Rychlá odpověď: Afrikán vysévejte doma v březnu až dubnu nebo ven po oteplení, sazenice vysazujte až po mrazících. Funguje jako nenáročná květina na slunce, do truhlíku i mezi zeleninu. Největší pozor dejte na slimáky, přemokření a přehnaná léčivá tvrzení bez ověření.
Afrikány jsem dlouho bral jako obyčejné „smraďochy“ k chodníku, dokud jsem je nezačal dávat mezi rajčata, k okurkám a na okraje záhonů. Teprve tam se ukázalo, že nejde jen o levnou letničku, ale o rostlinu, která umí zahradu zpřehlednit, přilákat hmyz a někdy i odradit část problémů.
V článku najdete praktický postup od výsevu po sběr semen, rozdíly mezi nízkými a vyššími druhy, zkušenosti se slimáky, chorobami i tím, co si lidé často slibují od léčivých účinků. Nejde o přepsaný návod ze sáčku, ale o pohled ze zahrady, kde se afrikány opravdu vysévaly, přesazovaly, okopávaly i zachraňovaly po dešti.
FAQ – afrikán, výsev, pěstování, škůdci a jedlost
Kdy sázet afrikány ven?
Afrikány sázejte ven nejčastěji ve druhé polovině května, až pomine riziko mrazíků a půda se ohřeje.
Malé sazenice jsou na chlad citlivější, než se zdá. Když je vysadíte příliš brzy, nemusí uhynout, ale zastaví růst a dlouho se vzpamatovávají. V teplejších oblastech lze začít dříve, ve vyšších polohách raději později. Sledujte hlavně noční teploty a první týden po výsadbě také slimáky a zálivku.
Kdy dělat výsev afrikánů?
Výsev afrikánů se doma nejlépe dělá v březnu až dubnu, aby byly sazenice připravené na květnovou výsadbu.
Semena vysévejte mělce, do jemného substrátu a spíš řidčeji. Po vyklíčení potřebují rostliny hodně světla, jinak se vytáhnou a zeslábnou. Pokud nechcete předpěstovávat, můžete zkusit přímé setí ven v květnu, ale kvetení přijde později a malé rostliny víc ohrozí sucho, chlad i slimáci.
Je afrikán jedlý?
Afrikán je jedlý hlavně u vhodných druhů a čistě pěstovaných rostlin, nejčastěji se používají okvětní lístky.
Do kuchyně dávejte jen květy, o kterých víte, že nebyly chemicky ošetřené. Používejte malé množství, protože chuť je výrazná, nahořklá a bylinná. Nevhodné je jíst rostliny z veřejných záhonů, květinářství nebo míst se zbytky postřiků. U alergiků a citlivých osob platí opatrnost, protože jedlý neznamená vhodný pro každého.
Je afrikán jedovatý pro člověka nebo zvířata?
Afrikán není běžně považovaný za prudce jedovatý, ale není vhodné ho neomezeně jíst ani dávat zvířatům.
U lidí může vadit pyl, silice nebo kontakt s rostlinou, zejména při citlivé pokožce. U psů a koček bych nenechával okusování bez kontroly, protože aromatické rostliny jim mohou podráždit trávení. Nejrozumnější je brát afrikán jako okrasnou a případně střídmě jedlou rostlinu, ne jako krmivo nebo domácí lék.
Pomáhají afrikány proti slimákům?
Afrikány proti slimákům samy o sobě spolehlivě nefungují; mladé sazenice jim naopak často chutnají.
To je časté zklamání. Lidé čekají, že výrazná vůně slimáky odradí, ale v praxi slimáci mladé afrikány běžně okusují. Silnější rostliny poškození snášejí lépe. Pokud máte zahradu plnou slimáků, chraňte výsadbu hned po vysazení, odstraňujte úkryty, kontrolujte záhon večer a nespoléhejte jen na aksamitník.
Odpuzují afrikány škůdce?
Afrikány mohou pomáhat proti některým škůdcům, hlavně v půdě, ale nejsou univerzální ochrana celé zahrady.
Nejčastěji se zmiňuje vliv některých aksamitníků na půdní háďátka. V běžné zahradě ale záleží na druhu, množství rostlin, délce pěstování a stavu půdy. Afrikán berte jako součást pestré výsadby, ne jako náhradu střídání plodin, zdravé půdy a pravidelné kontroly.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
Afrikány v záhonu se zeleninou: co jsem pozoroval u rajčat, paprik a okurek
Když se řekne afrikán v zeleninové zahradě, většina lidí si představí ochranu proti škůdcům. Já bych to popsal opatrněji: afrikány zlepšují pestrost záhonu a u některých problémů mohou být užitečnou součástí prevence. Nejvíc se mi líbí u rajčat, protože barevně rozbijí spodní patro a přitom nepřekážejí, pokud zvolíte nízké druhy. U paprik fungují podobně, jen je potřeba nebrat jim světlo.
U okurek a ačokči je potřeba větší odstup. Tyto rostliny umí rychle obsadit prostor a afrikány by mohly být zastíněné nebo přerostlé. Pokud dávám afrikány k popínavým rostlinám, sázím je spíš na přední okraj záhonu, ne přímo do středu. U mrkve, cibule nebo salátu mohou udělat pěkný lem, ale tam zase pozor na slimáky, kteří se v hustším porostu rádi schovávají.
Jedna praktická zkušenost: afrikány nepoužívám jako náhradu střídání plodin. Pokud je záhon unavený, půda zhutnělá a zelenina na stejném místě opakovaně špatně roste, samotný aksamitník to nezachrání. Pomůže kompost, mulčování, střídání plodin, zelené hnojení a lepší práce s půdou. Afrikán do toho zapadá jako doplněk, který může podpořit biologickou pestrost a částečně pracovat s půdním prostředím, ale není to kouzelný reset zahrady.
Čtvrtý kritický rozhodovací moment v této části je kombinace afrikánů se zeleninou. Fotografie ukazuje smíšený záhon, kde afrikány nejsou dekorace mimo dění, ale praktický lem mezi zeleninou.
Fotografie znázorňuje smíšený zeleninový záhon s rajčaty, paprikami, okurkami a nízkými afrikány na okrajích.
Pěstování afrikánů: co jim opravdu prospívá a co je zbytečně brzdí
Pěstování afrikánů je jednoduché, pokud pochopíte jejich základní povahu. Chtějí světlo, přiměřenou zálivku, propustnou půdu a prostor. Nejsou to rostliny, které potřebují neustálé hnojení a rozmazlování. Naopak jsem si několikrát ověřil, že příliš mnoho péče jim může uškodit. V moc výživné půdě udělají hodně listů, někdy se vytáhnou a kvetení není tak pěkné, jak by člověk čekal.
Nejlépe se mi osvědčily na okrajích zeleninových záhonů. Dávám je k rajčatům, paprikám, okurkám, někdy k ačokče a také kolem záhonů, kde chci mít jasnou hranici. U ačokči je zajímavé, že lidé často hledají „ačokča výsev“ i „výsev afrikánů“ ve stejném období, protože obě rostliny se řeší na jaře. Ačokča ale roste úplně jinak: šplhá, bujní a potřebuje oporu, zatímco afrikán drží spodní patro záhonu.
U zeleniny používám afrikány hlavně jako doprovodnou rostlinu, ne jako zázračný štít. Pomáhají přilákat pozornost, rozbít monokulturu a některé druhy aksamitníků se spojují s omezením určitých půdních háďátek. Zároveň ale nečekám, že mi vyřeší mšice, slimáky, molice nebo plíseň na rajčatech. Kdo vysází tři afrikány a čeká, že nebude mít žádné škůdce, bude zklamaný.
V zálivce platí jednoduché pravidlo: po výsadbě držet vlhko, po zakořenění nepřelévat. Afrikán zvládne krátké sucho lépe než trvalé mokro. Když jsem měl rostliny v těžší půdě a zaléval shora každý večer, začaly se objevovat hnědé skvrny, květy rychleji zahnívaly a rostliny vypadaly unaveně. Jakmile jsem zálivku omezil ke kořenům a nechal mezi rostlinami víc vzduchu, stav se zlepšil.
Co bych dnes udělal jinak: nesázel bych afrikány tak hustě. Na začátku vypadá hustá výsadba bohatě, ale v deštivém létě se mezi rostlinami drží vlhkost, hůř se odstraňují odkvetlé květy a choroby mají snazší práci.
Třetí kritický rozhodovací moment je výsadba na záhon. Fotografie ukázuje správný rozestup mezi afrikány a zeleninou, protože právě hustota rozhoduje o tom, jestli budou rostliny vzdušné, zdravé a užitečné, nebo se z nich stane mokrá, polehlá hmota.
Fotografie znázorňuje výsadbu nízkých afrikánů na okraj zeleninového záhonu s rajčaty a paprikami, s viditelnými rozestupy mezi sazenicemi.
Hnojení řeším střídmě. Pokud dávám afrikány do záhonu po zelenině, kde je kompost, většinou už nic dalšího nepotřebují. Do truhlíku přidávám kvalitnější substrát a po několika týdnech slabé hnojivo pro kvetoucí rostliny, ale nepřeháním to. Příliš dusíku vede k listům na úkor květů.
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Děkuji za odpověď, ale tohle jsme zkoušeli, ale vzhledem k tomu, že víno mám roztaženo ve svahu a prostor, který bych takhle měla ochránit je velký (to by musela být snad nějaká konstrukce). Nikde na vinici jsem nic podobného neviděla.
Je nějaká jiná cesta k ochraně?
s pozdravem
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.
Kdy sázet afrikány: výsev, setí a správné načasování v českých podmínkách
Nejčastější otázka zní: kdy sázet afrikány? V českých podmínkách se mi osvědčilo rozdělit si odpověď na dvě části. Výsev doma nebo ve skleníku dělám obvykle od března do dubna. Ven na záhon dávám sazenice až po odeznění silnějších jarních mrazíků, nejčastěji ve druhé polovině května. Přímé setí ven je možné, ale jen když už je půda teplejší a nehrozí, že malé rostlinky poškodí chlad a slimáci.
U afrikánů se nevyplatí spěchat za každou cenu. Jednou jsem měl sazenice krásné už začátkem května a vysadil je příliš brzy. Přišla chladná noc, listy ztmavly, růst se zastavil a rostliny pak skoro dva týdny jen přežívaly. Nezmrzly úplně, ale předběhly je později vysazené sazenice od sousedky. Od té doby se držím pravidla: lepší o týden později do teplé půdy než o dva týdny dřív do stresu.
Při předpěstování používám lehký výsevní substrát nebo prosátou zahradní zeminu s kompostem, pokud je opravdu jemná a nepřemokřená. Semena afrikánu jsou dlouhá, tmavá, s jemným světlým koncem. Vkládám je mělce, zhruba půl až jeden centimetr pod povrch, a substrát jen přitlačím. Nezalévám prudkým proudem, ale rosením nebo spodní zálivkou, aby se semena nevyplavila do rohů misky.
Druhý kritický rozhodovací moment je výsev. Právě tady vzniká hodně pozdějších problémů: příliš husté setí, málo světla, přemokření nebo slabé vytáhlé rostliny. Fotografie ukazuje správně řídký výsev afrikánů v sadbovači a rozdíl proti přehuštěné misce.
Fotografie znázorňuje ruce při výsevu afrikánů do sadbovače, vedle je pro srovnání přehuštěná výsevní miska s vytáhlými sazenicemi.
Klíčení bývá v teple rychlé. Když je doma kolem 20 °C a substrát nevyschne, první rostlinky se často ukážou během několika dnů. Jakmile vyklíčí, potřebují světlo. Tady vzniká častá chyba: lidé nechají misku v teple, ale v tmavším koutě. Rostliny se vytáhnou, zeslábnou a při přesazování se lámou. Já po vyklíčení dávám afrikány na co nejsvětlejší parapet a raději trochu snížím teplotu, aby rostly pevněji.
Přepichování není vždy nutné. Pokud vyséváte řídce, můžete mladé rostliny opatrně přesadit rovnou do menších květináčků nebo počkat, až zesílí. Pokud je výsev hustý, vyplatí se přepichovat ve chvíli, kdy mají rostlinky první pravé listy. Nedržte je za stonek, ale spíš za list nebo za kořenový bal s pomocí kolíku. Stonek mladého afrikánu se umí poškodit překvapivě snadno.
V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat.
Vlastní zkušenost: proč jsem afrikány začal sázet jinak než dřív
Na začátku jsem afrikány sázel jako dekoraci. Koupil jsem plato sazenic, strčil je na kraj záhonu a čekal, že udělají barvu. Fungovalo to, ale nijak zvlášť jsem je neřešil. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem měl špatný rok se slimáky a zároveň se mi na jednom záhonu opakovaně nedařilo zelenině. Nečekal jsem zázrak, ale chtěl jsem záhon oživit, víc ho rozčlenit a zkusit rostlinu, o které se mezi zahrádkáři pořád mluví jako o pomocníkovi proti některým škůdcům.
První rok jsem udělal směs nízkých afrikánů k rajčatům, pár vyšších kusů k plotu a několik rostlin do truhlíku. Výsledek nebyl dokonalý. Rostliny u rajčat se chytly dobře, ale ty v truhlíku trpěly, protože jsem je nechal přeschnout a pak je jednorázově přelil. U plotu mi vyšší aksamitníky po prudkém dešti polehly, protože měly moc výživnou půdu, vytáhly se a já je nedal do závětří. Teprve další sezonu jsem pochopil, že afrikán je sice nenáročný, ale neznamená to, že je úplně bez pravidel.
Nejvíc se mi osvědčil jednoduchý systém: část si předpěstuji, část vyseji později přímo ven a část nechám vzejít ze semen, která v záhonu zůstala z minulého roku. Ne vždycky to vyjde, protože zima, vlhkost a rytí udělají své, ale občas se afrikány objeví samy a stačí je jen přesadit tam, kde nepřekážejí. Takové rostliny bývají překvapivě vitální, jen kvetou později než předpěstované sazenice.
U afrikánů jsem se také naučil, že největší přínos není jen v květech. Pomáhají mi rozdělit záhony na menší části, lépe vidím, kudy chodit, kam nezalévat proudem vody a kde už začíná řádek zeleniny. Barevný lem je pro oko hezký, ale v praxi hlavně zabraňuje tomu, aby se ze záhonu stala jedna neurčitá džungle. To je důležité hlavně u rajčat, paprik, ačokči nebo okurek, kde se rostliny v létě rychle rozrostou.
Následující tabulka shrnuje moje praktické srovnání tří způsobů, jak jsem afrikány v českých podmínkách zkoušel. Neberte ji jako laboratorní pokus, ale jako užitečný domácí přehled, který odpovídá tomu, co řeší běžný zahrádkář: kdy začít, kolik práce to dá a jak rychle se dostaví kvetení.
Pro praktické pěstování jsou videa užitečná hlavně proto, že na nich uvidíte velikost semen, hustotu výsevu, vzhled sazenic a rozdíl mezi slabou a silnou rostlinou. Níže jsou vybraná videa, která pokrývají výsev, pěstování, ochrannou funkci afrikánů v zahradě i sběr semen. Stopáže berte jako orientační body, které má smysl při sledování kontrolovat, protože dostupné výsledky neumožnily ověřit přesný transkript každého videa.
Jak pěstovat afrikán, aksamitník jemnolistý ze semen
Toto video je vhodné hlavně pro začátečníky, protože se zaměřuje na pěstování afrikánu ze semen a vizuálně ukazuje vývoj rostlin. Sledujte zejména úvod kolem 0:00 až 1:30 kvůli přípravě, část kolem 1:30 až 4:00 kvůli výsevu a další pasáže, kde je vidět růst sazenic v čase.
Aksamitník neboli afrikán jako pomocník proti škůdcům
Tohle video se hodí k části o tom, proč se afrikány dávají mezi zeleninu a na okraje záhonů. Doporučuji všímat si pasáží kolem 0:00 až 2:00, kde bývá představen smysl rostliny v zahradě, a dále části kolem 2:00 až 5:00, kde se obvykle ukazuje praktické využití mezi plodinami.
Výsev aksamitníku jako ochránce zeleniny
Video vybírám kvůli přímému propojení výsevu a praktické ochranné funkce v zeleninové zahradě. Zaměřte se na začátek kolem 0:00 až 1:00, kde se vysvětluje důvod výsevu, a na střední část kolem 1:00 až 6:00, kde je důležitý samotný postup a hustota setí.
Afrikány pro Afriku: návod na výsev
Toto video je užitečné pro ty, kteří chtějí vidět jednoduchý školní nebo komunitní postup výsevu bez složité techniky. Sledujte úsek kolem 0:00 až 2:00 pro přípravu semen a nádob a část kolem 2:00 až 5:00 pro praktické setí a péči o mladé rostliny.
Jak vypadají semínka afrikánů a jejich sběr
Tohle video doplňuje podzimní část pěstování, protože sběr semen je u afrikánů snadný a vyplatí se ho umět. Důležité jsou pasáže kolem 0:00 až 1:30, kde se ukazuje vzhled odkvetlých hlaviček, a kolem 1:30 až 4:00, kde bývá vidět vyjmutí a třídění semen.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT AZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Suchánková.
Dobrý den. Ptám se, jestli mohu azalku na zimu dát do pokoje, kde je nižší teplota nebo ji ponechat na balkoně? Moc děkuji ( Teprve začínám s pěstováním, to pro omluvu.) Suchánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když máte azalku v květináči na balkoně, tak tam může zůstat celou zimu. Jen ve dnech, kdy mají teploty klesnout pod mínus 3 stupně ji přechodně uložte do chladné místnosti. Nezapomeňte na zálivku, která má být minimální na začátku zimy a postupně silnější s blížícím se jarem. Zjara používejte i hnojivo na květ.
Afrikán podle Wikipedie: co je to za květinu a proč se mu u nás tak říká
Afrikán je lidový název pro aksamitník, latinsky Tagetes. Wikipedie ho popisuje jako rod rostlin z čeledi hvězdnicovité, tedy ze stejné širší skupiny jako mnoho dalších okrasných i užitkových rostlin. V zahradnické praxi se pod názvem afrikán nejčastěji potkáte s několika typy: aksamitník drobnokvětý, aksamitník vzpřímený, aksamitník rozkladitý a různé nízké kultivary, které se prodávají jako afrikán nízký. Pro běžného zahrádkáře je nejdůležitější vědět, že jde o odolnou letničku, která kvete dlouho, rychle roste a dobře odpouští začátečnické chyby.
Když jsem afrikány poprvé vyséval sám, překvapilo mě, jak rychle dokážou vyběhnout. U mnoha jemnějších letniček čekáte na klíčení nervózně, ale u afrikánů se v teple a vlhku objevily první rostlinky velmi ochotně. Zároveň jsem tehdy udělal první typickou chybu: vysel jsem je moc hustě. Vypadalo to krásně, protože miska byla plná zeleně, ale sazenice se brzy začaly vytahovat, křížit a při přesazování jsem polovině poškodil kořínky. Od té doby vysévám raději řidčeji, nebo po několika semenech do menších buněk sadbovače.
V zahradě se afrikán chová jinak podle druhu. Aksamitník vzpřímený bývá vyšší, robustnější a hodí se tam, kde má vytvořit výrazný barevný bod. Aksamitník rozkladitý se více větví a často dobře vyplní okraje záhonů. Nízký afrikán je praktický do obrub, k chodníku, do truhlíků a mezi zeleninu, protože nepřeroste rajčata, papriky ani salát. Pro začátečníka je nejlepší začít právě nízkými nebo středně vysokými odrůdami, protože se lépe hlídá spon, zálivka i vzhled záhonu.
Moje praktické pravidlo: pokud chcete afrikány hlavně pro okrasu, vybírejte podle barvy a výšky. Pokud je chcete mezi zeleninu, berte spíš nižší a rozkladité typy, které vytvoří okraj záhonu, ale nebudou zelenině brát světlo.
V české zahradě má afrikán ještě jednu zvláštnost: hodně lidí ho buď miluje, nebo nesnáší kvůli vůni. Starší generace mu často říká „smraďoch“. Mně osobně ta vůně nevadí, ale při větším množství rostlin v malém prostoru, třeba na úzkém balkoně, může být opravdu výrazná. Proto nedávám afrikány těsně k místu, kde sedíme u kávy, ale dávám je spíš na okraje zeleninových záhonů, ke kompostu, k rajčatům a k místům, kde chci barevný a zároveň trochu praktický lem.
Pro vizuální představu se hodí projít si fotky různých druhů a barev. Fotogalerii afrikánů najdete například přes odkaz https://www.google.cz/images?q=tagetes, kde je dobře vidět rozdíl mezi nízkými, rozkladitými a vyššími typy aksamitníků.
První rozhodovací moment při výběru je samotná odrůda.
Škůdci afrikánů: co je opravdu poškozuje a co od nich lidé čekají zbytečně
Afrikány škůdci netrápí tak často jako jemnější letničky, ale rozhodně neplatí, že jsou nezničitelné. Největší škody mi na mladých rostlinách opakovaně udělali slimáci. Malá sazenice afrikánu je pro ně měkká, šťavnatá a snadno dostupná. Zvlášť po dešti dokážou za jednu noc sežrat celé řádky, takže ráno najdete jen pahýly, slizové stopy a pocit, že výsev vůbec neměl smysl.
Právě tady vzniká největší omyl. Lidé slyší, že afrikán odpuzuje škůdce, a pak čekají, že se mu škůdci sami vyhnou. U slimáků to tak v mé zahradě nefungovalo. Starší, silnější rostliny už zvládly okousání lépe, ale čerstvě vysazené sazenice byly ohrožené. Proto dnes dávám kolem nových sazenic suchší povrch, nenechávám u nich zbytky listů a první týden po výsadbě je chodím večer kontrolovat.
Další problém bývají mšice, i když u afrikánů jsem je neviděl tak často jako třeba na fazolích, růžích nebo mladých ovocných stromcích. Pokud se objeví, většinou jde o oslabené rostliny v husté výsadbě, v přehnojené půdě nebo v místě bez proudění vzduchu. Pomáhá omytí proudem vody, podpora slunéček a hlavně nepěstovat rostliny namačkané jednu na druhou.
U půdních škůdců se o afrikánech mluví hlavně kvůli háďátkům. Některé druhy a odrůdy aksamitníků mohou v půdě působit proti určitým parazitickým háďátkům, ale není to univerzální dezinfekce záhonu. Prakticky to chápu tak, že afrikán má smysl zařadit do pestré výsadby, případně ho použít jako součást sezónního ozdravení záhonu, ale nečekat od něj okamžitý účinek po vysazení tří rostlin na roh záhonu.
Příběh z praxe: jeden rok jsem vysadil afrikány kolem záhonu s paprikami a myslel si, že mám vyřešeno. Slimáci se ale schovali pod mulčem a sežrali hlavně mladé afrikány, ne papriky. Od té doby vím, že afrikán není ochranný plot, ale jen jeden dílek v celé péči o záhon.
Choroby se objevují hlavně ve vlhku. Když je léto deštivé, rostliny jsou hustě u sebe a zalévá se shora, mohou listy hnědnout, květy zahnívat a celé keříky působit unaveně. Nejčastější praktické příznaky jsou skvrny na listech, šedý povlak na starých květech, vadnutí odspodu a hniloba u kořenů. V takovém případě nejdřív zlepšuji vzdušnost: odstraním napadené části, vytrhnu nejslabší rostliny a přestanu kropit listy.
Pokud rostliny žloutnou, nemusí jít hned o nemoc. U afrikánů jsem viděl žloutnutí po chladu, po přemokření, po přesazovacím šoku i ve chvíli, kdy byly sazenice dlouho v malém květináči a neměly živiny. Důležité je sledovat souvislosti. Jestli žloutnou po studené noci, dejte jim čas. Jestli žloutnou v mokré těžké půdě, řešte vodu.
Ve svém příspěvku ZAZIMOVAT VINNOU PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Blažek.
Mám letos vysazený mladý keřík vinné révy má zhruba 25 cm., a pár malých lístku. Co mám dělat, aby mi to nezmrzlo, bydlím na upatí Beskyd,- Frýdlant n.Ostr. Přesně nevím, jak se odruda jmenuje, díky moc za odpověd.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak na to: výsev a pěstování afrikánů krok za krokem
Tento postup je nejjednodušší cesta, jak vypěstovat afrikány ze semen a dostat je včas na záhon nebo do truhlíku.
Vyberte vhodný typ afrikánu. Do truhlíku a mezi zeleninu volte spíš nízký nebo rozkladitý afrikán. Vyšší aksamitník vzpřímený dejte tam, kde má prostor a nebude stínit zelenině.
Vysévejte v březnu až dubnu. Semena dejte mělce do výsevního substrátu, řidčeji než máte pocit, že je nutné. Příklad: do jedné buňky sadbovače dejte dvě až tři semena a slabší rostlinu později odstraňte.
Po vyklíčení přidejte světlo. Mladé rostliny nenechávejte jen v teple, jinak se vytáhnou. Dejte je na světlý parapet, do skleníku nebo pařeniště a zalévejte jemně.
Před výsadbou je otužujte. Zhruba týden před výsadbou je dávejte přes den ven do polostínu a na noc je podle teploty schovejte. Sazenice si zvyknou na vítr, slunce a kolísání teplot.
Ven sázejte až po mrazících. Nejčastěji se hodí druhá polovina května. Sázejte do sponu přibližně 20 až 30 cm podle odrůdy a první dny hlídejte zálivku i slimáky.
V létě odstraňujte odkvetlé květy. Rostlina déle kvete a vypadá lépe. Na konci sezony nechte část květů dozrát, usušte je a schovejte semena na další rok.
Názorný příklad: pokud chcete lem k rajčatům, vysejte afrikány v dubnu do sadbovače, v polovině května je otužujte a koncem května vysaďte po 25 cm na okraj záhonu. První týden kontrolujte slimáky, potom už rostliny většinou zesílí.
Léčivé účinky afrikánu: co se traduje, co je jedlé a kde být opatrný
U afrikánů se často hledají léčivé účinky, protože některé druhy rodu Tagetes se v různých zemích používají v kuchyni, v lidovém léčitelství nebo jako zdroj aromatických látek. Pro běžného čtenáře je ale důležité oddělit tři různé věci: zahradní okrasný afrikán, jedlé použití květů a léčebné sliby. Běžně pěstované afrikány nejsou v zahradnickém smyslu známé jako prudce jedovaté rostliny, ale to neznamená, že je rozumné jíst cokoliv ze záhonu ve velkém nebo používat rostlinu místo léčby.
Nejbezpečnější formulace zní takto: afrikán může být jedlý, zejména okvětní lístky vhodných druhů a odrůd, pokud nebyly chemicky ošetřené a pokud víte, co přesně pěstujete. Zároveň není správné paušálně tvrdit, že každý afrikán je pro každého bezpečný v libovolném množství. U citlivých lidí může vadit vůně, silice, pyl nebo kontakt s rostlinou. U dětí, těhotných žen, alergiků a lidí s léky je lepší být zdrženlivý.
V kuchyni se někdy používají okvětní lístky jako barevné dochucení salátů, pomazánek nebo bylinkového másla. Chuť je výrazná, lehce nahořklá, bylinná až citrusově kořenitá podle druhu. Když jsem to zkoušel poprvé, dal jsem do salátu zbytečně moc okvětních lístků a celé jídlo dostalo příliš ostrý tón. Podruhé stačilo pár lístků na ozdobu a výsledek byl mnohem lepší. U afrikánu platí, že méně je často víc.
Tradičně se u aksamitníků uvádí působení proti některým mikroorganismům, využití při trávicích obtížích, jako aromatická bylina nebo jako rostlina s obsahem karotenoidů. Známý je také rozdíl mezi druhy. Tagetes minuta, někdy uváděný jako huacatay, se používá v jihoamerické kuchyni jako výrazné koření. Tagetes lucida má anýzově estragonovou chuť a v některých kulturách i obřadní historii. To ale neznamená, že si z běžného okrasného afrikánu v českém záhoně máte automaticky dělat silný čaj na zdravotní potíže.
Praktické omezení: u afrikánu bych rozlišoval okrasné pěstování, drobné kuchyňské použití a léčebné užití. Květ do salátu je něco jiného než silný nálev, extrakt nebo pravidelné užívání. Pokud řešíte zdravotní problém, afrikán nemá nahrazovat lékaře ani předepsané léky.
Často se ptáte také na to, jestli je afrikán jedovatý. V běžné zahradní praxi ho nepovažuji za rostlinu, které by se člověk musel bát podobně jako prudce toxických okrasných druhů. Přesto bych ho nedával automaticky domácím mazlíčkům, malým dětem ani do krmení bez rozmyslu. Pes nebo kočka může okusovat různé rostliny, ale aromatické silice jim nemusí sednout. V domácnosti, kde zvíře okusuje truhlíky, bych dal afrikány raději mimo dosah.
Vlastní zkušenost s jedlým použitím mám hlavně s květy jako ozdobou jídla.
Ve svém příspěvku POKOJOVÁ KALA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Nekvindová.
Dostala jsem kalu po 3týdnech listy a květy uhnívají,zalévala jsem opatrně.Co je špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolína.
Dobrý den, koupila jsem kalu na začátku podzimu, je v kanceláři a zdá se, že jí to svědčí. Dočetla jsem se ale nyní, že by měla být zazimovaná, přitom ta moje má stále květy a zelené listy. Je nutné ji zazimovat nebo ji můžu nechat? Děkuji
Vhodná doba pro zazimování bazénu je tehdy, když teplota vody v bazénu klesne pod 10 °C.
Dříve se zazimování bazénu nedoporučuje. Pokud je voda stále nad 10 °C, nechte v provozu veškerou technologii. Když skončí koupací sezona a voda ve vašem bazénu klesne pod 20 °C, je dobré zkrátit provoz technologie v bazénu asi o 2/3 původního nastavení. Nechte funkční i další zařízení jako ionizátory, UV lampy, atd. V případě, že k údržbě vody používáte bazénovou chemii, musíte zhruba každých 14 dnů kontrolovat pH vody a chlór.
