Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), známá též jako kanadská borůvka, je rostlina z čeledi vřesovcovitých. Pochází ze Severní Ameriky a v Evropě zdomácněla a je pěstována na zahradě i v nádobách.
Každá rostlina pěstovaná na zahradě nebo v květináči potřebuje čas od času přesadit. Kdy a jak přesadit kanadské borůvky, se podíváme v tomto článku.
Kdy přesadit kanadskou borůvku?
Nejlepších výsledků dosáhnete, když borůvku přesadíte během rašícího období časného jara. Vyberte slunné nebo částečně zastíněné místo s dobře propustnou, kyselou půdou. Chcete-li zvýšit úspěšnost přesazení, zajistěte, aby kořenový bal zůstal neporušený a dobře hydratovaný během celého procesu.
Optimální doba pro přesazení kanadské borůvky je na začátku jara, kdy je rostlina ještě v klidu. Přesazování v této době umožňuje borůvkám založit nové kořeny před obdobím hlavního růstu. Toto strategické načasování zvyšuje odolnost rostliny a podporuje její robustnější růst.
Jaké jsou signály pro přesazení kanadských borůvek?
Pokud se vaše borůvka jeví jako zakrslá, má žloutnoucí listy nebo nemá žádný nový růst, možná je na čase zvážit její přesazení a ozdravení.
Kolik místa byste měli ponechat mezi rostlinami borůvek?
Chcete-li, aby vaše borůvky měly dostatek prostoru k růstu, zasaďte je 1,2 až 1,8 metru od sebe. To pomůže zajistit zdravý růst a dostatečnou cirkulaci vzduchu kolem rostlin.
Jaká je nejlepší půdní směs pro přesazování borůvek?
Příprava dokonalé půdy pro vaši borůvku je klíčová! Ujistěte se, že používáte dobře propustnou, kyselou půdu s dostatkem organické hmoty. Přidejte startovací hnojivo s vysokým obsahem fosforu, abyste podpořili zdravý vývoj kořenů. Před přesazením borůvky obohaťte půdu kompostovanou borovou kůrou nebo organickou hmotou. Pro růst kanadských borůvek je ideální pH půdy 4,5 až 5,5.
Jaké je vhodné místo pro kanadskou borůvku?
Vaše kanadská borůvka bude milovat místo, které dostává plné slunce až částečný stín. Zaměřte se na místa, která mají alespoň 6 až 8 hodin slunečního světla denně a ujistěte se, že rostliny jsou chráněny před silným větrem.
Jak hluboká musí být jáma pro zasazení borůvky?
Vykopejte jamku, která je přibližně dvakrát tak široká a stejně hluboká jako kořenový bal vaší borůvky. To zajistí, že bude mít prostor pro pohodlné rozšíření kořenového balu.
Lze kanadskou borůvku přesadit do nádob?
Určitě ano! Ujistěte se, že nádoba má průměr alespoň 50 cm a použijte zahradnickou směs vhodnou pro kyselomilné rostliny.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Urbanová.
Dobrý den.Mame délku plotu asi16 metrů .Koupili jsme 16kusu bobkovisne asi1metr vysoké .Myslím název na caucovis.Rychle roste.A zasadil je 80,cm od sebe.Je to dobrá vzdálenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasadit bobkovišeň 80 cm od sebe znamená, že každý keř bude mít dostatek místa, ale bude trvat nějakou dobu (roky), než se keře spojí v linii živého plotu. Řezem rostliny udržujte nízké, aby rostly do šířky a brzy se mohly propojit do kompaktního živého plotu. Z odřezků bobkovišně si můžete snadno namnožit nové rostlinky, které můžete zasadit mezi stávající rostliny a rychleji tak dosáhnout kompaktního vzhledu hned od země. Na to, jak si namnožit bobkovišeň z vlastních odřezků, se můžete podívat tady: https://www.vinna-reva-pest…
Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).
Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.
Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak dalekood sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
Latnaté hortenzie (Hydrangea paniculata) sázejte ve vzdálenosti 90 až 150 cm od sebe, v závislosti na požadovaném vzhledu a velikosti odrůdy v dospělosti. Pokud chcete formálnější živý plot, můžete je zasadit blíže k sobě, asi 90 cm od sebe. Pro přirozenější a individuálnější vzhled je rozmístěte dále od sebe, až 1,5 m.
Poskytněte rostlinám dostatek prostoru k dosažení plné velikosti, aniž by byly přeplněné.
Příklady
Malé odrůdy: Pro odrůdy jako 'Bobo' nebo 'Little Lime' je vhodná vzdálenost 90–1,2 m od sebe.
Větší odrůdy: U odrůd jako 'Limelight' nebo 'Pinky Winky' je dobrým výchozím bodem vzdálenost 1,2–1,5 metru.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Na plánovaný živý plot o výšce 2m z NOVIT na vzdálenost 6 m mám zakoupit 7 rostlin, které budou sázeny mezi sebou ve vzdálenost 100cm? tk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na živý plot by všechny druhy bobkovišně měly být vysazeny ve vzdálenosti 60 až 90 cm od sebe. Pokud chcete rychle hustou clonu, zasaďte své bobkovišně ve vzdálenosti 60 cm od sebe, ale pokud jste ochotna počkat o něco déle, dosáhnete stejně hustého živého plotu s výsadbou ve vzdálenosti 90 cm od sebe, na což přesně stačí 7 rostlinek na 6 metrů živého plotu. Vzdálenost mezi rostlinami v živém plotu větší než 90 cm nebudí dobrý dojem, rostlinky vypadají dloooouhou dobu osamoceně.
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?
Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Ahoj,
právě jsem zasadila túje cca 50 cm vysoké v řadě po 30 cm od sebe. Máte někdo zkušenosti, zda mezi ně mohu zatím zasadit letničky ať to je trochu pestřejší, nebo jsou túje agresivní na další rostliny. Jak daleko od zeleninové zahrádky je mohu mít, aby úroda aspoň nějaká byla ?
Dík všem za odpověď.
Renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Myslíte si že učinky tohoto jsou vždy pozitivní a že nemužou vyvolat vedlejší učinky
Otázka jak daleko od sousedova pozemku mohu sázet túje nemá v českých zákonech jednu přesně danou odpověď v metrech.
Občanský zákoník vychází z obecné zásady, že vlastník pozemku nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat souseda.
Neřeší tedy konkrétní čísla, ale skutečné dopady výsadby na okolí.
Novinkou posledních let není nový zákon, ale zpřísněný výklad tohoto principu v praxi.
Obecní úřady, stavební odbory i soudy dnes živé ploty a túje posuzují výrazně přísněji než dříve.
Hodnotí se zejména výška, hustota, stínění, vysušování půdy a dlouhodobý vliv na sousední pozemek.
⚠️ Důležité upozornění – aktuální změna v praxi:
Přestože zákon nestanovuje přesnou vzdálenost, v praxi se dnes stále častěji uplatňuje zásada, že
živý plot nebo túje vyšší než cca 2 metry by neměly stát těsně u hranice pozemku,
pokud negativně ovlivňují souseda.
Úřady běžně považují za problematické výsadby blíže než 50–100 cm,
u vyšších tújí pak doporučují 1,5–2 metry odstupu, pokud neexistuje souhlas souseda.
Nejde o nový paragraf, ale o nově prosazovaný výklad, který má reálné dopady.
Doporučené vzdálenosti podle úřední praxe
túje do cca 2 metrů – obvykle alespoň 0,5–1 m od plotu
túje nad 2 metry – doporučeno minimálně 1,5–2 m
výsadba přímo na hranici pozemku je vysoce riziková bez souhlasu souseda
posuzuje se obdobně jako otázka jak daleko se smí vysadit strom od souseda
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak dalekood sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.
Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.
Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.
Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš dalekood sebe.
Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu př
Hortenzii velkolisté svědčí polostín a dostatek vláhy. Její květy mění zbarvení podle kyselosti půdy. Výrazně kyselá reakce uvolní z půdních minerálů hliník nezbytný pro vznik modrého zbarvení. Hortenzie v méně kyselých půdách budou kvést jen růžově. Proto se pro hortenzie prodává speciální hnojivo s hliníkem.
Statnější, rovněž stínomilný druh se jmenuje hortenzie stromkovitá. Ta dorůstá výšky dospělého člověka a kvete bíle.
Stejně vysoká je hortenzie latnatá, která má netypická květenství kuželovitého tvaru. Tento druh se nebojí slunce. Je vhodné rostlinu seřezávat, aby se příliš nerozrostla a aby více kvetla. Její obrys je rozvolněnější, ne tak kompaktní jako u předchozích dvou druhů.
Dále je tu hortenzie řapíkatá, která je pro mnoho lidí překvapením. Je totiž popínavá a svým bílým květenstvím připomíná kalinu nebo černý bez. Snáší i stín a dokáže se pnout po čemkoli.
Hortenzie oslní jen na správném místě. Rostlina žije velmi dlouho a ty druhy, které vykvétají ze starého dřeva, se pozvolna rozrůstají. Jejím vysazením tedy do zahrady umístíte barevnou a tvarovou stálici, kterou navíc není lehké s něčím dalším kombinovat.
Hortenzie velkolistá je do značné míry stínomilná a kvete v pastelových barvách. Například čechravy se do jejího sousedství nehodí pro příliš odlišný habitus a často i pro příliš výraznou barvu květů. Z vyšších rostlin můžete k hortenziím velkolistým přisadit vděčné funkie neboli hosty, kapradiny, případně ozdobné traviny včetně půdopokryvných nízkých bambusů. Také další půdopokryvné rostliny se hodí. Můžete použít pachysandru, vrbinu nebo břečťan. Tyto rostliny si poradí i v kyselé půdě. Proto napsat, jak dalekood sebe sázet hortenzie, je oříšek, vždy záleží na tom, jaké kompozice chcete dosáhnout a jaký druh máte.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobrý den, potřebuji přesadit Aloe ,ale mám obavy ať ji neublížím. Hlavní rostlina je vychýlena z květináče bokem už ji musím podpírat ať nevyklopí květináč a nevím jestli ji můžu odříznout a jenom po zaschnutí zasadit zasadit.Nerada bych si ji zlikvidovala. Děkuji za rady. jarka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rozestupy mezi jednotlivými rostlinami mají zásadní vliv na to, jak rychle se živý plot zapojí. Pokud jsou rostliny vysazeny příliš dalekood sebe, může trvat mnoho let, než se větve spojí.
Naopak příliš hustá výsadba může způsobit, že rostliny budou mezi sebou soutěžit o prostor a živiny. Ideální rozestupy proto závisí na velikosti sazenic i na požadované hustotě živého plotu.
V praxi se nejčastěji používají rozestupy mezi 60 a 80 centimetry.
Velikost sazenice
Doporučený rozestup
40–60 cm
60 cm
60–80 cm
70 cm
80–100 cm
80 cm
Menší rozestupy mohou urychlit vytvoření hustého živého plotu. Pokud jsou rostliny vysazeny blíže k sobě, jejich větve se rychleji spojí a vytvoří souvislou stěnu.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
dobry den.nasi sousede mezi nami meli zivy plot s tuji ten porezali a budou stavet novy z betonovych dilcu mame od jeich plotu na hranici a druhych sousedu tuje jiz 20 let jsou asi 7metru vysoke a oni chteji pave ty tuje od jejich pozemku 3m vzdalenosti uplne odstranit ale podle noveho ob.zakoniku ty tuje jsme sazeli davno przed rokem 2014 kdy vznikla povinnost prave sazet tuje a stromy 3metry od hranice pozemkku tazi se proto jestli jsem tedna povinen tyto tuje s hranici jejich plotu jak oni me pisi uplne odstranit a jestli jsem povinen je puustit na svuj pozemek z duvodu stavby plotu dekkkkuji novak.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V rámci zachování udržitelných sousedských vztahů, by bylo vhodné, abyste svého souseda na svůj pozemek pustil a vyhověl mu maximálně k dosažení jeho cíle. Jen tak můžete očekávat kompromisní přístup při řešení jednotlivých překážek.
