JAK VYROBIT LEPORELO NA FOTKY, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Leporelo je harmonikově skládaná kniha, zpravidla bohatě ilustrovaná, s minimem textu a nízkým počtem stran. Každá ilustrace, případně fotografie, se většinou nachází na samostatné straně. Jednotlivé strany jsou navzájem slepeny či sešity za boční okraj, takže celou knihu lze složit do balíčku nebo rozložit do dlouhého pruhu.
Stejným způsobem můžete vytvořit i leporelo na fotky, které chcete kdykoli obměňovat. Stačí jen na každou stranu sešívačkou přicvaknout průhlednou kapsičku, do které vložíte fotečku nebo obrázek. To záleží jen na vás.
Zdroj: článek Návod na výrobu leporela
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA KATALPĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Špaček Ladislav.
Dobrý den.
Na katalpě se objevují listy se šedým povlakem,které po čase zežloutnou a opadají.
Co s tím ?
Děkuji za odpověď.
Špaček Ladislav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud vaše příznaky vypadají jako na následujících fotkách, tak se jedná o padlí na okrasných dřevinách. Fotky: https://www.google.cz/searc…
Padlí je fungální růst, který se vyvíjí na horní ploše spodních listů. Příčinou jsou houby Microsphaera nebo Phyllactinia, kterým se daří v teplém, deštivém a bezvětrném počasí. Obvykle toto onemocnění nezpůsobuje velké škody a proto se nedoporučuje ani žádné opatření. Pokud by se nemoc opakovala a nebo byla silná, tak můžete od května až do června použít fungicidní postřik. Účinné přípravky jsou: sirnaté - Sulikol K, Kumulus WG, Karathane LC, strobiluriny - Discus, Zato 50WG a Ortiva.
Zdroj: příběh Plíseň na katalpě
3D návrhů na výrobu leporela naleznete na internetu mnoho. Vyzkoušejte například tento inspirativní návod na obrázkové leporelo nebo tento a co říkáte na toto či toto.
Výsledné dílo opravdu záleží jen na vaší fantazii a šikovnosti. A jaké jsou vaše tipy a zajímavé nápady?
Zdroj: článek Návod na výrobu leporela
Ve svém příspěvku ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Dobrý den, prosím o radu ohledně vinné révy. Mám tedy jen jedinou hlavu :-) , žiju na Valašsku (Halenkov) a podmínky zde nemám dobré. Půda nepropustná , těžká, jižní svah .... Nicméně v loňském roce jsem měla nádhernou úrodu, ale o celou jsem přišla díky mouchám.
Neuvěřitelné množství much, včel, vos a všelijaké jiné havěti mi denodenně napadaly hrozny. Dávala jsem různé lapače a stovky much pochytala, ale bez valného úspěch zachránit hrozny. Prosím, abych předešla letos něčemu podobnému, jak hrozna ochránit ?
Děkuji za ochotu
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na podivnné skvrny na šedé révě, fotky nemám, nefotil jsem zatím, ale koukal jsem na to zvětšovacím sklem - lupou zvětšuje asi 20x. Zajímalo by mě jestli se nemůže jednat o padlí či nějakou houbovitou nemoc vinné révy? Abych si nějak neuškodil, protože jsem jich pár snědl a měl jsem nějakou divnou vyrážku s svědila mě kůže.
Vypadá to tak, že bobulky mají černé fleky ohraničené bílým.
Zdá se mi to jako plíseň či nějaký druh houby.
Některé bobulky na hroznu zaschly.
Nejedná se o nějakou nemoc?
Děkuji předem za odpověď.
Zdroj: příběh Odborník na vinnou révu
Jak již bylo napsáno výše, leporelo je možné vyrobit i z vlastích fotografií. Takto vyrobené fotoleporelo je nejen vhodným dárkem, ale i vhodnou činností pro děti. Vždyť fotografie jsou nedílnou součástí našich vzpomínek a s nimi přichází nutnost pořizovat si stále nová a nová fotoalba, tak proč ne třeba fotoleporelo.
