Po tom všem domácím uzení jsem asi svého domácího příliš nepotěšil.
Pokud chcete udit maso uvnitř bytu, řekl bych, že investujte do udící pistole. Nejsem moc na vychytávky – jsem dost „staromódní“, pokud jde o kuchyňské vybavení – ale tohle rozhodně stojí za to. Takže vy, kteří bydlíte v bytech, můžete stále udit, aniž byste měli udírnu na dvorku!
Třešně zbavte stopek a omyjte je pod studenou tekoucí vodou. Naplňte jimi čisté sklenice a nachystejte si sladký nálev. Na 1 l vody budete potřebovat 30 dkg cukru. Cukr dobře rozmíchejte a krátce svařte. Třešně zalijte ještě horkým nálevem, otřete okraje sklenic do sucha a sklenice dobře uzavřete čistými a vysušenými víčky. Znovu raději upozorňujeme, že při zavařování v troubě musíte použít pouze sklenice s víčky na závit. Troubu nastavte na 250 °C. Na dno plechu položte starší utěrku či plenu a nalijte horkou vodu cca do výšky 2 až 3 cm. Poté na plech naskládejte sklenice s třešněmi. Menších sklenic se vám na plech vejde osm – tuto velikost zavařujte 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velkých sklenic (0,7 l) se na plech vejde šest – ty zavařujte 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby dolévejte na plech horkou vodu. Všechny zavařené sklenice poté vyjměte z trouby a nechte je do druhého dne obrácené víčkem dolů.
Vyloupeme vlašské ořechy a necháme je pořádně vysušit. Sklenice důkladně omyjeme a vysušíme. Poté do nich naskládáme ořechy a zavíčkujeme. Používáme nejlépe sklenice se šroubovacím víčkem. Plech nebo pekáč, na kterém budeme zavařovat, vysteleme starou utěrkou. Uzavřené sklenice vyskládáme jednu vedle druhé tak, aby se nedotýkaly. Na dno pekáče nalijeme vodu, kterou můžeme během zavařování dolévat dle potřeby. Takto připravené zavařujeme zhruba 20 minut v troubě vyhřáté na 160 stupňů. Již zavařené sklenice vyndáme, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Takto zavařené vlašské ořechy vydrží i několik let bez změny barvy a chuti. Skladujte v temnu a suchu. Pokud sklenici otevřete, dejte ji do lednice.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Brandl.
Není mi jasná doba počátku zavařování třešní.
Jak poznám POČATEK ZAVAŘOVÁNÍ 7 MINUT?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Počátek zavařování se počítá od umístění sklenic do trouby a zavření dvířek. Vše musí být horké, nálev, voda v plechu a vyhřátá trouba. Pak proces zavařování započne ihned po umístění do trouby.
Po nějakém rozsáhlém výzkumu, jak se o tento výkon pokoušeli nejlepší odborníci na grilování na internetu, jsme začali testovat různé popsané postupy, abychom zjistili, zda bychom si doma mohli vyrobit vlastní uzené grilování.
Zdá se, že všichni souhlasí s tím, že pokud chcete udit maso v troubě, musíte přijít na to, jak vytvořit v troubě stejné prostředí kouře ze dřeva, jaké by existovalo v udírně. To je třeba provést při zachování nízkoteplotního prostředí uzení, které se vyskytuje v udírně na maso.
Zdá se, že nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je namočit vaše oblíbené grilovací dřevo a zahřát je v troubě i s masem.
První věc, kterou jsem udělal, bylo najít různé druhy dřeva, které jsem použil k vytvoření té nezapomenutelné kouřové grilovací chuti. Používám spíše ovocnější dřevo jako je třešeň nebo jabloň. Ořechové dřevo je také skvělé, pokud chcete silnou kouřovou chuť.
Na maso jsem použil vepřová žebírka. Žebra důkladně osušte a potřete mojí oblíbenou víceúčelovou suchou směsí.
Ingredience
5 lžic chilli prášku;
5 lžic černého pepře;
5 lžic česnekového prášku;
1/2 hrnku soli;
1 hrnku papriky.
Instrukce
Smíchejte všechny ingredience dohromady ve střední nebo velké míse.
Jakmile jsou žebra potřena kořením, můžete je buď nechat odležet přes noc nebo 30 minut. (Udělal jsem obojí a skutečně jsem měl stejné výsledky v chuti a jemnosti.)
Nakonec budete potřebovat spoustu alobalu a hluboký pekáč s vložkou na pečení.
Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.
Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.
Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.
