Již ve starověkém Řecku byli vítězové nejrůznějších her a sportovních akcí oslavováni a korunováni. Na hlavu jim nebyla ale nasazována koruna ze zlata, ale symbolem jejich úspěchu se stal vavřínový věnec. Vavřínový věnec se stal také symbolem vítězství válečníků. Tato rostlinka, která se z Přední Asie rozšířila do celého Středomoří, se správně označuje jako „laurus nobilis“, tedy vavřín vznešený. Kuchařky tuto rostlinku znají ale i pod názvem bobkový list.
Recept na čaj z bobkového listu a hřebíčku
Bobkový list se dá využívat v kuchyni i jinak než "dochucovadlo". Z vavřínu se dá lehce uvařit čaj, který má nejrůznější léčivé účinky. Na tento čaj je potřeba asi 15 ks bobkových listů (sušených) a 3 dcl vody. Do připraveného hrnce se vloží bobkové listy a zalijí se vodou. Listy se vaří asi 12 minut o chvíle, kdy voda začne vřít. Poté se nechá odvar vyluhovat asi 3 hodiny. Po uplynutí této doby se čaj přecedí a odstraní se tak bobkové listy. Důležité je ale nekonzumovat tento čaj najednou, ale rozložit si ho po celý den. Doporučuje se vypít jeden doušek čaje za hodinu (pokud by člověk zkonzumoval větší množství, hrozilo by zřídnutí krve, a tak by mohlo dojít ke krvácení). Čaj z bobkového listu se navíc nesmí pít každý den. Doporučuje se pít ho nejprve za tři dny, pak za týden a pak až za dva měsíce od první konzumace. K lepším léčivým a detoxikačním účinkům se může do čaje přidat i hřebíček (2 hřebíčky na čaj).
Podobný výluh se dá použít i k inhalaci při léčbě dýchacích potíží. Doporučuje se 4 lžíce bobkového listu zalít půl litrem vroucí vody a deset minut nechat louhovat. Nemocný by pak měl asi 5 minut vdechovat výpary (pro větší účinek je vhodné se nad nádobou s výluhem sklonit s ručníkem přes hlavu). Doporučuje se tento postup opakovat dvakrát denně.
Stejný výluh se užívá také na při zánětu uší, nebo pocitu zvonění v uších. Do uší se ale výluh nenalévá! Užívá se opět jen pára. Ta se do ucha zavede prostřednictvím kornoutu vyrobeného z tuhého papíru. Celá procedura by měla trvat asi 15 minut. Při zánětu uší se doporučuje "napařovat" ucho dvakrát denně asi 3 dny, při nedoslýchavosti a zvonění stačí "napařovat" jen jednou denně.
Zdroj: článek Čaj z bobkového listu
Příběh
Ve svém příspěvku ČERVENÁ ŘEPA - ZAVAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fojtíkoá Blanka.
Když zavařuji červenou řepu se zelím - může být i bílé? A i v tom případě se musí řepa nejdříve uvařit. Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Červená řepa - zavařování
Účinky čaje z máty
Mátový čaj, především čaj z máty peprné (Mentha piperita), nabízí několik potenciálních zdravotních výhod, včetně podpory trávení, zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku a potenciálního snížení zánětu. Může také pomoci s bolestmi hlavy, ucpaným nosem a dokonce posílit imunitní systém.
Zklidňuje žaludeční nevolnost
Mátový čaj je dobře známý svou schopností zklidnit a uvolnit trávicí trakt, což může potenciálně zmírnit zažívací potíže, nadýmání a nevolnost.
Zmírňuje syndrom dráždivého tračníku
Studie naznačují, že mátový čaj může pomoci zmírnit bolesti břicha, nadýmání a nepravidelnou stolici spojenou se syndromem dráždivého tračníku.
Zlepšuje trávení
Mátový čaj může napomáhat trávení zlepšením toku žluči a uvolněním svalů trávicího traktu.
Snižuje bolesti hlavy
Mentol, klíčová složka máty peprné, má chladivý a uklidňující účinek, který může pomoci zmírnit bolesti hlavy z napětí.
Uvolňuje ucpaný nos
Vdechování páry z mátového čaje může pomoci uvolnit nosní dutiny a usnadnit dýchání.
Posiluje imunitní systém
Mátový čaj může mít antibakteriální a antivirové vlastnosti, které mohou tělu pomoci v boji s infekcemi.
Může pomoci při hubnutí
Mátový čaj může pomoci s regulací hmotnosti snížením chuti k jídlu a podporou pocitu plnosti.
Osvěžuje dech
Antibakteriální vlastnosti mátového čaje mohou pomoci snížit množství bakterií v ústech, což přispívá ke svěžejšímu dechu.
Důležité informace
I když je mátový čaj obecně považován za bezpečný, někteří jedinci mohou pociťovat pálení žáhy nebo alergické reakce.
Před použitím mátového čaje k léčebným účelům je vždy dobré se poradit se zdravotníkem, zejména pokud máte nějaké zdravotní problémy nebo užíváte léky.
Zdroj: článek Máta peprná
Příběh
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků
