Jahodníky se obvykle rozmnožují odnožováním. Na šlahounu vyroste většinou několik dceřiných rostlinek. Tyto rostlinky oddělte od sebe nůžkami, přičemž každé rostlince ponechejte cca 2–4 cm dlouhý zbytek šlahounu (z té silnější části). Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů. Čím jsou kořeny delší, tím lépe.
Převislé jahodníky by se neměly množit dále semeny, protože v dalších generacích dochází u těchto hybridních odrůd k velké variabilitě genů a tím i vlastností. Bohužel je takovéto množení ale běžné, a dokonce i v televizi doporučované.
Jedná se o mrazuvzdornou rostlinu, její zazimování je nutné až při větších mrazech. Například při –10 °C je třeba zahrabat nádobu, v níž rostlina roste do země nebo ji překrýt chvojím čí slámou. Občas ji v zimním období zaléváme, ale jen trochu.
V diskuzi PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,mám dotaz jak stříhat převisléjahody mám na mysli šlahouny,minulý rok na jahodách bylo spoustu šlahounů a nevím zda je vystříhávat nebo zkracovat,byly až l1m dlouhé,děkuji za odpověd,Marie
Máta patří k zahradním bylinkám, které snáší i mrazivé počasí, a může tak přes zimu zůstat v záhonu. Mátu můžeme zazimovat tak, že prostor kolem ní pokryjeme mulčovací kůrou, která udrží více vlhkosti a současně ochrání kořenový systém před mrazy, a jemně přiložíme větve z jehličnatých stromů (chvojí). Pokud je bylina již vzrostlá, přežije s největší pravděpodobností zimu i bez takovéto ochrany.
Je dobré pamatovat na to, že co uděláme na zahradě před zimou, jí nejen velice prospěje, ale na jaře nás za naši péči odmění svou krásou.
Jak zazimovat záhony
Záhony musí být odpleveleny předtím, než je zryjeme. U záhonů stačí před zimou pouze zrýt, čím později to provedeme, tím lépe. Pokud to uděláme moc brzy, vytvoříme dobré podmínky pro rozmnožování slimáků, ti totiž kladou vajíčka na podzim do čerstvě zrytých záhonů.
Denní porce jahod pro diabetiky je 7 středně velkých jahod. Je vhodné jahody kombinovat i s dalšími potravinami, například je vhodný jogurt, tvaroh, ovesné vločky či müsli, díky tomu se sníží glykemický index a vyrovná se hladinu cukru v krvi.
Jahody ve 100 g obsahují 7,68 g sacharidů.
Jablka ve 100 g obsahují 13,81 g sacharidů.
Ovšem jablka, jak již bylo popsáno, obsahují prospěšné látky, které nezvyšují hladinu cukru v krvi.
V diskuzi PŘEVISLÉ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Auerová.
Mám převislý jahodník v truhlíku, stále ještě plodí. Jak ho mám uchovat přes zimu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Šklíbová.
Zdravím, mám ten samý problém s jahodami v nádobách. Mají i větší zelené jahody. Máte prosím od někoho radu, co s nimi?
Moc bych Vám byla vděčná za odpověď. Vloni jsem tyto jahody zahrnula do hlíny i s nádobou (truhlíkem na květiny), ale jahody úplně zahynuly.
Krásná den a budu se těšit na Vaši odpověď.
Zazimování trávníku začíná již na konci září. Na konci měsíce září až do poloviny října je vhodné provést důkladnou vertikutaci a hluboké provzdušnění vidlemi nebo hřebíkovým válcem. Nezřídka se na podzim stává, že se v důsledku častých srážek trávník doslova zašlapává do rozměklé hlíny a není schopen stejně rychle regenerovat. Proto je vhodné po vertikutaci a provzdušnění rozhodit na povrch trávníku vrstvičku písku a důkladně prohrábnout. Písek v trávníku působí jako mouka na těstě a navíc zlehčuje jílovité půdy.
Velmi důležitou částí podzimních prací je hnojení. Na podzim se hnojí trochu více, aby měl trávník dostatek živin na zimní období. Na podzim je také nejlepší čas na zasypávání a zarovnání povrchu.
Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.
Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakryt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.
V diskuzi PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převisléjahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Actara a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Na podzim, až jahodníky odplodí, je vhodné přenést rostlinu do záhonu či do pařeniště, kde přezimuje, a na jaře si rozdělené trsy zasadíte do nové půdy v květináčích či truhlících.
Během října a listopadu vytvořte jahodníkům dostatečnou zásobu půdní vlhkosti. Krčky rostlin přihrňte na záhonku zeminou nebo kompostem. Pro lepší ochranu jahod před holomrazem je dobré záhonky zakrýt chvojím (nejlepší je smrkové, to dodá v příštím roce jahodám výborné aroma). Na překrytí je vhodná také netkaná bílá textilie. Nezapomeňte jahodníky zakrátit a zbavit je zaschlých a nemocných listů.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převisléjahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.
Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislých jahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.
Převisléjahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.
Při pěstování převislých jahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.
Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.
Temptation je raná odrůda vytvářející šťavnaté a sladké plody, a to v podstatě nepřetržitě od léta do podzimu. Jde o velkoplodý převislý jahodník vhodný do nádob i na záhony. Je náročný na vláhu a výživu, především v době kvetení a tvorby plodů. Při pěstování v nádobách nesnášejí zamokření substrátu. Tyto jahodníky jsou vhodné i do samozavlažovacích truhlíků.
Semínka jahodníku se vysévají na jaře nebo na podzim, výsadba se provádí od května do července. Rostliny preferují slunečné až polostinné stanoviště a půdu s dobrou drenáží. Potřebují dostatek místa, proto by měl být truhlík dostatečně velký.