Zdroj: článek Návod na výrobu leporela
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Zdroj: příběh Jak na oddělky
Pokud se majitel domu nebo panelákového bytu rozhodne pro sestavení vlastní šaty, má na výběr řadu materiálů, z nichž může svou šatnu postavit. Kromě klasického dřeva a dřevotřísky se v poslední době rozmáhá stavba různých druhů nábytku z přepravních palet. Nábytek z přepravních palet si můžete vyrobit sami, ale dokonce dnes už existují firmy, které se na tyto výrobky zaměřují. Výhodou přepravních palet je to, že patří mezi levný materiál. Navíc v dnešní době se dá z palet vyrobit prakticky jakýkoliv dřevěný nábytek včetně postelí, pohovek, stolů a i skříní. Díky tomu je možné si dnes vyrobit z tohoto materiálu snad kompletní nábytek do šatny. Dokonce šikovný řemeslník dokáže z palet vyrobit i rám pro zrcadlo, lampičku, křeslo i stoleček, které mohou být v šatně umístěné pro zútulnění místnosti. Základem vždy je, že je potřeba přepravní paletu pořádně začistit a zbavit jí třísek. S paletou si pak dál může majitel udělat v podstatě cokoliv. Dá se jen přelakovat bezbarvým lakem, aby byla zdůrazněná přírodní barva dřeva, nebo se dá nabarvit na jakoukoliv jinou požadovanou barvu tak, aby to majiteli vyhovovalo. Nevýhodou šatny z palet je asi to, že se k paletovému nábytku těžko vytváří vhodná dvířka, a tak může být oblečení zaprášené. I přesto jsou ale palety na výrobu šatního nábytku řadou lidí doporučovány. Dá se z nich lehce vyrobit jednoduchý botník (stačí jedinou paletu rozříznout na půl, aby nebyla tak široká, a boty umístit do prostoru, který je mezi vrchní a spodní částí palety, případně i na vrch palety). Podobně jednoduché je vytvoření i skříně z přepravních palet, stačí si jich pořídit dostatečné množství a vhodný nástroj k jejich řezání. Z palet se pak dá snadno vytvořit rám takové skříně (palety směřují směrem dolů), a jednoduché poličky. Takováto paletová skříň se pak dá lehce vybavit závěsným systémem, na nějž se umístí oblečení, u něhož je nutné, aby viselo a nebylo poskládané.
Takovýmto způsobem je možné poskládat několik šatních skříní, které se snadno umístí vedle sebe a vytvoří tak obrovskou šatní skříň. Zároveň se na palety dají snadno navěsit různé módní doplňky jako třeba šátky a šály.
Zdroj: článek Šatna
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Zdroj: příběh Domácí šunka
Základ leporela můžete koupit již hotový nebo si jej můžete vyrobit sami dle své fantazie (fotodárky).
Nejprve si z pevného kartonu vyřežte potřebný rozměr stránek, například 18,5 x 22,5 cm. Karton natřete bílou barvou (můžete použít Balakryl). Středy stránek moc nenatírejte, ty budou zakryty fotografiemi.
Stránky k sobě přilepte papírovým proužkem. Nejprve proužek v půlce přehněte, natřete lepidlem a nalepte z jedné i druhé strany.
Obrázky 13 x 18 cm podlepte oboustrannou lepenkou a následně přilepte na hotové leporelo.
Na úvodní stránku je vhodné použít menší formát obrázku, cca 9 x 13 cm, aby bylo možné přilepit i nápis. Nápis můžete vytvořit vyřezáním pomocí řezacího plotru do vinylové samolepicí fólie. Pokud tuto možnost nemáte, jednoduše nápis namalujte barvou či napište.
Obrázky můžete pro větší trvanlivost zalaminovat.
Tento postup lze použít i na výrobu leporela s fotografiemi a vznikne tak originální dárek.
Zdroj: článek Návod na výrobu leporela
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ HROZNŮ VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Beníšek.
V období dozrávání hroznů dochází k postupnému modrání (černání?) bobulí a zastavení jejich vývoje a mám pocit, že se naopak začínají zmenšovat. Začíná to právě nyní (cca 10.8.), některé hrozny jsem už utrhl a vyhodil. V roce 2015 dozrálo snad jenom 5% úrody. Před dozráním je vše v pohodě a pak to začne..
Děkuji za radu.
Martin Beníšek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman.
