Pěstování česneku se stává hitem. S nejvyšší pravděpodobností je to proto, že česnek má řadu blahodárných účinků na lidské zdraví a mimo jiné přináší i gurmánský požitek. Ovšem se vzrůstající produkcí česneku dochází i k šíření škůdců, kteří ničí úrodu. Snad nejobávanějším škůdcem česneku je houbomilka česneková.
Houbomilkačesneková
Houbomilkačesneková (Suillia univittata) je přibližně 8 mm velký dvoukřídlý hmyz podobný mouše masařce. Nápadná je svým pomalým letem. Přezimuje jako dospělec v různých úkrytech. Na území bývalého Československa byla jako škůdce poprvé pozorována v roce 1962 na východním Slovensku. Do roku 1989 byly škodlivé výskyty hlášeny pouze z Moravy. Od 90. let minulého století se spolu s rozšířením pěstebních ploch česneku rozšířil tento škůdce i do dalších oblastí republiky.
Listy rostlin napadených houbomilkou se kroutí, žloutnou a odumírají. Žloutnutí začíná od nejmladších listů. Rostliny, u nichž larvy houbomilky poškodí vegetační vrchol, hynou. U oslabených rostlin může následně dojít k napadení bakteriózami a houbovými chorobami. V důsledku oslabení pak odumírají celé rostliny. Méně poškozené rostliny poskytují menší a méně kvalitní cibule. V některých oblastech dokáže houbomilka zlikvidovat až 10 % výsadby česneku, napadá také pórek a cibuli.
Odrůdy česneku vysazované na jaře nejsou většinou tímto škůdcem napadány, protože v době kladení vajíček nejsou rostliny ještě vzešlé. Houbomilkačesneková není dobrým letcem, a proto se doporučuje nový česnek vysazovat v co největší vzdálenosti od loňské výsadby česneku nebo cibule, případně pórku. Nejúčinnější mechanickou ochranou na zahrádce je zakrytí celého záhonu česneku koncem února (dle počasí) bílou netkanou textilií, která se ze záhonu odstraní až v dubnu.
V naší poradně s názvem JAK VYPADÁ KOUSNUTÍ OD PAVOUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Synek Michal.
Dobrý den, chci se zeptat je možné, že by mě mohl kousnout pavouk ??? V noci při spánku mě něco dvakrát kouslo do ruky. Relativně jsem reagoval poprvé tak ze mě něco bodlo do ruky a mírně probralo. Na což jsem cukl rukou. Po nějaké době to bylo znovu kdy jsem už v procitnutí něco rozmačkal neboť mě znovu něco kouslo do prstu téže ruky. Na horní straně ruky kde bylo první kousnutí to začalo svědet. A nateklo a cca 4-5 dnů bylo nateklé. Prst byl o něco horší. Tam se mi udělala malá ranka která chvílemi i krvácela. Ale relativně bolelo to méně než první kousnutí. Na ruce mí zůstal dva vpichy vedle sebe s rozpětím cca 3,8mm od sebe. A na prstu také, ale díky tomu že to byla "otevřena" ranka, která se léčila cca týden není to už tak zřejmě vidět. Celou dobu uvažuji vlastně co mě to potkalo ??? Tak se chci zeptat zda fakt to mohl být u nás na Severní Moravě pavouk .... ????
U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilkačesneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilkačesneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA OSTRUŽINÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kovalová Věra.
Na vlnovník ostružiníkový bohužel žádné z uvedených přípravků nejsou.Již se nevyrábějí.Prosím,aktualizujte přípravky - hodně se objevila i rez ostružiníková.
Dnes jsem zakoupila Sanium Ultra - má být právě na likvidaci vlnovníka,tak nevím.Poradíte mi,jaká koncentrace.Jsou to 2 ampulky po 5 ml,prý na 12-30
litrů vody,v registraci je uvedena pouze réva - obaleči.