Porážka tak vysokých tújí je krajní řešení a každý rozumný člověk to pochopí.
Ptáte li se zda jste povinnen, tak ano, jste povinnen to, co vám určí soud. Vše ostatní je jen dobrá vůle, která se vám ovšem ve většině případů vyplatí.
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Od třetího roku po výsadbě kanadské borůvky některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme – mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím více rostliny prořežeme, tím větší potom budou bobule, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.
Kanadské borůvky stříhejte až na jaře. Pokud budete stříhat na podzim, borůvka se bude snažit stále vyrážet a keřík tím před zimou pouze vysílíte. Rostlina si do dřevní hmoty ukládá zásoby, takže pokud ji pohnojíte (to udělejte určitě), ještě posílí dřevní hmotu a bude tak lépe odolávat zimě a mrazu. Na jaře zastřihněte omrzlé větvičky, keř tím prosvětlíte (není na to žádný exaktní recept, jen se snažte, aby keř nebyl příliš hustý a aby byly větve pokud možno členité a silné). Borůvku nezapomínejte hnojit a zalévat.
Na zvoleném místě vykopejte jamku, která je dvakrát širší a stejně hluboká jako kořenový bal rostliny borůvky vysoké. Umístěte do otvoru trochu kompostu, abyste rostlině dodali živiny.
Opatrně umístěte rostlinu borůvky do díry a ujistěte se, že je ve stejné hloubce, jako byla na svém původním místě. Horní část kořenového balu by měla být v rovině s povrchem země.
Zasypte díru zeminou smíchanou s organickým kompostem a jemně ji zpevněte kolem základny borůvky.
Po přesazení borůvky důkladně zalijte, nechte vodu vsáknout.
Přidejte vrstvu mulče kolem základny rostliny. To pomůže udržet vlhkost a teplotu půdy a omezí to růst plevele.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Lehké prořezávání může být prospěšné pro snížení stresu na nově přesazené borůvce. Vyhněte se však silnému prořezávání, protože to může zastavit růst.
Zavlažování
Pravidelné zavlažování je pro borůvky důležité, dokud se neusadí, obvykle v prvních několika letech. Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená. Přemokření může způsobit hnilobu kořenů.
Monitorujte růst
Sledujte růst borůvky. Žluté listy mohou naznačovat vodní stres, ať už z příliš malého nebo příliš velkého množství vody. Vadnutí, zejména za slunečného odpoledne, je po přesazení často známkou transplantačního šoku. Udržujte konzistentní zavlažování, zpočátku se vyhněte nadměrnému vystavení slunci a dejte rostlině čas na přizpůsobení.
Chraňte před větrem
Zvažte umístění dočasného větrolamu, který ochrání nově přesazené keře borůvek před silným větrem, dokud se neusadí.
Přihnojení borůvky po přesazení
Není to nutné hned. Po přesazení počkejte asi měsíc a poté zvolte hnojivo pro kyselomilné rostliny, které podpoří růst a zdraví borůvek.
V našich podmínkách jsou velké borůvky dokonale přizpůsobené na zimní období. Přestože jsou odolné vůči chladu, kořenový bal bychom měli chránit a nevystavovat mrazu. Pokud pěstujeme borůvku na zahrádce, jednoduše její kořeny přikryjeme rašelinou. Borůvky pěstované v nádobách dáme na bezpečné místo, nenecháme je na pospas sněhu či prudkým zimním dešťům.
Dospělý keř dosahuje výšky 1,5–2 m a správným pěstováním můžeme získat úrodu až 5 kg. Existuje mnoho odrůd, které se liší zejména velikostí bobulí a chutí, jako je například borůvka kanadská chocholičnatá nebo také brusnice chocholičnatá.