Je-li elektřina jednou z možností vytápění, je ve většině klimatech výhodnější, použít tepelná čerpadla, protože ve srovnání s elektrickým topením, snadno sníží spotřebu elektřiny o 50%. Výjimkou jsou v suchých klimatech teplé nebo smíšené (teplé a studené) teploty. V suchých klimatech je tak málo vytápěných dní, že vysoké náklady na pořízení tepelného čerpadla jsou ekonomicky nevýznamné.
Elektrické topení bude mít také smysl, nepůjdou-li nové prostory připojit na stávající topný systém.
Chcete zavařovat, ale nemáte k dispozici speciální zavařovací hrnec? Nevadí, do zavařování se můžete pustit i bez něj. Zavařování ovoce i zeleniny je možné také v troubě – elektrické, plynové či horkovzdušné. Zavařování v troubě má ovšem také svá pravidla a jistá úskalí, proto se mnozí mohou potýkat s nezdarem.
Než se pustíte do samotného zavařování v troubě, postarejte se o pečlivou čistotu sklenic. Postup je stejný jako v případě sterilizace pro zavařování v hrnci. Sklenice musí být čisté, stejně tak i víčka či gumičky. Doporučuje se používat vždy nová víčka, stará mohou být deformovaná a nebudou dobře těsnit.
Při zavařování v troubě je dobré naplněné a uzavřené sklenice vložit na plech s vodou. Gumičky nebo víčka totiž vlivem horkého vzduchu trpí a mohou začít praskat, ponořením do vody vytvoříte vlhké prostředí a přiblížíte se zavařování v zavařovacím hrnci. Do hlubokého plechu nalijte přibližně 2 cm vody a naskládejte do něj zavařovací sklenice.
Vždy zavařujte jen ve stejně velkých sklenicích, ty se nesmí vzájemně dotýkat, stejně tak se nesmí dotýkat okraje plechu. Na 1 standardní plech se vejde zpravidla 6 velkých zavařovaček.
Přes sklenice můžete také položit větší počet vrstev navlhčených novin, tím se vyhnete přehřívání skla. Tento postup s novinami se doporučuje především při zavařování v horkovzdušných troubách.
Návod
Pokud máte sklenice umyté, naplněné, uzavřené a přichystané na plechu, můžete se pustit do samotného zavařování. Postup se mírně liší pro zavařování v plynové či elektrické troubě a v troubě horkovzdušné.
Zavařování v elektrických troubách je vždy snazší než v těch plynových, protože u nich můžeme teplotu jen odhadovat. U elektrické trouby nastavte režim ohřevu na horní i dolní topné těleso a teplotu dejte na 170 °C.
Plynovou troubu nastavte na stupeň 1–2 podle konkrétního typu, pravděpodobně budete muset zkoušet a experimentovat.
Do předehřáté trouby vložte sklenice na plechu a zahřívejte, dokud se neobjeví vzduchové bublinky. Ovoce se v troubě zavařuje přibližně 45 minut, zelenina pak 60 minut. Po této době můžete troubu vypnout, sklenice ale ponechte uvnitř ještě dalších 30 minut. Až poté je můžete vyndat a zchladit. Proces zavařování je u konce!
Horkovzdušnou troubu nastavte na 250 °C a plech se sklenicemi vložte na rošt ve spodní části. Zavařování menších sklenic trvá zpravidla jen 5 až 10 minut, při zavařování větších sklenic pak 10 až 15 minut. Jak jsme zmiňovali výše, při zavařování v horkovzdušné troubě doporučujeme sklenice obalit několika vrstvami namočených novin.
Elektrické přístroje pro vytápění prostor jsou obecně dražší než spalovací topení, ale jsou to jediné nevětratelné teplomety, které jsou bezpečné pro provoz uvnitř vašeho domu. U elektrických teplometů se můžeme vyhnout otázkám kvality ovzduší, ale nesmíme zapomenout, že i tyto ohřívače představují nebezpečí požáru a musíme je používat s opatrností.
Pro konvekční teplomety je nelepším typem přenos tepla tekutinou, jako je například olej, který je ohříván elektrickým prvkem. Teplonosná kapalina poskytne akumulaci tepla, což při oběhu znamená méně energie a stejnoměrný zdroj tepla.
Při nákupu a instalaci elektrického ohřívače je třeba dodržovat obecné bezpečnostní pokyny:
Elektrické ohřívače by měly být zapojeny přímo do zásuvky ve zdi. Pokud použijete prodlužovací kabel, je třeba použít silný kabel pro těžký provoz.
Kupte topení s bezpečnostním spínačem, který automaticky vypne, pokud se ohřívač převrátí.
V příběhu OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.
Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
Sušit houby můžete jak v horkovzdušné, tak v plynové nebo elektrické troubě. Houby je zpočátku vhodné sušit v troubě vyhřáté jen na 20-30 °C, pouze tak se čerstvé houby zpočátku nezapaří. Zhruba v polovině sušení už můžete teplotu zvýšit na 50-70 °C. Pro sušení hub v troubě je vhodné pořídit si speciální mřížky na sušení. Oproti klasickému plechu jimi totiž proudí vzduch a sušení je tak efektivnější. V případě, že se rozhodnete zvolit klasickou variantu, tedy plech, vyložte ho napřed pečicím papírem, aby se houby nepřilepily. Při sušení hub v troubě nechte dvířka mírně pootevřená, aby vzniklá pára měla kam unikat. Pro správné usušení je také nutné houby pravidelně obracet.
Sušení v elektrickétroubě
Ingredience: houby, pečicí papír
Postup: Hříbky očistíme suchým hadříkem nebo ubrouskem a nakrájíme je na půlcentimetrové plátky. Na rošt do elektrické trouby položíme pečicí papír a plátky hub na něj rozložíme. Troubu vyhřejeme na 50 °C a vložíme rošt s houbami (můžeme použít i plech). Troubu necháme pootevřenou asi na 10 cm, pokud se zavírá, zajistíme dvířka vhodným předmětem. Sušíme cca 12 hodin. Usušené houby musí chrastit a lámat se. Uchováváme v suchu, v uzavřené nádobě. K sušeným houbám vložíme jeden bobkový list a kuličku nového koření.
Sušení v horkovzdušné troubě
Postup: V horkovzdušné troubě se houby nakrájené na plátky začínají sušit na 45 °C a postupně se teplota zvyšuje asi do 80 °C, ne víc. Houby je nutno neustále hlídat, aby se neupekly, a také je potřeba je častěji obracet.
Sušení v plynové troubě
Postup: Plech vyložte pečicím papírem, houby se vám tak nebudou lepit. Zpočátku houby sušte za nižší teplotu, ideálně okolo 20-30 stupňů Celsia. Ke konci sušení teplotu zvyšte, a to maximálně na 70 stupňů. Houby alespoň dvakrát obraťte a suchou utěrkou je zbavujte vlhkosti, aby se vám nezapařovaly. Aby vznikající vlhkost mohla unikat, je dobré nechat trochu pootevřená dvířka trouby nebo pustit větrák. Po usušení nechte houby vychladnout a až poté je dejte do sklenice. Teplé houby by se vám ve sklenici zapařily a dříve či později by zplesnivěly.
Sušení hub v mikrovlnce
Postup: Plochý talíř vyložte papírem nebo papírovým ubrouskem (kuchyňskou papírovou utěrkou), na něj rozložte omyté osušené houby, seshora přikryjte opět papírem a sušte 3 minuty při výkonu 850 W. V polovině sušení ubrousek obraťte, zkontrolujte, jak se houby suší, a proces dokončete. Po vypnutí trouby je nechte ještě chvíli nezakryté pomalu dosušit.
Sušení hub v sušičce
Upřednostňujete-li rychlou a pohodlnou variantu sušení hub, pořiďte si sušičku. Praktický pomocník se skládá z několika plátů, na které houby nebo jiné plodiny jednoduše vyskládáte. Ventilátor potom rovnoměrně rozhání ohřátý vzduch o teplotě 40 až 50 stupňů do prostoru a zbaví houby téměř veškeré vlhkosti. Bez dalšího obracení a starostí se tak za pár hodin dočkáte perfektně usušených hub. Sušení hub v sušičce je vhodné zejména v případě, sušíte-li pravidelně větší množství.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Ořechy zavaříte v mikrovlnce velmi rychle. Ořechy se zavařují na sucho, jen je naskládáte do sklenice a zavaříte v mikrovlnné troubě dle výše uvedených pravidel. Ořechy nežluknou, jsou jako čerstvé a výborné do pečiva.
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
A teď už k samotnému zavařování v horkovzdušné troubě. Troubu nastavíme na 250 °C. Na dno plechu dáme starou utěrku nebo nějaký čistý hadřík a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2-3 cm. Poté naskládáme sklenice jednu vedle druhé tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Zapneme horkovzduch a zavařujeme 5-8 minut na zmíněných 250 °C. Vodu můžeme dolévat dle potřeby, ale pozor, musí být teplá. Všechny zavařené sklenice nakonec obrátíme do druhého dne víčkem dolů.
Zavařování v horkovzdušné troubě je dnes také velmi často používaný způsob. Sklenice se v tomto případě rozloží na plech s vyšší okrajem tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Na plech se nalijí přibližně 3 centimetry vody a vloží se do trouby předehřáté na 150 °Celsia na 15 minut při zapnutém spodním i horním ohřevu. Teplota se potom sníží na 100 °Celsia, nechá se zapnutý jen spodní ohřev a steriluje se ještě 20 minut. Nakonec se sklenice nechají obrácené dnem vzhůru vychladnout.
