Téma: 

jak vypadá červotoč


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ČERVOTOČ

Zvuk červotoče

Zvuk červotoče je charakteristický, lze jej v tichu dobře rozpoznat.


Zdroj: Červotoč
Zveřejněno: 6.12.2016

ČERVOTOČ

Červotoč v parketách

Samičky brouka kladou vajíčka do prasklin ve dřevě nebo do předem vyhlodaných chodbiček. A jak doma poznáte nežádoucího vetřelce? Na parketách najdete malé hromádky dřevěného prachu, dřevo proděravěné chodbičkami a na jeho povrchu malé dírky. Jsou to takzvané výletové chodbičky, ale už od dospělého hmyzu. Pozor na to, opravdový rozsah poškození totiž zvenku nepoznáte. Často se k tomu přidá i v tichu slyšitelný zvuk „chroupání“. Pokud se navíc jedná o prostory, kde se drží vlhkost a kde je převážně klid, pak vzniká pro červotoče to nejpříhodnější prostředí. Červotoč se například z podlahy může dostat i do nově koupených kousků.

Nejlepší je červotoče vůbec nepustit do svého příbytku. K tomu vám může pomoci pravidelná kontrola, aplikace ochranných nátěrů, dostatečné větrání a celkové udržování čistoty v obydlí. To všechno napomůže k tomu, aby červotoč, respektive jeho likvidace nebyla reálným problémem. Pravdou je, že larvy tohoto škůdce dokážou ve dřevě přežít klidně i 3 roky. Nezvládnete-li je zlikvidovat, může se jednoho dne podlaha zcela rozpadnout, protože bude červotočem uvnitř zcela prokousána.

Zjistíte-li, že je v podlaze červotoč, je nutné ihned začít jednat, a to s pomocí speciálních přípravků proti dřevokazným škůdcům. Těch je na trhu k dostání celá řada, některé z nich nejsou určené jen pro hubení, ale poslouží i jako následná ochrana před případnými budoucími pokusy červotoče o zničení dřeva. Po důkladné očistě se podlaha tímto přípravkem natře, případně lze injekční stříkačkou vpravovat roztok přímo do chodbiček.

Moderní technologie se naštěstí nevyhýbají ani této problematice, a tak se lze setkat i s odbornějšími postupy, kterými lze účinně hubit červotoče. Jedním z nich je využití ionizujícího gama záření. Dle odborníků je tato metoda vhodná nejen na likvidaci červotoče, ale obecně všech podobně škodících brouků. Celý proces probíhá ve speciální ozařovací komoře, kam lze jednotlivé parkety přenést. Obvykle trvá celé 2 dny a cena za tuto službu závisí na tom, jaké množství je potřeba takto ošetřit.

Červotoč a jeho likvidace, to je často téma, které nedá mnohým spát. Pokud však využijete dostupných prostředků a možností, můžete si být jisti, že boj proti tomuto škůdci bude úspěšný. Nejdůležitější radou však je reagovat rychle, protože červotoč je schopen ničit podlahu systematicky každý den.

Zdroj: Červotoč
Zveřejněno: 6.12.2016

ČERVOTOČ

Červotoč v trámech

I u dřevokazných brouků platí, že nejlepší ochranou je prevence, to znamená: dobře navržená stavba, kvalitní materiál bez známek přítomnosti škůdce, průběžné odborné kontroly a likvidace i malých ložisek napadení, co nejčastější větrání a zamezení vzniku zvýšené vlhkosti. Právě s vlhkostí ovšem v případě dřevokazného hmyzu nevystačíme tak spolehlivě, jako například u dřevomorky.

Jak poznáte, že se do vašich trámů dal červotoč? Kromě znatelných dírek také podle toho, že se z trámů sype dřevěný prášek, který za sebou škůdce zanechal v chodbičkách spolu s trusem. V úplném tichu můžete červotoče dokonce i slyšet. Zvuk, který se ozývá při jeho ničení dřeva, se podobá chroupání. Aby se červotoč nedostal do dřeva, které hodláte použít na trámy, je dobré zbavit toto dřevo kůry.

Problém prevence proti dřevokaznému hmyzu spočívá v tom, že i dobře navržená, větraná a udržovaná konstrukce s běžným obsahem vlhkosti nabízí broukům příznivé podmínky pro život a rozmnožování. Zamezit jejich existenci by znamenalo snížit vlhkost hluboko pod deset procent, což je však za normálních podmínek těžko dosažitelné.

Proto u dřevokazného hmyzu více vystupuje do popředí potřeba preventivního chemického ošetření. To se dnes obvykle provádí současně jak pro houby, tak i pro hmyz. Efekt ošetření záleží na použitém přípravku a na způsobu aplikace. Nejjednodušším, ale také nejméně účinným způsobem aplikace je povrchový nátěr. Na rozdíl od mnoha dalších (a účinnějších) metod však jej lze aplikovat i dodatečně, tedy u hotových, nebo dokonce již napadených konstrukcí. Je velmi užitečné vědět, že charakteristická zelená barva namořeného dřeva má jen signální význam. Rozhodně tedy neplatí, že co je zelené, to brouk nežere – je nutné používat prostředky s příslušným osvědčením.

Dřevo napadené červotočem ztrácí svou soudržnost, proto je důležité se nejen zbavit daného škůdce, ale následně postižené místo napustit zpevňujícím roztokem. Podle rozsahu poškození je však někdy nutné zcela nahradit zničenou část materiálu. Je možné použít kupované preparáty chemického charakteru, ale i nejrůznější osvědčené domácí směsi.

Jednou z možností je nástřik provedený speciálním zařízením. Výrazně účinnější je však máčení nebo hloubková impregnace, která se provádí pod tlakem a při vyšší teplotě, kombinovaným působením přetlaku a vakua a podobně ve speciálních zařízeních (impregnačních kotlích). Tak lze ovšem ošetřit jen jednotlivé díly před stavbou. Všechna tato opatření nejlépe provedou autorizované firmy specializované na ochranu dřeva a dřevěných konstrukcí.

Za časů našich babiček se s červotočem vypořádávali pomocí nejrůznějších metod na čistě přírodní bázi, což můžete zkusit i dnes. Šlo například o napouštění dřeva octem, roztokem z louhového mýdla, rozehřátým naftalínem a tak dále. Osvědčený byl například recept, kdy se svařila kuchyňská sůl s pepřem, hořčičným semínkem, natí pelyňku a octem. Po odfiltrování a jednodenním odležení mohl být tento roztok natřen na napadené dřevo. Jiný, doslova ďábelský odvar, je možné připravit z černého a bílého pepře, česneku, feferonek a horké vody. Nesmí chybět ani sůl a zhruba čtvrt litru octa.

Dřevo se také často pro likvidaci nežádoucího hmyzu vystavovalo vysokým a suchým mrazům. Hojně rozšířená byla rovněž metoda plynování kyanovodíkem nebo sirovodíkem. Při plynování bylo však lidské tělo vystavováno velkým zdravotním rizikům, proto se dnes od něj již upouští.

V současnosti se pro hubení dřevokazného hmyzu nejčastěji využívá metod chemického ošetření. Mnohé přípravky k hubení červotočů jsou dnes běžně k dostání v drogeriích a mají velmi uspokojivou kvalitu. Za velmi účinné roztoky s likvidačním i preventivním účinkem jsou považovány Xylamon, Xyladekor, Lignofix, Pentalidol, Červostop a další. Menší poškozené kusy nábytku se pak v roztoku namáčí do té doby, dokud nedojde k vystoupení bublinek na hladinu. Jestliže však máte napaden velký kus nábytku, je třeba jej ošetřit injekčním vstřikováním látky přímo do děr od červotoče. Tuto činnost je lepší svěřit do rukou profesionála. Cílem chemické ochrany dřeva je prodloužení funkčnosti a životnosti dřevěných konstrukcí a výrobků. Velkým problémem je ovšem fakt, že pokud se larvy červotočů cítí být ohroženy, prokoušou se hlouběji do dřeva a pak už je problém je chemicky zničit.

Zdroj: Červotoč
Zveřejněno: 6.12.2016

ŠTĚNICE

Štěnice postelová

Štěnice postelová, latinsky Cimex Lectularius L., je parazit o velikosti 4–8 mm, sající krev člověka a domácích mazlíčků. Štěnice se vyskytují v létě i v zimě. Je jim jedno, jaká je venku teplota. Štěnice postelová je závislá na teplotě v bytě. Štěnice se množí velmi rychle.

Jak vypadá štěnice

Zde je několik fotografií, na kterých je vidět, jak vypadá štěnice postelová: štěnice foto.

Zdroj: Štěnice
Zveřejněno: 6.2.2016

BLECHY

Jak vypadá kousnutí od blechy

Kousnutí blechy u člověka vypadá ošklivě, kousnutí blechy u zvířat není moc nápadné. Po bodnutí zanechává blecha na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.

Blechy představují přímé cizopasníky člověka a přenašeče chorob ze zvířat na člověka, proto se řadí mezi škůdce lidského zdraví. Do blechy, která sála krev z infikované osoby či zvířete, se dostávají původci nákaz z krve infikovaného. V bleše se potom rozmnožují nebo se dále vyvíjejí. Při opětovném sání se původci choroby dostávají přímo do ranky vzniklé nabodnutím kůže člověka nebo zvířete a odtud do krve a dále do celého těla napadaného. Někdy se nákaza šíří i výkaly blechy na kůži, které mohou být vetřeny do ranky po bodnutí nebo do sliznice, většinou do spojivek (původce skvrnivky). Původci těchto chorob kolují mezi krví zvířat, člověka a blechy. Zcela prokázaný přenos blechou je u moru a krysí skvrnivky, u ostatních chorob se pouze předpokládá.

Zdroj: Blechy
Zveřejněno: 4.1.2016

JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY

Kousnutí od blechy

Na kůži poštípaného člověka se objeví svědivý či pálivý zarudlý pupenec se středovou krvavou skvrnou, který za několik hodin samovolně zmizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa.

Zde můžete vidět, jak vypadá bleší kousnutí.

Bleší kousnutí samovolně vymizí, zasažené místo je možné natřít Fenistilem a proti svědění použít volně prodejná antihistaminika.

Od ostatního hmyzu se bleší kousnutí pozná tak, že blecha si dělá většinou takové cestičky, kde vás pokouše. To znamená, že se ráno vzbudíte a máte třeba 5 štípanců skoro v řadě nebo vedle sebe. Špatné je, že kousnutí není cítit. Kdyby ano, tak blechu prostě chytnete a utopíte.

Zdroj: Jak se pozná kousnutí od blechy
Zveřejněno: 6.1.2017

ČERVOTOČ

Co je to červotoč

Červotoč je velmi zákeřný hmyz, kterému zachutná snad vše, v čem je alespoň kousek dřeva. Může jít o zahradní nábytek, dřevěné balkony, parapety, interiérový nábytek, trámy či celé stavby. Nebezpeční nejsou jen dospělí jedinci, ale především larvy, které se dřevem prokousávají skrz naskrz až do slabé vrstvy pod povrchem. Postupně tak dřevo rozruší natolik, že se z něj stane drolící se „perník“. Na povrchu se však objevují jen takzvané výletové chodbičky, které prokousal již dospělý hmyz. Jakmile se tyto otvory objeví, znamená to, že byla destrukce materiálu dokončena. Skutečný rozsah poškození dřeva však není na první pohled patrný.

Červotoči jsou malí či středně velcí brouci s protáhlým válcovitým a svrchu zploštělým tělem. Mají 8- až 11článková tykadla a tmavohnědé nebo načervenalé zbarvení těla. Larvy jsou bílé a srpovitě ohnuté. Téměř všichni dřevokazní červotoči se řadí do podčeledi Anobiidae, která se dále dělí na 8 rodů a ty následně na několik desítek druhů. K těm nejčastějším druhům u nás řadíme červotoče proužkovaného a umrlčího. Jednotlivé druhy se mohou lišit podle toho, jestli napadají čerstvé, nebo už zabudované dřevo, zda dávají přednost jehličnanům, či ovocným stromům. Dřevokazný hmyz potřebuje k životu dřevo o vlhkosti nejméně 10 % a nejvíce 80 %.

Brouci se po vylíhnutí z kukly dokážou prokousat vším možným, dokonce i obaly potravin z papíru, plastu či hliníkovou fólií. Dospělý brouk nepřijímá potravu, škodí jen larva, která se živí všemi produkty, které obsahují škroby. Konkrétně to znamená, že larvy požírají staré pečivo, nudle, rýži, těstoviny, sušenky, polévkové kostky, psí suchary, papír, sušené rostliny, kůži a podobně. Larva vydrží hladovět až 8 dnů, zatímco dospělý brouk potravu nepřijímá vůbec. Některé druhy červotočů požírají dřevo, ale nikoliv čerstvé, nýbrž dřevo zabudované ve stavbě již několik let. Usídlují se na střešních trámech, v podlahových prknech, požírají konce trámů v místě uložení do venkovních stěn. Nejvíce napadají dřevo, které je vystaveno silným mrazům.

Červotoč pronikavý

Červotoč pronikavý je 2,5 až 5 mm dlouhý hnědý až tmavohnědý brouk. K hromadnému rojení brouků dochází v dubnu až červenci. Brouci jsou patrioti, většina z nich zůstává na místě, kde se vylíhli, nebo alespoň poblíž. Samička klade obvykle do starých výletových otvorů, štěrbin ve dřevě, nebo na rovný, ale drsný povrch asi kolem čtyřiceti vajíček.

Patří k obávaným škůdcům veškerého zpracovaného dřeva. Brouci se objevují v létě, samičky kladou do míst, kde se vyvinula předchozí generace. Mimo lidská obydlí se vyvíjí v suchém jehličnatém i listnatém dřevě.

Červotoč proužkovaný

Červotoč proužkovaný je 3 až 4 mm dlouhý světlehnědý až tmavohnědý brouk, na krovkách má 10 řad rovných a zřetelně tečkovaných rýžek. K hromadnému rojení brouků dochází v dubnu až červenci. Samička klade obvykle do starých výletových otvorů, štěrbin ve dřevě nebo na rovný, ale drsný povrch asi třicet, za příznivých okolností až šedesát vajíček.

Červotoč proužkovaný napadá především jehličnaté dřevo, dosti vzácně i listnaté, opracované a proschlé, již déle používané. V jádrovém dřevě neprosperuje, vyvíjí se špatně. Charakteristické je, že trámy napadá jen na vnitřní straně místnosti. Venkovní stranu stěn domů a trámů nepoškozuje. Larvy vyvrtávají ve dřevě podélné chodby, jejichž hlavní část je soustředěna do letokruhů jarního dřeva. Velice často tento druh najdeme ve dnech skříní, nohách, na spodcích dveří, v prazích.

Délka dospělé larvy dosahuje 4 mm a šířka její chodby v této době činí kolem 2 až 2,5 mm. Vývoj trvá 1 až 3 roky a závisí na okolní teplotě, vlhkosti a výživnosti dřeva.

Při relativní vlhkosti vzduchu pod 45 % nedochází k líhnutí larev, protože nemohou prokousnout zaschlou blánu vajíčka. Červotoč proužkovaný je poměrně citlivý na teplotu, uvádí se, že již při 30 °C dochází k tepelnému šoku (uvádí se i teplota něco přes 40 °C). Při 34 °C nedochází k embryonálnímu vývoji a vajíčka hynou. Hyne též pří nízkých teplotách kolem -18 °C. Optimem pro vývoj larev je teplota 14 až 16 °C při vlhkosti dřeva 15–18 % a relativní vlhkosti vzduchu 70 až 80 %.

