Juka (lat. Yucca), nenáročná teplomilná rostlina, patří do čeledi chřestovitých (lat. Asparagaceae) a podčeledi agávovitých (lat. Agavoideae). Domovinou juky je střední a jižní část USA a Mexiko. V současné době v přírodě roste a pěstuje se asi 30–40 druhů juky. Některé druhy svým vzhledem připomínají palmy. Pokud se juce u vás bude dobře dařit, začne vytvářet doslova celé trsy rostlin. Proto neváhejte, a pokud ještě juka nezdobí vaši zahrádku nebo váš interiér, určitě si ji v příští sezoně pořiďte.
Juka pěstování doma
Juky nejsou příliš náročné na péči. Vyžadují však dostatek světla, jinak jim postupně žloutnou spodní listy. V létě můžete i doma pěstovanou juku přestěhovat na prosluněnou terasu nebo balkon. Zvolte pro ně ale chráněné místo, kde je neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani prudký déšť.
Juku zalévejte vydatně od dubna do října, v této době také jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech nezapomeňte rosit listy. Při zálivce dávejte pozor, protože juka je citlivá na přemokření. Nechte tedy substrát před dalším přísunem vody proschnout. Dlouhodobé nadměrné zalévání má totiž za následek zahnívání kořenů a uvadání listů. V létě juce pěstované doma vyhovuje normální pokojová teplota nebo pobyt venku. V zimě má ráda nižší teploty, které by však neměly klesnout pod 10 °C. Jako nejvhodnější umístění se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Ve svých přirozených podmínkách přežívají juky dlouhé období sucha, proto jim v době od listopadu do března omezte zálivku na minimum. Stačí zalévat pouze tolik, aby kořenový bal zcela nevyschl. V době vegetačního klidu také nehnojte.
Juku přesazujte na jaře přibližně jednou za dva roky, a to do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Starším rostlinám stačí vyměnit pouze svrchní vrstvu hlíny v květináči. Na přesazování používejte běžný hlinitý substrát nebo si kupte speciální substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte nejlépe keramzit, který poslouží jako drenáž.
Když už je juka hodně velká nebo se vám nelíbí její tvar, můžete z ní na jaře odejmout kmínkové řízky. Rostlinu vyjměte z květináče a na pevném podkladu rozřežte kmen pilkou na části dlouhé cca 10 cm. Každá z nich musí mít alespoň jedno očko. Místa řezu je vhodné posypat stimulátorem, poté řízky vsaďte kolmo do substrátu z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Řízky nejlépe zakoření na stinném, vlhkém místě, při teplotě 24–27 °C. V domácích podmínkách si můžete vypomoct fólií, jíž zakryjete květináč. Jakmile řízky zakoření a objeví se nové výhonky, můžete mladé rostlinky přesadit do samostatných nádob nebo k sobě zasadit do skupiny několik exemplářů různé výšky.
Ve svém příspěvku JAK OSTRIHAT ZAHRADNI JUKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valeria fojtik.
Dobry den potrebuji poradit s jukou .Mam 2stromy krasne kvetou letos maji 8 kvetu rostou jak do vysky tak do sirky.maji zhruba 3 - 4 m a potrebuji ji zkratit .je mozne je uriznout od zeme 1m? Poroste dal? Pri zmene pocasi a hlavne vetru a ze to tady fouka aby nam nespadla na barak.Nebo je mozne je presadit, nevim jak hluboko maji koreny. Dekuji Val. Anglie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Valeria.
Fotka na dotaz jak ostrihat juku a zkratit kmen je li to mozne
Juky se botanicky řadí do čeledi agávovitých (Agavaceae). Jejich prapůvodní vlastí jsou horké oblasti Severní a Střední Ameriky a také Indie. Rod čítá okolo čtyřiceti druhů keřů a stromů. Odborníci znají juky i pod označením Hesperoyucca.
Juku seženete téměř v každém květinářství. Jedná se o menší stromek, z jehož kmínku vyrůstá jedna či více růžic s asi šedesát centimetrů dlouhými, tmavě zelenými listy. Jako mladá roste ve formě růžic, později u ní dochází k zasychání spodních listů, což má za následek postupně se vytvářející, poměrně silný kmen. Pro kultivar Variegata jsou typické bílé okraje listů.
Teplomilné juky mají rády rozptýlené i přímé sluneční světlo a pravidelnou, avšak mírnou zálivku. Substrát by měl zůstávat stále mírně vlhký. Jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech roste listy.
V letních měsících jukám dopřejte pobyt na balkoně, případně na terase. Zvolte pro ně chráněné umístění, kde neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani bičování deštěm.
V zimním období juku přeneste na místo s nižšími teplotami. Jako nejvhodnější se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Nezapomeňte na omezení zálivky, hnojit v tuto dobu přestaňte úplně.
V případě přelití začnou rostliny velmi rychle chřadnout – kromě žloutnutí listů tento stav bezpečně poznáte podle změknutí kmínku. Záchrana musí být okamžitá, spočívá v přesazení do nového substrátu, jinak exempláře uhynou.
Juky přesaďte každé jaro do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Kupte substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte keramzit, který poslouží jako drenáž.
Ve svém příspěvku DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zlata Bartošová.
Dobrý den,koupila jsem si v Obi Dracenu a Juku.Mám je asi jeden rok.Draceně začaly hnědnout konce listů.Pomalu uschly a upadly.Dracena měla celkem 3 kmínky.Jeden 1,5m a dva kratší.Na kratších nezbyl žádný list a kmínky jsou duté.
Juka má také opadané listy z větší části.Ostatní jsou ztvrdlé, trochu zkroucené a pomalu hnědnou.Obě mám v jedné místnosti,ale dál od sebe.Jak jim mohu pomoci?Děkuji za odpověď.E-mail zlatenabartosova@seznam.cz
Dobrá zpráva na úvod: fíkusy velmi dobře snášejí zkracování a odpustí vám i radikálnější řez. K prořezávání však vždy používejte čisté nástroje. Vhodný je buď ostrý nůž nebo zahradnické nůžky. Budete muset přizpůsobit styl prořezávání v závislosti na tom, proč chcete fíkus zkrátit.
Zkrácení přerostlého fíkusu
Pokud už váš fíkus otírá o strop a tyčí se nad vaší hlavou, je nejvyšší čas zasáhnout. Abyste usměrnili další růst, můžete odvážně odstranit celou korunu stromu. Pomocí zahradnických nůžek jednoduše zastřihněte pokojovou rostlinu na požadovanou výšku.
Zkrácení fíkusu na podporu růstu
Pokud chcete svůj strom povzbudit, aby se rozvětvil, můžete to snadno udělat prořezáváním. Prořezávání na správných místech totiž podpoří strom k tvorbě nových bočních výhonů. Chcete-li to provést, nejprve si dobře prohlédněte svůj fíkus a rozhodněte se, kde chcete, aby nové postranní výhonky vyrostly. Pak hledejte takzvané ‚uzly‘ na kmeni. Poznáte je podle malých hrbolků podél kmene. Z těchto uzlů se po seříznutí vyvinou nové boční výhonky. Proto vždy řežte pár centimetrů nad jedním nebo více uzly v požadované výšce.
Tvarování fíkusu do stylu bonsai
Tento styl pěstování fíkusu spočívá v rozvětvení rostliny hned u země a vedení několika svislých větví přímo vzhůru. Rostlina pak má mohutný olistěný základ hned od spodu. Někdy fíkus ale neroste rovnoměrně nebo se příliš rozvětvuje. To lze také napravit prořezáváním. Chcete-li podpořit tento styl růstu, odřízněte postranní výhonky stromu – buď přímo na kmeni, nebo nad uzlem, kde chcete, aby vyrostly nové větve. Pokud se po zastřižení vytvořily nežádoucí boční výhony, můžete je také odstřihnout. Pokud jsou některé postranní výhonky delší než hlavní výhonky, měli byste je také odříznout. Ty lze zkrátit podle vašeho vkusu a vytvořit požadovaný tvar. Různé varianty tohoto typu pěstování fíkusu můžete vidět zde: fíkus doma foto.
Zkrácení fíkusu v případě napadení chorobami nebo škůdci
Odumřelé nebo zavadlé části rostliny by měly být vždy odstraněny. Pokud jsou části vaší pokojové rostliny napadeny chorobami nebo škůdci, měli byste je také okamžitě odstranit, abyste zabránili dalšímu šíření na celý strom.
Odebrání řízků
Pokud si chcete fíkus namnožit, můžete tak učinit na jaře odběrem řízků. Pro řízky odřízněte ze stromu sedmi až deseticentimetrové výhonky. Dejte do vody nebo čistého vlhkého písku. Po dvou měsících by se na řízcích již měly objevit kořeny.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Jedna z nejčastějších otázek, kterou si lidé při řezu komule kladou, zní: o kolik ji vlastně zkrátit? Mnoho začínajících zahrádkářů má pocit, že když keř zkrátí příliš, poškodí ho nebo dokonce zničí. U komule Davidovy je ale pravda přesně opačná.
Komule patří mezi velmi vitální keře, které mají silnou schopnost regenerace. Když ji na jaře výrazně zkrátíte, reaguje velmi rychlým růstem nových výhonů. Tyto výhony jsou silné, dlouhé a během léta nesou velká květenství.
V praxi se často doporučuje zkrátit hlavní větve přibližně na výšku 30 až 50 centimetrů nad zemí. Tento rozsah se ukazuje jako ideální kompromis mezi silným růstem a stabilitou keře.
Pokud komuli zkrátíte jen o několik desítek centimetrů, obvykle vytvoří mnoho dlouhých prutů, které se mohou v létě pod tíhou květů ohýbat. Silnější řez naopak vede k pevnějšímu a kompaktnějšímu růstu.
Následující tabulka ukazuje, jak se různé typy řezu projevují během jedné sezóny.
výška řezu
růst výhonů
počet květů
stabilita keře
80–100 cm
dlouhé pruty
střední
nižší
40–50 cm
silné výhony
velké množství
dobrá
20–30 cm
velmi silný růst
maximum květů
velmi dobrá
Z vlastní zkušenosti se mi nejvíce osvědčil řez kolem třiceti až čtyřiceti centimetrů. Keř pak během léta doroste přibližně do výšky dvou metrů a vytvoří velké množství květenství.
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ LÍSKOVÝCH OŘECHÙ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Drabeš.
Dobrý den prosím nevěděl by někdo kdy se prostříhává lískový ořech a které vêtve? Je dost hustý a rozvětvený dêkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlach Ladislav.
Zdravím
Vypěstoval jsem si taky lisku ale přímo strom.
Od země po rozvětvení to je asi tak 70 cm a pak je koruna a ta je už asi 4m v průměru.
Jak správně stříhat nevím ale pokusil jsem se větve zkrátit asi tak o 30 až 50 cm .
Myslím si že jsem moc dobře neudělal proto že se konce po roce ještě více zahustily.
Také hledám radu jak sestříhat a růst omezit.
S pozdravem Vlach Lad.
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Juka je vzrostlá rostlina, která vypadá jako nepravá palma. Zelené, slizké, výjimečné lineární listy se sbíhají do vločky na vrcholku stonku. Juka vyžaduje sluneční světlo a přiměřenou zálivku. Po proschnutí zaniká. V létě se doporučuje vynést ji na otevřený vzduch, v zimě je nezbytné uchovávat ji raději na chladnějších místech. Juka dobře roste při teplotě 13 až 21 °C. Od jara do podzimu udržujeme půdu permanentně vlhkou. Je však lepší, když půda přeschne, než když ji přelijeme. V zimě zeminu zavlažujeme pouze čas od času a v závislosti na teplotě. Rostliny milují zvýšenou vlhkost, ale snášejí i suchý vzduch. Na jaře a v létě jednou za 2 až 4 týdny rostlinu přihnojujeme minerálními hnojivy. Rostlina musí být v blízkosti svěžího vzduchu, proto je v létě vhodnější ji vynést na balkón nebo do zahrady. Pro kvalitní půdní podklad se používá směs zeminy z listové hlíny, dřevité hlíny, humusu, rašeliny, písku (v poměru 1 : 1 : 1 : 1: 1). Rozmnožování probíhá stonkovými odnožemi, výhonky.
Teplota: Přiměřená, v zimě chladnější 16 až 18 °C. Nejnižší 8 °C. V zimě je potřeba místnost dobře provětrávat, ale chráníme rostlinu před průvanem.
Osvětlení: Světlé, slunečné místo. V létě umístění v zahradě a na balkóně. V zimě najít stanoviště světlé, blízko okna. Tyto rostliny postrádají v zimě světlo.
Zalévání: Bohatě zalévat od jara do podzimu, voda ale nesmí být v misce pod květináčem. Jestli držíme rostlinu v zimě v chladnější místnosti, zaléváme omezeně. Juka nesnáší přelití, zahnívaly by kořeny a objevila by se hniloba i na stonku.
Rozmnožování: Na jaře zakořeňují vrcholová stébla a také kousky stvolů dlouhých asi 10 cm. Seříznutím dceřiných růžic ze stvolu také získáme novou rostlinu. Odříznuté růžice na místě řezu ošetříme sírou a dáme do vlhkého písku, po zakořenění zasázíme do květináče se zeminou, do které přidáme kousky dřevěného uhlí. Seříznutí růžic provádíme vždy na jaře.
Juka – foto
Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět juku.
Juku zná většina z nás spíše jako nenáročnou exotickou pokojovou rostlinu. Některé druhy však snesou i mráz a lze je pěstovat celoročně venku na zahradě. Vytvářejí husté růžice přízemních listů, které jsou zajímavé svou namodralou barvou či veselým panašováním. Kromě juk se zelenými listy si můžete do zahrady vysadit i kultivary s listy různě zbarvenými, například žlutě pruhovanými.
Zde jsou uvedeny některé druhy, které lze u nás celoročně pěstovat mimo interiéry:
Yucca gloriosa – patří mezi oblíbené stromové juky. Je mrazuvzdorná asi do -20 °C, dorůstá do pětimetrové výšky a po odkvětu se rozvětvuje. Kvete velkým bílým květenstvím, ostatně jako všechny juky. Foto Yucca gloriosa.
Yucca glauca – nejmrazuvzdornější stromová juka, odolává totiž teplotám až -37 °C (ovšem jen za velmi suchých podmínek). Roste obvykle do výšky 2 metrů. Foto Yucca glauca.
Yucca filamentosa – nejznámější a nejodolnější mrazuvzdorná juka, která nevytváří kmen a po odkvětu odumírá. Vytváří hodně odnoží a pěstuje se na našich zahradách jako trvalka. Latnaté květenství měří 100–200 cm. Foto Yucca filamentosa.
Yucca baccata – známá též jako Banánová juka, vytváří kmen až 1,5 metru vysoký. Snáší mráz až do -29 °C. Má jedlé plody. Foto Yucca baccata.
Yucca brevifolia – je nejznámější stromová juka, nazývaná též Joshua tree. Vyrůstá až do výšky 15 metrů. Odolná je do -15 °C, takže je v našich klimatických podmínkách nutná velmi dobrá zimní ochrana. Foto Yucca brevifolia.
Yucca flaccida – velmi dekorativní druh, má měkké, převislé listy, u nás hojně pěstovaný v zahradách a parcích, je spolehlivě mrazuodolný, neinvazivní, množí se dceřinými růžicemi po odkvětu. Foto Yucca flaccida.
Vypadá jako pouštní rostlina, ale na českých zahrádkách se jí daří tak dobře, jako by byla domácí. Juka vláknitá (Yucca filamentosa) je z mrazuvzdorných druhů u nás asi nejvíce pěstovaná, svým tvarem připomíná sadu mečů. Je velmi výrazná a asi na každého udělá silný dojem, i v době, kdy zrovna nekvete. Tato rostlina netvoří kmínek, vytváří pouze přízemní růžici tuhých a na okrajích vláknitých listů (odtud i její název). Listy jsou asi 40–70 cm dlouhé a zbarvené zeleně s modrým.
Juka vláknitá kvete přibližně od poloviny června, kdy v horní třetině silných květních stonků vyrůstajících uprostřed listových růžic postupně vykvétá několik desítek krémově bílých, 3–6 cm velkých zvonkovitých květů, které krásně voní. Celková výška květenství bývá asi 100–180 cm. Po odkvětu celá růžice postupně odumírá a vytvoří se kolem ní několik dceřiných růžic. Tvoří se tak hustý trs, který je možno rozdělit (nejlépe koncem srpna až v září) a juku tak namnožit. Nové růžice nakvétají přibližně až za 3–5 let.
Juka vláknitá je nenáročná a vysoce mrazuvzdorná rostlina (snáší bez potíží mráz větší než -25 °C), takže naše zimy přežívá bez úhony. Vyžaduje však velmi světlé místo, nejlépe se jí daří na plném slunci. Ideální je pro ni lehká, propustná, hlinitopísčitá půda s kvalitní drenáží, aby u kořenů nestála voda. Protože má juka raději sušší prostředí, zalévejte pouze mírně, někdy si rostlina vystačí s běžnými srážkami.
V naší poradně s názvem DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.
Juka má mírně jedovaté kořeny, protože obsahuje saponiny, to je krevní jedy rozrušující červené krvinky. Okvětní lístky jsou však jedlé (v Itálii se staly marinované nakládané květy dokonce oblíbenou pochoutkou). Indiáni považují juku za nejkrásnější rostlinu pouště a věří v její zázračnou moc, nazývají ji stromem života. Juka totiž dokáže přežít i ty nejextrémnější povětrností podmínky – vypořádá se s chladnou nocí, horkem i měsíce trvajícím suchem. I přes takovéto náročné podmínky si stále uchovává řadu výjimečných látek, jako jsou enzymy, vitamíny, minerální látky antioxidanty nebo chlorofyl.
Je známo, že je juka organismem poměrně dobře snášena, pouze u citlivějších osob může někdy dojít k podráždění trávicího systému. Jen ve vzácných případech se může vyskytnout i alergie na tuto rostlinu. Účinná látka se získává z oddenku a uplatňuje se při léčbě revmatických onemocnění anebo při zánětech kloubů. Doporučuje se i pro detoxikaci organismu, aby však byla kúra dostatečně účinná, je zapotřebí její dlouhodobé užívání, někdy i 10 týdnů. Při užívání přípravků z juky vždy dbejte na dostatečný pitný režim, abyste usnadnily organismu vylučování toxických látek. Důsledkem zrychleného metabolismu a detoxikace může na začátku pravidelného užívání juky dojít ke zvětšenému množství vylučování moči, k průjmu, ke snížení hladiny cukru a vápníku v krvi. Proto je důležité zaměřit se během léčby na kvalitní stravu a dodávat organismu navíc důležité vitamíny, minerální a stopové látky.
Příznivé účinky juky na lidský organismus:
zlepšuje trávení;
napomáhá dokonalému vstřebávání výživných látek;
svým příznivým vlivem na procesy vylučování posiluje a příznivě ovlivňuje přirozenou očistu organismu;
její užívání je vhodné při chronickém onemocnění tlustého střeva;
pomáhá snižovat cholesterol;
zvyšuje odolnost organismu;
je velmi účinná při léčbě zánětu kloubů (a to zejména díky tomu, že obsahuje takzvané saponiny).
V naší poradně s názvem OPADÁNÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Dobrý den, mám asi 1 rok dracénu a teď z ničeho nic jí opadaly téměř všechny zelené listy, zůstalo jen pár lístku úplně na vršku. Listy neusychaly, nekroutily se, nedělaly se na nich žádné skvrny nebo něco podobného. Kmínky jsou od vrchu v délce asi 2 cm bílé.
Děkuji za pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracenu můžete zkrátit jak potřebujete. Rostlina kousek pod řezem vyraší novým výhonkem. Někdy vyraší i více výhonků. Z uřízlé části stonku můžete nadělat dvaceti centimetrové řízky, které se zasadí do vlhčené zeminy a zanedlouho zakoření a vyrostou z nich nové rostliny. Listnatý konec je dobré dát zakořenit do vody a až pak zasadit do zeminy.
Druhy pěstované celoročně venku vyžadují plně osluněná stanoviště, dostatek slunce, vzduchu a tepla. Juky patří mezi suchomilné rostliny, proto mají zvýšené nároky na dobře propustnou písčitou nebo štěrkovitou půdu. Vhodné je okolí kořenů posypat oblázky.
Hnojivo juka nepotřebuje, i s dlouhým obdobím sucha se rostliny vyrovnávají výborně, vystačí si s vodou z dešťových srážek. Nově vysazené juky však do ujmutí zaléváme. Aby rostoucí juka stále dobře vypadala, odtrhávejte staré, suché spodní listy. Vyškubnout můžete i ty, které netrčí vzhůru a obloukovitě visí dolů. Po odkvětu pak odstraňte celé stvoly.