Suché solení – používá se, pokud chceme udit velký kus masa. Sůl, cukr, sanytr se v poměru 100 : 10 : 1 vetře do masa. Je možné přidat i koření. Maso se zavěsí do sklepa, kde se nechá i dva měsíce, než začneme udit. Pokud máme menší kousky masa, můžeme je vložit do kamenné nádoby. Takto naložené maso otáčíme každé dva dny, aby se sůl i koření dostaly do všech částí masa, a to přibližně po dobu jednoho měsíce. Pokud jsou kousky masa menší než jeden kilogram, postačí dva týdny. Šťávu z masa, která se vytváří, odstraníme. Při tomto způsobu nakládání se musí maso před uzením důkladně umýt a jeden den nechat uležet ve vodě (vodu měníme). Poté je potřeba maso osušit. Během skladování kontrolujeme barvu i vůni masa.
Mokré solení – maso se naskládá do kameninové, plastové nebo smaltové nádoby a jednotlivé vrstvy masa se polévají solným lákem. Na jeden litr láku je třeba 1 litr vody, 100 g soli, 10 g cukru, 1 g sanytru. Na kilo masa potřebujeme cca 750 ml litru láku. Při přípravě láku rozpustíme doporučené množství solicí směsi v pitné vodě a 20–30 minut povaříme. Je možné přidat i koření. Přecedíme přes plátno nebo husté sítko. Než směsí maso zalijeme, je třeba jej vychladit. Je důležité, aby bylo maso celé ponořené. Naložené by mělo být dva až tři týdny. Poté se maso opláchne v teplé vodě, zavěsí se na vzdušné místo a nechá se řádně oschnout.
Sanytr (ledek) je draselná sůl kyseliny dusičné, silné oxidační činidlo, v potravinářství uvedeno pod kódem E252.
Maso by mělo být skladováno při teplotách od 0 do 4 °C. Pokud maso nakládáme, měli bychom se vyhnout některým chybám, jako je špatně umyté nádobí, neúplné prosolení masa, předčasné, nebo naopak pozdní zalití lákem, nedodržení teploty, vyčnívající části masa z láku a podobně.
Ingredience: 2 pstruzi (každý o váze 200 g), 40 g másla, čerstvý tymián, citron, olivový olej, sůl
Technologický postup: Pstruhy vykucháme a očistíme od šupin, osušíme a osolíme zevnitř i zvenku. Do břišní dutiny vložíme kousek másla a snítku čerstvého tymiánu. Ryby přendáme na plech s pečicím papírem a pečeme v předehřáté troubě na režim horká pára, interval 200 °C, čas 15–20 minut.
Je určitě výhodné mít po celý rok k dispozici strouhaná jablíčka na štrúdl, koláč či jiné dezerty. Zkuste si je připravit úplně jednoduše. Zavařování jablek probíhá klasickou sterilací při teplotě 75 až 85 °C v zavařovacích sklenicích. Omytá jablka oloupete, nastrouháte, vložíte do sklenic a zasypete cukrem (dle své chuti a dle sladkosti jablíček). Sklenice důkladně uzavřete (nejlépe šroubovací sklenice s víčky na závit) a naskládejte je na vyšší plech s vodou tak, aby se nedotýkaly. Poté je sterilujte v troubě vyhřáté na 200 °C cca 30 minut. Po uplynutí této doby je vyndejte z trouby a nechte je vychladnout otočené dnem vzhůru. Zavařeniny skladujte v temnu a chladu.
Počátek zavařování se počítá od umístění sklenic do trouby a zavření dvířek. Vše musí být horké, nálev, voda v plechu a vyhřátá trouba. Pak proces zavařování započne ihned po umístění do trouby.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Zčernaly nám též ořechy špatně se z nich sloupává ona černá slupka, plodům uvnitř ale jak se zdá nic není. Abych je očistil udělal jsem si jednoduchou pomůcku do ruční elektrické vrtačky. Na asi 30cm dlouhý kus 13 mm šestihranu /může být i kulatina/ jsem navařil podélně tři lopatky v délce asi 3 x 30 x 80mm uřízl jsem horní část 30 l kanystru nalil do něj asi 10cm vody a do toho nasypal cirka 1/2 vědra ořechů ponořím vrtulku na šestihranu a nechám asi 3min rotovat s ořechy ve vodě. Z ořechů se omele černá slupka ještě je opláchnu v čisté vodě účinnost je asi 90% čisté ořechy dám sušit, ty co jsou ještě ,,špinavé" proženu s další dávkou.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)