Dobrý den, můžu se zeptat, jestli tu révu pěstujete pouze na jídlo nebo z ní dle vyrábíte víno? Já mám takový sen, mít svou vlastní malou vinici a vyrobit jen pár lahví pro vlastní spotřebu. Ale to bych potřeboval probrat s nějakým pěstitelem. Rád bych si nechal poradit osobně. Víno moc miluji a obdivuji takové http://www.vinigrandi.cz/cs/ velké vinotéky. Ale zatím opravdu nemířím tak vysoko :)
Zdroj: příběh Černání hroznů vína
Jak funguje insekticidní mýdlo?
Insekticidní mýdlo působí několika mechanismy. Samotné mýdlo proniká do kutikuly hmyzu, což způsobuje kolaps buněk a vysychání. Jinými slovy, sprej rozežírá exoskeleton mušky, vysušuje ho a má za následek dehydrataci a smrt. Spreje také působí tak, že mušky udusí. Tyto spreje nepůsobí na žravé škůdce.
Insekticidní mýdlo je směs vody a draselných solí mastných kyselin a běžně se používá k omezení zamoření hmyzem na pokojových a venkovních rostlinách. Mýdlové spreje jsou účinné na hmyz s měkkým tělem, jako jsou mšice a černé mušky. Insekticidní mýdlo obvykle rostlinám neškodí.
Mýdlové spreje jsou jedny z nejstarších insekticidů používaných zahradníky za starých časů, kdy zahradníci vařili vodu s mýdlem, aby vytvořili účinný mýdlový insekticid. Postupem času tyto "staromódní" prostředky upadly v nemilost, protože byly nahrazeny mnohem silnějšími a toxičtějšími chemikáliemi. V dnešní době, kdy však zájem o ekologické a méně chemicky náročné zahradničení stále roste, zaznamenaly velký návrat insekticidní mýdlové spreje. Na trhu existuje několik účinných komerčních produktů označených jako insekticidní mýdlo, z nichž mnohé obsahují doplňkové přísady. Ale pokud máte ty správné ingredience, můžete si vyrobit vlastní.
Insekticidní mýdlo můžete vyrobit s olejem nebo bez něj. Existuje určitá debata o tom, zda byste měli nebo neměli používat olej ke zvýšení účinnosti vašeho spreje. Technicky není olej nutný, aby mýdlo fungovalo. Přidání oleje však zvýší účinnost vašeho spreje a prodlouží jeho trvanlivost.
Chcete-li vyrobit insekticidní mýdlový sprej bez oleje, postupujte takto:
Pro svou směs použijte čistou lahvičku s rozprašovačem.
Začněte s nejslabším možným roztokem, smíchejte 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla s jedním litrem vody a ihned použijte.
Při postřiku namočte horní i spodní část listů a přímo nastříkejte veškerý viditelný hmyz. Aby byl sprej účinný, musí být v přímém kontaktu s hmyzem.
Použijte čistou sklenici se vzduchotěsným víčkem.
Chcete-li si snadno vyrobit domácí sprejový základ s olejem, smíchejte 1 polévkovou lžíci kastilského mýdla s 1 hrnečkem oleje na vaření a emulgujte intenzivním protřepáním sklenice.
Když přijde čas na postřik, smíchejte dvě čajové lžičky tohoto základu na každý 1 hrneček vody v čisté lahvičce s rozprašovačem a ihned nastříkejte.
Zdroj: článek Černé mušky na rajčatech
Ve svém příspěvku DRUHY A ODRŮDY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den, tak tohle je přesně ten článek, který jsem hledala. A celkově jsou celé vaše stránky skvělé a plné informací. Chystám se na pěstování révy, mám možnost od známého odrůdu Solaris, kterou jsem i minulý rok poprvé ochutnala jako burčák na Jižní Moravě. Jinak většinou vína do svého nově zrekonstruovaného sklípku na zahrádce sháním tady http://www.vinigrandi.cz/cs/ Ale pořád doufám, že se podaří proměnit kus zahrady ve vinici a nějaké to dobré víno si zkusím i vyrobit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Druhy a odrůdy vinné révy
Lasičky dokážou to, co žádná technika ani chemie nezvládne – dostat se za kořistí až do jejích komůrek pod zemí a zlikvidovat ji zcela bez následků pro okolní životní prostředí. Kromě hlodavců si lasičky smlsnou i na slimácích, různém hmyzu a další drobné kořisti. Jsou hbité a rychlé a výborně šplhají. Lasičky neznají zimní spánek a i pod sněhem nám pomáhají likvidovat přemnožené hlodavce. Nemohou si vytvořit zásoby tuku a zimu prospat jako třeba ježek – jakmile by začaly tloustnout, neprotáhly by se úzkými chodbami za svou kořistí.
