JAK VYPOČÍTAT OBJEM VANY

Objem vany 180 

Vana o rozměrech 180 x 80 x 41,5 (délka x šířka x výška) v obdélníkovém provedení má objem vody 267 l. Vana o rozměrech 180 x 80 x 45,5 cm v běžném provedení má objem vody 270 l.

Zdroj: Objem vany v litrech

Diskuze

V diskuzi ZPRÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

Já mám na zahrádce několik hlav révy a mám je obsypané štěrkem. Oštepky nebo kůra - souhrnně mulč můžou působit moc kysele a zároveň to slouží jako úkryt mnoha škůdců. Já bych doporučil kamínky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Dávám jako mulč posekanou trávu a nemám s tím problém ... Až tráva dostatečně zmenší svůj objem (zahnije), tak ji zaryji kolem hlavy a dám novou posekanou trávu ...

Zdroj: diskuze Zpráva

Objem vany 160

Vana o rozměrech 160 x 70 x 41 cm (délka x šířka x výška) v obdélníkovém provedení má objem vody 159 l. Vana o rozměrech 160 x 70 x 48 cm v asymetrickém provedení má objem vody 210 l.

Zdroj: Objem vany v litrech

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.

Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.

Zdroj: diskuze Zavařování masa do sklenic v troubě

Objem vany 170

Vana o rozměrech 170 x 70 x 42 cm (délka x šířka x výška) v obdélníkovém provedení má objem vody 190 l. Vana o rozměrech 170 x 90 x 47,5 cm v asymetrickém provedení má objem vody 285 l.

Zdroj: Objem vany v litrech

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.

Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.

Zdroj: diskuze Orchideje a odnože

Jaký objem vody má vana

Než se vydáme do obchodu, v klidu se zamyslíme nad tím, jaké jsou naše priority, kolik osob bude vanu užívat, jaké máme zvyklosti, kolik prostoru k dispozici (vyměříme a zapíšeme na papír), co vlastně očekáváme. Možná zjistíme, že dáváme přednost praktičnosti před nápaditým designem, potřebujeme vanu menších rozměrů, ale bezpečnou pro děti či seniory, vanu, která dlouho drží teplou vodu, protože si v ní rádi čteme a tak dále.

Sepíšeme si své požadavky a pak vyrazíme do koupelnového studia. Tam se rozhodně nebojíme vanu vyzkoušet a vlézt si do ní, ptáme se na možnosti materiálu, tvaru, zajímáme se o možné další úpravy za příplatek (různé protiskluzové a antibakteriální úpravy), doplňky (madla, měkké podhlavníky), možnosti a náročnost údržby. Jen tak zjistíme, která vana je ta pravá právě pro nás.

Tvar vany do jisté míry limituje daný prostor, ale i tak máme více možností. Kromě klasického obdélníku je možné zvolit ovál, vanu rohovou nebo asymetrickou. Rozhodně neplatí, že malá vana rovná se menší pohodlí a naopak. Jde spíše o to, jak je vana ergonomicky provedená. Pohodlí při koupání ovlivňuje její vnitřní členění. Dobře ergonomicky navržená vana má ve vnitřní části oporu pro nohy. V ní se cítíme bezpečně a pohodlně. Ne vždy platí, že velká vana je komfortní. Velikost vany má odpovídat našim skutečným potřebám. U zbytečně velké vany s velkým objemem riskujeme plýtvání vodou.

Abychom mohli vypočítat velikost objemu vany, musíme znát některé základní údaje, jakými jsou délka, šířka a výška. Výška se započítává pouze pod horní bezpečnostní odtok. Dále se musí zohlednit tvar vany a také počítat s vlastní hmotností těla (průměrně se počítá okolo 70 litrů na dospělého člověka, u dítěte méně).

Objem vany také ovlivňuje tvar – obdélníkové, oválné, asymetrické a šestihranné. Výrobci udávají vždy vnější rozměry, proto mohou být mnohdy údaje o rozměrech vůči objemu vany zavádějící.

Objem vany v dnešní době přesně stanovuje výrobce, proto při koupi již tento údaj znáte. Musíte si tedy odečíst vlastní váhu těla, čímž vám vyjde přibližná spotřeba při napuštění plné vany.

Zdroj: Objem vany v litrech

Poradna

V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.

Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.

Zdroj: diskuze Gekončík turecký

Platycodon v květináči

Boubelík je pro pěstování v nádobě poměrně vhodná rostlina, jen je nutné dodržet vyzrání před zimou snížením zálivky a dobrou drenáží v květináči. Na zimu jej nenecháváme na terase, ale zapustíme rostlinu i s květináčem do záhonu. Dobré je podsypat trochou písku a na povrchu slabě přimulčovat kůrou či rašelinou. Objem květináče by měl být cca 3–5 l. Větší objem substrátu vytváří rostlině stabilnější poměry.

Zdroj: Platycodon

Babské rady pro krásné vlasy

Zde je několik rad od našich chytrých a zkušených babiček pro krásné vlasy s velkým objemem:

• Pokud chcete větší objem vlasů, fénujte vlasy v předklonu, tedy opačně, než jste zvyklí.
• Používejte přípravky pro větší objem vlasů.
• Používejte natáčky nebo vlasy tupírujte.
• Další „vychytávkou“ je spaní s vlhkými vlasy, to je pak opravdu „afro“.

Zdroj: Babské rady na vlasy

Schody online

Schody je možné si nechat vypočítat i online, ale vždy musíte mít změřeny vstupní údaje potřebné k výpočtu.

Zdroj: Výpočet schodů

Jak vyčistit mřížku v troubě

Pokud se mřížka nemyje pravidelně, usadí se na ní nečistota, která časem ztvrdne a už se jí tak snadno nezbavíte.

Pokud budete čistit znečištěnou mřížku, tak si připravte starý ručník, 1 hrneček čisticího prostředku na nádobí nebo prášek na praní.

Postup

Na dno vany položte starý ručník, abyste vanu nepoškodili. Na ručník položte mřížku a vanu naplňte horkou vodou. Do sklenice dejte šálek čisticího prostředku a promíchejte ho pořádně s trochou horké vody. Vylijte čisticí směs do vany a promíchejte. Povrch mřížky můžete ještě posypat čisticím prostředkem. Počkejte minimálně 5 hodin nebo ideálně nechte působit celou noc. Pak s pomocí houbičky na čištění pořádně vydrhněte špínu. Špína by se měla dát vyčistit rychle, protože vlivem čisticího prostředku změkne. Mřížka se vám bude lesknout a bude vypadat jako nová.

Zdroj: Jak vyčistit troubu

Květináč pro vinnou révu

Nejlepší je použít starý vinný sud jako květináč. Jde o staré barikové sudy. Objem sudu je dobrých 220 litrů a měl by vystačit na dvě rostliny révy plus podsadbu na mnoho let.

Menší a lehčí nádoba by samozřejmě také stačila, ale velikost 220 litrů má řadu výhod:

• Velký objem země se v létě tak rychle neohřeje a v zimě nezamrzne.
• Velký objem jde ruku v ruce s velkou zásobou vlhkosti a živin.
• Hmotnost sudu a substrátu je tak velká, že se ani při bouřce nepřevrhne.
• Vizuálně i proporcionálně velká nádoba nabízí dostatečnou výšku, takže se k rostlinám nedostanou volně pobíhající králíci nebo psi.

Pokud byste chtěli pěstovat hroznové víno v květináči a použít k tomu vinný sud, informace o přípravě a výsadbě i o vhodných rostlinách pro podsadbu získáte v následujících pasážích.

Zdroj: Pěstování vinné révy v květináči

Bylinky proti pocení nohou

Na pocení nohou je vhodná šalvěj. 6 hrstí sušené šalvěje zalijte 2 litry horké vody a nechte 20 minut louhovat. Poté bylinkový nálev sceďte, přilijte do napuštěné vany a už si jen užívejte bylinkami provoněnou koupel. Lázeň opakujte jednou za týden, po úpravě stačí 1x za měsíc.

Pocení tlumí i jablečný ocet, který se používá jako přírodní antiperspirant. Jablečný ocet naneste na chodidla a rozetřete, už jen pár kapek výrazně zeslabí a zneutralizuje zápach potu. Z jablečného octa si můžete připravit i osvěžující koupel, stačí přidat 1 hrnek octa do vany s teplou vodou. Stejně tak můžete použít jedlou sodu (koupel, plosky nohou).

Za vyzkoušení stojí i přesličková tinktura. Připravíte si 150 g přesličky, 30 g dubové kůry a 200 ml lihu. Bylinky vsypete do lahvičky, přilijete líh a směs necháte 2 týdny louhovat. Tinkturu přecedíte, přelijete do nádoby z tmavého skla a každý večer po umytí potíráte tinkturou chodidla a prostory mezi prsty.

Vyzkoušejte i dubovou lázeň. Připravíte ji z 1 kg kůry mladých větví a 3 litrů vody, až hodinu povaříte, poté scedíte. Dubový nálev vlijete do lavoru a ponoříte do něj nohy na 15–20 minut. Opakujete i několikrát do týdne (podle potřeby).

