Téma: 

jak zasadit katalpu


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Zálivka

Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí, a vysazujete-li stromky na jaře, je dokonce nutná. Při podzimní výsadbě není tolik potřebná (pokud není podzim příliš suchý), ale určitě přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy (stačí 10–15 l vody na stromek).

Zejména v prvních letech je vhodné mladý strom dostatečně zalévat. Zalévejte jej každý týden, vydatně, čím hlouběji vlhkost do země pronikne, tím hlubší budou kořeny. Strom pak bude později odolnější proti suchu a povětrnostním podmínkám. Mezi zaléváním však nechte zem aspoň částečně proschnout.

Detail odstavce: Zálivka
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: katalpa

Každé jaro můžete katalpu zkrátit jak potřebujete.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 7.9.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR

Sázení brambor v červenci

V červenci je možné ještě zasadit brambory, které můžeme sklidit ke konci září. Je vhodné takto vysazovat rané brambory, zajistíme si tak přísun velmi chutných brambor v podzimním období. Brambory vysazujeme obdobným způsobem jako na jaře (viz výše).

Detail odstavce: Sázení brambor v červenci
Zdroj: Pěstování brambor
Zveřejněno: 3.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: pestovani katalpy

Katalpu zkraťte jak potřebujete. Řez katalpy se provádí v dubnu.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 12.9.2016 uživatelem Milča
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Co je to dracéna

U nás jsou dracény k dostání v mnoha druzích a barevných variacích. Tato exotická a zároveň nenáročná rostlina je vhodná do jakéhokoliv interiéru. Je nejhezčí bez prořezávání, pokud je však příliš velká, je možné ji na jaře seříznout. Dracénám se daří dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžete je zasadit samotné do ne příliš velkého květináče nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.

Detail odstavce: Co je to dracéna
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PĚSTOVÁNÍ LEVANDULE V KVĚTINÁČI

Přezimování levandule

Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.

Detail odstavce: Přezimování levandule
Zdroj: Pěstování levandule v květináči
Zveřejněno: 19.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Katalpa?

Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Katalpa?
Odesláno: 17.10.2017 uživatelem Sylva
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK UCHOVAT ČERSTVÝ ZÁZVOR

Pěstování zázvoru v našich podmínkách

Zázvor není běžně k dostání jako pokojová rostlina, lze si ho však snadno vypěstovat. Kupte si čerstvý, neseschlý oddenek zázvoru, na kterém jsou vidět pupeny. (Zázvor se množí výhradně vegetativně z rozrůstajících se oddenků.) Naplňte květináč směsí substrátu a rašeliny a na ni položte kus oddenku pupeny směrem nahoru. Zasypte směsí substrátu a rašeliny právě tak, aby oddenek nebyl vidět. Květináč umístěte na teplé a slunné místo a půdu udržujte vlhkou. Oddenek vyklíčí za 2−3 týdny, pak už zázvorovník poměrně rychle poroste. Po několika měsících začne schnout. To je naprosto v pořádku, v tuto chvíli můžete oddenek vyjmout, část sníst a část znovu zasadit. Celý proces opakujte mnoho let. Protože je zázvor cizokrajná rostlina původem z teplých oblastí Asie, v českých podmínkách vykvete jen výjimečně.

Detail odstavce: Pěstování zázvoru v našich podmínkách
Zdroj: Jak uchovat čerstvý zázvor
Zveřejněno: 24.4.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: katalpa

Dobrý den,
Katalpu máme již 20.let.
Bohužel začína kmen vyhnívat.
Je možné celou korunu uříznot, aby zůstal jen kmen?
Obroste ještě?
Děkuji

Zdroj: diskuze Katalpa
Odesláno: 4.6.2017 uživatelem Zuzana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Příprava na pěstování česneku

Než s pěstováním česneku začnete, zjistěte si, kdy je nejvhodnější ve vašem regionu česnek zasadit. Obecně však platí, že nejlepší doba pro výsadbu je polovina podzimu nebo brzy na jaře. Nejchutnější česnek ale sklidíte, když proběhne výsadba česneku na podzim, začátkem listopadu.

Česnek dobře poroste v různých klimatických podmínkách, má rád vysoké teploty a vlhkost. Nejlépe uděláte, když zvolíte pro pěstování místo na přímém slunci, částečný stín může být tehdy, nebude-li během dne trvat příliš dlouho. Půda by měla být písčitá, protože jílovitá není pro pěstování česneku vhodná. Nejlépe se mu bude dařit v živné půdě s téměř neutrálním pH mezi 6,5 a 7,0. Vyberte tedy správné místo výsadby a připravte půdu. Určitě uděláte dobře, pokud před výsadbou česneku použijete kompost či hnůj pro získání živin.

Detail odstavce: Příprava na pěstování česneku
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Katalpa Nana

Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 30.5.2017 uživatelem Diana
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

PŘEVISLÉ MUŠKÁTY

Přezimování

Muškáty lze na zimu vyrýt ze země, lehce otřást hlínu, zabalit kořeny do novin (balit muškáty tak po 5 kusech), svázat provázkem a zavěsit do sklepa na světlé místo. Na jaře muškáty ostříhat podle oček, už jsou vidět nové výhonky, sestříhat kořeny, případné uschlé úplně. Na jeden den ponořit kořeny do vody a pak zasadit. Samozřejmě buď do záhonu, nebo do truhlíku a hnojíme. Je nutná teplota do 6 °C.

Nebo i s truhlíky přenést domů a nezalévat. Rostliny přezimujeme ve světlé, chladné místnosti (5 až 10 °C). Zaléváme velmi málo. Na jaře rostliny vyjmeme, hluboce seřízneme a přesadíme do truhlíků s novou zeminou. Pokud nemáme možnost pelargonie přezimovat, je lepší koupit na jaře nové silné rostliny.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Převislé muškáty
Zveřejněno: 5.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

MNOŽENÍ ŘÍZKOVÁNÍM

Řízkování levandulí

Z dospělé rostliny se ostříhají řízky v místě, kde je levandule dostatečně ohebná, ale zároveň dřevnatá. Abyste podpořili tvorbu kořenů, je dobré namočit řízky levandule do stimulátoru. Pak již můžete řízky levandule zasadit například do květináčků se zahradnickým nebo množárenským substrátem, a to nejlépe po 3–5 řízcích. Substrát byste měli udržovat mírně vlhký. Dospělé levandule necháváme na přímém slunečním světle, rostlinky ho dobře snášejí, ba přímo vyžadují. Řízkované rostlinky je však lepší nechat v polostínu, dokud dobře nezakoření a neobrazí. Levandule pak vysazujeme na slunná místa, mají rády sušší půdu.

Řízkování levandulí foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět sadba řízků levandule.

Řízkování levandulí video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování levandule.

Detail odstavce: Řízkování levandulí
Zdroj: Množení řízkováním
Zveřejněno: 17.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Vyvazování a ochrana stromků

Po výsadbě je třeba stromek přivázat ke kůlu. Kůly je dobré ochránit před hnilobou, nejčastěji se používá opálení v té části, která se dostává do styku s půdou. Do doby, než si půda takzvaně sedne, uvažte stromek jen volně. Po nějaké době úvazky obnovte a stromek ke kůlu přivažte pevně. Uvazujte vždy tak, aby byl úvazek veden mezi stromkem a kůlem. Konec kůlu by měl být asi 10 cm pod korunou.