Specializuje se na hryzce, kteří jsou pro zahrádkáře skutečnou pohromou, protože ohlodávají kořeny mladých stromků, čímž je obvykle zahubí. Kromě hryzců loví i hraboše. Hlodavce pronásleduje až do jejich nor, kterými se díky štíhlému hbitému tělu snadno protáhne. Nebojí se ani vody, ostatně umí velmi dobře plavat. Denní úkryt lasičky nacházejí ve stodolách a kůlnách a také v hromadách dřeva. Pokud chceme na zahradě jejich bezplatné pomoci využít, je třeba jim úkryt, ve kterém přes den mohou načerpat sílu pro noční lov, poskytnout.
Délka hlavy a těla závisí na oblasti výskytu a je v rozmezí 20 až 40 cm. Ocas hranostaje může být dlouhý 8–12 cm. Přibližná hmotnost tohoto zvířete se pohybuje zhruba od 140 do 245 g. Velice zajímavé je zbarvení hranostaje. Letní srst je o poznání barevnější než ta zimní. Hřbet je kaštanově hnědý, břicho žlutobílé. Hruď je bílá, špička ocasu zůstává černá. Bílá zimní srst roste nejdříve na břiše, na krku a pod ocasem. Špička ocasu zůstává černá. V zimě mají hranostajové většinou jen bílou srst s černou špičkou ocasu.
Hranostaj nepotřebuje příliš hustý porost k úkrytu. Vyskytuje se v lesích, v křovinatých porostech, na loukách, polích, ale i v horských oblastech (až do výšky 2 000 m n. m.) a bažinách. Velikost jeho teritoria závisí na poloze, biotopu a zejména množství vhodné kořisti. V Evropě se velikost teritoria jednoho zvířete pohybuje mezi dvěma a čtyřmi tisíci metrů čtverečních, kdežto v některých částech Asie to může být až deset tisíc metrů čtverečních. Většina nejbližších příbuzných hranostaje jsou typická noční zvířata, ale hranostaj sám je velmi často aktivní i za dne. K odpočinku se uchyluje do doupěte, které mívá přibližně uprostřed svého teritoria. Doupě se může nacházet v dutém stromě, ve skalní rozsedlině nebo v noře opuštěné jiným zvířetem. Hranostaj se nejčastěji pohybuje krátkými skoky, je ale též výborný plavec a skvěle šplhá po stromech.
Hranostaj je vynikající lovec, který se živí téměř výhradně masem. Velmi mu chutnají i ptačí vejce včetně slepičích. Hr
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hranostaj
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Zdroj: příběh Domácí výroba sýra
Obecně platí, že ložnice (ložnicová místnost) pro dvě osoby by měla mít minimálně 12 metrů čtverečních, což může být ovšem pro mnohé nemalý problém. Zařízení lze vyřešit elegantně, a dokonce i vzdušně, ale musíte počítat s tím, že se mohou vyskytnout menší komplikace, kam uložit všechny věci (sezónní oblečení, ložní prádlo a podobně). Jako náhradní prostorová rezerva se zde nabízí místo pod postelí a nad ní.
Skvělý způsob, jak získat úložný prostor, je postel zvednout. Můžete si pod ni vložit krabice se sezónním oblečením či botami nebo si nechat udělat šuplíky. Pokud máte dostatečně vysoké stropy, klidně postel umístěte do výšky a pod ní si udělejte pracovní kout, skříně nebo třeba kosmetický stolek. Spánek bude o něco dobrodružnější, protože se do postele musíte vyšplhat, ale získáte hodně prostoru pro další aktivity či oblečení. Jen pamatujte, že prostor přímo nad hlavou by měl zůstat vzdušnější, aby se vám lépe usínalo. Někdo špatně snáší, když nad ním visí police s těžkými knihami. Nábytek pak směřujte spíše do boční části čela postele.
Řešením jsou také sklápěcí a vyklápěcí systémy – ráno vstanete, lůžkoviny upevníte bezpečnostními popruhy a postel prostě jednoduše vyklopíte nahoru, třeba do schránky, která vypadá jako skříň. Večer pak celý postup zopakujete naopak, otevřete případné dveře a postel sklopíte dolů. Tak vypadá jedno z nejpopulárnějších řešení. Nicméně pozor na to, že celý sklápěcí mechanismus musí být kvalitní, bezpečný a snadno ovladatelný.
Zajímavou možností je i zasouvací dvojpostel. Tady sice neušetříte celou plochu „manželské“ postele, ale jen její polovinu, nicméně i to je celkem příjemná úspora. Takovouto postel si můžete nechat vyrobit na míru, a to dokonce i ve variantě, kdy se pomocí speciálního kování zasunutá spodní „nižší“ postel zvedne na výšku postele první.
Asi nejméně vhodné řešení představuje rozkládací pohovka, zvláště pokud vsadíte na některý z levnějších kusů, který rozhodně nenabízí optimální komfort pro pravidelný spánek. O levné rozkládací pohovce uvažujte jen v případě, že jde o přechodnou variantu. Jinak volte dražší a sofistikovanější kousky, které nabízejí kvalitní rošt a matraci.
Nedávejte k posteli za každou cenu robustní a velký noční stolek. Ideální je takový, který se zavěsí na zeď. Ještě více vzdušnosti místnosti dodáte, když vám na knihu postačí jen zavěšená malá polička. Lampičku na čtení také raději připevněte na stěnu. Je pěkné mít originální stojací kus, ale na ten už musíte mít větší noční stolek, který je do malé ložnice zbytečným luxusem.
Pokud opravdu máte ložnici v nejmenší místnosti bytu, využijte i čelo postele. Dají se zde umístit vestavěné měl
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vybavení pro malou ložnici
Ve svém příspěvku ORCHIDEJ KEIKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobry den, od kamaradky mam tuto malilinkou orchidejku, prosim poradte ,jak mam postupovat abych o ni neprisla, ma hrozne male listy i koreny.. dekuji
prikladam fotky
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Orchidej keiki
Pokud jste nedávno sklidili úrodu česneku ze své zahrádky, můžete si vyrobit domácí česnekový prášek, který vám poslouží jako výborné koření. Nejprve stroužky česneku oloupejte, pak nakrájejte na tenké plátky a dejte na suchou pánev, kterou vložíte do vyhřáté trouby na 150 °C. Česnek v troubě za stálé teploty sušte. Usušený česnek rozdrťte v mixéru a prosejte sítkem. Kousky, které vám nepropadly sítkem, nemusíte vyhazovat, ale můžete je uskladnit stejně jako sušený prášek v uzavřených nádobách v chladu, ale ne mrazu. Takové sušené kousky česneku jsou výborné třeba na pizzu.
Zdroj: článek Jak pěstovat česnek
Vyrobit si věšák na klíče zvládne běžný kutil, který má k dispozici lupínkovou nebo přímočarou pilu, vrtačku, dláto, vibrační brusku nebo brusný papír.
Nejprve si opatříte šablonu podle toho, jak velký organizér klíčů si budete chtít vyrobit. Nachystejte si vyschlé a lepené prkno, které je už ohoblované. Šablonu překreslete na prkno a podle nákresu vyřežte pomocí lupínkové nebo přímočaré pily zvolený tvar. Poté zahlaďte řezy, můžete pomocí dláta provést do dřeva i rytiny, frézkou opracujte hrany. Pomocí vrtačky navrtejte otvory, do nichž na lepidlo usaďte dřevěné kolíčky, které budou sloužit k pověšení klíčů. Kolíčky je možné i ozdobně vyřezat. Na závěr můžete věšák natřít barvou, lazurou nebo jen nalakovat. Po zaschnutí již připevněte na požadované místo.
Zdroj: článek Věšák na klíče
Pokud chováte slepice a nebo máte přístup ke slepičímu trusu a řešíte z čeho vyrobit domácí hnojivo na květiny, tak zde přinášíme recept, jak vyrobit tekuté hnojivo z jejich kuřinců. Do velkého sudu dáme 5 dílů kuřinců a k nim přidáme 15 dílů vody. Směs důkladně promícháme a necháme ustát dva týdny při občasném promíchání. Sud je dobré umístiti na slunné místo, aby ho mohlo prohřívat slunce. Teplo je velmi důležité pro vznik kvalitního hnojiva z kuřinců. Po uplynutí doby přepustíme tekutou část do jiné nádoby a oddělíme tím sedlinu. Získanou tekutinu ze slepiřinců pak přidáváme do zálivky v poměru 1 díl hnojiva na dva díly vody. Tekuté hnojivo ze slepičinců je bohaté na dusík a fosfor a proto je vhodné pro rostliny v období květu a zrání.