A nakonec tady pro vás máme lázeň z rajčat, ta má silný účinek právě proti nadměrnému pocení a nepříjemnému tělesnému pachu. Do vany s teplou vodou přilijte 3 litry rajčatové šťávy a 15 minut v ní relaxujte. Tělo po rajčatové koupeli opláchněte vlažnou vodou.

Zdroj: Pocení nohou

Hypermangan na mykózu

Hypermangan je žíravina, kterou je potřeba před použitím velmi dobře rozpustit a hodně naředit. 1–2 zrníčka rozpusťte ve sklenici vody tak, aby skutečně byla dokonale rozpuštěná. Tento roztok pak nalijte do umyvadla nebo vany a připusťte další vodu. Výsledná barva správné koupele je lehce růžová. Výsledným roztokem můžete postižená místa potírat nebo provést koupel ponořením do 5 minut. Rány potírejte maximálně 3x denně po dobu 1 týdne. Určitě ale dávejte pozor, aby se roztok nedostal do úst a očí.

Hypermangan je vlastně taková dezinfekce, používá se pár dní a pak je nutné udělat přestávku. Doporučuje se žehlit si oblečení, které přijde do kontaktu s mykózou, a používat pouze bavlnu.

Zdroj: Kde koupit hypermangan

Sprchovat, nebo koupat?

Říká se, že sprchováním ve srovnání s koupáním ve vaně uspoříme hodně vody, a tudíž peněz. Je to samozřejmě pravda, jen nesmíte pod sprchou stát hodiny. V takovém případě by bylo hospodárnější napustit jen tu vanu. Pokud se denně nekoupeme, ale sprchujeme, ušetříme nejen finance, ale i svou kůži. Dlouhé namáčení, u některých koupacích příznivců hraničící s macerováním kůže, naší pokožce nesvědčí, a už vůbec té suché a citlivé. Koupání je příjemné – uleví unavenému tělu, jindy navodí romantiku či poskytne chvilku klidu pro dočtení napínavé knihy. Ale levnější koupelová pěna kůži vysušuje stejně jako mycí gely a následné ošetření tělovým mlékem pomůže jen částečně. Na suchou pokožku tedy používejte šetrnou kosmetiku včetně koupacích olejů.

Obvyklou sprchovou hlavicí proteče asi deset litrů za minutu. Toto množství násobíme počtem minut, po které se zdržíme pod sprchou. Pokud si myjete hlavu, pod sprchou se zdržíte v průměru pět minut a více, ale po celou tu dobu voda neteče (zastavujeme ji, když si šamponujeme vlasy).

Vana (prázdná) má většinou objem 110 až 150 litrů. Neplníme ji však plnou, to bychom se tam nevešli, až 70 litrů bychom vytlačili. Od udaného objemu vany tedy musíme těchto zhruba 70 litrů odečíst, u dítěte méně, u muže více (záleží na váze daného jedince). Na jednu napuštěnou vanu tedy můžeme spotřebovat i méně než padesát litrů. Přidá se jen ještě závěrečné osprchování a umytí vlasů pod sprchou.

Je potvrzené, že kůže častým mytím ztrácí svou obranyschopnost. Proto sprchování několikrát za den a večer hodinová relaxace ve vaně nejsou rozumným počinem. Na druhou stranu, lidské tělo je tvořeno vodou, kterou musíme doplňovat a kůže je na tom úplně stejně. Ráno bychom si tedy na probuzení a na posílení imunity měli dát rychlejší sprchu – není třeba používat mýdlo.

Příjemné relaxování ve vaně je úžasná záležitost, ale měli bychom si takto užívat maximálně jednou týdně. Pokožka po delší době ve vodě ztrácí svou pružnost. Po koupání ve vaně se rozhodně musíme namazat krémem. Pokud máme ve vaně pěnu, je nutné ji z těla dokonale smýt. Pozor také na horkou vodu. Příliš horká voda povoluje svaly a vazy, a to například nesvědčí pevnosti našich prsou. V horké vodě také vznikají na pokožce nepříjemné červené fleky, které někdy zůstávají na těle až do rána.

O sprchovém koutu se už nedá mluvit jako o nouzovém řešení pro malé koupelny, ale jako o určitém životním stylu. Očista v něm proto musí být pohodlná a také snadná. Zatímco před lety patřily ke standardu vaničky o velikosti 75 x 75 centimetrů, dnes se prodávají hlavně devadesátky. Lidé dávají přednost nízkým vaničkám s hloubkou 2,5 až 4 centimetry. A to nejen kvůli tomu, že lépe vypadají, ale hlavně kvůli snadnějšímu přístupu do nich. Právě komfortní přístup patří k největším výhodám sprchových koutů. Proto patří především do domácností seniorů a lidí s pohybovým omezením, kterým tak dovolují zvládnout hygienu samostatně i v době, kdy by při mytí ve vaně potřebovali pomoc.