Děkuji.Kovalová Věra,Opava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vlnovníka ostružinového nejlépe účinkuje postřik přípravkem KUMULUS WG. Tady můžete vidět jak vypadá a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/hledan…
Vy jste si zakoupila Sanium Ultra, což je přípravek proti žravým škůdcům, typicky proti květopasi. Jeho ředění se provádí v poměru 5 ml na 6 litrů vody.
Proti rzi ostružiníkové můžete s úspěchem použít Flowbrix 1 l PROFI. Tady je vidět jeho cena a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledan…
Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají přes 5 cm v průměru. Tužší dužnina krémové barvy je šťavnatá, příjemně sladká, velmi chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna. Zde můžete vidět, jak vypadá bluma Gauota.
Kuban Delight patří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy blumy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou a pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízejí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá bluma Kuban Delight.
Black Diamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná. Zde můžete vidět, jak vypadá bluma Black Diamond.
Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu. Zde můžete vidět, jak vypadá bluma Angeleno.
Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé velké plody tmavě modré až černé barvy a kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízejí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy. Zde můžete vidět, jak vypadá bluma Black Gigant.
Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda se hodí k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá bluma Black Amber.
Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější plody sytě modré barvy s tenkou slupkou mají oranžovou, velmi chutnou, středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října. Zde můžete vidět, jak vypadá bluma Friar.
Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách (snáší až −25 °C). Má středně velké kulaté plody červenozelené barvy s pevnou, zlatavě žlutou a sladkokyselou dužninou. Zde můžete vidět, jak vypadá bluma Superior.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Ingredience: 1 kelímek tvarohu, 1 větší cibule, 5 stroužků česneku, 1 lžička vegety, 150 ml majonézy, mletá paprika, sůl
Postup: Cibuli a česnek očistíme. Cibuli nakrájíme nadrobno, česnek prolisujeme. V misce smícháme tvaroh s majonézou, cibulí a česnekem, dochutíme vegetou, mletou paprikou a dle chuti osolíme. Mažeme na pečivo a obložíme čerstvou zeleninou.
Postup: Pomazánkové máslo rozšleháme v míse s tavenými sýry, pomalu přimícháme prolisovaný česnek a nastrouhaný eidam. Osolíme dle chuti a mažeme na kolečka rohlíků nebo nakrájené bagety. Ozdobíme podle fantazie šunkou, kouskem sýra, vlašským ořechem, mandarinkou, kuličkou hroznového vína. Pomazánka je výborná v kombinaci s ananasem.
Česneková pomazánka
Ingredience: 2 pomazánková másla bez příchuti, 4 kostky taveného sýra, 4 stroužky česneku, 1 malý rajčatový protlak
Postup: Máslo a sýr dobře promícháme. Přidáme rajský protlak a rozmačkaný česnek. Opět dobře promícháme. Hotovou pomazánku mažeme na pečivo. Zdobíme čerstvou zeleninou.
Ostrá nivová pomazánka
Ingredience: 200 g nivy, 6 stroužků česneku, 100 g majonézy, 1 lžíce másla, ořechy na ozdobení
Postup: Nivu nastrouháme na jemném struhadle, česnek prolisujeme a spojíme změklým máslem a majonézou. Mažeme na tmavé pečivo a ozdobíme ořechem.
V naší poradně s názvem ALOE VERAL ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Šilar.
Chci doma pěstovat Aloe vera léčivou ( lékařskou ). Poraďte, kde je možno sehnat rostlinu, nebo výhonek. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Léčivá je jen aloe barbadensis - aloe pravá. Sehnat jde na výstavách pro zahrádkáře a nebo v některých obchodech s květinami. Abyste věděl, jak přesně vypadá léčivá aloe pravá, tak tady je několik její fotografií: https://www.google.cz/searc…
Proti houbomilce je účinné včasné a precizní přikrytí záhonů bílou netkanou textilií. Přístup k rostlinkám zamezíte samičkám tak, když pečlivě okraje textilie zahrnete půdou. V oblastech s větším výskytem tohoto hmyzu se osvědčilo pěstování jarních odrůd česneku – ty totiž houbomilka nenapadá. Insekticidní postřik by se měl v zeleninových zahrádkách nechat jen jako poslední možná varianta. Postřik je nutné provést preventivně, a to při prvním jarním oteplení (konec února či počátek března). Vhodná doba je, když po dobu čtyř dnů vyšplhají teploty nad 10 stupňů. Postřik se má po dvou týdnech zopakovat. Schválené přípravky pro postřik česneku jsou Karate se ZEON technologií 5CS – vždy v souladu s přiloženým návodem. V okamžiku, kdy se na porostu ukážou příznaky napadení houbomilkou, je použití postřiku zbytečné.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna .
.. Dobrý den moje orchidej měla 10 květů dostala jsem ji na den matek a květy opadly zbyl jen 1květ kořeny jsou suché zalévám ji tak po dvou dnech tím způsobem že ji proleji a nechám okapat můžete mi prosím poradit čím to je a zdali mě dude na dále kvést děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Potenciál k dalšímu kvetení nejde takhle odhadnout. Opadání květů může nasvědčovat na nějakou nemoc nebo šok ze změny okolních podmínek. Vypadá to, že se o rostlinu staráte správně, tak se nechte od ní překvapit, když se to povede a ona znovu vykvete.
Dýmovnice jsou určeny pro ochranu rostlin proti svilušce ve skleníku. Česneková dýmovnice chrání rostliny před napadením hmyzem, konkrétně mšice, svilušky, molice a třásněnky. Dosahuje to tím, že při hoření dýmovnice se postupně uvolňuje česnekový olej ve formě kouře, čímž zvyšuje disperzi živin a také dodává rostlinám látky, které zvyšují jejich obranyschopnost a odpuzuje široké spektrum škodlivého hmyzu a roztočů včetně svilušek. Česneková dýmovnice nezanechává na rostlinách žádné nánosy a nepoškozuje prospěšné organismy. Česneková dýmovnice se běžně prodává na internetu a na tomto odkazu můžete vidět nejlevnější ceny česnekové dýmovnice.
V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…
Hlíva olivová se od lišky odlišuje výrazně. Má zespoda klobouku vysoké, hustě uspořádané lupeny. Roste v trsech a v Česku se vyskytuje pouze vzácně. Je jedovatá.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady https://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Odrůda fastigiata je rychle rostoucí habr s kuželovitým, sloupovitým vzrůstem, který se časem větví. Dobře snáší zastřihování a tvarování. Listy habru fastigiata jsou ve tvaru srdce, dvojitě vroubkované a tmavě zelené, zatímco kůra je hladká a olivově zbarvená.
Vzhledem ke sloupovitému tvaru lze tuto odrůdu vysadit i v malých zahradách. Efektně vypadá, když je vysazena jednotlivě i v řadách.
Habr columnaris
Grab columnaris je pomalu rostoucí a u nás méně oblíbená odrůda. Jak vypadá columnaris grab? Na rozdíl od svého názvu tento habr netvoří sloupy, ale má kuželovitý tvar, který se postupem času stává kulovitým. Strom má tolik listů, že vypadá ostříhaný. Listy habru této odrůdy jsou vejčité a světle zelené.
Díky svému hustému a téměř geometrickému tvaru vypadá skvěle v zahradách ve francouzském stylu. Odrůda columnaris se používá jako jeden strom nebo se vysazuje v řadách. Skvěle se hodí do malých zahrad a k dekoraci teras , kde se dá vysadit do květináčů.
