Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

JAK ZALÉVAT BRAMBOŘÍK

Období, kdy je brambořík ve vegetačním klidu

Brambořík má vegetační klid obecně v létě. Nemá rád nedostatek deště a přílišné teplo. V dubnu začne uvadat, začnou mu žloutnout listy a začne odumírat. Pokud ho budete mít v místnosti, kde je teplota vyšší, než požaduje, bude uvadat rychleji. V letních obdobích je potřeba brambořík umístit na chladném, tmavém místě s dostatečnou cirkulací vzduchu nebo venku na stinném místě. Pokud ho dáte ven, dohlédněte, aby v něm nezůstávala stát dešťová voda, hlíza by hnila. Trochu vody nenadělá žádnou škodu, ale zabraňte, aby zemina zůstávala stále mokrá. Rostlinu začněte zalévat opět v září, to už byste měli vidět, že znovu začíná růst. Před začátkem mrazů ji nezapomeňte odnést dovnitř.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: Re: jak pečovat o anturii v květináči

Jak zalévat? Jednoduše, až když je substrát proschlý. Nejlepší je osprchovat celou rostlinu odstátou vodou.

Zdroj: diskuze Jak pečovat o anturii v květináči
Počet odpovědí: 1

Jak se množí brambořík

Brambořík se dá množit docela snadno, a to rozdělením hlízy. Obě části necháme alespoň přes noc zaschnout a pak zasadíme každou část zvlášť. Dělení můžeme provádět jen v době vegetačního klidu. Další možností množení bramboříku je, že si usušíme semena z květů, která pak necháme vyklíčit.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: Re: rymovnik

Hnědnutí listů: Nejlépe zalévat až ,když je rýmovník úplně vysušený, pak ho dobře zalít a opět ho nechat vysušit. To je odpověď na dotaz, kolikrát zalévat.

Zdroj: diskuze Rymovnik
Počet odpovědí: 2

Zalévání bramboříku

V době, kdy je rostlina aktivní a má listy, je potřeba, aby byla zalita vždy, kdykoliv bude půda suchá. Při zalévání nelijte vodu na rostlinu, ale na zeminu.

V zimě, když je brambořík v květu, je důležité, aby měl vysokou vlhkost, květináč ale umístěte na podnos s vrstvou kamínků nebo něčeho podobného, aby samotná rostlina nezůstávala stát ve vodě.

V období, kdy se květy začnou vytrácet, postupně umožněte rostlině vyschnout na dva až tři měsíce. V případě, že v tomto období budete brambořík zalévat, hlízy uhnijí. Nový růst by se měl začít objevovat kolem září, v tomto období obnovte zalévání a hnojení a přeneste ho z chladného prostředí zpět dovnitř.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: jak zachranit brambořík

Prosim o radu.Pěstuju brambořik,kvetl mi uplně nadherně mněl spousta květů,najednou mně začal vadnout spadly listy dolu,mužu ho jěště nějak zachránít?

Zdroj: diskuze Zalévání bramboříku
Počet odpovědí: 2

Přirozené podmínky pro brambořík

Aby bylo pěstování bramboříku úspěšné, je potřeba se co nejvíce přiblížit jeho přirozenému prostředí. Daří se mu v chladných teplotách, kdy noční se pohybuje kolem 5 °C a denní kolem 16 °C. Brambořík má rád světlo a nejlépe uděláte, umístíte-li jej v blízkosti jižního okna nebo na okenní parapet směrem na východ nebo západ.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: cim zalevat modrou orchidej

Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.

Zdroj: diskuze Cim zalevat modrou orchidej
Počet odpovědí: 2

Faktory potřebné pro růst bramboříku

Světlo

Brambořík má rád v době růstu a květenství hodně světla, ne však přímé sluneční záření. V létě ho uložte mimo jasné světlo, ale ne do tmy.

Teplo

Brambořík nemá rád velké teplo, ani není schopen odolávat mrazivým teplotám, nejlépe se mu bude dařit při teplotě 12–15 °C. Chraňte jej před průvanem, stejně jako před horkým, suchým vzduchem. Při nepříznivých teplotách rostlina nepokvete.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: jak pečovat o anturii v květináči

jak anturii zalévat

Zdroj: diskuze Jak pečovat o anturii v květináči
Počet odpovědí: 1

Hnojení bramboříku

Brambořík hnojíme hnojivem s nízkým obsahem dusíku, nejlépe koncentrátem hnojiva pro kvetoucí pokojové rostliny. V době, kdy rostlina začne znovu nasazovat listy, hnojíme jedenkrát za čtrnáct dní, v době květenství hnojení zintenzivníme na jedenkrát za týden.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: orchidej dendrobium pěstování zalévání

jak čato zalévat

Zdroj: diskuze Orchidej dendrobium pěstování zalévání
Počet odpovědí: 3

Květenství a vzhled bramboříku

Brambořík je hlíznatá trvalka, má šípovité listy zelené barvy se stříbrnými vzory. Jeho rodnou klimatickou oblastí je východní Středomoří. Zde přirozeně kvete na podzim, v zimě a na jaře, kdy se ochladí a zvýší vlhkost. Během horkého léta nastává u bramboříku vegetační klid, jeho listy žloutnou a odumírají, rostlina nejeví žádné známky růstu. V této době si ve svých hlízách uchovává energii pro období dalšího kvetení. Jeho květy jsou malé, asi dva centimetry velké, sladce voní a nacházejí se na dlouhých stoncích tyčících se nad listy. V květinářstvích seženete brambořík v odstínech růžové, červené nebo bílé. Ve správných podmínkách vám rostlina pokvete několik měsíců.

Zdroj: Jak pěstovat brambořík

Diskuze: Re: orchidej

Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: diskuze Orchidej
Počet odpovědí: 1

Jak vyčistit stříbro s kamínky

Stříbrné šperky s kamínky by se neměly vařit ani zalévat horkou vodou. Zde je vhodné využít k jejich čištění speciální přípravky. Jedná se o hadříky či ubrousky. Tyto přípravky se dají zakoupit v drogérii. Před čištěním šperky pořádně omyjeme v mýdlové vodě, aby se odmastily a odstranily nečistoty. Po skončení čištění je taktéž omyjeme a pak otřeme.

Zdroj: Jak vyčistit stříbro

Diskuze: Re: jak zachranit brambořík

Začaly povysat listy a je plný poupat, ale jsou zakrnělý.

Zdroj: diskuze Zalévání bramboříku
Počet odpovědí: 2

Zalévání bazalky

Bazalka je velice žíznivá rostlinka, proto ji nezapomeňte pravidelně zalévat. Nesmí vyschnout, ale škodí jí i nadbytečná zálivka. Při zalévání dejte pozor, abyste nekropili listy, nebo aby rostlina byla na přímém dešti. To se jí mohou začít dělat na listech černé skvrny. Zalévá se ráno a večer. Je náročná na živiny, proto ji můžete klidně přihnojit. Má ráda dostatek vápníku v půdě. Vysazujte ji vždy na slunečné místo. Nemá ráda zimu a vítr. Pokud je dlouho vlhké počasí a zima, trpí plísněmi.

Zdroj: Jak pěstovat bazalku

Diskuze: Sekvoj

Zasadil jsem semena Sekvoje a vyrostli z nich male stromecky asi 3cm velke.Zhruba po 3mesicich zacli usychat.Nevim jak je zalevat,malo nebo hodne,zatim je zalevam hodne a nepomaha to.Dekuji za kazdou radu.Pavel Poch.

Zdroj: diskuze Sekvoj nemoci
Počet odpovědí: 2

Kořeny orchidejí

Kořeny orchideje jsou pokryty tenkou, hedvábnou membránou, kterou nazýváme velamen. Tato víceúčelová membrána rychle pohltí velké množství vody, je účelová svým proměnlivým povrchem a podporuje výměnu minerálů a solí. Velamen orchideje je výborným indikátorem, kolik vody rostlina potřebuje. Suchý velamen je bílé nebo stříbřité barvy, čerstvě zalitý je zbarven do zelena nebo skvrnitý (podle odrůdy).

Naučit se číst z kořenů svých orchidejí je nejlepší způsob, jak zjistit, kdy správně zalévat. Pamatujte si, většina orchidejí je raději méně zalitá, než přelitá. Kořeny orchideje, které jsou stále vlhké, hnijí a rostlina odumírá.

Zdroj: Zalévání orchidejí

Diskuze: Re: dracéna kroucení listů

Vaše dracena nejspíše umírá. Pokuste se ji zachránit ukončením dosavadní zálivky. Až substrát proschne, tak začnete zalévat dešťovou vodou a nebo vodou destilovanou. Dracena nemá ráda některé soli, které jsou přítomné v naší vodě z kohoutku.

Zdroj: diskuze Dracéna kroucení listů
Počet odpovědí: 1

Zálivka

Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí, a vysazujete-li stromky na jaře, je dokonce nutná. Při podzimní výsadbě není tolik potřebná (pokud není podzim příliš suchý), ale určitě přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy (stačí 10–15 l vody na stromek).

Zejména v prvních letech je vhodné mladý strom dostatečně zalévat. Zalévejte jej každý týden, vydatně, čím hlouběji vlhkost do země pronikne, tím hlubší budou kořeny. Strom pak bude později odolnější proti suchu a povětrnostním podmínkám. Mezi zaléváním však nechte zem aspoň částečně proschnout.

Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom

Přezimování buxusu

Buxus je na pěstování poměrně nenáročná rostlina. Pokud jej pěstujete na zahradě přímo na záhonu, přezimuje bez problémů. Pro přezimování buxusů pěstovaných v nádobách je třeba vybrat chráněné místo v záhonu, kam nádobu zahrabeme hluboko do hlíny, nebo nádobu přemístit do chladné, bezmrazé světlé místnosti. Nezapomeňte rostlinu občas zalít. Vysazování či přesazování buxusů se provádí v předjaří vždy s celým kořenovým balem a po výsadbě je třeba rostlinu pravidelně a vydatně zalévat.

Zdroj: Buxus

Množení a rozmnožování buxusu

Nejjednodušším možným způsobem rozmnožování buxusu je pomocí jeho větviček, tedy řízkováním. Pro řízkování je nejvhodnější podzim. Spodní část odstřihnuté větvičky ze starší rostlinky zbavte lístků a ošetřete stimulátorem pro snadnější zakořenění. Jednotlivé řízky vkládejte do substrátu určeného k řízkování rostlin, tedy nejlépe do směsi z rašeliny, písku a perlitu, a to asi 3 cm od sebe. Substrát je vhodné ještě na povrchu posypat pískem. Řízky vyžadují teplotu kolem 15 stupňů a dostatek světla, truhlík či květináč proto umístěte na nevytápěnou verandu nebo na zem skleníku. Pak už stačí jen zalévat a čekat, až rostlinky samy zapustí kořeny.

Zdroj: Buxus

Správné zalévání orchidejí

Jak jsme již zmínili, je těžké mluvit všeobecně, je vždy lepší dodržovat pravidla pro konkrétní rostlinu. Je však několik osvědčených postupů, které výrazně zvýší šanci na úspěch:

  • Důkladné zalévání – když budete zalévat, tak řádně. Různí pěstitelé mají různé metody, mnoho profesionálních pěstitelů se spoléhá na své postřikovače v trvání osmi a více minut. Úspěchem pro domácího pěstitele je občas namočit rostlinu s celou nádobou do kbelíku nebo umyvadla s vodou. Některé druhy, jako například Vandas, může být ponechána ponořena na poměrně dlouhou dobu. Cílem této zálivky je, abyste se přesvědčili, že je velamen zcela nasycen. Poznáte také podle kapiček na kořenech po zalévání. To znamená, že rostlina je plně hydratována.
  • Zkontrolujte vodu – dlouhou dobu pěstitelé tvrdili, že orchideje mohou být zalévány jen deštivou vodou. V současné době většina lidí používá vodu z vodovodu a i to je v pořádku. Již téměř deset let zaléváme vodou z kohoutku, bez problémů. Nicméně, nesmíme zapomenout, že upravená voda může obsahovat vyšší obsah soli a vápníku. Pokud vidíte, že tato voda vaší rostlině neprospívá, musíte hledat nový zdroj.
  • Pokud si nejste jisti – víme, že to zní divně, ale pokud si nejste jisti, zda byste měli vaší orchidej zalévat nebo ne, odložte zálivku na později. Opět zde jsou druhy, kde toto není pravidlem, například Paphiopedilum a Phragmipedium, které v době, kdy vypadají žíznivě, již měly být zality. Ale většina epifytických orchidejí by měla být spíše sušší nežli přelitá.

Zdroj: Zalévání orchidejí

Kdy ho dát ven

V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, a to nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přezimování je vhodné například ve světlém sklepě, studeném skleníku či v zimní zahradě. Využít můžete také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy. S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zalévejte oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. V prostoru s vyšší teplotou v zimě byste se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujte, abyste v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejete oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáte se časnějšího nakvétání. Ven však můžete oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykejte rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháte venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujete.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Levandule v květináči

Levanduli je možné pěstovat i doma v květináči. Potřebuje lehčí půdu a vyžaduje hodně světla. Postavte ji tedy někam na parapet, kde na ni bude svítit sluníčko co nejdéle. Chce málo zalévat (vydrží i pár dní bez vody), je nenáročná na hnojení, a pokud bude mít dobrou zeminu, nemusí se hnojit vůbec. Je možné ji namnožit řízkováním nebo ze semen. Seje se v půlce února, potom se rozsází. Kvete od června až do konce léta. Nezaštipuje se, teprve až po odkvětu se sestříhá asi o jednu třetinu. Nejvhodnějšími odrůdami pro pěstování v nádobách je modře kvetoucí a zároveň mrazuvzdorná Hidcote Blue dorůstající do výšky 50 centimetrů či světlemodrá trvalková odrůda Munstead vysoká pouze 10 centimetrů. Kromě levandule úzkolisté můžete pěstovat i další druhy, ty však nejsou mrazuvzdorné, proto je pěstujte výhradně v nádobách, které lze na zimu snadno přemístit do světlé místnosti bez mrazu. Obzvlášť dekorativní je francouzská levandule Lavandula stoechas. Od klasické levandule se liší atraktivním květenstvím a výraznou citlivostí na mráz.