Abyste správně zazimovali bazén, musí být voda v bazénu před zazimováním čistá! Je tedy nutné vyluxovat dno a stěny bazénu.
Pomocí funkce „Proplach“ důkladně propláchněte filtr. Samotný „Proplach“ je jedna z poloh (funkcí) šesticestného ventilu, který je nedílnou součástí filtrační nádoby. Pro dosažení důkladného proplachu nechte pro jistotu tuto funkci v provozu delší dobu. Vizuální pohled na vypuštěnou vodu z bazénu vás ujistí o správně provedeném proplachu filtračního media (písku). Bazénová voda by měla být čistá. Pokud jste vše provedli správně a důkladně, zajistili jste si rovnou přípravu i na jaro.
Bazénovou vodu upravte na ideální hodnotu pH: 7,2–7,6.
Připravte si vysavačovou hadici, teleskopickou tyč a mechanický čistič dna. Vyjměte košík na nečistoty ze skimmeru a koncovku hadice vysavače umístěte do dna skimmeru (je možné použít i nástavec). Nástavec i dno skimmeru mají závit. Našroubujte nástavec lehce do dna skimmeru, asi tak na 1–2 závity. Ne všechny bazény mají závit nebo nástavec. V takovém případě musíte vsunout koncovku vysavačové hadice přímo do sání skimmeru. Pomocí funkce šesticestného ventilu „Odpad“ odpusťte další bazénovou vodu. Odpusťte hladinu vody pod namontovanou technologii, asi tak 10–20 cm pod technologické prostupy (skimmer, hlavu protiproudu, trysky...). Pokud máte bazén s plastovým skeletem s vestavěným schodištěm (schody v laguně, přes roh a podobně), musíte upustit hladinu do úrovně 2. schodu.
Pokud máte v bazénu světlo, musíte ho demontovat. Vyndejte středový plastový rámeček, pod kterým je uložen jeden samořezný šroub. Vyšroubujte ho, nahněte tělo světla směrem do bazénu a lehkým tahem směrem nahoru světlo vyjměte. Na zadní straně světla najdete dlouhý připojovací kabel, ten uvolněte a světlo postavte na vrchní okraj bazénu.
Pokud máte v bazénu schůdky, vyndejte je a očistěte.
Po odpuštění bazénové vody musíte také odpustit filtrační nádobu. Ve spodní části vypouštěcí nádoby jsou dva vypouštěcí šrouby. Ten menší povolte – je určen k vypuštění vody.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ PODLE NAŠICH BABIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nemám studený sklep ani balkon, jen jednopokojový byt. S muškáty se rozloučit nechci, nádherně kvetly a jsou zdravé. Jak je tedy zazimovat v bytě? Děkuji za radu. Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když bydlíte v bytě, tak své muškáty můžete přezimovat na společné chodbě. Nejlepší místa jsou u okna ve spodních patrech.
Jedná se o mrazuvzdornou rostlinu, její zazimování je nutné až při větších mrazech. Například při –10 °C je třeba zahrabat nádobu, v níž rostlina roste do země nebo ji překrýt chvojím čí slámou. Občas ji v zimním období zaléváme, ale jen trochu.
Způsoby jak zazimovat jezírko se liší podle jeho osídlení. Choulostivější rostliny, například některé tropické druhy leknínů, vodní hyacinty, pistie, ale i živočichy, jako jsou běžné akvarijní rybky a teplomilné želvy přemístíme z jezírka na vhodné místo dříve, než začnou teploty dlouhodobě klesat pod kritickou hranici. Vyloženě teplomilné druhy rostlin i živočichů lze zimovat i při pokojové teplotě.
V hloubce od 40 cm (lépe však 50 až 70 cm) můžeme bez problémů zimovat veškeré mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny. Nádrž nemusí být takto hluboká ve všech částech, stačí například větší prohlubeň ve středu jezírka, kam na zimu přemístíme rostliny z mělčích okrajových částí.
V jezírkách hlubokých alespoň 1 m, lépe však 1,5 m, přezimují bezpečně i ryby a některé vodní želvy, pocházející z klimatu podobného našemu (například želva nádherná). Teplota vody se v hloubkách přes 1 m drží v zimě stále kolem +4 °C. Při delším poklesu teplot pod 7 °C přestávají rybky přijímat potravu, samy se stáhnou do nejhlubší části jezírka a upadají do stavu letargie.
Pokud v jezírku zimujeme ryby, případně i vodní želvy, je důležité jej na podzim vyčistit od organických zbytků, jako jsou zbytky rostlin, spadané listí nebo mrtví živočichové. Vylovíme je síťkou nebo jezírko aspoň zčásti vypustíme, vyčistíme a vodu znovu doplníme. Ze zbytků rozkládajících se rostlin se uvolňují toxické plynné látky, které mohou v omezeném prostoru jezírka dosáhnout nebezpečně vysoké hladiny a obyvatele otrávit. Většinou se nepodaří vylovit všechny zbytky, navíc k odumírání částí vodních rostlin dochází i přes zimu, takže se nebezpečné plyny sice mírně, ale přece stále vytvářejí. Omezené množství však nevadí, pokud plyny unikají volně do vzduchu. I proto je důležité zabránit zamrznutí vodní hladiny.