Habr je nenahraditelnou rostlinou v parcích a zahradách. Zvláštní výhodou je nízká cena sadby, protože se dá dobře množit řízkováním, dále mrazuvzdornost, odolnost vůči chorobám a nízké nároky na půdu a stanoviště. Vyplatí se zařadit habr obecný do vaší zahradní dekorace jako tvarovaný živý plot nebo jako atraktivně vypadající jednotlivý exemplář. Za zvážení stojí mít na své zahradě habr obecný carpinus betulus.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Svilušku na okurkách poznáte podle světlého tečkování listů, žloutnutí, zasychání a jemných pavučinek hlavně na spodní straně listů.
Nejrychlejší kontrola je jednoduchá: otočte podezřelý list, vezměte lupu nebo mobil s přiblížením a hledejte drobné pohyblivé tečky. U skleníkových okurek se svilušky často objeví v horku a suchu. Pokud jsou už listy hnědé a opředené pavučinkou, je napadení pokročilé a samotný slabý domácí postřik většinou nestačí.
Jsou svilušky na lidech nebezpečné?
Svilušky na lidech obvykle nežijí a neštípou člověka. Svědivé pupínky po zahradě způsobuje častěji sametka podzimní.
Tohle je velmi častý omyl. Svilušky jsou hlavně škůdci rostlin, kde sají na listech. Když se po sezení v trávě objeví červené svědivé pupínky v pase, tříslech, podkolení nebo kolem ponožek, podezření míří spíš na sametku. Prakticky pomáhá sprcha, vyprání oblečení, chlazení a neškrábat. Při silné reakci je vhodná konzultace v lékárně nebo u lékaře.
Jak vypadá štípnutí od svilušky?
Štípnutí od svilušky je většinou nepřesné označení. Typické svědivé pupínky po zahradě odpovídají spíš sametce podzimní.
Sametkové pupínky bývají malé, červené, hodně svědí a často se objeví až s odstupem několika hodin nebo druhý den. To mate, protože člověk má pocit, že ho něco poštípalo doma. Svilušky si naopak všimnete spíš na listech rostlin. Pro článek je proto důležité nepoužívat výraz kousnutí od svilušky jako jistou diagnózu.
Co je nejlepší postřik proti svilušce?
Postřik proti svilušce musí zasáhnout hlavně spodní stranu listů a měl by se opakovat. Jednorázový zásah často nestačí.
U mírného napadení začněte mechanicky: osprchovat listy, odstranit nejhorší části, zvýšit vlhkost a až potom použít vhodný přípravek. Ve skleníku dobře funguje kombinace prevence, opakované kontroly a případně biologické ochrany dravými roztoči. U chemických přípravků vždy sledujte, zda jsou aktuálně povolené pro danou plodinu, a dodržte ochrannou lhůtu.
Pomůže na svilušky česnekový postřik?
Česnekový postřik na svilušky může krátkodobě pomoci při slabém napadení, ale nebývá spolehlivý proti vajíčkům.
V praxi má smysl spíš jako podpůrný zásah na začátku problému. Jakmile jsou na okurkách pavučinky a listy schnou, samotný česnek většinou nestačí. Navíc může při silné koncentraci poškodit citlivé listy. Lepší je kombinovat ho s omytím rostliny, odstraněním napadených listů a pravidelnou kontrolou. Svilušky se rychle množí, proto rozhodují dny.
V únoru se pěstitelé věnovali správnému řezu révy, dnes jste zmínila některé tvary, jako například vertiko nebo jednoduchá záclona a minule při zastrkování výhonů nás zajímalo dvoudrátí. Ale ještě jsme nemluvili o drátěnkách jako takových.