Červotoč tabákový

Brouk je hnědý, velký 2–3 mm, má oválný tvar. Rozlišovacím znakem od červotoče spížního mohou být jemně pilovitá delší tykadla. Krovky má bez rýh.

Samice klade 10–100 vajíček mezi produkty. Larva je bílá se žlutohnědou hlavou, masitá, 3–5 mm dlouhá, obloukovitě zahnutá. Svléká se čtyřikrát a vyvíjí se 65 dnů. Její vývoj končí v srpnu, kdy se kuklí v substrátu. Kukla je žlutavá, 3,5–4 mm velká. Líhne se na jaře, brouci se prokousávají substrátem a vytváří 2 mm velké kulaté otvory. Při opouštění potravin se brouci provrtávají. Larva preferuje jako potravu tabákové výrobky, popřípadě oříšky, koření, rýži, sušené ryby a podobně, dospělí brouci potravu nepřijímají. Celkový vývoj trvá kolem 80 dní. Je citlivý na nízké teploty, jeho vývoj se téměř zastavuje při teplotách pod 20 °C, larvy umírají při trvalých teplotách kolem 13 °C. Aktivní je v noci, přičemž dospělec dobře létá.

Škodí larvy, které vrtají v napadeném produktu, a to zejména v tabáku a tabákových výrobcích, přičemž starý tabák je napaden rychleji než čerstvý.

Červotoč spížní

Dospělý brouk je rezavohnědý, velký 2–4 mm, má válcovitý tvar, je jemně ochlupený. Krovky má se zřetelnými rýhami. Brouci jsou schopni letu. Má proměnu dokonalou. Samička klade za svůj život cca 60 vajíček a vývoj vajíčka trvá 28 dnů. Larva je bílá se žlutohnědou hlavou, masitá, 3–5 mm dlouhá, obloukovitě zahnutá. Svléká se čtyřikrát a vyvíjí se 65 dnů. Její vývoj končí v srpnu, kdy se kuklí v substrátu. Kukla je žlutavá, 3,5–4 mm velká. Dospělec se líhne na jaře, kdy se brouci prokousávají substrátem a vytvářejí 2 mm velké kulaté otvory. Při opouštění potravin se brouci provrtávají přes papírové, plastové, a dokonce i hliníkové fólie. Vývoj trvá 60–80 dní a ve vytápěných místnostech má 2 až 3 generace za rok. Brouk i larva snášejí velmi nízkou vlhkost (i pod 8 %), vývoj se téměř zastavuje při teplotách pod 13 °C.

Živí se produkty obsahující škrob, konzumují sušenky, starý chléb, polévkové kostky, rýži, těstoviny, psí suchary, kůži, papír, sušené rostliny a podobně. Škodí larva, která může hladovět až 8 dnů, dospělec nepřijímá potravu.

Červotoč umrlčí

Červotoč umrlčí je větší než červotoč proužkovaný, dosahuje délky 4 až 5 mm. Celé tělo je černohnědé až černé, jen na štítu u obou zadních rohů jsou zlatožluté skvrnky. Brouci se rojí od dubna do června. Vedou noční způsob života. Samičky nakladou asi 30 vajíček do skulin obnaženého dřeva nebo do starých chodeb. Chodba dospělé larvy, dlouhé až 9 mm, je široká kolem 3 mm, stejně tak výletový otvor je okrouhlý a má průměr 2,5 až 3 mm. Červotoč umrlčí potřebuje pro svůj vývoj vysokou vlhkost dřeva (nejméně 18 až 19 %) a v zimě dočasné snížení teploty pod bod mrazu. Tepelný šok larev nastává při teplotě nad +39 °C, u imaga nad +41 °C. K úhynu všech vývojových fází dochází při teplotě +48 °C. Vývojový cyklus trvá nejčastěji 2 až 3 roky.

Červotoč umrlčí napadá především dřevo v místech vystavených působení zimních mrazů, zabudované již několik let, jehličnaté i listnaté. Ve zděných obytných domech se usídluje na střešních trámech, v podlahových prknech, v záklopech stropů a půdních příčkách. Napadá obvod trámů v místech uložení do venkovních stěn a také části pravidelně vystavené vlhkosti, tedy například tam, kde zatéká. V dřevěných obytných domech poškozuje konstrukční prvky krovů, trámy v rozích krajních místností (zejména s vlhkým provozem, například kuchyně), střešní trámy i hrubé podlahy. Na nábytek obvykle neútočí.

Zdroj: Červotoč
Zveřejněno: 6.12.2016

JAK ZABÍT OCTOMILKY

Využití octomilek

Octomilky se využívají jako laboratorní zvíře třeba ke zkoumání rakoviny. Dalším využitím je násada (potrava) pro jiné druhy živočichů. Ke krmení se využívají jak larvy, tak i dospělí jedinci.

Zdroj: Jak zabít octomilky
Zveřejněno: 8.11.2015

JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY

Příklady kousnutí hmyzem

Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.

U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.

Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.

Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.

Jak na štípance od roztočů:

  • Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
  • Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
  • Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
  • Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
  • Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
  • Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.

Zdroj: Jak se pozná kousnutí od blechy
Zveřejněno: 6.1.2017

JAK ZMĚKČIT TVRDÉ NEHTY NA NOHOU

Odborná pomoc

V některých případech pomůže opravdu jen návštěva dermatologa.

Zdroj: Jak změkčit tvrdé nehty na nohou
Zveřejněno: 21.4.2017

BLECHY U KOČEK

Jak poznat blechy u kočky

Blechy jsou nejčastějšími parazity, kteří se vyskytují u koček. Jednou za život je má určitě každá kočka. Většina z nich trpí blechami neustále, a tak se musí pravidelně odblešovat. Bohužel odblešení kočky není vůbec jednoduché, protože blechy se nacházejí nejen v její srsti, ale i na všech pokrývkách a místech, kde kočka pobývá. Stačí jedno bleší vajíčko a kočka má blechy zpět. A když přijde do kontaktu s jinou zablešenou kočkou, opět blechy chytne.

Mezi typické příznaky blech u kočky patří, že se kočka intenzivně škrábe, takže následně můžete nalézt kousance červené barvy ne její kůži. Může mít dokonce na kůži holá místa, lysiny (objevují se spíše u hlavy), potom mluvíme o alergii na bleší kousnutí.

Blecha měří několik milimetrů, je plochá a viditelná pouhým okem. Barvu má zrzavou až tmavě zrzavou. Můžete si také všimnout, že dobře skáče. Blecha klade vajíčka a vylučuje trus, který najdete v srsti kočky – vypadá jako černé kuličky. Pokud tyto kuličky položíte na papír a navlhčíte je, okolí se zbarví do červena. Je to proto, že trus obsahuje nestrávenou krev, kterou se pak živí larvy. Blecha klade vajíčka, která se ale neudrží na srsti zvířete, a tak se ze srsti uvolňují do okolního prostředí. Asi za 4 týdny vyroste dospělý jedinec, který pak začne sát krev zvířete. Může ale kousnout také člověka.

Zvýšená citlivost na bleší kousnutí či alergická dermatitida se obvykle projevují nesnesitelným svěděním. Svědění může způsobit i jedno nebo dvě bleší kousnutí týdně, tudíž se může projevovat i poté, co jste již s likvidací blech začali. Příznaky se obvykle objevují epizodicky, většinou se však s přibývajícím věkem horší.

