Bojovný tolstolobik se v kulinářské magii odedávna považuje za účinné afrodiziakum. Trápí-li vás tedy nedostatek zájmu o sex, doporučují léčitelé z Číny, odkud tolstolobik pochází, jíst pokrmy ze stříbrného kapra, jak se této tučné rybě také přezdívá. Údajně pak určitě nebudete litovat.
Tolstolobik bílý
Tolstolobik bílý je velká kaprovitá ryba pocházející z řek od Amuru až po jižní hranici Číny. Jako hospodářsky významná ryba byl vysazen na mnoha místech světa včetně Evropy. K nám byl dovezen v roce 1965 a zpočátku chován v rybnících. Teprve později byl vysazen i do sportovních revírů. Očekávalo se od něj, že zvýší produkci našeho z velké části kaprového rybníkářství a případně se stane zajímavým objektem sportovního rybolovu. Bohužel jeho význam v žádném z těchto dvou bodů dodnes nedosahuje možností, jakých by mohl. V případě produkčního chovu není po této rybě na trhu dostatečná poptávka a z hlediska lovu udicí se jedná o obtížně lovitelný druh.
Poznat tolstolobika není těžké. Velká hlava s nízko posazenýma očima umožňuje záměnu pouze s tolstolobcem pestrým. Na rozdíl od této tmavě mramorované ryby je tělo tolstolobika stříbrné nebo šedé, s šedými nebo šedožlutými ploutvemi. Na břiše se nachází ostrý kýl táhnoucí se po celé délce břicha až k řitnímu otvoru. V přední části je tolstolobik pokryt šupinami, vzadu je holý. U tolstolobce je tento kýl kratší – pouze od břišních ploutví dozadu.
Tento druh roste pomaleji než amur nebo tolstolobec a 60 cm délku (cca 3 kg váhy) překračuje v 5. až 7. roce života. Vzhledem k tomu, že se může dožít až 20 let, má i tak možnost výrazně překročit délku 1 metru a hmotnost 20 kg. Úlovky stále větších ryb na mnoha našich vodách tomu nasvědčují. Jistým problémem je, že občas dochází právě k záměně s rychleji rostoucím tolstolobcem.
Způsobem výživy je tolstolobik jedinečnou rybou, která využívá nejdostupnější potravu ze samého základu potravní pyramidy a prakticky nekonkuruje jiným druhům. Díky tomu, že její potrava neprochází dalšími články potravního řetězce, vykazuje její maso nejnižší obsah škodlivin ze všech našich druhů ryb. Příjem potravy je u tolstolobika enormní, v teplém období může dosáhnout až 20 % hmotnosti těla. Naproti tomu v zimě, kdy je planktonu nedostatek, bývá příjem potravy zastaven.
Tolstolobika je možné připravit různými druhy tepelné úpravy, ať je to vaření, dušení, smažení, či uzení. Ryba má výborné jemné maso. Při tepelných úpravách se spotřebovává téměř celá, tedy filety i kosti.
Alfou a omegou při využití masa z tolstolobika je břicho. Dá se srovnat s naším pašíkem v chlívku, neboť břicho tolstolobika je přesně jako bůček u vepře. Už dvoukilový tolstolobik je pěkně tučný, natož tří- až čtyřkilogramové kusy, které jsou běžně v prodeji. Pokud si tolstolobika koupíme, nakrájíme z něj krásné řízky a usmažíme jako kapra, dočkáme se často nemilého překvapení.
V naší poradně s názvem SKOPOVÉ KLOBÁSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Dobrý den. Můžete mi poradit, prosím, na kolik stupňů a jak dlouho udit skopové klobásy? Budu moc rád za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Skopové klobásy, jaká lahoda. Hmmm. Jejich uzení je ale umění. Nejdříve musíte vyhřát udírnu na teplotu 70°C. Pak do udírny rezvěste klobásy a půl hodiny je nechte při otevřených dvířkách vysychat. Poté udírnu zavřete a klobásy uďte po dobu 8 hodin. K uzení použijte suché dřevo ovocných stromů bez kůry nebo dřevo bukové.
Ingredience: 1 kg tolstolobika, sůl, mletý pepř, 50 g másla, 20 g hladké mouky, 1 citron, zelená petrželka
Technologický postup: Naporcovaného tolstolobika osolíme, opepříme, obalíme v mouce a dáme péct na pánev s rozpáleným máslem. Během pečení pokapáváme citronem a potíráme máslem. Dočervena opečeného tolstolobika podáváme s vařeným bramborem nebo opečeným pečivem a posypaného sekanou petrželkou.
Technologický postup: Z rybích porcí odstraníme břišní část těsně pod žebry, neboť zde se u tolstolobika usazuje tuk. Upravené porce ryby osolíme trochu víc, než je obvyklé u jiného masa, potřeme lisovaným česnekem a necháme hodinu odpočinout. Odleželého tolstolobika obalíme v hladké mouce, ve vejci rozšlehaném s trochou mléka a ve strouhance, kterou podle chuti můžeme smíchat v poměru 1 : 1 s drcenými kukuřičnými lupínky. Na pánvi mírně rozehřejeme vyšší vrstvu oleje a rybí porce zvolna z obou stran osmažíme do zlatova. Hotové rybí řízky podáváme s jakoukoliv úpravou brambor.
Ingredience: 600 g tolstolobika, 120 g žluté papriky, 120 g sušených rajčat, 100 g cherry rajčat, 100 g cibule, 40 g škrábaného parmazánu, 2 g bazalky, 2 g oregana, 2 g rybího koření, 3 lžíce červeného vína, 2 lžíce balzamikového octa, olivový olej, cukr, sůl
Technologický postup: Tolstolobika očistíme a nakrájíme na kostky 2 x 2 cm, okořeníme, osolíme a zprudka opečeme na oleji, pak rybí maso vytáhneme a uchováme v teple. Do výpeku přidáme proužky papriky, kolečka cibule, rajčata a zeleninu, mírně osolenou ji orestujeme, zalijeme vínem, balzamikovým octem, osolíme a dle chuti osladíme. Rybí kostky poklademe na zeleninu posypanou parmazánem a krátce zapečeme v troubě vyhřáté na 200 °C. Tolstolobika se zeleninou můžeme dozdobit čerstvými bylinkami.
Uzené mandle patří k mým nejoblíbenějším pochutinám. Kupované uzené mandle jsou fajn, ale mám rád ty své extra uzené a s bohatou kouřovou chutí. Jediný způsob, jak dosáhnout nejlepšího chuťového profilu jídla, je připravit si ho sami!
Mít venkovní udírnu je tak zábavný koníček a jakmile vaši přátelé ochutnají vaše uzené jídlo, budou se dožadovat, abyste je znovu pozvali na další uzení. K uzení se hodí jakýkoli typ udírny na dřevěné uhlí nebo elektrické udírny.
Ingredience
600 g neloupaných mandlí;
2 lžíce sójové omáčky;
2 lžíce oleje;
Sůl + pepř (zdravé množství od každého);
Špetka česnekového prášku;
lžička medu.
Postup
Na druhu oleje v tomto případě až tak nezáleží, můžete použít i máslo, pokud chcete. Do ochucovací směsi klidně přidejte více či méně jakéhokoli koření, které máte rádi. Někdy přidávám chipotle prášek a špetku pikantní hořčičné směsi v prášku.
Všechny ingredience dejte do velké mísy a promíchejte, aby se všechny mandle rovnoměrně obalily.
Před roztopením udírny se ujistěte, že zásobník s vodou je vložen pod grilovací rošty a že je v něm jen malé množství vody. Nechceme, aby byla vlhkost uvnitř udírny pro mandle příliš vysoká, protože chceme z mandlí vlhkost naopak odstranit. Roztopte udírnu a nechte ji zahřát na přibližně 50 °C, poté vložte mandle do grilovacího košíku, aby nepropadly grilem. Rozložte mandle po košíku, abyste zajistili maximální pokrytí a rovnoměrné rozmístění mandlí.
Zavřete udírnu a sledujte teplotu, aby se udržela kolem 40–50 °C, a nechte udit alespoň 2 hodiny. Nejdůležitější věcí, kterou je třeba při uzení znát, je trpělivost; jakmile jsou mandle uvnitř udírny, odolejte nutkání ji otevřít a zkontrolovat, jak to probíhá. Otevřením udírny se okamžitě sníží teplota a uvolní se veškerý kouř, čímž se ztratí smysl uzení a uzení se navíc prodlužuje.
Po několika hodinách otevřete udírnu, vyjměte pár mandlí, nechte je vychladnout a poté ochutnejte. Jsou křupavé? Chutnají uzeně? Můžete snadno přidat více dřeva, abyste vytvořili více kouře, a nechat je v udírně déle, dokud nedosáhnete požadované chuti. Je opravdu těžké tento recept zkazit, takže experimentujte a bavte se.
Nechte mandle po vyjmutí z udírny vychladnout a pak si užijte jejich dobrou chuť. Tyto uzené mandle se nejlépe konzumují čerstvé, ale dají se snadno skladovat ve vzduchotěsné nádobě asi měsíc.
Prvním krokem přípravy je výběr nejvhodnějšího masa. Pro uzení je potřeba vybírat kvalitní maso. Ideální je, pokud máte svůj ověřený a důvěryhodný zdroj kuřecího masa. Za to se považuje maso z takového kuřete, které mělo kvalitní životní podmínky, odpovídající stravu a dostatek prostoru pro běžný vývoj. To znamená, že nebyly použity růstové hormony pro urychlení vyspívání zvířete a nebylo drženo v příliš malé klícce, kde se jeho svalovina vyvíjí odlišně. Kuře, kterému je umožněno pohybovat se, má skutečně kvalitnější maso.
Pokud se dodržují i další postupy (správná porážka, úprava, uskladnění a později vhodná příprava), pak může být rozdíl opravdu znatelný.
Pokud už máte vybráno nejvhodnější kuře, kuřecí stehna nebo kuřecí psa, pak je naložte do solného láku tak, jak se to dělá i před uzením jiných druhů masa.
Celé kuře může ležet i tři dny, jednotlivým částem stačí kratší doba (prsa nebo stehna lze naložit například jen na 3–4 hodiny). Pokud je uzený kousek masa příliš velký, roztok soli lze napíchat i do masa. Chuť tak bude rovnoměrná. Jednou z častých „vychytávek“ je potření masa česnekem. Udí se teplým kouřem, to znamená, že maso nemá po vyuzení tak dlouhou trvanlivost a je určeno k rychlé spotřebě. Teplý kouř je hustý, proto je maso krásně voňavé.
Důležitá je především celková doba uzení kuřete. Vše záleží jednak na udírně a jednak na tom, v jaké podobě budete kuře udit. Co se týká udíren, tak nejvhodnější jsou logicky zděné, schopné držet teplotu. Vyudíte pohodlně ale i v kovových či dřevěných. Rozhodnout byste se měli, zda budete udit kuře vcelku, nebo po částech. První případ příliš nedoporučujeme, jelikož se doba uzení může natáhnout klidně i na nějakých 6 až 8 hodin. Pokud budete udit pouze kuřecí čtvrtky, měli byste mít hotovo za nějaké 3–4 hodiny.
Kuřecí maso není šťavnaté samo o sobě, uzením navíc ztratí další šťavnatost. Týká se to zejména prsního masa, uzení stehen je o něco méně riskantní.
Uzené kuřecí maso je skvělé k přílohám, které už nemají tak výraznou chuť. Je tedy skvělé k bramborovému pyré, vařeným bramborám, hráškovému krému, do zapečených brambor, ke šťouchaným bramborám, do sendvičů nebo do teplých i studených zeleninových salátů či těstovinových salátů. Trhané uzené kuřecí maso nejen dobře chutná, ale v pokrmech i zajímavě vypadá. Navíc není potřeba dodávat další chutě, protože chuť uzeného je delikátní sama o sobě.
Uzené kuřecí maso je pochoutka. Při podávání uzeného masa nezapomínejte, že jeho chuť je už tak dosti výrazná. Proto může být dostačující třeba jen čerstvé pečivo a zelenina. I zdravá večeře tak může mít aroma uzeného. Osvěžující kombinace se zeleninou může být ideálním řešením pro lehké večeře nebo večerní svačinky při posezení u sklenky vína.
