimořádně tenkou vrstvičkou titannitridu. Liší se od sebe nazlátlou barvou povrchu a umožňují až dvojnásobné zvýšení řezné rychlosti při nízkém tření. Hladký povrch spirálových drážek dobře odvádí třísky, takže povrch otvoru je čistší a bez otřepů. Proto se doporučuje i k vrtání plexiskla, naopak nevhodný je pro vrtání hliníku.
Na tenké plechy, do kterých může být skutečně problém udělat hezký kulatý otvor, se používají stupňovité nebo kuželovité vrtáky. Jejich velkou předností je to, že jedním vrtákem uděláte díry o různých průměrech. Pro vrtání nepravidelných otvorů se používají také takzvané frézovací vrtáky (Wood Devil/Bosch) určené k vrtání a následnému frézování do boku. Jsou vykované přímo ze stopky a mají předřezávací hrot.
Když máme naměřenou díru, je dobré si udělat průbojníkem důlek uprostřed křížku, aby se vrták dobře chytil a neposkakoval po materiálu. Vrtaný předmět je nejprve nutné velice dobře upnout, protože vrták má často tendenci se „kousnout“ (hlavně na konci vrtu) a rukou jej nemáte šanci udržet.
Když máte díru naměřenou a předmět upnutý, můžete přistoupit k vlastnímu vrtání. Vrtejte kolmo (vrtat se sklonem se nedoporučuje, vrtačku nemáte šanci pod úhlem udržet) a dělejte častější přest
Guláš z kližky v papiňáku není složitý, pokud se držíte logického sledu kroků a nespěcháte tam, kde to není potřeba.
Zatažení masa a příprava tlaku.
Maso nakrájím na kostky a na sádle ho zprudka osmahnu, aby se zatáhlo. Jakmile má pěknou barvu, přendám ho do tlakového hrnce. Přisypu jednu nadrobno nakrájenou cibuli, lžíci mleté papriky a zaliji vývarem tak, aby bylo maso ponořené. Hrnec zavřu a vařím zhruba hodinu.
Příprava základu mimo tlak.
Během vaření si připravím tmavoujíšku z hladké mouky a sádla. Zvlášť nechám na sádle zesklovatět další dvě nadrobno nakrájené cibule. Přidám mletou papriku a hned stáhnu z ohně, aby se paprika nespálila.
Spojení a dochucení.
Hotové maso vyndám z papiňáku a udržím ho v teple. Šťávu přeliji k cibuli, přidám rozmačkaný česnek, osolím a opepřím. Krátce povařím, vmíchám jíšku a nechám omáčku spojit.
Dokončení guláše.
Do hotové omáčky vrátím maso a nechám guláš ještě chvíli probublat bez tlaku. V této fázi dolaďuji chuť a hustotu. Guláš už jen kontroluji, neuspěchávám.
Podávám s houskovým knedlíkem nebo čerstvým chlebem a na talíři ozdobím kolečky cibule.
Ve svém příspěvku HORTENZIE SPALENA MRAZEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Lachmanova.
Dobrý den Prosím co mam udělat s květy hortenzie slehl ji jarní mraz vypadá to že jenom květy mám je ostříhat nebo nechat spamatuje se nebo už ne co mam stim.udelat děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Růži.
Dobrý den,
Mám stejný problém. Zapomněla jsem hortenzii schovat na noc, a díky mírnému mrazíku, který v noci úřadoval, jsem ráno našla na hortenzii seschlé hnědé květy ošlehané mrazem. Rostlina zasažena nebyla, ani většina listů. Ale ty nádherné květy to bohužel schytaly..
Existuje nějaká rada jak postupovat? Nechat květy tak, nebo ostříhat?
Ven již přemístím rozhodně až po zmrzlých ..
Tento recept je klasika pro domácnosti, kde se vaří často a bez zbytečných kudrlinek. Tlakový hrnec umožňuje připravit poctivý guláš rychleji, ale stále s dobrým výsledkem, pokud dodržíte základní pravidla.
Ingredience:
4 cibule
1 kg hovězí kližky
1 stroužek česneku
1–1,5 l hovězího vývaru
mletá paprika podle chuti
sůl
mletý pepř
hladká mouka podle potřeby
sádlo
Postup:
Maso nakrájíme na kostky a osmahneme na sádle.
Jakmile se maso zatáhne, přendáme je do tlakového hrnce.