Po výsadbě mladého stromku se musíte postarat o ochranu jeho kmene. Nejčastěji ho okusují zajíci nebo králíci, poškodit ho může i pasoucí se skot, spárkatá zvěř nebo my sami stroji při obdělávání půdy. Chrániče mohou být z různého materiálu. Obaly (samozřejmě s výjimkou drátěného pletiva) také v předjaří chrání kmen před vlivy počasí, například při značném kolísání teplot při denním oslunění a nočních mrazech. Proto v předjaří natřete kmen vápenným mlékem – bílý nátěr odráží sluneční paprsky. V oblastech ohrožených zvěří, kde není oplocení, je vhodné pěstovat raději polokmeny s malou korunou, které je možné chrániči lépe zabezpečit.

Detail odstavce: Vyvazování a ochrana stromků
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Bobkový list

Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď

Zdroj: diskuze Bobkový list
Odesláno: 11.5.2015 uživatelem Pavel Jirota
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

První nutný řez

U mladých stromů se provádí řez po výsadbě, a to z toho důvodu, že se výpěstky pěstují ve školkách, kde se na podzim vyorají ze země, čímž dojde ke zmenšení kořenového systému stromu, který předtím vyživoval celou korunu. Po vyorání a ztrátě části kořenů by kořenový systém nestačil vyživovat celou korunu a celý strom by strádal. Dalším důvodem je, že by strom neměl snahu se moc větvit a z krásného výpěstku by vám během roku narostlo koště. Tento řez se provádí po výsadbě. To znamená, že pokud jste loni na podzim nebo letos na jaře zakoupili stromek, měl by mít založenou korunku z terminálu a tří nebo ideálně čtyř postranních větví.

Tyto větve se tedy zkrátí asi na jednu třetinu, vždy za pupenem, který směřuje ven. Terminál, výhon směřující nahoru, se zastřihne asi o dvacet centimetrů výš, než jsou postranní větve. Terminál slouží k založení dalšího patra během roku. Zbytek větví se může vystříhat pryč. Zlepší to přísun světla k novým vyrůstajícím letorostům a zároveň to stromu odlehčí ve výživě tolika výhonů, které jsou zcela zbytečné.

Řez se provádí mírně šikmo, asi 2 mm nad pupenem, aby případná voda nezatékala k pupenu, ale vždy byla odváděna pryč.

Na paměti byste také měli mít to, že čím více daný výhon zastřihnete, tím bujněji poroste z dalšího pupenu nový výhon.

Detail odstavce: První nutný řez
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Převislý jahodník-množení

Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.

Zdroj: diskuze Převislý jahodník-množení
Odesláno: 12.7.2015 uživatelem jan Leitner
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Výsadba rajčat

Při vlastní sadbě dbáme zásady, že rajčata lehce vytvářejí adventivní kořeny ze stonku. Využijte toho, pokud máte přerostlé sazenice. Nebojte se zasadit je hlouběji (klidně i jednu třetinu). Pokud máte sadbu, kterou jste pěstovali za oknem vašeho bytu opravdu hodně vytáhlou, můžete spodní listy otrhat a rostlinu nasadit na ležato, přičemž pouze vrchol opatrně ohneme a alespoň 3 listy ponecháme nad povrchem substrátu, zbylý stonek zahrneme zeminou. Takto vysazená rajčata do nádob umisťujeme na vhodné slunné stanoviště, od poloviny května, kdy již nehrozí mrazíky. Rajče je na mrazíky velmi citlivé, pokud náhodou hlásí předpověď mrazíky, je možno celé nádoby na noc uschovat do domu či bytu, rostliny se po silném šoku chladem dlouho vzpamatovávají. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.

Detail odstavce: Výsadba rajčat
Zdroj: Pěstování rajčat
Zveřejněno: 8.5.2014

KALANCHOE

Kalanchoe daigremontiana

Je odrůda pocházející z Madagaskaru, dříve se řadila do rodu Bryophyllum. Může dorůst až do výšky jednoho metru, má částečně dřevnatějící stonky s protáhlými listy ve tvaru kosočtverce, které mohou být 15–20 cm dlouhé a až 3 cm široké. Jejich okraje lemují měkké trnité výstupky hnědočervené barvy. Na koncích listů vyrůstají nové mladé rostlinky (takzvané viviparní rostlinky). Ty lehce opadávají a následně i snadno zakoření. Kalanchoe daigremontiana kvete růžovými květy na vysokém stonku. Všechny části rostliny jsou jedovaté.

Také tato kolopejka patří k nejméně náročným pokojovým rostlinám, vyhovuje jí suchý vzduch, takže je vhodná i do bytů s ústředním topením. Uchytí se prakticky v jakékoliv půdě, ale doporučuje se hlinitopísčitá směs určená pro kaktusy a sukulenty. Květináč nemusí být velký, obvykle stačí už od průměru 10 cm. Pokud je budete pěstovat ve větší nádobě, může dorůst až do výšky jednoho metru, ale pak už tato rostlina není moc pěkná. Řešením je ji jednoduše odstřihnout, vršek nechat zakořenit ve sklenici s vodou a znovu zasadit. Nejjednodušším způsobem množení je však použití dceřiných rostlinek z konce listů, které mají vyvinuté drobné kořínky a po odpadnutí samy zakoření. Pokud chcete, aby vám Kalanchoe daigremontiana vykvetla, držte se rad popsaných výše.

Na těchto fotografiích se můžete na vlastní oči přesvědčit, jak dekorativní jsou listy této odrůdy: kalanchoe daigremontiana foto.

Detail odstavce: Kalanchoe daigremontiana
Zdroj: Kalanchoe
Zveřejněno: 14.11.2014

PŘEVISLÉ JAHODY

Jak přezimovat převislé jahody

Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.

Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakryt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.

Detail odstavce: Jak přezimovat převislé jahody
Zdroj: Převislé jahody
Zveřejněno: 24.6.2014

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Pěstování

Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.

Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.

Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.

Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.

Pěstování rakytníku na stinném místě

Rakytník nesnáší zastíněné místo, když je na takovém místě, přestává plodit. Pokud ho chceme pěstovat ke sběru plodů, tak jej na takové místo nesmíme v žádném případě zasadit.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno: 2.11.2015

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Výsadba ovocných stromů

Ovocné stromy v zahradě mají užitek po celý rok, na jaře mají krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily nejčistší med. Po odkvětu můžeme sledovat růst listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou rozvíjejí do své velikosti, poté přijde zvětšování plodů. Následně nastává pohled na dozrávající plody a na stromy obsypané ovocem. A nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy plné zralých plodů, které tak pečlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů, jako jsou mošty, marmelády, čaj nebo pálenka.

V zahradnictvích neseženete ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete pouze tehdy, kdy se doporučuje je sázet, tedy na jaře mezi březnem a květnem, nebo na podzim v říjnu a listopadu. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Strom v zimě využije vláhu ze sněhu a ihned na jaře se začíná regenerovat. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou. Výjimku tvoří pouze broskvoně, ty raději sázejte na jaře, aby je zima nepoškodila.

Ovocné stromy se prodávají zasazené v zemi nebo prostokořenné (to znamená volně založené v půdě). Zkontrolujte kořeny, ty poškozené nebo nezdravě vypadající nekupujte. Stejně tak si prohlédněte celkový stav stromku. Neměl by být poškozený, nebo dokonce napadený plísní.

Stromek ideální k zasazení má rovný kmen, z něhož vyrůstá jedna hlavní větev a minimálně tři vedlejší mířící do všech stran.

Hlavním aspektem pro výsadbu je místo, kam stromky nasadíte. Je třeba zvážit velikost plochy, kterou se chystáte osazovat a taktéž nesmíte zapomenout na to, představit si vzrostlý strom v dospělosti i s korunou. Stejně důležitý je i počet a druh jednotlivých stromů. Vybírejte pouze ty odrůdy, které jsou vhodné pro dané podmínky. Dalším velice podstatným prvkem pro nasazení ovocných stromů je půda, i tu je potřeba mít náležitě připravenou. Měla by obsahovat důležité živiny, díky nimž bude strom podporován ve správném růstu a produkci dobrého ovoce.

Detail odstavce: Výsadba ovocných stromů
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017

STŘÍHÁNÍ MALIN

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Detail odstavce: Kdy a jak zasadit maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

JAK NA ROZMNOŽOVÁNÍ VINNÉ RÉVY ŘÍZKY

Pěstování řízků

Pokud řízky množíte v pokojových podmínkách, je pro zakořenění nutné zabezpečit u kořenů vyšší teploty (cca 25 °C) než u horních částí řízků (pod 10 °C), aby nedošlo k vyrašení výhonků dřív, než vyrostou letorosty. Zkuste postupovat třeba tímto způsobem: Do plechové bedny s namočeným perlitem dejte pod sklo topnou fólii pod terária, která má podle rozměrů příkon 15 až 100 W. Perlit bude působit (vedle toho, že dobře udržuje vlhkost) jako tepelný izolant, takže i přes minimální příkon udržíte pomocí termostatu teplotu mezi 25 a 27 °C ve spodní části „množárny“. Perlit obden prolijte vodou, a aby voda mohla odtékat, nezapomeňte na jedné straně množárny udělat otvory. Díky rozdílu teplot se nejdříve začnou tvořit kořeny (asi do tří týdnů) a teprve po zasazení do substrátu a přenesení sazenic do prostředí s vyšší teplotou se probudí i pupeny.

Jiným způsobem zakořenění řízků je postavit na parapet, na slunné místo PET lahve s odřezanou horní částí, na dno položit vatu a tu zalít 2 až 3 cm vody a do ní řízky vložit – použijte převařenou vodu, a abyste zabránili jejímu rychlému zkažení, přidejte slabě růžový roztok hypermanganu. V prvním týdnu, než očka napučí, je dobré lahev přikrýt uřezanou horní částí nebo nahoru pomocí gumičky upevnit plastový sáček s několika otvory a řízky jimi prostrčit, aby stály ve vodě. Asi po týdnu horní část nebo sáček sundejte. Pro zakořenění potřebuje réva vyšší teplotu, než má v průběhu uskladnění (jestliže jste řízky pořídily už na podzim), optimální jsou mezi 20 až 30 °C, což jsou běžné pokojové teploty. Světlo nepotřebují révové řízky první týden žádné, teprve až pupeny vyraší je potřeba umístit PET lahev na světlo, aby se výhony nevytahovaly. V průběhu zakořeňování dolévejte vodu. Aby řízky nezahnívaly, umývejte je pravidelně pod tekoucí vodou a místo čisté vody dávejte do PET lahve slabý roztok manganistanu draselného (slabě růžová barva), který po několika dnech podle potřeby vyměňte. Podle okolní teploty se po 2 až 3 týdnech objeví výhony a po dalším týdnu kořínky. Při objevení několika výhonů se doporučuje ten nejmohutnější vylomit, aby se řízek nevyčerpával růstem výhonu. Jakmile jsou kořínky dlouhé asi půl centimetru, je nutné řízky opatrně zasadit do nádoby s kvalitním substrátem (o něm viz dále).

Detail odstavce: Pěstování řízků
Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky
Zveřejněno: 7.6.2015

PÉČE O ORCHIDEJE PO ODKVĚTU

Množení orchidejí

Rozmnožování orchidejí se dělí na generativní (výsev semen) a vegetativní (dělení rostlinných částí). Množení výsevem je však problematické a pro běžného pěstitele prakticky nemožné. Semena jsou totiž velmi malá a prakticky nemají žádné zásobní látky. V přírodě klíčí za pomoci příslušných symbiotických hub z rodu Rhizoctonia, které jim zajišťují potřebnou výživu. Vyklíčí tak ovšem jen velmi malé množství semen, a proto jich orchideje musí tolik vytvářet. Běžný výsev do substrátu je v podstatě neúspěšný. V praxi jsou dnes orchideje vysévány na speciální živné médium, které obsahuje veškeré potřebné živiny vedoucí k úspěšnému vyklíčení, a to ve sterilních laboratorních podmínkách. Metoda výsevu je tedy náročná na zařízení, pomůcky a materiál.

