jak vysadit thuje

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Stříhání

Stříhání tújí se provádí vždy jen jednou za rok v období od května do srpna. První dva roky po výsadbě zastřihujeme jen špičky a od třetího roku můžeme stříhat už i z boku. Doporučuje se túje jen mírně zastřihovat do požadovaného tvaru a ne řezat, protože hůře obrůstají. Stává se, že túje prosychají zevnitř, pak je lepší je vykopat a vysadit nové.

Detail odstavce: Stříhání
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

PLATYCODON

Množení

Platycodon se množí semeny, která jsou velmi lehká a vypadávají štěrbinami ve víčku tobolky. Nebo si můžete koupit sazenici a během srpna až září ji vysadit.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Platycodon
Zveřejněno: 6.12.2016

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Hnojení

Túje hnojíme v období od května do srpna třeba každý měsíc. Poté už nehnojíme, protože rostlina musí také odpočívat. K hnojení můžeme použít například Cererit, NPK, koňský hnůj nebo kravský, ale u něj pozor, musí být dostatečně rozložený. Pokud máte domácího mazlíčka (psa), dejte si pozor, aby vám na stromky nemočil, protože tím stromek spálí a ten uhyne. Budete nuceni ho vykopat a vysadit nový.

Detail odstavce: Hnojení
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Jak na podzim pečovat o sazenice

Na podzim nakoupené sazenice je vhodné ponechat přes zimu v květináčích a vysadit je do půdy až zjara. Sazenice se vysazují ve vzdálenosti 100 až 120 cm podél dlouhých stěn. U každé rostliny se nechá růst jeden výhon vzhůru, přičemž se připevní k vodorovně napnutým drátům ve vzdálenosti 20–25 cm od zdi. Z vrcholu má vyrůst jediný silný výhon. Postranní výhony zkracujte až na dva listy. Vzhůru rostoucí výhon zaštípněte ve výšce kolem 2 m. Pak vyberte silný výhon vyrostlý pod vrcholem jako vedoucí výhon a opět ho veďte vzhůru. Ostatní postranní výhony nechte růst do poloviny září a poté je zaštípněte.

Detail odstavce: Jak na podzim pečovat o sazenice
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Pěstování habru

Habr obecný není náročný na půdu, snese jakoukoli zeminu, přednost však dává kypré půdě. Je odolný vůči mrazu. Můžeme ho vysadit ve stinném, ale i na slunném místě. Snese vyšší vlhkost půdy. Pěstování habru na zahradě není moc náročné. Po výsadbě stačí zalít alespoň 10 l vody a zasypat mulčovací kůrou. Ta je důležitá, protože pomáhá udržet vlhkost a zamezí růstu plevelu. Velice dobře snáší seřezávání. Pěstuje se buď samostatně, nebo jako živý plot.

Detail odstavce: Pěstování habru
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Správný tvar

Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.

Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).

Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.

Detail odstavce: Správný tvar
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018

JAK SE PĚSTUJE SATUREJKA

Vysévání a přesazování

Semena saturejky se obvykle vysévají na jaře do pařeniště a v druhé polovině května se rostliny přesazují ven do záhonů.

Chcete-li saturejky vysévat přímo do venkovního záhonu, je to možné jen v těch nejteplejších oblastech naší republiky. Přímá výsadba se provádí do mělkých, vlhkých řádků asi třicet až třicet pět centimetrů od sebe. Semena by měla vyklíčit do čtrnácti dnů. V případě, že nám vyroste rostlinek mnoho, je potřeba je vyjednotit, a to tak, že vybereme ty nejsilnější a necháme je od sebe na vzdálenost asi deseti centimetrů.