Dlouhověkost si juka zajišťuje tvorbou postranních růžic. Tyto odnože můžete používat k množení, a to tak, že celou rostlinu opatrně na jaře vyzvednete a rýčem rozdělíte. Odnož, kterou chcete použít, by měla mít dostatek vlastních kořenů. Pro lepší manipulaci při sázení svažte dlouhé listy, klidně i jedním z listů juky, který obsahuje velmi pevná rostlinná vlákna. Po výsadbě půdu okolo rostliny patou přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy a zabránili vyvrácení. Juku, kterou jste zakoupili v květináči, můžete vysazovat během celé vegetační sezony.
Venkovní druhy jsou plně mrazuvzdorné, obejdou se tedy bez nadestýlky i bez překrytí. Nemějte obavy, když rostliny v zimě stočí své listy do ruličky, zmenšením listové plochy se totiž chrání proti ztrátě vody. Pokud juka zimu nepřežije, nebývá to vinou nízkých teplot, ale nadměrné půdní vlhkosti.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
Staré osvědčení podle vyhlášky 50 dnes neplatí automaticky jako plnohodnotná odborná způsobilost, ale často slouží jen jako doklad praxe.
Po zrušení vyhlášky 50 se odborná způsobilost posuzuje podle aktuální legislativy. Při kontrole se zkoumá, zda má pracovník odpovídající způsobilost ke konkrtní činnosti, nikoli jen historický doklad. Staré osvědčení může pomoci doložit zkušenosti, ale samo o sobě nestačí. Rozhodující je návaznost na NV 194/2022 a soulad s tím, co člověk skutečně dělá.
Musím si kvůli nové legislativě dělat nové osvědčení?
V mnoha případech ano, protože nový právní rámec klade jiné požadavky na odbornou způsobilost a její časovou platnost.
Záleží na typu práce, odpovědnosti a rozsahu činností. Pokud staré osvědčení nepokrývá aktuální náplň práce nebo je časově neaktuální, je nutné přezkoušení. Kontrolní orgány posuzují současný stav, nikoli historii. Přezkoušení je často levnější a jednodušší než řešení následků při kontrole nebo úrazu.
Jak dlouho platí nové osvědčení odborné způsobilosti?
Nové osvědčení má zpravidla časovou platnost 3 roky, u některých specializovaných činností může být platnost delší.
Platnost se počítá od data vydání dokladu. U vybraných osvědčení, například pro vyhrazená technická zařízení, se setkáte s intervalem pěti let. Zaměstnavatel však může tuto dobu zkrátit podle hodnocení rizik. Pokud to není promítnuto do dokumentace, vzniká při kontrole zbytečný problém.
Může zaměstnavatel zkrátit platnost osvědčení?
Ano, zaměstnavatel může stanovit kratší platnost osvědčení na základě interních předpisů nebo hodnocení rizik.
Tato možnost se často podceňuje. I když je osvědčení zákonně platné, interní pravidla firmy mohou vyžadovat častější přezkoušení. Při kontrole se pak hodnotí právě tato pravidla. Pokud zaměstnavatel zkrácení nestanoví nebo jej nemá písemně doložené, vystavuje se riziku sankcí.
Co se řeší při kontrole nejčastěji?
Při kontrole se nejčastěji řeší nesoulad mezi dokumentací a realitou a neaktuální osvědčení.
Inspektoři neřeší jen existenci papíru, ale to, zda pracovník vykonává činnosti, ke kterým má oprávnění. Častým problémem je překročení rozsahu způsobilosti. Pokud dokumentace neodpovídá skutečné práci, může následovat pokuta nebo nápravná opatření, i když k žádnému úrazu nedošlo.
Stačí mít osvědčení v šanonu, když se nic nestalo?
Nestačí, protože kontrola posuzuje aktuální stav, nikoli to, že se dosud nic nepřihodilo.
To, že se roky nic nestalo, není argument. Riziko se hodnotí zpětně při kontrole, úrazu nebo pojistné události. Pokud se zjistí nesoulad v odborné způsobilosti, může být situace posouzena jako poruše
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Následující postup vychází z praxe na běžných zahradách a ukazuje jednoduchý způsob, jak provést bezpečný a funkční řez švestky.
1. Nejprve strom celý prohlédněte
Postavte se několik metrů od stromu a podívejte se na jeho tvar. Všímejte si, kde je koruna příliš hustá a kde naopak chybí větve. Zaměřte se také na suché nebo poškozené větve.
