Jedná se o mrazuvzdornou rostlinu, její zazimování je nutné až při větších mrazech. Například při –10 °C je třeba zahrabat nádobu, v níž rostlina roste do země nebo ji překrýt chvojím čí slámou. Občas ji v zimním období zaléváme, ale jen trochu.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
Máta patří k zahradním bylinkám, které snáší i mrazivé počasí, a může tak přes zimu zůstat v záhonu. Mátu můžeme zazimovat tak, že prostor kolem ní pokryjeme mulčovací kůrou, která udrží více vlhkosti a současně ochrání kořenový systém před mrazy, a jemně přiložíme větve z jehličnatých stromů (chvojí). Pokud je bylina již vzrostlá, přežije s největší pravděpodobností zimu i bez takovéto ochrany.
Je dobré pamatovat na to, že co uděláme na zahradě před zimou, jí nejen velice prospěje, ale na jaře nás za naši péči odmění svou krásou.
Jak zazimovat záhony
Záhony musí být odpleveleny předtím, než je zryjeme. U záhonů stačí před zimou pouze zrýt, čím později to provedeme, tím lépe. Pokud to uděláme moc brzy, vytvoříme dobré podmínky pro rozmnožování slimáků, ti totiž kladou vajíčka na podzim do čerstvě zrytých záhonů.
Rostlina pochází z Jižní Afriky a u nás je pěstována jako letnička. Odrůdy 'Falls' se vyznačují větším vzrůstem a velkými květy. Jsou vhodné k výsadbě do nádob na slunná nebo polostinná místa. Velmi dobře vyniknou také ve smíšených výsadbách.
Bakopu můžete pěstovat od jara až do podzimu venku, a jelikož se jedná o trvalku, můžete ji během chladných měsíců zazimovat.
Rostlina disponuje dlouhými stonky, které zdobí drobné zelené lístky, ty jsou následně posety velkými květy. Na dlouhých převislých stoncích nese drobné vejčité jemně zubovité listy, které jsou světle zelené. Stonky jsou listy posety tak, že tvoří hustý zelený koberec posetý něžnými hvězdicovitými květy, které vyrůstají z listového paždí. Drobné květy samy opadávají, takže se vlastně rostlina sama čistí a odkvetlé květy nemusíme obírat. Plodem je tobolka.
Při výsadbě do venkovního truhlíku je potřeba vyvarovat se ranním mrazíkům. S vysazením rostlin tedy čekáme přibližně až do poloviny května. Bakopám se nejvíce daří v dobře propustné a na živiny bohaté půdě – tu zakoupíte například ve formě univerzálního substrátu pro balkonové rostliny. Pokud se rozhodnete umíchat si substrát doma, vytvořte jej ze zeminy, kompostu a písku. Zeminy by měla být zhruba polovina a kompostu s pískem po čtvrtinách.
Bakopy velkokvěté pro svůj růst potřebují dostatek světla a tepla. Najděte jim tedy světlé stanoviště, přímé sluníčko ale není podmínkou. Ideální jsou světové strany jih nebo jihovýchod, kde je dostatek světla po celý den.
Rostlinu byste při zalévání neměli zbytečně přemokřovat, ale ani naopak její substrát nechat extrémně suchý – ideální je, když má bakopa ve svém květináči stále vlhko. Při přemokření se mohou objevit plísně a další nepříjemní škůdci. Během letní sezóny se vyplatí rostlinu přihnojit tekutým hnojivem (bohatým na železo), po kterém krásně poroste.
Bakopa je schopna odolávat mrazům až do pěti stupňů pod nulou. To znamená, že ji stačí zazimovat na konci podzimu. Po odkvětu by se měla seříznout tak, aby její velikost nepřesahovala 20 centimetrů.
Pokud chcete rostlinu nechat přezimovat, na podzim po odkvětu rostlinu seřízněte asi na 20 cm a uložte ji na světlé chladné stanoviště bez mrazu. Ideální je teplota okolo 10 °C. Na jaře rostlinu přesaďte, v době, kdy začnou rašit nové výhony, ji umístěte ven.
Jestliže budete chtít bakopu sami množit, máte dvě možnosti. Bakopa se dá řízkovat nebo vypěstovat ze semínek, která získáte po jejím odkvětu. Pokud máte na výběr, doporučuje se spíše první způsob, jelikož je jednodušší a spolehlivější. Rostlinu lze pořídit kolem 30 korun za kus.
V příběhu POKOJOVÁ KALA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Nekvindová.
Dostala jsem kalu po 3týdnech listy a květy uhnívají,zalévala jsem opatrně.Co je špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolína.
Dobrý den, koupila jsem kalu na začátku podzimu, je v kanceláři a zdá se, že jí to svědčí. Dočetla jsem se ale nyní, že by měla být zazimovaná, přitom ta moje má stále květy a zelené listy. Je nutné ji zazimovat nebo ji můžu nechat? Děkuji
Zazimování trávníku začíná již na konci září. Na konci měsíce září až do poloviny října je vhodné provést důkladnou vertikutaci a hluboké provzdušnění vidlemi nebo hřebíkovým válcem. Nezřídka se na podzim stává, že se v důsledku častých srážek trávník doslova zašlapává do rozměklé hlíny a není schopen stejně rychle regenerovat. Proto je vhodné po vertikutaci a provzdušnění rozhodit na povrch trávníku vrstvičku písku a důkladně prohrábnout. Písek v trávníku působí jako mouka na těstě a navíc zlehčuje jílovité půdy.
Velmi důležitou částí podzimních prací je hnojení. Na podzim se hnojí trochu více, aby měl trávník dostatek živin na zimní období. Na podzim je také nejlepší čas na zasypávání a zarovnání povrchu.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT AZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Suchánková.
Dobrý den. Ptám se, jestli mohu azalku na zimu dát do pokoje, kde je nižší teplota nebo ji ponechat na balkoně? Moc děkuji ( Teprve začínám s pěstováním, to pro omluvu.) Suchánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když máte azalku v květináči na balkoně, tak tam může zůstat celou zimu. Jen ve dnech, kdy mají teploty klesnout pod mínus 3 stupně ji přechodně uložte do chladné místnosti. Nezapomeňte na zálivku, která má být minimální na začátku zimy a postupně silnější s blížícím se jarem. Zjara používejte i hnojivo na květ.
Odkvetlé květy a odumřelé liány se doporučuje odstraňovat koncem podzimu nebo začátkem zimy.
Někdy na konci podzimu nebo na začátku zimy můžete svůj plamének začít zazimovávat. Pomocí ostrých nůžek odstraňte odkvetlé květy a odumřelé nebo poškozené liány. Vaše rostliny tak budou vypadat co nejlépe.
Odstraňování odumřelých hlávek však není nutné a rostliny budou i nadále růst a kvést bez ohledu na to, zda odstraníte uhynulé hlávky květů, takže je to v konečném důsledku osobní preference.
V příběhu ZAZIMOVAT VINNOU PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Blažek.
Mám letos vysazený mladý keřík vinné révy má zhruba 25 cm., a pár malých lístku. Co mám dělat, aby mi to nezmrzlo, bydlím na upatí Beskyd,- Frýdlant n.Ostr. Přesně nevím, jak se odruda jmenuje, díky moc za odpověd.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Připravujete svou kvetoucí rostlinu plamének na zimu první sezónu, ale nejste si jisti, kde začít? Tyto vytrvalé liány jsou základem každé zahrady, ale některé mohou být náchylné k mrazu. V tomto článku najdete nejlepší tipy pro přezimování vašeho plaménku v budoucí zimní sezóně.
Mnoho odrůd Clematis bude dobře růst v chladném a mírném klimatu, zatímco jiné preferují teplejší klima. Ujistěte se, že odrůdy, které jste si vybrali, jsou tolerantní k vašim klimatickým podmínkám. Co ale musíte udělat, abyste svůj Clematis připravili na zimní měsíce? S trochou zimní přípravy a každoroční údržby můžete udržet své rostliny zdravé a kvetoucí rok co rok.
V chladném období rostliny odpočívají. Ty, které shodily listy, jako by opravdu upadly do zimního spánku – odložením listí se dřeviny přizpůsobují proměnám ročních období. V zimě, kdy je světla málo, se vláha může proměnit v led a být nedostupná, takže by se jim s velkými listy žilo obtížně. Vypařily by příliš mnoho vody, navíc nejsou odolné vůči mrazu. Kůra pak chrání holé kmeny a větve a dřevina vydrží i zimní sucho.
Na sněhovou nadílku bývají současné zimy skoupé, ale pokud sníh napadne, je ideální izolací a zároveň zajistí přísun vláhy. Z cest ho proto odhrnujte na záhony a pod dřeviny. Pokud se však sněhu ani deště nedostává, občasná závlaha hortenziím prospěje.
Připravte své Plaménky na zimu tak, že odříznete všechny mrtvé nebo poškozené liány, rozpletete je a nasměrujete je, aby rostly na podpůrném systému.
Podzim a začátek zimy je skvělý čas na práci s plaménky, abyste je připravili na další rok růstu a kvetení. Odstraňte všechny odumřelé liány a odumřelé rostlinné zbytky z okolí rostliny, které mohou hostit přezimující hmyzí škůdce.
Když opadnou listy a rostlina usne, je vhodná doba podívat se zblízka na vaše liány. Toto je dobrá příležitost, jak upevnit své liány na podpůrném systému a rozmotat všechny liány, které mohly vyrůstat v nesprávných směrech. K upevnění vaší rostliny k podpůrné konstrukci, jako je mříž, altán nebo plot, můžete použít malá poutka.
Po odkvětu je nutné odstřihnout stvoly s květy, nechat je zatáhnout a pak na podzim vykopat a zazimovat. Po odkvětu gladioly již nezaléváme, pokud není výjimečné sucho. Řez květů se provádí tak, aby byla rostlině zachována co největší listová plocha, která je nezbytná pro vytvoření kvalitní hlízy. Včas se proto odstraňují odkvetlé květní stvoly.
Sklizeň se provádí již 5.–7. týden po odkvětu rostlin (většinou koncem září a začátkem října, rostliny z brutu později). Ihned po sklizni je vhodné rostliny ošetřit namořením proto houbovým chorobám a živočišným škůdcům). Stvol se odlomí od hlízy a hlízy se suší v dobře větrané místnosti při teplotě do 30 stupňů. Po 3–4 týdnech se odstraňují z nové hlízy spodní staré hlízy (mělo by to jít velice snadno) a vrchní slupka a cca po 10 dnech se uloží k přezimování.
Bakopa je letnička, která vám nejlépe vynikne v závěsné nádobě nebo truhlíku. Na dlouhých převislých stoncích nese drobné vejčité jemně zubovité listy, které jsou světle zelené. Stonky jsou listy posety tak, že tvoří hustý zelený koberec posetý něžnými hvězdicovitými květy, které vyrůstají z listového paždí. Drobné květy samy opadávají, takže se vlastně rostlina sama čistí a odkvetlé květy nemusíme obírat. Plodem je tobolka.
Bakopa je rozšířena v tropech a subtropech Afriky, Asie, Austrálie a Ameriky. V Asii je to především jižní Indie, kde se již 3000 let využívá v ájurvédě pod názvem „Brahmi“, což znamená kosmické vědění. Slouží k léčbě mužské i ženské neplodnosti a v současné době také jako „mozkový nutrient“. Známa je i v Nepálu, na Srí Lance, v Číně, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu. Roste zde na vlhkých, bahnitých a zaplavovaných místech, často i v tekoucích vodách.
Tato okrasná rostlina pochází z Jižní Afriky, má tedy ráda teplé klima. Na pěstování není však náročná, je tedy vhodná i pro začátečníky v zahradničení. Bakopu můžete pěstovat od jara až do podzimu venku, a jelikož se jedná o trvalku, lze ji během chladných měsíců zazimovat. Běžně dostupné jsou především odrůdy Bacopa 'Snowflake' a Bacopa 'Pink Domino'. První zmíněná má květy bílé barvy, druhá je zbarvena dorůžova.
Bakopa tvoří převislé dlouhé stonky, které jsou porostlé drobnými kulatými lístečky s výraznými zuby. V paždí listů vyrůstají drobné pěticípé květy bílé nebo růžové barvy. Výška bakopy je 50–100 cm, listy jsou vejčité, zubovité a řapíkaté. Rostlina kvete od června do září, disponuje dlouhými stonky, které zdobí drobné zelené lístky, ty jsou následně posety malými kvítky. Na rozkvetlé bakopy je tak opravdu nádherný pohled.
Pěstování bakopy je nenáročné. Jelikož se jedná o převislou rostlinu, doporučujeme ji zasadit do truhlíku nebo květináče vhodného k zavěšení. Na dno nádoby nasypte nejlépe drenáž, neměly by chybět ani otvory pro odtok přebytečné vody.
Při sázení do venkovních truhlíků je potřeba vyvarovat se ranním mrazíkům. S vysazením rostlin tedy počkejte přibližně až do poloviny května. Bakopám se nejvíce daří v dobře propustné a na živiny bohaté půdě, tu zakoupíte například ve formě univerzálního substrátu pro balkonové rostliny. Pokud se rozhodnete si substrát umíchat doma, vytvořte jej ze zeminy, kompostu a písku. Zeminy by měla být zhruba polovina a kompostu s pískem po čtvrtinách.
Bakopy pro svůj růst potřebují dostatek světla a tepla. Najděte jim tedy světlé stanoviště, přímé sluníčko však není podmínkou. Ideální jsou světové strany jih nebo jihovýchod, kde je dostatek světla po celý den.
Rostlinu byste při zalévání neměli zbytečně přemokřovat a ani její substrát udržovat extrémně suchý – ideální je, když má bakopa ve svém květináči stále vlhko. Při přemokření se mohou objevit i plísně a další nepříjemní škůdci. Během letní sezóny se vyplatí rostlinu přihnojit tekutým hnojivem, po kterém krásně poroste. To by mělo být bohaté na železo.
Rostlina je schopna odolávat mrazům až do pěti stupňů pod nulou. To znamená, že ji stačí zazimovat na konci podzimu. Pokud chcete tedy rostlinu nechat přezimovat, na podzim ji po odkvětu seřízněte asi na 20 cm a uložte ji na světlé chladné stanoviště bez mrazu. Ideální je teplota 10 °C. Na jaře rostlinu přesaďte a v době, kdy začne rašit nové výhony, ji umístěte ven.
Pokud si ji budete chtít rozmnožit, máte dvě možnosti. Bakopa se dá buď řízkovat, nebo vypěstovat ze semínek, která získáte po jejím odkvětu. Jestli máte na výběr, doporučuje se spíše první způsob, jelikož je jednodušší a spolehlivější.
Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.
Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.
Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.
Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.
Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.
Clematis preferuje pravidelnou zálivku, aby kořeny zůstaly vlhké.
Clematis je rád, když se udržuje vlhký, ale ne nasycený nebo promočený. I po ukončení kvetení pokračujte v zalévání rostlin, dokud přirozeně neodumřou. Pokud pěstujete Clematis v nádobě, pokračujte v pravidelném zalévání, aby kořeny zůstaly vlhké. Často své rostliny v květináčích kontrolujte, protože rostliny rostoucí v nádobách vysychají rychleji než ty, které rostou v zemi.
Pokud zažíváte obzvláště suchou zimu, možná budete muset svůj Clematis zalévat, i když je v klidu. Podobně, pokud se očekává obzvláště studený mráz, můžete pomoci chránit kořeny své rostliny tím, že jí před silným mrazem dáte napít vody.
Voda působí jako ochranná vrstva, která může pomoci izolovat před škodlivým cyklem zmrazování a tání. Opět zalévejte, dokud není půda vlhká, ale ne nasycená.
Kolem základny rostliny umístěte mulč, abyste izolovali kořeny a chránili je před zimním počasím.
Kolem Klematisu přidejte silnou vrstvu mulče, přibližně 12 až 18 cm vysokou. Rozložte mulč do kruhu 60 cm kolem základny rostliny. To pomůže izolovat kořeny a chránit je před drsnými zimními mrazy.
Vydatná vrstva mulče pomáhá půdě kolem kořenů udržet vlhkost i v zimě, kdy rostlina aktivně neroste. Vrstva mulče nebo kompostu také pomůže kořenům udržet vlhkost po celý zbytek roku.
K mulčování můžete použít dobře odleželý kompost, nařezané seno, štěpku, kůru nebo listí. Jednotlivé materiály můžete také kombinovat. Například kolem rostliny dejte vrstvu bohatého organického kompostu a pak na ni dejte vrstvu dřevěné štěpky nebo sena. Tím vznikne mulč, který je bohatý na živiny a zároveň chrání a izoluje před extrémním zimním počasím.
Pokojové hortenzie v květináči jsou náročnější na přezimování, potřebují teploty v rozmezí 15 až 18 °C).
Pokud chceme pěstovat hortenzie ve vyšších polohách nebo mrazových kotlinách, pak je lepší, když před příchodem silnějších mrazů rostliny opatrně vyjmeme s neporušeným kořenovým balem a vsadíme je do větších květináčů nebo do nádob, které postavíme do místnosti s teplotou 0–5 °C.
Ideální je nepromrzající garáž opatřená malými okénky. S vodou při tomto způsobu zimování nakládáme následně velmi obezřetně. Zemina v nádobách by měla být pouze mírně vlhká, raději však suchá než přemokřená, aby nezahnívaly kořeny. Do volné půdy hortenzie vrátíme na jaře poté, kdy už nebudou hrozit mrazíky. Na venkovní stanoviště musíme rostliny přivykat postupně, protože ostré sluneční paprsky by citlivé lístky snadno popálily. Tento způsob uchovávání hortenzií přes zimu je poněkud náročný, proto raději pěstujeme menší rostliny.
Stříhání před zimou vyžaduje pouze hortenzie latnatá. Stříhá se koncem roku, konkrétně její odkvetlé výhony nad místem, kde vyrůstají ze staršího dřeva. Řez se provádí tak, že ponecháme jeden až dva páry pupenů. Tato hortenzie vyžaduje i hluboký jarní řez (10 cm nad půdou) – kvůli zachování kompaktního tvaru.
Ostatní druhy se stříhají takto:
Hortenzie velkolistá: na jaře se odstraňují stará květenství, která chránila nové puky před mrazem během zimy. Odstraní se slabé a staré výhony. Víceletým rostlinám se každý rok brzy na jaře odstraní část starého dřeva.
Hortenzie stromečkovitá: kvete i bez pravidelného řezu, ale každoročním řezem (v únoru, březnu) na dva pupeny se zvyšuje počet květů a prodlužuje se doba kvetení. Poslední poupě musí vždy směřovat ven. Odstraní se odumřelé nebo přestárlé výhony a zbývající výhony se zkrátí zhruba o polovinu až dvě třetiny.
Hortenzie popínavá: vyžaduje jen minimální řez na jaře, odstraňují se pouze uschlá květenství a výhonky.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
Dobrý den, koupila jsem kalu na začátku podzimu, je v kanceláři a zdá se, že jí to svědčí. Dočetla jsem se ale nyní, že by měla být zazimovaná, přitom ta moje má stále květy a zelené listy. Je nutné ji zazimovat nebo ji můžu nechat? Děkuji
Dobrý den. Ptám se, jestli mohu azalku na zimu dát do pokoje, kde je nižší teplota nebo ji ponechat na balkoně? Moc děkuji ( Teprve začínám s pěstováním, to pro omluvu.) Suchánková
Mám letos vysazený mladý keřík vinné révy má zhruba 25 cm., a pár malých lístku. Co mám dělat, aby mi to nezmrzlo, bydlím na upatí Beskyd,- Frýdlant n.Ostr. Přesně nevím, jak se odruda jmenuje, díky moc za odpověd.
Když máte azalku v květináči na balkoně, tak tam může zůstat celou zimu. Jen ve dnech, kdy mají teploty klesnout pod mínus 3 stupně ji přechodně uložte do chladné místnosti. Nezapomeňte na zálivku, která má být minimální na začátku zimy a postupně silnější s blížícím se jarem. Zjara používejte i hnojivo na květ.