Zdroj: Objem vany v litrech

Kyselina citronová na bělení prádla

Kyselina citronová je velmi účinná při bělení prádla, takže je i skvělým prostředkem na projasnění záclon.

Výsledky

Stačí prádlo namočit do umyvadla s vodou, ve které jsme rozpustili 2 lžíce kyseliny citronové. Prádlo nechte v citronové vodě asi jednu až dvě hodiny. Kyselina citronová musí dostat nějaký čas na reakci. Pokud je však prádlo již moc zažloutlé, pak budete muset přitvrdit. Vodu ohřejte v hrnci a teprve do horké vody vložte 2 lžíce kyseliny citronové a prádlo. Horká voda celý proces výrazně zintenzivní.

Dávkování

Napusťte do lavoru či vany horkou vodu, jestliže to tkanina snese, může to být dokonce i voda vroucí, a přidejte dvě lžíce kyseliny citronové, podle množství prádla a vody. Nechte působit několik hodin. Pak normálně vyperte.

Zdroj: Čištění pračky kyselinou citrónovou

Octový zábal na oteklé nohy

Otékají-li vám nohy, pak vyzkoušejte octový zábal, ten vám asi po měsíci každodenního používání sníží otoky nohou, odbourá pocit únavy, tíhy a bolesti a končetina bude prokrvenější.

Vložte oteklé nohy do vany se studenou vodu tak, aby voda dosáhla kolen. Nalijte litr jablečného octa a promíchejte. Nohy udržte ve vodě 2–3 minuty. Poté je neotírejte, ale hned si navlékněte na nohy bavlněné ponožky. Následně si lehněte s nohama na podlaze. Musíte ležet tak dlouho, dokud v nohou neucítíte teplo.

Nebo si každý den před spaním namočte bavlněný tampon do nezředěného jablečného octa a namažte si jím jednotlivé žíly. Na noc můžete použít mast z jablečného octa, kterou si oteklé nohy pečlivě namažete.

Další radou je směs, na kterou budete potřebovat 1 syrový žloutek, 1 čajovou lžičku terpentýnu a 1 lžíci přírodního jablečného octa. Vše smícháte a následně si vzniklou směsí musíte potírat oteklé nohy až po koleno.

Zdroj: Octový obklad na otok

Zavařování hub v troubě

Houby na sucho můžeme zavařit i v troubě, třeba proto, když nemáte dostatečně velký hrnec na zavařování ve vodě. Troubu předehřejte na 175 °C a vložte uzavřené sklenice s houbami. Sklenice se nesmí dotýkat, aby nepopraskaly. Houby postupně zmenší svůj objem a pustí šťávu, jakmile uvidíte v zavařovací sklenici s houbami, že se tvoří bublinky, nechte troubu běžet dále, ale zmírněte na 120 °C a pokračujte dalších 120 minut. Poté troubu vypněte a sklenice nechte v zavřené troubě alespoň dalších 30 minut vychladnout, využijte zbytkového tepla.

Zdroj: Zavařování hub na sucho

Termostatický ventil k radiátoru

Termostatický ventil je zařízení, které využívá fyzikálních zákonů k regulaci tepelného výkonu otopných těles (radiátorů, podlahových konvertorů a tak dále) v systémech vytápění. Jedná se o speciální armaturu, v níž je poloha kuželky dána změnou objemu kapaliny (nejčastěji lihu) v těle ventilu. Změna objemu kapaliny je dána tepelnou roztažností vlivem změny teploty ve vytápěné místnosti – čím vyšší teplota, tím větší objem kapaliny. Při zvyšování teploty okolního vzduchu nad požadovanou hodnotu kapalina zvětší svůj objem natolik, že zatlačí na kuželku ventilu a tím začne přivírat průtok přitékající topné vody. Vlivem menšího množství teplé vody v otopném tělese se snižuje jeho výkon a dochází tak k regulaci vnitřní teploty vzduchu. Ventily mají omezení rozsahu, nastavení a blokování, paměťový kroužek pro opakované nalezení polohy pro nastavení požadované teploty, protimrazovou bezpečnostní funkci, zabezpečení proti zcizení. Rozsah nastavení teploty v místnosti je 5–26 °C. Ventilové těleso je vyrobeno z poniklované mosazi. Použitím termostatických ventilů můžete dosáhnout až 20% úspory energie. Termostatické ventily reagují pružně na změny teploty okolí, takže využívají efektivně jak energii, tak tepelné zisky (od slunečního záření, lidského tepla i elektrických spotřebičů).

Zdroj: Ventil k radiátoru