Kyselina solná se odborně nazývá kyselina chlorovodíková (latinsky pak acidum hydrogenchloridum), má nažloutlou barvu, protože obsahuje další příměsi (chlorid železitý). Jedná se asi o nejdéle známou kyselinu a lidmi nejvíce využívanou. Je to vodný roztok plynného chlorovodíku.
Kyselina solná do bazénu
Kyselinu solnou je možné využít i do bazénů, v nichž slouží ke snížení pH vody. Ke snížení pH vody z alkalického na kyselé lze použít obyčejnou 31% kyselinu chlorovodíkovou/solnou (HCl).
Pro snížení pH o hodnotu 1,0 v bazénu o objemu 40 m3 jsou třeba 2 litry kyseliny solné. Kyselinu nejprve nařeďte vodou v 15litrovém kbelíku – vždy po jednom litru kyseliny. Dodržujte bezpečnostní zásady práce s kyselinou a nalévejte zásadně kyselinu do vody! Naředěnou kyselinu následně za spuštěné filtrace nalijte do bazénu a nechte ji zhruba 12 hodin působit. Poté testerem zkontrolujte hodnotu pH, a budou-li naměřené hodnoty příliš vysoké, celý proces opakujte. Doporučená hodnota pH bývá 6,8–7,2.
Při práci s kyselinou může dojít k poleptání sliznic, kůže, zasažení očí a nadýchání se výparů. Vždy je potřeba pracovat v ochranných pomůckách (gumové rukavice, brýle).
Zdroj: článek Kyselina solná
Poradna
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
Zdroj: příběh Rakytník - jeho pěstování a využití
Snížení pH
Ke snížení pH vody z alkalického na kyselé lze použít obyčejnou 31% kyselinu chlorovodíkovou neboli kyselinu solnou (HCl). Za jeden litr v obchodech zaplatíte kolem 30 Kč.
Ke snížení pH o hodnotu 1,0 v bazénu o objemu 20 m3 je dle zkušeností potřeba 1 litr kyseliny solné. Kyselinu se doporučuje nejprve naředit vodou v 10litrovém kbelíku. Naředěnou kyselinu následně za spuštěné filtrace nalijte do bazénu a nechte ji zhruba 12 hodin působit. Poté testerem zkontrolujte hodnotu pH, a budou-li naměřené hodnoty příliš vysoké, celý proces opakujte. Doporučená hodnota pH je 6,8–7,2.
S kyselinou solnou pracujte raději v ochranném oděvu, rukavicích a brýlích.
Využití kyseliny chlorovodíkové (solné) je především v průmyslu, ale v současnosti se doporučuje i ke snižování pH v bazénech. Koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, a je tedy nejúčinnější (a nejnebezpečnější).
Zdroj: článek Kyselina solná do bazénu
Příběh
Ve svém příspěvku NA KYSELINU SIROVOU POZOR. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dan.
Pokud se rozhodnete ke snizeni pH kyselinu sirovou a mate-li vodu s vysokým obsahem vápníku, pak je nutne zminit, ze tato kyselina se ve vode navaze na pritomne ionty vapniku a vzniknou spatne rozpustne sirany, ktere se vysráží jako "vodni kamen".
K reakci dochazi nejen v bazenu jako takovem, ale take v trubkach filtrace a dalsich technologickych zarizenich, kterymi voda prochazi. Ty se vzniklym kamenem mohou castecne zanest nebo uplne ucpat.
Pouziti H2SO4 je tak mozne predevsim tam, kde "neni co by se ucpalo", u vody mekke, pripadne u vody sice tvrde, ale jejiz tvrdost je zpusobena ionty horciku, nikoliv vapniku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Na kyselinu sirovou pozor.
Jak na to – bezpečný postup, pokud se i tak rozhodnete kyselinu použít
Tahle část není návodem „pro každého“, ale kontrolovaným postupem pro situace, kdy se rozhodnete kyselinu solnou použít s vědomím všech rizik.
- Zastavte se a zhodnoťte situaci. Pokud jde o kuchyňský dřez s tuky nebo plastový sifon, kyselinu nepoužívejte.
- Zajistěte větrání a ochranu. Otevřete okna, použijte rukavice a ochranu očí.
- Použijte malé množství. Nikdy nelijte kyselinu „od oka“ a nepřekračujte doporučené dávky.
- Nechte působit bez horké vody. Vyhněte se zalévání horkou vodou, která zvyšuje riziko výparů.
- Sledujte reakci odpadu. Pokud se objeví silné výpary nebo se situace zhorší, okamžitě přestaňte.
STOP momenty
Jakmile se problém vrací nebo se objeví neobvyklé chování potrubí, je čas přestat a volat odborníka.
Zdroj: článek Kyselina solná na čištění odpadů: zkušenosti z bytu, paneláku i
FAQ – často kladené otázky
Je kamélie jedovatá pro psy?
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Je kamélie jedovatá? Pravda o Camellia japonica