Zdroj: Levandule

Zazimování bonsají

Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.

Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.

Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.

Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.

Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Jak přezimovat převislé jahody

Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.

Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakryt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.

Zdroj: Převislé jahody

Kdy stříhat kanadské borůvky

Od třetího roku po výsadbě kanadské borůvky některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme – mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím více rostliny prořežeme, tím větší potom budou bobule, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.

Kanadské borůvky stříhejte až na jaře. Pokud budete stříhat na podzim, borůvka se bude snažit stále vyrážet a keřík tím před zimou pouze vysílíte. Rostlina si do dřevní hmoty ukládá zásoby, takže pokud ji pohnojíte (to udělejte určitě), ještě posílí dřevní hmotu a bude tak lépe odolávat zimě a mrazu. Na jaře zastřihněte omrzlé větvičky, keř tím prosvětlíte (není na to žádný exaktní recept, jen se snažte, aby keř nebyl příliš hustý a aby byly větve pokud možno členité a silné). Borůvku nezapomínejte hnojit a zalévat.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Péče o rostlinu kalanchoe

Kalanchoe není příliš náročná, vyhovuje jí téměř jakékoliv umístění, má ráda dostatek světla, ale neměla by být na přímém slunci. Rostlině vyhovuje obvyklá pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V létě jí svědčí teplo a přiměřená zálivka. V zimě by se měla teplota pohybovat od 10 do 15 °C. Pěstujete-li kalanchoe při nízké teplotě, omezte i zálivku, v zimě ji udržujte téměř v suchu.

Tato pokojová rostlina je nejen nenáročná na vodu, ale také na vlhkost vzduchu. Zalévejte ji nejlépe měkkou, odstátou vodou. V pěstební nádobě by měla být drenáž, abyste zabránili přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště může být příčinou toho, že rostlina neroste. Ačkoli má kalanchoe sukulentní charakter, trvalý nedostatek vody nemiluje. Platí proto obecné pravidlo, že čím vyšší je teplota a čím sušší je vzduch, tím více musíte rostliny zalévat.

Od března do srpna či září přihnojujte rostlinu 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy. Mladé rostliny přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vysazujte je do širokých, nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl být lehký a propustný a měl by mít takovéto složení: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl písku a 1 díl kompostové zeminy. Někteří pěstitelé doporučují do zeminy přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Když chcete kalanchoe přesadit, seřízněte po odkvětu horní část rostliny, rostlina následně vytvoří nové výhony a zůstane kompaktní.

A jak přimějete kalanchoe ke kvetení? Uměle jí zkraťte den. Pokud rostlinku budete 4 až 6 týdnů vystavovat dennímu nebo umělému světlu na pouhých 8 až 10 hodin denně, měla by rozkvést, a to v jakoukoli roční dobu. Zastínit ji můžete například zakrytím neprůhlednou nádobou nebo krabicí, pozor, také pouliční osvětlení může kvetení překazit.

Zdroj: Kalanchoe

Hortenzie popínavá

Hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) pochází z Koreje a Tchaj-wanu a dokáže pomocí svých příčepivých kořínků šplhat bez opory po kmenech a zdech až do výšky přes deset metrů. Je tedy vhodná při ozeleňování zdí, sloupů, skalek a věkovitých stromů, její nevýhodou však je, že roste poměrně pomalu. Přesto vás tato rostlina dokáže potěšit svou krásou. Světle zelené listy vyraší už v dubnu, brzy se zbarví do tmavě zelené barvy a dorostou v široce vejčité pilovité, lesklé, dlouze řapíkaté listy. V červnu a červenci se objeví velká květenství, která mají na obvodu bílé květy. Ty přetrvávají na rostlině dlouho a jsou atraktivní i sušené v zimních aranžmá. Na podzim se listy zbarví žlutě a opadají, čímž se odhalí skořicově hnědá kůra propletených větví.

Tato popínavá hortenzie řapíkatá vyžaduje kyselejší, čerstvou, stále mírně vlhkou propustnou kyprou půdu s málo rozloženým humusem a stinná nebo polostinná místa. Nesnáší vápno. Na slunných místech potřebuje mnoho vody, proto je nutné ji často a dostatečně zalévat. Navíc silnější sluneční záření může způsobit časnější jarní rašení a ranní mrazíky mohou předčasně vyrašené mladé listy poškodit.

Potřebuje stabilní, pevný popínací podklad pro příčepivé kořínky, starší rostliny vyžadují oporu nebo vyvázání. Neprořezává se, pouze se odstraňují odumřelé nebo napříč rostoucí výhony. Tento keř je plně mrazuvzdorný.

Zdroj: Pěstování hortenzie

Autoři obsahu

Nina Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU