Pro výpočet schodů je potřeba znát několik důležitých parametrů – konstrukční výšku podlaží, výšku stupně a typ schodiště.
Výpočet schodišťového stupně
Pohodlné schodiště by mělo mít sklon 25–35°. Projektanti a architekti mají s touto činností bohatou zkušenost, schodiště je jedna ze základních věcí v dispozici domu a musí se spočítat velmi přesně. Dodatečné korekce jsou v případě schodiště velice komplikované.
Základní výpočet schodiště
Prostor pro schodiště – v případě návrhu nového domu je výhodou možná změna dispozice tak, aby schodiště bylo ideální i ve vztahu k ostatním místnostem. V rekonstrukcích se někdy dostáváme k hodnotám na hraně pohodlnosti či použitelnosti dle dostupného prostoru.
Určíme si konstrukční výšku – je to výška, kterou musí schodiště překonat od čisté podlahy nástupního podlaží k čisté podlaze výstupního podlaží (zkratka KV).
Prostým matematickým dělením zjistíme, kolik je nutno mít stupňů k překonání výšky (zkratka N) a jak tento stupeň bude vysoký (zkratka V). Všechny stupně na schodišti musí mít stejnou výšku.
Šířka stupně (zkratka Š) se dopočítá ze vztahu Š = 630 – 2 x V mm (možno snížit až na 600, odvozeno od délky lidského kroku) a spočítáme i sklon schodiště.
Délku ramene (zkratka D) vypočítáme (například 8 výšek znamená 7 šířek).
Vzorce pro výpočty schodů:
1) Počet stupňů N = KV : V
2) Výška stupně V = KV : N
3) Šířka stupně Š = 630 – 2 x V
4) Délka schodišťového ramene – jednoramenné L = Š x (N – 1)
5) Délka schodišťového ramene – dvouramenné L = Š x (N : 2 – 1)
6) Sklon schodiště a = arctg V : Š
7) Délka ramene D = Š x N
8) Podchodná výška ramene Hp = 1 500 + (750 : cos a)
9) Průchodná výška ramene Hpr = 750 + (1 500 x cos a) (hodnota musí být vyšší než 1 900 mm)
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchničky jsou svízel, bohužel. Koušou a přenášejí vážná onemocnění. Jejich akční rádius je 40 až 60 km od jejich hnízdiště. Nedá se jich zbavit chemickým postřikem, protože po usmrcení přiletí další a další. K jejich omezení se dají použít žluté lepové desky rozmístěné ve volném prostoru, ale účinné jsou jen trochu, protože neustále přilétavají nové. Proto nejúčinnější ochranou proti muchničkám je repelent a textilní ochrana těla vhodným oděvem. Jaké repelenty poskytují nejlepší ochranu proti kousavým mouchám? Produkty, které obsahují účinnou složku ethyl butylacetylaminopropionate (IR3535), DEET (N , N -diethyl- meta -toluamide), nebo picaridin, tak ty jsou nejúčinnější. Ale i tak neodradí všechny kousavé mouchy. Vzhledem k této omezené účinnosti repelentů vyžaduje ochrana proti kousavým mouchám přijetí dalších opatření, jako je vyhýbání se oblastem obývanými muškami, vyhýbání se dobám nejsilnějšího kousání a nošení lehkého oblečení, včetně košil s dlouhým rukávem, dlouhých kalhot a čepice. Pokud jsou černé mušky četné a není-li možné se před nimi ukrýt, může ochranu poskytnout síť, která zakrývá hlavu, stejně jako „včelí kapuce“ používana včelaři.
