Téma: 

jak vysadit thuje


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Stříhání

Stříhání tújí se provádí vždy jen jednou za rok v období od května do srpna. První dva roky po výsadbě zastřihujeme jen špičky a od třetího roku můžeme stříhat už i z boku. Doporučuje se túje jen mírně zastřihovat do požadovaného tvaru a ne řezat, protože hůře obrůstají. Stává se, že túje prosychají zevnitř, pak je lepší je vykopat a vysadit nové.

Detail odstavce: Stříhání
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Thuje a rašelina

Thuje nepotřebují žádný speciální substrát a vetšinou plně dostačuje zemina z výkopu sazební jámy. Někdy se rostlina srovná s nevhodným substrátem, někdy zahyne. Když budete přesazovat, tak použijte klasickou drnovku, popřípadě ornici.

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno: 9.4.2019 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

PLATYCODON

Množení

Platycodon se množí semeny, která jsou velmi lehká a vypadávají štěrbinami ve víčku tobolky. Nebo si můžete koupit sazenici a během srpna až září ji vysadit.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Platycodon
Zveřejněno: 6.12.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: thuje a pes

Metr před thuje natáhnu provázek. Nic jiného není, bydlím v centru města, kde psi močí po fasádě. Vyzkoušela jsem savo,pepř i mnoho chemických přípravků a nic nepomáhá.

Zdroj: diskuze Thuje a pes
Odesláno: 30.8.2018 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ

Hnojení

Túje hnojíme v období od května do srpna třeba každý měsíc. Poté už nehnojíme, protože rostlina musí také odpočívat. K hnojení můžeme použít například Cererit, NPK, koňský hnůj nebo kravský, ale u něj pozor, musí být dostatečně rozložený. Pokud máte domácího mazlíčka (psa), dejte si pozor, aby vám na stromky nemočil, protože tím stromek spálí a ten uhyne. Budete nuceni ho vykopat a vysadit nový.

Detail odstavce: Hnojení
Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno: 23.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Thuje a rašelina

Dobrý den, zasadila jsem thuje do podkladu z rašeliny. Radili mi to v zahradnictví, kde jsme je koupila, teď na internetu čtu, že je to pro ně příliš kyselé, mám je přesadit? Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno: 9.4.2019 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Správný tvar

Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.

Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).

Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.

Detail odstavce: Správný tvar
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Pěstování habru

Habr obecný není náročný na půdu, snese jakoukoli zeminu, přednost však dává kypré půdě. Je odolný vůči mrazu. Můžeme ho vysadit ve stinném, ale i na slunném místě. Snese vyšší vlhkost půdy. Pěstování habru na zahradě není moc náročné. Po výsadbě stačí zalít alespoň 10 l vody a zasypat mulčovací kůrou. Ta je důležitá, protože pomáhá udržet vlhkost a zamezí růstu plevelu. Velice dobře snáší seřezávání. Pěstuje se buď samostatně, nebo jako živý plot.

Detail odstavce: Pěstování habru
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: thuje a pes

Zdravim,existuje nejaky pripravek odradujici psa mocit na thuje? Dekuji za odpoved

Zdroj: diskuze Thuje a pes
Odesláno: 22.5.2017 uživatelem Jiri Neoral
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK SE PĚSTUJE SATUREJKA

Vysévání a přesazování

Semena saturejky se obvykle vysévají na jaře do pařeniště a v druhé polovině května se rostliny přesazují ven do záhonů.

Chcete-li saturejky vysévat přímo do venkovního záhonu, je to možné jen v těch nejteplejších oblastech naší republiky. Přímá výsadba se provádí do mělkých, vlhkých řádků asi třicet až třicet pět centimetrů od sebe. Semena by měla vyklíčit do čtrnácti dnů. V případě, že nám vyroste rostlinek mnoho, je potřeba je vyjednotit, a to tak, že vybereme ty nejsilnější a necháme je od sebe na vzdálenost asi deseti centimetrů.

V případě, že nemáte takové podmínky, abyste mohli saturejky vysévat přímo do záhonu, nebo jste se rozhodli předpěstovat si rostliny například ve fóliovníku, přichází v polovině května ten správný čas vysadit rostliny ven. V tomto případě se rostliny vysazují do takzvaných hnízd po třech až čtyřech sazenicích v asi třiceticentimetrové vzdálenosti od sebe. Před výsadbou je vhodné obohatit půdu vícesložkovým průmyslovým hnojivem. Stejně budete postupovat, pokud budete saturejky sázet do květináče či truhlíku.

Detail odstavce: Vysévání a přesazování
Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno: 13.5.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR

Podzimní příprava půdy pro brambory

Po sklizení letošní úrody zasejte na pozemek, na němž chcete v příštím roce pěstovat brambory, zelené hnojení. Jako zelené hnojivo se označují rostliny, které se na půdu vysévají po sklizni kulturních rostlin, nechají se vyrůst do květu (nesmí nasadit semena) a poté se posečou a zapraví do půdy. Jako zelené hnojení je možné vysadit například svazenku (výborná pastva pro včely), pohanku, hořčici, řepku, měsíček (pomáhá z půdy vypudit háďátka a rozvíjející se léčivé květy můžete sklízet). Můžeme zvolit i různé kombinace a přebytky osiva zeleniny a na zelené hnojení vysít třeba salát, špenát, fazole a bob (které umí poutat dusík i ze vzduchu) či košťáloviny.

Zelené hnojení na podzim posekáme a zasypeme vrstvou hnoje nebo kompostu. Poté vše zapravíme do půdy (rytím nebo orbou).

Detail odstavce: Podzimní příprava půdy pro brambory
Zdroj: Pěstování brambor
Zveřejněno: 3.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kanadské borůvky množení

Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 23.3.2015 uživatelem Evelína
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

SMRK

Smrk sivý

Smrk sivý (Picea glauca) je kuželovitě rostoucí smrk zelené barvy, který dorůstá do výšky 3 m. Dnes je známo mnoho kultivarů, jež se liší barvou jehlic, tvarem a výškou. Smrk sivý vyžaduje slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Pro svůj pomalý růst (ročně povyroste o 3–5 cm) se stal velmi oblíbeným. Hodí se jak do nádob a na skalky, tak i do záhonových výsadeb.

Zde můžete vidět smrk sivý.

Jedná se o krásný a elegantní kultivar, který má uhlazený kuželovitý tvar, a to bez nutnosti střihu. Objeven byl v roce 1905 v kanadských horách. Jehlice smrku jsou jasně zelené, středně dlouhé a měkké. Dospělá rostlina může při šířce 1,5 m dosahovat výšky až 3 m. Strom je plně mrazuvzdorný do minus 30 °C.

Smrku sivému se daří nejlépe v hlubokých živných půdách s optimálním množstvím vláhy. Nemá rád přílišné mokro ani sucho. Potřebuje tedy pravidelnou zálivku a dobrý odtok vody. Půdní reakce by měla být neutrální, až mírně kyselá. Volíme slunné či polostinné stanoviště (pokud možno mimo úpal). Během vegetace používáme pomalu rozpustná hnojiva pro okrasné dřeviny. V tomto případě řez není zapotřebí. Vzhledem k pomalému a pravidelnému růstu se doporučuje vysadit ho jako solitéru.

Strom je mrazuvzdorný, během zimy potřebuje občas zalít (pokud nemrzne).

Detail odstavce: Smrk sivý
Zdroj: Smrk
Zveřejněno: 20.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: bobkový list pěstování

Lze vysadit ven Vavřín-Bobkový list Laurus koupený v květináči?

Zdroj: diskuze Bobkový list pěstování
Odesláno: 19.1.2018 uživatelem Dana Sedlakova
Počet odpovědí: 0

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Pěstování

Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.

Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.

Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.

Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.

Pěstování rakytníku na stinném místě

Rakytník nesnáší zastíněné místo, když je na takovém místě, přestává plodit. Pokud ho chceme pěstovat ke sběru plodů, tak jej na takové místo nesmíme v žádném případě zasadit.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno: 2.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: thuje

Z fotografie je vidět, že nepřispívají všechny vaše nové túje, takže příčina může být ve vaší zemině. Poohlédněte se u vašich sousedů, které túje s úspěchem pěstují a kupte si stejnou odrůdu. Nebo je požádejte o odstřižky a sama si je namnožte.