Ingredience: 3 kg tolstolobika, 8 stroužků česneku, sůl
Technologický postup: Tolstolobika nakrájíme na podkovy, pak ho důkladně nasolíme, potřeme rozetřeným česnekem a necháme 2 hodiny marinovat. Udírnu rozehřejeme na 50 °C, porce ryby zavěsíme na provázky tak, aby provázek byl veden pod žeberními kostmi, a dáme do udírny. Udíme, přičemž zvedáme teplotu velmi pomalu na 70–80 °C, což by mělo trvat zhruba 1 hodinu, po hodině držíme teplotu udírny na 80 °C a rybí maso udíme dalších 20 minut.
Tolstolobec pestrý je ryba vyskytující se původně v řekách střední a jižní Číny. Jako druh vhodný pro rybniční chov byl vysazen v mnoha oblastech světa. Na naše území byl dovezen v roce 1964 z území tehdejšího SSSR a v 70. letech byl chov doplněn jedinci pocházejícími z Maďarska. Dodnes je chován jako doplňková ryba v kaprových rybnících a místy i vysazován do sportovních vod.
Tolstolobce poznáme snadno podle jeho ohromné, někdy až neforemné hlavy s nízko posazenýma očima a velkým svrchním ústním otvorem. U dospělých kusů je obvyklé tmavé skvrnité zbarvení boků doplněné tmavými ploutvemi, které obvykle postačí k odlišení od příbuzného tolstolobika bílého. Dalším znakem je ostrý kýl na břiše mezi břišními ploutvemi a ploutví řitní.
Pro sportovní rybáře je tolstolobec díky svým rozměrům atraktivním druhem, úlovky ale nejsou příliš časté.
Tolstolobec pestrý je druh, který se přizpůsobil konzumaci hrubšího planktonu. Jeho filtrační aparát není tak jemný jako u tolstolobika bílého, a tak zachycuje jen rozměrnější objekty. Na prvním místě je to živočišný plankton, rostlinný plankton však konzumují tolstolobci také a v době nedostatku živočišného planktonu může rostlinná složka i převážit. V některých obdobích bývá v trávicím traktu tolstolobců nalezen i detrit. Na rybnících ochotně přijímají i předkládané krmivo, které nejraději sbírají z hladiny.
Pohlavně dospívají při délce kolem 70 cm, což je ve 3. až 8. roce života, u nás by se jednalo spíše o vyšší hodnoty z tohoto rozmezí. Výtěr probíhá v místech původního výskytu při teplotě 20–25 °C v proudící vodě u dna. Podle zeměpisné šířky k němu dochází buď jednou, nebo až třikrát do roka. Samice může mít až 1,5 milionu jiker. V našich podmínkách nebyl přirozený výtěr dosud zaznamenán a veškerá násada pochází z umělého výtěru, který se v případě rybničního chovu provádí koncem května nebo v červnu.
Tolstolobec pestrý je velmi rychle rostoucí ryba, jejíž přírůstky jsou do značné míry závislé na teplotě vody a množství potravy. Tříletá ryba odchovaná na našem území tak může vážit 0,6 kg, ale třeba i 3,5 kg. V tropických nebo subtropických vodách mají tří- až čtyřleté ryby roční přírůstky 4–6 kg a v osmém roce života překračuje jejich hmotnost 30 kg.
Tolstolobce je možné připravit různými druhy tepelné úpravy, ať už je to vaření, dušení, smažení, nebo uzení. Ryba má výborné jemné maso. Při tepelných úpravách se spotřebovává téměř celá.
Ingredience: 1 kg tolstolobika, himálajská sůl, pepř, rozmarýn, citron, 50 g cherry rajčátek, 5 g kremžské hořčice
Technologický postup: Naporcované řízky čerstvého tolstolobika osolíme, opepříme, pokapeme čerstvou citronovou šťávou, nezapomeneme na nezbytný mletý rozmarýn a na grilu osmahneme z každé strany (po dvou minutách). Servírujeme rychle za tepla s cherry rajčátky, které rybě dodají dostatek šťávy. Pro zvýšení chuti i ohřívajících účinků přidáme ještě kremžskou hořčici. S jejím množstvím to ale nepřeháníme, byla by škoda přebít přirozeně jemnou a lahodnou chuť masa.