Druhy borůvek vhodných pro pěstování v zahradě:
odrůda Chandler: patří jednoznačně mezi borůvky s největšími plody; byla vyšlechtěná v USA a dorůstá do výšky až 1,7 metru;
odrůda Aurora: dozrává nejpozději ze všech odrůd borůvek, bobule jsou střední až velké a velmi dobře přizpůsobené k transportu;
odrůda Bluecrop: jedná se o pozdní odrůdu; bobule jsou velké, světlemodré, s měkkou dužinou;
odrůda Duke: patří mezi brzké odrůdy, plody jsou světlozelené až modré; překvapí svou vynikající chutí;
odrůda Draper: je to velmi úrodná a licenčně chráněná borůvka; plody jsou velmi velké a mají sladkokyselou chuť;
odrůda Liberty: je pozdní, licenčně chráněná odrůda; bobule jsou středně velké, mají sladkokyselou chuť.
S čím je vitálka nejvhodnější kombinovat v suché zahradě?
Vitálku je nejvhodnější kombinovat s rostlinami, které mají podobné nároky na sucho a chudou půdu.
Ideální jsou okrasné trávy, suchomilné trvalky a aromatické keříky s otevřeným habitem. Tyto rostliny vitálku nestíní, nekonkurují jí u kořenů a nevytvářejí vlhké mikroklima. Díky tomu vitálka dlouhodobě kvete a neztrácí vitalitu ani po několika sezónách.
Proč vitálka často zmizí po kombinaci s jinými trvalkami?
Vitálka mizí nejčastěji kvůli dlouhodobé konkurenci o prostor, ne kvůli suchu.
V běžném trvalkovém záhonu jsou rostliny vysazené hustě, pravidelně zalévané a hnojené. Vitálka v takovém prostředí ztrácí svou přirozenou výhodu. Sousední trvalky ji postupně přerostou, zastíní a vytlačí, až vitálka během jedné až dvou sezón zmizí.
Je vitálka vhodná do klasického smíšeného trvalkového záhonu?
Vitálka není vhodná do klasického smíšeného trvalkového záhonu.
Takové záhony jsou navržené pro rostliny s vyššími nároky na vodu a živiny. Vitálka v nich dlouhodobě nefunguje, i když první rok může vypadat dobře. Pokud chcete vitálku zachovat, je lepší ji vysadit do samostatného suchého záhonu nebo do volnější kompozice.
Snesou se vitálka a okrasné trávy?
Ano, vitálka a okrasné trávy tvoří jednu z nejlepších kombinací.
Vzdušné trávy vitálku nestíní a nechávají jí dostatek prostoru. Zároveň vytvářejí strukturu záhonu i mimo dobu květu. Důležité je vyhnout se hustým a agresivním travám, které by vitálku časem vytlačily.
Může být vitálka kombinovaná s levandulí?
Ano, vitálka a levandule spolu fungují, pokud mají dost prostoru.
Obě rostliny milují sucho a propustnou půdu. Problém nastává, pokud je levandule příliš hustá nebo přehnojená. V takovém případě začne vitálku zastínit a vytvářet vlhčí mikroklima, které vitálce nesvědčí.
Proč vitálka nekvete, i když v kombinaci přežívá?
Nejčastějším důvodem je příliš silná konkurence nebo přehnojení.
Vitálka pak investuje energii do přežití, ne do kvetení. Pokud je obklopená bujnými rostlinami nebo roste v příliš výživné půdě, květy se objevují minimálně nebo vůbec. Řešením je ubrat sousedy a zjednodušit záhon.
Je vitálka vhodná jako půdopokryvná rostlina?
Ne, vitálka není půdopokryvná rostlina.
Vitálka potřebuje kolem sebe otevřený prostor. Pokud je kombinovaná s půdopokryvnými druhy, ty jí rychle obsadí kořenový prostor a vitálka začne slábnout. Výsledkem je její postupné vymizení.
Může vitálka růst jako solitér?
Ano, vitálka funguje velmi dobře jako solitér.
V suché zahradě nebo na svahu může vitálka růst samostatně nebo v malých skupinách. Má dostatek světla, prostoru i vzduchu a často kv