V případě, že nemáte takové podmínky, abyste mohli saturejky vysévat přímo do záhonu, nebo jste se rozhodli předpěstovat si rostliny například ve fóliovníku, přichází v polovině května ten správný čas vysadit rostliny ven. V tomto případě se rostliny vysazují do takzvaných hnízd po třech až čtyřech sazenicích v asi třiceticentimetrové vzdálenosti od sebe. Před výsadbou je vhodné obohatit půdu vícesložkovým průmyslovým hnojivem. Stejně budete postupovat, pokud budete saturejky sázet do květináče či truhlíku.

Detail odstavce: Vysévání a přesazování
Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno: 13.5.2013

PĚSTOVÁNÍ OSTEOSPERMUM

Přezimování

Mnohým pěstitelům je líto nechat Osteospermum zmrznout, a tak se snaží rostlině zajistit vhodné podmínky pro přezimování. Pokud se o to chceme pokusit (a mnohým zahrádkářům se to už podařilo), seřízneme na podzim rostlinu asi na 30 cm a uložíme ji do světlé chladné místnosti, kde je okolo 10 °C a kde za velmi mírné zálivky přezimuje. Na jaře pak rostliny přesadíme do čerstvé zeminy a umístíme je do teploty kolem 18 °C, při níž naraší nové výhony. V polovině května pak můžeme rostlinu opět vysadit na letní stanoviště. Přezimování rostlin v bytových podmínkách je ovšem problematické. Pokud se to přesto podaří, můžeme si pak rostliny namnožit řízkováním, když odebereme asi 5–7 cm dlouhé vrcholové výhony a necháme je zakořenit.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Pěstování osteospermum
Zveřejněno: 15.5.2016

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

Zmlazovací řez

U starých stromů se může provádět řez zmlazovací. Ten je zapotřebí převážně u stromů, které nebyly stříhány delší dobu, třeba i několik let. Jejich větve jsou již hrubé, přerostlé a koruna zarostlá divokými výhony (vlky). Při tomto řezu je vždy vhodné konzultovat s odborníkem, jestli je možné takový strom ještě zachránit, nebo je lepší jej pokácet a vysadit nový.

Takové stromy je totiž těžké uvést do stavu, kdy budou každý rok přinášet pravidelnou úrodu a kvalitní plody. Mívají většinou narušený koloběh úrody, takže jeden rok mají velkou úrodu drobných a nekvalitních, špatně uzrálých plodů a druhý rok třeba vůbec neplodí. Jsou přehuštěné, porostlé mechem, přes vlhký rok plné mšic, padlí a jiných chorob a škůdců.

Detail odstavce: Zmlazovací řez
Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno: 14.6.2017

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Řez révy na pergole

Abyste měli bohatou sklizeň sladkých a velkých plodů, je nejvhodnější zakládat vinice nejvýše do 300 metrů nadmořské výšky. Ve vyšších polohách je pak potřeba rostliny chránit, nebo je sázet u zdí, osvědčily se také nejrůznější pergoly. Vinnou révu lze na zahradách s úspěchem pěstovat i ve skleníku. Možností, jak zkrášlit pergolu révou vinnou, je hned několik, přičemž vždy vycházejí z velikosti pergoly.

Menší pergola

K pergole vysadíme jen jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody. Jedna sazenice tak bude mít prostor vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyveďte jen holý kmen, bez postranního obrostu, který bude přecházet do rozvětvené části položené na pergole. Na rameni se provádí řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázány vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvede se paprskovitě několik takto kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné). Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.

Větší pergola na volném prostranství

Vinná réva se vysází ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, je nutné vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly. Jejich rozvádění se provádí stejným směrem, jak je uvedeno výše u malé pergoly.

Detail odstavce: Řez révy na pergole
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Pěstování

Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.

Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.

Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.

Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.

Pěstování rakytníku na stinném místě

Rakytník nesnáší zastíněné místo, když je na takovém místě, přestává plodit. Pokud ho chceme pěstovat ke sběru plodů, tak jej na takové místo nesmíme v žádném případě zasadit.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno: 2.11.2015

MALUS TSCHONOSKII – JABLOŇ TSCHONOSKÉHO

Malus tschonoskii v zahradní architektuře

Malus tschonoskii v zahradní architektuře vytváří vhodnou a vkusnou součást moderní architektury, přirozeně vynikne v běžné soukromé zahradě, stejně tak jej bez rizika můžete vysadit do vesnického prostředí ve stylu tradiční venkovské zahrady. Na rozhraní urbanizovaných celků vytvoří přirozený přechod mezi městskou a krajinnou zelení. I v takovém případě poslouží navíc ještě jako výborné útočiště pro drobné ptactvo a cenný zdroj potravy. Vytváří nejvyšší patro ve smíšených architektonických výsadbách, jedná se o solitér. V případě, že chcete okrasnou jabloň pěstovat jako solitér v trávníku, zvolte odrůdu s drobnými plody, které na rostlině drží dlouho do zimy. Opadané větší plody, zrající na podzim, na trávníku působí nevzhledně. Někdy se stává, že z podnože okrasné jabloně vyroste planý výhon. Bývá obvykle velmi vitální a pro kulturní část rostliny představuje nevhodnou konkurenci. Zkuste tyto plané výhony z kmene včas odstranit.

Detail odstavce: Malus tschonoskii v zahradní architektuře
Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského
Zveřejněno: 19.2.2015

VINNÁ RÉVA - MNOŽENÍ

Kdy vysadit víno

Réva se obecně vysazuje od konce března. Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech, ale dá se pěstovat třeba i v podhorských oblastech na chráněných místech (u jižní zdi). Leckdo si pochvaluje bílou odrůdu Krystal, je velmi odolná jak proti chorobám, tak proti mrazu. Vhodný je Prim (Palatina) a mohla by zdárně růst i Chrupka bílá a velmi raný a chválený Vostorg, i Solaris. Z modrých například Chrupka červená, Isabella (Chorvát), Nero, Agát Donskoj, Alden. Z červených Festivalnyj. A novinka Cabernet Cortis.

Jámu vykopejte 0,5 m hlubokou, zkypřete dno, promíchejte s kompostovou zeminou. Zastřihněte trochu kořeny sazenice (asi na 10 cm délky, podporuje to tvorbu nových kořínků). V zahradnictví lze koupit sazenice obvykle s dvěma zavoskovanými očky. Často vyraší výhonů ještě více, nechte však jen jeden, nejhezčí, který roste z hlavního očka, ostatní nemilosrdně odstraňte (co nejdříve, když jsou dlouhé jen několik málo centimetrů). Ten jeden výhon, který zůstane, to bude kmínek.

Výhon dobře poroste, je nutné k němu zapíchnout asi 1,5 m dlouhou tyč, ke které ho vyvazujte, aby rostl stále vzhůru. Čím častěji vyvazujete, tím lépe (asi po 20 cm). Na kmínku pod hlavním vrcholem se tvoří takzvané zálistky, ty musíte v co nejmladším stadiu vylamovat, podobně jako u rajčat. Je tedy potřeba nechat jen ten jeden výhon bez jakékoli konkurence, jakéhokoli obrostu – samozřejmě listy nechte, ty jsou zapotřebí. Někdo může pustit dva kmínky vedle sebe, to se dělá také.

Detail odstavce: Kdy vysadit víno
Zdroj: Vinná réva - množení
Zveřejněno: 20.12.2018

PĚSTOVÁNÍ LEVANDULE V KVĚTINÁČI

Kdy vysadit levanduli

Levandule je trvalka. Koupit ji můžete jako vzrostlou rostlinku nebo si ji můžete vypěstovat od semínka. Pěstování levandule ze semínka je poněkud náročnější a na první květy si počkáte déle. Semínka levandule se zasévají do misky nebo truhlíku v průběhu února a března. Nádoba musí být v místnosti s pokojovou teplotou kolem 20 stupňů. Rostlinky vyklíčí za 3–4 týdny. Malé rostlinky rozsadíme do malých květináčů nebo sadbovačů. Takto rozdělené rostlinky můžeme po skončení mrazů dávat ven. Zpočátku je umisťujeme do stínu, aby si zvykly na slunce. Vzrostlejší rostlinky sázíme do země v průběhu srpna a září, tak aby stihly před prvními mrazy dostatečně zakořenit.

Druhým způsobem, který je podstatně snazší, je koupě již rostlinky vypěstované. Rostlinku můžeme ponechat v květináči či ji přesadit přímo do záhonu. Tady je to jen na vás, pouze je třeba dbát na období prvních a posledních mrazíků, aby rostlinky napěstované v prostředí skleníku nezahynuly. Mrazuvzdornost rostlin závisí na druhu levandule.

O levanduli zasazenou na zahradě nemusíme speciálně pečovat. Ze své domoviny je zvyklá na mírnou zálivku, takže když ji zapomenete zalít, nic se jí nestane. Levandule je trvalka, která úspěšně v našich podmínkách přezimuje. Roste do větších rozměrů, keříky je tedy vhodné venku sázet alespoň s 60cm rozestupy. Levandule nemá žádné speciální nároky, upřednostňuje však suchou a dobře propustnou půdu. Pokud si nejste jisti s výběrem zeminy, pomohou vám odborníci v zahradnictví.

Detail odstavce: Kdy vysadit levanduli
Zdroj: Pěstování levandule v květináči
Zveřejněno: 19.6.2017

PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE

Hortenzie latnatá

Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) je zástupcem keřovitých hortenzií. Pochází z Číny a Japonska, kde dorůstá až do výšky sedmi metrů. U nás tato rostlina dosahuje obvykle výšky 1–4 m (v závislosti na kultivaru). Od klasické hortenzie se liší hlavně svými květy, které jsou velice bohaté a různorodé, jsou uspořádány do kuželovitých útvarů, které obvykle měří okolo 20–30 centimetrů. Barva květů je nádherně bílá, později světlounce růžová. Protože hortenzie latnatá kvete dlouhou dobu, stihne se měnit i barva jejího květu. Barva květu se může dostat až na sytě červený odstín (což opět závisí na kultivaru). Do plné krásy vykvete během července a srpna. Kvete tedy později, než hortenzie velkolistá.

Hortenzie latnatá potřebuje dostatečný prostor a je náročná zejména na světlo, takže ji můžete vysadit klidně na plné slunce. Postačí jí pravidelná střední zálivka, určitě nemá ráda přemokření. Vysazuje se hlavně v parcích, ale radost z ní můžete mít i na své zahradě, z keřů hortenzie latnaté si můžete například vysázet živý plot. Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, když občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které nevypadají pěkně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, nejlépe v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout až o půl metru. Nemusíte mít strach, květy této hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. A tak i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám zajisté vezmou dech. Hortenzie latnatá má velmi dobré mrazuvzdorné schopnosti, takže ji nemusíte před zimou nijak zvlášť chránit. Kdyby přece jen trochu omrzla, stačí v březnu větvičky seříznout, jak je popsáno výše.

Pěstovat hortenzii latnatou můžete podobně jako velkolistou i ve velkém květináči na slunné terase. Vyžaduje však takto mnohem více péče. Je třeba ji vždy na jaře zkrátit asi o třetinu, klidně i víc (postačí ponechat 2–4 pupeny na každé větvičce). Dále je potřeba ji hnojit, aby měla neustále dostatečný přísun živin. Každý týden přidejte do zálivky klasické vodorozpustné hnojivo.

Detail odstavce: Hortenzie latnatá
Zdroj: Pěstování hortenzie
Zveřejněno: 1.7.2014

HYDRANGEA MACROPHYLLA

Hydrangea macrophylla 'Bodensee'

Hortenzie 'Bodensee' je velkolistá hortenzie s kulatými květy fialovorůžové barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do fialovorůžové. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, mají sytě zelenou barvu. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.