Zdroj: článek Složky hnojiv
Čím nahradit octan hlinitý? Octan hlinitý lze vyrobit z octanu sodného a síranu hlinitodraselného. V závislosti na dostupnosti těchto materiálů ve vaší lokalitě to může být i nákladově efektivní. Chcete-li získat dostatek octanu hlinitého na moření 1 kilogramu látky, odměřte 3 litry horké vody z vodovodu a přidejte 150 g octanu sodného nebo octanu vápenatého.
Zdroj: článek Využití octanu hlinitého
U vzcházejících rostlin dochází většinou k jejich úhynu. Na starších rostlinách se na listových čepelích, ale i na řapících, lodyhách, květech a plodech vytvářejí nepříliš veliké, většinou hranaté skvrny. Ty jsou zpočátku vodnaté (olejovité), postupně však žloutnou a zasychají. Na spodní straně listových skvrn a na povrchu ostatních skvrn se za deštivého počasí nebo za vysoké vzdušné vlhkosti objeví kapky mléčně zbarveného bakteriálního slizu (exudátu), které daly název odbornému názvu původce (Lachrymans = slzet). Za sucha se kapky přeměňují v bílý nebo stříbřitý povlak (šupinky, krusty). Počet skvrn a jejich velikost postupně narůstá, skvrny splývají a napadené pletivo na listových skvrnách vypadává. Silněji napadené listy jsou roztrhané a roztřepené. Nakonec napadené listy usychají. Na plodech jsou skvrny propadlé s následnými hnilobami druhotných mikroorganismů. Napadené plody jsou většinou deformované. Choroba je rozšířená především v porostech polních okurek. Hlavním zdrojem jsou povrchově infikovaná semena pocházející z napadených plodů. Dalším zdrojem jsou napadené posklizňové zbytky, ve kterých mohou bakterie zůstávat vitální 2 až 3 roky. Za vegetace se choroba rozšiřuje deštěm, hmyzem, rukama pracovníků (především při sklizni), ale i pouhou zvěří či lidmi procházející porosty. Do rostlin se bakterie dostávají průduchy, hydatodami, mechanickými poraněním (například při větrné erozi na písčitých půdách), ale i opylujícím hmyzem. Vodivými pletivy se choroba nešíří. Rozvoj choroby podporuje ovlhčení rostlin (deštivé počasí) a vyšší teploty přes den a chladné noci.
Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá bakteriální tečkovitost.
Opatření pro záchranu sazenic: Používání zdravého osiva, střídání plodin v osevním postupu (minimálně 3 roky mezi tykvovitými plodinami), rychle osychající polohy (slunné a větrné), vertikální vedení rostlin, dezinfekce nářadí, šetrná závlaha, omezení pohybu v kultivačních porostech, především v době ovlhčení rostlin (po dešti a za rosy), a odstraňování napadených rostlin nebo jejich částí. Omezený účinek mají přípravky na bázi mědi, avšak některé odrůdy, mohou být za určitých podmínek vůči mědi citlivé.
Zdroj: článek Choroby sazenic rajčat
Objevuje se na plodech v místech spojení stopky s rostlinou. Na stoncích a listech se vyskytují nepravidelné, mírně propadlé tmavě hnědé skvrny, které se postupně zvětšují a spojují. Často způsobuje lámání stonku a skvrny na květních stopkách. Nekrotizující skvrny jsou příčinou opadu květů a plodů.
Fotky: Zde můžete vidět, jak vypadá čerň lilková.
Opatření pro záchranu sazenic: Ošetření se provádí již při prvních příznacích vhodnými fungicidy DAGONIS, CHAMPION 50 WP, ORTIVA, ZATO 50 WG, Bravo 500, Rovral AquaFlo. V závislosti na průběhu počasí (vyšší vzdušná vlhkost), zvolené agrotechnice a citlivosti pěstovaných odrůd je ošetření třeba opakovat ve 14–20denních intervalech.
Zdroj: článek Choroby sazenic rajčat