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno: 4.4.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

MALUS TSCHONOSKII – JABLOŇ TSCHONOSKÉHO

Malus tschonoskii v zahradní architektuře

Malus tschonoskii v zahradní architektuře vytváří vhodnou a vkusnou součást moderní architektury, přirozeně vynikne v běžné soukromé zahradě, stejně tak jej bez rizika můžete vysadit do vesnického prostředí ve stylu tradiční venkovské zahrady. Na rozhraní urbanizovaných celků vytvoří přirozený přechod mezi městskou a krajinnou zelení. I v takovém případě poslouží navíc ještě jako výborné útočiště pro drobné ptactvo a cenný zdroj potravy. Vytváří nejvyšší patro ve smíšených architektonických výsadbách, jedná se o solitér. V případě, že chcete okrasnou jabloň pěstovat jako solitér v trávníku, zvolte odrůdu s drobnými plody, které na rostlině drží dlouho do zimy. Opadané větší plody, zrající na podzim, na trávníku působí nevzhledně. Někdy se stává, že z podnože okrasné jabloně vyroste planý výhon. Bývá obvykle velmi vitální a pro kulturní část rostliny představuje nevhodnou konkurenci. Zkuste tyto plané výhony z kmene včas odstranit.

Detail odstavce: Malus tschonoskii v zahradní architektuře
Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského
Zveřejněno: 19.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: thuje

Na obrázku je vidět píseň Cercosporidium na tújích. Je to nákaza, která se bude šířit na okolní túje. Existuje proti tomu postřik přípravkem SCORE 250 EC, což je účinný fungicid proti plísni Cercosporidium. Tady je vidět jak vypadá balení i cena přípravku SCORE 250 EC: www.zbozi.cz/hledani…
U plísní je vhodné postřik opakovat po dvou týdnech. Postupujte podle návodu k použití.

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno: 13.6.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

ŘEZ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Řez vinné révy v prvním roce

Pěstování a vedení vinné révy je pro mnohé zahrádkáře opravdovou vášní. Révu lze ji vysadit, stejně jako chmel, u některých zahradních staveb nebo si můžete založit přímo malý vinohrad, kde se rostliny pnou po drátu napnutém mezi dvěma dřevěnými kůly.

Révě se budete muset věnovat jak během zimy, tak v průběhu léta, kdy začínají růst postranní výhony. Jestliže ji pěstujete nikoli jako rostlinu okrasnou, ale užitkovou, dohlížejte i na kvalitu hroznů. To si zpravidla žádá jejich redukci zhruba o třetinu.

U révy vinné se rozlišují dva základní řezy, které se běžně používají na rodinných zahradách a mají dlouhou tradici. Jde o řez na hlavu a řez na čípek.

Řez na hlavu: Při tomto řezu každý rok odřízněte odplozené staré dřevo až na jeden nebo dva pupeny. Z nich během další sezony vyrostou nové plodné výhony. Tento způsob řezu každý rok opakujete a rostlinu tím zbavujete dřeva, které již nemá pro produkci kvalitních hroznů žádný význam. Jednoduše řečeno, révu zmlazujete.

Řezem na čípek: Jím zkracujete odplozené výhony na jedno až dvě očka. Hlavní termín řezu spadá do období zimy. Ovšem i v létě rostlina potřebuje vaši péči, jsou nutné redukce bobulí v hroznu a zaštipování listů okolo plodů v době dozrávání. Stejně tak nezapomeňte redukovat výhony druhého řádu, aby se réva zbytečně nezahušťovala.

Detail odstavce: Řez vinné révy v prvním roce
Zdroj: Řez vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 21.10.2018

VINNÁ RÉVA - MNOŽENÍ

Kdy vysadit víno

Réva se obecně vysazuje od konce března. Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech, ale dá se pěstovat třeba i v podhorských oblastech na chráněných místech (u jižní zdi). Leckdo si pochvaluje bílou odrůdu Krystal, je velmi odolná jak proti chorobám, tak proti mrazu. Vhodný je Prim (Palatina) a mohla by zdárně růst i Chrupka bílá a velmi raný a chválený Vostorg, i Solaris. Z modrých například Chrupka červená, Isabella (Chorvát), Nero, Agát Donskoj, Alden. Z červených Festivalnyj. A novinka Cabernet Cortis.

Jámu vykopejte 0,5 m hlubokou, zkypřete dno, promíchejte s kompostovou zeminou. Zastřihněte trochu kořeny sazenice (asi na 10 cm délky, podporuje to tvorbu nových kořínků). V zahradnictví lze koupit sazenice obvykle s dvěma zavoskovanými očky. Často vyraší výhonů ještě více, nechte však jen jeden, nejhezčí, který roste z hlavního očka, ostatní nemilosrdně odstraňte (co nejdříve, když jsou dlouhé jen několik málo centimetrů). Ten jeden výhon, který zůstane, to bude kmínek.