Příklad: často si lidé všimnou, že většina plodů roste jen na vrcholu stromu – to je signál, že koruna potřebuje prosvětlit.
2. Odstraňte suché a poškozené větve
Začněte vždy větvemi, které jsou suché, zlomené nebo napadené chorobou. Tyto větve stromu nepomáhají a mohou být zdrojem infekce. Řez veďte těsně u větevního kroužku, aby se rána mohla dobře hojit.
Příklad: pokud je větev prasklá po větru, je lepší ji odstranit úplně než ji zkracovat.
3. Prosvětlete střed koruny
Dalším krokem je odstranění větví, které rostou dovnitř koruny nebo se kříží s jinými větvemi. Cílem je, aby do středu stromu pronikalo světlo a vzduch. To pomáhá nejen růstu plodů, ale také snižuje riziko chorob.
Příklad: když se dvě větve třou o sebe, vždy jednu z nich odstraňte.
4. Zkraťte příliš dlouhé větve
Pokud jsou některé větve příliš dlouhé nebo rostou příliš vysoko, je možné je zkrátit na silnou boční větev. Tento postup se nazývá přesměrování růstu. Strom tak pokračuje v růstu přirozeným směrem a nevytváří tolik vlků.
Příklad: místo seříznutí vrcholu stromu je lepší zkrátit větev na nižší postranní větev.
5. V létě regulujte nové výhony
Po řezu strom často vytvoří nové výhony, takzvané vlky. Během léta je vhodné část z nich odstranit a několik dobře umístěných ponechat. Ty mohou postupně vytvořit nové plodné větve.
Příklad: pokud z jedné větve vyrůstá pět vlků, obvykle stačí ponechat jeden nebo dva.
Tento jednoduchý postup pomáhá udržet švestku zdravou, korunu přehlednou a plody dostupné i bez vysokého žebříku.
Ve svém příspěvku DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.
Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mužíková.
Dotala jsem špičku 40 cm od skomírající draceny,červeně žíhaná. Dracena byla do 3/4 sucá, lámala se jako suché klavky. Jak ji mohu zachránit? zatím ja 2 dny ve vodě. Vsadit do zeminy, nebo zakoření ve vodě? Možná zmenšit, zkrátit špičku?
Předem moc děkuji za radu.
Konkrétně jde o rostlinu původem z východních částí jižní a jihovýchodní Asie fíkovník kaučukový (Ficus elastica). V tamních tropických deštných pralesích mohou kaučukovníky dorůst až do výšky 40 metrů. Jejich kmen přitom může dosáhnout průměru až dvou metrů. Samozřejmě, že nebudete chtít živit takového obra džungle uvnitř svého obýváku. Tento faktor sám o sobě stačí k tomu, aby demonstroval, proč je nutné pravidelně prořezávat váš přerostlý fíkus. Ale samozřejmě existuje ještě mnoho dalších důvodů, proč vytáhnout zahradnické nůžky.
Důvody, proč zkrátit fíkus:
Moc roste, když váš fíkus začne růst směrem k oknu, je čas na úpravu;
Ve svém příspěvku OBČANSKÝ ZÁKONÍK VÝŠKA THUJÍ KOLEM PLOTU MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poštulková.
Dobrý den, mám dotaz , sousedka má v délce plotu cca 80 m thuje ve výšce až 10 m, od plotu cca 1 m, jelikož 1) thuje dělají velký stín, tím ničí dřevěný plot (v letošním roce jsem musela opět vyměnit tyčky), tráva neroste,pouze mech thuje přesahují cca 1 m domé zahrady, 2) poslala jsem ji dopis (do vlastních rukou)se sousedkou není rozumná řeč, vykřikuje, že s tím nic neudělá. Já po ni jen vyžaduji, aby thuje zkratila alespoň na 3 m. Děkuji za radu, Poštulková Marie, Ostrava-Plesná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Beránková.
Dobrý den,
řeším stejný problém se sousedovými thújemi. Nechce zkrátit. Nelze se domluvit ani slušně, ani pomoci písemné výzvy. Musí se člověk domáhat svých práv opravdu pouze občansko- právní soudem, nebo existuje nějaký úřad, který s tímto pomůže. Opravdu se píšou zákony a vyhlášky jen pro nic za nic ?