Vinná réva je vyloženě teplomilná rostlina, dařit se jí začíná od 200 do 250 m n. m. Vysazujeme ji proto na slunná stanoviště, směřující na jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní stranu, chráněnou před větrem, v průběhu dubna až května. Půda by měla mít dostatek živin, především fosfor, draslík, hořčík a vápník. Na konci července přihnojujeme Cereritem. Před samotnou výsadbou je nutné sazenici ponechat pouze hlavní kořeny, které zkrátíme zhruba na délku 10–15 cm, ostatní kořeny odstraníme úplně. Rostlinu seřízneme na dvě očka. Samotný řez je v průběhu růstu velmi důležitý, bez něho réva neplodí. Řežeme na jaře, v únoru až březnu, stolní odrůdy seřezáváme na 6–8 oček. Sklizeň pak můžeme očekávat během září a října. Při výsadbě nezapomene vzít v úvahu také potřebu opory pro budoucí révu. Rostlina je mrazuvzdorná. Mezi běžné škůdce révy vinné patří padlí révové, proti čemuž v dnešní době existuje mnoho přípravků, ať již preventivních, či pro akutní použití.
Návod pro sázení je majitelem přikládán do balíku.
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Mospilan 20 SP a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Protože v pásové brusce běží smirkový pás jen jedním směrem, nebrousí ve srovnání s kotoučovými a vibračními bruskami tak hladce. Má však nejvyšší úběr materiálu a nahradí dobře hoblík, rašpli i pilník.
Nejrozšířenější pásové hobby brusky brousí dřevo a jiné materiály 60 až 105 mm širokým brusným pásem vedeným mezi párem válců, z nichž jeden je poháněcí, druhý napínací. Používají se převážně k hrubšímu rovinnému broušení desek, trámů, latí a různých rovinných ploch nebo k odstraňování rzi na kovových plochách.
Variantou jsou takzvané čelní pásové brusky, jejichž užší pás (20–50 mm) běží po dráze ve tvaru klínu a zejména jeho hřbet pak umožňuje vybrušování křivkových tvarů nebo okenních rámů.
Do obliby přicházejí i brusky s ještě užším pásem (6–20 mm), běžícím po vysunutém rameni přes kladku malého průměru; ty umožňují broušení v místech, kam se jiná bruska nedostane. Dokážou nahradit rašpli nebo pilník, a proto se označují jako pásový pilník nebo prstová bruska. Základním nástrojem, který rozhoduje o výkonu a kvalitě práce, jsou výměnné brusné pásy.
Nekonečné brusné pásy mají několik vrstev. Brusná zrna se zrnitostí odpovídající druhu práce (hrubování, hlazení) jsou s nosným textilním pásem spojena speciálním pojivem. Obvykle bývají ještě opatřeny krycím lakem, bránícím předčasnému zalepení zrn opracovávaným materiálem, zejména když jde o broušení nátěrů. Stejně jako brusné papíry a plátna se označují číslem zrnitosti (P), od nejhrubších (P 20) po nejjemnější (P 400). Číslo odpovídá měrné velikosti zrna v mikrometrech. Pásy s nejhrubším zrnem jsou určeny na odstraňování starých nátěrů a rzi, nejjemnější na dokončovací broušení a přebrušování laků. Použité brusivo a pojivo pak rozhodují o tom, zda je pás vhodný k broušení dřeva, kovů nebo plastů, k broušení za sucha nebo za mokra. Na dřevo vystačí pásy s umělým korundem, na kovy a jiné tvrdé materiály je nutné použít zrna karbidu křemíku nebo diamantové brusivo. Výrobci se starají o prodloužení jejich výdrže novými technologiemi. Například zrna takzvaných strukturovaných brusiv se lámou pod určitými úhly tak, aby docházelo k samoostření – ulámané hroty zrn automaticky nahradí nově vzniklé brusné hrany a hroty. Aby se uživatel snadněji orientoval, používají někteří výrobci barevné rozlišení pásů. Na dřevo jsou určeny červené korundové pásy (RedWood), na ocel modře zbarvené zirkokorundové (BlueMetal) a podobně.
Na rozdíl od profesionálních pásových brusek s příkonem kolem 1 200 W a hmotností nad 5 kg uspokojí kutily menší kompaktní brusky s pásem širokým 65 nebo 75 mm, které vystačí s přík
Už se nemůžete dočkat, až zase po roce znovu ochutnáte tu lahodnou chuť medvědího česneku? Tak právě pro vás máme připravené mapy s výskytem medvědího česneku. Sami si pak můžete vybrat lokalitu, která je vám nejblíže. Pokud jste Pražáci, tak medvědí česnek naleznete přímo v centru Hlavního města Prahy a to na jižní stráni Letenských sadů. Z dalších lokalit můžeme zmínit:
Středočeský kraj – U Hýskova na Berounce – za železničním mostem u rodného domu Františka Nepila;
Středočeský kraj – Ve Starém Kolíně na příjezdu do loděnice po levé straně v lese;
Ústecký kraj – U Loun směrem k Peruci;
Liberecký kraj – v Kryštofově Údolí, kolem potoka Rokytka;
Pardubický kraj – Po staré silnici z Koclířova směrem na Moravskou Třebovou (jak je vjezd k dolům Hřebeč, tam jde pohodlně zaparkovat a je to hned naproti přes silnici v lese);
Pardubický kraj – Žermanice – u řeky Lučina;
Pardubický kraj – Žamberk N 50°4.380 E 16°29.424 a N 50°4.709 E 16°29.527;
Kraj Vysočina – Třešť – výskyt na Vysočině – 49°18’11.015″N 15°29’9.747″E;
Jihomoravský kraj – Popovice u Rajhradu – místní obora;
Jihomoravský kraj – Lesy u Uherského Ostrohu;
Jihomoravský kraj – Veselí nad Moravou – v zámeckém parku naproti Penny marketu;
Jihomoravský kraj – Hustopeče v lesích kolem řeky Svratky v okolí obcí Pouzdřany, Uherčice, Vranovice;
Jihomoravský kraj – Břeclav – les vedle nemocnice;
Jihomoravský kraj – Lokalita u Brna – mezi Útěchovem a Adamovem;
Moravskoslezský kraj – Karviná – park Boženy Němcové;
Moravskoslezský kraj – Ostrava – Polanský les GPS 49.7951514N, 18.2126786E;
V naší poradně s názvem KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN POMRZLÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Vanduch.
Dobrý den.
Asi nejsem sám, komu pomrzlá sazenička révy. Vloni na jaře jsem si zakoupil a nasadil vín. révu, jen tak, na chuť. Pěkně se ujala a podle zahradnice ukončil její růst v 1.5 m. Smůla byla letos, kdy byl mrazíček a bylo po radosti. K mému překvapení došlo u rostlinky k vytvoření nových výhonků a tak nevím jako laik, jestli z výhonků (je jich pět)jeden ponechat a ostatní odstranit, nebo jsou to nějaké plané výhony z kterých nic nebude. Valašské Meziříčí cca 260 m.n.m.
Kdysi jsem dostal asi 30 cm dlouhé rouby, které jsem zasadil na chalupě (690 m.n.m.) a pak se o ně staral. Protože to byla asi réva do nízkých poloh byla vždycky kyselá a tak jsem ji dal pryč. Promiňte mi neodbornou terminologii, budu rád za Vaši radu a i když roubují ovocné stromy, ve vinné révě se opravdu nevyznám. Děkuji za odpověď. Zdeněk z Valašska.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V příspěvku neuvádíte, z které části rostliny ony výhonky vyrůstají. Mnoho sazenic révy vinné se dnes prodává naroubovaných, takže jestli to jsou výhony ze země, tak z nich nic nebude. Pokud vyrůstají z kmene zakoupené sazenice (nad roubem), tak pak se o ně starejte.
Pro optimální růst celeru se doporučuje vyvážené hnojivo se zaměřením na draslík. Dobrým výchozím bodem je směs 10-10-10 nebo podobné vyvážené hnojivo. Prospěšné mohou být i organické možnosti, jako je kompost, rybí emulze a hnůj, které nabízejí živiny s pomalým uvolňováním. Pro rychlé povzbuzení zvažte hnojiva rozpustná ve vodě nebo s pomalým uvolňováním.
Vyvážené NPK
Celer potřebuje dobrou rovnováhu dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Proto je nejlepší hnojivo N-P-K 10-10-10.
Úloha draslíku
Draslík je pro celer obzvláště důležitý, přispívá k silnému vývoji stonku a celkovému zdraví rostliny.
Organické možnosti
Kompost, dobře shnilý hnůj a rybí emulze lze zapracovat do půdy před výsadbou a používat jako boční výživnou bandáž během vegetačního období.
Pomalé vs. rychlé uvolňování
Hnojiva s pomalým uvolňováním jsou ideální pro dlouhé vegetační období celeru, zatímco hnojiva rozpustná ve vodě lze použít pro rychlé povzbuzení v případě potřeby.
Boční přihnojování
Aplikace hnojiv, zejména hnojiv bohatých na dusík, jako boční hnojení po usazení rostliny může výrazně podpořit růst listů.
Hnojivo bohaté na draslík
Později v sezóně, když celer vytváří stonky, může být prospěšné hnojivo bohaté na draslík.
Specifické typy hnojiv
Mezi některé možnosti patří chlorid draselný (KCl) nebo síran draselný (K2SO4), přičemž KCl je někdy preferován pro fertigaci kvůli jeho vyšší rozpustnosti.
Vápník je důležitý
Zajistěte dostatečné množství vápníku, protože může být limitujícím faktorem. Nedostatek vápníku může vést k černému srdcovitému zánětu celeru.
Detektory kovů lze v zásadě rozdělit podle technologie, se kterou pracují, a to na pulsní a VLF (Very Low Frequency). Tyto kategorie se vzájemně liší dosahovanými výkony, komfortem práce a u některých pulsních detektorů i cenou. V něčem má navrch pulsní detektor a v dalším zase VLF. Rozhodně nelze paušálně říci, že je jedna z technologií lepší, každá se prostě hodí na něco jiného. Obecně platí, že VLF detektory jsou mezi hobby hledači oblíbenější nebo aspoň rozšířenější než detektory pulsní.
VLF detektory
VLF detektory můžeme rozdělit na pohybové a bezpohybové. Pro správnou funkci pohybového detektoru je potřebný – jak jeho označení napovídá – pohyb cívky nad cílem, zatímco u bezpohybového tomu tak není. Obecně platí, že bezpohybový detektor má o něco nižší hloubkový dosah oproti pohybovému, ale zase má přesnější separaci. Většinu pohybových detektorů je možné přepnout do bezpohybového režimu (pinpoint), ten však obvykle není schopen diskriminace. Proto je důležité nezaměňovat bezpohybový detektor s bezpohybovým režimem pohybového detektoru. Hodně VLF detektorů má problémy při hledání v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Bohužel tuto vlastnost nelze v rámci této kategorie detektorů paušalizovat, takže pokud se chystáte hledat v takových podmínkách, určitě se před koupí přístroje poraďte s prodejcem, zda je vámi zvolený typ detektoru pro tato místa vhodný.
Hned na úvod začneme tím, co každého hledače zajímá asi nejvíc, tedy hloubkový dosah detektoru. Tuto vlastnost ovlivňuje mnoho faktorů: typ půdy, tvar či velikost předmětu, jeho poloha v zemi, nastavení detektoru a podobně. Středně velkou minci je pohybový detektor schopen rozeznat zhruba do 30 cm. U větších předmětů dosahuje i větších hloubek, ale rozhodně tu neplatí přímá úměra. Například taková přilba je detekovatelná řekněme do 60 cm, ale ve 150 cm už neobjevíte ani zakopaný vlak, protože použitá technologie zde naráží na své limity. Je to samozřejmé. Tyto údaje platí pro klasické detektory, tedy ty s cívkou na konci tyče, u nichž hledání probíhá plynulým, kontinuálním pohybem z jedné strany na druhou.
Aby zde uvedené informace byly kompletní, je třeba se zmínit i o existenci speciálních VLF detektorů určených pro skutečně hloubkové hledání. Takové přístroje, vybavené cívkou se dvěma boxy, sice nedisponují diskriminací, zato jsou schopny detekovat velké předměty až do hloubky 3–5 m. Na malé cíle blízko povrchu naopak nereagují. Zajímavou alternativou tak mohou být dva klasické VLF detektory firmy Garrett (GTI 2500 a Master Hunter CX Plus), u nichž je možné takovou cívku použít a vlastně tak získat dva přístroje v jednom.
V naší poradně s názvem VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Dvořák.
Potřebuji vědět kdo vlastní parcelu č. 179/60 a 179/61 v obcoi Maleč u Chotěboře. Karel Dvořák
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Parcelu č. 179/60 vlastní Pavlík Zbyněk, č. p. 72, 58276 Maleč.
Parcelu č. 179/61 vlastní napůl Blažejovská Jarmila, č. p. 80, 58276 Maleč a Blažejovský Stanislav, č. p. 80, 58276 Maleč
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech
Ve svém příspěvku KATASTR NEMOVITOSTÍ NAHLÍŽENÍ DLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matovčíková.
Mapa nemovitostí Nýrov 8
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pan Josef Harvánek.
Dobrý den mám prosím prosbu v prosinci rok2023 mi zemřel bratranec pan Josef Harvánek v obci Semeteš Velké Rovné č.p 1200 a č.p.1203 žil sám měl nějaké děti potřebuji vědět kdo to sdědil a jména dědicu a adresy děkuji za odpověd s pozdravem p.Jarmila Veličková
Druhy R. acris (pryskyřník prudký), R. repens (pryskyřník plazivý), P. flammula (pryskyřník plamének), P. sceleratus (pryskyřník litý) a R. bulbosus (p. hlíznatý) patří mezi jedovaté rostliny. Na pokožce a sliznici se může projevit podráždění.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA PLATÝSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea Ernyei.
Dobrý den,
ráda bych Vám poděkovala za článek. Téma je velmi dobře zpracováno. Hledala jsem informace, jakýje rozdílmezi platýzem, rejnokem, kam patří halibut, a jsem ráda, že jsem se dostala k Vašemu článku.
S pozdravem,
Andrea Ernyei
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pseudomonas syringae je bakteriální patogen, který může způsobovat onemocnění u široké škály rostlin, včetně ptačího zobu. P. syringae může ptačí zob infikovat a způsobovat příznaky, jako jsou skvrnitost listů, odumírání větviček a hálky (abnormální výrůstky).
Nemoc ptačího zobu
Pseudomonas syringae může u ptačího zobu způsobovat různá onemocnění, včetně:
Skvrnitost listů: Malé, hranaté, vodou nasáklé skvrny, které zhnědnou a mohou vypadávat, čímž vytvářejí efekt „díry po střele“.
Odumírání větviček: Terminální výhonky mohou odumírat, zejména na podzim a na jaře, v důsledku lézí vyvíjejících se v uzlech.
Hálky: Abnormální výrůstky nebo otoky na stoncích a větvích, podobné těm, které jsou pozorovány u olivovníků a oleandrů vlivem produkce kyseliny indoleoctové (IAA).
Infekce způsobené P. syringae mohou oslabit rostliny ptačího zobu, což vede ke slabému růstu, estetickým poškozením a v případě závažných případů k možnému úhynu rostliny.
Řešení nákazy
Léčba infekcí způsobených P. syringae u ptačího zobu může zahrnovat:
Sanitace: Odstranění a zničení infikovaného rostlinného materiálu za účelem omezení šíření bakterií.
Správné prořezávání: Prořezávání postižených větví a stonků daleko za lézí za účelem odstranění infikované tkáně.
Ochrana ran: Ochrana ran po prořezávání před infekcí, zejména za mokra nebo vlhka.
Odolné odrůdy: V některých případech může být možností výsadba odrůd ptačího zobu odolných vůči chorobám.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jakýje rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