Výhon dobře poroste, je nutné k němu zapíchnout asi 1,5 m dlouhou tyč, ke které ho vyvazujte, aby rostl stále vzhůru. Čím častěji vyvazujete, tím lépe (asi po 20 cm). Na kmínku pod hlavním vrcholem se tvoří takzvané zálistky, ty musíte v co nejmladším stadiu vylamovat, podobně jako u rajčat. Je tedy potřeba nechat jen ten jeden výhon bez jakékoli konkurence, jakéhokoli obrostu – samozřejmě listy nechte, ty jsou zapotřebí. Někdo může pustit dva kmínky vedle sebe, to se dělá také.

Detail odstavce: Kdy vysadit víno
Zdroj: Vinná réva - množení
Zveřejněno: 20.12.2018

PĚSTOVÁNÍ LEVANDULE V KVĚTINÁČI

Kdy vysadit levanduli

Levandule je trvalka. Koupit ji můžete jako vzrostlou rostlinku nebo si ji můžete vypěstovat od semínka. Pěstování levandule ze semínka je poněkud náročnější a na první květy si počkáte déle. Semínka levandule se zasévají do misky nebo truhlíku v průběhu února a března. Nádoba musí být v místnosti s pokojovou teplotou kolem 20 stupňů. Rostlinky vyklíčí za 3–4 týdny. Malé rostlinky rozsadíme do malých květináčů nebo sadbovačů. Takto rozdělené rostlinky můžeme po skončení mrazů dávat ven. Zpočátku je umisťujeme do stínu, aby si zvykly na slunce. Vzrostlejší rostlinky sázíme do země v průběhu srpna a září, tak aby stihly před prvními mrazy dostatečně zakořenit.

Druhým způsobem, který je podstatně snazší, je koupě již rostlinky vypěstované. Rostlinku můžeme ponechat v květináči či ji přesadit přímo do záhonu. Tady je to jen na vás, pouze je třeba dbát na období prvních a posledních mrazíků, aby rostlinky napěstované v prostředí skleníku nezahynuly. Mrazuvzdornost rostlin závisí na druhu levandule.

O levanduli zasazenou na zahradě nemusíme speciálně pečovat. Ze své domoviny je zvyklá na mírnou zálivku, takže když ji zapomenete zalít, nic se jí nestane. Levandule je trvalka, která úspěšně v našich podmínkách přezimuje. Roste do větších rozměrů, keříky je tedy vhodné venku sázet alespoň s 60cm rozestupy. Levandule nemá žádné speciální nároky, upřednostňuje však suchou a dobře propustnou půdu. Pokud si nejste jisti s výběrem zeminy, pomohou vám odborníci v zahradnictví.

Detail odstavce: Kdy vysadit levanduli
Zdroj: Pěstování levandule v květináči
Zveřejněno: 19.6.2017

PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE

Hortenzie latnatá

Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) je zástupcem keřovitých hortenzií. Pochází z Číny a Japonska, kde dorůstá až do výšky sedmi metrů. U nás tato rostlina dosahuje obvykle výšky 1–4 m (v závislosti na kultivaru). Od klasické hortenzie se liší hlavně svými květy, které jsou velice bohaté a různorodé, jsou uspořádány do kuželovitých útvarů, které obvykle měří okolo 20–30 centimetrů. Barva květů je nádherně bílá, později světlounce růžová. Protože hortenzie latnatá kvete dlouhou dobu, stihne se měnit i barva jejího květu. Barva květu se může dostat až na sytě červený odstín (což opět závisí na kultivaru). Do plné krásy vykvete během července a srpna. Kvete tedy později, než hortenzie velkolistá.

Hortenzie latnatá potřebuje dostatečný prostor a je náročná zejména na světlo, takže ji můžete vysadit klidně na plné slunce. Postačí jí pravidelná střední zálivka, určitě nemá ráda přemokření. Vysazuje se hlavně v parcích, ale radost z ní můžete mít i na své zahradě, z keřů hortenzie latnaté si můžete například vysázet živý plot. Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, když občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které nevypadají pěkně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, nejlépe v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout až o půl metru. Nemusíte mít strach, květy této hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. A tak i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám zajisté vezmou dech. Hortenzie latnatá má velmi dobré mrazuvzdorné schopnosti, takže ji nemusíte před zimou nijak zvlášť chránit. Kdyby přece jen trochu omrzla, stačí v březnu větvičky seříznout, jak je popsáno výše.

Pěstovat hortenzii latnatou můžete podobně jako velkolistou i ve velkém květináči na slunné terase. Vyžaduje však takto mnohem více péče. Je třeba ji vždy na jaře zkrátit asi o třetinu, klidně i víc (postačí ponechat 2–4 pupeny na každé větvičce). Dále je potřeba ji hnojit, aby měla neustále dostatečný přísun živin. Každý týden přidejte do zálivky klasické vodorozpustné hnojivo.

Detail odstavce: Hortenzie latnatá
Zdroj: Pěstování hortenzie
Zveřejněno: 1.7.2014

HORTENZIE POPÍNAVÁ

Pěstování

Hortenzie pnoucí je naprosto mrazuvzdorná a lehce se vyšplhá do 4m výšky. Mladá rostlina potřebuje k pnutí oporu, ale starší výhony časem zdřevnatí, zmohutní a vzrostlou rostlinu dostatečně podepřou a udrží. V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Nejlépe je vysadit ji na slunné až polostinné stanoviště, ale bude se jí dařit i ve stínu. Vyžaduje vlhkou živnou půdu. Kvete od června do července, květy jsou bílé, nápadné.

Hortenzie (Hydrangea) patří mezi opadavé keře a popínavé rostliny s nápadným květenstvím. Tyto nižší až středně vysoké velkolisté keře s květy většinou v koncových chocholičnatých latách nejlépe rostou na chráněném stanovišti v polostínu, ale mají-li dostatek vláhy, snesou plné oslunění. Velice dobře se daří hortenziím v hluboké humózní a svěží půdě. V zahradě potřebují místo chráněné proti větru. Je-li velmi suché léto, vyžadují silnou zálivku. Na zimu se doporučuje kořenová přikrývka.

Hortenzie řapíkatá patří mezi velmi atraktivní popínavé rostliny, které se u nás vyskytují velmi ojediněle. Původem je z Dálného východu (Korea, ostrov Sachalin, severní Japonsko). Výhodou této rostliny je, že je možno ji sadit i při severních stěnách a ve stínu. Jelikož je plně mrazuvzdorná, tak ji tyto zhoršené podmínky nevadí. Začíná kvést v červnu až červenci, kvete vydatně a částečně uschlé květenství vydrží až do zimy. Koule květů mají 15–25 cm a tvoří je bílé plané květy o velikosti 2 cm. Je jich tak hodně, že dokážou rostlinu doslova zabalit do květů, což na fasádě nebo stromu či jiné podpoře vytváří neskutečný efekt. Vnitřní drobné plodné květy jsou zelenobílé.

Listy jsou zelené a postupně s blížící se zimou se vybarvují do žluta. Běžně hortenzie pnoucí dorůstá výšky 10–20 metrů, roční přírůst je 0,5–1,5 metru. Kmen (lodyha, šlahoun) má měděně hnědou barvu, kůra se loupe a vytváří tak hezkou kombinaci hnědých barev. Rostlina vyžaduje kyselejší, čerstvou, stále mírně vlhkou propustnou půdu s málo rozloženým hrubým humusem. V jílovitých a udusaných hlinitých půdách živoří. Nesnáší vápno! V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. První rok po vysazení na zahradu se však doporučuje zateplit kmínek, dokud dostatečně nezdřevnatí.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Hortenzie popínavá
Zveřejněno: 8.1.2019

PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Vysazování révy

Vinná réva se nejčastěji vysazuje na jaře do teplé půdy (to je od dubna do poloviny května), ale může se vysadit i na podzim (nejlépe v říjnu). Při podzimní výsadbě je však nutné zeminu zakryt chvojím nebo listím, aby nedošlo ke zmrznutí kořínků (můžete použít i hnůj, který v době mrazů vytváří teplo). Sazenici 24 hodin před sázením namočte do vody nebo do hodně řídké hliněné kaše, aby pořádně nasála vláhu. V místě, kam chcete rostliny vysadit, si nejprve vytyčte vzdálenost jednotlivých sazenic a zatlučte zde opěrné kolíky. Při výsadbě ke zdi nebo k pergole musí od nich být jáma vzdálená alespoň šedesát centimetrů. Rostlinky sázejte ve vzdálenosti podle budoucího vedení (pro jednopatrové v řadách a u stěn minimálně 120 cm od sebe, pro dvoupatrové u stěn budov 80 cm od sebe). Před hloubením jamek zarazte do připravené půdy 2 m dlouhé kůly (tyč nebo silný drát pro vyvazování letorostů). Jamku vyryjte rýčem do hloubky 40 cm a to na svahu pod kolíkem, ve volné řadě v jižním směru nebo směrem od zdi. Na dno jamky vhoďte lopatu dobrého kompostu (ne čerstvý hnůj!). Spodní kořínky sazenic zkraťte na šířku dlaně, všechny postranní odřízněte. Sazenici v jamce postavte mírně šikmo ke kolíku tak, aby místo srůstu podnože s roubem bylo cca 5 cm nad zemí. Kořínky v jámě pečlivě rozložte na všechny strany a jejich konce nasměrujte mírně dolů, prosypte kompostem, jamku zasypte zeminou do poloviny její hloubky, nasypanou zeminu stlačte (ušlapte), aby mezi kořínky nezůstaly vzduchové bubliny, a zalijte 5–10 litry (při podzimní výsadbě nezalévejte). Po vsáknutí vody sazenici zahrňte zeminou a z lehké půdy upravte nad sazenici růvek z lehké hrabanky asi 10 cm nad očkem. Růvek (nahrnutou zeminu) udržujte až do srpna kyprý a vzdušný, jen dávejte pozor na snadné vylomení křehkých letorostů. Půdu udržujte okopáváním celý rok v bezplevelném stavu. A nezapomeňte zalévat, kořenový systém se teprve tvoří a nemá šanci dosáhnout ke zdrojům spodní vody. Proto musíte zalévat, zalévat a zalévat. Nejvhodnější je jednou za čas velkými dávkami vody. Rostlinu ze začátku nepřihnojujte, kvalitní zahradnický substrát je dostatečným zdrojem živin.

Intenzivní péče o mladou výsadbu se vám bohatě vyplatí. Během prvních dvou let budete muset kopeček zeminy opatrně kypřit, aby se rašící výhon dostal lehce na povrch. Na jaře, až výhon vyroste do deseti až patnácti centimetrů výšky, zeminu opatrně odhrňte. Objeví-li se nad povrchem takzvané rosné kořínky, seřízněte je a stejně postupujte během celého vegetačního období. Výhon seřízněte na jeden pupen tak, aby zůstal jen jeden silný výhon. Odstranění kořínků a výhonů neprovádějte za slunečného počasí, aby nedošlo k vysychání kmínku. Průběžně odstraňujte také plevel a při přílišném suchu rostlinu zalévejte. Sazenice musí dobře zakořenit v hluboce prokypřené půdě. Dobře vyvinutý kořenový systém pak umožňuje rostlinám dobře snášet suchá období. Prvotřídní sazenice a jejich pečlivá výsadba spolu s dokonalou péčí během vegetačního období jsou hlavními předpoklady úspěchu pěstování vinné révy. Zdárný růst révy bude dále záviset především na pravidelném řezu prováděném v průběhu vegetačního období, ale tomuto tématu se již věnuje další článek.

A kde si vlastně můžete sehnat sazenice vinné révy? Jsou běžně k dostání v zahradnických centrech či na zahrádkářských výstavách a seženete je i přímo u vinařů, kteří je mívají podstatně levnější. Na jejich stránkách najdete i přehled prodávaných odrůd s popisem, podívejte se například na:

Detail odstavce: Vysazování révy
Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 12.1.2015

JAK SE PĚSTUJE SATUREJKA

Pěstování saturejky

Saturejku můžeme úspěšně pěstovat jak na zahrádce, tak i doma či na balkoně. Nejvíce se jí bude dařit na slunném a teplém místě chráněném před větrem. Vyžaduje hlinitopísčitou půdu s vysokým podílem humusu, dokonale zpracovanou a bez plevelu. V našich podmínkách jsou pro pěstování vhodné hnědé půdy a černozem, rozhodně byste se měli vyhnout zamokřené jílovité půdě.

Detail odstavce: Pěstování saturejky
Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno: 13.5.2013