Zamrzlá vodní hladina je nebezpečná především pro ryby a želvy. Ale při déletrvajících velkých mrazech se může vytvořit tak silná vrstva ledu, že dosáhne až k rostlinám a poškodí je. Hrozí-li takové mrazy, je dobré i led na jezírku, kde pěstujeme pouze rostliny, rozbíjet nebo hladinu nad místem zimování zakrýt polystyrénovými deskami, kusy dřeva, svazky větviček. Voda nezamrzne nebo se zde vytvoří jen slabší, nesouvislá vrstva ledu.
Pokud v jezírku rostou rostliny se stonky vystupujícími nad hladinu, které v zimě zasychají, nikdy je před zimou neodřezáváme. V ledu totiž vytvoří přirozené „větrací“ otvory – led kolem nich není tak silný a plyny mohou pronikat i skrz suché, odumřelé stonky rostlin. Do vody můžeme také umístit svazek větví, slámy či jiný vhodný materiál, který také umožní difuzi plynů.
Zazimování trávníku začíná již na konci září. Na konci měsíce září až do poloviny října je vhodné provést důkladnou vertikutaci a hluboké provzdušnění vidlemi nebo hřebíkovým válcem. Nezřídka se na podzim stává, že se v důsledku častých srážek trávník doslova zašlapává do rozměklé hlíny a není schopen stejně rychle regenerovat. Proto je vhodné po vertikutaci a provzdušnění rozhodit na povrch trávníku vrstvičku písku a důkladně prohrábnout. Písek v trávníku působí jako mouka na těstě a navíc zlehčuje jílovité půdy.
Velmi důležitou částí podzimních prací je hnojení. Na podzim se hnojí trochu více, aby měl trávník dostatek živin na zimní období. Na podzim je také nejlepší čas na zasypávání a zarovnání povrchu.
Je dobré pamatovat na to, že co uděláme na zahradě před zimou, jí nejen velice prospěje, ale na jaře nás za naši péči odmění svou krásou.
Jak zazimovat záhony
Záhony musí být odpleveleny předtím, než je zryjeme. U záhonů stačí před zimou pouze zrýt, čím později to provedeme, tím lépe. Pokud to uděláme moc brzy, vytvoříme dobré podmínky pro rozmnožování slimáků, ti totiž kladou vajíčka na podzim do čerstvě zrytých záhonů.
Korunky stromkových růží k zazimování odlistíme, zkrátíme o nevyzrálé konce výhonů a stáhneme motouzem. Mladší stromkové růže můžeme ohnout bez obav, zvláště byly-li již trochu šikmo zasazeny. Pokládáme je opatrně, abychom je nevylomili na kořenovém krčku nebo v místě případného poranění kmene. Dbáme na to, aby takové zajizvené místo bylo na spodu oblouku. Jednou rukou přidržujeme kmen v blízkosti kořenového krčku a druhou rukou pomalu ohýbáme kmínek dolů, vždy směrem přes čípek zbylý po řezu. Pod korunou upevníme kmen k zemi zkříženými tyčkami nebo háčkem. Chceme-li šetřit dřevěný kůl, vytáhneme jej, a přes zimu nahradíme krátkým kolíkem označujícím díru.
V lehké propustné půdě můžeme pro korunku vyhloubit jamku, ale kde je půda těžší, raději ji klademe na povrch půdy, protože v jamce by se mohla zadržovat voda. Korunku dobře prosypeme ornicí a pokryjeme ještě do výše asi 20 cm nad korunkou, hlavně nad místem očkování. Obalujeme také kmínek a ornici nahrneme nad kořeny. Chráníme tak kmen nejen před mrazem a kolísáním teplot, ale i před případným okusem zvěří. Za silných mrazů chráníme takto ošetřené růže ještě krytem z chvojí.
Obtížnější je ochrana starších stromkových růží se silnými kmeny, které již nelze ohnout a které mají urostlé těžké koruny. Ohnutí je spojeno s nebezpečím zlomu, proto je nutné přezimovat růži buď nastojato, nebo položit kmen. Zdravá růže nepoškozená mrazem si vytvoří na jaře po zpětném usazení brzy zase dostatek nových kořínků.
Kdo chce chránit neohebné stojící stromky obalem, musí k tomu použít vzdušný, lehký a suchý materiál. Nikdy nepoužíváme nepropustnou fólii nebo impregnovaný papír, pod kterými za slunného počasí stoupne vysoko teplota a následující pokles v noci růže tím více poškodí. Nejlepší ochranou nejen proti mrazu, ale i proti vylomení větrem nebo tíhou sněhu je šikmo zarazit tři tyče jako jehlan nad růží, která stojí v jeho středu. Koruna se sváže dohromady, vše se vyplní a obalí slámou nebo senem a pevně sváže dráty. Vždy se také obalí kmen, například propustnou pytlovinou.