Můžete někdo poradit ? Děkuji Beránková
Obecně můžete svůj fíkus prořezávat kdykoli během roku. Zima je však nejlepším obdobím pro jeho řez. To je období, kdy je tok mízy stromu nejnižší. Večer bude strom vylučovat méně mléčně bílé mízy než přes den, toho můžete využít při volbě doby prořezávání. Pokud byste chtěli svůj fíkus rozmnožit, potom nejlepší doba pro odběr řízků je na jaře.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Tento tvar se používá především v zahrádkách a v produkčních sadech, kde je oblíbený zejména kvůli malým rozměrům a snadné technologii údržby a sklizně. Výsledná výška se pohybuje okolo 2 metrů, nasazení spodních větví bývá nejčastěji 80 centimetrů nad zemí. Strom má strukturu pyramidy, spodní větve jsou tedy nejdelší a směrem k vrcholu se zkracují. Postranní větve se vyvazují do vodorovné polohy na nataženou drátěnou konstrukci nebo méně často k tyči zatlučené poblíž osy kmene. Kmínek se obvykle uvazuje měděnými dráty, postranní větve se přivazují ocelovým drátkem potaženým papírem. Nejdříve se odstraňují všechny kolmé, křížící se a chorobami a škůdci napadené výhony. Následně se zkontroluje stav starších větví. Pokud jsou již odplozené, odřezávají se celé nebo z části. Odplozené dřevo se pozná podle značného průměru a mírně zvrásněné šedé kůry. U hrušní se tento znak projevuje absencí plodných pupenů. Staré větve se postupně nahradí novými výhony, které vyrůstají poblíž původních větví. V blízkosti terminálu by se neměl nacházet žádný bujný výhon, který by vrcholu konkuroval, proto se musí rovnou odstranit nebo zkrátit na květní pupen rostoucí směrem od kmenu. Jakmile dřevina dosáhne výšky okolo dvou metrů, je třeba každý rok zkrátit terminál na dva pupeny. V letním období je pak nutné vystříhat všechny bujné, tedy jednoleté výhony, které nadměrně zahušťují korunu a zamezují přístupu vzduchu a světla, což se neblaze projeví na kvalitě nasazených plodů. Stejně tak se musí hlídat těsnost úvazků, které se v případě nutnosti povolí. Zvláštní péči vyžadují úvazky kmene, které se nesmějí zařezávat do kůry.
První rok je nutné s příchodem jara provést řez švestek ihned po objevení prvních pupenů. K prořezání švestky používejte kvalitní a především ostré zahradnické nůžky. Jednoroční sazenice mají pouze kmen (v tomto případě terminál) bez větví. Ten je potřeba zkrátit přibližně o jednu třetinu, abyste vytvořili metr vysoký kmen pro budoucí korunu.
Následující jaro se ve stejnou dobu pokuste vytvořit základ pro korunu, a to tak, že necháte pouze 3–4 nejsilnější větve, které zkrátíte minimálně o polovinu délky (v závislosti na jejich tloušťce). Slabší větvičky zkraťte o něco víc, silnější naopak o něco méně. Uvedené 3–4 větve vyberte tak, aby vznikla do všech stran co nejvyrovnanější koruna.
Od třetího roku už rostlinu jen korigujte. Během řezu švestky uplatňujte několik osvědčených pravidel. Pokud chcete větev zkrátit, zkracujte ji jen o třetinu. Všechny větve směřující kolmo do nebes, takzvané vlky, odstraňujte úplně. Zcela stříhejte nebo řežte také větve konkurující hlavní větvi. Tím se mimo jiné zbavíte větví rostoucích pod ostrým úhlem, které by se téměř s jistotou stejně jednoho dne vylomily. Pokud větev nevytváří příliš ostrý úhel a chcete ji zachovat, můžete ji vytvarovat prostým zavěšením závaží. Jakmile se větev dostane mimo nebezpečný úhel i po odejmutí závaží, závaží odstraňte.
Řez švestek se doporučuje provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez totiž v tuto dobu nekomplikují listy a je lépe vidět, co by se mělo prostříhat. Je však možné nahradit jaro druhou polovinou června nebo dobou po sklizni. Výrazně lépe švestka zvládá řez v průběhu vegetace. Během zimy jsou jakékoliv úpravy nevhodné.