V bytě kvete na jaře, na zahradě se květy objevují v létě. Ve své domovině dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.

Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie a v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Zem musíte udržovat vlhkou, a to zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při pravidelné dostatečné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat hortenzie do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků schováme rostlinu buď ve sklepě, nebo ji necháme na zahradě, ale musíme ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkrátíme a svážeme je do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjeme vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjeme chvojím. Dobře zamulčujeme, aby půda neztrácela vláhu. Hortenzie je mrazuvzdorná přibližně do -23 °C.

Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.

Detail odstavce: Hydrangea macrophylla 'Bodensee'
Zdroj: Hydrangea macrophylla
Zveřejněno: 15.12.2016

HYDRANGEA MACROPHYLLA

Hydrangea macrophylla 'Bailmer'

Hortenzie 'Bailmer' je velkolistá hortenzie s kulatými květy růžové až blankytně modré barvy. Jedná se rovněž o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře zachovejte kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě hodně květů. Kvete bohatě a květenství má zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do růžové až blankytně modré barvy. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.

V bytě obvykle kvete na jaře, na zahradě se květy objevují v létě. Ve své domovině hortenzie dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.

Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie, v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Zem musíte udržovat vlhkou, a to především první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá rostlina tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků hortenzii přeneste do sklepa, nebo ji nechte na zahradě, ale musíte ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkraťte a svažte je do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjte vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjte chvojím. Dobře ji zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorná je cca do -23 °C.

Přesazujte každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.

Detail odstavce: Hydrangea macrophylla 'Bailmer'
Zdroj: Hydrangea macrophylla
Zveřejněno: 15.12.2016

HYDRANGEA MACROPHYLLA

Hydrangea macrophylla 'Bela'

Hortenzie Bela patří k velkolistým hortenziím s opravdu velkými kulatými květy nádherné modré barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do sytě modré s mírně fialovým nádechem. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.

V bytě kvete na jaře, na zahradě květy přicházejí v létě. Ve své domovině dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.

Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie a v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Latinské jméno pro hortenzie je Hydrangea a už z názvu je patrné, že jde o milovnice vody. Zem musíte udržovat vlhkou zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků schovejte hortenzii do sklepa nebo ji nechte na zahradě, ale musíte ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkraťte a svažte do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjte vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjte chvojím. Dobře zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Hortenzie je mrazuvzdorná cca do -23 °C.

Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.

Detail odstavce: Hydrangea macrophylla 'Bela'
Zdroj: Hydrangea macrophylla
Zveřejněno: 15.12.2016

RŮŽE Z JERICHA

Růže z Jericha – video

Zde můžete vidět, jak vypadá pravá růže z Jericha a jak s ní správně zacházet, aby byla okrasou vašeho stolu, bytu či zahrady.

Detail odstavce: Růže z Jericha – video
Zdroj: Růže z Jericha
Zveřejněno: 5.2.2019

HYDRANGEA MACROPHYLLA

Hydrangea macrophylla 'Blaumeise'

Hortenzie 'Blaumeise' je velkolistá hortenzie s kulatými květy blankytně až inkoustově modré barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do blankytně až inkoustově modré. Tato odrůda patří k těm nejspolehlivějším, pokud jde o sytost barvy květů. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.

V bytě kvete na jaře, na zahradě až v létě. Ve své domovině dosahuje výšky téměř 4 m, u nás jen okolo 100 cm.

Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie a v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné, živné zemi. Latinské jméno pro hortenzie je Hydrangea, tedy už z názvu je patrné, že jsou to milovnice vody. Zem tedy musíte udržovat vlhkou, a to zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá rostlina tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků rostlinu schováme buď ve sklepě, nebo ji necháme na zahradě, ale musíme ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkrátíme a svážeme je do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjeme vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjeme chvojím. Dobře ji zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorná je asi do -23 °C.

Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.

Detail odstavce: Hydrangea macrophylla 'Blaumeise'
Zdroj: Hydrangea macrophylla
Zveřejněno: 15.12.2016

RŮŽE Z JERICHA

Růže z Jericha – postup

Růže z Jericha přežívá v domácích podmínkách pouze v misce s vodou – nemůže ani růst, natož kvést. Pro svůj život potřebuje stálou teplotu, vlhkost a speciální podmínky. V tropech suché období přežívá schoulená do klubíčka. Jakmile zaprší, stonky se začnou zelenat a růže z Jericha se opět probudí k životu. Od této rostliny květ očekávat nelze, a i kdyby přece, ani si jej nevšimnete. Cyklus rozmnožování těchto rostlin je totiž tak složitý a probíhá natolik nenápadně, že jej bez mikroskopu vůbec nezpozorujete.

Výše uvedený koloběh byste růži z Jericha měli zajistit i vy a střídat v domácích podmínkách simulované období sucha s umístěním rostliny v nádobě s vodou. Pěstitelé často chybují, když v nádobě nechají rostlinu téměř plavat. Ta pak začne uhnívat.

Pěstování postup:

Rostlinu nechte nasát vodu, jakmile se rozvine, přebytečnou vodu odlijte a ponechte jen trochu vody na dně. Je lépe vodu častěji doplňovat, případně i rostlinu mlžit. Zpozorujete-li, že začíná usychat, vodu doplňte. Růži z Jericha napadenou plísní okamžitě z vody vyndejte, nechte uschnout a poté ji můžete nechat opět rozvinout. Počítejte vždy s tím, že nikdy nebude smaragdově zelená, jako je na obrázcích, neboť domácí prostředí není zkrátka tropický prales.

Pokud jste vlastníky vytápěného skleníku, kde pěstujete jiné exotické skvosty, můžete růži z Jericha vysadit jako podrost, případně ji umístit do vitríny s tropickými rostlinami. Vyhovuje jí polostinné místo, v žádném případě nesnáší přímé slunce.

Zálivka musí být v létě pravidelná a vydatná, zásadně měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Vysoké nároky jsou i na vzdušnou vlhkost, která může být téměř až stoprocentní. Optimální pro pěstování je teplota od sedmnácti do dvaadvaceti stupňů a přibližně stejnou teplotu potřebuje rostlina i přes zimu. Přesadit ji můžete na jaře do kypré humózní zeminy, ne však s obsahem vápna.

Rostlina se množí pouze vegetativně stonkovými řízky, ale v domácích podmínkách asi moc úspěšní nebudete. Řízky se musí nasázet do naprosto čistého substrátu (agroperlitu nebo čistého křemičitého písku), který neobsahuje žádné zárodky plísní. Řízky koření jen při vysoké vzdušné vlhkosti.

Pro své zajímavé vlastnosti se dá tato rostlina pěstovat jak na talířku či v misce s vodou (takto ale pouze krátkodobě), tak v interiéru, kde je nižší teplota a vyšší vzdušná vlhkost. Vhodnější je výsadba přímo na záhony do polostínu, kde je dostatečně vlhká půda s příměsí rašeliny. Vraneček je však choulostivý na mráz (-5 °C), proto je vhodné rostliny pěstované venku přesadit na zimu do květináče a umístit v bezmrazé místnosti. Je možné také celou rostlinu nechat v suchém stavu přezimovat do jara. Vranečky lze množit řízkováním nebo dělením trsu. Části větví velmi dobře zakořeňují při teplotě 20 °C, nejlépe pak po třech až osmi kusech přímo v konečných květináčích.

Detail odstavce: Růže z Jericha – postup
Zdroj: Růže z Jericha
Zveřejněno: 5.2.2019