To máte tedy pravdu. Vybudovat drátěnku je potřebné nejdéle v druhém roce po výsadbě, ale můžeme si o ní něco povědět už teď, i když založení vinice a vlastní výsadba nás teprve čeká. Na začátku našeho povídání jsem říkala, že réva je liána, proto potřebuje oporu. V šerém dávnověku, kdy révu ještě „nezotročoval“ člověk, protože réva je mnohem starší než lidstvo, si tato liána musela s oporou poradit sama. Vyřešila to tak, že „šplhala“ po kmenech až do korun stromů, kde bylo sluníčka dost a kde se jí líbilo. Dnes, kdy jsou vinice monokulturami, případně monokulturami s ozeleněním, révové keře nemají k dispozici žádné stromy, po kterých by mohly šplhat a na nichž by se mohly uchytit, a proto potřebují opěrné konstrukce. Několik století si naši předkové vystačili s tím, že na jaře ke každému keři zatloukli dřevěný kolík a k němu během vegetace vyvazovali ty výhony, které po vylámání na keři ponechali. Na podzim po sklizni a po opadu listí kolíky vytahali a uložili je na kraj vinice. Kdo nějaký kolík ukradl, aby si s ním zatopil, byl náležitě potrestán, jak se můžeme dočíst v tehdejších „legislativních“ předpisech, které pro vinice napsal císař a milovník vín Karel IV. Taková opěra keřům vedeným na hlavu stačila.
Dnes, když jsme postupně navrhli a začali využívat řadu způsobů vedení, už nám jen opěrné tyče nestačí, protože na keřích pěstujeme kmínky, na nich nařezáváme různými způsoby ramena s čípky a ve velkých výsadbách využíváme téměř výlučně jen tažně. Proto je potřeba, aby opěrné konstrukce byly složitější. Pro výsadby, ve kterých používáme traktory, je navíc nutné, abychom keře poněkud násilně formovali do víceméně „placatých tvarů“, aby se tam stroje s nářadím vešly. Proto dnešní drátěnky tvoří krajové a středové sloupky a mezi nimi jsou napjaté dráty. Samozřejmě, že počet a uspořádání systému drátů závisí na používaných pěstitelských tvarech, ale pro většinu tvarů se hodí kombinace dvou nebo jednoho spodního drátu, kterému či kterým se říká „vodící“ a dvou až tří dvoudrátí, do kterých se za vegetace zasunují přirůstající letorosty. Krajové sloupky nesou největší tíhu danou hmotností přibývající zelené hmoty, která často pronáší dráty. Ty se musejí čas od času napínat a tím by se časem mohly krajové sloupky zbortit, proto se ukotvují nebo musí být podepřeny vzpěrami.
Perovskia atriplicifolia lacey blue je překrásná odrůda perovskie z Anglie, jež se vyznačuje bohatostí kvetení, kompaktním habitem a atraktivními listy. Podobnost s levandulí je zejména v barvě, a to jak listů, tak i květů. Květy jsou drobné pantoflíčky sytě fialové barvy a objevují se již začátkem léta. Samotné květy z nich vykvétají až ve druhé polovině léta, jsou podobné rozrazilu bouřce a mají výrazně inkoustově modrofialovou barvu. I po odkvětu na rostlině zůstávají fialové kalíšky, takže vypadá barevně po velice dlouhou dobu – často až do října. Květový stvol je bohatě rozvětvený a může mít až půl metru na výšku. Každým rokem vykvétá větší množství květů, takže perovskie v srpnu vypadá jako jeden velký fialový oblak. Perovskia atriplicifolia lacey blue není náročná na pěstování. Vyhovuje jí téměř jakákoliv, přednostně chudší půda, která musí být dobře odvodněná, aby kořeny ve vlhkých zimách neshnily. Po dobrém zakořenění výborně zvládá i sucho. Plně mrazuvzdorná do cca -30 °C, údajně snese až -34 °C. Je vhodná pro celoroční pěstování ve venkovních nádobách.
Proč je losos doma tak často suchý, i když kupujete kvalitní rybu?
Losos je doma suchý hlavně proto, že se přetáhne teplem, ne proto, že by byl nekvalitní.
Většina lidí čeká, až losos vypadá „hotově“, a tím ho zničí. Losos se nijak nezlepšuje dalším pečením nebo smažením. Jakmile překročíte správný okamžik sundání, struktura se rozpadne a šťavnatost už se nevrátí.
Jak poznáte, že je losos hotový, když nehlídáte minuty?
Hotový losos poznáte podle struktury a chování masa, ne podle času.
Střed má být lehce sklovitý, ne matný. Povrch je zatažený, ale netvrdý. Vytékající bílkovina se objevuje jen minimálně. Jakmile je maso matné a drolí se, je losos přetažený.
Co znamená bílá hmota, která z lososa vytéká?
Bílá hmota je sražená bílkovina, která signalizuje příliš vysoké nebo dlouhé teplo.
Malé množství je normální, ale pokud je bílkovina po celém povrchu, losos už byl na teple příliš dlouho. Čím víc bílkoviny vidíte, tím sušší bude výsledek.
Má být losos uvnitř růžový, nebo úplně propečený?
Správně připravený losos má lehce růžový až sklovitý střed.
Úplně propečený losos je téměř vždy suchý. Strach ze syrovosti vede k přetažení. Losos dojede teplem i po sundání z pánve nebo trouby, proto se sundává dřív.
Je lepší lososa dělat na pánvi, nebo v troubě?
Obě metody fungují, pokud udržíte kontrolu nad teplem.
Pánev je rychlá a vhodná pro tenké filety. Trouba je stabilnější pro vyšší steaky nebo více porcí. Chyba není v metodě, ale v čekání příliš dlouho.
Proč se losos v restauraci povede lépe než doma?
V restauraci se losos sundává dřív, než vypadá hotově.
Kuchaři se nebojí sklovitého středu a mají zkušenost se signály hotovosti. Doma se často čeká na jistotu, která lososa zničí.
Má se losos během přípravy často obracet?
Ne, zbytečné obracení zvyšuje riziko přetažení.
Každý zásah znamená další teplo a ztrátu kontroly. Losos nepotřebuje neustálou manipulaci, ale klid.
Je rozdíl mezi tenkým filetem a vysokým steakem z lososa?
Ano, zásadní.
Tenký filet se přetáhne velmi rychle a téměř neodpouští chybu. Vysoký steak má větší toleranci a lépe snese krátké dojíždění teplem. Stejný čas nelze použít pro oba.
Kdy je lepší lososa sundat dřív než později?
Vždy, když máte pochybnost, zda už není brzy.
Losos po sundání dál dojíždí. Pokud ho sundáte ve chvíli, kdy vypadá akorát, po minutě už je přetažený. Bezpečnější je sundat ho dřív.
Pomůže lososovi marináda nebo omáčka, když je suchý?
Ne, suchého lososa už nic nezachrání.
Marinády a omáčky pouze zakryjí chybu, ale strukturu masa nevrátí. U lososa je klíčové ho nepokazit, ne ho potom zachraňovat.
Květákové placičky se rozpadají nejčastěji kvůli příliš mokrému květáku, nedostatku pojiva nebo nedostatečně rozpálené pánvi.
Květák obsahuje velké množství vody a po uvaření ji ve své struktuře drží ještě více. Pokud se tato voda před přípravou směsi neodstraní, začne se při smažení uvolňovat. Směs se rozvolní a placičky ztratí tvar. Proto je zásadní květák důkladně vymačkat. Pomáhá také použít vejce jako pojivo a smažit placičky na opravdu rozpálené pánvi, aby se rychle vytvořila křupavá kůrka.
Jak udělat křupavé květákové placičky
Křupavé květákové placičky vzniknou díky dobře vymačkanému květáku, správné teplotě oleje a menší velikosti placiček.
Křupavost vzniká ve chvíli, kdy se povrch placičky rychle zatáhne v horkém oleji. Pokud je pánev málo rozpálená, směs začne spíš pomalu nasávat tuk. Placičky pak zůstávají měkké. Důležité je také dělat menší placičky, které se rychleji prohřejí. Když je květák dobře vymačkaný a směs není vodnatá, vznikne na povrchu přirozeně zlatavá křupavá kůrka.
Kolik mouky do květákových placiček
Do květákových placiček obvykle stačí přibližně dvě lžíce mouky na jeden střední květák.
Mouka by měla fungovat pouze jako lehké pojivo. Pokud jí přidáte příliš, směs začne připomínat těsto a placičky budou těžké a moučné. Klíčem není více mouky, ale správně připravený květák. Pokud je květák důkladně vymačkaný, drží směs pohromadě i s minimem mouky. Přidání většího množství mouky většinou jen maskuje problém s vodou v zelenině.
Jak poznat správnou konzistenci směsi na květákové placičky
Správná směs na květákové placičky by měla být měkká, ale zároveň držet tvar při tvarování v ruce.
Pokud směs teče nebo se rozpadá ještě před smažením, znamená to, že obsahuje příliš vody. Naopak velmi tuhá směs signalizuje příliš mouky. Ideální konzistence je taková, kdy lze ze směsi snadno vytvořit placičku, která drží tvar. Když ji položíte na pánev, měla by zůstat kompaktní a nezačít se okamžitě rozpadat. Správná konzistence směsi je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co dělat, když je směs na květákové placičky moc řídká
Pokud je směs na květákové placičky příliš řídká, je potřeba odstranit přebytečnou vodu nebo přidat malé množství pojiva.
Nejlepší řešení je vrátit se o krok zpět a květák znovu vymačkat. Často totiž zůstane voda uvnitř směsi. Pomoci může také přidání trochy strouhanky nebo mouky, ale jen v malém množství. Příliš mnoho mouky by změnilo chuť i strukturu placiček. Ideální postup je nejprve odstranit vodu a teprve poté případně lehce upravit konzistenci směsi.
Kde je podle mapy ISOP největší jistota nálezu medvědího česneku?
Největší jistota nálezu medvědího česneku je v oblastech s vysokou hustotou záznamů, zejména v lužních lesích severní Moravy a východních Čech. Samotný bod na mapě ale nestačí.
Pokud vidíte souvislou oblast s více než deseti záznamy, je pravděpodobnost sběru výrazně vyšší než u izolovaného bodu. Klíčové je kombinovat mapu výskytu medvědího česneku s terénní realitou – tedy hledat vlhké údolí, blízkost vody a starý listnatý porost. Izolované historické nálezy často znamenají jednotlivé rostliny, nikoli sběratelsky zajímavý porost.
Proč někdy na místě označeném v mapě nic nenajdu?
Mapa výskytu medvědího česneku eviduje historický nebo potvrzený nález, ale nezaručuje aktuální stav lokality. Les se může změnit.
Porost mohl být mezitím vykácen, vysušen nebo intenzivně vybrán. Mapa ISOP neukazuje velikost plochy ani aktuální kondici rostlin. Pokud přijedete na suchý svah bez potoka, i když je tam bod výskytu, šance je malá. Vždy sledujte mikroklima a vlhkost půdy, nikoli jen samotný záznam.
Kdy je nejlepší vyrazit podle nadmořské výšky?
Kdy roste medvědí česnek závisí silně na nadmořské výšce. V nížinách začíná už koncem února, ve vyšších polohách až koncem března.
Rozdíl může být tři až čtyři týdny. Pokud jedete do 250 m n. m., ideální je březen. V 600 m n. m. bývá vrchol sezóny až v dubnu. Sledujte aktuální teploty a vlhkost. Příliš brzká návštěva vyšší lokality znamená malé listy, pozdní výjezd do nížiny naopak přerostlé a tuhé rostliny.
Je medvědí česnek chráněný a hrozí pokuta za sběr?
Medvědí česnek většinou není plošně chráněný, ale sběr se řídí pravidly pro lesní plody a může být omezen v chráněných územích.
V běžném lese je sběr pro osobní potřebu obvykle tolerován. V národních parcích nebo rezervacích však mohou platit přísnější pravidla. Pokuta hrozí hlavně při komerčním sběru nebo ničení porostu. Klíčové je nevytrhávat cibule a respektovat místní omezení.
Kolik si mohu natrhat, aby to bylo v pořádku?
Kolik si můžu natrhat medvědího česneku závisí na rozumném množství pro osobní potřebu. Etika je důležitější než přesné kilogramy.
Obvykle stačí jedna menší hrst na vaření. Pokud si odnesete několik tašek z jedné plochy, oslabujete porost. Šetrný sběr znamená trhat jednotlivé listy a ponechat dostatek rostlin. Tak zůstane lokalita produktivní i další roky.
Jak poznám medvědí česnek bezpečně v terénu?
Záměna medvědího česneku s konvalinkou je největší riziko při sběru. Nejbezpečnějším znakem je česneková vůně.
Každý list promněte mezi prsty a přivoňte. Medvědí česnek intenzivně voní, konvalinka nikoli.
Obecně platí, že ložnice (ložnicová místnost) pro dvě osoby by měla mít minimálně 12 metrů čtverečních, což může být ovšem pro mnohé nemalý problém. Zařízení lze vyřešit elegantně, a dokonce i vzdušně, ale musíte počítat s tím, že se mohou vyskytnout menší komplikace, kam uložit všechny věci (sezónní oblečení, ložní prádlo a podobně). Jako náhradní prostorová rezerva se zde nabízí místo pod postelí a nad ní.
Skvělý způsob, jak získat úložný prostor, je postel zvednout. Můžete si pod ni vložit krabice se sezónním oblečením či botami nebo si nechat udělat šuplíky. Pokud máte dostatečně vysoké stropy, klidně postel umístěte do výšky a pod ní si udělejte pracovní kout, skříně nebo třeba kosmetický stolek. Spánek bude o něco dobrodružnější, protože se do postele musíte vyšplhat, ale získáte hodně prostoru pro další aktivity či oblečení. Jen pamatujte, že prostor přímo nad hlavou by měl zůstat vzdušnější, aby se vám lépe usínalo. Někdo špatně snáší, když nad ním visí police s těžkými knihami. Nábytek pak směřujte spíše do boční části čela postele.
Řešením jsou také sklápěcí a vyklápěcí systémy – ráno vstanete, lůžkoviny upevníte bezpečnostními popruhy a postel prostě jednoduše vyklopíte nahoru, třeba do schránky, která vypadá jako skříň. Večer pak celý postup zopakujete naopak, otevřete případné dveře a postel sklopíte dolů. Tak vypadá jedno z nejpopulárnějších řešení. Nicméně pozor na to, že celý sklápěcí mechanismus musí být kvalitní, bezpečný a snadno ovladatelný.
Zajímavou možností je i zasouvací dvojpostel. Tady sice neušetříte celou plochu „manželské“ postele, ale jen její polovinu, nicméně i to je celkem příjemná úspora. Takovouto postel si můžete nechat vyrobit na míru, a to dokonce i ve variantě, kdy se pomocí speciálního kování zasunutá spodní „nižší“ postel zvedne na výšku postele první.
Asi nejméně vhodné řešení představuje rozkládací pohovka, zvláště pokud vsadíte na některý z levnějších kusů, který rozhodně nenabízí optimální komfort pro pravidelný spánek. O levné rozkládací pohovce uvažujte jen v případě, že jde o přechodnou variantu. Jinak volte dražší a sofistikovanější kousky, které nabízejí kvalitní rošt a matraci.
Nedávejte k posteli za každou cenu robustní a velký noční stolek. Ideální je takový, který se zavěsí na zeď. Ještě více vzdušnosti místnosti dodáte, když vám na knihu postačí jen zavěšená malá polička. Lampičku na čtení také raději připevněte na stěnu. Je pěkné mít originální stojací kus, ale na ten už musíte mít větší noční stolek, který je do malé ložnice zbytečným luxusem.
Pokud opravdu máte ložnici v nejmenší místnosti bytu, využijte i čelo postele.