Odrůda Temptation má bohaté květenství posazené vysoko nad úrovní trsu, proto se plody půdy nedotýkají a nehnijí. Mladé rostlinky jsou schopné plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat ji lze běžně nejen na záhonech, ale i v závěsných květináčích nebo v květináčích položených na zemi, což je asi nejlepší. Jahodníky se množí dceřinými sazenicemi nebo semeny, přičemž plodit začínají už 4 měsíce po výsevu. Vyznačují se rychlým tempem růstu, odtud i název pro tuto odrůdu – Temptation.
Odkvetlé květy a odumřelé liány se doporučuje odstraňovat koncem podzimu nebo začátkem zimy.
Někdy na konci podzimu nebo na začátku zimy můžete svůj plamének začít zazimovávat. Pomocí ostrých nůžek odstraňte odkvetlé květy a odumřelé nebo poškozené liány. Vaše rostliny tak budou vypadat co nejlépe.
Odstraňování odumřelých hlávek však není nutné a rostliny budou i nadále růst a kvést bez ohledu na to, zda odstraníte uhynulé hlávky květů, takže je to v konečném důsledku osobní preference.
Připravujete svou kvetoucí rostlinu plamének na zimu první sezónu, ale nejste si jisti, kde začít? Tyto vytrvalé liány jsou základem každé zahrady, ale některé mohou být náchylné k mrazu. V tomto článku najdete nejlepší tipy pro přezimování vašeho plaménku v budoucí zimní sezóně.
Mnoho odrůd Clematis bude dobře růst v chladném a mírném klimatu, zatímco jiné preferují teplejší klima. Ujistěte se, že odrůdy, které jste si vybrali, jsou tolerantní k vašim klimatickým podmínkám. Co ale musíte udělat, abyste svůj Clematis připravili na zimní měsíce? S trochou zimní přípravy a každoroční údržby můžete udržet své rostliny zdravé a kvetoucí rok co rok.
Frapendula – její plody jsou velké, krásně červené a voňavé, objevují se na rostlinách ve dvou vlnách, a to v červnu a v září.
Rimona – má drobné, ale velmi chutné plody. Keříky jsou kompaktní, takže se nerozlamují, tento jahodník plodí po celé léto až do pozdního podzimu.
Kletter Star – v podstatě od počátku června až do prvních mrazíků přináší téměř nepřetržitě úrodu mimořádně chutných, středně velkých plodů. Rostlina vyhání dlouhé šlahouny, které pak také kvetou a plodí. Šlahouny můžete buď přivázat ke kolíkům, nebo je nechat viset.
Rosalie – tato odrůda se od ostatních jahodníků odlišuje krásnými tmavorůžovými květy. Plody má sytě červené, drobnější, ale lahodné. Rostlina tvoří hodně odnoží, proto vynikne nejlépe právě v závěsné nádobě.
Anabella – má bílé plody, velké až dva centimetry, které svou chutí trochu připomínají ananas. Bílá dužina je pevná a šťavnatá, zajímavostí jsou červená semínka. Jahoda tak vypadá dekorativně a vynikne zejména v pohárech nebo jako ozdoba sladkých dezertů.
V chladném období rostliny odpočívají. Ty, které shodily listy, jako by opravdu upadly do zimního spánku – odložením listí se dřeviny přizpůsobují proměnám ročních období. V zimě, kdy je světla málo, se vláha může proměnit v led a být nedostupná, takže by se jim s velkými listy žilo obtížně. Vypařily by příliš mnoho vody, navíc nejsou odolné vůči mrazu. Kůra pak chrání holé kmeny a větve a dřevina vydrží i zimní sucho.
Na sněhovou nadílku bývají současné zimy skoupé, ale pokud sníh napadne, je ideální izolací a zároveň zajistí přísun vláhy. Z cest ho proto odhrnujte na záhony a pod dřeviny. Pokud se však sněhu ani deště nedostává, občasná závlaha hortenziím prospěje.
Připravte své Plaménky na zimu tak, že odříznete všechny mrtvé nebo poškozené liány, rozpletete je a nasměrujete je, aby rostly na podpůrném systému.
Podzim a začátek zimy je skvělý čas na práci s plaménky, abyste je připravili na další rok růstu a kvetení. Odstraňte všechny odumřelé liány a odumřelé rostlinné zbytky z okolí rostliny, které mohou hostit přezimující hmyzí škůdce.
Když opadnou listy a rostlina usne, je vhodná doba podívat se zblízka na vaše liány. Toto je dobrá příležitost, jak upevnit své liány na podpůrném systému a rozmotat všechny liány, které mohly vyrůstat v nesprávných směrech. K upevnění vaší rostliny k podpůrné konstrukci, jako je mříž, altán nebo plot, můžete použít malá poutka.
Po odkvětu je nutné odstřihnout stvoly s květy, nechat je zatáhnout a pak na podzim vykopat a zazimovat. Po odkvětu gladioly již nezaléváme, pokud není výjimečné sucho. Řez květů se provádí tak, aby byla rostlině zachována co největší listová plocha, která je nezbytná pro vytvoření kvalitní hlízy. Včas se proto odstraňují odkvetlé květní stvoly.
Sklizeň se provádí již 5.–7. týden po odkvětu rostlin (většinou koncem září a začátkem října, rostliny z brutu později). Ihned po sklizni je vhodné rostliny ošetřit namořením proto houbovým chorobám a živočišným škůdcům). Stvol se odlomí od hlízy a hlízy se suší v dobře větrané místnosti při teplotě do 30 stupňů. Po 3–4 týdnech se odstraňují z nové hlízy spodní staré hlízy (mělo by to jít velice snadno) a vrchní slupka a cca po 10 dnech se uloží k přezimování.