Vyjměte vepřové kolínko z obalu nebo řeznického papíru a odstraňte přebytečnou vlhkost z vnější strany masa papírovými utěrkami.
Prohlédněte vnější stranu vepřového kolínka a odstraňte všechny velké visící kusy přebytečného tuku nebo kůže, ale zbytek kůže nebo tukové kloboučky ponechte na kolínku neporušené.
Potřete povrch masa tenkou vrstvou hořčice, aby se suchá kořenící směs dobře přilepila a jemně kolínka posypte grilovacím kořením.
Použijte svůj oblíbený předem připravený kořenící prostředek nebo v malé misce smíchejte sůl, černý pepř, česnekový prášek, cibulový prášek, uzenou papriku a hnědý cukr. Rovnoměrně okořeňte všechna kolena grilovacím kořením ze všech stran a dejte je stranou, zatímco si budete připravovat udírnu.
Jak připravit vepřovou kolínku k uzení
Pokyny pro uzení
Předehřejte udírnu na 122 °C a nastavte ji na nepřímý ohřev. Pro tento recept použijte lehčí dřevo, jako je jabloň nebo třešeň.
Položte kolena přímo na rošt grilu a nechte je udit na mírném ohni asi hodinu. Po první hodině začněte lehce stříkat vnější stranu uzených kolen buď zředěným jablečným octem, nebo hovězím vývarem, abyste pomohli vytvořit kůrčičku a umožnili, aby se na mase lépe uchytila uzená chuť. Poté maso stříkejte každou hodinu.
Pokračujte v uzení, dokud vepřová kolínka uvnitř nedosáhnou teploty 74 °C (obvykle 3–4 hodiny), a poté je sejměte z grilu. Lehce postříkejte vnější stranu, poté je pevně zabalte do alobalu a vložte zpět do udírny. Pokud chcete, můžete v tomto okamžiku také zvýšit teplotu grilu až na 130–150 °C, abyste urychlili proces dokončení.
Nechte vepřové kolínka udit, dokud nebudou po zapíchnutí teploměru zcela měkká. Měkkosti obvykle dosáhnete, když vepřové maso dosáhne vnitřní teploty 89-93 °C.
Vyjměte vepřová kolena, zabalte je do utěrky a dejte je do malé chladničky, aby si odpočinuly a došly alespoň hodinu.
Opatrně odstraňte alobal a můžete kýtu podávat s vašimi oblíbenými BBQ přílohami tak, jak je, nebo ji stáhněte a vyjměte kost.
Uzené vepřové maso pokapejte svou oblíbenou BBQ omáčkou a dobrou chuť!
V tomto receptu se uzené mandle nevyrábí v udírně (což zahrnuje namočení mandlí ve slaném nálevu, jejich orestování v oleji a následné vložení do udírny na několik hodin). Místo toho jsou mandle jen ochuceny aromatem tekutého kouře. O zdravotních nevýhodách tekutého kouře se dočtete dále.
Smíchejte všechny ingredience v míse, aby se vše dobře promíchalo a mandle se důkladně obalily. Pak to umístěte na pekáč o rozměrech 23 x 33 cm nebo na plech s okrajem. Míchejte, dokud se mandle dobře neobalí olejem a kořením.
Pečte 25 až 30 minut, dokud se z mandlí nezačne uvolňovat vůně a nebudou opečené.
Vytáhněte z trouby, nechte vychladnout a potom uzené mandle uložte do těsně uzavřené nádoby.
Pro uzení kachních prsou bez tradiční udírny můžete použít buď plynový nebo dřevěný gril s udírnou a nebo alobalový sáček naplněný dřevěnými hoblinami. Alternativně také můžete zakrýt alobalem pánev WOK a použít udící směs čaje, rýže a cukru k vytvoření kouře.
Uzení na grilu
Příprava grilu: Gril rozehřejte na několik minut na vysokou teplotu a poté snižte teplotu na nízkou.
Příprava zdroje kouře: Pokud používáte gril s udírnu, umístěte ji na hořák. Pokud používáte alobalový sáček, naplňte ho s dřevěnými hoblinami a propíchněte do něj dírky.
Uzení kachních prsou: Položte kachní prsa na gril kůží nahoru, mimo dosah přímého plamene.