Oproti tomu je rozmnožování dělením poměrně jednoduché. Jakmile rostlina naroste do větších rozměrů, můžete ji zkusit rozdělit, ale tak, aby každá z dceřiných rostlin měla alespoň 3 zdravé pahlízy (výhony). Řezné rány očistěte a před opětovným nasazením je nechte mírně zaschnout. Polámané a odumřelé kořeny odstraňte. Dceřiné rostliny dobře ukotvěte v substrátu, nejlépe pomocí vyvázání k opoře. Na tři týdny omezte zálivku, doporučuje se nejlépe jen rosit. U rodu Cymbidium a jiných terestrických rodů je možno používat k množení jednotlivé zadní pahlízy vsazené do poréznějšího substrátu. Mladé rostliny by měly vykvést za 4 až 5 let. U rodu Dendrobium lze využít k množení části starší pahlízy, které se položí na vlhký rašeliník a poté uzavřou plastovým obalem. Mladé rostlinky vykvetou cca za 4 roky. U rodu Phalaenopsis můžete použít malé rostlinky, takzvané keiki, které se občas vytvoří na květním stvolu mateřské rostliny. Jakmile dceřiným rostlinkám dostatečně narostou vzdušné kořeny (doporučuje se několik vzdušných kořenů o délce minimálně 5 cm), můžete keiki opatrně odkroutit a zasadit do vhodného substrátu. Rostlinka by měla kvést tak za 3 roky. Jinou vegetativní metodou je řízkování, k němuž použijete u tohoto rodu staré dlouhé stonky, vedlejší výhony nebo odkvetlé stvoly. Řízky řežte dlouhé 10–15 cm. Odříznutá část se nevkládá do zeminy jako u jiných pokojových rostlin, ale pokládá se na plocho na povrch zeminy (písku nebo mechu) a umístí se do vytápěného pokojového skleníku. Orchideje rovněž můžete množit stonkovým výhonem přesahujícím do vedlejšího květináče, který po zakořenění od mateřské rostliny odřízněte.

Detail odstavce: Množení orchidejí
Zdroj: Péče o orchideje po odkvětu
Zveřejněno: 9.2.2015

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Kdy a jak

Už v zahradnictví by měli vámi vybraným stromkům odborně zkrátit kořeny. Je potřeba se zbavit nemocných a nefunkčních kořenů. Před zasazením by měly mířit směrem ven a dolů, aby se v půdě dobře rozrůstaly. Správným řezem zajistíte, že se nebudou stáčet do sebe.

Ještě před výsadbou namočte kořeny stromku do vody. K odplavení nečistot postačí několik hodin až půl dne (doba by neměla překročit 24 hodin). Proveďte také výchovný řez.

Velmi důležité je, aby byl ovocný stromek vysazen ve správné výšce. Stromky zasazené příliš hluboko zakoření z naštěpované části, vliv podnože se tak neuplatní a to oddálí plodnost stromku. Naopak stromky vysazené příliš vysoko špatně zakoření a trpí suchem. Správně vysazený stromek má tedy být stejně hluboko, jako rostl ve školce. Musíte počítat s tím, že po slehnutí půdy klesne stromek hlouběji, než jak byl původně vysazen, a proto jej vysazujte vždy o něco výše. Keře rybízů však sázejte asi o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce, hlubší výsadba totiž využívá přirozenou schopnost rybízu vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách. Keře angreštu můžete sázet mělčeji než keře rybízu, protože snadněji vytvářejí adventivní pupeny na starším dřevu. Stromky rybízu a angreštu (na podnoži meruzalka) sázejte také o něco hlouběji, než byly ve školce. Důležité je to zejména při slabé kořenové soustavě.