Přisypeme jednu nadrobno nakrájenou cibuli, polévkovou lžíci mleté papriky a přilijeme tolik vývaru, aby bylo maso ponořené.
Vaříme 1 hodinu.
Mezitím si připravíme tmavoujíšku z hladké mouky a sádla.
Dále oloupeme a nadrobno nakrájíme 2 větší cibule, které necháme na sádle zesklovatět.
Přisypeme k nim mletou papriku a dobře rozmícháme.
Hotové maso přemístíme z tlakového hrnce do menšího kastrolu a aby nevychladlo, přikryjeme pokličkou.
Šťávu z tlakového hrnce přelijeme k cibuli a promícháme.
Přidáme rozmačkaný česnek, osolíme a opepříme.
Guláš chvíli povaříme, vmícháme jíšku a ještě chvíli vaříme.
Nakonec do šťávy přidáme maso.
Guláš z hovězí kližky podáváme s houskovým knedlíkem nebo čerstvým chlebem a při servírování ozdobíme na kolečka nakrájenou cibulí.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: uzené kosti (mohou být žebra), 250 g fazolí, 200 g brambor, 2 ks bobkového listu, 200 ml smetany, máslo a mouku na jíšku, česnek, sůl, pepř, 2 lžíce octa
Postup: Do hrnce dáme vařit fazole, ty propereme a nemusíme je namáčet. V žádném případě nesolíme! Vložíme také uzené kosti a přidáme uvedené koření kromě soli. Až jsou fazole uvařené „al dente“, tak přihodíme brambory, a pokud nemáme uzené, nebo je na kostech málo masa, přihodíme kostku masoxu. Dosolíme a vaříme, dokud brambory nezměknou. Jakmile je polévka dovařená, vyjmeme koření (bobkový list a celý pepř) a taky kosti. Maso z nich obereme a nakrájené vkládáme do polévky při servírování, nebo jednoduše rovnou do polévky zamícháme. Uděláme si světlou jíšku – množství podle chuti nebo potřeby. Jíšku zředíme smetanou (vždy studená tekutina do horké jíšky nebo naopak, aby se neudělaly hrudky; když použijete instantní jíšku, postupujte dle návodu na krabičce). Dochutíme trochou octa, prolisujeme česnek a ochutíme solí, pepřem, a pokud jsme to přehnali s octem, tak neuškodí trocha cukru. Pro obměnu je možné podávat s volským okem a chlebem jako večeři.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
V naší poradně s názvem VTEŘINOVÉ LEPIDLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan J..
Dobrý den, spadla mi zubní náhrada z ruky a po straně praskla, tak se chci optat, jestli ji mohu slepit vteřinovým lepidlem. Předem moc děkuji za odpověď. Milan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mnoho domácích kutilů se snažilo opravit prasklou zubní náhradu pomocí vteřinového lepidla. Výsledek byl vždy ten, že se musela udělat celá nová náhrada. Prasklá zubní náhrada se musí spojit přesně do polohy tak jak byla dříve a to je možné jen v ordinaci zubního lékaře. Pokud použijete vteřinové lepidlo, tak zaplníte hrany ve spoji a výsledek už nikdy nebude stejný jako dřív a náhrada nebude dobře sedět a ani již nepůjde opravit a bude potřeba nová. Vteřinová lepidla jsou jedovatá a nehodí se pro aplikaci do úst.
Nejlepší cesta jak opravit prasklou zubní protézu je odnést ji do ordinace zubního lékaře. Na slepení se použije speciální technologie, která dlouho vydrží a je zdravotně nezávadná.
Čevabčiči se nejčastěji rozpadá kvůli nedostatečnému míchání masa nebo příliš libovému mletému masu bez tuku.
Maso musí být míchané tak dlouho, až se začne lepit a spojí se v soudržnou hmotu. Tuk není nepřítel – právě on drží strukturu. Pokud použijete jen libové hovězí, čevabčiči se při teplotním šoku roztrhne. Pomůže také odležené maso, ideálně přes noc.
Musí se čevabčiči nechat odležet v lednici?
Ano, odležení je zásadní krok, který výrazně ovlivňuje chuť i strukturu čevabčiči.
Během 12–24 hodin se sůl rovnoměrně rozpustí, česnek se propojí s tukem a maso přirozeně zpevní. Bez odležení je chuť ostrá a struktura křehká. Pokud spěcháte, minimum jsou 2 hodiny, ale výsledek bude vždy horší než u přes noc odleženého masa.
Patří do čevabčiči vejce nebo strouhanka?
Nepatří. Jakmile přidáte vejce, strouhanku nebo mléko, přestáváte dělat čevabčiči.
Vznikne masová šiška nebo karbanátek, což může chutnat dobře, ale není to čevabčiči. Pravé čevabčiči stojí na mase, soli, česneku a technice. Přísady se přidávají jen tehdy, když se snažíte maskovat chyby v postupu.
Jaké maso je nejlepší na čevabčiči?
Nejlepší je kombinace hovězího a vepřového masa s dostatečným obsahem tuku.
Hovězí dodá chuť, vepřové zajistí šťavnatost a soudržnost. Ideální je poměr přibližně 70:30. Čistě hovězí čevabčiči je možné, ale vyžaduje zkušenost a správný tukový obsah. Příliš jemně mleté maso zhoršuje strukturu.
Proč je moje čevabčiči suché?
Suché čevabčiči je důsledkem vysoké teploty, dlouhého smažení nebo mála tuku.
Maso se musí rychle zatáhnout, ne pomalu vysušit. Používejte střední teplotu a čevabčiči zbytečně nepřepalujte. Suchost často vzniká i u masa bez odležení, které nestihne udržet šťávu uvnitř.
Jak poznám, že je čevabčiči hotové?
Hotové čevabčiči má tmavou kůrku a pružný stisk, ze kterého mírně vytéká šťáva.
Při rozkrojení musí být maso propečené, ale ne vysušené. Pokud je uvnitř drobivé, bylo maso buď špatně namíchané, nebo příliš dlouho smažené. Barva uvnitř má být šedohnědá, nikdy růžová.
Lze čevabčiči připravit dopředu?
Ano, čevabčiči je ideální jídlo pro přípravu předem.
Syrovou hmotu lze skladovat v lednici až 48 hodin. Po upečení lze čevabčiči krátce ohřát na pánvi nebo v troubě, ale nejlepší je vždy čerstvě připravené. Opakované ohřívání zhoršuje strukturu.
Je lepší čevabčiči smažit na oleji nebo na sádle?
Sádlo dává čevabčiči plnější chuť a lepší kůrku než běžný olej.
Oleje s vysokým kouřovým bodem jsou použitelnou alternativou, ale sádlo se chuťově nejvíc blíží tradiční přípravě. Důležité je použít jen tenkou vrstvu tuku, čevabčiči se nesmí smažit ponořené.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Květákové placičky se rozpadají hlavně kvůli přebytečné vodě v květáku a špatné konzistenci směsi.
Pokud květák po uvaření důkladně nevymačkáte, pustí v pánvi nebo troubě vodu dřív, než se placička zatáhne. Druhým častým důvodem je málo pojiva. Co nedrží pohromadě v ruce, nebude držet ani při tepelné úpravě.
Musí se květák předem vařit?
Ano, pro většinu placiček je krátké vaření nebo napaření nutné, aby květák změkl a dal se spojit.
Syrový květák zůstává tvrdý a směs se chová nevyrovnaně. Klíčové ale není samotné vaření, nýbrž následné poctivé vymačkání vody. Bez toho budou placičky problém.
Jak udělat květákové placičky bez mouky?
Květákové placičky lze připravit bez klasické mouky pomocí strouhanky, sýra nebo jemných vloček.
Sýr funguje jako pojivo i chuťový nosič, strouhanka je nejjistější varianta pro držení tvaru. Úplné vynechání pojiva ale téměř vždy vede k tomu, že placičky nedrží a rozpadají se.
Jsou lepší květákové placičky na pánvi, nebo v troubě?
Záleží na cíli – pánev odpustí víc chyb, trouba je lehčí, ale náročnější.
Na pánvi vznikne rychlá kůrka, která placičky podrží. V troubě se musí spoléhat jen na konzistenci směsi. Pokud s placičkami začínáte, pánev je bezpečnější volba.
Jak udělat květákové placičky křupavější?
Křupavost vzniká při správné teplotě a dostatečné velikosti placiček.
Příliš nízká teplota způsobí lepení a bledý povrch. Pomáhá také malé množství tuku na povrchu. V troubě je důležité placičky neotáčet příliš brzy, jinak křupavost nevznikne.
Jsou květákové placičky opravdu zdravé?
Květákové placičky jsou lehčí než klasické smažené karbanátky, ale nejsou dietním jídlem bez energie.
Obsahují vejce, pojivo a často sýr, takže zasytí. Snaha udělat je extrémně „zdravé“ obvykle vede k horší chuti a rozpadu. Je lepší brát je jako rozumný kompromis.
Jak květákové placičky skladovat a ohřívat?
Nejlepší jsou čerstvé, ale dají se skladovat 1–2 dny v lednici.
Při ohřívání použijte troubu nebo pánev. Mikrovlnná trouba způsobí změknutí a gumovou strukturu. Krátké dopečení vrátí placičkám část pevnosti i chuti.
Jaký sýr je do květákových placiček nejlepší?
Nejlépe fungují polotvrdé sýry, které se dobře taví a vážou směs.
Eidam nebo gouda pomáhají se strukturou, výraznější sýry dodají chuť. Je ale důležité nepřehnat množství, jinak budou placičky mastné a po vychladnutí ztratí tvar.
Pod svým dnešním názvem se bešamel poprvé objevil ve slavné francouzské kuchařce Le Cuisinier François z roku 1651, napsané Françoisem Pierre La Varennem. Omáčka byla pojmenovaná na počest markýze Louise de Béchameila, finančníka a správce Bretaně, který je místy nesprávně označován za autora receptu. Za směrodatný je však dnes považován zejména recept Louise Saulniera z roku 1914, uveřejněný v knize Le Répertoire de la Cuisine.
Bešamel nebo béchamel je základ (bešamel je základ) pro světlou omáčku. Jde o tradiční specialitu zvláště francouzské kuchyně. Jak se dělá bešamel? Tato omáčka tvoří základ mnoha dalších omáček, například omáčky Mornay nebo hořčičné omáčky. Příprava omáčky je velice rychlá a jednoduchá: tmavou máslovou jíšku zalijeme mlékem, rozšleháme, provaříme a dochutíme muškátovým květem a cibulí. Omáčka se může podávat k masu, těstovinám nebo ji lze použít k přípravě dalších omáček, například s houbami nebo bílým vínem.
Jíška z oleje se připraví tak, že na pánvi necháme rozpálit olej, poté do něj přidáme hladkou mouku a za stálého míchání nám vznikne jíška. Necháme smažit tak dlouho, jakou budeme potřebovat barvu jíšky. Pokud budeme chtít světlou jíšku, necháme jen zpěnit a stáhneme z plotny. Pokud tmavou, pražíme chvilku déle.
Ano, aronii lze radikálně seříznout u země, ale je to zmlazovací řez s dočasným výpadkem úrody. Tento postup volte jen u silně přestárlého keře.
Pokud provedete úplné seříznutí, aronie obvykle obrazí z báze, protože má silný kořenový systém. První rok ale počítejte s minimální nebo nulovou sklizní. Radikální řez aronie je vhodný u keřů starších 10 let, které téměř neplodí. V suchých podmínkách nebo na lehké půdě může být regenerace pomalejší, proto je někdy lepší rozložit zmlazení do dvou sezón.
Proč aronie po řezu jeden rok skoro neplodí?
Po silnějším řezu aronie investuje energii do růstu nových výhonů, nikoli do plodů. Dočasný pokles úrody je běžná reakce.
Když odstraníte větší část plodného dřeva, keř musí nejdříve vytvořit náhradní výhony. Řez aronie a úroda spolu souvisejí s časovým odstupem – plná plodnost se často vrací druhý rok po zásahu. Pokud byl řez proveden koncem zimy a keř má dostatek vláhy, návrat bývá rychlý. Důležité je nepodlehnout panice a nezasahovat znovu příliš brzy.
Můžu stříhat aronii v únoru?
Ano, únor je vhodný termín, pokud nejsou silné mrazy. Kdy stříhat aronii záleží hlavně na počasí.
Ideální je období těsně před rašením. Pokud teploty neklesají hluboko pod -10 °C, únorový řez je bezpečný. Výhodou je, že keř je bez listí a struktura je přehledná. Vyhněte se řezu při promrzlé půdě nebo při extrémních mrazech, kdy by mohlo dojít k poškození řezných ploch.
Jak poznám, které výhony jsou staré a mám je odstranit?
Staré výhony aronie jsou tmavší, silnější a málo obrůstají. Stáří výhonů je klíčové pro plodnost.
Jednoleté výhony jsou světlejší a pružné, zatímco 5letý a starší výhon má tmavou kůru a méně postranních větví. Pokud vidíte silnou větev s minimem mladých výhonků, je to kandidát k odstranění. Jak stříhat aronii správně znamená rozlišovat stáří dřeva a postupně nahrazovat staré větve mladšími.
Kolik hlavních výhonů má mít plodící keř?
Ideální počet hlavních výhonů u aronie je přibližně 8–12 kusů různého stáří. Tento rozsah podporuje stabilní plodnost.
Příliš málo výhonů může omezit úrodu, příliš mnoho způsobí zahuštění a menší plody. Udržovací řez aronie spočívá v každoročním vyrovnávání počtu větví. Důležité je, aby mezi výhony byl prostor pro světlo a proudění vzduchu. Rovnováha mezi mladými a středně starými větvemi je zásadní.
Je lepší jarní nebo podzimní řez aronie?
Ve většině českých podmínek je vhodnější jarní řez aronie. Podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Na jaře je keř ještě v klidovém stavu a rychle reaguje novým obrůstem. Podzimní řez aronie může vést k zaschnutí řezných ploch během zimy, z
Jíška z polohrubé mouky se připravuje naprosto stejným způsobem jako z hladké mouky. Prostě když vám dojde hladká, použijte polohrubou. Rozdíl bude pouze v tom, že polévka nebo omáčka budou trošku „hrubší“. Ale účel to splní naprosto stejný.
Postup přípravy jíšky:
Na pánev si dáme rozehřát dvě lžíce másla, Hery nebo oleje, záleží na tom, z čeho chcete jíšku dělat.
Když začne omastek pěnit, přidáme stejné množství mouky, ale je lepší mít více tuku než mouky zhruba o třetinu, zabrání se tím tvorbě hrudek.
Za stálého míchání jíšku pražíme do požadované barvy, ale ne úplně do tmava, to by zhořkla.
Když máme hotovo, jíšku zalijeme troškou horké vody nebo vývaru a mícháme do hladké kaše.
Ingredience: jemně nastrouhaný čerstvý křen, silný hovězí nebo drůbeží vývar, tuk na jíšku, hladká mouka na jíšku, sůl
Postup: Z tuku a hladké mouky uděláme velmi světlou jíšku, zalejeme ji studeným silným vývarem (může být i z kostky nebo z masa, drobů a kostí), chvíli provaříme, přidáme strouhaný křen, sundáme ze sporáku a osolíme podle chuti. Nepřidáváme ani cukr ani ocet ani žádné jiné koření.
Ingredience: čerstvý křen (čím více, tím lépe), smetana, máslo, mouka, hovězí vývar nebo voda, sůl, cukr, citronová šťáva
Postup: Na dvou lžících másla nebo rostlinného tuku opražíme tři lžíce hladké mouky. Jestliže nemáme hladkou mouku, je možné použít i mouku polohrubou. Někdo má dokonce radši, když má omáčka mírně hrubší konzistenci, kterou jí právě polohrubá mouka dodá. Z másla a mouky tedy připravíme zlatou voňavou jíšku. Jíšku zalijeme hovězím vývarem (půl až tři čtvrtě litru). Jestliže nevaříme hovězí a vývar nemáme, zalijeme jíšku vodou. Vzniklou bešamelovou omáčku důkladně provaříme (asi deset minut). Neměly by v ní být hrudky jíšky. Pak přilijeme kelímek poctivé sladké smetany (ke šlehání), přivedeme k varu a zkorigujeme hustotu. Když je omáčka řídká, zahustíme ji ještě lžící mouky rozkvedlané v troše studené vody nebo mléka. Příliš hustou omáčku trochu zředíme (vývarem, vodou, mlékem). Přidáme tři vrchovaté lžíce strouhaného čerstvého křenu a necháme přejít varem. Odstavíme z plotýnky a dochutíme solí, cukrem, citronovou šťávou nebo octem (přidáváme po lžičkách, abychom to nepřehnali). Doladíme do příjemné, mírně sladkokyselé chuti. Dochucování provádíme mimo plotýnku proto, že když přidáme do omáčky cukr, hrozí nevratné připálení. Křenovou omáčku podáváme k vařenému hovězímu masu, k vařenému uzenému nebo s kouskem tepelně upravené dobré šunky. Kdo nemá rád maso, pochutná si na křenové máčce s vařeným vejcem. Jako tradiční přílohu podáváme houskový nebo karlovarský knedlík, varianta s vařeným vejcem chutná i s bramborem.