Sledování teploty: Pro uzení udržujte nízkou teplotu (kolem 110 °C), aby vám hobliny uvnitř nevzplály.
Uzení na požadovanou teplotu: Uďte, dokud kachna nedosáhne vnitřní teploty 66 °C pro středně propečené nebo vámi preferovaný stupeň propečenosti.
Uzení v pánvi WOK
Příprava pánve: Vyložte pánev wok alobalem.
Příprava udící směsi: Ve woku smíchejte černý čaj, rýži a cukr.
Uzení kachních prsíček: Směs zahřejte, dokud nezačne kouřit, poté do woku vložte mřížku a na ni položte kachní prsa kůží nahoru.
Přikryjte a uďte: Wok přikryjte alobalem nebo poklicí a nechte kachnu udit 10–20 minut, v závislosti na požadované úrovni vyuzení.
Důležité informace
Nakládání do soli
Pro lepší chuť a šťavnatost kachních prsou zvažte nakládání do koření, soli, cukru a vody.
Měření teploty
Udržování správné teploty je zásadní pro rovnoměrné vyuzení a správné odpaření tuku.
Opečení kůže
V případě potřeby opečte kachní prsa po uzení kůží dolů na horké pánvi, aby kůže zkřupala.
Vepřovou panenku obalte ze všech stran kořením na grilování, dokud nebudou zcela pokryté. Vložte je do předehřáté udírny. Uďte, dokud vnitřní teplota nedosáhne 60 °C. Můžete očekávat, že uzení bude trvat přibližně 2 hodiny, ale nezapomeňte vždy udit do dosažení vnitřní teploty masa, nikoli na čas!
Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.
Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.
Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.
Po tom všem domácím uzení jsem asi svého domácího příliš nepotěšil.
Pokud chcete udit maso uvnitř bytu, řekl bych, že investujte do udící pistole. Nejsem moc na vychytávky – jsem dost „staromódní“, pokud jde o kuchyňské vybavení – ale tohle rozhodně stojí za to. Takže vy, kteří bydlíte v bytech, můžete stále udit, aniž byste měli udírnu na dvorku!
Suché solení – používá se, pokud chceme udit velký kus masa. Sůl, cukr, sanytr se v poměru 100 : 10 : 1 vetře do masa. Je možné přidat i koření. Maso se zavěsí do sklepa, kde se nechá i dva měsíce, než začneme udit. Pokud máme menší kousky masa, můžeme je vložit do kamenné nádoby. Takto naložené maso otáčíme každé dva dny, aby se sůl i koření dostaly do všech částí masa, a to přibližně po dobu jednoho měsíce. Pokud jsou kousky masa menší než jeden kilogram, postačí dva týdny. Šťávu z masa, která se vytváří, odstraníme. Při tomto způsobu nakládání se musí maso před uzením důkladně umýt a jeden den nechat uležet ve vodě (vodu měníme). Poté je potřeba maso osušit. Během skladování kontrolujeme barvu i vůni masa.
Mokré solení – maso se naskládá do kameninové, plastové nebo smaltové nádoby a jednotlivé vrstvy masa se polévají solným lákem. Na jeden litr láku je třeba 1 litr vody, 100 g soli, 10 g cukru, 1 g sanytru. Na kilo masa potřebujeme cca 750 ml litru láku. Při přípravě láku rozpustíme doporučené množství solicí směsi v pitné vodě a 20–30 minut povaříme. Je možné přidat i koření. Přecedíme přes plátno nebo husté sítko. Než směsí maso zalijeme, je třeba jej vychladit. Je důležité, aby bylo maso celé ponořené. Naložené by mělo být dva až tři týdny. Poté se maso opláchne v teplé vodě, zavěsí se na vzdušné místo a nechá se řádně oschnout.
Sanytr (ledek) je draselná sůl kyseliny dusičné, silné oxidační činidlo, v potravinářství uvedeno pod kódem E252.
Maso by mělo být skladováno při teplotách od 0 do 4 °C. Pokud maso nakládáme, měli bychom se vyhnout některým chybám, jako je špatně umyté nádobí, neúplné prosolení masa, předčasné, nebo naopak pozdní zalití lákem, nedodržení teploty, vyčnívající části masa z láku a podobně.