Jáma musí být tak veliká, aby se kořeny nikde nedotýkaly jejího okraje. Rozměry jámy se tedy pohybují od 0,6 x 0,6 m do 1 x 1 m, hloubka jámy by pak měla být od 0,3 do 0,6 m. Pokud stromky vysazujete v trvale zatravněné zahrádce, vyhlubte jámu větší. Půda se liší v jednotlivých vrstvách svým složením. Prvních 20 cm je půda nejvíce provzdušněná a kvalitní. Proto je při kopání lepší oddělit horní a spodní část půdy na dvě hromady. Do horní, aktivní vrstvy poté přimíchejte zahradnický substrát nebo kompost. Stromkům také jistě prospěje přidání pomalu rozpustného organického hnojiva.

Po vykopání jámy do ní vlijte vodu. Stromku nevadí, když ho zasadíte do bláta. Ideální množství jsou 2 kbelíky vody. Na co byste ale měli dát pozor, je příliš mnoho zálivky v následujících dnech. Kořeny by mohly uhynout. Horní vrstva půdy, do které jste přidali kompost, patří při sázení na dno jámy. Nyní umístěte do jámy stromek, zasypte ho zbytkem zeminy z druhé hromady (tedy ze spodní vrstvy země) a udusejte. Stromek zalijte a nyní se již můžete těšit na příští rok.

Jiná možnost výsadby spočívá v tom, že při výsadbě rozložíte kořenovou soustavu stromků do jámy, prosypete ji sypkou zeminou a mírně stromkem potřepáváte, aby se zemina dostala mezi kořeny. Když máte jámu asi ze 3/4 zasypanou, půdu přišlápněte, aby ke kořenům pevně přilnula. Než přihrnete zbývající zeminu, stromek zalijte. Nakonec zbývající kyprou zeminou jámu doplňte a již ji nepřišlapujte. Nakypřená vrstva (hrůbek) chrání kořeny před přílišnou ztrátou vody a proti mrazům. Jakmile koncem zimy pomine nebezpečí silnějších mrazů, hrůbek odhrňte.

Kmeny první rok ničím nenatírejte. Alespoň první rok je nutné okolí stromků udržovat v bezplevelném, nezatravněném stavu. Pro dobré prospívání a růst je vhodné toto dodržovat i v následujících letech. Platí to obzvláště pro drobné ovoce. V trávníku rostou a rodí podstatně méně.

Přímo do jámy nedávejte umělá hnojiva nebo vápno. Nedávejte ani hnůj nebo umělá hnojiva na povrch při výsadbě. Toto by byla vážná chyba vedoucí k úhynu stromku. V zemině s přidaným hnojivem stromek většinou velmi těžko koření a v létě pak uschne. Umělými hnojivy (NPK, Cererit) přihnojujte až začátkem června. Při podzimní výsadbě můžete přihnojit dříve, třeba v polovině května.

Detail odstavce: Kdy a jak
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Hnojivo na růst česneku

Forestina Kapka na cibuloviny, je hnojivo určené pro všechny druhy cibulových rostlin, Toto hnojivo je vhodné jak pro cibulové květiny, tak i pro cibulovou zeleninu, jako je cibule, česnek, pórek atd. Hnojivo se jednoduše aplikuje na povrch zeminy zálivkou. Roztok se připravuje smícháním tekutého hnojiva s vodou. Dávkování a interval hnojení je vždy uveden na obalu. Složení: 5%N + 6%P2O5 + 7% K20. Forestina Kapka na cibuloviny cena.

Detail odstavce: Hnojivo na růst česneku
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013