U koček se často projevuje onemocnění zvané neurodermatitida (zánětlivé onemocnění kůže, které může být i psychogenního původu), které má za následek problémy s chováním a úzkostné stavy. Spolehlivým ukazatelem zablešení je časté a nepříjemné svědění, ztráta srsti a strupy na kůži kočky. Ve většině případů je zadní část těla postižena více než oblast hlavy a krku, ale kočky, které trpí alergií, mohou mít léze kdekoli. Blechy nebo jejich nečistoty mohou být více či méně viditelné.

Zdroj: Blechy u koček
Zveřejněno: 17.8.2017

BLECHY V BYTĚ

Rozdíl mezi štěnicí a blechou

Štěnice patří mezi ploštice. A skutečně jsou ploché natolik, že jsou schopné se ukrýt i v těch nejmenších škvírkách postele, za obrazy nebo v elektrických zásuvkách. Ve dne spí, v noci pijí krev teplokrevným živočichům.

Štěnice si může přivézt kdokoliv odkudkoliv. Domů vám je může zavléct i návštěva. To, že se pohybujete pouze v čistém prostředí a v civilizovaném světě, nehraje roli. Existuje domněnka, že se štěnice po zeměkouli, respektive po rovnoběžkách pohybují v jakýchsi vlnách, které mohou trvat i několik desetiletí. Ve střední Evropě byli tito parazité rozšířeni mezi oběma válkami, nyní se objevují znovu, takže na tom možná něco bude. Stačí, abyste si například z dovolené či služební cesty přivezli v kufru jednu jedinou samičku. Ta dokáže naklást až pět vajíček denně, ze kterých se zhruba po týdnu vylíhnou larvy dospívající asi měsíc až dva. A máte na problém zaděláno. S čistotou příbytku to nemá nic společného, štěnice totiž zajímá výhradně lidská krev, respektive krev teplokrevných živočichů, která je pro ně jediným zdrojem potravy. Štěnice navíc s oblibou migrují, takže neušetří žádnou místnost v bytě. Většinou je nutno počítat i s tím, že se vydají také k sousedům. Proto je velmi obtížné se jich skutečně spolehlivě zbavit a vyžaduje to součinnost všech zúčastněných stran.

Ve dne štěnici nepotkáme, je to noční hmyz. Zato ona si vás v posteli najde spolehlivě. Štěnice se orientují chemotakticky – nejenže cítí vaši tělesnou teplotu, jsou schopny se v prostoru orientovat i podle vydechovaného oxidu uhličitého. Týdny i měsíce se můžete domnívat, že vám zarudlá svědivá místa po těle způsobují komáři. Vzhledem k nočnímu životu štěnic a téměř bezbolestnému bodnutí není důvod, abyste je během spánku nachytali při činu. Nepříjemné je, že bodnutí od štěnice může výrazně svědit, což člověka nutí ke škrábání postiženého místa. Potom není problém, aby se do otevřených ran dostala infekce, a z banálního bodnutí se stane problém. Je popsána řada případů, kdy bodnutí od štěnic lékaři léčili jako ekzém. Už proto, že málokdo má u nás osobní zkušenost s tím, jak bodnutí od štěnice vlastně vypadá. U citlivějších jedinců může bodnutí štěnice vyvolat i otoky či alergii. Jedinou výhodou tohoto parazita je, že by neměl přenášet žádné nemoci. U nás sice parazitují štěnice například i na ptácích, netopýrech nebo holubech, ale zatím skutečně nebylo prokázáno, že bychom se od štěnic měli obávat přenosu chorob. Štěnice se vyznačují i typickým zápachem, ale ten je cítit, jen když je štěnic hodně pohromadě. Objevit můžete i vajíčka, zbytečky kůží po svlékání nebo trus, a to většinou v místech, kde je čalounění přichyceno sponkovačkou. Ale teprve když objevíte živou štěnici, máte jistotu.

Blechy nezapáchají a jsou snáze odhalitelné.

Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky.

Blecha si dělá většinou takové cestičky, kde vás pokouše. To znamená, že se ráno vzbudíte a máte třeba 5 štípanců skoro v řadě nebo vedle sebe.

Zdroj: Blechy v bytě
Zveřejněno: 11.12.2016

JAK SE RYCHLEJI ZBAVIT VŠÍ

Odvšivení

V současné době se pro odvšivení prodává celá řada přípravků, které působí na hnidy, v dřívější době se používala octová voda anebo úplné oholení napadených částí.

Zdroj: Jak se rychleji zbavit vší
Zveřejněno: 8.11.2013

JAK SE RYCHLEJI ZBAVIT VŠÍ

Výskyt vší

Vši se vyskytují jako cizopasníci člověka a jiných savců prakticky po celém světě. Většina druhů je zároveň přenašeči řady infekčních onemocnění a jiných chorob. Mrtvé a horečkou postižené hostitele vši v rozmezí jednoho dne opustí.

Zdroj: Jak se rychleji zbavit vší
Zveřejněno: 8.11.2013

JAK ZMĚKČIT TVRDÉ NEHTY NA NOHOU

Pokud nic nepomůže

Tak paličkou na maso, klepat a klepat. Pak to půjde lehce! NE, NE, NE, samozřejmě se jedná o nadsázku. Podělte se i Vy o své rady a vychytávky, které by mohly jiným pomoci.

Zdroj: Jak změkčit tvrdé nehty na nohou
Zveřejněno: 21.4.2017

JAK SE RYCHLEJI ZBAVIT VŠÍ

Domácí úklid při vších

Vši mohou přežívat bez přísunu potravy pouhé dva dny. Naopak hnidy umírají během jednoho týdne, ale jen v případě, že nemají stálou teplotu. Nejčastěji se vši přenášejí kontaktem vlasů. Zde je několik rad, jak zamezit šíření vší.

  • Praní v horké vodě. Nejčastěji by se mělo prát povlečení, plyšová zvířátka, oblečení a klobouky. Praním v horké vodě se míní praní při teplotě od 50 do 60 °C po dobu 20 minut.
  • Další užitečnou radou je uchovávání ložního prádla a oblečení ve vzduchotěsných pytlích. Tyto vzduchotěsné pytle inhibují vši, protože nedochází k jejich výživě.

Zdroj: Jak se rychleji zbavit vší
Zveřejněno: 8.11.2013

JAK SE RYCHLEJI ZBAVIT VŠÍ

Co jsou vši?

Vši jsou podřád bezkřídlého, hemitabolicky parazitického řádu hmyzu Phthiraptera. Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. Vši jsou celosvětově rozšířené, je známo asi pět set druhů, v České republice se vyskytuje dvacet šest druhů. Velikost všech zástupců se pohybuje mezi 0,4–6,5 milimetry.

Zdroj: Jak se rychleji zbavit vší
Zveřejněno: 8.11.2013

JAK ZABÍT OCTOMILKY

Octomilka nelétavá

Tento druh byl vyšlechtěn jako modelový laboratorní organismus, na kterém se zkoumá například rakovina nebo různé druhy postižení. Jedná se o mutaci octomilky s nevyvinutými křídly. Tento druh se také využívá jako násada (potrava) pro jiné živočichy. Latinský název této velké, rezavo-hnědě zbarvené octomilky je Drosophila primasa.

Zdroj: Jak zabít octomilky
Zveřejněno: 8.11.2015

JAK SE RYCHLEJI ZBAVIT VŠÍ

Šampony pro psy na dětské vši

Velmi účinná léčba na odstranění vší je s pomocí šamponu pro psy. Ale má to svou nevýhodu v tom, že šampony na psy obsahují silnější chemikálie. Při používání těchto šamponů by mělo dojít zároveň k rozčesávání vlasů a kontrole, zda se nějaká malá veška ve vlasech nezapomněla.

Zdroj: Jak se rychleji zbavit vší
Zveřejněno: 8.11.2013